Akademie Síly

Vstupní hala, Stadion, Ord Mantell, Střední okraj

Co? Kdo? Já? Terorista? Nebuďte směšní...
pánové se předvedli, jako tupci co neví co chtějí. Teda teď už ví, chtějí abych šla s nimi. Šest na jednu, ti jsou teda odvážní.
Mám bojovat? Je jich šest a teď, už se rozptýlili, což je blbé, a jako jedi bych se měla více snažit najít mirumilovnou cestu. Odejít? Asi mě nenechají. Vzdát se? Nepřijatelné, zvláště bez boje. Hrát o čas? To asi bude to pravé. Vousáč se už probouzí a když na něco příjde, mohl by je překvapit zezadu a zdola.
A šaty bys nechtěl?
s temito slovy si odepnu kovový meč a hodím ho na podlahu
Budu si stěžovat, kvůli vašim barbarským způsobům ohledně policejní práce a neinformovaní veřejnosti kvůli tereristické hrozbě. Takže mi pánove řekněte svá jména a čísla...

Vstupní hala, Stadion, Ord Mantell, Střední okraj

Vy jste Jedi?
Nejvýše postavený se zalekne ale pak, jako by se z ničeho nic vzpamatoval a vrátila se mu hrdost. Svůj blaster vrátil do koženého pouzdra a ruce sepjal za zády. Jeho podřízení muži na tebe stále mířili, on se rozpovídal, bradu měl vysoko vztyčenou.
To přeci nebude nutné, muži nahoře by z tohoto incidentu neměli největší radost.
Nian se stále válel na zemi, třasot přestal, zdálo se, že snad usnul, jeho občasné zachrochtání se snažili lidé z bezpečnostního přehlédnout a nespouštět z tebe pohled. Velitel sešel několik schodů k tobě.
Navíc tu máme fakt, kdy jste byli přistiženi, při násilné činnosti, z toho by také nebyli nahoře načení.
Pohlédl na mladíka a znovu zpět na tebe.
Pokud nemáte jiné východisko, půjdete s námi na policejní stanoviště Jedijko!
Zamračil se, snažil se z vzniklé situace vysoukat případně i něco získat.
Briane, nasaďte jí pouta.
Voják stojící nejblíže k tobě uschoval blaster do pouzdra a odepl od opasku dva náramky, mezi nimiž se po nasazení vytvoří magnetické pouto.
Je mi to líto.
Uctivě pronesl policista a nastavil náramky, aby sis je nechala zacvaknout, čekal, až pozvedneš ruce. Druhý nejblíže mířící se natáhl pro tvůj válcovitý meč, aby jej mohl zabavit a uschovat na svém opasku. Když si to tak spočítáš, už na tebe míří pouze tři.

Vstupní hala, Stadion, Ord Mantell, Střední okraj

Jedi? Kde?
rozhlédnu se okolo, zda neuvidím někoho v lesklé zbroji se zářícím mečem. Nikoho takového jsem však neviděla. Velitel se zmínil cosi o nenutnosti a o mužích nahoře. Podívala jsem se nahoru, ale tam žádní muži nebyli. A co je mi také, do radostí a strastí nějakých chlápků.
Při násilné činnosti? Jaké prosím vás? Nebuďte směšný? Celé vaše entrée je pitomé, ale to co předvádíte nyní je šílené... ba dokonce skandální... a o jakém východisku tu pořád mluvíte a proč mně furt říkáte jedijko?
pak mi došlo, o jakém východisku taky zlaťák mluví.
Tak na jiném východisku si nechte jen zdát! Podle paragrafu § 185 trestního zákoníku za toto dostanete až deset let! Pche, prej pěknej výlet...
vydechnu
Líto? No, to si nechej na soudce a nebo do vězení...
a udělám krok zpět.

Vstupní hala, Stadion, Ord Mantell, Střední okraj

Z počátku se z velitelovy tváře dalo vyčíst zmatení, myslel, že to v tvé hlavě nejspíš nebude v pořádku ale jenom co tvůj pohled sledoval ke stropu, došlo mu, že si z něj tropíš šoufky. Rozuzlený opět přešel k původnímu plánu, odepl knoflíček a vytáhl blaster, který nevypadal, na to by aby měl stejnou omračující funkci, jako výbava jeho kolegů. Počkal si, jaká bude tvá reakce a zdali přijmeš pouta dobrovolně. Podle jeho předpokladu se tak nestalo. Namířil na tebe svojí zbraní.
Když už jsem k povýšení vždy tak blízko, nějaký idiot všechno posere. Teď jste tu vy, a já si nenechám svoji šanci znovu proniknout mezi prsty. Už žádné vyřizování drobných loupeží!
Odjistil pistol a zamířil ti přesně mezi oči.
Tenhle okrsek je pod mojí ochranou, Jedi.
Tvůj meč byl v rukou jednoho z bezpečáků, velitel zvedl ruku, každou chvílí jí spustí dolů a ty budeš zahrnuta omračovací palbou. V nejhorším případě zraněna směšnou a malou hračkou zlaťáka. Musíš něco učinit dřív jak oni, nebo tato mise bude mít krátkého trvání.