Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Aran se vracel klid i vévodská úsečnost.
Ano o tom jednat vskutku nemusíme. Ovšem zajímavým tématem by mohla být v naší situaci obrana jedním před druhým. Ale o tom se asi také nechcete bavit, že?
Setkání s písečnou kobrou by asi bylo příjemnější než dopad těchto slov a tak to mělo být.
Co začít postupně.
Řekla najednou rázně a s nebývalým klidem.
Říkal jste hlavně zabránit dalším útokům. A právě to může být ten největší problém. Chcete-li někomu v něčem zabránit bývá nezbytné vědět kde ho hledat. To je ale bohužel to jediné co zatím nevíme. Tito... teroristé, totiž po sobě od jisté doby a jisté události zahladily veškeré stopy. Nechala... vévodkyně nechala již několikrát prohledat všechna naše území, ale zatím se nám nepodařilo najít jedinou jejich základnu. Jen jsme přesvědčeni o tom, že jsou jejich síly rozděleny do celkem tří hlavních základen a minimálně jedna z nich je někde v našem prostoru.
Aran se na moment odmlčela aby si srovnala myšlenky.
Už tento fakt, však našim jednáním příliš nepomáhá, že? Naše neschopnost je najít na vlastním území.
Dodala suše a opřela se v židli.

Mezitím se k akci, nebo spíše reakci odhodlal i tvůj doprovod, jmenovitě Jaky. Harad se totiž jen uklidnila natolik aby nevypadala jako Sithský vrah na lovu, teď už vypadala jen jako Jedijský vrah na lovu a pozorně sledovala co se děje už asi dost smířená s faktem kolik jí toho z vaší rozmluvy uniká, nebo jejím občas dost útočným stylem. Jaky na druhou stranu se odpovědí dožadoval a to neodkladně i když jím nyní požadovaný obsah nebyl zrovna z těch očekávaných.
< Kolik toho víš o Sol'ye ad'ike? A kolik jim toho chceš říct? >
Celou dobu tě sledoval takřka hypnoticky, pořád se nevzdávající naděje odhalit co mu uniká, ale v jeho očích nebyla touha po vědění ani nic podobného, jen obavy a strach ne jiný než měla ve svých Harad. Měli tě chránit, měli ti pomáhat a teď se báli že nemůžou ani jedno, že pomalu selhávají a nevědí co s tím dělat.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

A proč ne? U CIS se dá alespoň teoreticky předpokládat, že by mohla posloužit jako funční štít proti Republice – zatím, co Republika je pro podobné legrácky zcela nepoužitelná, pomyslím si kousavě při Aranině rýpnutí, ale nechám si to pro sebe.
Styl rozhovoru rozhodně nebyl z nejpříjemnějších, ale každopádně vše probíhalo... prakticky. Což mě uklidňovalo a dávalo mi pocit pevnější půdy pod nohama. Konkrétní informace, podklady, soustředění se na řešení problémů...
Co víc by si mohl republikový diplomat přát?
...třeba aby ty informace byly optimističtější.

„To skutečně nezní dobře, ale alespoň máme výchozí bod, kde začít,“ usměji se na vévodkyni – pardon, na Aran – povzbudivě. Skutečně to jednání nijak neusnadňovalo, na druhou stranu se dal argument otočit i způsobem, že pokud se takhle dobře tají Death Watch před vládními složkami, dává si setsakra pozor, aby nevzbudila ani stín pochybností. Tedy nemají na nejvyšších místech nikoho, kdo by jejich stopy zakrýval.
Každopádně průšvih byla nutnost najít pevný, výchozí bod. Bylo mi jasné, že během ustálených postupů mohli Noví Mandaloriané něco přehlédnout, něco důležitého, co tak nevypadalo. A na nás bylo to najít a pustit se po stopě. Znova jsem si vybavil scénu rozhovoru Satine, Iprias a... Seris. Dala se interpretovat různě a...
...a v tu chvíli si vyžádal pozornost Jaky. Jeho otázka nebyla z nejočekávanějších. Vlastně nebyla očekávaná vůbec.
V první chvíli tedy mohl vnímat prvotřídní zmatek zaviněný už jemnou pravopisnou chybkou v názvu podivné organizace, následným prosíváním všeho možného, co si mohlo říkat tímto způsobem, až po následné <Wheps? Netuším, kolik jim toho říct, protože o tomhle slyším poprvé v životě. Pokud to nemá jiný název a tenhle není paralelní a méně známý.>

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Nebylo divu, že Jaky se svými ne zrovna drobnými mezerami v lingvistice, mandalorijský název dost zkomolil a vlastně jedině zásluhou naopak dobře vyvinutého Irvinova smyslu pro jazyky, mu vůbec bylo rozumět. Ale situaci to nijak nezměnilo, ani nemohlo, protože tato informace narážela na obrovskou překážku, s níž nikdo v chrámu ani v nejmenším nepočítal. Na překážku odcizení Tavisů, jak se měl Irvin brzy dozvědět.

Jeho průzkum vlastních vzpomínek a znalostí, vypětí celé situace a už tak dost vyčerpané duševní síly stěží držící jeho vědomí pohromadě, vedly k jediné a neodvratitelné možnosti, jíž už stačil Irvin jen trefně okomentovat padaje zpět do hlubin temnot svých sil.

Ano opět ti tvá mysl chtěla poskytnout, co jsi žádal, po čem jsi tolik pátral. Odpovědi. Bohužel pro tebe tou z nejnepříjemnějších metod. Temnota tvých očí i tvé mysli se dostavila rychle, rychleji než kdy předtím, což bylo bezpochyby dáno frekvencí jejího užívání a nebylo těžké si představit, že s trochou cviku a snahy by jí šlo používat stejně snadno jako archív chrámu, až na stále razantnější migrénu jí vyvolávanou. Než jsi se ale nad touto otázkou mohl vůbec zastavit, byly tu už obrazy. Nepřehledná spleť mihotajících se obrazů bez známky smyslu nebo povědomí času či spojení.

“Sal’yc adike“
Ozvěna z hlubin tvé krve, ozvěna slov Jakyho, ozvěna výkřiků stovek bojovníků, ozvěna čehosi mocného a starého. Tvá mysl ho slyšela a na tvou žádost jej začala spojovat, tisíce střípků skrytých v zapomenutých zákoutích časů, miliony drobných náznaků vyřčených šeptem strachy svázaných hrdel. Nespočet obrazů zapomenutých v prachu i nových, až příliš nových.

Bylo to jiné. Jiné než kdykoli předtím. Nebyly to vzpomínky, a nebo snad ano? Před tvýma očima, uvnitř tvé mysli se stále míhaly desítky obrazů a hlasů bez jasné spojitosti, bez řádu a přitom jsi cítil, ne, věděl jsi že TO, právě TO je ona odpověď. V těch střípkách minulosti byla pravda, moudrost, odpověď. Nezbývalo než jí najít a k tomu tu byla Síla. Cítil jsi jí procházet všemi těmi obrazy, zvuky, hlasy. Procházela tiše a přeci ti jako vždy odpovídala, přehlušena ruchem tvých myšlenek a vzpomínek volajících po vyslyšení. Vyžádalo si celý zbytek tvého soustředění ji zaslechnout a alespoň trochu utišit ten chaos.

<Hledáš v sobě! Hledáš v krvi, ne mysli!>
Ozvala se náhle z hlubin proudu Síly první odpověď.
<Prvorození! První synové! Synové prvních!>
Síla tě vedla dál, dál a hlouběji do času i temnoty.
“Jsme synové válečníků stínu, jsme první!“
Zazněl hlas spojený s mlhavým obrazem Taunga pozvedajícího paži k temným nebesům.
“Sal’yc adike!“
Zaznívala mu odpověď tisíců bojovníků.

“Jsme synové prvních, my neznáme porážku!“
Křik mocného válečníka předesílal další obraz. Obraz skupiny bojovníků vrhajících se v prastarých brněních do prastaré bitvy. Každý nesouc znak velkého a známého klanu minulosti a odpovídajíc svému vůdci jednohlasem.
“Sal’yc adike!“

Podobných obrazů následovaly desítky, ve stále se zrychlujícím tempu. Některé nebylo těžké zařadit, výjevy z velkých válek, z bojů po boku sithů, z bojů proti nim. Další zase nebylo možné zařadit vůbec, ale jedno bylo jasné. Ať už byly odkudkoli, byly tyto obrazy životní cestou něčeho. Něčeho co se z hrdého zvolání dávných válečníků měnilo ve společnost. Tajnou organizaci, řád, v řadách, nebo spíš stínech mandalorianské společnosti.

Řád, jenž rozhodně nevyhynul.
“Sal’yc adike!“
Poslední obraz, obraz desítek mladých mandalorianů křičících heslo jemuž ani nerozumí. Křičících ho ale zde, v Sundari. A tam mezi nimi se krčí postava, tolik neznámá a přitom známá. Postava mladého mandaloriana, mandaloriana z rodu Tavisů. Endara toho jména, vyděšeně se rozhlížejícího do jaké situace se dostal a nechápajícího co se kolem děje a proč všichni kolem něj volají neznámé heslo vstříc tak známému znaku, znaku Death Watch nanesenému na plachtě držené neznámým mladíkem.
<Eridan Gerys – Eridan Gedyc!>

Obraz potemněl a svět kolem se začal prosvětlovat. Svět, v jehož středu seděl bothanský rytíř Jedi, začínající vyděšením línat a lapajíc po dechu, jež by zasunul strach z jeho očí hluboko do jeho mysli.

Jaky právě pohlédl do očí temnoty, očí minulosti a poznání. A ačkoli netušil co se děje uvnitř těchto očí, věděl jistě, že by raději pohlédl do očí smrti. A ačkoli to tobě i jemu přišlo jako hodiny, možná i dny, od tvého pádu do hlubin času uplynulo sotva pár minut.

Děje se něco, nepotřebujete lékaře?
Připomněla se opět Aran, v jejím hlase byla jistá netrpělivost, ale hnaná spíše skutečnou obavou o tebe než o pozvolný pohyb jednání.

Elinor Yall

Re: Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore, Sundari, jednací sál

Je mi zle. Neskutečně špatně – a co je horší, je to na mě i vidět.
Mám sto chutí říct „zvládnu to“.
Místo toho neřeknu nic a snažím se, aby to „zvládnu to“ bylo vidět. To mi jde o poznání lépe než získání kontroly nad situací. Pokud Aran vidí kousek za mírumilovný pacifismus, pokud je schopná zahlédnout aspoň setinu hloubky toho „pod hladinou“ novodobé mandalorianské kultury, může si odpovědět na otázku sama.
Neděje se nic.
Nepotřebuju pomoc.
Možná je mi ze subjektivních důvodů strašně mizerně, ale neovlivňuje mě to tak, abych byl mimo provoz – a mimo provoz nebudu, dokud mě něco nezastaví či adekvátně nezraní. Což toulavá psychometrie NENÍ, když narazí na vůli.
Udělám všechno, co je potřeba, abych splnil cíl mise, způsobem, jaký bude nejlepší možný. Jsem na straně mírumového řešení a pokud bude možnost ho prosadit, pak pro to udělám vše, co bude v mých silách. I kdybych měl nakopat do zadku půlku senátu a pak vysvětlit kancléři Palpatinovi, že to bylo pro dobro Republiky. Problémy s bolestí hlavy, trpělivostí, možná jsou, ale jsou jen můj problém a pokud ho nebudete za mě řešit, bude vše v nejlepším pořádku a zvládnu to.
Nevšímejte si, že mi je špatně.
Pořád jsem naživu.

Sakra, umím si představit, jak vypadám.
Síla mi nabídla ten obrázek takřka mimovolně, vylovila jej z dobře zapomenutých vzpomínek a připomněla, proč tak „zbožňuji“ psychometrii.
Jedna z nejvýživnějších z mých mnohaletých nočních můr, co v nejrůznějších variacích vyskakovala co nejvíc nevhod.
Obrázek mého otce.
Kolik mu tehdy mohlo být? Asi jako mně – teď? O něco málo víc?
Rozpoznávám kamenitou pláň a narychlo zbudované kryty, povětšinou v kráterech po bližním seznámení se s kordanskou artilerií. Palba ustává, podobným způsobem, jako když před smrtí přijde chvíle krátké úlevy. Na obzoru se rýsuje tankový útok.
Ryel pevně svírá útočnou pušku; jeho místo by správně bylo někde trochu jinde, jenže teď patří sem. Pro nikoho ze spolubojovníků nemůže udělat víc neztratit vědomí – je to mrazivá jistota šlehající z každého zákmitu bolesti.
Stejně jsou mrtví. A jestli ne v tuhle chvíli, za pár minut budou zcela jistě.
V té myšlence není strach, ten zůstal někde daleko.
Je klidný, ledově klidný.
Natolik v pořádku, jako může být těžce zraněný voják dívající se do tváře víc než pravděpodobné smrti.
Nebyly mi ani čtyři, když jsem ten obraz poprvé vnímal. Příliš zevnitř, než by mohlo dítě pochopit. Postupem času jsem se ho naučil znát důvěrně. S tím, co vzpomínce bezprostředně předcházelo, i co ji bezprostředně následovalo. Ani jedno nebyly pěkné věci.
Korda 6.
Opravdu snadno vydělané kredity.

Opravdu snadná diplomatická mise.


< Jaky, PROSÍM, můžeme Prvorozené probrat po jednáních? Momentálně se vyskytla menší... komplikace... s psychometrií. >
Ta myšlenka zní naléhavě.
V duchu zuřím.
Nevím, jestli mi vadí víc zdechlina ze stínů, nutnost se zabývat svým příbuzenstvem v kontextu mise, nebo jen samotný fakt, že někdo dobrovolně padá na zadek před něčím, co se v historii Mandalorianů nikdy nemělo vyskytnout – a když už se vyskytlo, mělo se to z ní velmi důkladně vymazat se všemi nemírumilovnými důsledky.
V Síle lze vnímat dost jasně, že jsem zahlédl něco, co se mi nelíbí, opravdu hodně nelíbí – mistr Lanius byl již dříve několikrát nucen konstatovat, že když dojde na otázky kolem Death Watch, začínám v Síle připomínat strilla, kterému někdo šlápl na ocas. Teď by ze mě mohl mít v Síle podobný pocit, jako ze strilla, kterému se někdo vehementně snaží utopit košík malých strillátek.
Nic to nemění na faktu, že vedle těchto pocitů vůči Death Watch a jejím přisluhovačům jsem zcela klidný – tohle je jediná myšlenka, nijak se nepromítající na povrch.
< Mohl bys zatím, co bude snaha pokračovat v jednáních, dát dohromady, co víš o Eridanovi Gerysovi a zdejších utreekove hrajících si na slavnou minulost? A když jsme u toho, můžeš do toho zahrnout případně i klan Tavis? Tím myslím svoji biologickou rodinu a věci kolem. >
Jsem si vcelku jistý, že kdyby Jaky vyděšeně nelínal do této chvíle, teď by začal. Kombinace vnějšího klidu a odhodlání, Silové vnímání toho, co vnímal, způsob, jakým jsem se telepaticky vyjádřil o rodině, a jistota, že jsem zachytil něco, co vzbudilo pronikavou vnitřní reakci popsatelnou jako Duum motir ca'tra nau tracinya. Gra'tua cuun hett su dralshy'a.

To všechno bylo náplní doby, kdy se vévodkyně Satine starala, jestli jsem v pořádku.
Pět slov umí být zatraceně dlouhá doba.

„Pokud jsem při vědomí, dá se vyjít z předpokladu, že jsem v pořádku,“ pokusím se na vévodkyni povzbudivě usmát. Druhou část „a když nejsem, je to moje mínus, tak se tím nenechte vyplašit a nedělejte si se mnou žádné starosti“, je přitom jasně čitelné pro všechny zúčastněné strany, stejně jako jistota, že tohle není nic, co by mě mělo výrazněji indisponovat, aspoň podle mého názoru a ten je v podobných záležitostech asi jediný relevantní.
Minimálně tedy pro Seris to musí být jasné a dokonale čitelné.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Jaky, už tak dost vykolejený celým tímto jednáním, tvou pro něj zcela nepochopitelnou psychometrií a dalším bezpočtem informací jdoucích mimo něj i když jasně závažných, na tvou otázku zareagoval dost nešťastně.
Wu‘g? Eridan Gerys? Kdo je to?!
Vyjekl, evidentně bez rozmyslu a ne zrovna potichu jen chvilku po tvé otázce, navíc tak nečekaně, že nadskočil snad každý v sále. Svůj omyl si uvědomil takřka okamžitě a neměl daleko od toho, doslova se chytit za čenich. Zoufale začal stříhat ušima a míhat očima hledaje východisko, ale bezvýsledně. Najít ho bylo tedy na tobě.

Zajímavé bylo ale sledovat i reakce druhé strany. Aran, očividně ne poprvé konfrontovaná s tímto druhem Jedijské komunikace, se situací vlastně vcelku bavila. Během chvíle z ní spadlo veškeré napětí a obavy jak o tebe, tak jednání a alespoň na moment se oddala směšnosti celé události jemně zvonícím tichým smíchem. Na druhou stranu Seris, alespoň podle tvého „strážního psa“ soudě, okamžitě zvážněla. Vlastně jsi teď Harad ani nepotřeboval, rozrušení mladé ženy bylo dokonale cítit i tobě. Nebylo pochyb, že něco ví, nebo alespoň tuší a rozhodně nejde o nic milého.

Proč vás zajímá syn Adrela Geryse, mistře Tavisi?
Zeptala se nakonec upřímně, opět klidná velvyslankyně.

Elinor Yall

Re: Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore, Sundari, jednací sál


Zhluboka jsem se nadechl, tohle vysvětlování bude na dlouho. Možná.
„Říká vám něco Sol´yc Adike?“ obrátil jsem se na vévodkyni a nepřestával vnímat Seris.
„Podle informací z... mých, pravda, dosti problematických, zdrojů... se Eridan Gerys podílí na jejich fungování v Sundari, aspoň jejich části navázané na Umrlčí hlídku. Něco podobného platí, jak jsem zjistil, i o Endaru Tavisovi.
Jakékoli informace, které byste mohli sdílet s Republikou, by byly vítané.“

V zásadě to byla pravda, protože jestli se někdo na mítinzích organizace navazující na starou tradici tahá se zástavou Umrlčí hlídky, přesně o tomhle to vypovídá. Endarem jsem si byl v tomhle jistý o něco méně, vzhledem k tomu, že šlo po biologické stránce o mého bratra, jsem měl k jeho libovolně vážnému experimentování s Umrlci mnohem méně shovívavosti.
Upřímně jsem doufal, že neříkám a nezmiňuji nic nového, a že nepůsobím dojmem, že bych nejradši Endara odlovil a promluvil si s ním o některých záležitostech metodou „zlý polda“ - což bylo sice přesně to, co bych udělal, kdybych ho měl před sebou, ale z hlediska současné situace to nepatřilo do mých priorit.
Doufal jsem, že pokud bude chtít Jaky něco doplnit - nebo pokud něj bude potřeba něco z mých slov doplnit - tak to udělá bez jakýchkoli obav. Když už se tu hrálo s dosti otevřenými kartami, bylo by to i na místě.

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Tak od Jakyho se ti doplňkových informací nedostalo, jednak proto, že vůbec nechápal jak to že víš o této organizaci něco co on očividně ne, a jednak proto, že teď byl na dobré cestě spolknout vlastní jazyk a ještě si čenich omotat izolační páskou.
Svým způsobem podobně na tom byla i Aran, tedy ne že by si chtěla pořizovat čenich a izolační pásku, ale rozhodně nebyla daleko od spolknutí vlastního jazyka. Její široce rozšířené zorničky a tvrdý pocit nervozity rychle se rozšiřující po místnosti byl toho dostačujícím důkazem.
Ani Seris z tvého prohlášení nebyla zrovna v pořádku. Podle toho co jsi teď vnímal, okamžitě jak jsi domluvil, vystřelila ode dveří jako naježený strill, aby se po pár metrech stejně prudce zarazila a zahájila jakási dechová cvičení pro vlastní uklidnění minimálně na úroveň umožňující jí vrátit se za dveře a dokončit svůj nynější úkol. Bylo to zvláštní, tvé vyčerpání, ani tvá úroveň ovládání podobných schopností ti to nemělo umožňovat a přeci jsi byl schopen dokonale chápat a cítit její sebemenší záchvěv emocí, náznak záměru, nebo závan touhy.
Chtěla vyrazit, cítila kořist, příležitost dostat se dál, blíž k nepříteli. Dokonce váhala jestli nezavolá některého ze strážných a nenechá Eridana přivést, ale nechtěla riskovat, nevěděla komu v tomhle věřit, nevěřila nikomu. Chtěla, musela to udělat sama. Ale bylo tu i něco jiného. Obdiv, zaujetí. Kdo je ten Jedi? Nechová se jako ostatní, není takový jakého čekala. Je… zajímavý. I když to očividně skoro nezvládá, pořád se drží. To se jí líbí. Má odvahu.

Jste si tím jistý?
Přerušila tvé soustředění náhle Aran, lovíc váhavě slova ze suchého hrdla.
Tedy, ano.
Pokračovala po chvilce, už o něco suverénněji a hlavně klidněji.
S touto… skupinou, jsme se již setkali, a víme i o několika jedincích, které se pokoušela zlákat do svých řad. Myslím že jméno Endara Tavise mezi nimi figurovalo. Vlastně, pokud vím, byl to právě Endar, díky kterému došlo k… řekněme k její násilné fragmentaci. Bohužel se nám doposud nepodařilo najít všechny její členy.
Právě zde se Aran zarazila, jako by si nebyla jista zda pokračovat. Byla na hranici něčeho, čemu sama tak docela nerozuměla a nevěděla ani, jestli porozumět chce. Přesto se nakonec odhodlala.
Ale jsem si naprosto jistá, že jméno SYNA ŘEDITELE KRÁLOVSKÉ AKADEMIE, mezi nimi nebylo. Proto se ptám znovu, jste si tím ABSOLUTNĚ jist?
Tohle už nebyla Aran, někde mezi slovy se vypařil její opar a zůstala tu jen vévodkyně Satine Kryze ve vší své majestátnosti.
Navíc si nejsem vědoma, že by se tyto naše RYZE INTERNÍ záležitosti probíraly mimo naše území. Takže se zdáte být informován ZCELA dostatečně!
Vévodkyně byla zcela zpět i s veškerou hrdostí a opatrností, kterou si právě teď u ní tvá osoba vyžadovala dost. Protože ani její hrdost a tvrdý postoj nedokázal zakrýt poryvy nervozity nesené Silou.
< Pozor, neříkej toho moc! >
Zaduněla ti náhle v hlavě naléhavá žádost Harad, týkající se jasně tvé potulné psychometrie. Ale jelikož ani ty sám jsi docela nerozuměl jejímu fungování, natož ho vysvětlovat někomu bez sebemenších znalostí Síly, byla to připomínka spíše zbytečná.

Lehké přejíždění kovu po kovu ode dveří.
Slyšel jsi ho a nebyl jsi sám. Příliš slabé než aby šlo o víc než šperk přejíždějící po dveřní ploše. Příliš pravidelné než aby šlo o projev nervozity mladé ženy.
No dobrá…
Slova Aran, komu jen patřila. Tiché skřípění a ťukání přestalo.
Ale je pravdou, že podobné obviňování těmto jednáním nic dobrého nepřinese.

Takže udělám první ale i POSLEDNÍ ústupek z naší strany. A dovolím vám připojit se, jako POZOROVATELŮM k vyšetřovateli pověřenému oběma případy. Tedy pokud chcete?

Elinor Yall

Re: Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Příspěvek od Elinor Yall »

Mandalore, Sundari, jednací sál

Můj pohled při bližším začlenění Eridana se dal popsat jednoduchým způsobem – COŽE?!?
No, ať mé zdroje byly „jakkoli přesvědčivé“, měl jsem z nich pouze informaci o Eridanovi, nic k jeho rodinnému zázemí či podobným záležitostem. Dokonce kdybych věděl, co je Eridan zač, asi bych karty takhle na stůl nehodil. Zvlášť, když jsem si byl jimi natolik jistý, abych je vůbec házel na stůl.
Tohle bylo jasné už na první pohled, a dost možná právě to přimělo Satine se zarazit, vzpomenout si na to, že Jediové občas mívají štěstí na informace podstatně více, než by občas bylo jim samotným milé, a změnit tok jednání směrem ke kompromisu.
„Nechtěl jsem vás ani vévodkyni urazit, jen bych rád pomohl,“ odpovím vévodkyni vážně.
„A ano, souhlasíme.
Budu se snažit nedělat potíže, i když předpokládám, že pověřený vyšetřovatel to dokáží udržet v lati.“

< Jaky, příště vedeš jakákoli neagresivní diplomatická jednání ty. Já v tom akorát tak plavu, > dodám v duchu ke svým společníkům.
V duchu si navíc hodím do souboru úkolů poznámku, že mezi dalšími lidmi, s nimiž si musím promluvit, je Seris Hettyc Kal, o kterou jsem začínal mít solidní obavy. Nevěděl jsem, co ji se Sol´yc Adike - nebo spíš, s Death Watch - pojí, ale zdála se mi na velmi zaujatém lovu, možná až příliš zaujatém, než aby to pro ni bylo bezpečné.

-----------
1661 :D

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Irvin Tavis (výcvik pro Elinor)

Příspěvek od Atalon »

Mandalore; Sundari – jednací sál:

Tvá odpověď Aran byla… řekněme očekávaná, protože to je asi jediné rozumné vysvětlení, jak mohla být akceptována, což se i stalo.
Výborně. Jsem si jista, že Seris si své vyšetřování dokáže… ohlídat.
Ano, Aran byla kousavá, vlastně i strill by v takové situaci kousal příjemněji, nebo to možná nebylo jejími slovy, ale jejich obsahem. Jménem vyšetřovatele zodpovědného za prošetření těchto dvou případů, vyšetřovatele právě teď stojícího za dveřmi jednacího sálu, jediného vyšetřovatele který měl u vévodkyně Satine dost důvěry, aby tato šetření mohl vést.
No, byl to rozhodně zajímavý rozhovor. A myslím, že se dá řadit mezi ty úspěšnější, minimálně v porovnání s vašimi předchůdci. Jak se zdá mistře Tavisi, dokázal jste upoutat pozornost těch správných lidí. Takže navrhuji jej nyní ukončit a vrátit se k němu, až se seznámíte se situací… řekněme osobně. Souhlasíte?
Velmi diplomatické, velmi tajemné a velmi kousavé. Dokonalý způsob jak říct máte něco co potřebujeme, informace které nemáme, tak nám je dejte a pak se budeme bavit dál. Způsob jak ukončit rozhovory dost decentně, abychom se vyhnuli debatám na téma, že jeden z jednatelů už vypadá jaksi po smrti. A zároveň asi poslední příležitost položit otázky, příležitost vyložit na stůl další karty.

< Ne díky. Vedl jste si výsostně. Lépe by to zvládl, za daných okolností, jen málokdo. Mistr Lanius nemohl vybrat líp. >
Jaky byl zpět, se zklidňující se situací se vracel i jeho klid a ani si nevšiml, že tě někde cestou začal považovat za autoritu. O to zábavněji však působil jeho dodatek.
< Co chcete dělat teď mi… … … Irvine? >

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“