Dali Chanar - Cukr a bič

[Phate]

Úvod - 26 BBY

Cukr a bič

Šest let uplynul od invaze na planetu Naboo a situace v galaxii se neustále vyostřuje. Politické hašteření vyvolává konflikty na mnoha planetách a Řád rytířů Jedi je neustále nucen posílat své rytíře do vzdálených koutů galaxie, kde musí tyto konflikty řešit. Na jedné takové planetě se nachází i Dali Chanar se svým mistrem Bru Cajem.

Kashyyyk, Rwookrrorro:

Spolu s mistrem jste procházeli po jedné z hlavních ulic, dalo li by se to tak nazvat, hlavního města postaveného v korunách obrovských Wroshyrských stromů. Zrovna jste odcházeli z jednání s hlavami města. Jádro konfliktu spočívalo v rozpolcené moci hlavní městské rady, která vládla městu. A to zejména mezi dvěma jedinci, jejichž rodinné klany žijí už mnoho let v nepřátelství, a kteří oba bojují o výsadní postavení a snaží se ho dosáhnout za jakoukoliv cenu. Přes veškerou snahu tvého nautolanského mistra Caje se vám nepodařilo vyjednat dohodu, která by ukončila vleklé neshody, které v poslední době vyústili v konflikty, které ohrožují ostatní obyvatele města.
"Těžko radit, když není ani jedna strana ochotna naslouchat a zachovat se racionálně." posteskl si tvůj mistr, když jste procházeli okolo menší budovy, která vypadala jako prodejna potravin.
Byl jste na planetě již třetí standardní týden a zatím jste nedospěli žádného pokroku. Pro tebe to byl vítaný únik z Chrámu a možnost poznat kulturu Wookieeů trochu lépe, než z hodin nauky o rasách a z hodin dějepravy galaxie.
Dorazili jste na menší náměstí, kterému vévodil menší parčík uprostřed. Mistr se posadil na jednu z vyřezávaných lavic a promnul si unavené nohy.
"Vyzkoušeli jsme snad všechno a nic nepomohlo. Tolik hodin v radniční síni a žádný kloudný výsledek." postěžoval si znovu mistr, kterého jsi znal jako velmi zkušeného a trpělivého tvora, který řešil všechny problémy s rozumem a snažil se pokaždé najít vhodný kompromis. Nyní začínal být lehce zoufalý, neboť mu docházely nápady.
"Nauč se trpělivosti, můj milý padawane. Veliké trpělivosti, neboť s většinou tvorů v galaxii to prostě jinak nejde." dal ti cenou radu a opřel se tak, aby mu na jeho nazelenalé laloky dopadalo světlo nejbližší hvězdy, která si probojovala cestu skrze hustý porost.

___
Takže, ještě jednou se omlouvám za zdržení. Vzhledem k tomu, že už jsi tady hrál, tak jen stručně: popiš pocity postavy z okolí, z planety, z nevydařených jednání (tady můžeš i zavzpomínat, ale nevymýšlet nějaké ptákoviny), popřípadě nějaké nápady ohledně sváru. Přeji příjemné hraní.

[Drageon]

Kashyyk, Rwookrrorro

Spolu s mistrem jsme už tři týdny zavření v korunách stromů, kde se snažíme dosáhnout nějaké dohody a hlavně zabránit jakémukoliv případnému krvaveprolití, které by mohlo při jednáních jako je toto, klidně vypuknout. Obě znesvářené strany si nic nedarují a náš pobyt na Kashyyku se tak stále protahuje bez vidiny šťastného konce a nějakého řešení, které by krizi zažehnalo.
Už mě to tady začíná docela unavovat. Když jsme na Kashyyk přiletěli, obdivoval jsem město položené vysoko v korunách stromů. Vše vypadalo naprosto přirozeně, jako by vyrostlo společně s mohutnými stromy. Další výhodou příletu sem bylo bližší poznání zdejších obyvatel, Wookieeů. Původně jsem očekával že tu strávíme nanejvýš týden, kdy bude i čas na prozkoumání města, ale čím déle jsme jednali, tím hůře to šlo.
Tyhle jednání jsou vážně něco pro mě. Pomyslel jsem si při odchodu z další neúspěšné schůze.
Došli jsme s mistrem do parku, kde jsem se posadil na lavičku vedle něj. Můj mistr byl dobrý vyjednavač, ovšem tady se ani jemu nedařilo.
Připadá mi, že nás sem rada poslala naschvál, protože ví, jak nesnáším, když věci nejdou okamžitě a táhnou se dny nebo i déle. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl, abych se uklidnil, při představě dalších dní plných jednání, které budou následovat.
Hlavu vzhůru mistře, už to určitě nebude trvat dlouho. Ti Wookieeové se přeci nemůžou hádat nadosmrti. Řekl jsem tónem, který mohl prozradit, že o tom nejsem dvakrát přesvědčený.
Bylo mi jasné, že tvrdohlaví obyvatelé lesní planety se dokáží hádat nadosmrti. Už jen kvůli tomu, že v poslední době se objevují stále častější rozbroje, které začali ohrožovat i ostatní obyvatele, kteří nemají s jednáními nic společného.
Je to tu pěkné, ale znovu bych rád viděl moře. Zamyslel jsem se při pohledu z korun stromů.
Jestli to bude pokračovat jako dosud, není naděje na úspěch. To ukázalo i poslední jednání, kdy se do sebe oponenti málem pustili a z vyjednávání by se stala chlupatá mela, do které by se nikdo nechtěl připlést.
Vstal jsem z lavičky a stoupl si před mistra, takže jsem mu zaclonil část dopadajících paprsků.
Pořád mluvíte o trpělivosti. Ale kam nás trpělivost zatím dovedla? Nejsme o nic blíž shodě, než při příletu. Tímhle stylem se odsud nevyhrabeme. Řekl jsem impulzivně a možná o něco drsnějším tónem, než jsem zamýšlel, ale po třech týdnech se mi už začínalo snad i stýskat po svém pokoji v chrámu. Byl jsem sice na čerstvém vzduchu, ale žádná dovolená, ani pěkný výlet to rozhodně nebyl. Scenérie okouzlující, ovšem úkol snad nesplnitelný.

[Phate]

Kashyyyk, Rwookrrorro:

Po tvém lehkém výjevu nespokojenosti se k tobě mistr Caj pomalu obrátil a lehce zavrtěl hlavou. Bylo vidět, že se mu ani trochu nelíbí způsob, jakým jsi svůj nesouhlas vyjádřil. Ostatně, takový způsob by se nejspíše nelíbil žádnému z mistrů.
"Že jsem nevrlý já, můžeš přisuzovat mému věku, milý padawane, ale tbě tato výmluva nepomůže. Chápu, že je to unavující, ale takové mise jsou součástí života v Řádu a ty by jsi měl pomocí Síly zvládat tyto vypjaté situace" řekl ti vlídně.
Poté chvíli mlčky pozoroval drobotinu, která si hrála ve větvích menšího stromu, který se tyčil v prostředku malého parku. Trojice wookieeů lezla z lehkostí z větve na větev a hrála něco na způsob baby.
Většina obyvatel okolních čtvrtí byla již na vaší přítomnost zvyklá, takže vaše malá zastávka proběhla bez povšimnutí.
"Měli bychom jít spát, zítra ráno nás čeká další zasedání městské rady. Musím vymyslet jak přesvědčit Baccarraa aby přistoupil na nějakou formu kompromisu. Zdá se mi z těch dvou rozumnější a méně horkokrevný. Pokud by vše dopadlo trochu lépe, mohli bychom se po poledni vydat k jednomu z větších jezer a trochu si zaplavat ve zdejších vodách." zavelel mistr a snažil se tě trochu povzbudit, neboť i jemu chybělo moře a volnost, kterou poskytovalo.

Chvli vám trvalo, než jste došli do malé, ale velice vkusně zařízené budovy, kterou vám rada propůjčila po dobu vašeho pobytu. Mistr rovnou zaplul do svého pokoje a nechal tě samotného. Byla na něm znát úvana už od pohledu. Měl jsi tedy pár hodin do západu slunce, které jsi mohl využít podle sebe.

[Drageon]

Kashyyk, Rwookrrorro

Hned mi bylo jasné, že vyjádřením názoru jsem tentokrát přestřelil. Bylo mi jasné, že i mistr toho má už dost a přesto dokáže zachovat chladnou hlavu a nepouští se do takových výlevů.
Omlouvám se, mistře. Příště si dřív rozmyslím, než něco řeknu. Omluvil jsem se, ale hned mi bylo jasné, že s mojí povahou a netrpělivostí se takového vyjadřování názoru ani v budoucnu nevyvaruji.
To jsem se zase předvedl. Tohle bych měl zvládat. Vynadal jsem si v hlavě a zkusil se uklidnit, i když mi bylo jasné, že po dalším jednání na tom budu zrovna tak a nic se nezmění.
Všiml jsem si, že mistr pozoruje Wookiee, jak dovádějí na stromech a sám jsem si představil, jaké to asi musí být prohánět se korunami stromů, skákat z větve na větev a vědět, že každý špatně zvolený krok může znamenat pád do hlubin. To je ono. To by se mi líbilo. Každá chyba může znamenat smrt. Dobrodružství. Zamyslel jsem se, ale rychle jsem obraz sebe, skákajícího po stromech vypustil z hlavy.
Wookieeové na nás již byli zvyklí a i já jsem si zvykl, mít okolo sebe každý den bandu chlupáčů. Ovšem říkat jim do očí chlupáči jsem se rozhodně neodvážil.
Doufám, že najdeme řešení. Snad se Baccarr nechá přemluvit a dojde k dohodě. Wookieeové by si měli uvědomit, že průtahy a konflikty, které vznikají kvůli jejich neshodám, škodí hlavně jim. Nejen radě, ale hlavně obyvatelům. Řekl jsem mistrovi po cestě k domu, který pro nás byl vyčleněn. Když se mistr zmínil o možnosti jít si zaplavat do jednoho z jezer, která se na Kashyyku nacházejí, pocítil jsem uvnitř příjemný pocit.
Ano, mistře, vyřešme to co nejdříve. Zaplavat si v jezeře je hodně lákavá odměna za úspěšná jednání.
Po nějaké chvíli jsme došli až k našemu příbytku, načež mistr vklouzl do svého pokoje. Na mě únava zatím nedolehla a rozhodl jsem se, že se trochu projdu a poznám toho víc, než jednu jednací místnost a pár naštvaných Wookieeů.
Mám chvíli čas. Alespoň si můžu pročistit hlavu a obdivovat krásy Kashyyku než se setmí. Odešel jsem z budovy a začal se poohlížet po zajímavých věcech, které se dali v okolí naší budovy prozkoumat a objevit.

[Phate]

Kashyyyk, Rwookrrorro:

Vyšel jsi potichu z obydlí, které vám bylo propůjčeno a ocitl se v rozsáhlém komplexu dalších obytných budov. Chvíli ti trvalo, než jsi odorazil zpět na náměstíčko, kde jste s mistrem seděli dříve. Odtud jsi se vydal po hlavní ulici vedoucí směrem k jednomu z okrajů města, o kterém jsi slyšel, že je z něj nádherný pohled na níže postavené lesy a pobřeží, která omývají rozlehlá jezera.
Cestou jsi mílej opozdilé dospělé wookiee vracející se, nebo pospíchajíc do zaměstnání. I národ žijící ve stromech musí mít nějakou ekonomiku.
Většina z nich tě uctivě pozdravila, byť jsi se s nimi nikdy nesetkal. Vaše několikatýdenní působení ve městě se stačilo rozšířit do všech jeho koutů a každý o vás věděl.
Trvalo ti ještě dobrou půl hodinu než jsi volným krokem prošel obchodní čtvrtí a došel na okraj města, kterému opravdu vévodila velkolepá vyhlídka.
Za pracně vyřezávaným zábradlím s ornamenty se rozprostíralo moře stromů, mezi kterými pouze lehce prosvítaly světla z jiných osad a měst, která ležela v jejich korunách stejně jako Rwookrrorro.
Stál jsi a pozoroval planetu, která byla o tolik jiná než Coruscant, nebo tvá rodná planeta. Stromy byly všude, ale i přes to k tobě ostrý závan větru donesl vůni vody z nedaleko položeného jezera.
Nekochal jsi se dlouho, když jsi ucítil v Síle záchvěv nečeho, co by se dalo klasifikovat jako panika, strach a nebezpečí. /der srdce na to se z dálky za tebou ozval křik. Tedy dalo se vystrašené wookieeské zavytí vydávat za křik.
Byl jsi venku sám, nikdo okolo nebyl a tvůj mistr nevěděl, že jsi opustil dům. Bylo tedy na tobě, jestli se vydáš prozkoumat co se stalo, nebo to necháš na strážcích pořádku místního města.

[Drageon]

Kashyyk, Rwookrrorro:

Poté, co jsem opustil nám přidělenou budovu, jsem se vydal cestou postavenou v korunách stromů směrem k náměstíčku, které jsme dnes s mistrem už navštívili. Cesta tam mi trvala déle než jsem čekal, ale vše lepší než jen sedět v pokoji, když spát se mi ještě nechtělo a na meditaci bude čas jistě později.
Konečně mám chvilku na prozkoumání města. Nebo jeho malé části. Pomyslel jsem si, i když bylo jasné, že dnes to na žádný velký průzkum nebude a kvůli tomu tu ani nejsme, i když by to mohlo být zajímavé.
Mohl bych se jít podívat na vyhlídku. Prý je tu opravdu úžasná. Řekl jsem si a z náměstíčka jsem zamířil hlavní ulicí pryč, abych se dostal na místo se skvělým výhledem a vychutnal si po dnešním dni alespoň úžasnou podívanou. Podle všeho by z vyhlídky měla být vidět velká jezera a to jsem si prostě nemohl nechat ujít.
Kde je voda, tam to žije. Jakákoliv přítomnost vody mě dokázala rozveselit a pozvednout náladu. Tím spíš, když jsem si v ní mohl zaplavat. Čím byla voda hlubší, tím to bylo lepší, protože potápění to bylo něco pro mě.
Z mých myšlenek o potápění mě vytrhli až Wookieeové, kteří mě po cestě zdravili. Přesto, že jsem žádného z nich neznal, byli velmi zdvořilí, kdykoliv jsem nějakého z nich potkal. Snažil jsem se je tedy co nejzdvořileji pozdravit zpět.
Ti Wookieeové jsou vážně skvělý národ. Kdyby takhle uctiví byli i jejich představení při našich jednáních. Povzdechl jsem si a pokračoval směrem k vyhlídce, přičemž jsem potkával další a další spěchající wookiee.
Procházel jsem obchodní čtvrtí. Ze začátku jsem se divil na co tu obchodní čtvrť vůbec mají, ale postupem času mi došlo, že obyvatelé této planety nejsou necivilizovaní a musel jsem se v duchu pokárat, že jsem si něco takového vůbec myslel. Cesta na vyhlídku mi trvala nějakou půlhodinu, ale stála opravdu za to.
Tak tomu říkám výhled. Z vyhlídky bylo možné vidět široko daleko další obrovské stromy, na kterých vyrostla i jiná města než jen Rwookrrorro a i tam všude panoval život, stejně jako zde. Přejel jsem rukou po zábradlí, které bylo velmi zručně vytvořené a celé pokryté nejrůznějšími ornamenty, které jsem samozřejmě nebyl schopný rozluštit.
Každopádně už nejsem na Coruscantu. Při pohledu na široké okolí byla tato planeta úplně jiná než hlavní město. Byla to příroda. To co na Coruscantu chybělo bylo zde obsaženo v plné míře. Všude stromy, jezera a další přírodní útvary, o kterých si obrovské město může nechat jen zdát.
Je zvláštní, jak je každý svět úplně jiný. Zašeptal jsem potichu, když jsem si vzpomněl na svůj domov, někde tam, ve vesmíru na planetě pokryté oceánem. Z mých myšlenek na domov mě vytrhlo zachvění v Síle.
Něco se děje. V tu chvíli se ozvalo vystrašené zavytí některého z wookieeů signalizující problémy. Otočil jsem se za výkřikem, který přišel odněkud z dálky. Kromě mě poblíž nikdo nebyl. Samozřejmě bych mohl nechat wookiee, ať se o to postarají sami, ale po týdnech jednání mi bylo jasné, že to neudělám.
Konečně se něco děje. Naposled jsem se podíval z vyhlídky na okolí a poté se rozběhl za zdrojem křiku.

[Phate]

Kashyyyk, Rwookrrorro:

Jako správný padawan jsi nemohl neuposlechnout volání o pomoc a vyrazil jsi za křikem a jekotem. Běžel jsi jiným směrem, než byl váš apartmán a dostal jsi se do bohatší čtvrti, kterou jsi poznal podle ozdobných rytinách na domech a celkově uhlazenějšímu stylu této městské čtvrti. Celkem překvapivě jsi na ulicích nikoho nepotkal a nevypadalo to, že by někoho křik trápil natolik, aby se šel ujistit, že se nic nestalo.
Čím hlouběji jsi vbíhal do této čtvrti, tím křik nabíral na síle. Doběhl jsi až k jednomu vysokému domu u kterého stála trojice wookieeů s typickými blasterovými kušemi a vypadali, že hlídkují u východu.
">Co tady chceš?!<" osopil se na tebe nejvyšší z nich jakmile tě spatřil přicházet. Druzí dva se postavili dva kroky za něj a pomalu zvedali kuše směrem k tobě.
Dům stál poměrně osamocený, takže měl okolo dost místa a další z domů bych zpola skryt za vysokým houštím. Další přístupová cesta do domu vedla z druhé strany, než kde jsi stál a přes tři urostlé wookiee by nebylo snadné se k nim dostat.
">Na něco se tě ptal, člověče!<" zařval na tebe další z nich a bez skrupulí ti namířil blaster do obličeje.

[Drageon]

Kashyyyk, Rwookrrorro:

Pokračoval jsem stále dál za tím výkřikem. Venku v korunách stromů jsem už nějakou chvíli nikoho neviděl a bylo mi jasné, že tady může jít o život.
Každé zaváhání může stát život nevinného wookiee. Pomyslel jsem si, že něco takového jako člen řádu jedi nemůžu za žádnou cenu dopustit. Všiml jsem si, že cesta směrem k výkřiku vede úplně na opačnou stranu, než je náš apartmán, ale teď nešlo o to dostat se co nejdřív do postele.
Jestli to takhle půjde dál, tak se do setmění do postele nedostanu. Spát se mi stejně ještě nechtělo a radši jsem zvýšil tempo, abych se dostal na místo, co možná nejdřív.
Po chvíli jsem si všiml, jak se ráz krajiny změnil. Dostal jsem se do bohatší čtvrti. Celkově byla tahle čtvrť lepší, hezčí a určitě i komfortnější. Proč nám asi nedali apartmán tady. Všiml jsem si i krásných rytin na domech, které byli velmi dobře zpracované, alespoň podle mého názoru.
V téhle čtvrti snad nikdo nebydlí. Přišlo mi celkem divné, že křik nikoho jiného nezaujal a jsem tak jediný, kdo pátrá po jeho zdroji. Že by byli wookieeové tak lhostejní, to bylo těžko uvěřit.
Cesta mě zavedla k vysokému domu, u kterého hlídali tři chlupáči s kušemi v rukou. Pěkné. Aspoň nějaké živé duše.
„Co tady chceš?“ Reakce hlídačů byla poměrně ostrá, ale nedivím se jim. Být na své planetě a u dveří mi zaklepat wookiee, asi by mě taky zajímalo, co chce. Zatím jsem byl celkem v klidu, ale když na mě začali mířit svými blastery, věděl jsem, že může být zle.
Mysli, jestli nechceš umřít na stromě, zastřelený kuší. Jen tak, jakoby nic jsem pro jistotu nechal levou ruku svěšenou podél těla, připravený k okamžitému vytasení meče. Doufal jsem, že k ničemu nedojde, ale jistota je jistota.
"Na něco se tě ptal, člověče!“ Teď už mi do obličeje mířili tři blasterové kuše. Nepříliš příjemný pocit, ale musel jsem s tím něco dělat, aby příští výkřik nebyl ten můj poslední.
Omlouvám se, že jsem vás vyrušil, ale zaslechl jsem nějaký křik a tak jsem se šel podívat, jestli někdo nepotřebuje malou pomoc. Snažil jsem se to říct co nejvíc nenuceně, aby wookieeové neměli záminku rozstřílet mě na hadry. Zároveň jsem rychle prozkoumal pohledem okolí a přezkoumal situaci. Viděl jsem druhou cestu do domu, ale bylo by složité se k ní dostat. Čekal co chlupáči odpoví, s rukou připravenou u opasku, ale zároveň s lehkým, nenuceným úsměvem na tváři.

[Phate]

Kashyyyk, Rwookrrorro:

Wookieeové se po sobě letmo podívali. Vypadalo to, že ani jeden z nich nečekal návštěvu. A jak se zdálo, ani jeden netušil, co si počít. Ten, jenž ti mířil do obličeje si tě prohlížel a potom rychle hvízdl na svého kolegu.
>"Já vim kdo to je! To je kumpán toho Jedie, co se snaží řešit naše problémy."< zavrčel a stiskl kuši o něco pevněji. Vypadal, že mu vaše přítomnost moc nevoní a nejraději by ti udělal z hlavy obláček páry.
>"Já vim kdo to je ty tupče!"< spustil druhý z nich. Zněl naštvaně. Tvůj příchod zkomplikoval probíhající akci a bylo na nich, jak si s tím poradí.
>"Radši mi řekni, co s nim uděláme. Když ho necháme jít, dojde pro svýho mistra a ten nás tu rozseká všechny do jednoho."< pokračoval a nespouštěl z tebe oči. Situace pro tebe nevypadala příliš dobře.
Ten, který na tebe mířil kuší, začal přecházet tak, aby tě obklíčili z obou stran. Naneštěstí pro tebe nebylo moc kam utéct. Pět metrů za tebou byla malá fontána na menším náměstíčku, které lemovaly domy. Před tebou byl plot, který střežili dva wookieeové, se kterými jsi přišel do křížku.
>"Pověz, Jedii...Co bysme s tebou měli provést?"< zeptal se ten blíž k tobě s notnou známkou sarkasmu. Oba moc dobře věděli, co s tebou provedou. Bylo na tobě, abys z toho nějak vybruslil.
______
Jenom malá poznámka, neopisuj co kdo řekl. Přímou řeč piš pouze za sebe a reaguj na slovní podněty ostatních.

Uzamčeno pro neaktivitu. Pokud budeš chtít pokračovat, pošli mi PMku a domluvíme se.