Výcvik pro 60al

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Lan Mandragoran
Učedník
Učedník
Příspěvky: 260
Registrován: 22.9.2009 12:45:08
Bydliště: Střední čechy

Výcvik pro 60al

Příspěvek od Lan Mandragoran »

Coruscant, Chrám Jedi

Seděla jsi v meditační poloze ve svém pokoji jako vždy touto dobou. Po celodenním tréninku a vysilujících cvičných bojích ti tahle chvíle odpočinku přicházela vhod. Mistrině Tarm neviděla ráda když jsi se upínala na boj a fyzický trénink místo svého studia síly a stmelování se s kolektivem ostatních padawanů.
Od doby kdy odletěla Terasi na svou misi jsi se stejně jako v mládí s nikým nepřátelila. Mnoho jsi o ní nevěděla, ale podle posledních hovorů které jste spolu vedli spolu se svým mistrem procestovala mnoho světů na diplomatické misi. Již před rokem se mnoho systémů odtrhlo od Republiky a připojily se ke KNS kterou založil hrabě Dooku.
Terasin mistr stejně jako mnoho dalších vyrazili na diplomatické mise ve kterých měli uklidnit vlády jednotlivých světů a tím zabránit připojení se k odpadlému rytíři Jedi.
Zatímco ty jsi musela takříkajíc sedět doma na zadku, Terasi procestovala několik světů. Tento týden se podle plánu měla vrátit domů do chrámu, ale zatím po ní ani jejím mistrovi nebyla nikde ani stopa.
Do mysli se ti začal neodbytně vkrádat pocit že vše není v pořádku, jako již dříve ti tvé schopnosti napověděli že se něco špatného děje.

__________________________________________________________-

popiš své pocity, myšlenky, klidně zavzpomínej na minulost, a nakonec mírně posuň děj dopředu, nezapomeň že nesmíš jednat za nikoho jiného nežli za sebe

Uživatelský avatar
6Oal
Učedník
Učedník
Příspěvky: 5
Registrován: 13.10.2011 23:09:49

Příspěvek od 6Oal »

Corusant, Chrám Jedi

Seděla jsem v meditační ploze ve svém pokojí, jako obvykle touhle dobou. Soustředila jsem se na vše co se kolem mě děje. Díky několikaletému výcviku to bylo takové slabé zahřívací kolo, než jsem se plně ponořila do meditace, ze které jsem čerpala svojí novou sílu.

Mysl byla vytříděná a spokojená. Tělo jsem díky tomu přestala vnímat a začala se upínat místo splynutí se silou k řešení Terasiina zmizení. Přede mnou se zmateně začaly objevovat a mizet tváře různých lidí, které jsem ve svém životě potkala, ale i některé které jsem nikdy neviděla nebo spíše zapoměla. Mé soustředění se zvyšovalo a já se snažila skrz sílu zachytit nějakou stopu po Terasii nebo jejím mistrovi. Tváře se mi už nezačali vybavovat a tak jsem se snažila uklidnit víc než jsem byla. Najednou se mi však objevila tvář mě povědomá, ale jak rychle jsem jí poznala tak tajemně zmizela. Za nic v galaxii, jsem si momentálně nemohla vzpomenout a přiřadit jí k někomu. Postupně jsem to vzdala a lehce jsem začala procitat.

Otevřela jsem oči a opět spatřila svůj pokoj. Takový jaký byl, než jsem začala s meditací. Pozvolna jsem vstala a přešla k malému okénku, které dělilo můj skromně vybavený pokoj od jiných Corusantských budov, vzduchu a mnoho dalšího.
Terasii, co s tebou je?! pronesla jsem bezmocně a v návalu slabého vzteku jsem praštila pěstí do zdi pod oknem. Zabolelo to, ale já to moc nevímala, když jsem se snažila si na bolest zvyknout. Ovládla jsem se a trochu lítostivě sledovala rozlehlé město pod svitem poledního slunce. Na chvilku jsem si přála, aby Terasii tam někde byla. Někde mezi těmi statisíci bytostmi, které se procházely po povrchu téhle planety.

Připomělo mi to moje dětství a mojí matku, o které nic nového nevím. I když určitě žila, pro mě za tá leta byla mrtvá. Moje vnitřní nejistota mě nutila jednat, ale já se mistrovsky krotila. Snažila jsem se si vzpomenout na některé věci co mi matka říkala. Mohla jsem jí pomoct, mohla. Ale co jsem tehdy jako dítě mohla zvládnout? Chtěla jsem stát a dívat se navěky skrz okno a doufat že první hlas, který za svými zády uslyším bude Terasiin. Přesto jsem pochopila svojí povahu proč se s nikým nekamarádím. Lehce mě zamrazilo, ale pravý důvod byl daleko v hloubi mého podvědomí do kterého jsem momentálně neviděla.Otočila jsem se a chystala se vyrazit z pokoje. Na víc, než jen stěští pro mě, nikdo po mě nic nechtěl, takže jsem vyšla a zamířila k hlavnímu vchodu do chrámu. Automaticky jsem si přehodila kapuci přes hlavu, aby mě nikdo tak snadno nepoznal.
Ahoj Shaylo. pozdravil mě někdo po pravici a já se jen otočila lehce pokývala hlavou a dál jsem šla svojí cestou. Cestou se mi v hlavě honily všelijaké verze a způsoby co se mohlo stát, ale byla jsem nekoncetrovaná a zároven se snažila ještě řešit potíž se svým chováním. Proto když jsem byla už u vchodu, vyšla jsem ven a pohlédla na okolí před chrámem. Díky myšlenkám v mé hlavě jsem ten pohled moc nevnímala. Jen slepě jsem zírala do dálky a rozjímala proč jsem ještě tady. Zrakem jsem však postupně sklouzla na postavu jedné ženy, které jsem neviděla do obličeje. Zaujalo mě to a tak jsem na ní upřela svůj pohled. Na okamžik jsem si byla jistá že mě sleduje, ale znenadání mě něco škovalo. Rychle jsem se otočila a zadívala se ke vchodu. Zalil mě pocit něčeho překvapivého a šokovaného zároven. Bylo to milé, ale i trochu nepříjemné. Sama jsem ten pocit nepochopila, ale tušila jsem, že se musím setkat se svojí mistriní. Do mého mozku se začal vkrádat pocit že chce se mnou mluvit. Vyrazila jsem zpět do své místnosti a uvažovala jestli to nejsem spíše já kdo s ní chce hovořit. Svižným krokem jsem byla ve svém pokoji coby dup. Při otevření dveři a zjištění že místnost zeje prázdnotou, jsem vzdychla zklamáním. Otočila jsem se opět a rozhlédla se po chodbě. Po pár okamžicích jsem však zahlédla svojí mistrini a poznala že jde směrem ke mě. Samou nedočkavostí jsem jí vyrazila vstříc.

Uživatelský avatar
Lan Mandragoran
Učedník
Učedník
Příspěvky: 260
Registrován: 22.9.2009 12:45:08
Bydliště: Střední čechy

Příspěvek od Lan Mandragoran »

Corusant, Chrám Jedi

Tarm na tebe jen zlehka pokývla hlavou a zdálo se že chce kolem tebe jen projít, v jednu chvíli to vypadalo dokonce že je tak zamyšlená že projde skrze tebe. Nakonec se přeci jen zastavila a zamyšleně se na tebe podívala.
Shaylo.
Oslovila tě a kriticky si tě změřila.
Vypadáš jako by jsi viděla ducha Marky Ragnose. Měla by jsi zmírnit ten trénink s mečem a uklidnit svou mysl. Poslední týdny to ve výcvikové místnosti přeháníš, znovu jsi se uzavřela do sebe a přestáváš se všemi mluvit, stejně jako v době kdy jsem přebrala tvůj výcvik. Nezapomeň že naše síla není jen v našich schopnostech, je to o tom že jsme ochotni pomáhat jeden druhému a okolnímu světu. Svým uzavřením moc do mlýnku nepřispěješ.
Otočí hlavu do chodby jako by něco cítila.
Dost už ale peskování.
Usměje se a otočí svou tvář s šátkem na místě očí na tebe.
Pověz mi co se děje, proč jsi vyrazila ze svého pokoje jako by jsi našla v posteli Rancorna?
___________________________________________________________

jen malé upozornění, nenapsal jsem ani slovo že by se Terasiin ztratila, jen že se má vrátit ale zatím o ní nemáš zprávu.
za druhé jsi předběhla děj až příliš, ale nebylo to zase až tak škodlivé jelikož jsi nakonec skončila tam kde jsi začala :)
ale třetí chyba byla nejhorší, na tu pozor, jestli jsi potkala svou mistrini nebo ne určuju já, jsem si ale jistý že jsi tušila kam směřuji takže budiž ti odpuštěno, ale pozor ať to neuděláš znovu

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“