Valee Miku: Neočekávaná cesta (Jesper)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Re: Valee Miku: Neočekávaná cesta (Jesper)

Příspěvekod Jesper » 29.7.2014 18:48:34

Coruscant, dodávka

Tiše jsem pozorovala, jaké následky mé počínání mělo.
"Povedlo se mi zasít mezi ně svár, to se jistě může hodit, byla bych ale raději, kdyby místo toho tu dodávku zastavili."
Zdálo se ale, že pro to budu muset vyvinout větší úsilí. Byla jsem přesvědčena, že musím k zastavení přimět. Přestože se nezdálo, že by šlo o násilníky, nechtěla jsem se domýšlet, co by mi mohli udělat, pakliže by mě odhalili a zvláště nyní, když na ně působil vztek. Navíc existovala možnost, že ve mně Oron pozná novicku chrámu Jediů, čehož by se posléze mohl pokusit zneužít. A to jsem opravdu nechtěla.

"Budu pokračovat v tom, co jsem načala. Klakson ale bude nejspíš rozbitý a klimatizace sama působí moc pomalu..."
Zadívala jsem se na přístrojovou desku. Alternativní plán mi v mysli naštěstí vyvstanul velice záhy.
"... Vystačím si tedy s ní a se světly."

Rozhodla jsem se, že budu světla používat tak, jak jsem původně chtěla manipulovat s ovládáním klaksonu - opakovaně je budu zkoušet zapínat v pokudmožno pravidelných a krátkých, asi pětivteřinových, intervalech.

"Nejprve ale znovu zapnu klimatizaci. Světla přijdou na řadu až pak. A když to celé nevyjde..."
Pro takový případ jsem si v hlavě uchystala kostru jiného, z mého pohledu mnohem riskantnějšího plánu.Tu jsem teď ale nechala být. Uvolnila jsem se, krátce a tichounce se prodýchala a opět se jala uplatňovat svůj naučený postup. Pomalu se z tohoto úkonu stávala rutina, to ale neznamenalo, že bych k němu přistupovala s menším soustředěním než zpočátku.
Uživatelský avatar
Jesper
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 15
Registrován: 06.7.2014 14:17:42

Re: Valee Miku: Neočekávaná cesta (Jesper)

Příspěvekod Gwendolin » 20.8.2014 15:05:33

Coruscant, dodávka

Zatímco si naslouchala hádce mezi oběma muži, po repulzorové trati proti vám projel vlak. Osvětlení z jednotlivých vozů na moment prozářilo temnotu Undercity. Kovový had ve svých útrobách ukrýval cestující, kteří ti ve vysoké rychlosti splývali v barevné šmouhy. Trvalo to pouhé dva údery srdce a prostředek městské hromadné dopravy byl pryč. Čtvrť jako by opět potemněla. Ne však na dlouho. Oron stočil řízení a dodávka zabočila doleva. Podletěla trať a ocitla se v užší ulici vedoucí mezi továrními halami. Širokými okny z budov ven unikalo jasné světlo. Sem tam si mohla také zahlédnout obrysy různých strojů. Výrobní haly střídaly plácky, po kterých hotové zboží převáželi zaměstnanci na repulzorových vozících do skladovacích prostor. Ke každému areálu také náležela přistávací plocha pro lodě. Cesta, po níž jste se nyní ubíraly, neprotínala hlavní dopravní tepnu a proto zde nebyl provoz tak hustý. Nicméně všechna vozidla jela pomaleji, jelikož kdokoliv mohl z nenadání odbočit k některé z hal nebo naopak vzlétnout a zapojit se do provozu.
Poté, co sis promyslela svůj další postup si zavřela oči a opět navázala spojení se Silou. Tentokrát si se musela soustředit o něco déle, než se ti povedlo „uchopit“ kolečko od klimatizace. Co Sith nechtěl, zrovna v momentě, kdy ses chystala začít s jeho otáčením, dodávka prudce vyjela ze své dráhy. Z kabiny k tvým uším dolehlo tlumené bouchnutí. Na poslední chvíli si našla ztracenou rovnováhu a zabránila tak svému pádu. Ozvalo se hlasité zatroubení, vzápětí i weequayův hlas:

Zkurvysyn jeden! Ať se nejdřív naučí řídit, než si sedne za knipl! Málem nás srazil… si v pohodě Gare?

Jo… nic mi není. Jen jsem se trochu praštil do hlavy.
Kdyby ti to tvá pozice dovolovala, naskytl by se ti pohled na muže, jež si prsty pravé ruky přejížděl po bolavém místě nad spánkem. Jak moc byl náraz silný a zda mohl v nejbližší době způsobit bytosti nějaké zdravotní komplikace si z Gareho slov nedokázala určit. Bratrovo kňučení přehlušil řidičův hlas:

Vydrž, za chvilku jsme na místě. Jakmile zastavíme, tak se ti na to mrknu.
Nedorozumění mezi sourozenci bylo zapomenuto a aby nebylo těch špatných zpráv málo, brzy jste se měli ocitnou v cíli cesty.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů
Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
 
Příspěvky: 860
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Valee Miku: Neočekávaná cesta (Jesper)

Příspěvekod Jesper » 08.2.2017 07:53:11

Coruscant, dodávka

No dobře.

Protože jsem cítila, jak se mě začíná zmocňovat zmatek, musela jsem se na chvíli skrčit v kolenou a s hlavou obrácenou směrem k zemi se prodýchat.

Tohle nikam nevede.

Ti dva se sice na krátkou chvíli rozhádali, nezdálo se ale že bych z toho mohla vytěžit nějaký užitek.
Takoví se navíc musí hádat pořád.
A protože je ten povyk k zastavení dodávky nepřiměl, zdálo se mi, že celé moje snažení přišlo vniveč. A k tomu se kdesi v zapadlém koutku mojí mysli začaly utvářet představy možných reakcí mistrů na můj návrat do chrámu. Koukal z toho neuvěřitelný malér.

Dost.

Musela jsem se zarazit a takové myšlenky docela pustit z hlavy. V téhle situaci, která byla svízelná sama o sobě, by mě jenom rozptylovaly.

Po pár okamžicích jsem se tedy znovu narovnala a zadívala se skrze mřížku čelním oknem ven. Chtěla jsem si prohlédnout přistávací rampu.
Jestliže ten chytřejší bude toho ufňukaného ošetřovat, mohla bych se pokusit otevřít si dveře, vyklouznout ven a někde se na té rampě schovat.
V jiném zapadlém koutku mé mysli začala klíčit představa, že pokud by se mi to bylo povedlo, není možnost návratu do chrámu dle původního časového plánu zcela vyloučena.
Uživatelský avatar
Jesper
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 15
Registrován: 06.7.2014 14:17:42

Re: Valee Miku: Neočekávaná cesta (Jesper)

Příspěvekod Jordi Linx » 10.2.2017 20:14:55

Coruscant, Útroby undercity:
Neúspěšným pokusem, k němuž prakticky ani nedošlo ses málem nechala rozházet, ale po chvíli se ti naštěstí povedlo utřídit si myšlenky a přehodnotit svou situaci. S vědomím, že se blížíte svému cíli, ať už to mělo být kdekoliv jsi se rozhodla zkusit uniknout v momentě, kdy bude docházet k ošetření a tedy zloději nebudou tak bdělí.

Netrvalo dlouho, než dodávka zastavila a tys skrze mřížku mohla vidět temnou nákladní rampu a dál nikde nikoho. Oron vystoupil z vozu, obešel ho z druhé strany a po nalezení lékarničky na místě spolujezdce se jal ošetřovat svého bratra.
Sakra Gare, to jsi ječel kvůli takovému škrábanečku? Za to by se ti vysmála i naše matka a ještě by tě seřezala tak, že by sis nakonec přál jenom tohle,
zahudroval Oron, jakmile vyhodnotil zranění svého bratra a ty jsi ho mohla zaslechnout, jak rozbaloval něco, co nejspíše mohlo být lékarničkou. Každopádně nyní byla pozornost obou bratrů upřena úplně někam a pro tebe to tak byla nejvhodnější příležitost, jak se o něco pokusit a zároveň mít dostatek prostoru na správné zasoustředění se.
A co když mám otřes mozku, to tě nenapadlo? Nejradši bych tomu pitomci, co nám vjel do cesty prostřelil obě kolena blasterem, aby se nám už nikdy nepletl do cesty, ať je to kdo je to,
pokoušel se bránit své zranění Gar, když lehce zaskučel, jak se mu jeho bratr jal dezinfikovat ránu, tak by tě v tu chvíli ani nenapadlo, že na sedadle spolujezdce seděl takový hromotluk.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Valee Miku: Neočekávaná cesta (Jesper)

Příspěvekod Jesper » 11.2.2017 11:36:42

Coruscant, útroby undercity:

Zamrzelo mě, že jsem se se nepodívala, které tlačítko ten unavený chlapík před odletem zmáčkl, aby zavřel nákladový prostor. Takhle jsem musela improvizovat a odhadovat.

Poté, co jsem si v rámci možností zmapovala přistávací rampu, začala jsem znovu zkoumat palubní desku.

Tohle tlačítko ne, to je klakson, tohle je klimatizace, touhle pákou se asi zrychluje a tahle nejspíš ovládá stoupání...

Natočila jsem se tělem směrem k pravé straně, tak, abych co nejlépe viděla na volant a tlačítka a páčky kolem něj.

... Takže možná támhle ta malá páčka na straně.

Upřeně jsem se na páčku zadívala. Cítila jsem se v té chvíli uvolněná, všechny předchozí starosti, myšlenky na budoucnost i minulost jakoby odlétly. I Oronovo láteření a Garovo skučení jakoby splynuli s šumem města a spolu s ním se ztratili v pozadí. Zároveň jsem ale zůstávala plně bdělá a soustředěná. Bylo jen teď, já a ta malá páčka na levo od volantu. Natáhla jsem se po ní a pokusila se jí zvednout nahoru.

--------------------------------------------------
Tady jsem si nebyl úplně jistej, jak moc můžu příběh posunout a psát, co za jakých okolností by postava dělala. Ono těch možností, co se stane, je asi víc - třeba se jí to povede a otevře si, nebo se jí povede páčku zvednout, ale zjistí, že páčka ovládá úplně něco jiného... nechtěl jsem tam ty všechny možné alternativy a případné reakce postavy vypisovat, navíc bych nejspíš stejně nedomyslel všechny. Každopádně jsem tě chtěl poprosit, abys mi napsal, co se stane, co udělá okolí a nechal mi prostor na to postavu zareagovat, protože ona určitě nějak zareaguje.
Nevím, jak rychle chceš příběh posouvat, tak to sem pro jistotu píšu
Uživatelský avatar
Jesper
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 15
Registrován: 06.7.2014 14:17:42

Re: Valee Miku: Neočekávaná cesta (Jesper)

Příspěvekod Jordi Linx » 12.2.2017 20:20:00

Coruscant, Útroby undercity:
Vybavila sis všechny páčky, kontrolky a prostě vše, s čím jsi doposud manipulovala a soustředila se na těch několik pár zbývajících, abys vyčlenila jednu, která by tomu mohla odpovídat nejvíce. Přišla chvilka soustředění, která skončila upřeným pohledem páčku a pak - cvak. V tu chvíli ti to přišlo hrozně hlasité a nápadné, ale ani jeden z weequayů se tím směrem neotočil a řešili dále především ošetřování.

Nemělo smysl na nic dalšího čekat a rychle a tiše jsi se přemístila ke dveřím nákladního prostoru, abys zjistila, že v tomhle při tobě stála Síla. Vše se zdálo konečně světlejší, naděje, že se stihneš vrátit včas stále přetrvávala a tak jsi potichu vyklouzla ven a octla na nákladišti, někde v útrobách undercity.
Pohled vzhůru byla jedna z nejdepresivnějších věcí, které jsi mohla na Coruscantu zatím vidět - všude jen zástavba, tahnoucí se k temnotě vzhůru a jediným zdrojem světla tu bylo místní osvětlení, které se zrovna tolik nesnažilo. Překladiště bylo relativně malé nádvoří s dvěma rampami, které vedly do nějakého skladiště, které bylo zavřené. Vedle toho byla otevřená garáž, v níž se povalovalo množství náhradních dílů, ale jinak nic dalšího. Na druhé straně od rampy byla obyčejná stěna budovy, do níž se dle všeho přistupovalo od jinud - a naproti byla zavřená vrata, kterými jste nejspíš museli vjet dovnitř. Jedno ti bylo jasné - toto místo nebylo aktivně využíváno, nebo alespoň ne k tomu, k čemu bylo původně zamýšleno.

Šramot z přední kabiny tě probudil z rozhlížení se okolo a rychle ses přemístila schovat za dvojici beden vedle rampy, které tam prázdné ležely pohozené. Sem tam jsi mohla zahlédnout nějakou bednu ještě někde jinde. Jediným viditelným východem byla zavřená hlavní brána vysoká asi dva a půl metru, stejně jako zeď v níž byla vestavěna. Naneštěstí nikde okolo ní nebylo nic, co by ti mohlo pomoci ji přelézt - to nicméně nebylo nyní tvou hlavní starostí. Oba weequayové totiž vylezli ven a postavili se vedle vozu.
Budeme muset asi zajistit změnu registrace a sundat nebo přemalovat boční polepy, aby to nebylo hned nápadný, jinak to stejně celé nejspíš použije jen na jednu fušku,
pronesl Oron a opřel se o stěnu vozidla, zatímco se díval do zpětného zrcátka a pozoroval své zranění. Nebylo pochyb o tom, že tu oba na někoho čekali, nicméně nezdálo se, že by o tobě měli nějaké tušení.
------------------
Nemusíš mi psát, jakou mám jako moder práci - řekl bych, že jsem jeden z nejpovolanějších, co se modeření týká, nejenom. Pokud ti přijde, že ti v popisu něco chybí, nebo tě něco zajímá více, tak to zmiň v rámci postavy. Pokud se někde procházíš, tak si taky nevšímáš každičkého detailu, kdo má jakou velikost bot, ale zaměříš se na to, teprve, když tě upoutá nějaký hlavní detail.
Jinak to psaní alternativ není občas od věci, většinou to napomáhá větší plynulosti příběhu - hlavní zkušenější hráči vědí, že jim první pokus u náročnějších věcí nevyjde, tak jak by si přáli, tak se snaží dopředu myslet na možné dopady a takto jim předcházet.
To, kam všude se můžeš posouvat vlastní silou a kam nikoliv, to odladíme za chodu, když to bude moc, tak to prostě poznamenám - obecně platí, že lze dělat vše jako ok, dokud to nevyžaduje "schválení" modera, že to vyjde.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6611
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Předchozí

Zpět na Dočasně uzavřené výcviky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků

cron