Kai Planetfire - Život je Tuk'ata (OrionCZ)

[OrionCZ]

Drogheda:

Gi se ukázala, koneckonců jako vždy, jako skvělá pilotka. Naší hroudu, pro které bylo slovo loď až lichotka, prováděla atmosférou skvěle. A přistání bylo vskutku hladké. Co víc si od pilota přát.

Má příprava se skládala z poslední kontroly meče a přehození kapuci přes hlavu. Sice to bylo jen kvůli image, ale i tu je důležité brát v potaz. Pak už jsem jen sklopil rampu.

A venku na mě čekal uvítací výbor složený z deseti pěšáků, kteří na tom byli v Síle asi jako já a jejich velitele. Že to je velitel byla čistá spekulace, ale vypadal na to. Zabraci mívali sklon rozkazovat. Nápad na ně vyběhnout s mečem mi nepřišel příliš kvalitní, a to ani s podporou droida. Zabrak se zdál být zkušený.
"Mé jméno je Kai Planetfire. Slyšel jsem, že tu mocný sithský lord sbírá síly pro obnovení Impéria. Rád bych se přidal."
Lhal jsem bez mrknutí oka a s perfektně ovládaným hlasem. Zabrak by musel být velmi zkušený aby jen v Síle poznal, že lžu. Na druhou stranu mohl vědět něco, co já ne. Každopádně to za pokus stálo.

[Atalon]

Drogheda:

Jako na povel, ač žádný nezazní se aktivuje jedenáct rudých čepelí.
“Myslíš si, že jsem hlupák?“
Zařve zabrak, čirou zuřivostí. Očividně jsi neměl tu čest s vůdcem stráže, ale právě s tím “mocným sithským lordem“ za kterým jsi přiletěl.

“Zabijte, ho.“
Zavelí zcela suše a jeho nohsledi s křikem vyrazí. Deset mečů proti jednomu, deset válečníků proti jedinému, deset blížících se způsobů smrti a…
Do středu skupiny dopadne blasterový výboj vyhrabávající v nádvoří nemalý kráter odhazující černá těla.
Z lodě za tebou, ze spodku jejího čela teď koukal turbolasový dvojkanon a z jeho střílny Gí.
“Zkusím je nějak zaměstnat!“
Přes vrstvy plasoceli jí skoro nebylo slyšet, ale ty jsi rozuměl. Tohle bylo její překvapení, ten její plán. Váš křáp z hyperprostorových válek, musel být z části stavěný z materiálu stínícího senzory, za nímž byla ukryta vaše jediná výzbroj, která tak zůstala utajena, před hlídkou, i před nimi.

Najednou jsi ho ucítil, nešlo to přehlédnout, nešlo to ignorovat. Stál tam a pomalu se vynořoval z oblaku prachu. Černě oděný zabrak, na nějž Gí stačit nebude.
Nad hlavou ti prolétla série dalších dvou střel, které se ale kolem něj ohnuly, jakoby sklouzly po neviditelné bublině obklopující jeho tělo. Tohle byl Sith.

[OrionCZ]

Drogheda:

K mému zklamání má malá lež nezafungovala. Jakmile se rozsvítily jejich čepele, tasil jsem i mou. Na poznámku o hlupákovi jsem raději neodpovídal. Už takhle to nevypadalo dobře.
'Stejně, koho by napadlo, že mě přijde "přivítat" sám sithský lord?'

Prolétlo mi hlavou a já se připravil na obranu. Jenže to ani nebylo potřeba. Gi prokázala neuvěřitelnou intuici a iniciativu. O tomhle jsem věděl, že se budu muset zmínit mistryni. Pokud to teda přežijeme.
"Skvělá práce, Gi!"
Křiknul jsem na ni a už jsem se chtěl začít radovat, když... jsem ucítil obrovskou přítomnost v Síle. Ten Sith. A kráčel si to k Gi. A já si nemohl dovolit vrátit se bez technika, pilota a skoro mrtvý. Vyběhl jsem před něj.
"Běž probudit Hutta!"
Zavolal jsem na Gi a doufal, že pokyn pochopí. Zatím jsem se postavil do klasického postoje Niman - V jedné ruce meč a druhá ruka připravena na použití Síly. Ne, že bych si dával velké naděje proti Sithovi.

[Atalon]

Drogheda:

Mezi přípravou k boji a jeho přežitím je velký rozdíl a ty jsi teď tu mezeru pociťoval naplno.
Sith udělal ještě asi dva kroky směrem k tobě a pak prostě zmizel. V jediném okamžiku po něm nezbyla než šmouha.

"Pozor zprava!"
Varování v tvé mysli pronese lehký ženský hlas skrze Sílu, ale dost naléhavě, abys reagoval.

Reagoval svým mečem, který se okamžitě střetne s dalším. Do tvé rudé čepele se totiž zařízne druhá snad ještě rudější, ale naštěstí postrádající razanci k tomu, abys byl přetlačen, držená známou tváří. Zmizení zabraka nebylo totiž ničím jiným, než Silou posíleným zrychleným pohybem Ataru. A tvá reakce na něj ho rozhodně překvapila nejmíň stejně jako tebe.

[OrionCZ]

Drogheda:

Sith k mému jistému překvapení zmizel. Pevněji jsem uchopil meč a rozhlížel se, když mě varoval hlas v hlavě. Nehodlal jsem zpochybňovat její varování, byla to stejně dobrá šance jako každá jiná. A tak jsem určeným směrem švihl mečem... a k mému překvapení zablokoval Sithův úder.

Nebyl ale čas si užívat Sithův překvapený a zmatený obličej. Levou rukou, ve které jsem nedržel meč, jsem se ho pokusil Silou odstrčit. Nedělal jsem si naděje, že by odlétl. Ale trochu vyvést z míry by ho to mohlo.

[Atalon]

Drogheda:

Tvá reakce byla rychlá. A před tvou rukou se zavlnil vzduch nabitý Silou. Bohužel jsi měl pravdu v odhadu výsledku, protože ani všechna tvá síla nezvládla víc než nepřítele vychýlit z rovnováhy a ani to na dost dlouho abys mohl zaútočit. Sith jen udělal krok nazpět pod tlakem tvé Síly, aby se odrazil a… zmizel. Jeho rychlost byla neuvěřitelná a ani tvá vnímavost v Síle na její odhalení nestačila. Naštěstí jsi na tento boj ale tak nějak nebyl sám.

“Uhni doleva!“
Opět stejný hlas, mladý, měkký, klidný, snad dívčí, přesto naléhavý a obtěžkaný vědomostí.

Jen krok od tebe v zemi přibyde žhavý šrám od rudé čepele provázený zuřivým zavrčením zabraka opět mizejícího ve vzduchu. K tomu se ovšem opodál opět shromáždí několik jeho vojáků, kterým ale brzy připomene nutnost odstupu Gí z dělové věže.
“Kruci, ten parchant není skoro ani na senzorech!“
Zaječí z kokpitu na účet zabraka který se z ničeho objeví přímo za tebou.

“Shora!“

Varování právě včas k dalšímu těsnému úniku smrtící ráně.

[OrionCZ]

Drogheda:

Jak se dalo čekat, můj malý trik mi nepomohl. Naopak, nepřítel ho využil aby ustoupil a... zmizel. Už zase. Bože, jak já to začínal nesnášet. Musel jsem se spoléhat na hlas v hlavě, což nebylo zrovna... pro mě dobré. Taky mě mohl kdykoli zradit. Ale lepší šanci jsem neměl.
A tak jsem naslouchal jejím radám. Uhnul jsem se doleva, což mi zachránilo nohu a pravděpodobně též život. Zaregistroval jsem též Giinu nadávku.
"Vykašli se na ty učedníky, na chvíli je zvládnu. Běž to aktivovat, ale pospěš si."
Zakřičel jsem na ní a zablokoval meč letící shora svým, který jsem držel jednou rukou. Druhou jsem mrštil Sílu proti místu, kde jsem očekával Sitha. Tedy někde za mečem.
'Prosím, ať to vyjde.'

[Atalon]

Drogheda:

Tvá snaha o použití Síly vyšla… no spíše nevyšla. Tentokráte se totiž tvá vlna tlaku posbíraného Sílou srazila s něčím jako uragánem vycházejícím z dlaně zabraka před tebou. S tím už nešlo dělat nic, jen doufat, že až se tvé tělo opět shledá se zemí, bude to ještě v tomhle životě. Tentokráte už jsi k pozici znovu zmizelého sitha nápovědu nepotřeboval. Byl přímo za tebou a připravoval se tě rozetnout ve dví než dopadneš na zem. V tom mu ale zabránilo několik rudých žhavých výbojů, které kolem tebe proletěli.
Gí, tě slyšela už na poprvé a to že teď seděla zpátky v dělové věži bylo jen proto, že už droida aktivovala. Bohužel rycjlost jeho předností zase tolik nebyla, takže mu trvalo, než se od skladiště z kterého ho Gí vyhodila, přesunul na dostřel ve kterém by mu nebránila loď. Teď tu ale byl a začal předvádět co dokáže.
Díky tomu také tvé pozadí našlo vzápětí sice tvrdou ale bezpečnou přistávací plochu na dlažbě nádvoří.
“Bacha, on vidí jen senzory!“
Gí, která se ti už prve snažila něco říct, ti teď celkem jasně doplnila v čem spočívá ve vaší situaci droidův celkem vážný nedostatek, abys s ním mohl počítat, ale zároveň přidala i cosi pozitivního, když se dva z učedníků rozhodli ho obejít a zničit.
“Ale s těmahle si poradí!“
Droid se otočil prakticky instantně a z jeho blasterových končetin se vychrlil proud ohně. Během vteřiny před ním vzniklo hořící pole v němž se zmítali dvě hořící siluety.

“Půjde po tom stroji! Zezadu!“

Pošeptala ti tvá tajemná rádkyně, další radu. Tentokráte ale ne kde se krýt, jako spíš snad kde útočit. Droid byl díky, svému barbecue teď i k tobě otočen zády, takže pokud mluvila pravdu. Měl by se sith vynořit přímo před tebou. Jenže asi tak pět metrů od tebe a podle toho s jakými předstihy ti zatím dávala rady, moc času nemáš.

[OrionCZ]

Drogheda:

No... pro jednou jsem se trefil. To je ta dobrá zpráva. Špatnou zprávou je, že Sithův výboj Síly byl silnější a odmrštil mě. A ten toho využil, aby se dostal za mě a přesekl mě. Díky Síle... nebo spíš Gi, se mu to nepodařilo. Dopadl jsem tedy na droida a rychle se vymrštil na nohy.
"Dobrá práce."
Houkl jsem na Gi a rychle se zase soustředil na boj. I když byl droid zbytečný proti Sithovi, proti učedníkům byl drtivě úspěšný. Aneb, ani Síla vás nezachrání před proudem ohně... většinou. V tom se mi ale zase ozval v hlavě hlas. Sykl jsem a rozeběhl jsem se. Když jsem byl tři metry za droidem, mrštil jsem před sebe Sílu, kterou jsem doufal Sitha vyvést z rovnováhy, načež jsem bodl mečem tam, kde jsem očekával jeho objevení se.

[Atalon]

Drogheda:

Rozhodl jsi se bleskově a neváhal celkem dost riskovat. Při rychlosti jakou zatím zabrak předváděl jsi, pokud nezasáhneš Silou a nezískáš tak čas, mohl skončit mrtví, než se ti podaří přivolat svou zbraň zpět. O co příjemnější pak ale bylo když se právě ve chvíli kdy tvá vlna vzduchu a Síly dorazila za Droidova záda, se jí v cestě objevil černý plášť. Tentokráte jsi zasáhl přesně a navíc soupeře v nápřahu k seku, který… no slušné by bylo situaci popsat tak, že ho vyvedení z rovnováhy donutilo se něčeho zachytit k čemuž využil droida a trochu nešťastně i svou tvář. Jinak by ale většina Galaxie prostě řekla, že díky tvému postrčení zaparkoval zobákem v droidím ocelovém zadku. A nadšený z toho rozhodně nebyl a to ještě netušil, že mu jen pár metrů za hlavou sviští vzduchem tebou udržovaná čepel, mířící zatím celkem solidně na jeho pravé rameno. Bohužel situace měla i druhou, stinnou stránku. Zásah tvého meče v tomto stavu sice totiž může způsobit sithovi nemalá, dost možná smrtelná zranění, ale při tom se nevyhneš vedlejším škodám, škodám na Giině zamilovaném droidovi, kterému poškrábání zad tvým světelným mečem rozhodně neprospěje. Na druhou stranu, ale přijít o tuhle šanci mohlo znamenat protáhnutí souboje s velmi nejistým výsledkem. Tak či tak, je to tvé rozhodnutí a máš na něj všechen čas, tedy asi tak vteřinu.

[OrionCZ]

Drogheda:

K mému vlastnímu překvapení jsem se trefil a poslal jsem drahého Sitha droidovi do zad. Věděl jsem, že z mého dalšího kroku nebude Gí kdovíjak nadšená, ale bylo to buď droid, nebo my. A já věděl, co si vybrat. Dokončil jsem tedy bodnutí mečem do jeho ramene a rychle ho stáhl zpět, načež jsem se postavil do obranného postavení a čekal, co bude Sith dělat dál. Popřípadě i droid.

[Atalon]

Drogheda:

Využít situace nebyl nejhorší nápad, i když od Gí si pochvalu asi nevyslouží. Tvůj meč se totiž ve vteřině zakousne jak do sitha, tak do droida a na obou zanechá nemalé škody.
Droid zapíská poplašným signálem poškození v okamžité reakci a má důvod. Meč se trefil do obvodů gyromotoru umožňujících droidovi otáčení horní poloviny, takže mu k otočení nezbývá než použít celého těla, s čímž hned také začne. Těžko říct, jestli si trefil i něco jiného, ale Gí rozhodně. Protože hned jak droid zapíská se ozve z věže série nadávek a je jen otázkou času než přijde buď nevítaná otázka, nebo přímo majitelka.
V případě zabraka je to hluboká rána v rameni minimálně přetínající jeho ramenní výbavu kostí, takže se může v dohledné době rozloučit s použitím pravé paže a podle řevu z toho není nadšený. Vlastně to vypadá, že zranění může být ještě mnohem vážnější, protože se pod jeho náporem zhroutí na kolena. Tím ti dá čas stáhnout zpět svůj meč i zaujmout obrannou pozici.
O to větším překvapením je hlas tvé neznámé rádkyně v hlavě.

“Pozor, použij meč!“

Jako vždy přijde varování, jen s vteřinovým předstihem, ale stačí na to, aby první vlnu blesků prýštících ze zabrakovi paže pohltila tvá čepel a ne hruď. Blesky ale nepolevují a podle děsivého výrazu sitha, asi ani jen tak nepoleví. Naopak začínají přesycovat energetické pole čepele a pomalu olizovat i tvé ruce, občas i dost bolestivě.

[OrionCZ]

Drogheda:

Meč projel sithem až do droida, kterému zjevně poškodil gyroskopy. Ty se snad daly opravit, takže mě to tolik netížilo a nadávek z věže jsem si nevšímal. Samozřejmě to trošku omezilo bojeschopnost droida, ale stále byl dle mého mínění schopen udržet učně v pořádku a zařídit, ať se nepletou do mého souboje. Co se týče sitha, toho jsem pravděpodobně ke svému potěšení vážně zranil, rychle se stáhl a zaujmul obranou pozici.

Ta se hodila, vzhledem k tomu, že na mě za chvíli letěla první vlna blesků. Meč prozatím držel, ale blesky už mi olizovaly ruce. Moc jsem si nevěděl rady, dokud mě nenapadla jedna věc. Doufal jsem, že sith nebude schopen se ještě nějakou dobu hýbat, hlavně díky bleskům.
"Gí! Střílej!"
Zakřičel jsem na ní a pevně doufal, že vystřelí dříve, než se přehltí energetické pole.

[Atalon]

Drogheda:

Další rychlé rozhodnutí, tentokráte ale v mnohém nepředvídatelnější. Pokud totiž Gí chtěla opravdu vědět co se děje s jejím milovaným výtvorem a od tebe se jí odpovědi nedostávalo, mohla teď místo dělové věže být v útrobách lodi na cestě k vám. Což by znamenalo nejspíše tvůj hodně nemilý konec. Naštěstí se tak ale nestalo. Gí na svém místě byla a dokonce se jí nějakým způsobem podařilo i natočit věž, dost obtížně soudě podle mechanického zvuku korektorů, na cíl tak blízký jakým byl sith. Takže na rudý záblesk už stačilo jen počkat.

Samozřejmě, čekat že zabrak bude tak hodný a nechá se v rámci spolupráce odstřelit palubním kanónem by byl až Jedijský optimismus. Ale k přerušení proudu energie, jímž si tě právě pomalu opékal k pozdějšímu porcování to stačit mohlo a stačilo. Záblesk plazmy se zavrtal do prázdného dláždění vedle droida právě v okamžiku, kdy tě přestali olizovat fialové blesky. Sith zmizel. Věděl jsi že nebude daleko, že nezmizel a věděl jsi, nebo spíše čekal, že se ozve tvá neznámá rádkyně. Stával se z toho stereotyp tohoto souboje. Stereotyp který se brzy skutečně naplnil.

“Napravo!...“

Tentokráte byla ale nápověda mnohem hlubší, skoro jako bys viděl tělo sitha vynořující se za tvým pravým ramenem, připraveného k seknutí levou paží zprava přímo po tvém krku.

[OrionCZ]

Drogheda:

Gi naštěstí byla u děla, což znamenalo záchranu. Uslyšel jsem zaskřípění konektorů děla a následný výstřel, díky kterému mou ruku přestaly olizovat blesk a já se rychle připravil na obranu. Samozřejmě jsem nečekal, že by to Sitha zabilo, to ne. Ale alespoň jsem si přestal připadat jako pečeně a ještě se to stalo před tím, než meč či ruce dostaly ničivou dávku.

Jakmile Sith zmizel, připravil jsem se k obraně a počkal na svou poradkyni. Trochu mě hryzalo, že jsem se na ni musel spoléhat, ale na vybranou jsem opravdu neměl.

Rada tentokrát ale byla trochu jiná. Skoro jako bych Sitha i viděl, jak se napřahuje a je připraven seknout. Rychle jsem se skrčil a vyběhl proti němu, meč napřažený před sebou jako kopí, takže by se měl zabodnout do jeho břicha.