výcvik pro Orita-Kill (Dar Jelony)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

výcvik pro Orita-Kill (Dar Jelony)

Příspěvek od Atalon »

Prolog: Rok 4 BBY

Už, takřka před rokem, když jsi končil základní výcvik na Akademii mezi nejlepšími ze své skupiny, bylo jasné že na tebe nečeká budoucnost běžného pěšáka. Vzhledem k tvým schopnostem a stylu jsi očekával zařazení do pokročilých výcviků pěchoty nebo pozemní techniky, armádního pilota možná, možná důstojnický kurz. To co ale přišlo jsi nečekal ani v nejmenším. Zařazení k výcviku imperiálních komand a potom přijetí k Novatroopers to byl sen. Jistě přijetí k jejich divizi z tebe ještě nedělalo toho nablýskaného strážce Imperiálního dědictví z náborových plakátů, k tomu tě čeká ještě dlouhá cesta plná bojových misí a zásluh, ale i tak to byl sen. I když dnes po absolvování pokročilého výcviku, nebo přesněji série výcviků, bys to možná nazval spíše noční můrou, protože připomínal-li někdy základní výcvik peklo, pak pro tento neexistoval vyslovitelný popis. Ze skoro stovky z příchozích do výcviku ve stejnou dobu jako ty, vás výcvikem prošlo deset a zhruba dvacet procent z toho zbytku výcvik nepřežilo. Ale to nebyl tvůj případ, ty jsi prokázal svou vrozenou houževnatost, odhodlanost a schopnosti a proto jsi se teď mohl vzhlížet v odlescích obsidiánové helmy. Právě proto jsi se dnes, po skoro roce výcviku, mohl znovu podívat do kasáren Coruscantu a kochat se tichou úctou kterou kdysi budili Novatroopers i u tebe...


Coruscant; Imperiální kasárny – kosmoport:

Let ze základny trval týdny, už jen proto že vám za dopravu sloužil ne zrovna čiperný destruktor, proto jeho výměna za Lambda T-4 byla většinou živého "nákladu" vřele vítána. Transportér byl vaší poslední přepravou před Imperiálním velitelstvím na Coruscantu, vaším budoucím domovu a už když se pomalu snášel do pochmurné atmosféry industrializovaného obra, dosahovala nervozita jeho pasažérů maxima. Snad nikdo z deseti černě opancéřovaných vojáků se nebavil o ničem jiném než vašich budoucích úkolech. O boji za Imperátora, potlačování pirátů, pašeráků, korupce, za všechny ty krásné bitvy které z vás udělají legendy. Řeči o úkolech po kterých si vás pozve osobně Imperátor aby vám poblahopřál a připnul vyznamenání. Nejhlasitější ze všech byl Maro, svalnatý blonďák odněkud z okraje, snad nějaký farmářský synek nebo tak něco. Mimo toho že ho bylo hodně často hodně slyšet, se toho o něm říct moc nedalo, nebyl nijak zvlášť chytrý, taktické schopnosti podědil nejspíš po banthě a vlastně jediné v čem exceloval byly souboje na blízko, což také často rád dokazoval na komkoli kdo s ním nesdílel názor. Tebe zatím vynechával jelikož jsi se do debat moc nehrnul a pak díky tvým výsledkům v praktických cvičeních. Teď se kupodivu poměrně krotil, takže dokonce přešel i několik menších rozporů s Davisem, zarputilým pesimistou a asi jediným člověkem na palubě který vás viděl spíše se válející v kalužích krve někde na okraji galaxie, než v ometálovaných uniformách na přehlídkách.

Tvé rozjímání najednou přerušily otřesy a hydraulický zvuk vysouvajícího se podvozku. Váš transportér takřka ukázkově přistával na ploše kosmoportu, takže byl čas být také ukázkovým Novatrooperem. Stejně to cítili asi všichni, protože než vám přišel kopilot oznámit přistání, byli jste již vzorově nastoupeni v dvouřadu k výstupu, takže když se spustila rampa, vypochodovala z lodi dokonalá bojová jednotka. Musel na vás být úžasný pohled, jelikož se kosmoport při vašem nástupu takřka zastavil, alespoň na těch pár minut než jste zmizeli v průchodu kasáren.

Ubytovaní jste byli ve zvláštní sekci, jako všechny ostatní specializované oddíly a na první pohled se skutečně nedalo mluvit o nějakém větším komfortu. Byla to velká prostorná místnost s repulzorovými lehátky, několika skříňkami na osobní věci a vybavení, několika plošnými zářivkami na stropě a nouzovým osvětlením na zdech. Ale v porovnání s běžnými jednotkami jste na tom byli přece lépe. Měli jste vlastní a o poznání lepší jídelnu, vlastní sprchy a především vás na stejné ploše byla zhruba setina. V kasárnách vás totiž sídlilo asi třista, což nebyla ani polovina jediného batalionu běžné pěchoty.

___________________________
Rady do začátku: zkus popisovat své myšlenky pocity atd.
Nehraj za jiné postavy a neposouvej děj příliš dopředu pokud ti to neřeknu (ale trochu samozřejmě můžeš vždycky)
A hlavně si to užij.

Uživatelský avatar
Orita-Kill
Učedník
Učedník
Příspěvky: 28
Registrován: 03.7.2011 12:53:59

Příspěvek od Orita-Kill »

Coruscant; Imperiální kasárny – kosmoport:

Cesta v Lambdu byla i pro mě výtanou změnou,jelikož to byla jedna z mých nejoblíbenějších lodí.I to byl možná důvod,proč jsem si během cesty všímal víc interieru plavidla než rozhorvoru "přátel" . Mara však nešlo přeslechnout,a tak sem měl po většinu cesty chuť říct mu něco nepěkného, ale Novatrooperem se nejspíš nestal pro nic za nic, a tak jsem ho radši nechal být. Díky Davisovým kecům jsem si dal další z těch mých planých slubů, a to ten,že takhle nedopadnu,alespoň ne na první misi. Tentokrát jsem svůj slib hodlal dodržet,přece jsem neopustil sestru jen proto,aby ji za pár dní po jmenování přišel dopis,že jsem byl zabit při akci.
Ještěže už tam asi budem.
řekl jsem si a těsně na to dosedla loď.
Tak, teďka si trochu zapózujem .
pomyslel jsem si a zaujal ukázkový postoj,druhý zleva v první řadě.Myslím,že vedle mě kráčel Maro,jelikož i zkrze nasazenou helmu bylo slyšet funění.
Jestli to ten blbec zkazí,tak ho asi uškrtím.
K tomu naštěstí nemuselo dojít,protože ať to byl nebo nebyl Maro,celkový dojem z nás nepokazil,a tak jsme všichni s chutí nakráčeli na ubytovnu.
Již při vchodu mě ohromila její prostornost, snažil jsem se však zachovat neutrální postoj. Po příchodu jsem ze sebe sundal brnění a po dlouhé cestě bylo dobrým nápadem vydat se do sprchy.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; Imperiální kasárny:

Ani v této myšlence jsi nebyl sám a myšlenka na skutečnou vodní sprchu zlákala mnoho z vás. Díky tomu chvíli trvalo než jsi přišel na řadu, i když to čekání za to ve výsledku skutečně stálo. Po sprše byl tak akorát čas se zakousnout do velkého banthtího steaku k večeři a začít si tak vychutnávat slasti tvého nového života. Nebo aspoň tak nějak jste to viděli než se ve dveřích objevil Major. Říkalo se mu lecjak, ale protože byl ze staré gardy a obličej, s výjimkou bolestí čišící jizvy na tváři, sdílel s takovými dalšími šesti tisícovkami vojáků a jeho jméno se rovnalo prostému 256, byl to pro všechny prostě Major. Za ním do dveří vešlo i několik komandérů, takže v podstatě celý váš velitelský sbor.
Velitelé! Se mnou!
To bylo tak asi všechno co vám byl Major ochoten sdělit, zbytek byl na velitelích jednotlivých jednotek až se vrátí z porady v zadním sále sloužícím běžně k brífinkům pro hromadné akce.

Porada trvala nekonečné minuty slévající se do zhruba hodiny a půl , než se dveře opět otevřely a Major s doprovodem klidně opustili kasárny. Trvalo dalších asi pět minut, než z místnosti vyšli i velitelé a na první pohled bylo vidět, že z toho co se právě dozvěděli nejsou zrovna nadšení. Všichni bez výjimky byli pobledlý a duchem nepřítomní, že bylo s podivem, nebo spíš vlivem tvrdého drilu, když se dopotáceli do středu kasáren.
Máme....
Začal konečně jeden ze starších velitelů,
...máme tu rozdělení nováčků do týmů.
Řekl nakonec i když bylo jasné, že tohle říci nechtěl. I tak váhavým krokem došel k hlavní holoobrazovce kasáren a do datového portu zasunul kartu s rozkazy. Obrazovka se okamžitě rozsvítila a zobrazila vám seznam jmen rozdělených do skupin po čtyřech. Běžný systém velení u zvláštních jednotek zahrnoval rozdělení divize na jednotky zhruba o pár desítkách mužů, které potom při akcích fungovali rozdělené na týmy jen o pár mužích. Takže i když se na akci většinou podílelo hned několik jednotek, mohli být rozkazy přidělovány mnohem flexibilněji právě jednotlivým týmům.
"To je to, co z nás dělá v boji predátory. Novy se nikde nemotají jeden přes druhého, Novy vědí co mají udělat a udělají to!"
Aspoň tak nějak to říkával váš výcvikový instruktor.

Po chvilce jsi konečně našel své jméno v seznamu, spolu s trojicí dalších. Nikoho z nich jsi neznal, nebyli z tvé výcvikové skupiny. Jak se zdálo, patřili ke skupině dokončující výcvik před vámi, slyšel jsi o ní, prý jich zbylo tak málo že se velitelství rozhodlo z nich ani neudělat novou jednotku, ale že ti co výcvik absolvovali jsou jedni z nejlepších. Vůdcem vašeho týmu byl nějaký Nabess Elgana, mimo něj a tebe v něm byli ještě Jeriah Krare a Mell bez příjmení. Vaše jednotka byla označená Tým 07-06, tedy šestý tým sedmé jednotky pod velením velitele Marexe a toho jsi už znal. Tak jako ostatní velitelé se vám po příjezdu představil. Byl to hodně nevýrazný důstojník, na první pohled nejspíše absolvent důstojnické školy o jehož kvalitách v boji by se dalo pochybovat. Právě kolem něj, i když vlastně stejně jako i kolem všech ostatních velitelů, se teď začaly shlukovat příslušné skupiny očekávající úkoly. Brzy jsi zjistil, že skoro všichni tví "staří známí" z výcviku jsou také členy sedmé jednotky a většina je rozdělena do kombinovaných týmů, asi aby se zamezilo přílišným sociálním vazbám.
Ticho!
Zavelel nakonec dost váhavě, ještě pořád dost vybledlý velitel Marex.
Máme... tedy dostali jsme rozkaz. Naše jednotka se spolu s jednotkou čtyři nalodí na Zebulon-B Cygnus a odletí do systému Taris...
Velitel se najednou odmlčel a sbíral sílu pokračovat, zoufale hledajíc pomoc u ostatních velitelů.
...na základnu Hadris III.
Řekl nakonec ze všech sil.
Máme základnu zajistit a vyčistit, ÚPLNĚ vyčistit.
Dodal nakonec z posledních sil, než zavelel rozchod a takřka se skácel. Podobně na tom byla i většina ostatních velitelů, jelikož rozkazy i pro ostatní jednotky se pohybovali ve výzkumných stanicích systému Taris a fungovaly v podstatě ve stejném duchu.

O základnách mnoho informací nebylo, bylo veřejným tajemstvím vojáků Impéria, že se zde provádí nějaký výzkum snad i s vojenským využitím, ale to bylo tak asi všechno.
Tak co, připravený do akce?
Ozval se najednou za tebou neznámí hlas. Patřil černovlasému vojáku s bílým čtvercem čerstvě nalepeným na uniformu.
Jsi... Dar Jelony, že ano? Já jsem Nabess, Nabess Elgana. Moc mě těší.
Dodal a podal ti ruku.

Uživatelský avatar
Orita-Kill
Učedník
Učedník
Příspěvky: 28
Registrován: 03.7.2011 12:53:59

Příspěvek od Orita-Kill »

Coruscant; Imperiální kasárny:

Po sprše ve mě jen hýřily pěkné pocity.Ještě lepší pocity jsem měl při žvýkání toho steaku.Po zahlédnutí Majora jsem si řekl:
Tobě budu říkat Jelito a neubránil jsem se malému usměvu.
V době porady jsem byl nervózní,velmi nervózní.
Doufám, že ten slib opravdu zvládnu dodržet
kmitlo mi hlavou a polk jsem.Nejraději bych se rozpovídal z ostatními,ale bránilo mi jak vyschlé hrdlo,tak neuspořádané myšlenky, takže jsem nebyl schopný dát dohromady normální větu.Když spustilil onen starší velitel,v mé mysli pokřtěn na "Starce", nervozita ve mě jen narůstala.Již spočátku mi bylo jasné, že tohle dozajista nebyl důvod briefingu.
Tak ke komupak mě šupli?
říkal jsem si když jsem hledal své jméno v seznamu. Když jsem našel své nové "přátele",v pořadí už "přátele číšlo 2",nevědomky jsem zkroutil obličej.Poté jsem ho zkroutil znovu,tentokrát však překvapením.
Úplně?!
blesklo mi hlavou.Kupa nervozity a překvapení se podapsala na tom,že jsem při nečekáném přepadu,vedeném mým budoucím spolubojovníkem,vylekaně nadskočil.
Jo,to jsem já.Taky mě těší.
odvětil jsem a nabízenou ruku přijal.
A ty budeš Šéfus.
pomyslel jsem si a na tváři se mi oběvil úsměv.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; Imperiální kasárny:

Výborně.
Odvětil s úsměvem Nabess.
Tohle je Jeriah Krane.
Dodal ti další střípek informací a ukázal na muže stojícího za ním. Jeriaha nebylo nijak těžké přehlédnout, vlastně si bylo dost těžké představit situaci v níž by se tahle tvář dala přehlédnout. Měl bledé oči skoro až mléčně bílé, zato totálně černé vlasy a velice tvrdé rysy tváře. Stejně tvrdé bylo i jeho chování a za příjemného by ho považoval asi jen málokdo, ale to jsi měl v plném rozsahu teprve poznat, teď ti k seznámení muselo stačit kritické sjetí očima a na půl úst vyřčená reakce.
Zdar.
Ani Nabessovi nebyl na první pohled moc příjemný, proto okamžitě pokračoval v konverzaci.
Ehm, takže ještě najít Mella a pohnem se.

Tato část nebyla těžká, Nabess totiž vynikal ve shromažďování informací a prohozením pár slov asi se třemi troopery perfektně zjistil jak váš poslední člen vypadá a kde ho hledat. Také se tak taktně dozvěděl docela zajímavou a očividnou skutečnost která vás ušetřila prvotních trapných reakcí, a to že Mall je jedním z klonovaných jednotek a to dokonce jedním z původní koncepce, tedy klonů identických s bývalou republikovou armádou. Osobně se pak ukázal jako docela milý společník, rozhodně vřelejší než Jeriah.
Zdravím týme! Tak kdy někoho nakopeme?
Odvětil hned po vašem představení se. Vypadal, nu jako minimálně několik dalších, bez větších změn vzhledu jak teď měli někteří klonovaní vojáci ve zvyku, ovšem až na tetování jehož části vykukovaly na jeho krku, ale příliš málo nato aby šlo zjistit jeho podobu nebo velikost.

Teď když byl váš tým kompletní, bylo na čase věnovat se důležitým věcem.
Jděte se připravit na cestu, já zajdu za velitelem jestli nemá nějaké bližší informace.
Zavelel Nabess klidně a jen trochu se zašklebil na Jeriahovu poznámku "jen jestli si už Velitel stihl posbírat odvahu co se mu rozsypala když se tak třásl" a odešel za Velitelem.

Uživatelský avatar
Orita-Kill
Učedník
Učedník
Příspěvky: 28
Registrován: 03.7.2011 12:53:59

Příspěvek od Orita-Kill »

Coruscant; Imperiální kasárny:

Pohlédl jsem na Jeriaha a pomyslel si:
Tomu se říká zjev,ale však si na něj taky zvyknu
a ještě jednou jsem ho proskenoval očima.Ty pohledy mi byly dost nepříjemné, uvítal jsem patrání po posledním členu.Dost mě udivila Nabessova schopnost zjišťování informací,a zapamatoval jsem si ji pro pozdější využití.Při zjištění, že Mell je klonovaný voják, jsem se v duchu zaradoval.Klonované vojáky jsem totiž považoval ze nejlepší z nejlepších,a tak nějak automaticky jsem očekával, že Mell nebude výjimkou.Po nálezu Mella jsem se musel usmát jeho poznámce.
Kopání bude určitě dost,neboj
pravil jsem a po Nabessově výzvě jsem se odebral jsem se odebral do svého brlohu, takže jsem Jeriahovu poznámku slyšel jen na půl ucha.Když jsem dorazil ke své výbavě, prvně jsem rozložil a opět složil moji DC-15 S-ku a E 11-ku, abych předešel pozdějším závadám.Zkontroloval jsem brnění, a když jsem zjistil, že je vše v pořádku, nasadil jsem si zbroj a čekal jsem na Nabesse.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Na cestě na Taris:

Než jsi se stihl kompletně připravit, se daly věci do pohybu a to nemilou rychlostí, takže než jsi se nadál, seděl jsi už v transportéru opouštějícímu Coruscant aniž by ses setkal nebo dostal další informace od Nabesse. Ten navíc do transportéru dorazil jako poslední a s malým zpožděním které ještě pár minut rozdýchával, doslova. Ani ostatní z této absence informací nevypadali nadšení a na palubě se vůbec dost diskutovalo, zda se v kontejnerech s vybavením naložených ve spodním nákladovém prostoru transportu najde vše potřebné, nebo jestli vám to akci ještě ztíží nedostatkem prostředků.

Trochu lepší a rozhodně uklidňující zprávou byly ovšem lodě. Pozorovat bočními průzory flotilu tří Zebulonů zakotvenou na orbitě, očividně připravených, čistých a honosných stálo za to. Lodě sami nesly nemalou výzbroj která mohla dost dobře sloužit za plán B vaší mise i když vypadaly na přestavěné dopravní lodě. Cygnus, loď pro vás asi nejzajímavější stála úplně vpravo, na první pohled se nijak nelišila od ostatních, ale i tak byla něčím jiná, něčím co jsi cítil při pohledu na ní. Tak jako ostatní byla celkově šedá, jen s jednoduchými identifikačními znaky a blikajícími pozičními majáky, ale i tak byla krásná.

Ve výcviku jste často nacvičovali naloďovací techniky na Nebulonech a na první pohled byla patrná jejich příbuznost se Zebulony. Velká obytná čelní část i když ne tak velká jako u jejich starších sester, nesoucí primární výzbroj, středový hubený krk přecházející v technickou sekci, lodní motory, generátory, obslužné stanice, hangáry, to vše soustředěné do jediné obří konstrukce majestátnější a větší než Nebulonů. Z pohledu vojáka to nebyl design zrovna nejlepší s až příliš velkými slabinami, ale nešla mu upřít elegance, krása, ani majestát.

Nabess byl po celý let, i když nijak dlouhý, tichý skoro až zaražený a to i poté co se vydýchal, takže si snad ani nevšiml Zebulonů, nebo skoro dvou desítek dalších lodí odlétajících nebo se chystajících k akcím. Za celou dobu neřekl ani slovo, dokonce ani když jste přistáli. Mlčky vystoupil ve vašem čele a lodním personálem se nechal zavést do obytné sekce. Na Cygnusu bylo skutečně patrné, že původně nebyl vojenskou lodí a na jeho interiéru obzvláště. Přesto že většina nepatřičných nebo nepraktických prvků byla odstraněna, zůstaly zde po nich jasné stopy jež nešlo přehlédnout. Stejně jako fakt, že kajuty byly o dost prostornější než na běžných vojenských plavidlech, rozdělené do menších obytných kójí se společným prostorem uprostřed provizorními plastocelovými stěnami. Z jedné kajuty se tak stával obytný prostor pro celý tým, kde jediným oddělovačem soukromí byl prázdný rám kóje. Jistě po bydlení v kasárnách kde se nedalo mluvit ani o náznaku soukromí to bylo dost, ale přeci, k soukromým kajutám jaké byly vyhrazeny vyšším důstojníkům se to nedalo ani přirovnávat.

Teprve zde se konečně odhodlal Nabess k promluvení.
Je to tady.
Řekl z ničeho nic, nemluvil k vám přímo, ani se nedíval vaším směrem, stále ještě hloubavě hleděl na svou kóji a blaster položený na plátěném kavalci, zvolil ale chvíli kdy jste jej slyšeli všichni a nebylo sebemenších pochyb ke komu mluví.
Vzpomínáte na simulace? Výcvik? Pamatujete jak nás učili o improvizaci?
Náhle zvedl hlavu a přejel vás očima, očima naplněnýma otázkami.
Tak je to tady.
Dořekl suše a zahleděl se zpět na svůj blaster.
Lodě jsou upravené na rychlost, takže tam budeme hodně brzo a pak je to na nás.
Jeho zahloubaná slova, většinu týmu dost znervóznila, asi proto se Mell ozval s otázkou.
A co je na nás?
Nabess se na něj podíval pohledem z kterého přecházel mráz po zádech.
Hadris III.
Odpověděl tiše.
Je to vojenská výzkumná základna, dost tajná. Součást staničního prstence Hadris... Nevím co tam zkoumají, ale je to dost tajný a dost důležitý. Tak mi to řekli.
Nabess se na moment odmlčel a zamyslel se, než pokračoval.
Ale podstatný je, že na stanici pracuje běžně asi sto, stopadesát lidí. Většinou vědátoři a bezpečnostní posádka. Podle zpráv co jsem dostal, se na základny dostal neznámí počet dobře ozbrojených, vybavených a připravených útočníků. Vypadá to, že obsadili kritické části stanic a několik zaměstnanců vzali za rukojmí. Bližší informace nám asi nedají, ale útočníci jdou zřejmě po jednom výzkumu. Bude to asi něco extra, protože záznamy jsou z bezpečnostních důvodů rozdělené mezi všechny základny...

Takže když chceš celý data, musíš vykrást všechny základny?
Vyhrkl Mell.

Přesně. Jestli jsem to správně pochopil, měly ty akce proběhnout potichu. Když by si Impérium všimlo že se něco děje, byly by už záznamy pryč, ale něco se podělalo. Jejich odvoz se setkal s místní patrolou. S místní patrolou v ISD, takže dolítal a oni zpanikařili, obsadili základny natvrdo a začali vyhrožovat. Blázni, mají hlavně kliku že Velení nechce přijít o záznamy a lidi, jinak by je nejspíš vymazali z orbity... Naším úkolem je zabránit, aby kdokoli s těmi daty zmizel, to je priorita...
Nabess se opět zasekl, blížil se k věcem o nichž se mu nemluvilo lehce, ale musel je říct.
Vlastně ty záznamy jsou jediný důvod proč tam jdeme my. Velení si totiž ani není jisté, jestli nějací rukojmí jsou a nejsou si ani jistí, jestli mezi nimi nejsou nějací přeběhlíci, takže oficiálně na základně nejsou žádné přátelské cíle... Ale s tím se já nehodlám smířit!
Dodal Nabess rázně a nahlas si oddechl.
Je mi jedno, jestli mám každého koho potkáme zpacifikovat. Je mi jedno jestli budu muset všechny shromáždit a zavřít v kumbálu na čističe. Ale nehodlám vystřílet stovku lidí jen proto, že by mohli být špioni. Takže, když po vás někdo vystřelí, zabít. Když ne, zajistit. Jasný! Ať si je pak bezpečáci přeberou.

Uživatelský avatar
Orita-Kill
Učedník
Učedník
Příspěvky: 28
Registrován: 03.7.2011 12:53:59

Příspěvek od Orita-Kill »

Na cestě na Taris:

Obdivoval jsem lodě. Byly tak krásné. Tak krásné, že jsem ani pořádně nevnímal Nabessovu mlčenlivou náladu. Až při jeho proslovu jsem si opravdu uvědomil, co to znamená být poslušným a vzorným novatrooperem.Zabít, i když jsem k tomu neměl důvod. Zabít jenom proto, protože si to vedení přálo.
Oni si seděj na zadcích a všechnu hnusnou práci nechaj na nás! Ne. Nezabiju člověka jen proto, že si nějaký papalášové usmysleli,že je to tak nejlepší!
Souhlasím Nabessi.
Dobře jsem si uvědomoval, že jestli se tam něco podělá, a to kvůli tomuhle rozhodnutí, tak to moji kariéru zničí. Ale čert vem kariéru.Posadil jsem se na do své části kajuty a po zbytek letu jsem se připravoval na to, že na týhle akci zabiju dost lidí.Byl jsem z toho až k zbláznění nervózní, ale z tím jsem nemohl nic udělat.
Ještě jsem nikoho nezabil, tohle bude poprvý. Ale ani v nejmenším nedovolím, aby kvůli tomuhle rozpaku zemřeli moji spolubojovníci!

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: výcvik pro Orita-Kill (Dar Jelony)

Příspěvek od Atalon »

Systém Taris; orbit jednoho z měsíců:

Cygnus se skutečně předvedl jako schopný dopravní prostředek se zkušenou posádkou a cestu do soustavy zvládl takřka za polovinu běžně uváděné cestovní doby. Navíc vás již zpomalovacím manévrem dovedl na dohled vašemu cíli.

Stanice Hadris III nevypadala na první pohled nic moc. Standartní konstrukce hlavní kruhové sekce ve středu a několika menších na společné hlavní středové ose. Zkrátka klasické „talíře na špejli“ jakých létalo po Galaxii desítky. Jediným rozdílem, jenž se na pozadí nedalekého druhého měsíce rýsoval, bylo že zde Hadris III nebyl sám. Výzkumný komplex stanic Hadris se skládal celkem ze tří stanic obíhajících každá jeden z měsíců a vesmírného doku u posledního z nich. Jejich přítomnost v systému se dala jen těžko utajit, proto byly obecně známy jako výzkumné laboratoře obecně prospěšných technologií. Pocházeli odsud prý některé teraformační technologie a dokonce snad i nové moduly umělé gravitace, ale mimo to se šeptalo, že zde Impérium provádí i mnohem závažnější a nebezpečnější výzkumy. A to že teď soustava vypadala takřka jako přehlídka Imperiální flotily tyto zvěsti jen potvrzovalo. V celé soustavě se to hemžilo stíhači z nejméně čtyř destruktorů a několika desítkami dalších plavidel tvořících neprostupnou zeď uzavírající všechno a všechny uvnitř.

Tak, vážení jdeme!
Zahřměl překvapivě autoritativně Nabess, moment předtím než si narazil helmu. Byl nejvyšší čas přesunout se do hangáru, kde jste měli dostat poslední a vlastně první praktické instrukce k akci. Pozitivem bylo, že tyto informace vám dodal Nabess, jenž k nim očividně přidal i pár která v oficiálních verzích nebyla.

Tak, nějaké dotazy?
Zakončil svůj monolog Nabess asi po dvou minutách v nichž vás zasvětil do plánu složitostí srovnatelného s obsazením celé planety v osmy lidech. Plán spočíval v odletu běžným transportérem a to až k zóně maximálního efektivního dostřelu toho mála obraných zbraní stanice. Nebyli jste si jisti schopnostmi nové posádky stanice, ale věděli jste jistě, že tyto systémy ovládají. Za tuto informaci zaplatila jedna letka stíhačů, takže byla zcela potvrzena a i přes pohyb za hranicí tu bylo riziko náhodného zásahu, ale někomu nahoře očividně přišlo přijatelné. Poté má následovat menší procházka volným prostorem, přirozeně stále bombardovaným střelami obraných baterií, které, jak velení zdůraznilo, nejsou stavěné na zaměření tak malých cílů, takže by mělo být všechno v nejlepším pořádku. Pak už to má být procházka Imperiální zahradou, stačí infiltrovat stanici každý jiným vnějším systémem. Na tebe vyšel průchod přes jednu z údržbových šachet jen asi o pětinu menší než jsou rozměry zbroje. A pak sám zneškodnit veškerý odpor v příslušné sekci, o jehož síle, organizovanosti nebo připravenosti nebyly žádné informace, a to vše během tří hodin. To je totiž doba po níž, podle rozvědky, dokáží narušitelé obejít bezpečnostní protokoly zabezpečených sekcí stanice a získají tak přístup k nebezpečnému materiálu. Jehož povaha ale není vaší starostí.

Prostě pohoda!
Zavrčel Jeriah a začal si kontrolovat množství granátů, doplňujících jeho T-21.
Být to snadný, tak tam neposílají nás.
Zkonstatoval suše Mell a přibral si dalších pár zásobníků pro svou E-11.

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“