Lanna Inuat - Výcvik

[Lance Skywalker]

A long time ago, in a galaxy far, far away...

LANNA INUAT - EPIZÓDA 0

Už trinásť rokov prešlo od vzniku veľkého Galaktického Impéria, už trinásť rokov sa Galaxia zmieta pod vedením temného Sithského lorda. Cisár DARTH SIDIOUS vládne svojej ríši krutou rukou a jeho hlavným nástrojom je strach a propaganda.
DARTH VADER, najmocnejší služobník cisára, už za tie roky odstránil mnohých nepriateľov Impéria a mnohých príslušníkov kedysi slávneho a veľkého Rádu rytierov Jedi, ktorí prežili strašný masaker. Stále sú však takí, ktorí mocné schopnosti dávnych Jediov ovládajú a Sila drieme v mnohých deťoch Impéria. Cisár a jeho služobník, Lord Vader, mobilizujú všetky svoje sily lebo cítia, že nad Impériom visí Damoklov meč.
Bývalá padawanka a sirota z planéty Trenwyth, LANNA INUAT, sa rozhodla zahodiť svoju minulosť a vrátiť sa na planétu, ktorú považuje za svoju domovskú.

Trenwyth, Mesto Fahring
Už takmer mesiac si sa bezcielne potĺkala po malých mestečkách na vidieku planéty Trenwyth. Predvčerom si sa zastavila v meste Fahring, počet obyvateľov: 1661. Toto mesto bolo čímsi zvláštne depresívne. Budovy boli jednotvárne a väčšinou dvojposchodové - bez života. Akoby všetka radosť v tomto meste odišla kedysi dávno preč. Všetci ľudia boli väčšinou starí a nevraživí, a ak neboli náhodou starí boli aspoň nevraživí. Preto ťa celkom prekvapilo keď si pri prechádzke mestom v podvečer jedného dňa uvidela mladého chlapca, možno dvanásť alebo trinásť ročného, ktorý sedel na chodníku jednej z ulíc pri obchode so súčiastkami pre domácich droidov. Hral sa s kamienkami na chodníku a spieval si pesničku v jazyku, ktorému si nerozumela, no napriek tomu ti melódia aj samotná pieseň čosi pripomínali. Vtom sa chlapec z ničoho nič zasmial, natiahol ruku a jeden z kamienkov sa zdvihol zo zeme a začal tancovať vo vzduchu. Vtom natiahol aj druhú ruku a ďalší kamienok začal vo vzduchu krúžiť okolo druhého ako mesiac okolo zblúdilej planéty. Chlapec sa zrejme uprene sústredil a venoval sa zázračným kamienkom, takže si ťa ani nevšimol.

[Jordi Linx]

Trenwyth, Mesto Fahring:
I když byl Trenwyth z velké části obložen mohutnými městy, tak jsem začala putovat hlavně po jeho perifériích, vesnicích poblíž měst a zapadlých maloměstech, protože právě tam jsem předpokládala výskyt posledního místa, kterého jsem si pamatovala. Někde tam na okraji byl sirotčinec, z něhož jsem pocházela a který byl mým jediným pojítkem na mou minulost.
Tedy až na ten sen,
připomněla jsem si a pokusila si jej opět vybavit.

Malé děvče s černými vlásky obklopené mnoha dalšími dětmi. Všechny se tvářily vesele a nadšeně, dokud nepřišel ... skřítek? Který jim něco začal vykládat. Děti mu poslušně naslouchaly a hltaly každé jeho slovo, jako by vyprávěl ty nejúžasnější pohádky. Když skončil, tak se všechny zvedly, uchopily chladné kovové válce a ... rozzářily je. Místnost zaplavila směsice modrých a zelených světel vycházejících z těch válců ...

Podle toho, co říkal ten pitomec, to byly světelné meče, nebo něco podobného. Celé to bylo podezřelé a hlavně ten povědomý pocit, když mi ten jeho utkvěl v ruce.
Co to má se mnou společného?
zeptala jsem se sama sebe, ale bez naděje na odpověď.
Mé myšlenky rozptýlil až chlapec před obchodem se součástkami, který si hrál s kameny. Tedy, na první pohled se zdálo, že si s nimi jenom hrál, dokud se jeden z nich ... nezvedl!
Co to?
zarazila jsem a opět se mi vrátil onen povědomý a tak známý pocit, který jsem však nedovedla řádně popsat. Takové to známé šimrání po celém těle, jakási živá energie, která mě k sobě vábila až opojným pocitem.
Nebylo divu, že jsem si sama sebe uvědomila až tehdy, když jsem kráčela k chlapci.
Malý chlapec se záhadným talentem před obchodem s náhradními díly pro droidy, jaká je pravděpodobnost, že by se tohle mohlo stát?
napadlo mě, dokud jsem se své myšlence nepousmála. Něco podobného se může stát tak jednou za tisíc let, tedy pokud vůbec.
Ahoj, trochu jsem se tu ztratila a napadlo mě, že bys mi mohl pomoct. Staří lidé jsou hodně nevrlí a myslí si, že je chci jenom trápit nebo si z nich dělat srandu,
oslovila jsem ho a čekala, jak zareaguje. Bylo by pitomé se hned ptát na ty kameny, byť mě samozřejmě zajímaly nejvíc. Ale k tomu jsem se musela dostat nějak oklikou a to poté, co bych si získala chlapcovu pozornost a zájem o nějaký rozhovor.

[Lance Skywalker]

Trenwyth, Mesto Fahring
Chlapec sa najprv veľmi naplašil cudzieho hlasu a vystrelil ako šíp, pripravený ujsť, no potom, keď uvidel tvoju tvár, sa zastavil a trochu si vydýchol, dokonca sa mu na tvári objavil náznak úsmevu.
"Ahoj," pozdravil ťa hlasom, ktorý znel o niečo staršie ako vyzeral, no stále bol detský, "okolie poznám veľmi dobre, rád ti pomôžem..." povedal trochu obozretne a obzeral sa, akoby čakal že každú chvíľu vyletí nejaký dedinčan a napadne ho, čo bola samozrejme hlúposť.
"A ako si sa sem vlastne dostala? A... čo hľadáš?" spýtal sa zaskočený tvojou neobvyklou požiadavkou. Keď sa postavil, bolo vidieť že je trochu vyšší ako pôvodne vyzeral. Mal po plecia dlhé vlasy gaštanovej farby, rovnako pekné hnedé oči, ktoré zdobili malú detskú tvár. Oblečené mal jednoduché šaty a aj keď neboli špinavé, bolo vidieť že nepatrí k bohatej vrstve. Po druhej strane ulice práve prechádzali dvaja nagai, ale očividne si vás všímali len okrajovo.

[Jordi Linx]

Trenwyth, Mesto Fahring:
Když jsem jej oslovila, tak div, že nevyskočil z vlastní kůže, jak byl šokovaný. Naštěstí se rychle uklidnil a po zkoumavém pohledu se zdálo, že by i mohl být ochotný mi pomoci. Tím se mi samozřejmě notně ulevilo, protože doposud jsem se setkávala spíše s nepořízenou a bylo jedno, jestli jsem se ptala lidí, nagai nebo jiných druhů. Nebyla jsem si přesně jistá, čím to, že zde byl takový postoj vůči slušným žádostem, ale proto jsem nepřiletěla.
Do Fahringu jsem dorazila pěšky. Na Trenwyth jsem přiletěla vesmírným linkovým křižníkem. Byla to zajímavá cesta, ale z cestování vesmírem jsem tak trochu nesvá,
prozradila jsem chlapci směr, odkud jsem vyrazila a dospěla až na tohle místo. Napadlo mě, jak se asi bude tvářit, když zmíním, že jsem přiletěla z jiné planety, už proto že u dětí bývá ta touha cestovat na jiné planety veliká.
Jakou touhu jsem měla v jeho věku, jsem si však vybavit nedokázala. Nevěřila jsem ale, že jí bylo cestování vesmírem a navštěvování tisíců světů galaxie.
A hledám tu sirotčinec. Prostý dům s nemnoha obyvateli, který mi byl kdysi domovem. Je to už dávno a nevybavuji si přesně, kde se nacházel,
odpověděla jsem mu po pravdě a na chvilku mě napadlo, zda-li on nebyl náhodou také sirotkem. Nešlo ani tak o jeho prosté oblečení, jako o to, že si tu hrál sám daleko od ostatních. V sirotčincích bývalo mnoho samotářů, kteří žili své životy pouze ve svém malém prostoru okolo sebe.
A jmenuje se Lanna,
rozhodla jsem se ještě představit, abych mu nabídla ruka k lehkému stisku.
Třeba mi něco napoví jeho jméno ... ale to je blbost, copak bych si to mohla pamatovat, kdyby opravdu mělo něco společného s důvodem mé návštěvy?
zauvažovala jsem trochu oklikou a čekala na to, co mi chlapec poví dál a zda-li si možnost pomoci mi nerozmyslí. Děti bývaly často přelétavé, což jsem zjistila na Rifloru. Tam se věnovaly hlavně tomu, co bylo v módě a zábavné, tedy každý týden něčemu nebo někomu jinému.

[Lance Skywalker]

Trenwyth, Mesto Fahring
Chlapec ťa pozorne počúval a keď si hovorila o cestovaní vesmírom, oči mu priam žiarili. Päť sa pohodlne usadil na schody pred obchodom.
"Volám sa Theodore Arkai ale... volaj ma proste Ted" povedal a prijal tvoju ruku, ktorou potriasol.
"Povedz mi, Lanna, precestovala si už mnoho planét?" spýtal sa zvedavo a znova si začal vyberať kamienky z cesty pred sebou. Pri zmienke o sirotinci si mohla badať jemný tieň v jeho očiach, a mimovoľným pohybom ruky stisol jeden kamienok. Z dlane mu vypadli už iba jeho úlomky a prach. Ešte nikdy si nevidela aby malo dieťa takúto silu, skoro sa ti až mohlo zdať že ide o droida, no cítila si že to tak nie je. Energia ktorá z neho vyžarovala sa na chvílu trochu rozbúrila, no hneď sa vrátila do normálu.
"Nie... nepočul som o žiadnej takej budove" povedal Ted a vyberal spomedzi kamienkov, až našiel tri najkrajšie, ktoré pripomínali planéty. Vyhodil ich do vzduchu a donútil ich krútiť sa jeden okolo druhého, takže tvorili sústavu - hviezda, planéta a mesiac. Bolo to očarujúce a nevysvetliteľné umenie.

[Jordi Linx]

Trenwyth, Mesto Fahring:
Chlapec se představil jako Theodore Arkai, což mi samozřejmě nic neříkalo, ani jsem si nikoho podobného jména nedovedla vybavit. Tedy, ne že bych něco podobného očekávala, ale nikdy nemůžete vědět, koho kde potkáte. To, že se zajímal o tom, jaké všechny planety jsem navštívila, bylo jenom přirozenou otázkou od chlapce jeho věku. Přimělo mě to trochu přemýšlet, protože tolik míst jsem nenavštívila a převážně jsem trávila svůj čas na Rifloru s Huangem.
Jak jsem jen nemohla poznat, že mě celou dobu využíval?
popadlo mě smutně, když jsem si uvědomila několik faktů ohledně mé služby v jeho pevnosti.
Nejvíce času jsem strávila asi na Rifloru, kde jsem doposud žila, ale navštívila jsem i několik dalších planet. Navštívila jsem Hirsi, Kobu, Bastooine nebo třeba Cereu. Vždy tedy v rámci mé práce, takže jsem si je nemohla řádně prohlédnout, ale každý z těch světů byl něčím unikátní,
prozradila jsem Tedovi, když jsem si vybavila, kam všude jsem se podívala. Možná bych si časem vzpomněla ještě na jednu nebo dvě další planety, ale jak již bylo zmíněno, tak šlo vždy pouze o krátké návštěvy.

Zatímco se Ted opět posadil na své místo a zkoušel mě udivit svou neobvyklou fyzickou silou, opřela jsem se o stěnu budovy. Na práh se mi sedat nechtělo a navíc bych si výrazně ušpinila oděv. Navíc jsem tak trochu doufala, že se od něho dozvím něco víc o místě, kde jsem žila do doby svého únosu. Poté si začal Ted otevřeně hrát s kameny a nijak se nesnažil skrývat své umění, za což by mohl být mnohými odsuzován. Pocit, když první z kamenů zničil mi vůbec nebyl příjemný - nejen že šlo o pouhou destrukci, nesmyslný akt a zbytečná ukázka síly, ale šlo především o to v pozadí. Jak záhadný mi mohl být pocit, když jsem ho poprvé spatřila hrát si s těmi kameny, tak nepříjemný mi byl, když je rozdrtil. Rozhodně jsem v tom netušila nic dobrého. Ale v současné chvíli jsem vůči tomu mohla být pouze opatrná.
Tede, to co děláš je úžasné! To ses naučil sám, nebo tě to někdo naučil?
zeptala jsem se po chvilce jeho hraní s kameny, které stavěl do pozice jakési soustavy - jedné hvězdy tvořené tím největším, poté okolo ní obíhající planety, zatímco ten nejmenší tvořil měsíc okolo planety. Byla to do jisté míry zábavná podívaná, ale po zážitcích při útěku z pevnosti už mě to neohromovalo, jakoby mohlo za jiných okolností.

[Lance Skywalker]

Trenwyth, Mesto Fahring
Ted sa ďalej hral s kamienkami a uprene ťa počúval. Na otázku, odkiaľ to vie, sa na teba veľmi začudovane zadíval. Premeriaval si ťa odhora dole, akoby skúmal či to myslíš vážne.
"Ved... predsa to vieš aj ty nie? Si... si jednou z nás, nie?" povedal rozpačito a zahodil kamienky, na chvíľu akoby sa veľmi vylakal, že prezradil niečo čo nemal, no bol si takmer istý že má pravdu. Trochu znepokojene sa poobzeral.
"Mali by sme už ísť... máš kam ísť?" povedal Ted a pohľad mu padol na prápor stormtrooperov ktorí práve vpochodovali na ulicu. Pomaly sa stmievalo a obloha sa zaťahovala búrkovými mrakmi.

[Jordi Linx]

Trenwyth, Město Fahring:
Jeho odpověď mě naprosto zarazila.
Vždyť ... ty to taky umíš,
znělo mi v hlavě, když pouštěl kamínky zpět na zem, kde se válely dávno před tím, než si jich mohl všimnout.
Jsi ... jednou, z nás?
rezonovala mi druhá věta a přiměla mě podívat se své ruce. Byla jsem jednou z koho? Kdo byli vlastně zač? Bylo to dobře nebo to bylo něco špatného, co by mělo zůstat zapomenuto. Zapochybovala jsem, jestli návrat na Trenwyth byl opravdu dobrým nápadem a cítila jsem, jak se do mě zažírala nejistota nad tím, co bych mohla objevit.
Navíc jistota v Tedově podání mě ani nepřiměla pochybovat o tom, že by se mohl plést. Působil tak přesvědčeně a odhodlaně, že jsem ani nepomyslela na možnost dětské mýlky.
Když jsem se probrala ze svého zamýšlení, tak mi nabízel možnost noclehu a pohledem zapředl směrem k praporu stormtrooperů. Nezdálo se, že by je viděl zrovna rád, ale rozhodně nebyl jediný. Sice jsem proti nim nic neměla, ale po svých posledních zážitcích bych to považovala jen za možnost vzniku dalších potíží. A když se k tomu přidalo objevování bouřkových mraků, stmívání okolo - celá scéna působila dost děsivě na to, abych nabídkou na nocleh nepohrdla.
Ne, jak jsem řekla, cestuji. A na dnešek ještě nocleh opravdu nemám. Pokud to ale nebude problém, tak ráda tvou nabídku přijmu,
odpověděla jsem mu bez většího zaváhání, až mě to samotnou překvapilo. Něco ve mně totiž toužilo po tom jít s tím chlapcem a zjistit něco víc o něm, o nich a o tom, jestli jsem opravdu jednou z nich.

[Lance Skywalker]

Trenwyth, Město Fahring
Ted sa porozhliadol a chytil ťa za ruku
"Tak teda poď. Neutekaj - bolo by to nápadné" povedal ti a držiac ťa za ruku sa pustil rýchlym krokom do bočnej uličky hneď za obchodom, pred ktorým sedel. Takto ste sa dostali do druhej uličky, omnoho užšej ale žiadni vojaci tu už našťastie neboli.
"Je jedno miesto, kde sa tu môžeme ukryť. Počkáme do zajtra a pôjdeme do Fornostu. Rory bude s tebou asi chcieť hovoriť" povedal ti Ted a ukázal na opustený dom na okraji mesta. Prišli ste až k domu. Bol postavený prevažne z dreva, čiže bol veľmi starý, no boli na ňom všetky moderné prvky, ktoré ho robili obývateľným. Ted nevošiel hlavným vchodom, ale prešiel až dozadu do chátrajúcej záhradky, kde vošiel dnu zadnými dverami, ktoré boli vylomené. Ako ste vošli do domu, Ted ihneď zamieril do kuchyne, kde zjavne zostalo nejaké jedlo po predchádzajúcich majiteloch.
"Je to tu úplne bezpečné... nikto tu nežije už pár mesiacov. Predchádzajúcich majiteľov dalo zrejme Impérium odstrániť alebo tak niečo..." povedal lahostajne Ted a s plechovkou nápoja sa vrátil z kuchyne."Cíť sa tu ako doma," dodal. Pohodlne sa usadil na pohovku a otočil sa k tebe, popíjajúc nápoj z plechovky.
"Takže... kde sme to skončili? Si... si jednou z nás? Myslím že som si istý... Rory. Áno Rory to bude vedieť určite!" hovoril Ted, posledné slová tak trochu pre seba.

[Jordi Linx]

Trenwyth, Město Fahring:
Z počátku jsem myslela, že Ted bude chtít vyrazit útěkem, obzvlášť, když mě chytil za ruku, ale to se nakonec nestalo a pouze mě vedl do systému bočních uliček. Zprvu bych řkla, že byla jedna jako druhá - stejně temném stejně úzké a stejně ošklivé, prostě k nerozeznání jedna od druhé. Po několika průchodech těmito 'úžlabinami' mi došlo, že se přeci jen od sebe liší a to minimálně šířkou a mírou bordelu povalujícího se všude okolo.
Jak hezké místo pro to, aby zde vyrůstaly děti,
pomyslela jsem si stále vedená mladíkem, který zde očividně byl jako doma. To, že jsem už vůbec netušila, kterým směrem jsme původně vyrazili, mě nakonec příliš netrápilo, protože bych stejně netušila, kudy kam jít, i kdyby mi někdo řekl, že to leží hned támhle vedle toho domu.
Po zbytek cesty jsem však měla námětů k zamyšlení víc než dost - a to i díky jménům Rory a Fornost. Zatímco o druhém jsem věděla, že se vztahuje k jednomu z dalších měst na Trenwythu, tak to první mi zůstávalo záhadou.

Naším útočištěm se nakonec stal chátrající dům na kraji města, který nepůsobil příliš lákavě a i zevnitř nebyl v nejlepším stavu, byť stále postačoval pro základní potřebu přespání.
Kdopak tu asi bydlel dříve? A co se s ním stalo?
napadalo mě, když jsem následovala Teda a vstupovala dovnitř rozhlížeje se po domě. Chtěla jsem si nejprve celé místo obhlédnout, zjistit o tomhle domě víc, ale chlapec rozvalený sedačce na třech nohách mi k tomu zatím nedal příležitost.
Jsem, nejsem, jak to mám vědět, když nevím, co jste!
zařvala mi v hlavě jedna má část, kterou pomalu začínaly ty opakující se otázky bez odpovědí štvát. Okolo toho všeho mi vyskakovalo desítky otázek, ale nějak jsem nevěřila, že by mi na ně Ted byl stejně schopen řádně odpovědět a tak tedy vše muselo vést k jednomu jedinému - Rory.
Kdo je Rory?
zeptala jsem se na jednoduchou a triviální otázku, která mohla mnohé vyřešit, stejně jako zamotat. Doufala jsem však v to první, protože bych opět zase jednou ráda pociťovala nějakou jistotu, která by se alespoň vzdáleně mohla podobat době, kdy jsem věřila, že plukovník Hang není tak špatný člověk a moje práce na Rifloru má smysl. Tedy jiný, než sloužit jako nástroj pro získávání informací díky mé starostlivosti o blahobyt všech, kteří vypadají, jakoby si to mohli zasloužit.

[Lance Skywalker]

Trenwyth, Mesto Fahring, opustený dom
Ted sa na chvíľu zasekol a pozrel na teba. Tvoja otázka bola absolútne triviálna, no Teda dosť zaskočila, pretože bol akoby v ilúzií že Roryho pozná každý.
"Eeeh... Rory je môj brat... vlastne náš brat. Vedie naše bratstvo a ty ho zajtra spoznáš" povedal ti trochu rozpačito a nebol si istý či neprezradil veľa no nevyzerala si nebezpečne a tak sa trochu ukludnil.
"Naozaj neviem čo je to za schopnosť... Rory tvrdí že nám dali silu dávno Bohovia, no ja na bohov neverím. Je nás ale viac... všetci vieme... všetci vieme toto" povedal Ted a zdvihol plechovku bez dotyku do vzduchu a vyhodil ju von oknom.
"A to nie je všetko... sme rýchlejší, pozornejší a silnejší ako ostatní... preto si nás vlastne Rory vybral. Aj on je jedným z nás" povedal Ted a trochu sa usmial. Vonku sa už úplne zotmelo a pustil sa hustý dážď.

[Jordi Linx]

Trenwyth, Město Fahring:
Tedovi se zprvu nechtělo příliš vyprávět o Rorym, ale nakonec přeci jen trochu pookřál a řekl mi dost informací na to, abych alespoň něco věděla. Zatím se venku docela rychle setmělo a hlavně se spustil déšť - skutečný mokrý déšť, který jsem si snad už ani nepamatovala.
Ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy na Rifloru zažila déšť,
uvědomila jsem si, zatímco jsem se přiblížila více k oknu, abych mohla onen přírodní úkaz pozorovat více zblízka. Přišlo mi to nesmírně uklidňující a uvolňující, jakoby měl odplavit všechny mé starosti a obtíže, které se vyrojily v poslední době. A že jich nebylo zrovna málo potvrzoval fakt, že jsem jasně nemohl říci, co a kde budu dělat za týden.
Jste všichni stejně staří? Myslím, jestli jste pořád hodně mladí, nebo jsou mezi vámi i dospělí?
zeptala jsem se nahlas, aby nebylo v místnosti zbytečně dlouho ticho. Hovor byl vždycky nejlepší způsob navázání kontaktů a nejjednodušší možnost, jak si získat něčí důvěru. Stejně snadno však šla také ztratit, pokud byste řekli něco naprosto nevhodného či urážlivého.
Pozorovala jsem, jak se skrze padající kapky deště lámalo osvětlení města a propůjčovalo tak vodě třpytivý lesk. Zároveň jsem naslouchala rytmické symfonii bubnující do střechy, odrážející se od parapetů, oken a končící na zemi nebo v rostoucích kalužích.
Takže Rory si je vybral, s Rorym budu mluvit. On je ta klíčová osoba ...
uvědomila jsem si, kde leží zdroj většiny odpovědí, které jsem potřebovala znát a které mi mohly pomoci odhalit to, co jsem hledala.
Mám tu s sebou nějaké zásoby, tak připravím něco k jídlu,
navrhla jsem a vydala se směr kuchyň, kde jsem chtěla využít několika místního nádobí, abych k několika kouskům pečiva ze své zásoby přidala trochu zeleniny a hustý sýr. Zásob jsem s sebou měla skoro na týden, nemluvě o svém bylinkářském kufříku, z něhož jsem si mohla připravit povzbuzující nápoje a mnoho přípravků, které by dovedly osvěžit tělo a dodat mu nějakou energii. S tímto vědomím jsem se začala rozhlížet po možnostech ohřevu vody s tím, že bych připravila čaj, který dovedl v člověku uvolnit napjaté svalstvo a lépe přispíval k regeneraci. Nádobu na vaření jsem zahlédla před oknem, za nímž stále setrvával déšť ...

... pršelo už druhý den, obloze dominovala temná mračna a v dálce se zablýsklo. Byl to smutný pohled, i když voda v sobě nesla život, tak zde se jen tříštila o nekonečnou řadu vysokých budov. Nikde v dohledu nebyla ani rostlina nebo jediný strom. Nikde ani kvítek, který by se po vodě žíznivě natahoval. Nikde, kromě prostoru před oknem, kde se líně pohupovala modrá květina, jak si s ní pohrával vítr pronikající skrz trošku přiotevřené okno ...
Probrala jsem se s vědomím podivného obrazu, který jakoby jen tak přešel z mé mysli do reality a stejně tak se i vytratil. Zakroutila jsem zmateně hlavou a pokračovala dál v přípravě čaje.

[Lance Skywalker]

Trenwyth, Mesto Fahring
Mladému Tedovi si sa začínala stále viac a viac páčiť, čo sa praktickej stránky týka. Zmienka o jedle ho prinútila vstať a pomaly sa vkradnúť do kuchyne, kde ťa do dverí pozoroval pri príprave jedla.
"Rory bude naozaj rád že ťa privediem. Možno mi dá nejaké prachy navyše!" povedal si zamyslene Ted napoly sám pre seba a napoly pre teba a odišiel späť do obývačky. Keď ste sa obaja dobre najedli, Ted unavene zívol.
"Asi už pôjdem spať... ráno vstávame veľmi skoro a pôjdeme dlhú cestu... tak si oddýchni" povedal a vstal od stola. Vzal si nejaké prikrývky a uložil sa na gauči. Pár minút na to zaspal tvrdým a pokojným spánkom na pohodlnej pohovke. Búrka trochu ustala, no pršať neprestalo a vonku, ako ja v dome už bola úplna tma. Na poschodí boli dve neobývané izby s posteľami a nevedno prečo sa Ted rozhodol spať práve na pohovke.

[Jordi Linx]

Trenwyth, Město Fahring:
Jídlo a občerstvení splnilo svůj účel a kromě nasycení mi přineslo i několik pozitivních bodíků k mé oblibě u Teda. Sice to bylo až vedlejším důvodem toho, proč jsem přichystala jídlo, ale vždy se hodilo mít někoho za dobře.
Sám Ted se po jídle vydal rovnou spát s varováním, že náš může čekat složitá a náročná cesta. Nemohla jsem si pomoci a dovolila si pobavené ušklíbnutí, protože při vzpomínce na mé celodenní tůry na Rifloru bych si těžko dovedla představit náročnější cesty. Nevýhodou práce v pevnosti Impéria byl značný nedostatek prostředí v němž by byliny mohly růst. Pro mě to tedy znamenalo vypravovat se daleko od pevnosti na místa, kam civilizace jen tak nevkročila a ani se k tomu nechystala. Samozřejmě jsem mohla sehnat některé byliny na trhu ve městě, ale vlastnoručně nasbírané byly nejlepší.
A navíc jsem tolik práce v pevnosti zase neměla ...
připomněla jsem si značný dostatek volného času. Jeho hlavní náplní bylo samostudium bylin a jejich hojivých účinků, stejně jako těch dalších. Nehodlala jsem sice zahajovat kariéru travičky nebo pokoutní prodejkyně jedů, ale pokud jste potřebovali znát protilátku, museli jste pochopit i samotnou vražednou esenci.

Po nějaké chvíli rozmýšlení o mé minulosti, které jsem poslední dobou provozovala až nečekaně často, jsem se vyrazila porozhlédnout po místě, kde bych se mohla snad trochu opláchnout. Nepovažovala jsem se za žádnou krasavici mezi imperiální smetánkou, ale základní hygienické návyky se vyplatilo dodržovat a to i kvůli vlastním zdravotnímu stavu. Přinejhorším bych si nechala do nějaké nádoby napršet vodu a poté se umyla.
Čistá a decentně osvěžená jsem plánovala ulehnout do jedné z postelí nahoře, jakmile bych se ujistila, že nejsou nijak poškozené a nehrozí třeba zhroucení střechy, vymlácení okna nebo podobná nepříjemnost. Kvalitní spánek byl důležitý a hodlala jsem udělat vše pro to, aby kvalitní i byl. Následovalo samozřejmě odložení většiny vrstev oblečení až na tu nejspodnější a ulehnutí do postele.

[Lance Skywalker]

Trenwyth, Mesto Fahring
Ráno si sa prebudila skoro, ale nemusela si ani budiť Teda, keďže sa zrejme prebudil už skôr a práve teraz sa hrabal v zásobách v chladničke. Keď videl že si hore, hodil ti nejaké staršie pečivo a kus syra. On sám si pochutnával na veľmi podobnom menu.
"Spala si dobre? Dúfam že áno..." povedal s plnými ústami a usmial sa na teba. Po raňajkách ste sa dlho nezdržiavali. Ted počkal kým si si zbalila veci a vyviedol ťa von. Po nočnom daždi bolo všetko mokré, no teraz nepršalo, aj keď obloha bola stále zatiahnutá. Úzkymi uličkami ste došli až na stanicu. Dopravu po planéte Trenwyth zabezpečovali zvláštne oválne lode, ktoré boli energodržiakmi zavesené na lanách na ktorých sa pohybovali. Na stanici bolo neobvykle mnoho ľudí. Bol tu len jeden problém. Lístok do Fornostu stál pätnásť imperiálnych kreditov a vy ste nemali žiadne peniaze. Skôr než si sa stihla zamyslieť nad riešením, ozval sa Ted.
"Počkaj! To nie je žiadny problém len ma tu počkaj" povedal a vytratil sa v dave, nechávajúc ťa stáť pri okienku kde sa kupovali lístky. O pár minút bol späť a usmieval sa. Z vrecka vybral plnú hrsť kreditov a hodil ich na stôl pred predavača lístkov. Ten si odrátal tridsať kreditov a vrátil vám zvyšok peňazí, spolu s dvoma lístkami. Ted, spokojný sám so sebou, si vykračoval stanicou a smeroval do práve pristaveného transportu do Fornostu, linka 9.