Psala mi Temnota (Rinnes)

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu

Díky, Zh... Zae

Odvětím a rychlým krokem dojdu ke kajutě.

Ikdyž je unavená, radši si dám pozor

Opatrně vstoupím dovnitř a rychle přejedu kajutu pohledem, hledajíc ženu.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Omlouvám se za délku příspěvků, rád bych psal delší, ale nějak se mi nedaří najít vhodná slova ani události, které bych popisoval. Snad se časem zlepším.

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu
Ještě než jsi vyrazil z kokpitu Zae tě okřikl nejistým hlasem.
"Za chvíli přistáváme, tak si s ní pospěš! A vopovaž se jí něco udělat, nebo mi zaplatíš za ni ty!"
Cesta do kajuty ti nezabrala ani minutu, vešel jsi dovnitř a mezi dveřmi hledal ženu.
Přejel jsi kajutu pohledem, šlo o podobnou kajutu v níž jsi viděl Ithoriana, strohé tmavé stěny postrádající výzdobu. Rozdíl byl, že místnosti dominovala velká dvoulůžková postel, pokrývka na ní byla narychlo shrnutá.. Ve vzduchu byla cítit pro tuhle chvíli podivná syntetická vůně oceánu, hlouběji v místnosti silnější. Vedle postele stála malá stolička na které ležela láhev z transpariocele se zelenou kapalinou uvnitř, ode dveří jsi však nebyl schopen určit oč jde. Bylo to divné. Na podlaze byla patrná vrstva částic prachu, dodávající dojem, že tady dlouho nikdo nebyl. Vedle postele byla vrstva prachu přerušené obrysem, patrně humanoidního těla, prach však nebyl narušen u vchodových dveří, naznačujíc, že místnost nikdo neopustil.
Přestože, vše nasvědčovalo tomu, že zde nikdo nebyl již nějakou chvíli jsi poznal díru úplně dole ve stěně kajuty, stejnou díru skrze kterou jsi před chvíli poslouchal rozhovor.
Zdálo se, že kajuta má vlastní oči, oči bedlivě studující každý tvůj pohyb.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nemusíš se omlouvat , je především má chyba, že jsi v té "scéně" nenašel nic co by stálo za komentování nebo zamyšlení, zrovna teď nemáš nic moc na co by jsi mohl reagovat, dostaneš se do situací kde od tebe budu vyžadovat větší iniciativu .
Pokud bych ti mohl dát skromnou radu nebo doporučení, tak se více zabývej svými myšlenkami. Nemusí být ani ucelené stačí, když poslouží čtenáři k hlubšímu pochopení Kadvarkova chování. Například bych ti dal + bodíky za informace o tom co jsi dělal na Phuii (zamyšlení se nad tím) v rámci tvé minulosti (cokoliv co bys dokázal vymyslet), tak aby to nějak zapadalo do tvého charakteru

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu

Co to krucinál má znamenat, očividně tu někde je, ale kde? Odejít nemohla, tak kde se u Scorekeeper schovává?

Stojím ve dveřích, silně zmatený tím, že v místnosti nikoho nevidím.

Cítím oceán, kde se tu bere tahle vůně? Možná z té láhve na stole. To teď ale není důležité. Důležitá je ta ženská.

Chvíli stojím ve dveřích a netuším co dělat. Tenhle pocit moc dobře nezám, lov mě do takové situace zatím nepřivedl.

Co teď? Musím ji nějak donutit vylézt. A co kdybych zkusil opačnou strategii? Když odejdu ze dveží, může utéct, pokud má nejaké zařízení které jí umožňuje být neviditelná. Musím ji donutit aby vylezla sama.

Hej, ženská! Vím že tu jsi, vylez! Slyšel jsem před chvílí tvůj hovor. Vím že mě sleduješ, a mám otázky.

Prohlásím dostatečně nahlas, aby bylo každé slovo přetelné i v nejzazším rohu místnosti.
A pak zkusím zjistit co za věc ve své výbavě můžu použít k vytvoření nepříjemného zvuku.

Dobrý lovec se o své zbraně stará, říkával otec. Nemůžu si dovolit žádnou vystavit riziku poškození, byť jen malému. Každý malý T'doshok slyšel příbeh o mocném lovci, který si nedával na své zbraně pozor, a malá prasklinka na jeho meči způsobila jeho pád. Moment...

Vezmu vypnutý vibronůž který jsem vlastně celkem nechtěně získal v Roche, a začnu jím klepat o rám dveří tak, aby vytvářel velice nepříjemný, kovový zvuk.

Taky vím že jsi unavená, a čím dřív mi odpovíš, tím dřív odejdu a ty budš mít klid.

Prohlásím do prázdna kajuty.

--------------------------------------------------------------------------
Díky za tip, rovnou jsem zkusil něco z minulosti zakomponovat (zrovna se mi to hodilo). V psaní textů jsem nováček, rád se přiučím (slohovky ve škole nepočítám, ty mi nikdy nešly, a ze školy už jsem dávno pryč.) Navíc s touhle postavou je trošku problém že jsem ji vymyslel o sivlestru ku příležitosti Kazmina dračáku na téma Starwars a byla hotová asi za 5 minut, takže nějakou větší hloubku i konkrétní charakter dovymýšlím až tady za pochodu.

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu
Chvíli jsi pokračoval, vyvoláváním nepříjemného zvuku. Chvíle se začínala protahovat a dosud se nic nedělo. Po ještě delší chvíli jsi zaznamenal jemný pohyb v místnosti, šlo více o loveckou předtuchu než o smyslové vnímání, krátce nato jsi svým trandoshanským čichem vycítil vánek vzduchu s vůní oceánu.
"Přestaň!" Vykřikl ostrý ženský hlas, poznal jsi, že jde o ten samý hlas který jsi v minulosti slyšel, cítil jsi z něj zlobu a únavu, také něco dalšího co jsi nedokázal identifikovat,vycítil jsi že k tobě přichází od pravé stěny. No neviděl jsi nikoho.
"Poslouchat cizí rozhovory je ve většině kultur galaxie drzost!"
"Pokud se na něco chceš zeptat tak se ptej, ale rychle, nemám čas na drzé blázny!"
Mohlo to znít skoro až výsměšně kdyby jsi necítil únavu v hlasu.
Prach v místnosti se rozvířil, viděl jsi jasně, že se víří z dvou bodů. Budilo to zdání, že v místnosti jsou dvě osoby.
Jeden z bodů odkud se prach rozvířil bylo i místo odkud jsi měl podezření na zdroj hlasu.
Druhý bod tě obcházel. Postavy jsi, dosud neviděl.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu

Když promluví, ruce si založím na prsou, ale zůstanu stát ve dveřích. Klepání které bych sám o moc déle nevydržel, přineslo své ovoce.

Výborně. Konečně. Když chce zůstat neviditelná, ať, nepotřebuji ji vidět, stačí mi když odpoví. Ale o to víc si musím dát pozor. Něco mi tu nesedí.

Když začne v místnosti vířit prach povšimnu si druhého víru v jiné části místnosti. Okamžitě zaměřím pozornost jinam, a sleduji druhý vír pouze periferním viděním. O to víc zvýším svoji ostražitost, ale zároveň se snažím, aby na mém postoji nebylo napětí znát.

Není sama. Třeba to je ten mistr ke kterému mluvila, ikdyž se mi to nezdá, nebyly slyšet odpovědi. Třeba udělali chybu a neuvědomují si, že prach je prozradí. Budu se prozatím tvářit, že o druhém nevím, a uvidíme jak se to vyvine. Třeba ji chrání. Nerad bych skrčkovi poškodil loď bojem, zvlášť pokud mě má dovézt na Korriban.

Tvůj rozhovor jsem zaslechl když jsem procházel kolem, a když zaslechneš informace o sobě, jasně že to každého zaujme. Tolik k tvému stěžování si na poslouchání cizích hovorů. Pověz mi, proč mě sleduješ, a co víš o mé pozvánce na Korriban. Nemám rád překvapení, a ty o téhle pozvánce víš zjevně mnohem víc než já. Ven s tím. A pokud nemám rád překvapení, tak opravdu nesnáším lži a podrazy, což mě vede k druhé otázce, kdo máš podezření, že se mnou nehraje fér?

Mluvím basicem, kladu důraz na správnou výslovnost každého slova, protože tohle je důležité. Bohužel díky napětí situace se do mé řeči začnou vkrádat výrazné sykavky trandoshanské řeči a je z ní patrné určité chvění.

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu
Chodbou se rozléhal bolestný smích.
"Podezření? Nemám podezření, já vím! Znám tu bolest, kterou to způsobuje! Tu černotu a smrt! Porozhlédni se kolem sebe! Dokonce i teď v relativní samotě jsi obklopen nepřáteli!"
Další podobný smích.
"Rozhovor je rozhovor, nezáleží na tom jak jsi ho slyšel, jde o komunikaci bytostí"
"Komunikaci rozumíš!"
Hlas utichl na dlouhých čtyřicet vteřin. Prach v místnosti se začal znovu usazovat.
Stejný ženský hlas s kterým jsi doteď mluvil vydal podivný zvuk.
"Uhgh.."
Co tě však mohlo překvapit více bylo, že se v kajutě necelé tři kroky před tebou zjevil obrys štíhlé stojící postavy, zdálo se, že snad vypadl z časové kapsy, tak rychlý byl zjev oné postavy.
Vzduch se naplnil vůní oceánu a ty jsi dokázal detailněji rozpoznat rysy.
Modrá pokožka kontrastující s párem prázdných červených očí, jako studna lidské krve. Chapadla vyrůstající, nebo snad dokonce tvořící zadní část hlavy, dlouhá až po záda. Nebylo pochyb o co jde, byl to Nautolan. Tedy nautolanka, dlouhá zeleno-bílá roba se složitým zdobením pokrývala velkou část jejího těla, na určení pohlaví jsi ji ale sundávat nemusel.
Nautolanka se držela za hlavu rychle zavírajíc a otvírajíc své podivné oči. Chvíli se točila na místě, reflex mrkání nepřestával. V jeden moment se však příliš naklonila a nedokázala znovu získat rovnováhu, s hlasitým řachnutím se svezla na podlahu. Tenhle zvuk jsi už slyšel jednou, identický zvuk padajícího tělesa na podlahu.
Z pod těla se vykutálel válcový předmět s minimálně jedním viditelným tlačítkem.
Světelný meč, zbraň rytíře Jedi a nástroj Sitshkých lordů.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu

V relativní samotě obklopen nepřáteli? Co je to za blbost? Zhu (nebo to byl Zae?) říkal něco o tom že je šílená

Její zjevení se kousek přede mnou mě v tuto chvíli velice překvapilo. O to víc překvapený jsem byl, když se sesunula na zem. A když jí vypadl z oblečení kajabba.

Nautolanka! Zatím jsem žádného neměl možnost vidět, jen o nich slyšel. Ta je ale ošklivá. A jestli je tahle typickým zástupcem svého druhu, jsou i pěkně šílení. A navíc tahle je Jedi, jedna z těch legendárních bojovníků. Každý o nich slyšel.

Udělám dva kroky do místnosti, sehnu se a seberu světelný meč. Držím ho tak, aby na něj nautolanka neviděla.

Tohle je zbraň lovců Jedi...legendárních lovců galaxie. V poslední době galaxií zní jména Jedi. Dvě. Revan, Malak. Dva váleční hrdinové. Toužil jsem se s nimi setkat. Bojovat vedle nich. Získat velké množství Jagannath. Ale Scorekeeper mi to nedovolila. T'doshok smí vstoupit do velkých bojů pouze když je napadena Dosha, nebo když se stane ověřeným lovcem. A to trvá i několik let. Já se jím stal až po zkončení války. A před zprávou o Korribanu.

Myšlenka na Korriban mi připomene kde jsem. Sehnu se k nautolance, a lehce s ní zatřesu. Periferně se stále snažím sledovat místnost, ikdyž je to velmi obtížné.

Hej, chapadlatko, jsi v pořádku? Neválej se tu po zemi, chtělas mi zodpovědět nějaký otázky!

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu
Samotný válec světelného meče byl celý zlatý z pro tebe neznámé kovové látky, vyjma jednoho velkého tlačítka jsi také objevil dvě kolečka na bocích světelného meče, jejich účel jsi ale neznal.

Zatřesení s nautolankou nepřinášelo požadovaný efekt, nejevila žádnou známku vnímání tvého doteku, její rudé oči mrkali čím dál větším tempem, až tě z toho mírně rozbolela hlava.
Nemusel jsi být žádný specialista na nautolanskou anatomii aby jsi poznal, že její svaly úplně ochably.
Také jsi si všiml, že začala zrychleně dýchat, díky své bystré lovecké mysli jsi pochopil, že celé její tělo začalo pracovat v ohromné rychlosti, počínaje u jejích srdcí. Přestože jsi s nautolany žádné zkušenosti neměl bylo jasné, že takovou aktivitu její tělo nemůže vydržet a velmi brzy musí nějaká část onoho těla fatálně zkolabovat.
Z jejích modrých rtů se dralo mumlání v jazyce jemuž jsi nerozuměl. Znělo hodně monotóně jakoby rychlost přenosu zvuku ve vzduchu měnila jednotlivé hladiny a výšky hlásek.. Slaný pach moře byl teď tak intenzivní, že tě začali štípat tvé citlivé oči. Vyjma syntetického pachu oceánu jsi také cítil její pot, nepříjemný pach podobný rybině.
Kdybys zavřel oči docela dobře jsi si mohl dokázat představit, že jsi zpět na povrchu Trandoshy, blízko jednoho z temných oceánu, které jsi dříve tak často vídal.
Místnost se dosud nezměnila jak jsi svým periferním viděním poznal, žádný pohyb, vše bylo stejné jako před chvílí. Ne všechno ne. Místnost byla výrazně temnější a ačkoliv jsi nechápal důvod nautolanka kolem sebe vrhala celkem tři drobné temné stíny. Znepokojující stíny, ten typ černoty která člověka spolkne a už ho nikdo nikdy neuvidí.
Stíny se pomalu rozšiřovali a sápali po místnosti. V ztemnělé místnosti zářila průhledná láhev z transparioceli, zelená tekutina však působila ještě větším dojmem nepřátelství než samotné stíny.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu

Hej, chapadlatko, co se to s tebou děje? Nedělej mi tady takovéhle představení, kruci.

Pronesu spíše pro sebe, ona mě zjevně neslyší. A nevypadá to s ní dobře.

U Scorekeeper, co je tohle? Další chapadla, tentokrát ze stínů? Co ti nautolani s těmi chapadly pořád mají? Smrdí jako ryby, tihle nautolani. A tahle se tváří jako leklá, nebo brzo leklá bude. Možná by jí pomohla tamhle ta láhev.

Zvednu se od nautolanky, pověsím její světelný meč na svůj opasek a rychle přejdu k lahvičce u stolu. Pokud bych ale měl přejít přes stínové chapadlo, raději ho z dostatečné vzdálenosti přeskočím.

Nemůžu si dovolit vás obcházet, chapadla. Ryby bez vody nevydrží dlouho.
Ta lahev je nějaká divná. Radši na to nebudu sahat holou rukou

Dostanu se k láhvi na stolku u postele. Stále sleduji stníny, připraven uskočit pokud zamíří ke mě. Tekutina září zeleným světlem. Stáhnu pokrývku z postele a omotám jí lahvičku. Pach oceánu se stává nesnesitelným. Zacpu si dýchací otvory jednou rukou, dovoluji si pouze tolik vzduchu abych mohl změlka dýchat. Druhou vezmu lahvičku a vydám se zpět k nautolance, tentokrát pohybující se stínová chapadla z dálky obcházím, aby se při skocích tekutina z lahve nedostala ven. Když se mi po delším úsilí podaří dostat až k tělu, pokusím se třesoucí se rukou nalít nautolance trochu tekutiny do úst.

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu
Opatrně jsi přeskočil stíny v očekávání jakékoliv reakce, vůbec nic se nestalo.
Z blízka vypadala zelená tekutina ještě vražedněji než z dálky. Sebral jsi pokrývku a opatrně nadzvedl láhev.Ta ani neexplodovala ani se neproměnila na zmutovaného rancora jak jsi prva předpokládal. Nestalo se vůbec nic. Opatrně jsi tedy dorazil k nautolance vyhýbajíc se temným stínům. Tekutina uvnitř láhve zářila i skrze pokrývkou s níž jsi ji uchopil. Jednou rukou jsi otevřel ústa nautolanky a druhou třesoucí se rukou nalil trochu tekutiny do úst. Hustá zelená tekutina se se zasyčením dala do pohybu. Pomalu velmi dramaticky se od hlavního obsahu tekutiny oddělilo pár kapek. Sledoval jsi let zelených hustých kapek. Tiché syčení na hranici slyšitelnosti doprovázelo jejich let. Kapky dopadli na její modrý jazyk a vyvolali chemickou reakci. Okamžitě zmizeli v obláčku podivně páchnoucí páry, zanechávajíc za sebou rudé skvrny v místě dopadu. Její mrkající oči zpomalily a tělo se začalo uvolňovat. Ještě jedno mrknutí a z rudé krve byla černá noc - oči změnili barvu, jejich pohled však tebou i nadále procházel, nevnímajíc tvoji přítomnost. Stíny se začali stahovat zpátky. Trvalo několik dalších minut než se úplně uklidnila. Ve vzduchu jsi i nadále cítil syntetickou vůni slaného oceánu, pach jejího potu přestával být tak radikální. Přivřela své nyní černé oči a podivně rychle vyskočila proti tobě, jako kočka útočící na svoji kořist. Nárazem tě srazila na zem, váhově se ti nicméně nemohla rovnat a tedy ani silou. Pravou rukou se tě snažila držet na zemi za hruď, zatímco levou ruku zaměstnávala hledáním něčeho na svém opasku. Zřejmě se jí hledaný předmět nedařilo najít, což ti dávalo další výhodu. Když na tobě ležela znovu jsi pocítil těžký pach jejího potu ne nepodobný rybině, přímo kapající na tebe. Z prázdných černých očí jsi nebyl schopen vyčíst vůbec nic.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu

Výborně, funguje to! Co to kruci...Nějaká živá najednou...

Skrčím nohy pod sebe a vykopnu nahoru a od sebe, abych se jí zbavil. Lahvičku, ze které troška tekutiny při útoku nautolanky vyšplíchla, postavím na zem co nejdál od sebe, postavím se a odepnu světelný meč.

Zjevně hledá svoji zbraň. Lovec se v ní nezapře, taky bych si chránil své zbraně.

Za to že jsem ti právě pravděpodobně zachránil život se mi takhle odvděčuješ, nautolanko? Kdyby ses neschovávala, nemuselo se ti nic takového vůbec stát. Hledáš tohle předpokádám. Vypadl ti na zem, a dobrá zbraň si zaslouží dobré zacházení. Pokud ti slouží dobře, dobře se o ni starej. Chytej.

Hodím jí světelný meč. Rozhlédnu se po divné kajutě, jestli někde nezaznamenám přítomnost další bytosti, jejís přítomnost jsem z počátku tušil.

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu
Žena překvapeně vyletěla do vzduchu jednou rukou stále pátrajíc po světelném meči u opasku. Tvrdě dopadla na záda, její svaly se nicméně znovu napnuly když se rychle postavila a chystala k druhému skoku. Ztratila rovnováhu, zásluhou tvých slov a letícího světelného meče. Tvůj pohyb nečekala a tak ji letící meč zasáhl přímo mezi oči. Od tam se s žuchnutím odrazil a s kovovým zvukem dopadl na podlahu kajuty. Nautolanka zavrávorala a s dalším žuchnutím se posadila na zadek. Překvapil jsi ji také, když jsi nezaútočil nýbrž jen stál a civěl.

Sebrala z podlahy světelný meč a se spokojeným úsměvem ho potěžkala v ruce. Ačkoli se na tebe podívala skrze přivřené oči, došlo ti, že neví co si má o současné situaci myslet.
Otevřela ústa a ty jsi znovu uslyšel vybroušený hlas v basicu, hlas byl podivně svěží a nezněla v něm jediná stopa bolesti.
"Jsi hlupák pokud si myslíš, že jsi tady v bezpečí.. Schovat se je často moudřejší než bojovat, ale tomu ty trandoshane nemůžeš nikdy rozumět"
Všimla si poloprázdné láhve na podlaze kajuty a oči se jí rozšířily hrůzou.
"Co jsi to udělal!?" Rozhlížela se po kajutě hledajíc kapky tekutiny na podlaze, ty se nicméně dávno vypařili a proto po nich nebyli žádné stopy.
"Kde je zbytek?!" Rozkřikla se na tebe.
Když utichla se zájmem se podívala na světelný meč v jedné ze svých rukou. Ozvalo se zahučení a ze zlatého kovu vyjel dlouhý oranžový proud energie. Nevyjel však proti tobě, nýbrž na druhou stranu. S mečem v reverzním uchopením na tebe promluvila.
"Ty poznáš hrůzy, ty hrůzy čekající za horizontem, pokud se vydáš na Korriban a potom se staneš sám jejich součástí.."
"A to já nesmím dovolit.." Poslední prohlášení znělo velmi odhodlaně.

Její pohled nicméně nedokazoval toto odhodlání a ani tak skutečnost, že tě nenapadla leč připraveně očekávala tvůj vlastní útok.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Planeta Phu, sektor Phu

Chování nautolanky mi nedává smysl. A její urážky začínají být nesnesitelné. Po opuštění Doshy jsem se velice rychle naučil, že urážky je ve většině případů přecházet, než na ně reagovat výzvou, jak mě učili na Doshi. Ale tahle nautolanka už mi leze krkem.

Rrr, nautolanské myšlení musí být hodně zvláštní, když není schopna odpovědět srozumitelně na běžné otázky. Zdá se že žádné informace co ví z ní nedostanu. A hned po záchraně svého života chce bojovat. Ještě jsem jí vrátil zbraň. Příště takovou chybu neudělám. To si ani necení vlastního života?

Změřím si nautolanku pohledem. Nyní už ne klidným pohledem, ale pohledem plným hněvu a odhadujícím pohledem lovce.

Před chvílí byla unavená, ale teď tak nevypadá. Jak moc bude schopná boje? Kolik bodů by za ni bylo v očích Scorekeeper? Je to Jedi, ikdyž unavená. Bodů bude dost. Mám nějakou zbraň která bude schopna vykrát světelný meč? Puška, ne. Ostřelovačka, ne. Meč, ne. Vibronůž. Možná. Navíc ji můžu donutit zaútočit první, má jednu slabinu o které vím, a která ji vyvede z rovnováhy.

V duchu se ušklíbnu. Z opasku vytáhnu vibronůž a zapnu ho. Vezmu ho do stejné ruky v jaké drží nautolanka zbraň, také na revers. Zároveň se skloním k lahvičce tekutiny u svých nohou.

Tohle je pro tebe důležité, že? Co když to...

Obrním se proti zápachu oceánu a nakloním lahvičku tak, aby trocha vytekla na zem. Zároveň se připravím na její útok.

[Sealen]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Orbitální stanice Phu, Sektor Phu
Přivřené oči se rozšířili hrůzou když viděla co se chystáš dělat.
"Né!!!" Zakřičela na tebe, několik hustých kapek již ale dopadlo na zem.
K tvému překvapení v jejím hlase nezněl hněv, bylo to zoufalství.
Ozvalo se zasyčení a čepel jejího meče zajela někam do vzduchoprázdna.
"Vzdávám se.. Tvá lovecká čest ti snad nedovolí zabít nebránící se oběť."
Světelný meč dopadl se zařinčením na zem k tvým nohám.
"Řeknu ti vše co budeš chtít vědět, pokud mi vrátíš tu láhev.."
Dostal jsi pocit, že mluví pravdu, jistý jsi si ale být nemohl.
"Na obsahu té láhve závisí víc životů než jen ten můj, důležitějších životů než ty sám zničíš.."
"A ty jsi ve svém ignoranství spoustu z nich ukončil..

Slyšel jsi tření lodních duraocelových plechů o jiné kovy, to když loď přistávala v doku na orbitální stanici.
Motory se pomalu vypínali.

[Rinnes]

Loď třídy Quartermaster Laroza, Orbitální stanice Phu, Sektor Phu

Rrrrr

Hněv mnou stále cloumá jako hurikán. Připravila mě o dobrý boj.

Kdo. Ssse. Mnou. Nehaje. Fér. A. Proč.

Vysoukám ze sebe s námahou, stále držíc lahvičku lehce nakloněnou a vibronůž ve stejné pozici jako před okamžikem.

------------------------------------------------------------------------------
tohle je hodně krátké, snad to nevadí