Egbert Higdens- Za třetí stranu

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Impérium. Od konce klonových válek není v galaxii mocnější organizace, nebo státního útvaru. Železnou rukou vládne císař Palpatine miliardám bytostí. Císařův nový řád postavil válkou zničené soustavy z pátky na nohy. Od Coruscantu po vnější okraj stráží mír mohutné svazy hvězdných destruktorů. Není divu, že se další a další muži hlásí do Imperiálních akademií aby se z nich stala elita. Avšak jen ti nejlepší z nejlepších mohou dokončit extrémě naročný trénink.

Caridská akademie, instruktážní sál

Seděl jsi s ostatními ve velkém instruktážním sálu. Bylo zde nabyto k prasknutí a všude zněl vzrušený hovor. Viděl jsi piloty, stormtroopery, tankisty i kadety flotily. Všem bylo jasné, že se chystá něco velkého. Hodně velkého. Na stupínku před vámi se najednou velitel Quoran, vrchní výcvikový instruktor. Byl to majestátní muž. Měl šlachovitou, téměř dva metry vysokou postavu, ostře řezané rysy a pohled, kterým by dokázal zmrazit hvězdu kdyby chtěl. Nemusel říct ani slovo stačilo aby zvedl levou ruku a šum veškeré zvyky v sálu ustaly.
"Zdraím vás kadeti. Den na který jste tak dlouho čekali nadešel. Svolal jsem vás, abychvám oznámil, že pozítří minutu po půlnoci začne závěrečné třídenní cvičení." v sálu to znovu zašumělo.
"Scénář je následující. Guvernér pouštní planety se odtrhnul od Impéria. Na jeho stranu se přidali místní jednotky a dokone část flotily. Císař vyslal expediční skupinu aby tuto planetu dobyla zpět a zajala guvernéra. Ano, jsem si vědom toho jak nepravděpodobně guvernérova vzpoura vypadá, ale je to záminka pro masivní komplexní cvičení. Bitva o planetu je rozdělena do tří částí. Boj o nadvládu nad orbitem, planetární výsadek a konečná ofenzíva. Útočníci budou mít početní převahu, ale guvernérovy jednotky budou lépe vybaveny, jelikož svou zradu plánoval už dlouho. Navíc si najmul několik mandalorianských komand. Pamatujte ať už bitva ve vesmíru dopadne jakkoliv na poslední dvě fáze dojde tak jako tak. Chceme vás otestovat, ne povozit v desruktoru. Nyní se rozejděte na holonetu máte své rozmístění a rozkazy k zítřejším instruktážím. Rozchod!"

Chodbami jsi se musel doslova prodírat než jsi se dostal na ubykaci, kde sis mohl v klidu prohlédnout své zařazení. Překvapeně jsi zjistil, že u tvého jména není napsáno obránce nebo útočník.Vlastně tam nebylo napsáno nic. Jenom to, že se máš další den v 8:00 dostavit do kanceláře velitele Quorana. Bylo to zvláštní. V hlášení bylo ještě několik dalších jmen. Podle zařazení šlo o většinou o stormtroopery a několik průzkumníků. Chvíli jsi nad tím uvažoval, ale pak jsi mávnul rukou a vypnul holonet. Po zbytek dne jsi měl volno a bylo jen na tobě jak ho využiješ.

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Merthor »

Caridská akademie, instruktážní sál

S klidem jsem zaujal místo ve vzdálenější části sálu, kde jsem si mohl vyslechnout dnešní pokyny, aniž by se na mě soustředila větší míra pozornosti. Zapřel jsem se do židle, během krátkého čekání sáhl do kapsy a vytáhl z ní svůj talisman. Nebo aspoň jeden z nich, konkrétně prázdnou nábojnici do projektilové pistole. Chvíli jsem si s nábojnicí hrál, otáčejíce ji v prstech.
Pohledem jsem několikrát zatěkal ke kadetům sedícím v bezprostředním okolním prostoru. Osazenstvo místnosti jsem si nemusel prohlížet dlouho, i bez toho jsem dokázal odhadnout, o co asi v následující chvíli půjde. Možností zase tolik nebylo.
Při takovém shromáždění buď o nějakou důležitou oficiální záležitost, a pokud ne, tak nás ještě spíš pošlou do akce.
Ke stupínku jsem pohlédl až ve chvíli, kdy mě náhlé ticho v sále upozornilo, že na něho vystoupil instruktor Quoran.
Rychle jsem zvedl ruku, schoval nábojnici zpět do kapsy a narovnal se. Pozorně jsem vyslechl celé sdělení.
Quoran se vždycky zdál být konzervativním typem důstojníka. Navíc patřil k těm, kteří svou autoritu mohli opřít hlavně o dvoumetrovou výšku a trochu drsnější automaticky přísný hlas. Tomu více méně odpovídal obsah sdělení i scénář bojové akce.
Nemnoho slov, sotva pár vět obsahujících kostru instrukcí. Všechno co bylo nezbytné tady a teď pustit ven.

Sotva jsem si uvědomil, jak rychle se blížil konec dalšího kurzu. Až skoro splynul s průběhem předchozího, základního.
Pro nás kadety se toho ve své podstatě příliš nezměnilo. Den po dni naplňovala rutina, teorie, dril a jeden úkol za druhým.
Prokousával jsem se tím vším, jak se dalo, snažíce se žádné obtíže výcviku nevnímat. Stal se tím, koho ze mě chtěli mít.
A teď to najednou dospělo k dalšímu zlomu, aspoň co se ukončení akademie týkalo. Z předpokladů se rázem stala skutečnost.
V tomto smyslu Quoranova zmínka o závěrečném třídenním cvičení nebyla vůbec nereálná. Se scénářem to bylo složitější.
Stál na jednodušších, i když nikoliv nelogických, předpokladech. Ostatně podobně jako většina scénářů. Konkrétně na obecně známém respektu instruktorů akademie a vyššího velení imperiální armády z možnosti podobné otevřené vzpoury.
Pokus odtržení planety by byl teoreticky možný, za splnění předpokladu dostatečného soustředění správy v rukou guvernéra, či místního hegemnona a malého místního vlivu impéria, absence přímé imperiální zprávy i strategické vojenské základny.
Některé pouštní planety tyto podmínky určitě splňovaly, nehledě na možnost využití určitých strategických zdrojů i kapitálu.
Jakou by taková vzpoura měla šanci na úspěch, jak dlouho by trvala a jak by skončila, to už byla věc druhá. Přímočarý zásah silou rozhodně patřil mezi základní možnosti řešení. Patrně by na něj došlo, i kdyby se nejednalo o cvičení. Imperiální armáda měla k dispozici dostatečné prostředky k tomu, aby situaci zvládla. Patrně by ji měla zvládnout bez větších komplikací.
Velká část guvernérů byla zaručeně loajální a většina by si spuštění něčeho podobného hodně dlouho rozmýšlela.
K separaci jednotlivých planet nedocházelo příliš často a riziko z ní vyplývající by bylo omezené. A právě o to snad mělo jít.
Problém vyžadující si pozornost, takový jaký je z principu možné vyřešit standardním postupem.

V praxi by guvernér skutečně mohl disponovat bezpečnostními jednotkami a ochrannou flotilou, spadajícími bezprostředně pod správu planety a tedy do jeho vlivu. Pár dalších jednotek, v omezeném počtu dle svých prostředků mohl najmout. Většinou by to nebyly nejlepší jednotky, secvičené a vybavené podobně těm stormtrooperským. Většinu z nich by tvořili jednotliví žoldáci.
S mandalorianskými komandy se zřejmě člověk nesetkal příliš často. Přesto pokud by si guvernér dokázal najmout ty, aby tvořily páteř jeho armády, mohly by být nebezpečnými protivníky. Daleko nebezpečnějšími, než zbytek jednotek.
Neměla by jim chybět výzbroj, ani slušná znalost vojenské řemesla. Bylo by třeba dát si na ně opravdu dobrý pozor.
Celkově by ovšem guvernérovy prostředky měly své hranice, bylo by třeba počítat s výraznými početními omezeními.
Nemohl by počítat s jednotkami Imperiální armády, případně ani s jednotkami zajišťujícími sektorovou obranu.
Se získáváním významnějších spojenců by patrně měl větší potíže. Riskoval by jednání na vlastní pěst včetně důsledků.
Obdobný model separace by rovněž znamenal odhalit vlastní plány, strhnout na sebe plnou pozornost. Na planetu by byly přesunuty některé Imperiální síly, aby byla vzpoura potlačena v zárodku. To se v tomhle případě mělo podařit jen z části. Guvernér už měl být předem připravený. Další bod, jenž si zasloužil pozornost. Nicméně početní převaha imperiálních jednotek plně korespondovala. V rámci scénáře měla být největší výhodou na straně Impéria. U nevýhod jsem trochu váhal.
Lepší vybavení guvernérových jednotek mi připadlo povětšinou lehce zavádějící. Přes pečlivou přípravu by bylo těžké sehnat lepší zbraně a výstroj, než ty, jimiž disponovala Imperiální armáda. Většina z nich byla moderní a na běžném trhu nedostupná.
S trochou snahy by snad šly opatřit zbraně obdobné kvality, ne však o mnoho lepší, než ty imperiální.

Při boji na orbitě bylo Impérium schopné nasadit několik silných destruktorů. Guvernér mohl vzdorovat větším počtem lodí, za standardních okolností by mít destruktory k dispozici neměl. Jeho flotilu by měla být tvořena z postarších fregat a ozbrojených frachťáků, jak to bylo u většiny menších ochranných flotil. Stav ručních zbraní by se dal popsat podobným způsobem.
Doplňky výstroje a zásoby byla jediná výbava, v níž byla převaha guvernérových jednotek reálná. Kromě toho měl guvernér na své straně jednu další podstatnou výhodu. Spočívala v možnosti využít přípravu prostředí a obeznámenost s jeho specifickými podmínkami. Mohli by se třeba zakopat v oblasti tekutých písků a už jen tím vyrovnat veškeré vojenské výhody vesměs silnějšího Impéria. Pak by se oproti veškerým základním předpokladům situace nemusela vyvíjet bez komplikací.
Skuteční obránci se naštěstí na místo nedostanou zdaleka tak dlouho dopředu, aby získali dokonalou znalost terénu.
Budou-li mít lepší zbraně a vybavení, umožní jim to hodně tuhou obranu. V defenzivě můžou zvolit strategii časového limitu..
Případné obtíže by se daly řešit. Řešení by záleželo na šikovné taktice a dalších okolnostech, nastavených rámcem cvičení.
Vesměs všechno z předpokladů zadání a průvodních okolností mi bylo jasné, zvlášť když byly stanoveny konkrétní cíle v podobě znovudobytí planety a zajetí guvernéra. Víc nám samozřejmě zatím řečeno nebylo, poukázání na další instrukce a plány totiž nebylo nic nového. Vlastně to tvořilo součást běžné praxe.

Caridská akademie, ubikace

Po nějaké době jsem se přeplněnými chodbami probojoval na ubikaci. Tam jsem si hned vzal komlink, datapad a uchýlil se s nimi na své vyhrazené místo, jednu ze zabudovaných paland, podobnou těm, jaké by člověk viděl na některých lodích.
Našel jsem příslušné jméno na holonetu, ještě jednou si pročetl scénář, nad nímž jsem po cestě měl dost času uvažovat.
Procházel jsem si všechny informace k zařazení, výchozí seznam jednotek, čísel a jmen. Jenže svoje jméno jsem nejdřív nemohl najít. Až úplně nakonec jsem si všiml těch několik zbývajících jmen. Spolu s nimi tam bylo i to moje.
Zařazení mezi stormtroopery a průzkumníky bych celkem bral, byla to klasika, hodně z toho, co naplňovalo oba kurzy.
Proč scházejí jakékoliv další instrukce, včetně přesnějšího zařazení, to jsem nevěděl. Sám jsem toho čekal trochu víc.
Nebylo nic složitého dopsat číslo a typ jednotky, výchozí pozici na povrchu planety, nebo něco takového.
Byl to výchozí bod, způsob jakým se někdy poskytovala část informací ještě před instruktáží. Jediné co jsem dokázat z části vysvětlit bylo předvolání do Quoranovy kanceláře. Dalo se čekat, že účastníci speciálních kurzů nebudou mít stejné podmínky, jako běžní kadeti, minimálně část z nich bude muset zaujmout zodpovědnější postavení týmových specialistů atd.
Někteří z nás můžou dostat i osobní zvláštní úkol, coby test schopností. K tomu může být potřeba zvláštní výklad.
Jaké očekávání a jaký výklad, to záleželo na předchozím zařazení. V podstatě bych se zase vracel kruhem zpátky.
Nakonec mi nezbylo, než pokrčit rameny. Došel jsem k závěru, že to z fleku stejně nepřijdu a ráno se vše tak jako tak dozvím.
Většinu zbývajícího času jsem strávil přípravou na ubikaci. Prakticky nikdo z kadetů doplňujících kurzů dopředu neměl jistotu, že nedostane pod své velení družstvo nebo jeho část. Na rozdíl od základního kurzu se hierarchie nepravidelně měnila.
Zvlášť, když jsem se měl podrobnosti dozvědět později, dalo se očekávat, že všechna související jména budou tvořit skupinu, jsem musel být připravený naprosto na cokoliv. Na konkrétní úkol jsem se v zásadě mohl připravit jen z části, měl jsem stále jen pár hlavních bodů, ale ani to mi zase tolik nevadilo. Každopádně tohle cvičení bylo důležité a příprava nebyla k zahození.

Do komlinku jsem si napsal několik poznámek ke svým předchozím úvahám, později měly přibýt další důležité informace.
Dále jsem si v datapadu našel teoretické podklady k pohybu a boji v obtížném terénu, hlavně pak pro boj v poušti.
Nad pasáží o speciálních pouštních jednotkách a jejich vybavení jsem se musel ušklíbnout. Tyhle věcičky, jako zbroje s vylepšeným chlazením, respirací, speciální filtry atd, by se v pravdě hodily. Jenže cvičení s nimi sotva počítalo.
O to větší to mohla být zábava. Drobné zkušenosti s bojem v obtížnějším terénu už jsem měl, neboť na Caridě byly všechny druhy terénů doslova nabízející se jako příležitost, aby byly vyzkoušeny. Pouště, džungle i ledové pláně, všechno najednou.
Nevypadalo to vůbec jednoduše. Co jiného se taky dalo čekat. Kdy v za celou tu dobu to bylo opravdu jednoduché...
Mimo taktickou přípravu jsem si stačil jen zajít do jídelny na večeři. Po večeři jsem ještě nějakou dobu pokračoval ve čtení, načež jsem si brzy šel lehnout. Při třídenním boji se dostatek spánku a energie hodil stejně, jako taktická příprava.
Ráno jsem hodlal brzo vstávat. Musel jsem si zajít na snídani, přinejmenším si připravit a zkontrolovat výzbroj. Vedle chráničů a dalších částí výcvikové zbroje jsem na postel položil dalších ze svých cenností, provázející mě coby symboly poslední fáze mého studia. Dalekohled, malý kompas, poslední instanci fungující i tehdy když selžou všechny baterie a nakonec zavírací dýku s jílcem upraveným do přibližné podoby staršího křižníku třídy Dreadnought a s příslušenstvím.
Jakmile jsem to všechno měl hotové, mohl jsem vyrazit do kanceláře instruktora Quorana. Měl jsem tak akorát čas.
Naposledy upravil(a) Merthor dne 15.12.2015 21:39:07, celkem upraveno 1 x.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Caridská akademie, Kancelář velitele
Pobočník velitele tě uvedl do dlouhé zasedačky a posadil na jednu z přkvapivě ohodlných židlí. Uvědomil sis, že sem se většinou dostanou jen důstojníci. V místnosti už seděli tři muži. Dva z nich si poznal. Baner Olgyr budoucí stormtrooper a Sarvan Mikun aspirant na post průzkumníka. Sarvana si znal ze základního výcviku, občas jste spolu prohodily pár slov, nebo jste poseděli v kantýně. S Banerem jsi se setkal při jednom větším cvičení. Třetího kadeta jsi neznal, ale z rozhovoru který začal krátce poté co se za pobočníkem zašouply dveře jsi zjistil, že se jmenuje Zavet Lam a je v družstvu spolu s Banerem.
Pobočník postupně přivedl dalších šest kadetů až na dva průzkumníky všechno stormtroopeři. Nikoho z nich jsi neznal.

Po pěti minutách se konečně objevil velit Quoran. S rázností jemu vlastní prošel místností postavil se do čela stolu a zavelel pohov.
"Nuže kadeti," začal. "Jistě jste všichni zvědaví jakou roli sehrajete v nastávajícím cvičení. Jelikož jste všichni jedni z nejlepších a nejspolehlivějších na akademii nachystali jsme pro vás něco speciálního. Budete třetí stranou." při pohledu na vaše zmatené pohledy se usmál. "Guvernér planety využíval pro nenápadný transport zbraní a vybavení několik žoldáckých skupin. Problém je, že ne všem po převzetí nákladu zaplatil. rozhodně udělal chybu když nezaplatil jedné z těch větších. Ta slíbila guvernérovi pomstu. když se dozvěděla o jeho vzpouře vedení bylo okamžitě jasné co nastane. Najala proto skupinu námezdních lovců- vás.
Vaším úkolem je využít bojových operací na planetě a zajmout guvernéra a ŽIVÉHO ho dostat z planety. Váš úkol končí jakmile se s ním dostanete do hyperprostoru. Narozdíl od ostatních jednotek vyrazíte okamžitě. Na kosmoportu vás čeká dopravní loď, na ní naleznete veškeré vybavení a přesnější informace."
Potom jen tak dodal "Operaci velí poručík higdens, odchod."

Caridská akademie, kosmoport, dopravní loď Bulona
Vám přidělaná loď byla na první pohled vrak který si tak tak uchovával zdání hermetičnosti. Uvnitř jste ale jistili že zdání snad nikdy tak neklamalo. Vnitřní prostory zářili novotou a kapitán vám vysvětlil, že to co jste vyděli, je jenom jakási krusta, která má loď maskovat. Ihned poté co jste nastoupily vyrazil k orbitu.
V Nákladním prostoru jste objevili skvěle zásobenou zbrojnici s všemožnými zbraněmi od pistolí po E-web. Součástí možné výbavy byli také různé zbroje a jejich úpravy. Mohli jste si vybrat i z několika speedrů jak nákladních tak osobních, civilních i několika armádních typů.
Ve svojí kajutě jsi našel spisy členů svého týmu. Plány připravovaných bojových operací a pravděpodobná postavení obranců. Nadešel čas na přípravu.

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Merthor »

Caridská akademie, Kancelář velitele

Do zasedačky jsem vešel těsně za pobočníkem. Prvním rychlým pohledem jsem přejel místnost z leva doprava, sklouznul po podlouhlém stole nalézajícím se uprostřed místnosti a na okamžik se zastavil na výhodně umístěném holoprojekční ploše.
Nicméně holoprojektor byl vypnutý, nebyl na něm vidět žádný přípravný materiál. Ani vrchní instruktor v místnosti nebyl.
Proto jsem uposlechnul vybídnutí pobočníka, abych se posadil. Sám pobočník postavením o dost převyšoval všechny kadety i většinu instruktorů. Mohl bych předpokládat, že instruktáž povede osobně. Jen tohle jako běžná instruktáž nevypadalo.
Už jenom to místo. v základním výcviku předmět velkého šuškání a zájmu pokaždé, když se tu konaly větší důstojnické porady.
V dalších kurzech byli takoví, co veřejně prohlašovali, že jsou to zaručeně oni, koho přítomnost v téhle zasedačce nemine.
Samozřejmě to nebylo jenom tím, lišili se podmínky přístupu vůbec. Až dosud se nestalo pravidlem, aby nás jako první usadili do pohodlných pracovních křesel. To už daleko častěji probíhala instruktáž v rychlosti, při nástupu, nebo dokonce za pochodu. Pokud ne, zapnul se holoprojektor na kterémkoliv místě, kde se to zrovna dalo udělat. Kadeti se stěsnali, namačkali kolem instruktora bez ohledu na pohodlí. Hlavně, aby něco slyšeli, případně viděli. Nebyl jsem si jistý, co si o tom rozdílu myslet.
Druhé rozhlédnutí platilo ostatním přítomným. Za přítomnost dvou známých tváří jsem mohl být opravdu vděčný.
Právě Sarvan patřil k těm několika lidem z akademie, o nichž jsem si troufl říct, že je znám a vím, co umí, co od nich čekat.
Na začátku základního výcviku nás se Sarvanem zařadili do jedné velké skupiny. Potom velkou skupinu roztrhali a rozdělili.
Přesto jsme se dostali do družstev, která spolu byla ochotna rámcově spolupracovat i udržovat všeobecný kontakt.
Teď jsme Sarvana delší dobu neviděl. Byl jsem si ovšem vědom podobností jeho scouttrooperského výcviku a toho svého.
Banera jsem znal jen zběžně. Jenže když se už s někým seznámíte v jedné úderné skupině, zpravidla si to zapamatujete.
Oba dva jsem pozdravil adresným kývnutím hlavou, načež jsem se opět stáhl spíše do role zúčastněného pozorovatele.
Nebránil jsem sice zapojení do rozhovoru, ale obecné povídání, ahoj Sarvane, tak co, ještě tě neprohánějí dost?, se nehodilo. Snad po cvičení, teď to bylo o něčem úplně jiném. O společném zaměření na cíl. Raději jsem se věnoval oněm sedmi zbývajícím kadetům. Snažil jsem se je odhadnout, poznat co se poznat dalo, udělat si v hlavě nějaký hrubý obrázek.

Při příchodu vrchního instruktora Quorana jsem musel dostát předpisům. Povstal jsem, vztyčiv se do pozoru. Na Quoranův pokyn jsem lehce upravil svůj postoj na pohov a tak jsem zůstal stát po celou dobu, během níž mluvil, až do konce.
Zadání zvláštního úkolu v rámci cvičení jsem v podstatě uhodl. Na tom nebylo nic extra těžkého. Dalo se to očekávat.
Sestavení naší skupiny a hodnocení jejich členů jsem bral s určitou rezervou. Samozřejmě člověk musel být vděčný.
Už kvůli velice málo slýchané chvály od Quorana. Quoran to taky neříkal jen tak. Čekal na to, co vymyslíme a převedeme.
Nejlepší studenti museli odpovídat nejtěžším požadavkům. Na druhou stranu jsme možná byli jen vybráni, což mohli být i jiní.
Pak nám Quoran nahodil udičku a já se zachytil. Po zmínce o třetí straně byl skoro celý zbytek toho co jsme měli vědět jasný.
Klidně jsem opětoval velitelův pohled. Neměl jsem důvod se bát a zase tolik překvapený z toho co nám řekl, jsem nebyl.
Jako bych tu možnost měl v podvědomí. Jakkoliv existovalo několik alternativ podoby třetí strany, to podstatné bylo řečeno.
Skupina odtržená od jedné ze stran, prosazující svoje vlastní zájmy se dala opravdu jednoduše vysvětlit. Jako první mě napadlo několik lidí, z okruhu kolem guvernéra, obávajících se nastoleného směřování planety a snažících se guvernéra brzdit.
Nahlas vyřčená alternativa, organizací spolupracujících s guvernérem mi přišla na mysl jako druhá, stejně možná. Třetí alternativou by byl někdo, kdo by znal plány Impéria na zásah a mohl by chtít s jejich pomocí dosáhnout vlastního prospěchu.
Třeba by si i vyšší moc chtěla někoho najmout a ten se zařídil podle sebe, přidal se k tomu, kdo bude ochotný zaplatit víc.
V realitě by postup každé ze tří třetích stran záležel na tom, jestli o její existenci ví některá strana, či obě hlavní strany.
Teď a tady jsem považoval za zbytečné se ptát. V zájmu cvičení bylo, aby odpověď zněla kladně, ano vědí. Spolupráce s některou ze stran se jevila jako dobrá finta diplomatického charakteru, i když ne preferovaná v rámci vojenského cvičení.
Já sám bych spolupráci nezavrhoval. Nevyslovil jsem to, jelikož by mi pak Quoran mohl spolupráci přímo zakázat.
Obdržené velení mě zarazilo ze všeho nejvíc. Člověk s ním mohl počítat, mohl se připravovat. Stejně se formální velení při nácviku bojových situací, trénink speciálních úkolů s podobným cvičením, coby testem schopností, nedalo srovnat.
Realističtější, těžší, s větší mírou zodpovědnosti jako ve skutečnosti. A tuhle roli jsem na sebe měl vzít právě já.
Naplno jsem si to uvědomil a teprve teď na mě začalo doléhat určité břemeno. Lehký tlak vyvolaný možností selhání.

"Jdeme," převzal jsem ve vší stručnosti faktické velení, opakujíce Quoranův pokyn. Rychle krátce jsem pozvedl ruku k pozdravu, zase ji spustil, načež jsem se obrátil k východu z velitelovy kanceláře. Vyvedl jsem ostatní ven a pak je vedl ještě kus chodbami mimo účinný dohled a doslech. Nakonec jsem se zastavil s pohledem upřeným na ostatní.
"Pokud si myslíte, že něco nutně potřebujete, můžete si pro to jít. Vezměte si i nějaké jiné oblečení, než uniformu.
Protože jsme od teď ve stavu bojové pohotovosti, očekávám vás v hangáru nejpozději do patnácti minut,"
oznámil jsem.
Samostatně jsem se vydal na vlastní ubikaci. Výcvikovou zbroj jsem zanechal, tam kde byla. Ke splnění úkolu bych potřeboval jinou, nebo jinak označenou výstroj. Ze stejného důvodu jsem přibral normální oblečení, používané na neoficiální doplňkový trénink. Nezapomněl jsem si posbírat svoje cennosti. Nakonec jsem si pro jistotu naplnil a přibalil větší watterpack.
Ve všem ostatním jsem se spolehnul na připravené vybavení avizované vrchním instruktorem.


Caridská akademie, kosmoport, dopravní loď Bulona

Do hangáru jsem se svými věcmi přispěchal opět načas, přesně po oněch stanovaných patnácti minutách na nutnou přípravu.
Okamžitě jsem se jal rozhlížet a hledat kde se nachází naší skupině přidělená loď. Nejdřív jsem minul několik obrněných speederů a menších ozbrojených lodí. Všechno běžné vojenské typy. Teprve potom jsem uviděl Bulonu a zamířil k ní.
Až příliš skutečné, přesně o takové lodě není v galaxii, zvlášť mezi některými živly nouze, konstatoval jsem v duchu suše.
Ještě v tu chvíli bych si byl ochotný myslet, že je to nejen vytvořený efekt, nýbrž Quoranova "schválnost", coby zlepšovák.
Ověřil jsem si přítomnost ostatních v hangáru, abych vzápětí bez váhání zamířil na palubu, odložil si věci a trochu se rozhlédl.
Na palubě, při procházení vnitřních prostor jsem pak dostal chuť se nahlas rozesmát. Zašklebil jsem se a skoro to i udělal.
Ta vnější kamufláž byla vážně dobrá, klamavá, dost přesvědčivá. Klidně bych si vsadil na našlapané motory i palubní výzbroj.
Tím spíš u lodi vybavené minimálně pilotem, takovým interiérem, o zásobě výbavy a zbraní ani nemluvě. Vzhledem k vnějšímu vzhledu bych počítal s nutností pilotovat a všechno si udělat sám. Místo toho mi stačilo vydat kapitánovi lodi několik pokynů.
Požádal jsem ho, aby se k určenému výchozímu bodu přiblížil co nejdříve a při tom se držel v nenápadném skrytu. Rychlost byla naší výhodou hrála pro nás a s její pomocí bychom se mohli vyhnout komplikacím na orbitě planety. Právě taková tedy měla být i naše taktika. Provést rychlou, nečekanou, nebezpečnou a dobře promyšlenou akci. Při tom jsme si ovšem museli dávat pozor na již rozmístěné nástrahy a na to, jak rychle budou připravené guvernérovy jednotky, než nás objeví a zastaví.
V realitě by bylo mým záměrem pokusit se nenápadně proklouznout vzdušnou ochranou planety, ještě než začne zuřit boj.
Pokusit se zjistit, jestli je to vůbec reálné a dovolené byl první úkol v rámci taktické přípravy. Následujícím bylo nastudování profilu cílové destinace. Kdyby se bitva odehrávala na Caridě, znal bych ji. Jenže se mohla odehrávat na úplně jiném místě.
Vybavení jsem si prohlížel dost krátce, neboť jsem se co možná nejrychleji chtěl zabrat do plánování.
Některé věci vhodné výzbroje, materiál atd. jsem nechal především na Banerovi a dalších stormtrooperech. Nehodlal jsem svoje příkazy specifikovat do každé podrobnosti. Jejich úkolem tedy bylo určit, co ze všech těch věcí budou sami potřebovat.
"Za dvě hodiny porada ve společenské místnosti," informoval jsem ostatní o dalších instrukcích a odešel do své kajuty.
Cvičení mělo oficiálně začít až o půlnoci. Určitě jsme si mohli dovolit věnovat přípravě alespoň polovinu zbývající doby.

Ve své kajutě jsem celé dvě hodiny, více méně pokračoval v činnosti z včerejšího večera. Okupoval postel a pilně studoval.
Vedle dvou výše zmíněných bodů se můj mozek snažil soustředit na vyřešení jednoho hlavního problému. Ve chvíli, kdy se nám podaří proniknout na povrch planety, budeme muset pokračovat v akci se stejnou rychlostí. Nebudeme moci ztrácet čas kvůli
prolínání našich plánů a plánů strany Impéria. Jako první bude nutné guvernéra co nejdříve najít. Vycházel jsem z toho, že není jasné, kde se guvernér bude nacházet. Standardně by se měl nacházet ve svém sídle, v hlavním městě pouštní planety.
To by mělo být do jisté míry zabezpečené, nemuselo by být možné se do něj dostat, ovšem dalo by se snadno najít.
Už z toho důvodu bych se jako guvernér ve svém sídle nenalézal. Očekával bych, že mě tam všichni budou hledat jako první.
Schoval bych se někde docela jinde. Vybral bych si nějaké neočekávané, přiměřeně vybavené a bezpečnostními prvky opatřené místo, nejspíš nějaké z vojensky takticky výhodných míst, možná vhodné místo v blízkém okolí svého města a sídla.
Pokusil jsem se taková místa najít na holografické mapě. Snažil jsem se vytipovat hlavně místa s dobrou obranou funkcí.
V případě nalezení takových míst okamžitě vyvstaly další klíčové problémy. Zaprvé, jak zjistit, jestli se guvernér na daném místě nachází. Po dosažení planety bychom byli schopni vyslat tři, maximálně čtyři průzkumné skupiny na určitá místa.
Bohužel průzkum okolí takových míst nemusel znamenat získání požadovaných informací. Na skrytém místě by nemusely být známky přítomnosti guvernéra patrné. Snad nad jeho sídlem mohla vlát nějaká vlajka, nebo něco podobného. Zadruhé, jak zdolat takové takticky výhodné místo. Deset mužů je většinou na prolomení vojenského opevnění dost málo.
Naše hlavní naděje byly také dvě. Tou první byly případné slabé body místa, kde se guvernéru bude nacházet. Spousta taktických míst takové slabé místo měla. Cestu, jíž se šlo nenápadně dostat dovnitř, způsob narušení elektronických ochran.
Na narušení ochran, elektronických i fyzických by se hodily nějaké výbušniny, spolu se specialisty na dané oblasti. S tím, že já jsem rozuměl všem těmto oblastem, alespoň z části a mohl jsem se v tomto směru akce plně účastnit.

Druhou ulehčující okolností by bylo, pokud by guvernér po celou dobu cvičení nebyl schovaný na jednom místě, ale byl co nejvíce v pohybu. Přesouval by se mezi více skrýšemi, účastnil by se bojů, vedl by jednání inspekce, takticky by se stahoval.
bylo by zvláštní, pokud by guvernér dřepěl na jednom místě. Taková realita by neodpovídala důkladnosti jiných kulis.
Při přesunech bylo snadnější zaútočit a guvernér jistě zranitelnější. Nechránila skoro žádná bezpečnostní opatření.
Obrněné vznášedlo, nějaká ochranka, nic co by se nedalo překonat. A pohybující cíl es dá při troše dobré vůle vždycky nějak trefit, dají se použít smrtící, nebo omračující prostředky, dají se použít detonátory, plyny a vůbec tyhle technické hračky.
Akorát bychom se museli spolehnout na částečnou náhodu. Na guvernérovo objevení ve správnou chvíli na správném místě. Na to, že se guvernér vůbec objeví mimo úkryt. Nejistý neurčitý plán jsme si prostě nemohli dovolit, Takže pokud by se nám nepodařilo najít/ zdolat guvernérův úkryt a guvernér se neobjevil, museli bychom ještě vymyslet způsob, jak guvernéra vylákat. Naším dalším trumfem by byla lest, zrada, umělá katastrofa, nebo takticky psychologická hra. Například podsunout guvernérovi falešné informace, dojem nebezpečí hrozícího odjinud a čekat, jak se rozhodne, podle toho potom jednat.
Na místě chvílí bych vymyslel ještě dva nebo tři úskoky, všechny závislé na přesné znalosti prostředí a situaci dané chvíle.
Stručně shrnuto to chvělo najít to jedno správné místo, kde se soustředí celá skupina k rozhodnému útoku, nenechat se zaskočit postavením guvernérových jednotek, nenechat se předběhnout imperiální stranou a být schopný reagovat na cokoliv.
Všemu ostatnímu jsme se museli pružně přizpůsobit v průběhu vlastní akce, nedalo se to nijak dopodrobna naplánovat.
Z toho zbytku jsem si rychle přečetl tolik, kolik se v daném čase dalo. Samozřejmě bych rád stihnul všechno. Informace o průběhu cvičení, známá fakta rozmístění i nastavení taktiky i profily spolužáků, jakožto členů úderného komanda.
Podklady, včetně vlastních poznámek jsem si vzal s sebou na poradu ve společenské místnosti. Zajímalo mě, jako se k tomu postaví ostatní. Faktickým velením jsem rozhodně neznemožňoval ostatním právo na jejich vlastní názory a nápady.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Dopravní loď Bulona
Podle map se mělo cvičení odehrávat v různorodém terénu. Byly zde ploché vyprahlé pláně, moře dun, rozeklaná údolí a skalnatá pohoří. Tvoji pozornost okamžitě upoutali zvýraznněné opevněné čerpací stanice vody, komunikace a oblasti určené jako cvičné cíle pro bombardéry a destruktory. Těm bylo radno se vyhnout. Na mapě byla i tři města rozestavěná do trojúhelníku kolem centrálního pohoří. Podle značek byla plná dolů a zpracovatelských továren. Jihozápadně od nich se nacházela zóna výsadku imperiálních sil, směr postupu označovalo jen pár šipek. Jednalo se o klasický obchvat. jednotky měli postuovat po zdrojích vody a postupně obklíčit a obsadit všechna města a poté postupovat hlouběji do centrálního pohoří, kde se nalézala hlavní vojenská základna planety a kosmoport. Přerušované linky označovaly hlavní opevnění a v hornatém terénu jich bylo opravdu hodně.

Profily tvých mužů byly velmi zajímavé. Většinu tvořili stortroopeři, dva z nich se specializovali na težší zbraně jeden na granáty a výbušniny a zbytek tvořil klasické taktické družstvo, ale i přes to, že neměli specializaci, to byla elita akademie. Průzkumníci byli obzvlášť zajímaví. Jeden sniper, jeden přeborník v boji na blízko a jeden expert na kamufláž a plížení.

Dvě hodiny uplynuly jako voda nastal čas zbalit si poznámky a mapy a vyrazit na poradu.
Ve společenské místnosti všichni seděli a klábosili, jakmile jsi vstoupil voják nejblíž dveří se vymrštil a zařval
"Pozor!" Byl to zvláštní pocit, když sis uvědomil, že až do téhle chvíle si vždycky musel stát v pozoru ty. Všichni na tebe leděli a čekali až jejich velitel promluví a seznámí je se svými závěry.

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Merthor »

Dopravní loď Bulona

Výsledek procházení materiálů se dal shrnout jednoduše jako více méně očekávaný stav věcí. Snad jen takovou míru detailů, včetně znázornění taktiky jsem nepředpokládal. Nic co bylo uvedené v mapách, neodporovalo již dříve vyvozeným závěrům.
Nad konkrétním postupem jsem začal pořádně uvažovat teprve, při opouštění kajuty. Základní myšlenku jsem naštěstí měl a teď jsem pracoval na jejím rozvinutí. Připadlo mi docela zřejmé, jakým způsobem musím za těchto okolností jednat.
Neměl jsem na to mnoho času, když se vzalo v úvahu, kam jsem se vydal. Tedy přímo na taktickou poradu.

Příchod do společenské místnosti mi ukázal, jak někdy umí vypadat zodpovědnost. Někteří si povídají, zatím co jiní si musí splnit své povinnosti. Být to možné, klidně bych si to s některým z přítomných vyměnil. Osobně bych nebyl proti možnosti připojit se k jejich rozhovoru. Když nic jiného, byla by to méně do očí bijící změna, než tahle ukázkově předpisová reakce.
Brát vážně přepisy, chovat se jako na přehlídce a brát vážně samotnou akci byla dvě různě věci. Navíc jsem ani nebyl vyšší šarže, jako Quoran. Byl jsem jen velící kadet s dočasně propůjčenou hodností. V čele družstva už jsem zajisté stál.
Vždycky to bylo stejné jako dnes. Ostatní patřili k vybraným, často důstojnickým adeptům, na podobné úrovni jako já.
Vše by se obešlo i bez velké parády, Jenže dril je dril. Tak už to v armádě a v Galaxii chodí.

S lehkým pousmáním jsem se zastavil hned za dveřmi. Chvíli jsem tam stál a klouzal jsem pohledem od jednoho k druhému.
"Velmi dobře, ale pro toto cvičení máme určenou jinou roli. Teď z nás jsou pašeráci a nájemní vrahouni...
Takže se zase můžete hezky posadit. Chovejte se jako doma,"
vybídl jsem ostatní. Přes neformální způsob sdělení, jsem v tomto případě trval na splnění příkazu. Čekal jsem, až ostatní opustí formální postoj, opět zaujmou svá místa a uvolní se.
Sám jsem v tom ostatním šel příkladem. Zcela nenuceně jsem došel na druhou stranu místnosti k holoprojektoru.
Mírně jsem se nad ním nahrbil, vložil do něj datakartu obsahující všechna data. Předvedl jsem ostatním, jak vypadá bojiště.
Pokud mezi tím pokračoval rozhovor, či známky neformálního chování, znovu jsem se pousmál, aniž jsem to komentoval.

"Co byste řekli, kdyby guvernéra porazili jeho vlastní lidé...?" nadhodil jsem konečně k věci, čímž byla porada zahájena.
narovnal jsem se, znovu jsem přelétl členy svého týmu pohledem, počkal jsem si na jejich případné reakce.
Hned potom jsem se dal do vysvětlování podstaty plánu. Základní strategické informace jsem přelétl velice rychle, téměř jsem je přeskočil. Terčíky označená místa střelnice pro těžkou techniku, místa výsadku, rozdělení a zformování jednotlivých bojových uskupení strany impéria, pro nás nebyla nijak zásadní, neboť ležela mimo hlavní bojovou oblast. Mimo to je ostatní mohli snadno vyčíst z mapy. O něco důležitější byla předpokládaná taktika imperiálního postupu. Na tom, jestli bude útok veden postupně na každé město zvlášť, nebo všechny zároveň záleželo, kterým místům bychom se měli vyhnout a kolik času bude k dispozici do útoku na centrální opevnění. Imperiální síly jsme rozhodně museli v guvernéra úkrytu předběhnout.
Každopádně imperiální jednotky měly za úkol kontrolovat celou oblast. V městech se musely zastavit a zlikvidovat odpor.
Při válce vedené ze zálohy mohl být odpor poměrně tuhý, i když já osobně bych do měst umístil pouze dílčí síly.
Zmáčkl jsem několik tlačítek a na mapě se objevily dva kruhy. První kolem všech tří měst a centrálního pohoří. Druhý kolem nejvíce opevněného, obranného místa, které určitě bylo strategicky důležité. Guvernér se tam od začátku nacházet nemusel,
Ovšem kdyby hrozilo nebezpečí porážky, kam jinam by se měl stahovat...? Kde jinde by získal výhodu a udržel se...?[/b]

"My provedeme výsadek tady, ukázal jsem na předem pečlivě zvolené místo. Nacházelo se na přeponě trojúhelníka tvořeného rozmístěním měst. Ne přímo v horách, ale na dosah od nich, abychom v případě potřeby mohli dosáhnout kterýkoliv ze zvolených bodů. Zásadní byla obtížnost terénu i šance nalézt poblíž přirozený zdroj pitné vody.
Znamenalo to nutnost do hor, či města postupně proniknout. Druhá možnost, pokus využít jetpack a seskočit rovnou do hor, by byla rychlejší, zato hned z několika důvodů riskantnější a nezaručující úspěch. Loď jsme si stejně museli později přivolat.
"Porozhlédneme se a zkřížíme cestu pár guvernérových lidí, nějaké předsunuté hlídky," dodal jsem k objasnění.

"Nemáme jako nájemní lovci ve výbavě nějaké zbroje mandalorianského typu? A něco co by zneškodnilo pár vzbouřenců, abychom se jich mohli zbavit?" zeptal jsem se nakonec bez ohledu na přímou souvislost s předchozím výkladem.
Výbavu jsem procházel jen zběžně, proto jsme střílel napůl na slepo. U zbroje by v podstatě stačil jakýkoliv typ, k jakému by se mohli dostat guvernérovi lidé. Jinak jsem přemýšlel hlavně o tom, jak by se hodila lana spoutání a dočasně omračující prostředky.Obojí by pomohlo nenápadnému přiblížení. Guvernérovým lidem bychom tím snad zamotali hlavu. Bohužel se s podobným řešením nejspíš nepočítalo, tudíž jsme si museli veškteré prostředky obstarat sami.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Dopravní loď Bulona
Jakmile jsi začal mluvit všichni stichli a poslouchali. Občas někdo něco špitl svému sousedovi, ale zřejmě se jdnalo jen o drobnosti k akci. Většinou ale pokyovali hlavou, nebo zamrečeně přemýšleli. Když ses zeptal na vybavení zcedl se jeden z průzkumníků. Jmenoval se Calan Galmok, budoucí sniper. Na datapadu měl seznam všech položek z iventáře a k tomu i poznámky.
"No, procházel jsem tady s klukama co máme k dispozici a ukázalo se, že jde spíš o to co k dispozici nemáme." řekl. "Začal bych téda tou zbrojí. Z většiny de vo stanartní vojenský soupravy pro různý prostředí. což je sice fajn, ale třeba takovej skafandr do volnýho protoru využijem asi těžko. Stejně je jen jeden. Přímo mandalorianskou zbroj máme jen jednu, ale co sem se díval, tak j to stejn jen předělaná stromícká zbroj, ale účel by splnit mohla. Pak sou tam různý jiný žoldácký zbroje. Liší se maskovacím vzorem, odolností a pohyblivostí. Mimochodem tu pískovo růžvou si s dovolením zamlouvám." Jeden stromtrooper vyprskl smíchy, to Calana popudilo.
"Ty mě polib prdel Atverte! O kamufláži víš kuloví, tak nedržkuj.
Kde sem to skončil? Jo už vim. Tak teda tu pískovo růžovou si beru já. No pak bych tam měl zabranou jednu trandoshanskou sniperku. Ruční zbraně jsou různý od vivronožů po E-web. Blastery, nálože, dokonce jsem tam viděl i jednu disruptorku. omračovací prostředky jsou jasný. Lano a další podobný vybavení je tam taky. Otázka je, jestli vezmem i ňákej speeder."

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Merthor »

Dopravní loď Bulona

Zaujal jsem pohodlnější pozici a rukama se opřel o stůl. Svou pozornost jsem adresně věnoval nejprve Calanovu inventáři.
Mé očekávání, že by vybraní studenti, součást budoucí elity, měli zvládnout úkoly jako přípravu i bez vydaného pokynu, nebylo zklamáno. Přinejmenším Cananovi poznámky byly důkazem, že nezaháleli, dostáli svým povinnostem i své reputaci a ještě jim zbylo dost času. Calanovi poznámky očividně nebyly o nic méně důkladné, než ty moje. Pár jich vydalo za celou obhlídku.
"Guvernér na tom nebude o nic líp, takže to bude stačit a nějaký speeder si určitě vezmeme," usoudil jsem.
Od zbrojí jsem potřeboval pouze dvě věci. Aby se alespoň mírně uměly přizpůsobit teplotním podmínkám a aby byly trochu jiné, než klasické bílé komplety stormtrooperů. Už odlišné barvy by nás dostatečně odlišily a přiblížili guvernérovým lidem.
U speederu by byla výhodou větší kapacita posádky. Ocenil bych, kdyby se do něj vešlo alespoň šest mužů s výzvrojí. Speeder by nám nabízel, snadnější pohyb, zvýšenou pohotovost i další možnosti během zásahu, s ohledem na podmínky.

"Navrhuju tohle," pronesl jsem, otočivše se pohledem k Banerovi.
"Banere, ty si vezmeš na starost speeder, Calana, těžší zbraně a ostatní stormtroopery. Od začátku budete fungovat jako úderná jednotka. Budete se držet zasunutí někde poblíž mě. Zaútočíte na moje znamení, nebo v případě nutnosti.
Já si vezmu tři nejlépe upravené zbroje a zbývající dva průzkumníky. Budeme se potloukat guvernérovým lidem na očích a dělat jakoby nic. Zkusíme jim zamotat hlavu, potvrdit si, kam zalezl Guvernér a co má v plánu podniknout."

Moc dobře jsem věděl, do jaké míry se jedná o improvizaci, nicméně právě k něčemu nečekanému, k opuštění učebnicových postupů jsem ve svém plánu počítal od samého začátku. Při řešení složitých úkolů se dalo právě pomocí improvizace dosáhnout nečekaně dobrých výsledků. Zvávalo už jen zjistit, jestli všichni stejně chápou detaily, ukončit poradu a zjistit, kolik zvává času do cílového do výstupu z hyperprostoru v cílovém bodu a samozřejmě nahodit výstroj.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Dopravní loď Bulona
Všichni poslouchali a občas někdo bezděčně kývnul hlavou. Nakonec se přihlásil Zavet Lam, jeden stormtrooperů zaměřených na podpůrné zbraně.
"Měl bych pár připomínek." hlas měl mírně chraplavý, přeso pevný. Oproti Calanovi působil upjatě a víc profesionálně. "Myslím, že bychom měli vzít ještě jeden speeder a možná motorku. Navíc bychom si měli ujasnit co s sebou vlastně vezmeme. To že nemusíme brát E-11 je sice pěkné, ale zároveň bychom neměli brát moc velkou směsku zbraní. Řekl bcyh, že pistoli si vybere každý podle vlastního uvážení ale co se týče delších zbraní měli bychom vybrat jeden typ. U odstřelovacíxh pušek je to celkem jedno ale u zbytku bychom se nad tím měli zamyslet. To samé platí pro těžší zbraně.
Chtělo by to taky dořešit strukturu velení. Například kdo by vás zastoupil v případě, že by se vám něco stalo."
Ostatní mu dali souhlasnými zamumláními zapravdu.
Tohle jsi musel rozhodnout. S dalšími vozidly by jste byli nápadnější a zranitelnější. Na druhou stranu, by jste získali určitou mobilitu.

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Merthor »

Dopravní loď Bulona

Každý velitel si může čistě teoreticky dovolit volnější přístup, nebo i přístupy kombinovat jako já před tím. Musí ale být schopný přesně identifikovat chvíli, kdy je potřeba vzít věci pevně do rukou. Pro mě taková chvíle nadešla právě nyní.
Až do této chvíle jsem pracovat hlavně s věcmi, jako je utajení a moment překvapení. V tomto ohledu jsem chybu neudělal.
Přesto zněl Zavetův plán dost rozumně, s ohledem na to, že bez speederů bychom obtížně překonávali některé překážky.
Rychle jsem se přizpůsobil, narovnal se a Zavet se dočkal neméně pevné, rozhodné a profesionální reakce.
"Slušný postřeh. Tak tedy dva speedery, Motorku si brát nebudem. … To už by zřejmě bylo příliš," odtušil jsem, čímž jsem snad napravil váhavý náznak a mezery předchozího plánu. S tím však souvisela celá řada dalších instrukcí. Bylo potřeba přeskupit řady, vytvořit systém, určit pozici a roli každému jednotlivému členu týmu. Přitáhl jsem si vlastní datapad a otevřel si v něm včerejší Quoranovo zadání. Postupně jsem četl jméno za jménem, abych ho vždy přiřadil k jednomu ze speederů.
Po každých třech jménech jsem se zastavil a odpočítal si dotyčné na displeji datapadu.

"Já budu jednička, budu velet prvnímu speederu, posloužím jako operativní výsadek, nebo vypomůžu s odstřelováním.
Zavet bude dvojka, bude velet druhému speederu a se svým kanónem si vezme na starost palebnou podporu.
Bergion bude trojka, druhý v mém speederu a zhostí se naší palebné podpory stejně jako Zavet.
Baner bude čtyřka, druhý v Zavetově speederu, v rámci něho povede druhou dvojici operativního výsadku.
Sarvan bude pětka, třetí v mém speederu a doplní mě v operativním výsadku.
Jorl bude šestka, třetí v Zavetově speederu a doplní Banera. Tím pádem máme operativní výsadek kompletní.
Zman bude sedmička, čtvrtý v mém spederu. Připraví se na posílení výsadku, kdyby bylo třeba udělat ohňostroj.
Calan bude osmička, čtvrtý v Zavetové speedem. Dle očekávání zůstane na své pozici odstřelovače.
Atvert bude devítka, coby pátý bude fungovat jako pilot mého speederu alternativní posila atd.
Livran bude desítka. Coby pátý bude funguovat jako pilot Zavetova speederu popřípadě jako rezerva.
Posloupnost velení se zachová ve všech situacích, v celém družstvu, ve speederu i při dalších přeskupeních."


Ve výsledku byly posádkám oběma speederů přiřazeny síly v rámci možností rovnoměrně. Každý speeder měl pilota, specialistu na těžké zbraně, odstřelovače, řadové stormtroopery a několik možných seskupení operativního výsadku. Jen specialisty na výbušniny jsme neměli dva. Také posloupnost velení procházela napříč tím vším a byla dostatečně jasná a komplexní.
Ani na poslední dotaz, týkající se zbraní a vybavení jsem při tom všem nezapomněl. Věnoval jsem se mu záhy.

Za osobní věci, včetně výstroje, zásoby vody atd, si odpovídá každý sám. Pro výsadky stále platí, že si mají vybrat ty méně nápadné zbroje. K palebné podpoře využijeme T21čky a ve speederu jim najdeme nějaké místo na dobíjecí generátory. Pokud by tu nebyli dvě, může některý z kanonýrů klidně sáhnout po klasické DLT 19ce. Vy ostatní při volně běžných zbraní preferujte karabiny, jako je DH17, popřípadě SE 14ky nebo další pušky s krátkou hlavní. Pokud jich nebude dost, jsem si skoro jistý, že nám tu někde schovali i pár těch E11tek. Já si přiberu modifikovanou odstřelovačkou verzi E17d. Calan si může vybrat zbraň, jakou bude chtít. Stejně tak Zman si může vybrat jakoukoliv techniku, ale určitě by se nám hodilo i pár menších detonátorů. Při výběru osobních zbraní, neplatí žádná omezení, až na hmotnost ..".

Zase jsem zavřel Quoranovo zadání i vlastní poznámky, vytáhl datakartu. Ruku z datapadem jsem spustil dolů podél boku.
"Ještě nějaké dotazy?" Položil jsem finální otázku. Chtěli po mě, abych rozhodnul co a jak a já jsem to udělal.
Když už jsem jim to všechno tak hezky vyložil, neočekával jsem další závažnější námitky ani připomínky. Nechal jsem jim nějaký prostor na odpověď, pak jsem se otočil k odchodu z místnosti, kde jsem se ohlédl přes rameno a řekl:
"Jestli ne, jdu se zeptat pilota, kdy dorazíme na místo, domluvit s ním způsob vysazení a vyzvednutí. Vy si zatím můžete jít vypucovat výzbroj. Něco mi říká, že už na to stejně nebudete mít, kdo ví kolik času. Budeme se muset připravit."
To už jsem se na ostatní zase šklebil. Poznámka o vypucování výzbroje byla samozřejmě míněna z části s nadsázkou, protože připravená výzbroj možná ani vyčistit nepotřebovala. Zkrátka stačilo vědět, čím obvykle vzbuzují výcvikoví důstojníci hrůzu, aby vám to nabilo k nejednomu vtípku. Z provizorní instruktážní místnosti jsem zamířil přímo do kokpitu.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Dopravní loď Bulona
I přes zavřené dveře jsi slyšel hlasitý smích a drobné handrkování svých mužů.
Krátká spojovací chodba působila sterilně. Prošel jsi kolem ubikací posádky rozvody energie šachty k hornímu laseru. nakonec si vyšel po třech schudcíxh a octl jsi se v pilotní kabině.
Nacházelo se tam pět lidí v uniformě. Pilot s copilotem seděli u kniplů. Navigátor dřepěl za svou rozměrnou stanicí na levo přes čapku se mu rýsovala sluchátka. Kapitán se u něj skláněl a díval se mu přes rameno na údaje na holografických displejích.
"Hned se vám budu věnovat. Galane nevím co si o tom mám myslet," řekl navigátorovi. "pokud se synátor rozhodl dát k stormtrooperům je to jen jeho rozhodnutí. Rodinná tradice je sice rodinná tradice, ale jediné co můžeš dělat je doufat, že neprojde fyzické testy" Navigátor nevypadal nadšeně. kapitán ho poplácal po rameni a otočil se k tobě.
"Tak veliteli, kde vás mám vysadit?"

Carida, výcvikový prostor, pouštní oblast
Výsadek proběhl v klidu. muži se ihned rozestavili do obrané formace aby zabezpečili perimetr. Loď vychrlila speedery a vznesla se pryč. Když doznělo hučení vzdalujících se motorů zavládl nad pouští klid a ticho.

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Merthor »

Dopravní loď Bulona

U většiny lodí platí jednoduché pravidlo. Postupuj stále k přídi, kokpit tam někde musí být. Tak tomu bylo i v tomto případě.
Vklouzl jsem do prostoru kabiny a zastavil se za dvojící naklánějící se nad navigátorovým panelem. Nespěchal jsem na ně.
Zatím co jsem tiše vyčkával, až mi budou moci věnovat pozornost, sám jsem zkoušel zjistit, jestli bych z monitorů palubního počítače nevyčetl něco o aktuální situaci, nad cílem. Teď jsme k cíli měli dorazit s předstihem, Bitva ještě oficiálně nezačala, tudíž jsem doufal v průlet bez překážek. Potom to bude horší. Přitom jsem náhodou vyslechl kousek rozhovoru.
Musel jsem souhlasit s tím, že by si každý měl hledat uplatnění podle toho, na co má vlohy a kde může trochu zapadnout.
Třeba já prorazit, ačkoliv jsemj si zařazení nikdy moc vybírat nemohl. Stejně však bylo fajn, občas dělat něco co vás bavilo.
Když se kapitán konečně obrátil na mě, přistoupil jsem blíž a sehnul se s ním nad navigátorovou obrazovkou. Rychle jsem se zorientoval, natáhl ruku a ukázal jim bod zvolený pro přistání. To byl startovní bod vlastní operace. Za ním následovalo pár hodin na planetě, během nichž se loď takticky uklidí do ústraní. Z druhé strany akci ohraničovalo vyzvednutí.
"Vyzvednutí běžným způsobem, sledujte signál. Nějakou dobu to bude trvat, potom o sobě dáme vědět," připomněl jsem.
Většina času, mezi návratem z kokpitu a výsadkem byla věc rutiny. Dohlédnout na přípravu ostatních, sám si obléknout brnění, připravit navigační maják plus další vybavení. Najít si výzbroj. K odstřelovačské pušce jsem si přibral D H17ku, malý detonátor a vibronůž. Pokud si jí nevzal nikdo jiný, vzal jsem i tu disruptorovou pistoli. Beztak byl do vší cvičné výzbroje efektní, zato míň účinný materiál. Ze zkušenosti nebylo třeba dělat caviky s omračovací silou. Pak už jsem vyhlížel přibližujíc písky pouště.

Carida, výcvikový prostor, pouštní oblast

Cvičný výsadek proběhl poměrně dobře. Pamětlivý svého vedoucího postavení, jsem neodložil iniciativu a stál ostatním v čele.
Z transportu jsem vyletěl jako první, v plně pohotovostním režimu a se zbraní připravenou k palbě. Stanuv bezpečně na povrchu, rychle jsem se rozhlížel kolem sebe. I když je poušť vždycky jenom poušť a ještě k tomu zrádná potvora, měl jsem dojem, že si něco z těchto míst pamatuju. Orientaci v prostředí bych měl zvládnout. Nato jsem se obrátil za odlétající lodí.
Mezi tím mě doplnilo zbývajících devět členů mého týmu. Rozestavili se do bojové formace rychle a přesně, jistíce pozici.
Ale náš boj se neměl odehrávat tady a teď. Splnění úkolu by za námi nepřišlo. Museli jsem mu jít naproti.
"Nasedat! Směr doprava kolem pohoří. Zavete, vy kryjete náš speeder!" zavelel jsem. Kus odtud se měl nacházet aspoň jeden vhodný průnik do pásma hor. Chtěl jsem ho omrknout a zjistit, zda a kudy bude možné nepozorovaně proklouznout dál.
Přesně jak jsme naznačil ještě na palubě lodi. Když potřebujete jistotu, kam zamířit, provedete průzkum bojem. Čekal jsem, dokud se ostatní nepohnuli, sám jsem zaujal místo ve speederu, zašilhal přes optiku pušky, a kývnul na Livrana, aby vyrazil.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Carida, výcvikový prostor, pouštní oblast
Všichni se okamžitě naskládali do speedrů. do minuty zůstal na místě výsadky jen několik stop v písku.
spídry uháněli pouštní krajinou. Na jedné straně se zvedal horský masiv, na straně druhé se rozprostíralo moře dun, kam až oko dohlédlo.
Občas jse v dálce zahlédli nákladní speeder, nebo stíhačku. Nebe nad vámi bylo plné hvězd. Po půl hodně jízdy jste narazili na silnici. Jeli jste kopcovitou krajinou plnou kamnů a vyprahlé země. Pár neduživých keřů s větvemi plnými trní jen podtrhovli bezútěšný ráz místa. Noc byla chladná. Zatím. všem bylo jasné, že chvíli po rozbřesku se změní tyhle svahy v pekelnou výheň.
Atvert najednou dupl na brzdu a vozidlo se s trhnutím zastavilo. Okamžitě vypnul světla.
"Co je?" zeptal se Sarvan. Atvert jen natáhnul ruku. Podívali jste se tím směrem ale nic jste neviděli. Mezitím vypnul světla i druhý speeder. "Teď!" řekl Sarvan. Z poza zatéčky vyjela kolona pěti repulzorových tanků FireHawk a jedna Pohyblivá pevnost A9. Najednou zapípal komlink.
"Tady dvojka, co se děje?"

Uživatelský avatar
Merthor
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 668
Registrován: 28.3.2013 18:07:44
Bydliště: Jedno malé moravské město
Czech Republic

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Merthor »

Carida, výcvikový prostor, pouštní oblast

Nebylo takové horko a zbroje nebyly upravené natolik, aby postrádaly potřebné údaje a částečné noční vidění. Přesto bylo cestování v noci o něco obtížnější. Hlavně na udržení orientace v členitém terénu. Neustále jsem se rozhlížel, udržujíce vyšší míru pozornosti. Dbal jsem na to, aby Atvert udržoval plynulé tempo postupu. V noci jsme toho museli stihnout co nejvíc.
Sem tam, když se na potemnělém obzoru vynořil nějaký rozpoznatelný orientační bod, jsem Atvertovi ukázal rukou.
Silnice naši cestu do hor ještě urychlila. Jenže dva speedery na silnici, plus rozsvícená světla, to bylo nápadné až dost.

Toho co na nás mířilo zpoza jednoho písečného pahorku, si první všiml Atvert. Ve chvíli kdy přibrzdil a zhasnul světla, jsem to ovšem poznall téměř jistě, i když jsem skoro nic neviděl. Všechny FireHawkům podobně mašinky musí mít dost silné repulsory, jejichž hučení spolu s drobnými výry písku mohou s určitou pravděpodobností dobře nastražené smysly zaregistrovat.
Do chvíle než jsem je spatřil, jsem rozvažoval, ke které straně asi patří. Byl-li ve standardní výzbroji daný typ tanku, mohl se objevit na obou stranách a nám by uškodil i nácvik spořádaného ústupu. i rychlý útok, s nímž by si ovšem museli sakra pohnout, aby to byla vhledem k místu našeho vylodění pravda. Pak jsem si je prohlédnul svým oblíbeným pohybem. Mírně zvětšené zašilháním přes optiku pořádné pušky. Každopádně šest tanků představovalo pro dva speedery celekm oříšek.
"Máme tu malou společnost," seznámil jsem Zaveta lakonicky s výsledkem našeho pozorování.
"Zkuste se nenápadně stáhnout z dosahu silnice. Atverte my uděláme totéž a pak se je budeme snažit držet na očích." Zvolil jsem skoro jediné možné řešení, počkat skryti tnou až tanky projedou kolem. Pak bychom se měli snažit následovat těsně za tanky, dál se přibližujíce k horám.Při prvním náznaku nebezpečí bychom se samozřejmě museli odpojit a najít si nenápadnější cestu k našemu cíli. Tyhle speedery by se snad mohly do hor vměstnat lépe, než FireHawk.
Válku vedou národy, ale jsou to lidské bytosti, které musí platit.
A těm z nás kdo přežili, zůstala v pamětech hanba, bída a krveprolití.
- epilog Trojské Heleny -


Korchon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 102
Registrován: 18.6.2014 19:22:41

Re: Egbert Higdens- Za třetí stranu

Příspěvek od Korchon »

Carida, výcvikový prostor, pouštní oblast
Atvert smýkl vozidlem ze silnice až vás to hodilo na stranu a potom ještě zacouval několik metrů ze svahu mezi balvany. Druhý speeder provedl podobný manévr.
Motory utichly.
Hučení tanků bylo blíž a blíž.
koutkem oka si viděl jak Atvert pevně sevřel volant. Kdyby neměl rukavice viděl bys jak mu zbělaly klouby. Do toho si cosi neslyšně mumlal.
Tanky byly dost blízko n to abys ohl poznat detaily. Stroje nesly standartní šedý nátěr, přes který se ale táhly barevné pruhy označující guvernérovy jednotky.
"Sakra!" sykl Sarvan "Doufám, že je to pouze běžný přesun jednotek, jinak nám senzory pevnosti předčasně ukončí cvičení." pak ztichnul. Tanky byly přímo před vámi. Mířili opačným směrem, než ze kterého jste přijeli.
Nejprve jeli tři firehawky pak pevnost a po ní zbylé dva stroje. Žádný z nich nebyl tak majestátní jako ikoničtí chodci nebo mohutní juggernauti, přesto si masy kovu plující na repulzorech zasloužili zdravý respekt.
Během pár vteřin kolona projela. O pár okamžiků později ji spolkla temnota a zvlněný terén Caridy.
Tady dvojka, rozkazy?

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“