Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Kazma »

Úvod

Psal se rok 22 BBY a tvůj svět se zhroutil. Zhroutil se v chvíli, kdy tě dostihla zpráva, že je tvůj mistr mrtvý. Muž jehož si znal už asi tři roky. Zemřel při záchraně dvou rytířů Jedi, při masakru na Geonosisu.
Ještě před dvěma týdny prosvětloval, jako už pár let tvůj nudný den, teď? Mistr Yoda tě znova ujistil, že kdybys potřeboval poradit, jsou pro tebe jeho dveře vždy otevřené. Pár dnů, co se vrátili Jediové ze záchranné mise, pár dnů, co začaly tzv. Klonové války a ještě méně, kdy ti oznámili, že tvůj nový mistr má zanedlouho dorazit.

Chrám Jedi, tvůj pokoj

Dobré ráno padawane Ethane Mishoudari. Slunce začíná vycházet nad Chrámem Jedi. A ty ještě spíš. Vstávej. Je načase začít něco dělat.
Pomalu ses začal probírat ze spánku.

---------------------------------------
Takže skusíme to náročněj. Popiš, co jsi dělal od rána(klidně i co se ti zdálo) zhruba do odpoledne (pro budoucno platí, že posuneš děj kousek dopředu). Nebraň se popisu pocitů, myšleneček, nápadům, ALE NEHRAJ za jiné postavy. Pokud si budeš chtít s někým popovídat, není problém. Pamatuj však, že za toho druhého budu hrát já.
Hodně štěstí nám oběma.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Cheki
Učedník
Učedník
Příspěvky: 7
Registrován: 16.5.2012 20:28:36

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Cheki »

Chrám Jedi, tvůj pokoj

Otevřel jsem své zelené oči a protřel si je prsty, abych zahnal ospalost. Nebyl jsem jedním z těch, kteří mívali v noci zlé sny, ale zase úplně hezky se mi nespalo a cítil jsem, že se dnes stane něco neobvyklého. Vyskočil jsem na nohy a začal se protahovat, stejně jako každý den. I když jsem takhle navenek působil klidně a vyváženě, v mém nitru to tak ovšem nebylo. Od chvíle, kdy jsem se dozvěděl že můj mistr, učitel a vlastně i ochránce je mrtvý, jsem začal trénovat o něco více a snad má práce zanedlouho bude sklízet ovoce. Ale netrénoval jsem pouze boj se světelným mečem. Snažil jsem se porozumět Síle a pochopit svůj úděl v tomto vesmíru. A také jsem se snažil pomocí Síly lépe uklidňovat svou výbušnou povahu a zahánět ji myšlenkami na to, že by na mě můj bývalý mistr nebyl pyšný.

Po menší rozcvičce a psychickém uklidnění jsem zavítal do jídelny, kde jsem si vychutnal snídani, ale dnešek byl pro mne jiný. Nejen kvůli mému citu pro Sílu, která mi říkala, že dnešek bude něčím vyjímečný oproti ostatním dnům, ale také kvůli netradiční snídani, která zde byla málokdy a skoro pokaždé se něco stalo, když jsem si ji ten den vychutnával. Ale dnes jsem svou snídani pozřel rychle a spěchal jsem směrem k tělocvičně.

V tělocvičně moc lidí nebylo a tak jsem začal klasikým protahováním, abych se náhodou nezranil uprostřed mé tréninkové zátěže. Pak jsem tasil světelný meč a snažil jsem se začít kratšími seky okolo sebe a postupně jsem stupňoval sílu i rychlost úderů. Měl jsem svůj světelný meč rád, možná až moc a tak jsem se i uprostřed těchto kombinací snažil uklidňovat Sílou svou povahu až jsem ji dostatečně nepotlačil a pak jsem vystupňoval temto. Když jsem se dostal na takovéto mé maximum rychlosti a síly úderů aniž bych dával do pohybů svůj přílišný elán, tak jsem začal dávat do kombinací i nějaké ty akrobatické pohyby. Začalo to kotouly a pak to přešlo v menší skoky no a nakonec i salta a menší vruty.

Když jsem asi po hodině bez přestávky sotva popadal dech, tak jsem se vydal zpět na svůj pokoj a pustil se do meditace. Tento stav propojení Síly s myslí jsem měl ostatně rád a odpoutával jsem se od reality, že můj nový mistr zanedlouho dorazí, a že zanedlouho budu mít určitě šanci ukázat co ve mně je. Meditoval jsem zhruba do oběda, pak jsem se šel naobědvat, samozřejmě v rychlosti, a zase meditovat. Další trénink jsem měl v plánu až k večeru, pokud mi do toho ovšem něco důležitějšího nevstoupí.
"Alone against all these droids...heh, they don't stand a chance." RC-1138

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Kazma »

Chrám Jedi, zahrady

Den jsi se rozhodl udělat klasický, bez čehokoliv nového, nebo výjimečného, ale tušils, tušils, že se něco změní a změnilo. Slunce se pomalu začalo přesouvat za horizont, když ses vracel z večeře kolem zahrad. Jeho oranžové paprsky zabarvovaly okolí do příjemného a hřejivého odstínu.
Takže to není nejlepší, že ano?
Byl to hlas mistra Windu. Hádal jsi, že do určité míry nepotěšený, ale rozlišit správně emoce tohoto mistra, nebylo nejlehčí.
Ne. Separatisté nadále postupují a ať Senát říká, co chce, není to pravda.
Druhý hlas zněl podobně, jako ten první, akorát, že v tomto byla kdesi hluboko jakási nevyřčená hrozba.
Musím se okamžitě vrátit na frontu. Diran není tak schopný generál jak si někteří myslí. Klidně žene své jednotky na smrt.
V jeho hlase nebyla skoro žádná stopa po hněvu.
Diran je jeden z …
Já vím Mace. Já vím. Pouze nejsem spokojen s jeho způsobem vedení války. Takže, co po mně Rada chce?
Chvíli bylo ticho.
Rada se rozhodla přidělit ti nového padawana.
Zase? Znám ho?
Ethan Mishoudari.

Bylo ticho.
Ten Ethan Mishoudari?
Byla to otázka, která zjevně znamenala mnohem víc.
To není dobrý nápad. Rada musel zvážit, že …
Rada to již zvážila, Aro. Ethan Mishoudari bude tvým padawanem.


Vzpomněl sis na něco, co se nedávno stalo. Byla to rozmluva mezi mistrem Yodou a mistrem Windu, asi před třemi dny.
Sem si tím jistý.
Rada tvého stanoviska vědoma si je.
Mistr Hitali může vzít nového padawana. Jeho specializace na třetí formu a to, co udělal …

Pak už se ti ztratili z doslechu.


Když tomu Síla chce, podvolím se, ale určitě si Mace uvědomuješ, co se může stát.
Ano vím, co se může stát, ale věřím ti, že to zvládneš. Pojď se mnou, myslím, že bude lepší …

Hlasy se začali přibližovat až příliš.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Cheki
Učedník
Učedník
Příspěvky: 7
Registrován: 16.5.2012 20:28:36

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Cheki »

Chrám Jedi, zahrady

Odcházel jsem z večeře, kterou jsem si po klasickém tréninkovém dni zplna vychutnával, ale stále jsem přemýšlel nad tím divným pocitem, který se mě držel už od rána a přes celý den se nic nestalo. Jako kdybych to svými myšlenkami přivolal a zaslechl jsem rozhovor mezi mistrem Windu, živoucí legendu, a nějakým dalším mistrem Jedi, kterého jsem doposud neznal. Akorát před třemi dny jsem něco zaslechl o mistru Hitalim, který se specializuje na třetí formu, Soresu, kterou jsem se sám snažil naučit. Ale jestli toto byl ten mistr, to jsem nevěděl.

Samozřejmě, že jsem zůstal schovaný ve stínech a dál jsem naslouchal rozhovoru. Jakožto Jedi, nebo ještě ne protože Jedi zatím nejsem, jsem věděl, že bych špehovat neměl, zvláště takovéto ctěné osoby, kterou ten mistr Jedi zajisté byl, protože pouze málokdo se mohl pyšnit tím, že mohl mistra Windu oslovovat jménem bez titulu "mistr", jako starý přítel. Jenže poté, co jsem uslyšel další část rozhovoru, ve mě doslova vybuchla bomba plná radosti a odhodlání jezdit s mým novým mistrem po celé galaxii a vítězit v bitvách. A ačkoliv jsem se za poslední roky snažil tuto mou výbušnou povahu krotit pomocí Síly, zatím se mi to plně nepodařilo a teď jsem malém vyskočil ze stínů a běžel se s mistrem Windu obejmout. Nakonec se mi ale podařilo udržet svou povahu na té poslední uzdě, takže ten trénink uklidňování mysli konečně přinášel své ovoce. No a samozřejmě jsem musel začít přemýšlet nad všemi fakty.

Konečně vím, co znamenal ten divnej pocit od rána. Konečně je můj mistr zde. Konečně mě začne učit. Konečně se dostanu do opravdové akce. Konečně ... Ne, takhle se Jedi nechová. Můj bývalý mistr zemřel zbytečně, jestli se nedokážu ovládat a chovat se na úrovni. Na úrovni jako pravý Jedi !!! Tohoto mistra ani neznám, možná že to je ten Hitali, ale jistý si tím být nemůžu. A možná že s ním nebudu mít takový dobrý vztah jako s mým bývalým mistrem. Uvidíme ... A ten Hitali ovládá třetí formu, Soresu !!! Jestli to je on, tak mě určitě má co naučit abych se stal silný !!! A jestli se dostanu do nebezpečí, tak mě on určitě zachrání a pak se stanu silnějším než jsem teď ! A jestli ... NE !!! Nesmím se takhle chovat, musím přivolat na pomoc Sílu, abych se mohl úplně zklidnit. A od zítřka podstoupím intenzivnější trénink, abych ze sebe vymlátil tohle neJedijské chování a taky abych udělal dobrý dojem na svého nového mistra !

No a zatímco jsem přemýšlel a v duši uklidňoval své vášně, kdy jsem mohl vyběhnout a políbit mistrovi Winduovi pleš, a také kdy jsem se mohl schoulit do klubíčka a zpytovat svědomí, tak se hlasy začaly nebezpečně přibližovat. No a v tuto chvíli jsem začal opravdu panikařit.
Co když mě uvidí a poznají že jsem je špehoval ? To nebudu mít dobrou začáteční vizitku u nového mistra !
Když se přiblížili natolik, aby si mě všimli, sebral jsem veškerou svou odvahu a vykročil jsem ze stínů stylem, jako kdybych šel náhodou okolo.
Dal jsem velké úsilí, aby to vypadalo důvěryhodně a abych zachoval klid ve své tváři, která ještě byla trošku červená z toho obrovského proudu myšlenek a pocitů.
Zdravím Vás mistře Windu.
Řekl jsem a uctivě jsem se uklonil. Věděl jsem moc dobře, jak je tato věc průhledná a už jen kvůli tomu jsem se cítil trapně před jedním z nejvyšších mistrů Jedi v Chrámu a mým novým mistrem.
Zkrátka moment, jaký se stane jednou za život ...
"Alone against all these droids...heh, they don't stand a chance." RC-1138

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Kazma »

Chrám Jedi, zahrady

Rozhodl ses vyjít ze stínů. Než si pozdravil mistra Windu, nevšiml sis toho druhého, pak ale ano. Zvědavost tě donutila si jej prohlédnout pořádně. Člověk. Vysoký, štíhlý, asi 45 let. Ostře řezané rysy rámovaly dlouhé blond vlasy. Nápadu pohlédnout mu do očí litovals. To pravé bylo chladné a modré. V levém očním důlku, přeťatém jizvou po světelném meči, vězelo červené kybernetické, neméně chladné a přísné, jako jeho biologický společník. Potkat jej v noci pokládáš kredity a zdrháš. Měl oblečenou klasickou Jediskou robu, ovšem v tmavých barvách podtrhující tak světlost jeho pleti. U pasu se mu po pravici houpala rukojeť světelného meče a po levici rukojeť světelné tonfy.
I já tebe Ethane. Rada se rozhodla, že na tvůj výcvik bude odteď dohlížet mistr Aro Hitali. Nechám vás o samotě.
Řekl Windu, otočil se a taktně odcházel chodbou, vyhýbajíce se tak nutnosti, říkat něco dalšího. Tvůj nový mistr za ním vrhnul zvláštní nespokojený pohled, a pak se podíval na tebe a řekl.
Všechno důležité už vlastně bylo řečeno, takže jenom toto: Za jak dlouho jsi schopen si zabalit? Válka na Eluveitionu je v plném proudu a otálet déle než je nezbytně nutné by mohlo výrazně rozhodnout o vítězi.
Chladný hlas ti předestřel plány tvé nejbližší budoucnosti a očekával odpověď. Když tvůj nový mistr mluvil, všiml sis, že má zuby do špiček. Zabroušené? Možná.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Cheki
Učedník
Učedník
Příspěvky: 7
Registrován: 16.5.2012 20:28:36

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Cheki »

Chrám Jedi, zahrady

Sám jsem byl překvapen, jak toto mé vystoupení vyšlo. Mistr Windu ani neříkal nic z jeho obvyklých napomínání, kterých jsem si užil i tak o mnoho více než moji vrstevníci, už jenom kvůli mé povaze, výbušné a plné elánu, čímž jsem většinou byl strašně moc aktivní a postrádal jsem Jedijský klid. Sice jsem na téhlo věci dost zapracoval, zvláště díky propojení se Sílou, ale pořád jsem se měl co učit. Nakonec i odešel, což moc často nedělával, protože se většinou snažil být důležitý. Takže v mých očích mistr Hitali zase o něco postoupil výš. Ještě se mi nestalo, že by se někoho mistr Windu "obával", ale mistr Hitali je možná tím prvním.

Nicméně když jsem si ho prohlédl úplně celého, nadšení ze mě částečně vyprchalo. Bylo očividné, že měl za sebou spoustu bitev a nešlo si nevšimnout temných očí, temných ale dobrých. Vlastně jednoho dobrého, to druhé bylo mechanické a tak nějak mi připomínalo, proti čemu momentálně bojujeme. A také ty zuby, do špiček, možná záměrně, možná ne. Nicméně světelná tonfa byla poměrně vzácnost, takže jsem si mohl pouze představit, jak to asi vypadá, když s ní bojuje nějaký mistr na Soresu, což mistr Hitali určitě je.

Dejte mi deset minut.
Řekl jsem nadšeně, takže jsem si ani neuvědomil, že jsem to řekl bez té důležité formality, no a vypadalo to skoro jako kdybych mluvil s nějakým kamarádem.
A ani jsem se neopravil, takže jsem se mohl nevědomky odepsat už při prvním kontaktu s mistrem.
A rázným krokem jsem se vydal směrem k pokojům, jenže jsem se po pár krocích zastavil a chytil se za hlavu. Před očima se mi objevil záblesk něčeho strašného. Bylo to bojiště. A byla tam spousta mrtvích klonových vojáků. Mistra jsem tam neviděl. Já sám jsem ležel kousek od bojiště a sledoval jsem celou tu hrůzu. Pak jsem se podíval doprava a koukal jsem přímo do hlavně zbraně, kterou držel bitevní droid. A pak už nic ... Často jsem s mistrem Yodou mluvil o těchto vizích. Říkal mi, že budoucnost je pořád v pohybu, takže se nemusí naplnit přesně to, co vidím. A i když tato vize trvala pouze pár vteřin, naplnila mě obavami o nadcházející misi. Mistr si mého zapotácení musel všimnout, ale já jsem se vzpamatoval a prostě jsem šel dál, sbalit si věci.
"Alone against all these droids...heh, they don't stand a chance." RC-1138

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Kazma »

Chrám Jedi, zahrady

Hangár čtyři.
Ozvalo se za tebou klidným a jasným tónem.
Tohle prošlo, ale kdo ví, jestli projde ještě něco dalšího. I kdyby ses otočil zpět, nikoho by jsi tam už neviděl.

Hangár 4

Postava v tmavém plášti s kápí přes hlavu se opírala o LAAT/Inu. Nesla modrobílý symbol 42. těžce obrněného regimentu. Tento symbol byl neobyčejně zvláštní, nikdo, kdo nepatřil k regimentu to nevěděl. Jednalo se o stranu běžné hrací kostky s číslem pět.
Máš desetiminutové zpoždění.
Ledový hlas, který jasně definoval, na co si tvůj nový mistr potrpí. Na přesnost.
Nastup.
Ukázal do otevřeného transportu. Počkal než nastoupíš a pak nastoupil za tebou.

Destruktor třídy Venator, Havran

Ve chvíli, kdy jste přistáli v hangáru, se dal tvůj mistr do pohybu a rozkazování.
Gizko, vysvětli tady mladýmu, jak a co. Šestáku! Ať okamžitě odstartujem a Devastátore, chci podrobné přehled o jednotkách a Ethane, za čtyři hodiny za mnou přijď do briefingové místnosti. Vem si světelný meč a tentokrát se nezpozdi.
Hitali zmizel ve výtahu. Kloni se po sobě podívali a vydali se za svojim. Zůstal tam stát jenom Gizka, jehož charakterizovala vyholená hlava potetovaná stádem těchto „ušlechtilých“ zvířat.
Pojďte komandére.
Řekl drsným hlasem. Rozmluvil se ovšem až ve výtahu.
Generál mi dal rozkaz, ať vás uvedu do toho, v čem zrovna jste. Nevím, co vám řekl a co ne, takže řeknu všechno, co by jste prozatím vědět měl. Tohle je destruktor třídy venator jménem Havran, patřící 42. Těžce obrněnýmu regimentu. Letíme teď k jedné z okrajových soustav, číslem vás nebudu zatěžovat, na planetu jménem Eluveition. Let bude trvat….
Loď sebou škubla, když skočila do hyperprostoru.
Přesně devět hodin, čtyřicet pět minut a dvacet sekund, jestli půjde vše, jako když jsme letěli sem. Generál Hitali se s vámi chce setkat za čtyři hodiny.
Přestup na další výtah.
V briefingové místnosti, půjdeme okolo, je poblíž vám přidělené kajuty. Podrobnosti o misy se dozvíte až od generála, jenom by jste to slyšel dvakrát.
Další výtah, další chodby.
Tady je briefingová místnost.
Ukázal na výrazné dveře. Pokračovali jste až na konec chodby.
A tady je vaše ubikace, nějaké otázky komandére?
Pokud žádné mít nebudeš, klon odejde a nechá tě o samotě.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Uživatelský avatar
Cheki
Učedník
Učedník
Příspěvky: 7
Registrován: 16.5.2012 20:28:36

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Cheki »

Hangár 4

Tentokráte jsem na svoji horlivost a nadšení doplatil. A to způsobem, který moc nepomohl v navazování vztahu s mistrem Hitalim, spíše naopak. Nabral jsem 10ti minutové zpoždění, a to byla jednoznačně vina mého nadšení pro misi a tím pádem jsem nepřemýšlel nad tím, co vlastně dělám. Ani na Sílu jsem si v ty momenty nevzpomněl. A tak se stalo, že jsem si zapomněl vzít světelný meč, což jsem nechápal jak a v půli cesty jsem se musel vrátit, abych ho našel položený na stole. To kvůli tomu jsem přišel pozdě, ale bylo to lepší, než kdybych zde trapně stál včas a bez světelného meče, mé jediné zbraně.
Omlouvám se mistře Hitali, po cestě mě potkala menší ... Ehm nepříjemnost.
Řekl jsem a vybavil jsem si okamžik kdy jsem zjistil, že na mém opasku něco chybí.
Ale stroj, do kterého jsem nastoupil mě zaujal víc. Byl to jeden z těch transportů, který převážel vojáky z místa na místo, přímo na bojiště a podobně. Sám jsem pozoroval tyto letouny, jak létaly okolo Chrámu, a přemýšlel jsem, kam asi dovážejí ty rytíře Jedi uvnitř.

Při přistání do hangáru se mistr Hitali ukázal jako pravý vůdce. Ihned začal všem rozkazovat, za což jsem ho uznával i já, protože mluvil s mistrem Windu jako přítel a bez formálních oslovení, což se moc často nevídalo. Klonovaní vojáci na mě ovšem také udělali dojem. Měli hezká brnění a zajímavé mi připadalo i to, že jsou všichni stejní. Bohužel jsem svoje nadšení a radost neskrýval Sílou, jak jsem tolikrát trénoval ve své ubikaci v Chrámu. No ale časem mě to stejně přejde.
Ano mistře, tentokrát se nezpozdím.
A hned co jsem to slíbil, vzpomněl jsem si na světelný meč položený na stole a přepadly mě trapné obavy.
Celkem mě překvapilo, že mě Gizka oslovil "komandére", ovšem to bylo formální oslovení pro všechny Jedie, kteří veleli oddílům klonů. Jen jsem přikývl a následoval ho do výtahu.
Pouze jsem naslouchal jeho slovům a snažil jsem se je co nejvíce zapamatovat, protože se mi v budoucnu budou hodit, ale celá ta rozjařenost z lodi dělala své a tak jsem poprvé sáhl k Síle, abych se zklidnil, což se mi vskutku podařilo.
Jenže jakmile skočila loď do hyperprostoru, tak jsem okamžitě přestal cítit Chrám Jedi na Coruscantu. Bylo to, jako kdybych odešel od ohně, který mě celý život ohřával a teď byl najednou pryč a já nevěděl, jestli se sem vůbec někdy vrátím.
Řádně jsem doposlouchal Gizku a když odcházel, vklouzl jsem do pokoje a hodil své věci na rádoby postel, zatímco mě přemáhala nutkavá touha jít obhlédnout loď. Ale u dveří jsem se zastavil a připoměl si, že se musím trochu krotit a své nadšení a radost potlačovat. No a tak jsem začal meditovat a přestal jsem asi čtvrt hodiny před uplynutím oněch čtyř hodin, které mi dal mistr Hitali.
Lehce jsem protáhl své ztuhlé svalstvo, vzal jsem si světelný meč, přičemž jsem se pousmál, když jsem ho bral do ruky a vydal jsem se do briefingové místnosti. Zajímalo mě, jestli mistru Hitalimu vadí i když bych přišel trošku dřív.
"Alone against all these droids...heh, they don't stand a chance." RC-1138

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Souboj vůlí - Ethan Mishoudari

Příspěvek od Kazma »

Destruktor třídy Venator, Havran

Následoval si klona až ke své ubikaci. Neptal ses na nic, což by se dalo též přičíst tomu, že si byl v novém prostředí a o chvíli pozděj i daleko od něčeho, čemu si říkal domov.
Čtyři hodiny utekly jako voda a ty si najednou stál v briefingové místnosti, kde nikdo nebyl.
Aro přišel přesně na čas. Zhodnotil tvou přítomnost mírným, skoro nic neříkajícím úšklebkem a posadil se do jednoho z křesel.
Každá úspěšná potyčka je založená na tom, že jednotky věří svému nadřízenému a nadřízený věří jim, což mě přivádí na myšlenku, co vlastně umíš.
Najednou Hitali vytáhl svůj světelný meč a aktivoval jej. Stříbrná čepel autoritativně zjevila svou majestátnost. V kybernetickém oku se mu cosi zalesklo, a pak se na tebe vrhnul. Po prvních pěti minutách si pochopil dvě věci, jeho meč byl zapnut na tréninkový mod a druhá věc, hrál si s tebou. Aro Hitali byl skutečným mistrem soresu, neboť ti mezi jednotlivými seky stihl vysvětlovat, co se bude dít.
Na Eluveitionu jsou teď tři strany. Velavy. Separatisti. A my. Z jedné strany na tebe budou střílet droidi a z druhé nalétávat dvou metrové mouchy. Myslíš, že jsi připraven.
V řeči se nezastavil a v šermu taky ne. Nevypadal nijak zadýchaně, zato ty po těch pěti minutách celkem i jo.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“