Výcvik pro Belis Darian - Bez zubů (Belisarian)

[Gnost Kohn]

Coruscant - kasárna, tvůj pokoj

Pomalu se probouzíš ve svém pokoji... malý pokoj s postelí, židlí, stolem, několika policemi a dvěma skříněmi... prostě pokoj, za který budeš za pár týdnů vděčný, neboť oproti časům budoucím je tohle přemych..
První co po probuzení zjistíš je, že dnes je ten den, kdy se bude oznamovat, kdo je kam zařazen a kdo je na jaké listině čekatelů...
To znamená, že po tom, co ses přihlásil k speciálním jednotkám to bude těžná věc... pohovory, testy a mnoho jiných věcí... možná i nějaká cvičná akce.. kdo ví...
Každopádně, po chvíli se projevil tvůj prázdný žaludek a připomněl ti, že je čas snídaně.


__________________
Pro začátek máš volnou ruku relativně, můžeš popsat co ještě uděláš v pokoji, něž odejdeš na snídani, pokud si troufneš tak i snídani můžeš i návrat do pokoje.... prostě se rozepiš (čím delší odpověď tím lepší to bude)
Nebraň se pocitům, myšlenkám nebo vnitřním rozporům...
Když popisuješ děj, nikdy nehraj za další postavy, pouze za sebe!
Posuň výcvik o kousek dopředu, nepokoušej se o předbíhání událostí...
Hodně štěstí..

[Belisarian]

Coruscant - kasárna, tvůj pokoj

Vzbudil jsem se ve svém pokoji, který jsem už nějakou dobu obýval. Posadil jsem se na posteli a zadíval jsem se na hodiny. Ty ukazovaly půl šesté ráno.
Člověk se může jednou pořádně vyspat a stejně se vzbudím takhle brzo.
Nadával jsem si v duchu. Rozhlídl jsem se po pokoji, nebyl nic moc, ale k životu to stačí. Byl to pokoj menších rozměrů. Po celé délce jedné stěny jsem měl postel, vedle postele u hlavy jsem měl stůl a u něj zasunutou židli, přes kterou bylo přehozený triko. Nad stolem byla pověšená police a u zdi naproti od postele byli skříně.
Mám pocit že jestli mě přijmou k těm speciálním jednotkám, tak se mi bude moc o takovýmhle přepychu akorát zdát.
S tím jsem se zvednul z postele a rozešel jsem se ke skříni, ze který jsem vytáhl kalhoty a triko. Potom co jsem se oblíkl, jsem ze stolu sebral datapad, do kterého jsem si ukládat důležitý datumy a k nim co mám ten den udělat, nebo co mě čeká. Otevřel jsem dnešní datum a najednou mi svitlo.
Dneska se vlastně dozvím jestli mě přijali nebo ne.
Řekl jsem sám pro sebe. Nechtěl jsem přemejšlet o tom co bych dělal kdyby mě nevzali a už vůbec ne o tom co všechno mě čeká pokud mě přijali. Můj mozek takhle po ránu bez kafe ani nebyl schopen tak dalece a složitě uvažovat. Na to se ozval i žaludek, proto jsem se vydal na snídani. Procházel jsem chodbami sem tam jsem někoho pozdravil, ale nikde jsem nezastavoval. Konečně jsem došel do jídelny. Ta byla prázdná až na pár jedinců, který jsem stejně neznal. Vzal jsem u pultu vytoužené kafe a pro upokojení žaludku i nějaké jídlo. Sedl jsem si sám ke stolu do nejvzdálenějšího rohu, protože jsem neměl náladu si s někým povídat. Upil jsem kafe a pustil jsem se do snídaně. Pomalu jsem začal přemýšlet co všechno může po dnešku následovat.
Budou si mě před přijetím chtít nějak vyzkoušet, nebo mě rovnou přijmou a zjistí co zvládnu až v tvrdém tréninku? Pokud pude o nějaký předběžný vyzkoušení jak bude probíhat? Písemně? Pohovor? Nebo něco jako menší trénink kde si ověří jestli na tom mam fyzicky a psychicky? Nebo dokonce všechno najednou?
Z úvah mě vytrhlo až to, že mi došlo kafe a jídlo. Odnesl jsem hrnek zpátky k pultu a plný očekávání nejistot a pochybností jsem se vydal na pokoj.

[Gnost Kohn]

Coruscant - kasárna, tvůj pokoj

Když procházíš chodbami zpátky na svůj pokoj už nepotkáš tolik lidí co před tím....
Poté co dojdeš do svého pokoje uvidíš na stole další datapad.
Když přijdeš blíž, stojí na něm:

Adresát: Belis Darian, kadet
Narozen: Coruscant
Rasa: Člověk
Zpráva: Zdravím kadete... oznamuji ti, že jsi byl vybrán jako jeden deseti uchazečů o tři volná místa do jednotky kappa speciálních jednotek. Dostav se v devět čtyřicet pět, do tréninkové haly sedmnáct k podstoupení testů pro vstup do jednotek.
Všechny potřebné věci dostanete na míste.
Podepsán: Ermac Stanaci, velitel jednotky kappa speciálních jednotek

Jak jsi zjistil z datapadu máš nyní dost času, na přípravu, nebo co tě napadne.

[Belisarian]

Coruscant - kasárna, Můj pokoj

Procházel jsem zamyšleně chodbami ke svému pokoji. Potkal jsem jen několik členů kasáren, ale nikoho z nich jsem neznal. Došel jsem až ke svému pokoji. Vešel jsem dovnitř a posadil se na židli. Zadíval jsem se na stůl.
Něco tu je jinak než jsem odešel.
Pomyslel jsem si. Zadíval sem se pečlivě na stůl. Pak jsem si toho všiml.
Ten datapad určitě není můj, ale jak se sem dostal bylo zamčeno.
Natáhl jsem se pro něj a podíval se na obsah. Obsahoval jenom jednu zprávu. Kterou jsem si přečetl. Musel jsem si jí přečíst ještě dvakrát abych uvěřil tomu co se tam píše.
Byl jsem vybrán!
Pořád nás je, ale deset a oni vezmou jen tři nejlepší. Pořád berou menšinu z těch co se dostali tam jako já.
Došla mi tvrdá skutečnost po okamžiku nadšení. Pocit štěstí ve mně, ale pořád zůstal. Zadíval jsem se na hodiny bylo před půl osmou. Zbývalo mi hodně času a bylo mi jasný, že kvůli částečné nervozitě se čas strašně povleče.
Co mám teď dělat aby mi to rychlejc uteklo.
Chvilku jsem si lámal hlavu. Potom jsem došel ke skříním a vytáhl z nich kalhoty, bylo stejné jako jsme vyfasovali při nástupu do kasáren, jen se lišili v barvě ty moje byli čistě černý. K tomu jsem si vyndal tmavě fialový triko a pro změnu černou mikinu. Rozhodl jsem si trochu zacvičit, ale nechtěl jsem dělat posilovací cviky abych se zbytečně neunavil, kdyby byly fyzické síly potřeba. Udělal jsem proto jenom několik protahovacích kliku, které mi stejně zabrali něco přes hodinu hodinu. Nevynechal jsem ani ten nejmenší sval a šlachu. Půl hodiny před stanoveným časem jsem se oblíkl do nachystaného oblečení. Mikinu jsem si nechal rozepnutou a rukávy jsem si vyhrnul k loktům. Sice pak ztratila mikiny všechen svůj význam, ale mě to přišlo pohodlný, líbilo se mi to a navíc jsem nevěděl jsem nevěděl co mě čeká a oblečení navíc by se mohlo hodit.
A hurá vstříc budoucnost.
S touto myšlenkou jsem vyšel ze dveří, zhruba o dvacet pět minut dřív abych nemusel spěchat a vydal jsem se nejkratší cestou do haly sedmnáct.

[Gnost Kohn]

Coruscant - kasárna

Poté co se protáhneš se rozhodneš, že nemá cenu marnit čas a jít k hale..
Procházíš chodbami k hale sedmnáct.. jako před tím moc lidí nepotkáš, ale když konečně dorazíš k hale, vídíš že před ní čekají tři kadeti a jeden nejspíše instruktor.
Posaď se na židli k ostatním, za nedlouho začneme..
Oznámí si instruktor a začne si něco prohlížet na datapadu.

[Belisarian]

Coruscant – kasárna

Vydal jsem se nejkratší cestou cestou na místo určení. Cestou jsem potkal jen několik jedinců, ale z nich jsem nikoho neznal a ani mi nebyl nějak dalece povědomý. Nijak jsem nespěchal. Měl jsem hodně velkou časovou rezervu. Už jsem si ani nezkoušel představit co mě zhruba v příštích hodinách, dnech, nebo dokonce týdnech čeká za zkoušky. Jediné čeho bych dalšími úvahami dosáhl by nejspíš byla migréna a o ní jsem zaručeně nestál. Pomalu jsem se blížil k určené hale. Z té vzdálenosti jsem rozpoznal jenom to, že už tam jsou čtyři osoby. Když jsem se dostal blíž, dokázal jsem rozeznat, že se jedná o jednoho instruktora a tři nejspíš kadety. Došel jsem až k nim a chtěl jsem instruktora pozdravit podle vojenským přepisů, on mě však přerušil dřív než jsem vůbec začal a řekl mi ať se posadím k těm třem. Sedl jsem si na kraj dál od nich. Prohlídl jsem si obličeje všech co tu zatím byli.
Nikoho z nich jsem tady ještě neviděl, ani toho instruktora, nenechal mě se ani nahlásit, všichni instruktoři a důstojníci, který jsem doteď potkal si na tom dost zakládali.
Pozorně, ale zároveň nenápadně jsem si začal prohlížet mé “soupeře“ všichni tři byli navlíknutí v kadetskejch uniformách. Měli je úplně čistý, nažehlený a kdo ví co ještě. Na židlích seděli narovnaný jak prkna.
No to potěš takový tři patolízali. Takový typy si nějaký pamatuju. Chovají se jako by předpisy byli boží desatero.
Já jsem si na rozdíl od nich sedl v rámci mezí pohodlně a uvolněně.
Doufám, že všichni nebudou jako tihle. Protože i kdyby by mě vybrali, tak pracovat s někým takovýmhle by byl opravdu velkej trest.
Po tomto osobním přáním, jsem se zadíval do země před sebou a čekal, až se objeví někdo další nebo až začne něco dělat instruktor, který byl zabrán do datapadu co měl v ruce.

[Gnost Kohn]

Coruscant – kasárna

Prohlížíš si svoje... jak jsi nazval "soupeře"... dva z nich byli opravdu předpisově upraveni.... až když se podíváš na třetího, je jasně poznat, že nenhle moc na předpisy nedbá...
Uniformu měl značně roztrhanou a od krve... vedle sebe měl položenou bundu, která byla k obdivu neporušená.. ... když ses mu podíval na obličej, taky byl taky od krve... a hnědé vlasy byly jako oblečení taky z části zakrvácené...všipl sis také, že má nejspíše zlomený noc... krvavá čára se mu táhla z leva do prava téměř u kořene nosu, v každé nosní dírce měl vražený nejspíše odtržený kousek uniformy, podle toho jak to vypadalo.. V obličeji byl celý dodřený a omlácený, jedno oční víčko měl značně napuchlé, na jedné tráři ještě znatelný obtisk prstů, které do něj nejspíše pěstí udeřily..
Zjednodušeně vypadal jako po rvačce.... což mu nejspíše nevadilo, neboť měl v tom co jsi rozeznával z obličeje široký úsměv...

Po nějaké době se dostaví i zbytek kadetů a nejspíše jeden člen speciální jednotky, neboť tak vypadá až na pár vyjímek vzhledu vypadá... černé oblečení, téměř žádné označení, místy delší blond vlasy upravené, jako by vyšel z nějakého salonu, jizva přes nos, na bradě a přs ucho...... blaster, který u sebe nemohli nosit, kromě výuky, ani instruktoři...
Poté něco řekne instruktorovi a otočí se na vás...
Tak kadeti... dovnitř, každý na jedno místo... hned vám řeknu o co jde... a kdo mi zasalutuje dostane dárek..
Oznámí vám velice radostným a lehce zákeřným tónem... čemuž se "zmlácený kadet uchechtne"... a ukáže na dveře naproti Tréninkové hale sedmnáct.
Uvnitř jsou konzole asi pro dvacet lidí a u každé židle.. pak jedna větší konzole pro instruktora... prostě jedna z těch učeben, ve kterých byly hodiny na osmdesát procent nuda.

_________________
K tvým příspěvkům nemám výhrady... akorát v popisu lidí a věcí ti radím formulaci : podívám se/ obhlédnu/prohlédnu si/ něco na ten způsob, protože od toho, abych ti věci popisoval jsem od toho tady já..

[Belisarian]

Coruscant – kasárna

Znovu jsem se podíval na ty tři. Ty dva co jsem jasně viděl při bližším zkoumání vypadali přesně tak jak jsem si myslel. Pak mi padl pohled na toho třetího. Částečně mi na něj zakrývali výhled ty dva, a proto jsem si ho všinul až teď. Vypadal jako by se porval a ne zase tak dávno. Měl nateklý oko, na obličeji už částečně zaschlou krev a nos měl trochu nakřivo a v dírkách kusy nějakého hadru, nejspíš proto aby zastavil proudy krve. Při tom všem se pořád usmíval.
Zajímavej chlápek, vypadá jako by ho srazilo kdo ví co a přitom se usmívá jako by se ho to vůbec netýkalo. Možná by se s ním dalo i normálně mluvit a mohla bejt sranda.
Pak už jsem jenom zahlídl jeho vrchní část uniformy, která byla od krve,nejspíš z jeho nosu, a byla i částečně roztrhaná a vypadalo to že její části použil právě na ucpání nosu. Z dalšího prohlížení a uvažovaní co se mu asi stalo mě vytrhnul příchod dalších kadetů a jednoho ozbrojeného muže. Na sobě měl černý oblečení které by se dalo k vojenským účelům použít. Snažil jsem se někde najít něco co by dokazovalo, že ke speciálním skutečně patří, nebo ne. Žádné takové označení jsem nenašel. Měl blond vlasy a ve tváři několik jizev, postřehl jsem že má jizvu na bradě, a na nose když se trochu natočil tak jsem si všiml ještě jedný u ucha.
Je to už člen speciální jednotek, nebo uchazeč jako mi všichni tady? Pokud to je uchazeč mám tak mám pocit že se nám volná místa zmenšila na dvě.
Když se ke mně otočí zády a začne se bavit s instruktorem uvidím blaster co má u sebe. Ten blaster jsem viděl asi jen u dvou instruktorů a to jen pravdu výjimečně.
To určitě nebude kadet ten by to u sebe mít nemohl. Co když to je nějaký už zkušenější voják a chce přejít ke speciálním? Můžou se sem hlásit jenom kadeti, nebo kdokoli? Měl jsem dávat vetší pozor když nám to říkali.
Instruktor se k nám otočí. A řekne nám co mámě dělat, ke konci svého projevu nás dalo by se říct varuje. Ten závěr pronesl pobaveným a částečně i zákeřným tónem. Zaslech jsem menší uchechtnutí a otočil jsem se tím směrem, vypadalo to že to byl ten zmláceném.
No řekl bych že se tímhle hodně vysvětluje.
Pomyslel jsem si a přitom jsem se pousmál. Vydal jsem se s ostatníma k určenejm dveřím. Za nima se nacházelo něco kolem dvaceti konzolu a ještě jedna s rozšířenějšími funkcemi pro instruktora.
To snad ne, proč zrovna tenhle opru.
Litoval jsem se cestou k jedné z konzolí, kde sem si sedl na židli a čekal co se bude dít.

[Gnost Kohn]

Coruscant – kasárna

Instruktor a "voják" se postaví před váz a vyčkají, než si posedáte...
Poté co si posedáte začne voják mluvit...
Vyznamenání a medaile hoďme stranou, posuzuje se podle jizev...ale k věci...
Jmenuji se Tahmoh Gast..... pro vás jsem spíš ten pán, co některé z vás dostane do speciální jednotky kappa.
Teď vás rozdělím na dvě skupiny...rozdělení budete na následné věci se na následné věci písemný test a ústní test. Na souboj, střelbu a taktiku budete dohromady..
Teď...
Domluví a ukáže zhruba doprostřed..
Všichni vlevo zůstanou na písemný test... všichni vpravo na ústní test..
Oznámí a ty zjistíš, že sedíš v pravé části... jdeš tedy pryč, jen sis sedl.. zároveň s tebou jde taky "zmlácenej" a další tři kadeti... jeden z těch "předpisovejch" a další dva relativně normální.
Poté vám pokyne, abyste šli za ním a otevře dveře..
Pome chlapi, ať to máte za sebou..

[Belisarian]

Coruscant – kasárna

Zadíval jsem sena instruktora a všiml jsem si, že vedl něj stojí i onen voják.
Šance že by to bylo uchazeče docela padli, plus pro nás.
Hned jsem se jim začal věnovat, protozě voják nám zrovna začal něco říkat. Na konci jeho monologu zjistím, že sedím vpravo a začínám ústním testem. Rozhlídnu se abych věděl, kdo všechno je se mnou ve skupině. Byli se mnou dva vcelku normální kadeti, na první pohled mou pozornost neupoutali. Ty dva zbylí na rozdíl od nich ale je jo byl to právě ten zmláceném a jeden z těch „vyleštěnejch předpisáků“. Jak jsem si je za tu chvilku sám nazval. Pomalu se zvednu a spolu s ostatníma se vydám ke dveřím.
Sem si ani nemusel sedat na tu chvilku, nás mohli rozdělit a poslat vedle i ve stoje.
Voják nám otevřel dveře a pobídl nás aby jsme vešli dovnitř.
Jak to bude probíhat….budem všichni pohromadě nebo po jednom. Bude ten zkoušenej chodit do nějaký zvláštní místnosti, nebo budem zkoušení před ostatníma?
Byl jsem hodně zvědavej jak to bude probíhat, ale vůbec jsem se na to netěšil.

[Gnost Kohn]

Coruscant – kasárna

Nejdete dlouho, asi pět minut, než dojdete k ubikacím, o kterých jsi ani nevěděl, že tady jsou..
Teď půjdete každý do jednoho pokoje, tam na vás čekají naši, kteří si s vámi pokecají a pak si to prohodíte s tou druhou skupinou..
Řekne voják a tleskne...
Proveďte..
Na to tě chytne za rameno a doslova tě odtáhne k jedněm dveřím..
Tak jak vidím, tak si pokecáme spolu... co ty na to..
Jeho pobavený tón se nedá zapřít, ani úsměv, který má na obličeji..
Když vejdete, není v pokoji nic, kromě dvou židlí, jednoho křesla a pohovky.
Uveleb se kde chceš...
Řekne ti a sedne si na židli...
Tak pokecáme ne? Co si myslíš o tomhle všem?


__________
Jestli ti to nevadí, tak nevím jak dlouhý by mohl být následující rozhovor, takže pokud to chceš mít rychleji za sebou, tak mě dej ICQ nebo skype... abych to sem pak hodil a my pokračovali..
Ale aji tak to můžem "stvořit" tady...

[Belisarian]

Coruscant – kasárna

Procházel jsem chodbami, které jsem vůbec neznal a nepřišli mi nijak povědomé. Zhruba po pěti minutách jsme zastavili a kolem nás bylo několik dveří. Voják co šel s náma tleskl a rozkázal, ať jdeme každém do jedněch dveří kde na nás bude čekat jaký voják.
To sem zvědavej kdo tam bude čekat.
Pomyslel jsem si a chtěl se rozejít do jedněch dveří. Než jsem stačil udělat jediný krok chytl mě někdo zezadu za rameno. Když jsem se otočil uviděl jsem vojáka co nás sem dovedl. Jeho prohlášení mě docela překvapilo. Byl jsem i rád, že na mě vyšel zrovna on.
Proč ne.
Odpovím mu veselejším tonem s menším úsměvem. Vydali jsme se do jedněch dveří. Poto co se za náma zavřeli dveře jsem se rozhlédl po místnosti. Moc toho v ní nebylo. Voják si sedl na židli a mě nechal vybrat. Vydal jsem se taky k řidli, ale na rozdíl od vojáka jsem jí otočil, sedl jsem si na ní obkročmo a ruce složil na opěradlo, které jsem měl před sebou. Jeho otázky mě docela zaskočili myslel jsem si že se bude ptát na různé otázky ohledně, třeba zbraní, taktiky, nebo jiných věcí co jsme se učili těch dvanáct měsíců. Chvilku jsem přemýšlel nad odpovědí.
No o ani nevím zatím jsme se tady toho moc nedozvěděli a nic zajímavého se ještě nestalo, celkově není skoro nic o čem bych si mohl něco myslet.
Na chvilku jsem se odmlčel.
Co se týče co si myslím třeba o ostatních kadetech, tak už jsem jen od pohledu bych se dvěma z nich zrovna pracovat nechtěl. Docela mě zaujal ten zmláceném a osobně by mě zajímalo jak se mu to stalo.
Po poslední větě se pousměju.

[Gnost Kohn]

Coruscant - kasárna

(Následující rozhovor proběhl po ICQ. Modrou označen moderátor(voják), zelenou hráč.
Ohledně toho zmlácenýho, já to nebyl... jestli se teda ptáš na tohle... trochu se pohádal v baru s několika našima a musím říct, že jim trvalo než ho složili..
-Jsem mysle, že se mu to stalo až tady..... kolik jich na nмj vщbec bylo?
No, podle toho co jsem z toho rozmazance co jsem viděl, tak tři... trochu si s ním hráli, než ho dokopali skoro do bezvědomí.
-Proc rozmazlence? Moc na me tak nepusobyl......Jak se vlastne menujete nebo jak vam mam rikat?
Eh... rozmazance, trochu jsem v baru vyspával opici....
Tahmoh Gast, ale všichni mi říkají buďto jenom Gast nebo Smoke
-Aha omlouvam se spatne jsem rozumnel.... Proc zrovna Smoke?
To je v pohodě... mě se to jednou stalo, když jsem dostával rozkazy a tak trochu jsem párkrát odbočil špatně.....No... já chodím většinou pro zajatce, nebo když se někdo dostane do úplných sraček.. a zkrátka jsem si oblíbil bomby, granáty a hlavně plynový, člověk bez vizoru a dýchacího přístroje, nebo něčeho jinýho pak nic nevidí, zakašle se a ty ho bez problému zastřelíš...
-To mohla bejt docela sranda....teda z pohledu třetí osoby....hodne zajimavej zpusob boje, ale prijde mi ze je to spis do uzavrenejch prostor na prostranstvy kde by foukalo by to asi tak efektivni nebylo....teda podle me. Nechcete se taky na neco zeptat? Zatim jsem se patl spis jenom ja.
Sranda to je no...jinak já většinou na otevřených prostranstvích nerad bývám, ale taky se tam dá něco vymyslet....
Zeptat... tak jo... proč chceš být u speciálních jednotek a co od toho očekáváš?
-No co ocekam.... ani moc nevim ale kdyz uz jsem se pridal do armady nechtel jsem skoncit jako obycejnej pesak nebo pilot....a uz z vycviku vim ze mi hromadny a nejaky frontalni utoky moc nejdou, mam radsi v mensi skupince nejaky tajny akce.
Tak trochu jsem před pár lety sdílel tvůj názor..
Já už v podstatě nevím, o čem bych si s tebou pokecal... nedával jsem pozor, když nám o tom něco říkali... no ale šef chtěl abysme s váma mluvili my.. takže... no...
O jaký post v jednotce se vlastně ucházíš?
-Ja vlastne ani nevim chteli po nas jen vedet zbrane, na kteri by sme se chteli specializovat..... napsal jsem tam ze bych chtel pouzivat dve pistole a pokud muze bejt vice specializaci tak i snipera.....no a vubec nwm jak to dopadlo.
Se rozhodneš až, nebo jestl itě vezmem...
Každopádně to si vyřídíte s velitelem, jednotka kappa může být rozdělena na dvě samostatné jednotky podle potřeby, takže je velká šance že by z tebe mohl být sniper...
Kdyžtak jestli chceš ještě něco vědět, tak teď, myslím že se tě už nemám na co zeptatl....
Jo ještě... chci se zeptat... jak ti jde souboj v tváří v tvář, po testech spolu budete lehce zápasit, tak jestli na tebe mám sázet...
-Jak rikam toho snipera bych htel taky ale spis jako druhotnou funkci zase nechci bejt vetsinu akci zalezlej kdo vi kde a obcas vystrelit.
Co se tyce tech souboju, tak beze zbrane, nebo jen s nozem, nebo s kudlou sem ny tom mysli hodne dobre podle toho jak sem dopadal. S ostatnima zbranema uz to tak dobry neni no. Zalimalo by me kolik clenu ma jednotka kappa v plnem poctu a jsti ste jejim clenem.
Náš počet stále kolísá, ale snažíme se držet tak na těch dvanácti, jednu dobu to bylo asi patnáct... sem tam někdo odejde, někdo umře, odejde do důchodu, tak žu to bývá.. Teď zrovna nás je devět, až přiberem tři nové tak dvanáct...Ano je nás trochu víc než bývá obvykle, ale v 90% případů operujeme rozdělení na menší týmy.
Jinak jak z toho co jsem řekl vyplívá... jsem členem jednotky kappa v podstatě jsem zástupce velitele...
-Dekuju, myslim ze to bylo vsechno na co jsem se chtel zeptat.
Výborně i já děkuju.. tak snad se uvidíme a hodně stěstí... Kdyžtak se vrať k učebně a počkej tam, než budeš vyzván k písemnému testu...
Na to ti Smoke pokyne, že máš odejít a přejde si na pohovku..

[Belisarian]

Coruscant – kasárna

Pomalu jsem vyšel na chodbu, počkal jsem než se za mnou zavřou dveře a zhluboka jsem si oddechl. Rozhovor nebyl nijak skličující ani Smoke nebyl nijak nepříjemný nebo přísný. Ale stejně šlo z mého pohledu o důležitý rozhovor. Pomalu jsem se rozešel k učebně. Nikoho jsem cestou nepotkal. Když jsem došel k učebně nevšiml jsem si nikoho jiného kdo by tam už čekal. Opřel jsem se o stěnu naproti dveřím do učebny.
Tak mam za sebou první část, i když myslel jsem si že to bude probýhat trochu jinak. Tohle bylo, ale lepší příjemnější. Sem zvědavej jak bude probíhat písemném test.
Přemýšlel jsem o uplynulém rozhovoru kde jsem se dozvěděl hodně zajímavejch věcí a částečně mi zvedl náladu i sebevědomí.
Říkal přece že je zástupce velitele jednotky, a nevypadal že by se mnou byl nějak nezpokojený nebo by se mu na mě něco nelíbilo a navíc vybral si mě na ten „pokec“, jak to nazval, přece jenom sám. To by mohlo bejt dobrý znamení.
Doufal jsem že si to jenom nenalhávám, a že mám pravdu.
Tak lehko nejspíš ten písemném test neproběhne.
Přemýšlel jsem o tom, jak bude test probýhat do doby než jsem byl vyrušen.

[Gnost Kohn]

Coruscant – kasárna

Cesta zpátky k učebně se ti zdá mnohokrát delší, než si pamatuješ.
Když dojdeš k učebně, stále svítí nápis "Nerušit".
Rozhlédneš se po chodbě a vidíš, že nejsi jediný, kdo dokončil "pohovor".
I onen zmlácený kadet svůj pohovor dokončil a v chodbě trochu bokem ležel na provizorním lehátku ze čtyř židlí..
Po chvíli vyjde jeden z kadetů z učebny a sedne si na jednu z židlí, kde jsi před tím seděl ty.