Výcvik pro Jarpe Pehra -> Známý v ledu (Jarpe)

[Gnost Kohn]

Coruscant, Chrám jediů

Ikdyž den začal jako každý jiný, už od začátku bylo něco jinak....

Když ti před nedávnem zemřel mistr, při výbuchu v nižších patrech Coruscantu, vrátil ses do starého stereotipu cvičení a spánku. Škoda že jsi zrovna nebyl s ním, ale podle rozsahu výbuchu tě spíše zachránil tím, že tě poslal zpátky do Chrámu. Celé vyšetřování skončilo s výsledkem.. náhodného výbuchu munice.

Už jsi již nevídal některé tváře, neboť se přidali k Revanovi a šli do války. Další co bylo jinak bylo to, že za tebou téměř okamžitě co ses vrátil po snídani do pokoje přišel tvůj nový mistr. Byl to Kel Dor jménem Rish Zalk.
Co se týče tvého nového mistra, tak jste se moc často nepotkávali, asi z důvodu že v Chrámu moc času netráví, taky jsi slyšel to, že přiliž nestojí o to, aby ho jednou Rada jmenovala Mistrem Jedi, taky se od ní patřičně distancuje... a taky až do teď nestál o to mít padawana.
Neměli jste si moc času promluvit, neboť tě chvíli po tom, co jste se představili a on ti oznámil že tě bude učit, vytáhl do archívu, kde jste začali hledat nějakou holoknihu.
Už hledáte asi patnáct minut a začíná to být nad míru otravné.
Mám to!
Ozve se zpoza několika regálů s holoknihami a za chvíli se zjeví i mistr a poklepává si na svou dýchací masku, bez které by stejně jako zbytek svého druhu nemohl na světě s kýslíkem žít.
Pak ti pokyne abys šel za ním do nižšího patra, kde si sedne a začne si holoknihu prohlížet.
Jenom si něco najdu a zařídím, dostal jsem od rady něco co bysme mohli teoreticky prošetřit, na druhou stranu máš možná pár otázek... tak se posaď a ptej se na všechno co tě napadne, uvidíme co se v té tvé hlavě dokáže zrodit.
Pak se od mistra ozve zvuk, který můžeš idenfitikovat stejně jako kašlání a stejně jako smích, neboť kvůli dýchací masce je to těžší od sebe rozeznat.


__________________________________________
Máš pár možností, můžeš popsat dobu od rána, přez snídani až do doby mnou popsané a pak navázat, nebo jenom navaž pokud si na to netroufáš. Případných otázek pro mistra polož víc, ptát se po jedné otázce by bylo trochu.... nudné, prostě se rozepiš, máš čas, na nic nespěchej...
Když popisuješ děj, nikdy nehraj za další postavy, pouze za sebe! (Tzn. za postavy mluvím já, popisuju je atd... to je snad jasný)
Posuň výcvik o kousek dopředu, nepokoušej se o předbíhání událostí...
Hodně štěstí..

[Jarpe]

Coruscant, Chrám jediů

Když jsem se ráno probudil šel jsem se jako obvykle projít po chodbách chrámu, bylo zde o mnoho tváří míň. Doslechl jsem se, že se přidali k Revanovi a tak jsem dnešní procházku strávil myšlenkama o tom, zda jejich učinění bylo to správné. Tato myšlenka mě vrtala i celou snídani, ani jsem si neuvědomil co vlastně jím. Poté co jsem se vracel do svého pokoje, jsem byl hned zaskočen Kel Dorem. Moc často jsem ho tu ale nepotkával.

Co tak najednou časně z rána tu chce? Vždyť nikdy moc nestál o to mít padawana. Nestál dokonce ani o to aby se stal Mistrem Jedi a v chrápu jeho přítomnost byla vzácná.

Sotva se mi představil jako Rish Zalk a oznámil mi tu novinu že já budu jeho padawanem, vtáhl mě do archivu za účelem hledat určitou holoknihu.

Už mě to nebaví ta holokniha tu snad ani není.

Sem si v duchu říkal poté, co jsme tímto strávili patnáct minut. Najednou se ozval mistr, který je za několika regáry dál, že Holoknihu našel. Chvíli na to přistoupil ke mně poklepávajíc si na masku, a nařídil mi abych šel s ním do nižšího patra. Jakmile jsme tam došli posadil se a začal si prohlížet holoknihu. Mistr mi sdělil že pouze hledá něco, co mu nařídila rada, co by mohl semnou prošetřit a řekl mi ať se posadím, že mám jistě pár otázek a tak se mohu zeptat. Přitom se ze sebe vydal zvuk, který mě trochu vyděsil, protože přes jeho masku se těžko rozlišuje, zda se jedná o smích či kašel.
Mistře smím se zeptat čím že vás tu rada pověřila? Proč jste najednou se rozhodl mít padawana a zrovna mě ? A taky proč se tak často vyhýbáte radě a tomuto místu vůbec ? A a co si myslíte o tom Revanovi a těch, kteří ho následovali do války? Dneska mi to vrtalo hlavou celou dobu od rána až do vašeho náhlého objevení. Myslím si že jit do války bylo správné rozhodnutí, ale na druhou stranu je to proti kodexu. Tohle vše jsem na svého mistra vyhrkl. Doufám, že ho moje otázky a myšlenky nějak nepohorší proti mně hned první den.

[Gnost Kohn]

Coruscant, Chrám jediů

Ikdyž se zdá že tě mistr vůbec neposlouchá, není tomu tak.
Hned jak domluvíš, položí holoknihu na stolek, hodí nohu přez nohu a trochu se roztáhne na židli.
Je dobře že se ptáš na tolik věcí.. upřímě.. hledáme jednoho rytíře jedi.. před asi třemi lety zmizel beze stop, ale zdá se že se nedávno znovu objevil v několika okrajových sektorech a něco hledal.
Ohledně toho... proč... jsem si tě vzal za padawana.. no... přemýšlel jsem o tom delší dobu.. víš, když jsem byl padawan.. dá se říct že jsem patřil do takové menší party... v době kdy jsme měli každý svého mistra jsme se moc nevídali, ale když se z nás postupně stali rytíři, tak.. vždycky jsme byli tak trochu nedočkaví a příliž hrr.. na všechno brali jsme těžší mise, plnili jsme je docela dobře... až jednou z čista jasna jeden z nás zmizel... ikdyž dávno před tím se vlastně už jeden urazil a přestal s námi komunikovat.. ikdyž jsme ho mezi sebe nikdy nějak.. extra nepřijali.. bylo to spíše my něco potřebujeme, on něco potřebuje.. a tak dále... další dva zvažovali odchod z řádu, já jsem zůstal tady v chrámu.. no.. více méně jsem se staral o svoje záležitosti než o co co chtěla rada.. a poslední z nás.. ten... dá se říct že jen přez něj jsme komunikovali, ale poslední dobou se změnil.. dá se říct k horšímu.
Pak se zdá že se ztratil v myšlenkách... nebo ve vzpomínkách, když po chvíli zvedne hlavu a rozhlédne se.. vydechne a podívá se na tebe...
Promiň.. ale některé věci se mění docela rychle..
Já spíše trávím tolik času mimo chrám že se prostě s radou nějak více nesetkávám, dokud mě nechávají být, nechávám to na mrtvém bodě... ikdyž občas vezmu nějakou tu misi.
Pak mistr vstane a s rucemii za zády začne velice pomalu přecházet mezi regálem s místem kde seděl.
Revan a ostatní... ti tři poslední, které jsem zmiňoval.. se k němu přidali.. Revana jsem se mnohokrát nesetkal.. možná jednou.. dvakrát..
To jestli bylo správné jít do války a že je to proti kodexu jsou podle mě rozdílné věci..
Věci si občas žádají rozhodnutí, na které můžeme doplatit ale taky nemusíme.. tady je spíše otázka.. zda to bude mít nějaký výsledek... v tomto ohledu je rada takřka nečinná, takže dříve nebo později by stějně někdo začal jednat.
Co se týče kodexu.. to je.. alespoň podle mě otázka úhlu pohledu, který se často liší.. navíc záleží na tom.. jak si kodex vyložíš.. na to jak si ho vykládám já se mě prosím neptej..
Nedá se říct, zda je zapojit se do války správné... to ukáže až čas... to už tady možná nikdo nebude až to někdo posoudí...
Každopádně jsem možná zjistil, kam poletíme teď najít našeho ztraceného rytíře... jdi do pokoje a zabal si něco teplýho, za dvě hodiny odlétáme na Rhen Var.
Telekyneticky si přitáne holoknihu a vydá se zpátky do patra založit ji tam kde ji našel. Stihneš zaslechnout ještě jednu věti než se ti ztratí na schodech z dohledu.
Tenhle krám bych nepotřeboval.. stačilo se zamyslet.

[Jarpe]

Coruscant, Chrám jediů

Poté co mi mistr odpověděl na mé otázky, jsem byl poněkud zmatený, v první řadě jsem využil teho že mám dvě hodiny čas a že se nacházím zrovna v knihovně, takže jsem začal pátrat o informacích o planetě Rhen Var. Po zhruba dvaceti minutách hledání a čtení jsem se dozvěděl že jde planetu, na které bude krutáá kosa, takže jsem se vydal zabalit si pořádně teplé oblečení. Vešel jsem do svého pokoje a sbalil se. Mistrovi slova mě však stále vrtali hlavou a tak jsem jsem zaujmul turecký sed a začal meditovat.

Takže my hledáme rytíře, který je tři roky nezvěstný? Který se nedávno oběvil s tím že asi něco hledá v okrajovích sektorech ? Mistr že si mě vzal za padawana, jen protože on patřil do nějaký party co byla příliš akční ? nevím proč ale něco mi tu nehraje, mistr mluví příliž z cesty. No uvidíme se jak se situace ještě vivine. Snaží se mi mistr říct že jeho bývalí přátelé sešli na temnou stranu? Mistrovi názory ohledně kodexu a války.

Zdálo se mi ,že mistrův pohled na tyhle věci je celkem lhostejný, ale i tak ho něco z minulosti trápí. stále mi to vrtalo hlavou.

Kdyby bylo jen na mě, čistě jen na mě, šel bych sám do války, ale kodex mě tu drží.

Grr neexistují emoce, je jen mír. Neexistují emoce, je jen mír. opakoval jsem si hlasitě. probral jsem se ze svých myšlenek. A Sakra to už jsou dávno dvě hodiny pryč. Skočil jsem rychle na nohy pobral věci a utíkal směrem k hangáru.

[Gnost Kohn]

Coruscant, Chrám jediů

Když doběhneš celý uřícený do chrámového hangáru, zjistíš že už máte připravenou loď. Sice starou a omlácenou... ale na druhou stranu lepší než nic.
Můžeme vyrazit. Pojď. Máme málo času.
Když nastupuješ, všimneš si dvou speederových motorek uvnitř, ale to tě už mistr popostrkuje do pilotní kabiny, kde se posadíte na místa pilotů.
Během chvilky pak vzletíte a vstoupíte do hyperprostoru.
Ještě ohledně toho, proč jsem si tě vzal za padawana... Rada mi doporučila, abych si na tento úkol vybral padawana.. no.. vlivem posledních událostí jsem je poslechl.
Řekne po chvíli tvůj mistr a zdá se že buďto se dívá před sebe, nebo relaxuje.


_____________________________________
Ok.. tohle už nějak vypadá... akorát mě kdyžtak příště pošli SZ až to upravíš... sice to kontroluju, ale ne tak často..

[Jarpe]

Coruscant, Chrám jediů

Poté co doběhnu do chrámového hangáru, div mi pot neštípe v očich, si všimnu naší lodě.

Hmm kapku použitý krám, ale co už.

Mistr na mě volá a tak nastoupím do lodě. Hned po vztupu si všimnu naprovo dvou speederových motorek. Při prohlížení si v duchu říkám.

Zřejmě nepujdem posvích.

Chtěl jsem je víc prozkoumat, ale mistr mě popostrkuje dál až do pilotní kabiny, kde hned usednu a chvilu na to vstoupíme do hyperprostoru. A Mistr mi konečně odpoví na mou poslední otázku se kouknu na mistra.
Skočím se na něco mrknout.
Zvednu se a bez očekávání reakce se vrátím do místnosti se speederovýma motorkama. Nikdy jsem jsem tyhle stroje neviděl na vlastní oči. Krom teho co o nich vím z Holoknih.
Pání tohle jsou Aerochasery verze.
Si říkám jen tak sám pro sebe s nadšením. Po chvilce se vracím zpět do pilotní kabiny kde si opět usednu.
Mistře za jak dlouho tam budem ?

[Gnost Kohn]

Hyperprostor

Poté, co se optáš mistra na dobu letu, tak se zahledí do palubního počítače... několikrát do něj udeří pěstí a nakonec se na tebe otočí.
Asi tak patnáct hodin.. trochu jsem hypermotor popostrčil.. takže buďto vybouchnem.. nebo tam doletíme.
Na to si položí nohy na stejný palubní počítač, do kterého před chvílí bušil.
Upřímě.. najdi si nějakou činnost.. třeba vem meč a pomocí telekyneze jím toč... hlavně ho neaktivuj...desetkrát na tu stranu.. pak na druhou a tak dále, dá se to velice dlouho procvičovat... samozřejmě to po chvíli omrzí, ale od toho tady máme víc mečů
Mistr ti poradí činnost k zabití času a procvičení telekyneze... sám se asi rozhodl se prospat.



___________________________________
V té době 74-Zka neexistovaly

[Jarpe]

Hyperprostor

Si dělá mistr srandu! vždyť ten krám jakorát zničí a zůstanem tu trčet!

jsem si v duchu říkal, zatím co jsem na mistra nevěřícně s vyděšeným výrazem civěl. Jeho odpověď mě na mojím vyděšeným nevěřícným výrazu vůbec neubyla, naopak přidala.
Jak mistr pravil, tak jsem i bez řečí učinil šel jsem do jedné z místnosti trénovat. Našel jsem tam další světelný meče, celkem asi čtyři. Ze začátku mě to vůbec nešlo, protože jsem nemohl pustit z hlavy své myšlenky.

Co to jako má být? takový stupidity, jak 10ti letý harant... ale možná že v tom nějaký smysl je, tak rač uposlechnu.

Poté co jsem byl plně rozhodnut věnovat veškerou aktivitu temuhle tréninku, jsem ho hravě během chvilky zmákl, i s pěti světelnými meči zaráz. Vstal jsem a odešel jsem do pilotní Kabiny za mistrem. Pohlédl jsem na něj, ten však stále spal.
vás úkol jsem splnil mistře, byla to hračka, ale už mě to unavuje, takže jsi jdu lehnout.
nezajímalo mě zda mě mistr slyšel či ne a odešel jsem do odlehlé kabiny spát.



___________________________________
Pardon moje chyba, blbě jsem to přečetl na netu, takže abych to správně opravil měly by tam bejt AeroChasery že ?

[Gnost Kohn]

Hyperprostor

V momentě, kdy příjdeš do kabiny, mistr se na tebe otočí, na druhou stranu nevíš, jestli spí nebo bdí, protože to přez masku a ochrané brýle nepoznáš
Hm.. noj..neříkal jsem, kdy máš přestat.. ale radši se jdi prospat..a .. dávej mi pozor na meče. Tyhle cesty nesnáším, představ si že poletíme i zpátky, nebo letíme a on už tam není.
Pak se mistr znovu otočí a nechá tě jít si lehnout do veldejší místnosti, kde se zdá že je postel.



_____________________________________
Upříme jsem to radši ani nejmenoval stejně jako loď, ale ano aerochasery to teoreticky mohou být..

[Jarpe]

Hyperprostor

ve chvíli co jsem odcházel z pilotní místnosti, jsem zaslechl jak mistr něco povídá. Zastavil jsem se a ohlédl směrem k němu. Všiml jsem si že se mistr otočil směrem ke mě a odpovídá. Překvapilo mě to myslel jsem si že mistr už spí, ale jak se ukázalo byl zdřejmě vzhůru, nebo se mi podařilo ho vzbudit. Bylo těžké to posoudit protože přes mistrovi ochranné brýle a masku to opravdu nešlo poznat. Dostalo se mi od něj povolení přestat s výcvikem, přestože jsem ho sám předčasně ukončil a za to jsem byl celkem rád, nerad bych na mistra nějak zle zapůsobil. Poslal mě abych se prospal a dával pozor na meče a pak ještě něco čemu jsem nerozuměl. Šlo poznat, že mistr je rozespalí podle jeho mluvi. Mistr se pak znova otočil ke mě zády a utichl. Já se vydal mlčky do vedlejší místnosti. Kupodivu zde byla malá místnost s jednou postelí. Ulehl jsem tedy ke spánku. Během spaní se mi zdálo o tom jak trénuji se světelnými meči, deset otoček tam a deset otoček zpět.

Páni to mi ten trénink lezl tolik na nervi, až se mi o něm aji zdálo.

jsem si v duchu říkal poté co jsem se probudil. Celkem jsem se prospal ačkoliv postel byla tvrdší mě to vyhovovalo, protože jsem zvyklí i na tvrdší podmínky a usnu téměř kdekoliv. Uvědomil jsem si podle teho jak jsem byl dobře naladěný a prospalí, že jsem asi spal dost dlouho. Zvedl jsem se a vydal jsem se zpět do pilotní kabiny podívat se, jak jsme na tom a co dělá mistr.

[Gnost Kohn]

Rhen Var

Když dojdeš do kabiny, mistra nevidíš. Po chvilce ale projde kolem tebe.. všechny meče u pasu a sedne si na místo pilota.
Na chvilku vysadila podpora života.
Prohlásil úplně klidně a na celá loď zhasla.
Na to se na tebe mistr podíval, pak se rozhlédl po kabině a opět udeří do palubního počítače a loď naskočila téměř okamžitě.
Občas to zlobí. Jdeme na přistání.
Oznámí ti mistr ukáže na veldejší sedadlo.

[Jarpe]

Rhen Var

Došel jsem do pilotní kabiny.

Kam zmizel

Sem si v duchu říkal, ale sotva mě ta myšlenka bleskla hlavou mistr prošel kolem. Všiml jsem si mistrovích mečů kolem pasu ještě dřív než zasedl na místo pilota.

Na co má asi tolik mečů za potřebí?

Mistr mě informoval o tom že podpora života přestala na moment fungovat. Mistr to říkal úplně v klidu a tak jsem si z teho hlavu nelámal, na této lodi mě už nemohlo nic překvapit. Moment na to celá loď zhasla, žasnul sem jak to měl mistr dobře načasované, skoro jako by loď souhlasila. Mistr se porozhlédl a praštil do palubního počítače a Loď zase naskočila. Bylo mi řečeno že občas to prý zlobí a že se chystáme přistát. Pak ukál na vedlejší sedadlo. Tak jsem usednul vedle mistra.
Mistře jsem rád, že jsme s tímhle strojem sem vůbec dorazily. Snad přežijem i přistání. Poohlédl jsem na mistra. Proč máte u sebe tolik světelných mečů ? Otočil jsem se zpět a užasl jsem nad planetou, která byla posetá bílou září.

[Gnost Kohn]

Rhen Var

A to letíme i zpátky.. jeden nikdy neví.
Při přistávání se sice loď docela třepe, ale nakonec dosednete na povrch planety známé jako Rhen Var.
Převlíkni se... jdeme po svých, speedery by zamrzly kdybysme je někde nechali dýl.
Řekne ti mistr a přejde k navigačnímu počítači.
Nedaleko by měl být systém chodeb, kdysi jsme tam byli, takže tam začneme... pak už jsou jenom dvě místa, kde by mohl být. Jedny ruiny a pak ještě loď ve které jsme sem kdysi spadli.

[Jarpe]

Rhen var

No vidím, že si s touhle kraksnou ještě užijem.
Při přistání sebou loď celkem házela. Přesto jsme nakonec přistáli.
Přežili jsme huráá.
jsem radostně pokřikl na mistra. Šel jsem se tedy převlíknout. Oblékl jsem na sebe kožený hábit, který měl zabránit umrznutí tam venku.

když tak přemýšlím, Mistr má docela zkušenosti s padáním.

Se mi honilo hlavou zatím co jsem urážel cestu zpět za mistrem.
Škoda že nepoužijeme speedery, ale co se dá dělat. Tak tedy vyražme, ale navrhuji jít prvně do té loďě jak říkáte. Podle mě je největší pravděpodobnost, že by mohl být tam, ale neptejte se mě proč, prostě si to jen myslím.
Podíval jsem se vážným výrazem na mistra.

Snad mu nedojde že já nesnáším tzv. systémy chodeb v kterých x let nebyla ani duše.

Přistoupil jsem k východu z lodě.

[Gnost Kohn]

Rhen var

Když se vrátíš k mistrovi, tak ti podá komlink a brýle.
Loď je odsud asi šest kilometrů na západ.. začneme tady... bude dávno pod ledem, ale půjdeme tam potom.. do ruin až jako poslední možnost.
Oznámí ti mistr a otevře dveře, což způsobí že do lodě začne ihned foukat silný vítr a sníh.
Drž se blízko!
Mistr musí řvát, abys něco slyšel.
Není to daleko! Dávej pozor na led!
Na to mistr vyjde z lodi, počká i na tebe a pak loď zavře a vydá se směrem k nejbližší docela velké skále.Jdete pomalu, neboť se oba propadáte do sněhu.