Neznámá planeta:
Kostra Acklay.
Zavrčel jsem tiše na Tumovu otázku a potom jsem již věnoval pozornost věcem, které přitáhly dívky. Ale když se Tum dal do práce, získal tak všechnu mou pozornost a já jenom nevěřícně koukal, jaké geniální zbraně dokáže vyrobit - nečekal bych něco takového zvlášť při jeho průměrné inteligenci. Brzy jsme byli vyzbrojeni pěkným arsenálem, ale to se začlo dít něco velice nemilého. Nim už se chystá prozradit další plán, ale v tom se zvednu a nervózně se začnu rozhlížet, protože smrt linoucí se v Síle mě moc neupokojovala v tom, že jsme právě v bezpečí. Místo odpovědi na jasnou otázku jen trochu vystrašeně opáčím.
Měli bychom odsud vypadnout. Hlavně na nějakou jinou stranu, než šel ten blázen Gir!
Honem a přitom trochu nesystematicky začnu sbírat zbraně, které Tum vyrobil a rozhlížet se, kterým směrem Gir předtím vlastně šel, abychom vyrazili opačným. Když po chvilce zjistím, že na mě všichni nechápavě koukají, rozhodnu se jim to vysvětlit.
V Síle cítím, že někdo nebo něco dostal Gira a ostatní. Opět cítím méně bytostí propojených s Temnou stranou Síly. Jestli tu byla kostra Acklay, tak tu budou žít určitě i další a tuhle bestii vážně nechci potkat. Ale jak najdeme ty vojáky?
Mossd (výcvik pro MrTukan)
Moderátor: Moderátoři
Neznámá planeta:
Na tvé vysvětlení reagovala většina tvé skupiny obdobně jako ty, Une i Tum začali hbitě sbírat zbraně, vyděšeně se rozhlížejíc kolem. Nima se místo toho klidně usadila do meditačního sedu, zavřela oči a začala úporně svraštět čelo. Po chvilce je opět otevřela a překvapeně se na tebe zadívala.
Ty je cítíš? Jako jasně, myslím?
Tato otázka rychle ochromila vaše balení.
Co blbneš Nim, teď bal pak budem diskutovat!
Komentovala Une Nimino chování, která jí na to jen odsekla,
kdyby se něco blížilo, tak bych to cítila
a přitom na tebe nepřestávala tázavě koukat.
Já se musím strašně soustředit, abych je jen zahlédla v Síle.
Vysvětlila po chvilce, čímž vzbudila ještě větší pozornost ostatních, kteří se nyní ze všech sil snažili zachytit ostatní v Síle. Po chvíli všichni rezignovaně odsouhlasily Niminu reakci se stejným výsledkem a tázavě se na tebe dívali. Teprve nyní jsi si začal uvědomovat, že ony síly které jsi připisoval tomuto světu nepůsobily na všechny, nebo alespoň ne stejně.
Na tvé vysvětlení reagovala většina tvé skupiny obdobně jako ty, Une i Tum začali hbitě sbírat zbraně, vyděšeně se rozhlížejíc kolem. Nima se místo toho klidně usadila do meditačního sedu, zavřela oči a začala úporně svraštět čelo. Po chvilce je opět otevřela a překvapeně se na tebe zadívala.
Ty je cítíš? Jako jasně, myslím?
Tato otázka rychle ochromila vaše balení.
Co blbneš Nim, teď bal pak budem diskutovat!
Komentovala Une Nimino chování, která jí na to jen odsekla,
kdyby se něco blížilo, tak bych to cítila
a přitom na tebe nepřestávala tázavě koukat.
Já se musím strašně soustředit, abych je jen zahlédla v Síle.
Vysvětlila po chvilce, čímž vzbudila ještě větší pozornost ostatních, kteří se nyní ze všech sil snažili zachytit ostatní v Síle. Po chvíli všichni rezignovaně odsouhlasily Niminu reakci se stejným výsledkem a tázavě se na tebe dívali. Teprve nyní jsi si začal uvědomovat, že ony síly které jsi připisoval tomuto světu nepůsobily na všechny, nebo alespoň ne stejně.
Neznámá planeta:
Zastavím se a káravě, vyčítavě a trochu dotčeně se zadívám na Nim. Udělám dva kroky směrem k ní a možná trochu strašidelným hlasem začnu svůj proslo.
Ano, cítím je jasně! Nedokážu sice určit jejich přesnou polohu, ale cítím každého uživatele Síly, který tu je. Jsou jako svíčky. Cítit jsou jen tak dlouho, dokud je někdo nezhasne. A mnoho z nich už zhaslo nebo zhasíná. Jsem přesvědčen, že Gira a ostatní potkal nezávidihodný osud. Těžko říct, jestli je chytili a zabili vojáci nebo nějaká Ashley, ale pravdou je, že jejich plamínky mizí. A já bych byl rád, aby ten můj dál hořel a když budou hořet i ty vaše, je i pro mě pravděpodobnost přežití daleko vyšší, takže se sbalíme a vypadnem Nim, jo?
Poslední otázku nemíním přímo jako otázku, ale spíše rozkaz položený tak, aby z toho mohla sama vyjít tak, že se tak rozhodla.
Zastavím se a káravě, vyčítavě a trochu dotčeně se zadívám na Nim. Udělám dva kroky směrem k ní a možná trochu strašidelným hlasem začnu svůj proslo.
Ano, cítím je jasně! Nedokážu sice určit jejich přesnou polohu, ale cítím každého uživatele Síly, který tu je. Jsou jako svíčky. Cítit jsou jen tak dlouho, dokud je někdo nezhasne. A mnoho z nich už zhaslo nebo zhasíná. Jsem přesvědčen, že Gira a ostatní potkal nezávidihodný osud. Těžko říct, jestli je chytili a zabili vojáci nebo nějaká Ashley, ale pravdou je, že jejich plamínky mizí. A já bych byl rád, aby ten můj dál hořel a když budou hořet i ty vaše, je i pro mě pravděpodobnost přežití daleko vyšší, takže se sbalíme a vypadnem Nim, jo?
Poslední otázku nemíním přímo jako otázku, ale spíše rozkaz položený tak, aby z toho mohla sama vyjít tak, že se tak rozhodla.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Neznámá planeta:
Tvůj podrážděný tón a rozkazovačné chování ostatní příliš nenadchlo, ale vzhledem k vážnosti situace na něj nic neřekli, jen se ti podobným způsobem dostalo odpovědi.
Ta menší skupina vojáků je asi pět kilometrů tímhle směrem,
řekla rozhořčeně Nim a rukou ukázala směrem k louce odkud přišli první výstřely,
Je jich tam asi dvacet a dost silně vyzbrojených. Takže se k nim nehrnu! Ty ostatní se někam přesouvali, ale bylo jich přes třicet a protože mezi nima nebyl žádnej uživatel Síly, tak netušim kolik dalších tu je, stačí ti to takhle?!
Tak jako tvá otázka před chvílí, ani tato otázka nebyla míněna tázavě, ale spíše káravě. Tum a Une se do sporu zatím raději nikterak nezapojovali, snad proto že si uvědomovali jeho zbytečnost, tedy až do chvíle.
Tak dost! Nechte toho vy dva. Teď máme větší trable než vaše štěkání!
Vtrhla do vaší hádky po chvíli rázně Une. Nim se sice ještě pokoušela říct, že si nezačala ale pohled Une byl nekompromisně jasný.
Teď musíme vymyslet co dál a ne se hádat...
pokračovala v kázání vás obou Une,
...směrem kudy šel Gir, asi nepůjdeme. Zaútočit s oštěpama na dvacet vojáků s puškama taky asi nepude a potkat se třeba jen s jediným sithem taky nechci. Takže zkuste vydumat co dělat a ne řikat co nedělat, kruci!
Une sice o nic starší než vy ostatní, teď vypadala naprosto autoritativně a její kritika byla smrtelně přesná. Nim na ní jen sklonila hlavu a nemýt již přirozeně rudou tvář, jistě by jste si všimli jejího zrudnutí.
Máš pravdu Une. Hádáme se o ničem, já to uznám, co ty?
Otočila se na tebe a podala ti ruku s mírným pohledem v očích.
Mohli bychom, pokud nikdo nic nenamítne, zkusit najít tu větší skupinu. Jestli to má být lov, tak si myslím že na nás nepůjdou ve třiceti, takže se rozdělí a asi od nás nebudou čekat protiútok. To by se dalo využít, co myslíte?
Odpověď sice směřovala k vám všem, ale pohled měla stále upřený na tebe.
Tvůj podrážděný tón a rozkazovačné chování ostatní příliš nenadchlo, ale vzhledem k vážnosti situace na něj nic neřekli, jen se ti podobným způsobem dostalo odpovědi.
Ta menší skupina vojáků je asi pět kilometrů tímhle směrem,
řekla rozhořčeně Nim a rukou ukázala směrem k louce odkud přišli první výstřely,
Je jich tam asi dvacet a dost silně vyzbrojených. Takže se k nim nehrnu! Ty ostatní se někam přesouvali, ale bylo jich přes třicet a protože mezi nima nebyl žádnej uživatel Síly, tak netušim kolik dalších tu je, stačí ti to takhle?!
Tak jako tvá otázka před chvílí, ani tato otázka nebyla míněna tázavě, ale spíše káravě. Tum a Une se do sporu zatím raději nikterak nezapojovali, snad proto že si uvědomovali jeho zbytečnost, tedy až do chvíle.
Tak dost! Nechte toho vy dva. Teď máme větší trable než vaše štěkání!
Vtrhla do vaší hádky po chvíli rázně Une. Nim se sice ještě pokoušela říct, že si nezačala ale pohled Une byl nekompromisně jasný.
Teď musíme vymyslet co dál a ne se hádat...
pokračovala v kázání vás obou Une,
...směrem kudy šel Gir, asi nepůjdeme. Zaútočit s oštěpama na dvacet vojáků s puškama taky asi nepude a potkat se třeba jen s jediným sithem taky nechci. Takže zkuste vydumat co dělat a ne řikat co nedělat, kruci!
Une sice o nic starší než vy ostatní, teď vypadala naprosto autoritativně a její kritika byla smrtelně přesná. Nim na ní jen sklonila hlavu a nemýt již přirozeně rudou tvář, jistě by jste si všimli jejího zrudnutí.
Máš pravdu Une. Hádáme se o ničem, já to uznám, co ty?
Otočila se na tebe a podala ti ruku s mírným pohledem v očích.
Mohli bychom, pokud nikdo nic nenamítne, zkusit najít tu větší skupinu. Jestli to má být lov, tak si myslím že na nás nepůjdou ve třiceti, takže se rozdělí a asi od nás nebudou čekat protiútok. To by se dalo využít, co myslíte?
Odpověď sice směřovala k vám všem, ale pohled měla stále upřený na tebe.
Neznámá planeta:
Rozhodně se mi nelíbilo, jak na mě Nim vyštěkla, takže jsem se už už chystal jí oplatit stejnou mincí, když se do toho vložila Une, která mě i Nim pěkně setřela a donutila k zamyšlení. Sice jsem po Une hodil vzdorovitým pohledem, ale stejně jsem věděl, že má pravdu a další hádání nám nikterak nepomůže, a proto jsem na Nimin usmiřovací akt zareagoval kladně a také ji podal ruku přičemž jsem se ji podíval přímo do očí a pokývnul hlavou.
Souhlas.
Když pak Nim vybalila svůj plán, tak jsem mu sice příliš nedůvěřoval, ale rozhodně jsem neměl žádný lepší, takže jsem jenom znovu pokývl hlavou a prohlásil s lehkým rýpnutím směrem k Nim.
Proč ne, když nemáme nic lepšího. Přece si tu nesednem na prdel a nebudem čekat, až si pro nás přijdou, že jo.
Rozhodně se mi nelíbilo, jak na mě Nim vyštěkla, takže jsem se už už chystal jí oplatit stejnou mincí, když se do toho vložila Une, která mě i Nim pěkně setřela a donutila k zamyšlení. Sice jsem po Une hodil vzdorovitým pohledem, ale stejně jsem věděl, že má pravdu a další hádání nám nikterak nepomůže, a proto jsem na Nimin usmiřovací akt zareagoval kladně a také ji podal ruku přičemž jsem se ji podíval přímo do očí a pokývnul hlavou.
Souhlas.
Když pak Nim vybalila svůj plán, tak jsem mu sice příliš nedůvěřoval, ale rozhodně jsem neměl žádný lepší, takže jsem jenom znovu pokývl hlavou a prohlásil s lehkým rýpnutím směrem k Nim.
Proč ne, když nemáme nic lepšího. Přece si tu nesednem na prdel a nebudem čekat, až si pro nás přijdou, že jo.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Neznámá planeta:
Pomalu jste se sebrali, Nim podtext tvé odpovědi buď přešla nebo ignorovala. V klidu jste si rozebrali zbraně, na tebe vyšel tvůj skořápkový štít a jedno z kostěných kopí.
Pod vedením Nim jste se vydali severovýchodním směrem opatrným a co nejtišším pohybem. Postupovali jste opatrně a proto i pomaleji, asi po hodině jste dorazili k poli obřích červených hub, kde se náhle Nim prudce zastavila.
Jdou sem!
Pronesla tiše a se zavřenýma očima se natočila směrem k jakési cestě mezi "kmeny" hub,
jsou dva, jdou odtamtud.
Upřesnila situaci. Ty jsi jejich přítomnost necítil, ale nebyl důvod v tomto Nim nevěřit.
Tak co myslíte? Zkusíme to?
Přednesl Tum další naprosto očividnou a tudíž zbytečnou otázku. Ty jsi se mezitím rozhlédl po okolí, byl zde les hub jejichž velikost se pohybovala od zhruba šesti do několika desítek metrů, měly velice rozložité klobouky takže zde bylo poměrně velké šero, tedy dokonce větší než bylo ve zbytku tohoto světa, navíc to vypadalo že se již začalo stmívat. V tomto lese byla něčím vytlačená asi čtyři metry široká cesta po níž se k vám vojáci blížili. Na zemi se nacházelo několik velkých balvanů roztroušených kolem, jinak zde nic moc nebylo, ani příliš zeleně. Kousek od cesty napravo jsi viděl zlomenou houbu, jejíž asi půl druhého metru široká a několik desítek metrů dlouhá noha bez klobouku se zde nyní válela, skupina několika velkých kamenů nalevo na cestě také bylo dost velkých pro úkryt a asi na tři menší houby v okolí cesty by se dalo vylézt. Dvě byly téměř naproti sobě a nejblíže ke směru odkud se blížili vojáci, kousek od nich ležel kmen, který sahal téměř až ke třetí houbě ležící naproti balvanům. Musel jsi uznat, že bojiště není zvoleno nejhůře.
Já bych do toho šla.
Dodala s pokýváním hlavy Nim a tázavě se na vás podívala.
Pomalu jste se sebrali, Nim podtext tvé odpovědi buď přešla nebo ignorovala. V klidu jste si rozebrali zbraně, na tebe vyšel tvůj skořápkový štít a jedno z kostěných kopí.
Pod vedením Nim jste se vydali severovýchodním směrem opatrným a co nejtišším pohybem. Postupovali jste opatrně a proto i pomaleji, asi po hodině jste dorazili k poli obřích červených hub, kde se náhle Nim prudce zastavila.
Jdou sem!
Pronesla tiše a se zavřenýma očima se natočila směrem k jakési cestě mezi "kmeny" hub,
jsou dva, jdou odtamtud.
Upřesnila situaci. Ty jsi jejich přítomnost necítil, ale nebyl důvod v tomto Nim nevěřit.
Tak co myslíte? Zkusíme to?
Přednesl Tum další naprosto očividnou a tudíž zbytečnou otázku. Ty jsi se mezitím rozhlédl po okolí, byl zde les hub jejichž velikost se pohybovala od zhruba šesti do několika desítek metrů, měly velice rozložité klobouky takže zde bylo poměrně velké šero, tedy dokonce větší než bylo ve zbytku tohoto světa, navíc to vypadalo že se již začalo stmívat. V tomto lese byla něčím vytlačená asi čtyři metry široká cesta po níž se k vám vojáci blížili. Na zemi se nacházelo několik velkých balvanů roztroušených kolem, jinak zde nic moc nebylo, ani příliš zeleně. Kousek od cesty napravo jsi viděl zlomenou houbu, jejíž asi půl druhého metru široká a několik desítek metrů dlouhá noha bez klobouku se zde nyní válela, skupina několika velkých kamenů nalevo na cestě také bylo dost velkých pro úkryt a asi na tři menší houby v okolí cesty by se dalo vylézt. Dvě byly téměř naproti sobě a nejblíže ke směru odkud se blížili vojáci, kousek od nich ležel kmen, který sahal téměř až ke třetí houbě ležící naproti balvanům. Musel jsi uznat, že bojiště není zvoleno nejhůře.
Já bych do toho šla.
Dodala s pokýváním hlavy Nim a tázavě se na vás podívala.
Neznámá planeta:
Teď nebo nikdy. Je to tu skvěle připravené pro skalpování dvou hovad.
Vyjádřím svůj souhlas polohlasně a potom nekompromisně zavelím.
Tak honem, poschovávejte se a pak je sejmem pěkně ze zálohy. Já si vylezu támhle na tu houbu a na tu druhou by moh někdo další. A zbytek si určitě najde nějaký místo, kam se zašít, než sem dorazej.
Ukážu na nižší houby hned u cesty a nečekaje na další reakce vyrazím k jedné z nich, abych vyšplhal nahoru, rozhlédl se a pak se zase přikrčil tak, abych viděl na cestu, ale zároveň abych příliš nevyčníval a nepřitahoval pozornost.
Ti blbci se stejně nepodívaj nahoru, ale jistota je jistota. Snad to klapne a sejmem je rychle a potichu.
Teď nebo nikdy. Je to tu skvěle připravené pro skalpování dvou hovad.
Vyjádřím svůj souhlas polohlasně a potom nekompromisně zavelím.
Tak honem, poschovávejte se a pak je sejmem pěkně ze zálohy. Já si vylezu támhle na tu houbu a na tu druhou by moh někdo další. A zbytek si určitě najde nějaký místo, kam se zašít, než sem dorazej.
Ukážu na nižší houby hned u cesty a nečekaje na další reakce vyrazím k jedné z nich, abych vyšplhal nahoru, rozhlédl se a pak se zase přikrčil tak, abych viděl na cestu, ale zároveň abych příliš nevyčníval a nepřitahoval pozornost.
Ti blbci se stejně nepodívaj nahoru, ale jistota je jistota. Snad to klapne a sejmem je rychle a potichu.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Neznámá planeta:
Tvůj rozkaz byl nadmíru přesvědčivý a nikdo na něj nic nenamítal, nejspíše proto že by i sami přišli s obdobným. Dle svého plánu jsi vyrazil k tobě bližší houbě na pravé straně cesty, po tvé levici se k tobě rychle připojil Tum, který okamžitě hbitým skokem Síly tak jako ty vyskočil na protější houbu a zaujal vyčkávací pozici. Když jsi zrakem překontroloval dívky, tak jsi zjistil že se vybavené luky též rozdělily, Une zaujala pozici za jedním z velkých balvanů ze druhé strany cesty a Nim za spadlou nohou houby téměř pod tebou. Vše bylo připraveno právě včas, neboť mezi "kmeny" hub se objevila vaše kořist, byly to dva statní muži oblečení v lehkých stříbřitých brněních, ale nevypadali jako mandaloriané spíše jako vojáci Sithského impéria ze záznamů které jsi viděl na Akademii. V rukou dřímali těžké blastery, ale nevyzařovali žádnou Sílu, jejich brnění vypadala lehká ale pevná, vaše zbraně by jim jen těžko mohly způsobit vážnější škodu, ale byla zde místa v oblastech pohybu kde nebyla plátovaná ale jen z vyztužené látky. Ucítil jsi váhavost svých druhů, ale také odhodlání. Každý z vás si dobře uvědomoval, že lepší příležitost už nedostanete. Vojáci si vaší přítomnosti zřejmě nevšimli a klidným krokem doplněným debatou v nějakém cizím jazyce v klidu pokračovali směrem do pasti. Všichni jste se ostražitě připravovali k útoku, když:
"Pozor! Nebezpečí! Nim!"
Hlas Síly v tvé hlavě byl jasný a silný, jediný pohled na Nim ti dal vysvětlení. Asi tři metry za ní stál voják se zbraní pevně zacílenou na její záda. Vypadal jinak, byl oděný v černém brnění, jež nějakým způsobem pohlcovalo vše z okolí a snad i světlo, zřejmě proto se dokázal nepozorovaně přiblížit k Nim, ale Sílu ošálit nedokázal. Nim ovšem nyní s nataženým lukem namířeným na jednoho z vojáků neměla o situaci sebemenší tušení a i kdyby měla, sama by se z ní jen těžko dostala bez vážného zranění. Ty jsi na druhou stranu mohl zasáhnout relativně pohodlně, pokud by ses přesunul ke vzdálenějšímu okraji klobouku, byl bys přímo nad Nim v asi pěti metrové výšce. Ovšem nechal bys tak minimálně jednoho z vojáků na cestě naprosto volného a nejspíše tak ohrozil váš útok. Na rozhodnutí jsi měl jen okamžik, protože nevyhnutelný střet se blížil každým jejich krokem.
Tvůj rozkaz byl nadmíru přesvědčivý a nikdo na něj nic nenamítal, nejspíše proto že by i sami přišli s obdobným. Dle svého plánu jsi vyrazil k tobě bližší houbě na pravé straně cesty, po tvé levici se k tobě rychle připojil Tum, který okamžitě hbitým skokem Síly tak jako ty vyskočil na protější houbu a zaujal vyčkávací pozici. Když jsi zrakem překontroloval dívky, tak jsi zjistil že se vybavené luky též rozdělily, Une zaujala pozici za jedním z velkých balvanů ze druhé strany cesty a Nim za spadlou nohou houby téměř pod tebou. Vše bylo připraveno právě včas, neboť mezi "kmeny" hub se objevila vaše kořist, byly to dva statní muži oblečení v lehkých stříbřitých brněních, ale nevypadali jako mandaloriané spíše jako vojáci Sithského impéria ze záznamů které jsi viděl na Akademii. V rukou dřímali těžké blastery, ale nevyzařovali žádnou Sílu, jejich brnění vypadala lehká ale pevná, vaše zbraně by jim jen těžko mohly způsobit vážnější škodu, ale byla zde místa v oblastech pohybu kde nebyla plátovaná ale jen z vyztužené látky. Ucítil jsi váhavost svých druhů, ale také odhodlání. Každý z vás si dobře uvědomoval, že lepší příležitost už nedostanete. Vojáci si vaší přítomnosti zřejmě nevšimli a klidným krokem doplněným debatou v nějakém cizím jazyce v klidu pokračovali směrem do pasti. Všichni jste se ostražitě připravovali k útoku, když:
"Pozor! Nebezpečí! Nim!"
Hlas Síly v tvé hlavě byl jasný a silný, jediný pohled na Nim ti dal vysvětlení. Asi tři metry za ní stál voják se zbraní pevně zacílenou na její záda. Vypadal jinak, byl oděný v černém brnění, jež nějakým způsobem pohlcovalo vše z okolí a snad i světlo, zřejmě proto se dokázal nepozorovaně přiblížit k Nim, ale Sílu ošálit nedokázal. Nim ovšem nyní s nataženým lukem namířeným na jednoho z vojáků neměla o situaci sebemenší tušení a i kdyby měla, sama by se z ní jen těžko dostala bez vážného zranění. Ty jsi na druhou stranu mohl zasáhnout relativně pohodlně, pokud by ses přesunul ke vzdálenějšímu okraji klobouku, byl bys přímo nad Nim v asi pěti metrové výšce. Ovšem nechal bys tak minimálně jednoho z vojáků na cestě naprosto volného a nejspíše tak ohrozil váš útok. Na rozhodnutí jsi měl jen okamžik, protože nevyhnutelný střet se blížil každým jejich krokem.
Neznámá planeta:
Doprdele, past v pasti, to bych vážně nečekal. Musím něco udělat, ale nemůžu vyrušovat Nim. Snad ostatní zvládnou sejmout ty dva, já se musím postarat o tohohle třetího, než to do ní napálí. Šmejd.
Bleskne mi hlavou a rychle si prohlédnu pozici obou vojáků ve stříbrné. Doufám, že je Tum s Une dokážou sejmout sami a rychle, ale tiše se přesunu k druhému okraji klobouku houby tak, abych měl dobrý výhled. Nebylo už na co čekat. Věděl jsem, že mým činnem začne řež, ze které rozhodně nemusíme vyjít jako vítězové, přesto jsem to musel udělat. Chytil jsem si své kopí do hodové pozice, zakousl se do rtu a vší svou silou i Silou jsem vrhnu kopí dolů přímo na vojáka. Snažil jsem se trefit oblast krku, která by mohla být méně chráněná.
Nim, k zemi!
Zařval jsem ihned po vypuštění svého oštepu a na to jsem se vrhnul, štítem napřed, dolů na černého vojáka, kterého jsem oštěpoval. Byl jsem rozhodnutý ho domlátit i kdyby mu oštěp nic neudělal. Rána tvrdým štítem do hlavy, leč přes helmu, by mohla být nepříjemná a v návaznosti na to by se mi mohlo podařit sebrat mu zbraň. Jediné, čeho jsem se trochu bál, bylo aby nezasáhl Nim, a také aby Une s Tumem dokázali vyřídit každý jednoho vojáka ihned po mém výkřiku.
Doprdele, past v pasti, to bych vážně nečekal. Musím něco udělat, ale nemůžu vyrušovat Nim. Snad ostatní zvládnou sejmout ty dva, já se musím postarat o tohohle třetího, než to do ní napálí. Šmejd.
Bleskne mi hlavou a rychle si prohlédnu pozici obou vojáků ve stříbrné. Doufám, že je Tum s Une dokážou sejmout sami a rychle, ale tiše se přesunu k druhému okraji klobouku houby tak, abych měl dobrý výhled. Nebylo už na co čekat. Věděl jsem, že mým činnem začne řež, ze které rozhodně nemusíme vyjít jako vítězové, přesto jsem to musel udělat. Chytil jsem si své kopí do hodové pozice, zakousl se do rtu a vší svou silou i Silou jsem vrhnu kopí dolů přímo na vojáka. Snažil jsem se trefit oblast krku, která by mohla být méně chráněná.
Nim, k zemi!
Zařval jsem ihned po vypuštění svého oštepu a na to jsem se vrhnul, štítem napřed, dolů na černého vojáka, kterého jsem oštěpoval. Byl jsem rozhodnutý ho domlátit i kdyby mu oštěp nic neudělal. Rána tvrdým štítem do hlavy, leč přes helmu, by mohla být nepříjemná a v návaznosti na to by se mi mohlo podařit sebrat mu zbraň. Jediné, čeho jsem se trochu bál, bylo aby nezasáhl Nim, a také aby Une s Tumem dokázali vyřídit každý jednoho vojáka ihned po mém výkřiku.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Neznámá planeta:
Pevně jsi uchopil svůj oštěp a plnou silou podpořenou i Sílou jsi jej neochvějně mrštil do koženého nákrčníku černého vojáka. Síla to byla ohromná, neboť kopí vzduch doslova prořízlo, bohužel stejného efektu se mu nedostalo při střetu s vojákovou zbrojí, o níž se s hlasitým zapraskáním roztříštilo na několik kusů. Ovšem i takto nebylo bez účinku, voják onen úder jisto jistě cítil, což dokazoval i tlumený zvuk z jeho helmy, ale co bylo hlavní škubnutí rukou podpírající zbraň která místo do zad značně překvapené Nim vypálila do kmene houby. Tvůj následný skok byl podstatně účinnější a to i přes jeho poněkud krkolomné provedení. Když jsi se totiž chystal ke skoku sklouzla ti po hraně klobouku houby noha a místo ladného skoku následoval nepopsatelný pád, který ale skončil stejně neuvěřitelně, neboť ve chvíli dopadu se tvůj štít letící kolmo k zemi ve tvé ruce zabořil skrze helmu do hlavy vojáka a nebýt jeho přeci jen hodně tvrdého hrudního pancíře, nejspíše by jej přeťal ve dví. Nim sebou mezitím bleskově praštila o zem s vytřeštěným pohledem, když jí asi půl metru od hlavy proletěla střela.
Mezitím se opodál odehrávala další o nic menší bitva, když Tum uslyšel tvůj výkřik na nic nečekal a střemhlav se vrhl na vojáky. Podařilo se mu je při dopadu oba shodit na zem a v následné potyčce za doprovodu Uneiny střelby dokonce jednoho smrtelně seknout do boku. V jeho rukou byl i tento primitivní meč smrtící zbraní. Druhý ovšem projevil alespoň základní taktické myšlení a hned jak se mu podařilo vstát se několika hbitými úskoky dostal mimo Tumův dosah. Smrti svého parťáka už zabránit nedokázal, ale neochvějně se dal do palby na Tuma. Ten na nic nečekal a pomocí Síly se katapultoval bez zranění do krytu kamenů k Une.
Voják když Tum zmizel za kameny se začal rozhlížet po okolí a bohužel jsi mu padl do oka ty, respektive tvá hlava vyčnívající zpoza klády. Okamžitě začal bez míření pálit tvým směrem a jak se ukázalo ani onen kmen nepředstavoval vhodnou obranu, neboť několik střel bez odporu proletělo skrz. Naopak tvůj štít nyní zaklíněný v lebce vojáka a z části zaražený v zemi byl obdivuhodně tvrdou obranou, několik střel které ho zasáhly na něm nezanechaly žádné stopy ani poškození.
Pevně jsi uchopil svůj oštěp a plnou silou podpořenou i Sílou jsi jej neochvějně mrštil do koženého nákrčníku černého vojáka. Síla to byla ohromná, neboť kopí vzduch doslova prořízlo, bohužel stejného efektu se mu nedostalo při střetu s vojákovou zbrojí, o níž se s hlasitým zapraskáním roztříštilo na několik kusů. Ovšem i takto nebylo bez účinku, voják onen úder jisto jistě cítil, což dokazoval i tlumený zvuk z jeho helmy, ale co bylo hlavní škubnutí rukou podpírající zbraň která místo do zad značně překvapené Nim vypálila do kmene houby. Tvůj následný skok byl podstatně účinnější a to i přes jeho poněkud krkolomné provedení. Když jsi se totiž chystal ke skoku sklouzla ti po hraně klobouku houby noha a místo ladného skoku následoval nepopsatelný pád, který ale skončil stejně neuvěřitelně, neboť ve chvíli dopadu se tvůj štít letící kolmo k zemi ve tvé ruce zabořil skrze helmu do hlavy vojáka a nebýt jeho přeci jen hodně tvrdého hrudního pancíře, nejspíše by jej přeťal ve dví. Nim sebou mezitím bleskově praštila o zem s vytřeštěným pohledem, když jí asi půl metru od hlavy proletěla střela.
Mezitím se opodál odehrávala další o nic menší bitva, když Tum uslyšel tvůj výkřik na nic nečekal a střemhlav se vrhl na vojáky. Podařilo se mu je při dopadu oba shodit na zem a v následné potyčce za doprovodu Uneiny střelby dokonce jednoho smrtelně seknout do boku. V jeho rukou byl i tento primitivní meč smrtící zbraní. Druhý ovšem projevil alespoň základní taktické myšlení a hned jak se mu podařilo vstát se několika hbitými úskoky dostal mimo Tumův dosah. Smrti svého parťáka už zabránit nedokázal, ale neochvějně se dal do palby na Tuma. Ten na nic nečekal a pomocí Síly se katapultoval bez zranění do krytu kamenů k Une.
Voják když Tum zmizel za kameny se začal rozhlížet po okolí a bohužel jsi mu padl do oka ty, respektive tvá hlava vyčnívající zpoza klády. Okamžitě začal bez míření pálit tvým směrem a jak se ukázalo ani onen kmen nepředstavoval vhodnou obranu, neboť několik střel bez odporu proletělo skrz. Naopak tvůj štít nyní zaklíněný v lebce vojáka a z části zaražený v zemi byl obdivuhodně tvrdou obranou, několik střel které ho zasáhly na něm nezanechaly žádné stopy ani poškození.
Neznámá planeta:
Neprve se honem pokusím celý dostat za svůj štít, aby mě voják neohrožoval svými výstřely a současně se snažím vyprostit ho z lebky druhého vojáka, kterého se mi podařilo tak skvěle eliminovat, a také ze země. Ihned potom se začnu shánět po zbrani zabitého vojáka, abych mohl co nejrychleji opětovat palbu. Se štítem před sebou se začnu pomalu pohybovat směrem k žijícímu nepříteli tak, abych si mohl bezpečně sebrat tu zbraň a potom si zlepšit zorné a palebné pole. V tomto okamžiku nestíhám sledovat svoje kolegy, ale doufám, že dělají vše pro to, aby se nenechali zabít a případně vyřídili nebo alespoň napadli posledního vojáka. Při svém pohybu kupředu se jenom rychle podívám na Nim, jestli je v pořádku.
Neprve se honem pokusím celý dostat za svůj štít, aby mě voják neohrožoval svými výstřely a současně se snažím vyprostit ho z lebky druhého vojáka, kterého se mi podařilo tak skvěle eliminovat, a také ze země. Ihned potom se začnu shánět po zbrani zabitého vojáka, abych mohl co nejrychleji opětovat palbu. Se štítem před sebou se začnu pomalu pohybovat směrem k žijícímu nepříteli tak, abych si mohl bezpečně sebrat tu zbraň a potom si zlepšit zorné a palebné pole. V tomto okamžiku nestíhám sledovat svoje kolegy, ale doufám, že dělají vše pro to, aby se nenechali zabít a případně vyřídili nebo alespoň napadli posledního vojáka. Při svém pohybu kupředu se jenom rychle podívám na Nim, jestli je v pořádku.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Neznámá planeta:
Za štít jsi se dostal nikterak dokonalým ale dostatečně účinným přemetem přes něj, což bylo tak akorát neb vzápětí se do něj zavrtala celá dávka střel, když poslední přeživší voják začal svou střelbu mířit. Chvilky "klidu" jsi se rozhodl využít ke zhodnocení situace. Ostatní vypadali v pořádku a dokonce i Nim se ze situace již vzpamatovala, avšak všichni byli ve svých úkrytech totálně chyceni. Voják jasně přešel do ofenzívy a přesto že pomalu ustupoval, svou střelbu rozhodně nepoužíval jako krycí. Rozhodl jsi se využít své výhody v podobě jediného přenosného krytu dost silného aby odolal střelbě, k jeho vytažení z lebky vojáka jsi sice musel použít i Síly ale za moment jsi tak získal jako jediný přístup ke zbrani. Vedle těla vojáka totiž stále ležel jeho těžký blaster, kterého jsi se nyní chopil. Zbraň to byla velice těžká a dost dlouhá, proto s ní jednou rukou prakticky nešlo manipulovat. Pomalu jsi jí v zákrytu štítu dotáhl po zemi ke kmeni a Nim ležící opodál, ta rychle pochopila tvůj záměr a chopila se štítu, kterému tak poskytla nutnou oporu aby jsi se mohl zbraně chopit oběma rukama. Pomalu jsi těžkou zbraň vyzvedl a opřel o štít tak aby hlaveň vyčnívala skrze už značně rozstřílený kmen a s veškerým úsilím zamířil na vojáka. Když jsi stisk spoušť a zbraň vystřelila, tak tě zpětný ráz odhodil na zem, ale podle radostných výkřiků z druhé strany cesty a ustání střelby jsi usuzoval zásah. Nad tebou se vztyčila postava Nim která ti s širokým úsměvem podávala pomocnou ruku.
Hm pěknej zásah. Jo a díky... no víš za záchranu života a tak.
Plného významu první věty jsi se dobral hned jak jsi vstal, kus od vás se na cestě válel vedle svého parťáka mrtví voják, nebo přesněji jeho tělo protože hlavou byla pokrytá větší část cesty za ním. Ty jsi při střelbě sice mířil na hrudník, ale i s tímto výsledkem jsi mohl být spokojen. Ostatní k vám rychle přiběhli s gratulacemi a veselým, ale tobě a podle pohledu i Nim bylo jasné že bitva ještě zdaleka neskončila.
Tak co teď?
Zazněla opět naprosto očividná věta Tuma, ale tentokráte s jasně kladnějším podtextem.
Za štít jsi se dostal nikterak dokonalým ale dostatečně účinným přemetem přes něj, což bylo tak akorát neb vzápětí se do něj zavrtala celá dávka střel, když poslední přeživší voják začal svou střelbu mířit. Chvilky "klidu" jsi se rozhodl využít ke zhodnocení situace. Ostatní vypadali v pořádku a dokonce i Nim se ze situace již vzpamatovala, avšak všichni byli ve svých úkrytech totálně chyceni. Voják jasně přešel do ofenzívy a přesto že pomalu ustupoval, svou střelbu rozhodně nepoužíval jako krycí. Rozhodl jsi se využít své výhody v podobě jediného přenosného krytu dost silného aby odolal střelbě, k jeho vytažení z lebky vojáka jsi sice musel použít i Síly ale za moment jsi tak získal jako jediný přístup ke zbrani. Vedle těla vojáka totiž stále ležel jeho těžký blaster, kterého jsi se nyní chopil. Zbraň to byla velice těžká a dost dlouhá, proto s ní jednou rukou prakticky nešlo manipulovat. Pomalu jsi jí v zákrytu štítu dotáhl po zemi ke kmeni a Nim ležící opodál, ta rychle pochopila tvůj záměr a chopila se štítu, kterému tak poskytla nutnou oporu aby jsi se mohl zbraně chopit oběma rukama. Pomalu jsi těžkou zbraň vyzvedl a opřel o štít tak aby hlaveň vyčnívala skrze už značně rozstřílený kmen a s veškerým úsilím zamířil na vojáka. Když jsi stisk spoušť a zbraň vystřelila, tak tě zpětný ráz odhodil na zem, ale podle radostných výkřiků z druhé strany cesty a ustání střelby jsi usuzoval zásah. Nad tebou se vztyčila postava Nim která ti s širokým úsměvem podávala pomocnou ruku.
Hm pěknej zásah. Jo a díky... no víš za záchranu života a tak.
Plného významu první věty jsi se dobral hned jak jsi vstal, kus od vás se na cestě válel vedle svého parťáka mrtví voják, nebo přesněji jeho tělo protože hlavou byla pokrytá větší část cesty za ním. Ty jsi při střelbě sice mířil na hrudník, ale i s tímto výsledkem jsi mohl být spokojen. Ostatní k vám rychle přiběhli s gratulacemi a veselým, ale tobě a podle pohledu i Nim bylo jasné že bitva ještě zdaleka neskončila.
Tak co teď?
Zazněla opět naprosto očividná věta Tuma, ale tentokráte s jasně kladnějším podtextem.
Neznámá planeta:
V pohodě, nic to nebylo.
Opáčil jsem Nim drsňácky přičemž jsem se snažil skrýt bolest, kterou sebou přinesl zpětný ráz a náraz na zem. To však brzy přešlo a s Niminou pomocí jsem se vyhoupl na nohy, abych si prohlédl, jak se mi to povedlo. Když se Tum, jako obvykle, hloupě zeptal co budeme dělat dál, neváhal jsem a rychle jsem víceméně rozhodl.
Rychle jim seberem zbraně a všechno co by se mohlo hodit a vypadneme odsud. Určitě střelbu slyšeli jejich parťáci a je dost možný že už sem mířej.
Při těch slovech si odložím blaster a rychle začnu šacovat mrtvolu vojáka jestli nenajdu ještě nějaké další věcičky nebo zbraně, které by se mohly hodit.
V pohodě, nic to nebylo.
Opáčil jsem Nim drsňácky přičemž jsem se snažil skrýt bolest, kterou sebou přinesl zpětný ráz a náraz na zem. To však brzy přešlo a s Niminou pomocí jsem se vyhoupl na nohy, abych si prohlédl, jak se mi to povedlo. Když se Tum, jako obvykle, hloupě zeptal co budeme dělat dál, neváhal jsem a rychle jsem víceméně rozhodl.
Rychle jim seberem zbraně a všechno co by se mohlo hodit a vypadneme odsud. Určitě střelbu slyšeli jejich parťáci a je dost možný že už sem mířej.
Při těch slovech si odložím blaster a rychle začnu šacovat mrtvolu vojáka jestli nenajdu ještě nějaké další věcičky nebo zbraně, které by se mohly hodit.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Neznámá planeta:
Rychle jsi začal prohledávat mrtvolu vojáka, nebo to co zní zbylo. Bohužel jsi mimo několika zásobníků a vibrodýky nic zajímavého nenašel, narozdíl od těl ostatních vojáků která vydala dost zajímavý poklad. Une jak se dalo předpokládat se při rabování specializovala hlavně na zbraně, takže ti v momentě přinesla oba jejich blastery tak lehce, jako by nic nevážily a za opaskem obě jejich vibrodýky. Tum zase naopak věnoval pozornost jiným věcem a nejenže přinesl dost podstatnou věc na níž Une pozapomněla a to náhradní zásobníky, ale především se mu podařilo vydolovat z jedné z mrtvol granát, byla to nazlátlá koule o jejímž užití nebylo pochyb narozdíl od jejího typu nebo účinku o němž jste neměli tušení.
Hele co mám!
Ohodnotil svůj nález krátce předtím než mu byl zabaven Nim
Dej to sem! Nehodlám vylítnout do vzduchu kvůli tomu že sis s tím hrál!
Une se hbitě chopila i tvé zbraně a nevypadala že by jí jejich váha nějak omezovala a společně jste se dle tvého návrhu zdekovali. Váš přesun vedený Nim směřoval obloukem na sever a asi po půl hodině se zastavil, nebo přesněji se zastavila Nim.
Tak a je to tady!
Pronesla rázně a jen okamžik poté se rozezněly desítky troubení z různých směrů, ale vypadaly dost daleko od vás.
Čas vypršel!
Naprázdno dodala a suše polkla,
začíná to!
Zatím to vypadalo, že jste v bezpečí ve skrytu džungle ale přesto jste instinktivně začali rozdělovat zbraně. Problém byl v jejich poněkud nesymetrickém počtu, vy čtyři jste měli jen tři pušky. Navíc tu byl fakt jejich váhy, který teď očividně nikoho nezajímal a který podle všeho nevadil jen z vás všech nejsvalnatější Une, která jediná byla s blasterem schopna zacházet bez nutnosti opory. Vaše dělení se rychle změnilo ve zběsilou hádku, rychle se měnící ve rvačku, pokud někdo něco rychle neudělá.
Rychle jsi začal prohledávat mrtvolu vojáka, nebo to co zní zbylo. Bohužel jsi mimo několika zásobníků a vibrodýky nic zajímavého nenašel, narozdíl od těl ostatních vojáků která vydala dost zajímavý poklad. Une jak se dalo předpokládat se při rabování specializovala hlavně na zbraně, takže ti v momentě přinesla oba jejich blastery tak lehce, jako by nic nevážily a za opaskem obě jejich vibrodýky. Tum zase naopak věnoval pozornost jiným věcem a nejenže přinesl dost podstatnou věc na níž Une pozapomněla a to náhradní zásobníky, ale především se mu podařilo vydolovat z jedné z mrtvol granát, byla to nazlátlá koule o jejímž užití nebylo pochyb narozdíl od jejího typu nebo účinku o němž jste neměli tušení.
Hele co mám!
Ohodnotil svůj nález krátce předtím než mu byl zabaven Nim
Dej to sem! Nehodlám vylítnout do vzduchu kvůli tomu že sis s tím hrál!
Une se hbitě chopila i tvé zbraně a nevypadala že by jí jejich váha nějak omezovala a společně jste se dle tvého návrhu zdekovali. Váš přesun vedený Nim směřoval obloukem na sever a asi po půl hodině se zastavil, nebo přesněji se zastavila Nim.
Tak a je to tady!
Pronesla rázně a jen okamžik poté se rozezněly desítky troubení z různých směrů, ale vypadaly dost daleko od vás.
Čas vypršel!
Naprázdno dodala a suše polkla,
začíná to!
Zatím to vypadalo, že jste v bezpečí ve skrytu džungle ale přesto jste instinktivně začali rozdělovat zbraně. Problém byl v jejich poněkud nesymetrickém počtu, vy čtyři jste měli jen tři pušky. Navíc tu byl fakt jejich váhy, který teď očividně nikoho nezajímal a který podle všeho nevadil jen z vás všech nejsvalnatější Une, která jediná byla s blasterem schopna zacházet bez nutnosti opory. Vaše dělení se rychle změnilo ve zběsilou hádku, rychle se měnící ve rvačku, pokud někdo něco rychle neudělá.
Neznámá planeta:
Konečně jsme byli zase relativně v bezpečí, i když se zdálo, že teď teprve začne "zábava". A my, pitomci, jsme se hádali o pár zbraní. Někdo tomu musel udělat přítrž, abychom se nepobili mezi sebou. Proto jsem silným, ne však příliš hlasitým, hlasem zavelel.
Tak dost! Tohle hádání nikam nevede! Une, ty si vezmi ten těžkej blaster, protože jsi jediná, kdo ho unese a k tomu si vezmeš jednu vibrodýku, kdyby něco! Tume ty si vezmeš jeden z těch lehčích blasterů a necháš si svůj původní "meč", šlo ti to s ním skvěle! Nim, ty si vezmi ten poslední blaster s vibrodýkou a já si vezmu vibrodýku, ten granát a svůj štít. Tohle rozdělení je spravedlivý, tak přestaňte všichni reptat, rozdělte si i zásobníky a pak půjdem sejmout pár dalších kurev a bude zbraní habakuk!
Pčísně všechny sjedu pohledem a doufám, že si uvědomí, že se hádají o blbosti a rozdělí si zbraně, abychom se mohli vydat dál.
Konečně jsme byli zase relativně v bezpečí, i když se zdálo, že teď teprve začne "zábava". A my, pitomci, jsme se hádali o pár zbraní. Někdo tomu musel udělat přítrž, abychom se nepobili mezi sebou. Proto jsem silným, ne však příliš hlasitým, hlasem zavelel.
Tak dost! Tohle hádání nikam nevede! Une, ty si vezmi ten těžkej blaster, protože jsi jediná, kdo ho unese a k tomu si vezmeš jednu vibrodýku, kdyby něco! Tume ty si vezmeš jeden z těch lehčích blasterů a necháš si svůj původní "meč", šlo ti to s ním skvěle! Nim, ty si vezmi ten poslední blaster s vibrodýkou a já si vezmu vibrodýku, ten granát a svůj štít. Tohle rozdělení je spravedlivý, tak přestaňte všichni reptat, rozdělte si i zásobníky a pak půjdem sejmout pár dalších kurev a bude zbraní habakuk!
Pčísně všechny sjedu pohledem a doufám, že si uvědomí, že se hádají o blbosti a rozdělí si zbraně, abychom se mohli vydat dál.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.