Výcvik pre Kazma (Aestra Cognoscence)

[Trivi]

Niekde vo vesmíre

Nachádzala si sa niekde vo vesmíre. Niekde ďaleko od Coruscant, niekde ďaleko od Chrámu Jedi, v ktorom ťa učili kódexu, poslušnosti, sebaovládania, ale v tebe ostalo ešte niečo z vlastného rozumu a neovládala si sa len kódexom. Tvoj majster podľahol temnej strane a mala si na výber. Mohla si predniesť všetko čo si počula z rozhovorov Majstra a Dookua, alebo vydať sa na cestu temnoty spolu s ním. Ty si sa vydala na cestu temnej strane síly, pretože si zistila že v chráme ťa už nič nové nemôžu naučiť. Že tvoja Síla nikdy nedosiahne takú veľkosť akú by dosiahla ak by bola ovládaná temnou stranou Síly.
Sedela si vedľa svojho majstra, ktorý pilotoval loď niekam preč. Neýtala si sa kam vlastne letíte, možno teraz bol ten správny čas. Tvoj Majster sa sústredil na riadenie, ale vždy bol ochotný odpovedať na všetky tvoje otázky.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Popíš pocity, myšlienky, kľudne pridaj nejakú spomienku z chrámu. Neobmedzuj sa na koniec mojej odpovedi, môžeš reagovať na všetko. Nehraj za iné postavy a nakoniec posuň dej mierne do predu.
Prajem veľa šťastia a zábavy.

[Kazma]

Někde ve vesmíru

Jsem ... co jsem ?
Napadlo mě, když jsem pozorovala rozmazané šmouhy před sebou.
Ta byla růžová.
Ušklíbla jsem se, pak jsem si ale vzpomněla na otázku, co jsem si kladla a nepřítomně jsem si začala pohrávat z jedním pramenem svích černých vlasů.
Někdo, kdo se rozhodl udělat velký krok správným směrem. Jo to by šlo, nebo to vidíš jinak ?
Položila jsem jen tak otázku svému mozku, co kdyby chtěl někdy náhodou odpovědět. Měla jsem fakt dobrou náladu. Sebeovládání. Kodex. To vše jsem dostala možnost zahodit a nechat daleko za sebou.
Ovládej se Aestro ! Uklidni se !
Jako bych je zase slyšela.
Sloužíme Republice a Republiku ovládá Senát a Senát, to je byrokratický ...
Tohle říkává mistr. Má pravdu, cožpak můžou vést Republiku tací, jenž se nedokážou dohodnout ani na době obědové pauzy ?
Mor galaxie tahle prohnilá demokracie
Taky mistrova hláška. Mrkla jsem se na něj. Ani mi pohled neopětoval, civěl před sebe a neobtěžoval se. Ponořila jsem se tedy zpátky do svích myšlenek.
Nechceš se vrátit ?
Napadla mě kacířská myšlenka.
Zpátky ? Ne děkuji, proč ? Aby mi mistrové opakovali : Soustřeď se Aestro, soustřeď se ? A ostatní padawani vymýšleli, jak se na můj úkor, co nejlépe pobavit ?
Vzpomněla jsem si na jeden jejich obzlášť povedený "fórek". Proteino - kašoidní bitva v jídelně.
Proč jsem si tenkrát sedla doprostřed ?
Zaúpěla jsem při té vzpomínce.
Začalo to vlastně nevinnou hádkou, nejdřív tu hmotu po sobě začali házet, když jsem se rozhodla, že se zvednu a odejdu, začali ji házet po mně, a pak ? Pak jsem na někom klečela a ostatní mě od něj odtahovali. Všchno bylo na mně ! Za všechno jsem mohla já ! A tam se mám vracet ? Vrátím se.
Blesklo mi hlavou.
Silnější, mocnější a všem vám to vrátím !
Ta myšlenka mi na tváři vyloudila další pobavený úsměv.
Dnešek je fajn. Něco někde končí a něco někde ... Kde vlastně ?
Rozhlédla jsem se kolem sebe, přičemž jsem si všimla dvou věci, zvládla jsem si zaplést copánek a to druhé, z osmi tenoučkých pramínků, což nebylo vůbec špatné. Bohužel mi to nedokázalo říct nic o tom, kam to vlastně mířím.
Mistře ?
Rozhodla jsem se od začátku cesty prolomit mlčení. Trvalo to už moc dlouho.
Kam to vlastně letíme ?
Od Řádu, jistě, ale kam ?

[Trivi]

Niekde vo vesmíre

Sedela si vedľa majstra v kresle a hrala si sa z vlasmy. Hlboko si premýšľala a bavila si sa so svojím mozgom. Ani si sa nenazdala a z vlasov si už mala zapletený krásny dlhý vrkoč. Vtedy si si už uvedomila, že by si chcela prelomiť konečne to ticho, ktoré vládlo v lodi, ktorá letela niekde, kde ti to nebolo známe. Rozmazané čiary hviezd ti taktiež veľa nehovorili, iba to že ste boli v hyperpierstore a tak si sa rozhodla opýtať Majstra kam to vlastne letíte štandartnou otázkou. Ten sa na teba pozrel, nemlčal dlho, a odpovedal:
Letíme na Geonosis, za hrabětem Dooku. Vraj pre nás oboch má nejakú prácu.
Povedal tvoj Majster, ale potom pokračoval:
Aspoň sa konečne s hrabětem "oficiálne" zoznámiš. Určite sa nato veľmi teší. Snáď aj ty.
Dodal ešte majster, pri čom pri slovíčku "oficiálne" spravil ukazováčkom a prostredníkom pohyb, ktorý jasne naznačoval úvodzovky. Teraz si už vedela kam to vlastne letíte, ale stále ti mohlo lámať hlavu, že prečo? Prečo? Aký úkol ma Dooku? Nejaká poriadna akcia?

[Kazma]

Někde ve vesmíru

Dooku. To jsem si mohla myslet, co asi tak bude chtít ?
Zamyslela jsem se, co jsem vlastně o něm věděla.
Nic, vůbec nic. Seznamme se tedy oficiálně.
Ušklíbla jsem se. Ano, přesně tak, byť za mím mistrem chodil -Síla ví, jak dlouho-, vždycky jsme se tak nějak minuli. Dveře jsou úžasný společník, když víte, jak je využít. Vždycky jsem jej jenom slyšela, podle hlasu bych ho určitě poznala, ale z očí do očí ? Nehrozilo.
Jak vlastně vypadá ?
Taková typicky ženská otázka.
Asi postarší, elegantní aristokrat, s příjemným vystupováním, co to má v hlavě srovnané. Bývalí ...
Myšlenku se mi nepodařilo dokončit. Rukou jsem volně zabloudila ke svému padawanskému copánku, který jsem většinu času skrývala pod vlasy.
Musí pryč, co nejdřív. Kde jsem to ?
Samozřejmě mistře, že se těším.
Odpověděla jsem, skoro automaticky.
Takže Geonosis, hmm. Vnější okraj, písek bohatý na železo.
Vylovila má paměť odněkud jaksi pokroucenou informaci.
A Dooku, co asi chce ? A co mu o mně asi mistr navykládal ?
A mistře ? Taková otázečka ...
Co jste mu o mně ...
Mluvil jste o nějaké práci, víte co to bude ? Ať se můžu těšit a ...
Neuděláš to !
A taky jsem se chtěla pozeptat, už jste ode mě slyšel i horší věci, ale stejně, co jste mu o mně řekl ?
Dívala jsem se na mistra, už mi zvládl odpovědět i na horší věci, co to bylo onehdy ? Lepší nevědět.

[Trivi]

Niekde vo vesmíre

Bola si zvedavá. Dúfala si že Dooku má pre teba a tvojho majstra poriadnu prácičku. Majster sa len pousmial nad tvojou zvedavosťou a postupne začal odpovedať na tvoje otázky.
Dooku o tebe nevie nič. Teda, možno niečo vie, ale určite nie odomňa, pretože odomňa vie akurát tak to, že si moja učednica a nič iné. Sem tam sme sa trochu rozprávali o tvojich "úlohách" v Chráme Jedi, ale nič konkrétne o tvojej povahe a vzhľade som mu nehovoril.
Povedal tvoj majster pri čom pri slove úloha jasne naznačil prstami úvodzovky, pretože tvoje "úlohy" v Chráme sa naozaj nedali nazvať úlohami. Vždy to bolo naštuduj si toto, naštuduj si tamto, prečítaj si hento, sústreď sa a nech Ťa Síla sprevádza.
Tvoj Majster chvíľu mlčal, ale potom sa opäť rozhovoril, čo on mal naozaj rád.
Popravde, ani ja neviem o čo vlastne pôjde. Dooku ma kopu kšeftov a všeliakých iných záležítosti, takže si netrúfam ani tipnúť čím nás poveri, ale keďže chcel aby si tam bola aj ty, tak predpokladám že pôjde skôr o nejakú menšiu záležitoisť. Možno len nejaká bežná rutina.
Dodal Majster a položil ti protiotázku.
Naozaj si až tak zvedavá, alebo si chceš užiť nejakú poriadnu akciu?

[Kazma]

Někde ve vesmíru

A mistrovo oblíbené gesto, uvozovky.
Napadlo mě, jestli by tohle udělal i před Radou, ale pak jsem si uvědomila, že už je to stejně jedno.
Rada, neRada, teď před nima může tak akorát mávat světelným mečem, nebo je polechtat na krční tepně.
Představila jsem si hlavu mistra Windua hladce se oddělující od těla. Nad některými kousky mé fantazie, mi často zůstával rozum stát.
Určitě něco ví, přece ... Radši nic.
Při úsloví "běžná rutina" jsem se zatvářila nebojím se říci až nevrle.
Všude je to stejný, klídek, věci se nemění.
Bylo to k zlosti, ale pak jsem si uvědomila, že vyvozovat ukapené závěry je blbost.
Dvakrát měř, jednou řež přesně na půlky byrokrata.
Stačilo, abych zmizela z Chrámu a mé myšlenky byly tak, jak jsem se domníval, že kdysi byly. Chaotické. Zase jsem se v tom ztrácela.
Pořádnou akci? Ani nevím mistře. Zvědavá určitě, když něco nevím, tak se ptám, ale neškodilo by trochu vzrušení. Trocha okecávačky zakončená řežbou by byla velice případná. Každopádně, udělám cokoliv, co jsem doteďka nedělala, nebo neudělala.A budu se na to až nemístně těšit.
Třeba bych si někde v tichnosti mohla odříznout ten copánek, třeba světelným mečem, nebo nějakou vibročepelí. No jasně a kus těla k tomu? Ne, jsou i lehčí a méně nebezpečnější způsoby, ale jaké? Něco se najde.

[Trivi]

Niekde vo vesmíre

Doslova si sa strácala vo svojích myšlienkách. Hlavou ti chodili rôzne závery a scenáre, ktoré sa niekedy ani nepribližovali realite. Premýšľala si o všetko, ale najmä o tom, keby budeš mať pŕiležitosť, odstrániť si svoj Padawanský copík, ktorý ti teraz bol na nič.
"Priprav sa, budeme vystupovať z hyperpriestoru."
Zahlásil tvoj majster, pre teba celkom dobrú správu. Konečne sa budeš môcť prejsť po čerstvom vzduchu. Po pevnej zami pod nohami. To neustále lietanie dokázalo človeka poriadne vyčerpať.
Len čo to tvoj Majster dopovedal tak zatiahol brzdovu páku smerom ku svojmu hrudníku a ty si zacítila mierny tlak. Tento jav jasne naznačoval že vystúpite z hyperpriestoru tak ako Majster vravel. A tak sa aj stalo. Pruhy sa opäť premenili len na bodky. Každá podka predstavovala jednú s niekoľkých tisícok, ba až miliónov hviezd v nekonečnom priestore. Naskytol sa ti krásny pohľad na planétu Geonosis, kde mal Dooku svoj palác. Planéta sa pred tvojimi očami postupne zväčšovala čo naznačovalo to, že budete konečne pristávať.

[Kazma]

Někde ve vesmíru

Konečně.
To bylo to jediné, na co jsem se dokázala soustředit déle než tři vteřiny.
Opouštíme hyperprostor.
Po několika, kdo ví jak dlouhým, kdo ví čeho, budem z té lodi venku.
Ještě chvíli jsem se na tu představu urputně snažila soustředit, ale když se kolem mě barevné čáry hvězd začaly přeskupovat a stávaly se z nich drobné tečky ve stříbrném a zlatém spektru, upoutalo mou pozornost cosi jiného.
Geonosis. Tak tohle je ona?
Prolétlo mi hlavou dřív, než jsem se stihla zamyslet nad čímkoliv jiným stejně důležitým.
O trochu vody víc a bylo by to ideální, ideální na nekonečné prázdniny, které mě stejně nikdy, nikde nečekají, ale i tak, lepší než Corcusant.
Usmála jsem se nad tou představou.
I obydlený meteorit lepší než hlavní město Republiky.
Byla to holá realita.
Tak tam někde je Dooku a čeká. Čeká na mistra a na mě.
Nevím proč, měla jsem pocit, že ten člověk bude pro mě znamenat víc než si dokážu představit.
Ale víc jak můj mistr určitě ne. I když, ne!
Okřikla jsem rodící se myšlenku.
Ani na to nemysli, nemůžeš všechny pozabíjet, to nejde, bytostí je moc.
Zavřela jsem oči, aby se mi myšlenky lépe ovládaly, když jsem je otevřela, tak podle vzdálenosti od země bych usoudila, že ani ne za minutu přistaneme. Což bylo dobře, neboť mě z toho ustavičného sezení začalo bolet celé tělo.
Proč ale až teď? To je jedno. Stejně a vůbec, to je jedno.

[Trivi]

Niekde vo vesmíre

Stále sa ti hnalo hlavou niečo veľmi "dôležitého" a tak si sa nedokázala sústrediť na nič iné, len na svoje pocity, myšlienky a predstavy rôzneho druhu. No keď si cez priehľadný kokpit vašej lode uvidela planétu Geonosis tak ťa zalial príjemný pocit, ktorý v sebe niesom mnoho predstáv, ktoré ti prebleskli v ten moment hlavou. Predstavovala si si ako sa spoznáš s Dookuom, o ktorom ti tvoj Majster toľko rozprával, že sa konečne vystrieš a poprechádzaš sa po pevnej zemi a hlavne to, že si opustila Coruscant a Chrám Jedi, kde ta vo všetkom zužovali.
Tvoj Majster stále bystro sledoval displeje na palubnej doske a neustále stáčal akési tlačítka. Teba tento smer nejako veľmi nebral, aj keď vôbec ti nebol cudzí.
"Budeme pristávať. Tešíš sa?"
Povedal Majster a zatiahol sa riadiacu páku a ty si ucítila mierny tlak, ktorý jasne symbolizoval to, že ste konečne vstúpili do amtosféri Geonosisu. Začal sa ti naskytovať pohľad na piesočnatú planétu, ktorej zem sa približovala veľmi rýchlo. Číslo, ktoré značilo na displeji výšku od zeme prudko klesalo a ty si sa nestihla ani nazdať a zastavilo sa. Naskytol sa ti krásny pohľad na Dookuov palác, ktorý bol strážený droidami.
Len čo ste vystúpili s lode tak sa Majster poriadne vystrel a popreťahoval si všetky údy. V tom k vám prikráčal droid.
"Prosím identifikujte sa."

[Kazma]

Někde ve vesmíru

Co odpovědět? A když budu mlčet, něco bych říct mohla, třeba pravdu?
A jo mistře, těším.
Nechtělo se mi to dál rozvíjet, neboť blížící se planeta mě přivedla na úplně jiné myšlenky. Zejména Dookuv palác, byl něco extra.
Takový hezký, malý bejvák.
Stáčely se moje myšlenky kolem výrazně zdobené fasády, věží a oken. Nikde ani náznak po strohosti, nebo nedostatku financí.
Tady si někdo dobře žije.
Prohlásila jsem.
Všude komfort a ochranka, prostě bezpečí, malý ráj na zemi, ehm písku. To se bude z vlasů hodně blbě vyčesávat. Ale kuš!
Prostory mysli jsou zajisté úžasná věc, ale než jsem se z nich vymotala už se mistr zvedal. V očekávání věcích příštích jsem vystřelila na nohy tak rychle, až se mi na hodnou chvíli zastřelo před očima a zatočila hlava.
Do ..
Počkala jsem než to přejde, a pak jsem se podívala po mistrovi, nebyla jsem si jistá jestli si toho všiml, nebo ne, ale podle toho, že nic neřekl, bylo nasnadě soudit, že byl spíše zaměstnám čímsi jiným. Tiché křupnutí v zádech mi oznámilo, že už můžu konečně z lodi vypadnout. Stát po tak dlouhé době na pevné zemi, na nic lepšího jsem si nedokázala vzpomenout, až když k nám začal rázovat jeden z droidů.
Bazén by to chtělo, velký modrý, příjemná voda.
Rozhlédla jsem se v naději kolem sebe.
No tak radši písečnou koupel.
Nezbývalo mi než kapitulovat ze svích přízemních tužeb.
Ale jak bych to pak dostala z těch vlasů?
Žel tuhle myšlenku už jsem dále rozvíjet nemohla, neboť si to k nám konečně dorázoval ten droid, měla jsem pocit, že bude něco chtít. Ono kdyby na jeho místě stál člověk, tvářil by se určitě hodně důležitě a důstojně, ještě že to byl droid. Ve chvíli kdy nás vyzval syntetickým hlasem k identifikaci, podívala jsem se tázavě na mistra a čekala, co mu poví.
No počkej, však ti spadne ...co? Brada asi těžko.
Z mistra jsem přejela pohledem na droida.

[Trivi]

Geonosis

Len čo ste ucítli spolu s majstrom pevnu pôdu pod nohami, tak vás oboch zalial príjemný pocit. Nič lepšie neexistovalo ako si po dlhom lete popreťahovať všetky údy a stáť na pevnej zemi.
Po chvíli k vám prikráčal droid a opýtal sa vás na identitu. Netrvalo dlho a tvoj majster odpovedal.
"Ideme za Hrabětem Dooku. Už nás očakáva."
Droid chvíľu mlčal a medzi tým si zbežne prešiel databázu. Potom odstúpil o pár krokov, čím naznačil že môžte vstúpiť do paláca.
Palác bol majstrovi veľmi známy takže nepotreboval nikoho kto by vás nejako navigoval. Kráčali ste po dlhých chodbách, ktoré boli zdobené kadeakými "haraburdami".
V jednom momente sa tvoj majster zastavil. Narovnal si rúcho a stlačil červené tlačidlo, ktorým žiadal o vstup do miestnosti. Netrvalo dlho a dvere sa spolu so syčavím zvukom otvorili. Keď si vstúpila do miestnosti uvidela si už Dookua, ktorý na teba okamžite uprel svoj pohľad a spravil k tebe pár krokov.
"Ty budeš Aestra však."

[Kazma]

Geonosis

Bavila jsem se pohledem na droida, dokud neuhnul a my nevstoupili do samotného paláce. Tady skončila všechna sranda. Nervozně jsem těkala pohledem po chodbách. Pompézní, působivé a okázalé, přes ozdoby jeden skoro ani nezahlédl barvu stěny. Míjeli jsem, co jsme míjeli. Věci, které jsem nikdy neviděla, nebo o kterých jsem možná někdy četla, nějaké dveře, ale ani živáčka, přesto okolí nevypadalo opuštěně.
Hrabě si asi potrpí na soukromí, komfortním soukromí.
Proplétali jsme se bludišti chodeb a já nemyslela skoro na nic. Skoro. Měla jsem strach, který jsem se snažila, co nejvíc potlačit, ale nešlo to. Asi se mi museli i klepat ruce, když jsme zastavili u jedněch dveří a mistr se začal narychlo upravovat.
Takže ...
Došlo mi to.
Za těmi dveřmi čeká, ... ale kruci.
Snažila jsem se trochu upravit, nikdy to nešlo, jako by vždycky, když jsem se pokoušela vypadat líp, se proti mně moje roucho spiklo, řka, že takový jako já, si nezaslouží vypadat slušně. S obavou jsem sledovala mistrův pohyb k červenému tlačítku. Pro mě to byla snad celá věčnost, než se dveře otevřely a když už se tak stalo, má nervozita dostoupila svého vcholu, ale ve chvíli, kdy jsem překročila práh místnosti to ze mě všechno zázračně opadlo a já se cítila neuvěřitelně klidná. Jako by všechen ten rozruch před tím nebyl zapotřebí. V hlavě jsem měla prázdno. Čisto a prázdno. Stál tam, tak blízko. Autorita, moc a Síla, zněj čišela na všechny strany. Muž zvyklý vydávat rozkazy, ale sám nepříjimat žádné.
Klídek, klídek.
Opakovala jsem si ze zvyku, když přicházel blíž.
To bude ...
A-ano, hrabě Dooku.
Uklonila jsem se, při odpovědi a z hrůzou si uvědomila, jak mi škobrtnul hlas.
Aestro ty seš ale takovej debil!
Neodpustila jsem si.

[Trivi]

Geonosis

Len čo ste vošli do miestnosti tak si sa s Dookuom predstavila a následne nato uklonením pozdravil aj tvojho Majstra.
"A taktiež zdravím aj tvojho Majstra."
Bolo očividné že Dooku mal dobrú náladu z toho, že ťa poznáva a že na temnej strane sa ocitol ďalši Padawan, teraz už učedník. Učedník, ktorý vie čo chce, vie čoho sa bojí a bojuje proti tomu. Učedník, ktorý pochopil že svetla strana Síly ho zužuje z každej strany a pridal sa k temnej strane.
Potom Dooku pokračoval:
"Mysllím že by sme si mohli skočiť zajesť do jedálne však?"
Riekol Hrabě a mávol rukou na znak toho, že ho máte následovať. Vy ste tak vykonali. Opäť ste blúdili po chodbách. Po chodbách, ktorý boli vyzdobené na každom jedno milimetri, ktorý sa dal vyzdobiť.
Netrvalo dlho a dorazili ste do jedálne, kde bol pripravený okrúhli stôl plný jedla. V okolí stáli droidi, ktorý dohliadali na vašu bezpečnoosť a pohodlie.
"Ponúknite sa."
Povedal Dooku a sám si začal naberať na tanier veľké porcie.

[Kazma]

Geonosis

Mistra pozdravit až po mně? Wau.
Ještě se mi to nestalo, vždycky nejdřív mistr, a pak já.
Tak tady to bude fajn.
Říkala jsem si, když se mistr zdravil s Dookuem. Hrabě si mě už od první chvíle získal, jen málo lidí vypadalo nadšeně, když mě vidělo a ještě méně, když se mnou museli mluvit. Jemu to zjevně nevadilo.
Jídlo? Toho chlapa nejde nenávidět.
Ve chvíli kdy jsem se rozhodla vydírat mistra, aby mě vzal sebou, nevěděla jsem, co čekat a upřímně, něvěděla jsem vůbec nic. Začínalo to bylo dobrý, snad to vydrží. Šli jsme chodbou. Oni šli vedle sebe, já těsně za nimi, tam se mi vždycky líbilo, ve stínu silnějších, tam kde nic moc nehrozilo. Procházeli jsme těmi šíleně vyzdobenými chodbami a mně to přivádělo vzpomínky na domov, který jsem nikdy vlastně neměla. Od pološílené matky peklo, a pak peklo v chrámu. Najednou jsme vstoupili do místnosti, jenž byla sice na každém milimetru ozdobená množstvím děsivostí, ale bylo tam jídlo, když jsem ovšem byla vyzvána, abych si vzala co chci, znejistěla jsem.
Můžu?
Pohled na mistra, který se ke stolu přitočil a začal si nabírat, co jeho hrdlo ráčilo, mě utvrdil v tom, že ano, vzato kolem a kolem, pokud mohl mistr, já taky.
Počkej! Neskrývá se za tím něco jiného? Ne. Kdyby nám chtěl ublížit, sestřelí nás na orbitě.
Zaváhala jsem.
Hele, dobrou chuť, tady se ti nemůže nic stát a ta hezká věc, ta nebude určitě otrávená.
Nevím, odkud se ta podezřívavost ve mně vzala, ale byla okamžitě zaplašena prázdným žaludkem a nechutí urazit hostitele, takže jsem se tedy s klidným svědomím mohla vrhnout na rozličné pokrmy.
Hlavně s mírou. Vychutnávat musíš pomalu. Ale až se najím!

[Trivi]

Geonosis

Tvoja zaváhavosť sa dala zbadať na prvý pohľad. Skúsený majster Dooku si to aj všimol a hneď ti riekol ukľudnujúcu vetu.
"Kľudne si daj, pripravil som to pre vás."
Povedal Dooku a mávol rukou smerom k majstrovi, na znak toho, že jedlo je naozaj bez závady. Tvoj Majster si naberal akokeby nejedol celé roky. To do tvojej mysle priviedlo príjemný pocit toho, že sa môžeš konečne poriadne najseť a konečne nebudeš musieť jesť kade aké polotovary z chrámu, z ktorých sa nedalo poriadne zasýtiť. Potom sa Dooku ozval znovu.
"No, bohu žiaľ, musím túto príjemnú chvíľu prerušiť už pracovnými záležitostami. Posledný čas cítim veľké podozrenie že tú v paláci máme špióna."
Pri tejto vete bolo ťažko tipovať kto by to mohol byť, pretože zamestnancov a sluhov tu mal nazaj veľa. Potom Dooku pokračoval.
"Moje tušenie potvrdilo aj pár faktov, ktoré pre mňa nazbierali aj ostatný zamestnanci, ktorým dôverujem. Ale tým vás však zaťažovať nebudem. Pre pátranie by som poveril mladú Aestru, pretože ju v paláci ešte vôbec nepoznajú a tak si zo začiatku budú dovoľovať viac ako na nejakého iného Majstra. Takže toto je vo veci."
Predniesol svoj problém Dooku, keďže bolo jasné že určite vás tu nezavolal len na večeru.