Výcvik pro Lorda Kirch Tibana (Blázen)

[Pear]

Coruscant, Velitelství Inquisitoria:

Velká místnost, tonovaná do jednoduchých barev. Znal jsi to tu moc dobře. Často jsi zde trénoval, ať už souboj s mečem, nebo se Silou. Byla to skromně ale účelně zařízená tréningová místnost. Slabé osvětlení a žádná okna vytvářeli dokonalou ponurou atmosféru,. Mohl jsi pouze vzpomínat, jaké je krásné počasí venku. Než jsi se před asi dvěma hodinami vydal sem, procházel jsi se venku, kde jsi čekal na "důležitou zprávu". Zpráva samotná byla od Veleinkvizitora Ja'ce Yiaso. Bylo v ní ale pouze, ať se okamžitě vydáte do tréningové místnosti, kde na něj budete čekat. Když jsi se tehdy rozhlédl po okolí, zprávu dostalo více adeptů. A když jste se sešli na místě setkání, ve všech byla vidět nervozita. Bylo vás jedenáct, jak jsi si spočítal, když už bylo zřejmé, že nikdo další nepřišel. Všichni měli podobný stejnokroj jako ty. U pasu se jim houpal stříbrný váleček, s vyjímkou tebe, který jsi jej měl potažen kůží a s vyjímkou zavalitého adepta, který měl rukojeť tak třikrát delší než je obvyklé.
Nyní jste tu už ale stáli či seděli dvě hodiny. Odejít si nidko nedovolil. Dokonce ani typický šum v místnosti nebyl. Všichni jste měli kamenné tváře a ani jste necekli. Byl na vás opravdu strašlivý pohled.
Mezi tvými kolegy, kteří tu byly s tebou jsi poznal několik hochů a dívek z výcviků, který jsi splnil jako jeden z nejlepších, na nejlepšího adepta jsi nicméně neměl ani v nejmenším. Jmenoval se Lawyer Estern. Několikrát jsi s ním bojoval, ale porazit se ti ho nikdy nepovedlo. I jeho inteligence převyšovala tvojí. Navíc to byl mladý a pěkný muž, zdálo se že je snad dokonalý. Ten právě teď ležel na zemi se zavřenýma očima. Všiml jsi se také dívky, která se na něj upřeně dívala. Dozvěděl jsi se, i přes ty roky co jste spolu cvičili, pouze její jméno. Lindsay. Na poměry okolí byla asi tím nejhezčím, co si Inkvizice pořídila. A ve většině testů byla těsně za tebou, někdy dokonce i před tebou.
Hodně času si ale stejně strávil jako mučitel a vyslychatel věznů, které se ti dostali pod palec. Většinou nic nevěděli, nebo měli minimálně prospěšné informace, dostávat z nich informace ti ale šlo.
Při tomto se ti vybaví i tvoje první "oběť", s kterou jsi to přehnal asi nejvíce, a na konci z ní moc nezůstalo. Od té doby jsi se naučil dávat pozor nebo se minimálně kontrolovat tak, aby jsi nezabil nikoho dřív, než ti řeknou co mají na srdci. Protože tvoje první oběť srdce neměla dřív, než stačila otevřít ústa.
Tvé myšlenky se rozplynuly, jakmile do dveří vešel samotný Ja'ce Yiaso. V tu chvíli jsi nebyl schopný myslet na něco. Nikdo nebyl. Předstoupil před vás ve vší jeho majestátnosti, a vy jste povstanuli.
Poslední zkouška je před vámi, adepti Temné stran Síly. Kirch Tiban, Lawyer Estern, Lindsay Ki. Vy máte ode mně jiné přidělení. Počkáte před mojí kanceláří.
Mávnul na vás rukou, a vy jste se bez meškání vydali na nové místo určení. Za sebou jste slyšeli už nezajímavé informace o tom, co budou muset dělat zbytek nevyvolených pro svojí zkoušku. Vaše trojice "elity" se plná nejistot vydala ke kanceláři, která byla pouhých dvěstě kroků od výcvikové místnosti, a tak vám přišlo čím dál tim víc nesmyslné, že jste museli čekat tam kde jste čekali. Na nikom ale nebylo vidět, že by se odvážil zeptat.
Že zrovna my...
Pronesl jen tak mimoděk Lawyer, za což mu Lindsay pouze opětovala pohled.
___________________________________
Takže, co po tobě chci? Myšlenky, dojmy, pocity, klidně flashback (máš tam i pár vztyčnej bodů, čeho se chytnout, ale nebráním se tvým vlastním nápadům, v rámci mezí samozřejmě), máš prostor i pro koment, dialog, možná .
Hlavní pravidla jsou nehrát za jiné postavy a nesnažit se moc předbíhat děj.
Snaž se o bohatou a dlouhou odpověď, a omlouvám se za divnou skladbu vět mimochodem Kdyby nějákej problém, tak PM...

[Blázen]

Coruscant, Velitelství Inquisitoria

Jako by to bylo teprve včera, kdy jsem jako úplný nováček v řadách učedníků, adeptů Temné strany Síly, vstoupil na "posvátnou" půdu této tréninkové haly. Vždy to byla pro mne znamenitá místnost velkých rozměrů. V samotných základech, samotném prostoru nekonečného pole života, jenž obklopuje vše kolem nás, může člověk pocítit ten nepatrný, ale zároveň velice ostrý závan bohatých emocí, jejichž obsah by dokázal naplnit mnoho bytostí, a pohltit je strastiplnou vnitřní bolestí. Bolest, utrpení, potěšení, pocity moci a nadřazenosti. Tak ohromné bohatství nám tento tréninkoví sál nabízí.

Odlepím se od chladné zdi, o kterou jsem byl zády opřen. Mírně se pootočím doleva, zamyšlen, duchem uvržen do jiného světa Bytí učiním několik kroků dopředu, držíc se v blízkosti stěny místnosti, kterou mám po levici. Pak zavrtím hlavou a proberu se ze zasnění.
S mírně rozkročenýma nohama pomalu zavřu své hnědé oči a zhluboka se nadechnu, neustále vnímajíc své aktuálně vnitřní pochody, které hrají znamenitou písen, odrážející mé mnohem hlubší emocionální rozpoložení, utvářející veškeré struktury mého energetického těla...těla překypujícího silou. Aspoň, tak jsem to vnímal Já. Já tomu věřil a věřím. Ctím svoji dokonalost, jedinečnost a naprostou odevzdanost myšlenkám, citům, jenž mi pomáhají utvářet můj osud a životní pout na které budu úspěšně hájit zájmy císaře.

Velice opatrně vydechuji použitý vzduch, plně soustředěn na tento přítomný okamžik. Tento proces zopakuji ještě několikrát, a poté otevřu své oči. Pořád jsem mírně nervózní. Vlastně, nikdy jsem nebyl v minulosti tak nervózní, jako v tomto chladném okamžiku života.

Už je to snad celá věčnost, co zde stojím, a sdílím přítomnost se svojí "konkurencí" .

Pomyslím si a svůj pohled stočím k hloučku adeptů, kteří se pokouší o konverzaci. Moc jim to nejde. A není divu. Pro tuto chvíli jsme na tom všichni stejně. Jsme nervózní. Nevíme, co přijde, a tohle čekání nás deptá ještě více. Po několika vteřinách zamyšlení zaměřím zrak na adepta rozvalujícího se na zemi.

Většina adeptů mi zde nesahá po kotníky, ale tento člověk je pro mne doslova vřed. Jednou s ním budu muset něco udělat, ale hned to tak nebude..
Povzdychnu si a nakonec odvrátím zrak od Esterna. Tentokrát upoutá moji pozornost jedno velice hezké stvoření něžného pohlaví. Mírně přivřu oči a pak se lehce pousměji.
Ano. Je to ona. Lindsay.
Hm..vždy jsem si říkal, že by stála za hřích.

Mé myšlenky se rozplynou v okamžiku, kdy vstoupí samotný Ja'ce Yiaso. Má tvář více zbledne za doprovodu hlasitého tlukotu mého srdce. Když vysloví mé jméno, tak se mi hluboce sevře žaludek a s námahou polknu.
U Síly..seber se. Nyní máš možnost ukázat, co v tobě je. At už před tebou stojí cokoliv, tak to vyřešíš, a každý uvidí, jaké síly jsi schopen.
Okamžitě utnu monolog, jenž se odehrává v moji Mysli a pohlédnu na Esterna a Lindsay. Společně se vydáme k místu určení a já jsem celou dobu zticha. Ani nijak nereaguji na poznámku Lawyera. Plně přítomen procházím, po jejich boku, dlouhou chodbou, s pocitem mírné zvědavosti jaký úkol mne čeká.

[Pear]

Coruscant, Velitelství Inquisitoria

Vy tři...za mnou!
Zahlásil Ja'ce Yiaso vaší oddělené skupince, když kolem vás procházel do své pracovny. Ani za váma neotočil hlavu, když na vás promluvil, popravdě jste si ho do doby, než promluvil ani nevšimli.
To už ale nebyl na přemýšlení prostor, a vy jste slepě sledovali nejvyššího inkvizitora do jeho kanceláře. Ta rozhodně nevypadala nijak zvláštně, vlastně vypadala jako každá jiná kancelář kdekoliv jinde. Jeho pracovnu nidko z vás neviděl, a sám víš nejlíp, jaké fantasmagorické historky o tété místnosti mezi adepty kolovali. Ovšem být za stolem místo Yiasa obyčejný úředník, snadno by jste si mohli myslet, že jste vlezli do jiné kanceláře.
Pokud jste tak dobří, jak se o vás povídá, přidělit vám ke zkouškám triviální úkoly, jaké dostali vaši kolegové, by bylo mrhání cennými zdroji!
Přešel Yiaso k věci ihned jak jste vešli do pracovny, a každému podal jeden datapad. Na tom tvém byla fotka muže, jméno, bydliště, doplňující informace. Jak jsi si mohl ověřit pohledem u Lawyera a Lindsay, měli podobný zápis, ovšem jiné údaje a fotky.
To jsou vaše cíle. Existuje podezření, že spolupracují s jedním Jediem. Minimálně jeden z nich určitě. Na vás je zjistit který, a dostat z nich vše co ví. Máte cíl, cesta k němu je již na vás. Má někdo otázky?
Odpoví dunivým hlasem, jež ve velkých místnostech zní opravdu mocně, zde zní pouze "dunivě". Na datapadu přelétneš očima fotku, kde je regulérně vyhlížející muž střední postavy, s blond vlasy modrýma očima, jeho jméno, Jenah Ronucc, byt zde na Coruscantu. Jeho rodina čítala manželku, pěknou černovlásku s uhrančivýma očima, a šestiletou dcerku. Pracoval v jednon baru jako barman.
A co když najdeme cíl a získáme informace o tom...Jedii?
Prolomí ticho hlas Lindsay, která položí důležitou otázku. Yiaso ovšem pohotově zaregoval.
V tom případě se vrátíte podat report zpět na ústřednu. Nic nebudete podnikat na vlastní pěst.
Sedne si za svůj stůl, a čeká, jestli ještě někdo nepřijde s dalšími otázkami.