Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Kazma »

Akademie na Korribanu, dlouho potom

Runami prolézá ještěrka, za chvíli se zešeří a ona si chce najít úkryt před noční zimou. Přes den vedra, v noci padá jinovatka. Korriban. Neúprosná planeta temných pánů ze Sithu. Jejich zašlá sláva. Nic tu nezbylo. Třásla se před nimi celá galaxie. Minulost. Ještěrka, spíše ještěrák, přesněji řečeno barabel, odhazuje kamení a suť. Mohl by použít Sílu, ale fyzická práce je pro něj záchranou. Záchranou od úplného zoufalství. Zabraňuje mu myslet na to, že celý jeho dosavadní život je v troskách.
Nejdřív Stihové, teď i Rytíři Jedi. Kdo bude dál?
Zeptal se.
Tak to si nepřeješ vědět Oli.
Zasyčí někdo za ním.
Ty už jsi tady zase?
Povzdechl si jmenovaný a dál odhraboval suť.
Já jsem tu pořád.
Vyjevil barabelský duch. Nezdobené roucho složitého střihu a plášť s kápí nenechává na pochybách. Toto je skutečně jeden z pověstných duchů Sithských lordů. Oli z hlasitým hekáním odsouvá kus sochy. Pod ní se nachází šachta nedozírné hloubky.
Potkáme se dole.
Prohlásí duch a zmizí.

Oliho cesta vede skoro rozpadlými síněmi. Mnohdy spadnutými tunely, přes otvory po dveřích až …
Tady jsem pracoval.
Svěří se duch. Oli jej ignoruje. Po zemi se povalují zbytky polic. Sem tam leží skleněné střepy a různé kusy kovových plíšků. Jediné, co vydrželo zub času je velký kamenný kvádr zabírající jednu stranu místnosti. Jde blíž. Pod dotekem jeho pařátů se ze stolu vyvolá starý hologramový obraz, který okamžitě začne přehrávat staré fotky. Nejedná se ovšem o žádný výzkum. Jsou to fotky mnohem osobnějšího rázu.
Říkals, že jsi miloval zvířata, ale tady ta černá kočka se objevuje neustále.
Řekne Oli.
To není kočka.
Zaprotestuje temný pán až ochranitelsky.
To je Mňau. Jediný učedník, který stál opravdu za to. Byl jediný, kdo měl dost odvahy na to, aby se mě pokusil zabít a taky jediný komu včas došlo, že by si měl radši počkat, než pojdu sám.
Obrázky se ještě chvíli střídají. Oli tuší, že kdyby se otočil, viděl by slzy na tváři Sithského lorda.
Tohle je Anzati, nebo ne?
Ano. Toho jsem měl taky rád. Byl to takový …


Kdysi dávno, v tom samém vesmíru

Psal se rok 3,960 BBY - Mandalorianské Války končí zabitím Mandalore Ultimátního v boji s Revanem u Malachoru V. a Revan s Malakem poté zmizí do neznámého vesmíru s třetinou Republikové flotily.
Jenže ty ne. Už jsi dál nechtěl pokračovat s tím Jediem, co se vzepřel Radě a udělal, co bylo správné. Tvé chování za Mandaloriánských válek ti zavřelo dveře před návratem mezi Jedie.
Což ses rozhodl ignorovat a vydat se svou vlastní cestou.
Vzhledem k tomu, že tvé vlastní příbližovadlo odcestovalo do … prostě tam. Neměl jsi jinou možnost, než využít kredity cos měl a mind trick, aby ses, skrz neskutečné množství přesedání, zajížděk, dobíhání spojů a otázek „proč sakra něco nemůže letět přímo“, dostal tam, kam jsi chtěl.
Pokud by se temní uživatelé Síly měřili podle nasranosti, byl jsi na dobré cestě stát se jedním z nejmocnějších.

Korriban, Dreshdae

Polorozpadlá křehotinka, která snad ještě pamatovala Velkou hyperprstorovou válku těžce dosedla na přistávací rampu. Doufals, že venku bude přijatelněji, než v dusné skořepině. Nebylo. Dusivý a nehybný vzduch tě šlehnul mezi oči ještě tvrději, než pažba mandalorianské pušky.
Tohle byla díra. Díra, která se jmenovala Dreshdae. Živý krysy ohlodávaly mrtvý krysy. Trosky společnosti se ploužily všude okolo. Všude špína, nemoce a pach smrti a asi 100 metrů před tebou kantýna u Temnýho hadru.
Zatím si tě ještě nikdo z individuí okolo nevšiml, nebo to nedal na sobě znát.

---------------------------
Info pro kohokoliv, komu se to bude chtít číst: "Může dojít ke značnému ohýbání a překrucování kánonu. Tak mě za to nezabíte. Prosté upozornění stačí."
Info pro Marinha: "Hurá na to."
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Marinho »

Kdysi dávno, v tom samém vesmíru

Cestovat veřejnými linkami je utrpení. Nedokáži si představit tak cestovat častěji než jednou za život. Kdybych jel na Korriban jen na dovolenou, tak bych se po třetím přesedání na to vykašlal a vrátil se zpátky. A pak bych utrhl hlavu tomu, kdo tento systém vymyslel. Bohužel, nebo spíše naštěstí jsem si vytyčil mnohem vyšší cíl. Nevím co, nebo jestli vůbec, mě na Korribanu čeká. Běžně přístupná část knihovny zrovna neoplývá poznatky o temné straně Síly, a do uzavřené části mi přístup nedovolili.
Během meditování, což byl velmi účinný zabiják času, na jedné přestupní stanici se mě pokusil okrást nějaký výrostek. Na stanici nebyl krom nás dvou skoro nikdo. Chytil jsem ho jednou rukou za jeho šmátralku, druhou rukou pod krkem a přitáhl jsem si ho ke své tváři. Mé hladovějící chapadla mu začala ohmatávat obličej a kroužit kolem nosních dírek. V jeho očích jsem viděl stejnou hrůzu jako u všech předchozích pokrmů. Neměl jsem v plánu si na něm pochutnat, jen jsem ho chtěl vyděsit.

Ztrať se.
Zašeptal jsem a zatáhl chapadélka zpět. Uvolnil jsem sevření a výrostek vystrašeně utekl.

Proč se mě nepokusí okrást někdo, kdo by stál za námahu s uklízením těla?
Postěžoval jsem si sám sobě. Pro jistotu jsem zkontroloval, jestli poslední hrstka kreditů je na svém místě, stejně jako můj meč. Po několika dalších hodinách čekání jsem pokračoval v cestě.

Korriban, Dreshdae

Myslel jsem, že to, co jsem cítil čím dál silněji spolu s končící válkou je nějaké znamení blížícího se vítězství, či narůstání mých schopností. Ovšem tady to bylo nesrovnatelně silnější. O Korribanu jsem věděl, že to je velmi nehostinná planeta. Ale to, co mě čekalo na povrchu planety se nedalo srovnat s ničím, co jsem doteď zažil. Prvních několik okamžiků jsem měl pocit, že zde není dýchatelná atmosféra.

Vítej ve svém novém domově, Marisi.
Přetáhl jsem si kápi přes hlavu, abych nepoutal příliš pozornost a zároveň měl hlavu ve stínu. Kousek od přistávací plošiny stála kantýna. Už podle názvu, vzhledu a z poloviny nefungující, z poloviny jen poblikávající světelného nápisu se dalo velmi snadno usoudit, že se zde nesetkává místní smetánka. Ale jistě tam bylo příjemněji než venku. Vydal jsem se tedy dovnitř. Uvnitř se posadím k baru vedle některé nepříliš silné osobnosti a pomocí telepatie se ho pokusím přesvědčit, aby mě pozval na nějaký drink. Svého nového kamaráda si ovšem vyberu i podle jeho finanční situace, nerad bych se nechal pozvat na něco, co mi vypálí novou cestu v trávicí soustavě. Uvnitř si sundám kápi, abych na sebe příliš neupozorňoval svou tajemností a svou přítomnost v Síle se pokusím potlačit. Alespoň do té doby, než zmapuji zákazníky.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Kazma »

Dreshdae, Temný hadr

Teplota venku se od té vevnitř příliš nelišila. Asi tady nikdy neslyšeli o klimatizaci. Nálevna, páč jinak se to nazvat nedalo, měla „kruhový“ půdorys, barový pult byl taky skoro kruhový. Stál za ním pupkatý Besalisk. Zřejmě měl štenice, nebo něco horšího, neboť se všema prackama škrábal po celém těle, všude. Když si věnoval pozornost osazenstvu nálevny, nebylo to o nic lepší. Nikdo se ti nepodíval do tváře, každý tě sjel pohledem max po kolena, a pak se věnoval svýmu. Několik šlapek, které už pamatovaly mnohem lepší časy. Dělníci různých ras skrývající se před úpalem venku a mezi tím vším nějací do pohledu zlodějíčci, vrahové, násilníci, a potom dva, kteří ti ta úplně nezapadali. Seděli u baru. Zabrak a Zabračka. Byli jedni z mála, co se na tebe nepodívali. Jejích oblečení bylo stejně jak všech ostatních, zašedlé, ale co je oddělovalo od ostatních, byl složitý střih a zašité díry. Byli v baru jediní, kdo by tě dokázal pozvat na něco kvalitního. Působili už podnapile a značně rozverně. Po nějakém uživateli Síly zde nebyla ani památka.
Přišels k zabracké dvojce. Kůže barvy Korribanského písku a tmavší fialové dlouhé vlasy. Ona se na tebe otočila. Zazubila a už tě táhla mezi sebe a svého kámoše a už ti objednávali jedno, ať si s nima taky dáš, protože dnešek je tak nádhernej a úžasnej.
Oba měli na tváři zahojené jizvy a ještě né úplně vybledlé podlitiny. Toho nejzajímavějšího sis všiml až ve chvíli, když už sis s nimi přiťuknul, na oslavu úžasného dne. Žlutočervených očí poznamenanýh stejně tak krutostí a mocí, jako alkoholem.
Hned potom, co barman vyslechl objednávku, procítěně se poškrábal v rozkroku a odešel okus dál smíchat reflexně barevné, na první pohled jedovaté tekutiny. Když se k tobě sklenice dovezla po barovém pultě, bylo už pozdě utíkat, i kdybys chtěl.
Nejdřív ses té špinavé sklenice z bublajícím obsahem bál, ale po napití už ne. Bylo to silný jak destruktor a přítulný asi jako smečka hladových kraytských draků.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Marinho »

Dreshdae, Temný hadr

Zevnitř vypadal pajzl hůř jak zvenku, místní osazenstvo bylo o několik desítek úrovní níž. Barman každým párem rukou šudlal jednu sklenici. Podle všeho jsem nevzbudil nijak neobvyklé pozdvižení, většina se jen podívala a zhodnotila, jaké nebezpečí pro ně představuji. Prošel jsem tedy nálevnou až k dvojici zabraků. Vypadali, že nedávno dostali pěknou nakládačku. Zabračka mě zatáhla mezi ně a už mi na stole přistálo palivo do motorů stíhačů. To, co jsem viděl v jejich očích ve mě vyvolalo obrovskou chuť, jen s velkými obtížemi a přemáháním jsem jednoho a poté druhého nezatáhl někam za roh a nevycucl je.

Hledám zde akademii, nevíte, kde bych ji mohl najít?
Zeptal jsem se přímo. Nechtěl jsem v jejich přítomnosti být příliš dlouho, natož si dát další mix toho, co do mě nalili už.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Kazma »

Dreshdae, Temný hadr

A hledáš akademii lásky? Beznadějě? Nebo tu Akademii?
Na poslední slovo vkradla Zabračka zvláštní až temně opilecký naléhavý význam.
Hele, Ignis brzdi.
Zabrak zněl najednou až podezřele střízlivě, z jeho očí se vytratily všechny stopy po alkoholu.
Kdo seš a co tam chceš?
Z jeho hlasu čišelo podezření a hrozba. Navíc si v něm začal cítit výraznou temnou stranu Síly. Proč až teď?
Tore, dyť je tak roztomilý, necháme si jej.
Zabračka se ti přitulila k rameni. Tor se zatvářil, jako by mu sama ta představa byla odporná.
Ale no tak brácha, Mistr by to určitě schválil.
Zabrak se upřeně díval do své sklenice, jeho chvilková temná image byla díky, jak si zjistil jeho sestře, v troskách.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Marinho »

Dreshdae, Temný hadr

Poslouchal jsem urážení mé osoby s klidnou tváří, ale vevnitř jsem si vychutnával jeho smrt tak důkladně, že jsem měl co dělat, abych vnímal vše, co říká.

Tak o Akademii ví. To není tak úplně zvláštní, o té by tu měli vědět všichni. Ale tito se tváří, a dokonce v Síle cítím jejich stopu v Síle.
Uvažoval jsem. Překvapilo mě, že jsem je nedokázal v Síle rozpoznat, ale mohli mít jen štěstí. Takové štěstí by se mi mohlo ovšem stát osudným. Každopádně s touto spodinou jsem nechtěl mít nic společného, proto jsem se zvedl, nahmatal nějaké kredity a hodil je na stůl. Zkontroloval jsem přítomnost meče.

Z Akademie Beznaděje možná pocházíte vy dva, možná tam děláte i instruktory, jak vás tak pozoruji. A co tam chci? Prý je tam v celé galaxii známý cirkus, kde vystupují dva zabračtí sourozenci, tak se na ně chci jít podívat.
Odpověděl jsem mu pohrdavě. Pokud je meč na svém místě, otočím se a vyjdu ven z té díry. Venku se pokusím uklidnit svou mysl a pomocí Síly se budu snažit najít Akademii sám. Přeci jen by měla být prostoupená skrz naskrz temnou Silou, měla by svítit jako maják mezi všemi místy v galaxii.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Kazma »

Dreshdae, Temný hadr

To, co jsi myslel se opravdu stalo. Zabračka ti podávala tvůj světelný meč s rošťáckým podnapilým úsměvem, a pak se zpětně věnovala svoji sklenici, jako by nic.
Oba si tvůj proslov vyslechli, ale odpověděla ti jenom ona.
Ti taky, ale teď nefunguje, principál je ve vedlejší soustavě, proto se pije.
Působila o něco střízlivěj, než před chvíli, což ovšem nezabránilo tomu, abys, teď už se světelným mečem neodešel.
Venku byl stále puch a nesnesitelno, zrovna si začal uvažovat, kam dál, ozvalo se za tebou
Takhle se moc daleko nedostaneš.
Jak se ta zabračka jmenovala. Iris? Nebo Ignis? Stoupla si vedle tebe, byla o něco menší a už střízlivá.
Tohle je hlavní město, i když to tak nevypadá. Musíš na jeho druhou stranu, což by šlo po hlavní, ale to nemá cenu, je to oklika co by ti zabrala, kdybys měl štěstí tak půl hodiny. Nebo to můžem vzít zkratkou je to asi deset minut přes uličky. Pak si jenom stopnout transport a nechat se tam dovézt.
Její oči, ty oči poznamenané temnou stranou Síly, jak tě prohlíží, hodnotí. Bylo to jenom na tobě, ale něco ti říkalo, že se ta zabračka jen tak odehnat nenechá.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Marinho »

Dreshdae, Temný hadr

Jestli je taková morálka mezi Sithy běžná, tak nechápu, jak mohli způsobit v minulosti tolik problémů Řádu.
Byl jsem zklamán prvním setkáním se Sithskou akademií. Čekal jsem nekompromisní pravidla a tvrdý každodenní výcvik, a ne chlastání po putykách pokaždé, když mistr otočí zády. Vyslechl jsem si alternativy cest, vedoucích k Akademii. Její přítulnost mi nabídla vyřešit jeden dlouhodobý problém. Hlad. Hlad, který každým dnem roste a který nelze ukojit. Takto blízce propojený chod jídla se Sílou jsem ještě neokusil.

Nechtěla bys mě doprovodit? Cestou mi můžeš říct něco o Akademii a o sobě.
Požádal jsem ji. Pomocí telepatie jsem se pokoušel vytvořit příjemné prostředí, nechtěl jsem to hnát do krajnosti, aby nezískala nějaké podezření. Nevím, co všechno se v ní může skrývat ani jestli je opravdu opilá. Nechám ji mluvit, zatímco budu pozorovat a v jedné z posledních uliček ji zatáhnu do některého z koutů, kde ji "přemluvím", abych se mohl nakrmit. Poté ukryji tělo do kanálu či kontejneru.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Kazma »

Dreshdae, někde ve městě

Jo klidně. Brácha to stejně zabalí až zítra.
Uchechtla se a ukázala směr vaší cesty. Byla to opravdu romantická procházka. Úzké špinavé uličky. Dvory zaházené vším možným od organického, po anorganický odpad.
O Akademii? Sakra, co tady vlastně chceš? Chceš se přidat? Asi jo, že? Vypadáš jako vrah, to se bude Mistrům líbit.
Přelezli jste nízkou zídku a pokračovali dál.
Něco ti povím, ale pak mi zodpovíš jednu otázku ty jo? Tak fajn. Pomáhám při výzkumu lordu Salamandrovy, to on vede celou Akademii, ne Joraka Uln. Proto dneska piju, protože lord Salamander tady enní, aby mě zaměstnal. Tak a za tímhle barákem si vezmem nějaký speedery, věže jdou už pak celkem dobře vidět. Teď já. Co jsi vlastně za rasu, protože člověk nejsi, to vidím. Hej, proč nejdeš?
Otočila se na tebe.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Marinho »

Dreshdae, někde ve městě

Vypadám jako vrah?
Podívám se na sebe. Nic podezřelého nevidím. Pobaveně se na ni usměji.
Ty vypadáš naopak jako andílek, který by neublížil ani mouše.
Zalžu. V jejích očích vidím touhu zabíjet, zabíjet jen tak, pro pobavení, jako sport. Hnusí se mi její samotná podstata, ale nedávám to najevo. Touha ochutnat je silnější než cokoliv jiného. Zastavím se. Okolí je naprosto bezpečné, krom nás dvou, hromádek odpadu , smradu a těžkého vzduchu tu nic není. Postupně zvyšuji nátlak telepatií.

Nejsem člověk. Ne tak úplně. Jsme víc než člověk, podobně jako ty. Jen se naší předkové vydali každý trochu jiným směrem.
Neřeknu jí tímto vlastně nic, jen ji možná až přehnaně zalichotím. Ta ženská, člen otrocké rasy nemá nic společného s Anzati. To, že je propojena se Sílou blíže než ostatní musí být jen omyl, vtip řádu galaxie. Roste ve mě odpor k ní, ale zároveň mě to láká. Chytnu ji za ruku a zlehka ji přitisknu zády ke stěně.

Chtěl bych ti ukázat, co jsem skutečně zač.
Promluvím na ni šeptem, do dlaní vezmu její hlavu a pomalu se k ní přibližuji. Další krok musí být rychlejší než její myšlenka. Až se dostanu "na dostřel" nechám chapadla, ať se jejími nosními dírkami dostanou, kam potřebují. Její hlavu stisknu pevněji a držím ji ve své blízkosti, dokud není po všem. Chutná to divně, zvláštně, zkrátka jinak. Jeden vnitřní hlas, ukryt velmi hluboko ve mě mi říká, že mám přestat, že je to špatně. Nemůžu přestat. Jsem příliš zvědavý. To, co bylo u mandalorianů cítit jen vzdáleně, Je teď hlavním chodem. Když mám skoro po jídle, cítím, že to není opravdu úplně v pořádku. Jakoby toto jídlo bylo izolováno uvnitř mě od zbytku mého těla a jen velmi pomalu se rozpouštělo a mísilo. Měl jsem pocit, že jsem vypil kyselinu, která leptala mě samotného. Nebylo to příjemné, ale zároveň jsem cítil, jak se mi otevírají oči a sílím. Jak na těle, tak v Síle. Pocit pokračoval několik dalších desítek minut, tedy mnohem déle, než jsem doteď zažil. Tělo jsem zatáhl mimo zraky případných kolemjdoucích a nohou jsem kopl nějaký bordel na tělo, aby bylo zamaskováno. Zkontroluji svůj zevnějšek a rukama promasíruji obličej, abych se zbavil křeče v obličejových svalech. Opět zkontroluji své věci. Nedivil bych se, kdyby se mi pokusila během cesty zase něco sebrat. Pak pokračuji dál cestou, kterou mi naznačila a kde bych měl najít slíbené speedery a pak se vydám rovnou k akademii. Prý je Lord Salamander mimo planetu, ale snad tam bude někdo, kdo mi řekne víc a nebude to nějaký budižkničemu jak ti dva zabraci. Zmiňovala ještě jméno Jorak Uln, ale neslyšel jsem ani o něm, ani o tom Lordovi. Cestu mě hlodaly pochybnosti, jestli jsem udělal správné rozhodnutí a nebyl jsem si jist, jestli bude nějaká cesta zpět.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Kazma »

Dreshdae, někde ve městě

Hej, počkej co to děláš?!
Vyděsila se, když jsi ji přitiskl ke stěně.
Přesně, jak jsi předpokládal, byls rychlejší, než ona stihla zareagovat. Nestihla se ani začít bránit.
Gastronomicky řečeno, temná strana Síly ti zachutnala, nebo lépe řečeno, nebyla tak špatná. Byla to chuť moci, krveprolití a nekonečné touhy, která děsila tvé podvědomí tak mocně, že chtělo okamžitě utéct a někam se schovat.

Vymotal ses ještě trochu nejistou nohou z uličky. Zase tu bylo to všudypřítomné slunce. Po levé ruce jsi měl vchod do dalšího pochybného podniku, před kterým parkovaly speederové motorky, z niž většina, pokud nepamatovala Velkou hyperprostorovou válku, tak určitě pamatovala dobu, kdy Freedon Nadd padnul na temnou stranu. Po pravici to byla série nízkých kamenných obytných budov.
Jediný výhled, který stál opravdu za to si měl před sebou. Tam úplně vzadu, nejdále kam si dohlédl se tyčil vrcholek černé pyramidy. Víc ne, neboť ti ve výhledu bránily vysoké léty zvětralé skaliska. Ale i tak to byl pohled stojící za to. Moc bytostí se tam neploužilo, a pokud ano a pokud už o tebe zavadili pohledem, rychle kráčeli pryč. Nic nevidět, nic neslyšet, mohlo být jejich heslem pro přežití.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Marinho
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 413
Registrován: 16.2.2012 21:17:57
Bydliště: Elpizies
Kontaktovat uživatele:
Bonaire

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Marinho »

Dreshdae, někde ve městě

Byl jsem zmaten. Nic z toho, co jsem teď prožíval, před ničím takovým mě nikdo nevaroval. Nenarazil jsem na jedinou zmínku o tomto pocitu. Před očima mi sem tam proběhl chaotický obraz, ale než jsem se na něj dokázal zaměřit, byl pryč. A pak znovu. A znovu. Vydal jsem se směrem dál, v naději, že před tím můžu utéct. Když se halucinace uklidnily, stál jsem před dalším pochybným podnikem, před kterým stála řada speederových motorek. Nevím, na co kdo potřeboval nějaké přibližovadlo, možná to patřilo nějakýmu gangu. Neplánoval jsem to zjišťovat. Přišel jsem k jedné, která vypadala, že je ve stabilním stavu a měla by mít i slušnou rychlost. Naprosto samozřejmě jsem na ni nasedl. Pokud je nějak zabezpečená, zkusím pomocí Síly ošálit systémovou jednotku. A pak se plnou rychlostí vydám směrem k pyramidě. Před chrámem sesednu a velmi opatrně budu postupovat dovnitř, s jednou rukou položenou na rukojeti meče. Vím, že zde nebudu zrovna vítán s otevřenou náručí.
"Admini nejsou banda emocionálně nestabilních hňupů."
- MrTukan

jako moderátor i hráč odpovídám ve všední dny mezi 8:00 a 16:00 až na ojedinělé výjimky

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Kdybys nebyl ... (Maris Sor)

Příspěvek od Kazma »

Dreshdae, někde ve městě

Odjel si na speederové motorce poklidně vstříc své budoucnosti.

Akademie Sithů, před dveřmi

Nutno zdůraznit, že tvá budoucnost vůbec nevypadala růžově. Tvá budoucnost byla černá, v kápi, plášti a s děsivým kopím v ruce. Nejhorší na tom bylo, že se vyskytovala ve dvou kopiích po každé straně brány (prostě tam stáli čtyři). Nedalo ti problém uhodnout, že tam stojí zatrest. Brána byla otevřena, jako by byl někdo očekáván. Když ti ovšem zastoupili cestu, pochopils, že kvůli tobě dveře dokořán nemají.
Běž zpátky tam, odkud si přišel!
Zavelel ostře ten tobě nejblíže. Jednalo se všechno o Silové uživatele. Jenže přítomnost černé pyramidy, která se rýsovala proti jasnému dennímu nebi, mluvil svou řečí, která se se „strážnými“ úplně dobře neshodovala.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“