Výcvik pro hráče Kowman

[Garth Devilman]

Yavin IV - Džungle

No tak, hlavně v klidu... Uklidňoval tě mistrův hlas.
Stáli jste před bažinou, která nebyla zrovna moc malá. K přejití překážky sloužila uzounká dřevěná lávka na kterou se s bídou vešel jeden člověk. Poněkud staře vypadající konstrukce nedodávala moc odvahy. Už jsi pomalu začínal přicházet na to, proč Lenard Harran, pojal toto cvičení jako cvičení rovnováhy.
Východisko existuje i z těch vzdáleně neřešitelných situací... Pošeptal ti mistr na znamení podpory.
Tu si teď popravdě potřeboval ze všeho nejvíce.

____________________________________________________________________

Napiš své pocity, myšlenky. Můžeš se klidně vrátit a popsat události předcházející …

[Kowman]

Yavin IV - Džungle
Mistře snažím se, ale pořád mě něco ruší, tady bublající bažina, hmyz, ale mám pravdu, že to je cílem cvičení?
řekl jsem, ale myslel jsem se to spíše jako řečnickou otázku.
Tak teď se musím uvolnit, přivolat si sílu a sousředit se, nic nesmím vnímat, zaleží pouze na soustředění.
Ponořil jsem se do síly, postupně jsem přestal vnímat věci okolo sebe, začínal jsem být soustředěný, tak jsem vyrazil na lávku.
Soustředění, síla mě povede.
Lávka nebyla moc pevná, takže když jsem na ní vstoupil začala se vyklad, nadechl jsem se a chvíli jsem počkal než se lávka uklidní a postupně, noha za nohou jsem vyrazil vpřed. Byl jsem soustředěný, ale začínal jsem vnímat zbytečné věci kolem sebe.
No tak soustřeď se.
Zastavil jsem se, nadechnul a opět vyrazil, po pár krocích jsem ucítil, že se blížím ke konci lávky.
Neříkej hop, dokud si neskočil.
Řekl jsem si a udržel soustředění až najednou jsem ucítil na svých podrážkách měkkost hlíny.
Vyšlo to?
Tak co mistře, myslíte, že jsem to zvládl?
Pohlédl jsem na mistra Harrana a vyčkával, co mi řekne.

[Garth Devilman]

Džungle

Ucítění pevné země vzhledem k situaci předchozí velmi vítané. Mistr však čekal dál a ty ses mohl jen domýšlet, proč a nač tomu tak je. Najednou jsi uprostřed kroku ucítil drobné varování v Síle. S jednou nohou ve vzduchu a druhou nohou v měkké hlíně si se pokusil se podívat pod nohy. Přes pomyslný přechod přecházela ucházející krysa.
Jedi musí chránit život za všech okolností... Zněl ti v hlavě poněkud lišácký hlas.

[Kowman]

Yavin IV - Džungle
Mistře?
Zvolal jsem, v půli kroku jsem cosi ucítil a měl jsem nutkání podívat se pod nohy, zastavil jsem se v půli kroku tutíž to nebyla bůh ví jak stabilní pozice, ale zhruba jsem poznal co by to mohlo být.
Krysa? Nemám rád krysy, jsou všude a stále jich je víc, měli by se hubit po stovkách.
Chtěl jsem dokončit krok, ale najednou jsem sebou trhnul a přepadl jsem na stranu, noha mi dopadla kousek vedle krysy...
Jedi musí chránit život za všech okolností...
Než jsem se vzpamatoval ze šoku co jsem ted ucítil, krysa už byla dávno pryč. Chtěl jsem zavolat na mistra, ale pak jsem si uvědomil, že to bylo součástí výcviku, nadechl jsem se a uvědomil jsem si mé špatné chování.
Jedi chrání život, ne ho ukončuje. Není na něm, aby rozhodoval o životě. Myslím, že jsem ted dostal lekci a měl bych se poučit.
Pomalu a zahanbeně jsem se vrátil k mistrovi.
Mistře, myslím, že jsem se toho dnes hodně naučil a jsem připraven na další lekci.
Pohlédl jsem na mistra a čekal, co na mě zase vymyslí.

[Garth Devilman]

Džungle

Mistr za pomoci Síly přeskočil zrádnou lávku a ladně přistál sice po kolena v bahně, ale stojící stále na nohou.
Lekci? Optal se mistr jakoby si chtěl ověřit jestli slyšel správně.
Pokud chceš toto brát jako lekci tak prosím. Zkříživ ruce na prsou se na tebe podíval velmi zvláštním pohledem. Znal si ho. Používal ho vždy, když ho něco upoutalo nebo zaujalo.
Když jsem ti u snídaně říkal, že se chci projít skutečně jsem to tak mínil. Ta zkouška s lávkou bylo pouze procvičení tvého důvtipu... Za tohoto monologu jste se dostali až na travnatou plochu sem tam zalesněnou nějakými těmi stromy.
...Což mne přivádí k otázce: Jaký je podle tebe rozdíl mezi lekcí a zkušeností?

[Kowman]

Džungle
Nevím, mistře, řekl bych, že cokoliv co se naučím nového můžu považovat za lekci, myslím, že takhle to jde taky chápat a co se týče zkušenosti, tak takhle lekce bude pro mě za několik let zkušeností na kterou nezapomenu. To je můj názor na váš dotaz mistře.
Myslím, že lepšího mistra jsem snad dostat nemohl, cítím mezi námi pouto a to jsme spolu jenom chvíli, myslím, že se od něho mohu naučit spoustu věcí.
Chvíli jsem se zahleděl a vypadal zamyšleně, ale vzápětí jsem se vrátil do reality a pokračoval v rozhovoru.
Co myslíte vy mistře? Vždycky máte nějáký názor se kterým se chcete se mnou podělit.

[Garth Devilman]

Džungle

Tvoření vlastních názorů je ukázka inteligence, ale prává inteligence spočívá v diskusi. Pronesl mistr spokojeným hlasem.
Všiml sis jak tady žije veškeré zvířectvo v poklidu? To proto, že spolu navzájem vycházejí a jednotlivé druhy se ctí navzájem. Mistr si sedl na pařez a jeho oči se prozíravě střetly s těmi tvými.
Drizzte… Pronesl po chvíli. …Pamatuješ si něco z Haruun Kalu?
Otázka to byla překvapivá, neboť co sis pamatoval nikdo se tě na to ještě nezeptal.

[Kowman]

Džungle
Hm, mistře docela ste mě zaskočil, doted jsem byl zaneprázdněn treninkem a výcvikem a moc jsem na svou rodnou zemi nemyslel až ted.
Hodně mě to překvapilo, tak jsem něvěděl co říct, potřeboval jsem si utříbit myšlenky, nevěděl jsem čím začít, hodně věcí se mi honilo hlavou, ale přesto toho nebylo moc co bych si pamatoval.
Víte mistře, moje vzpomínky jsou zastřeny mlhou a pamatuji si jenom střípky, moc jsem o své minulosti nepřemýšlel, jestli si pamatuji dobře, můj otec byl něco jako vůdce, byl silný a vždy se dokázal rozhodnout správně, na matku nemám moc vzpomínek jenom si pamatuji její hebké, dlouhé černé vlasy. Je zvláštní, že pořád cítím pouto mezi mým psem akkem, i když se obávám, že už nežije, když jsem viděl některé akky bez lidí, pomalu, ale jistě umírali žalem, víte mistře je to zvláštní, že po takové době cítím toto spojení, jakoby záchěv v síle. Mistře byl jste někdy na harrum Kallu? Možná jestli ste tam někdy byl a potkal můj národ možná byste mé pocity pochopil lépe.
Odmlčel jsem se a podíval do země, měl jsem hlavu plnou myšlenek, ale docela se mi ulevilo, když jsem se mohl svěřit, zavzpomínat.

[Garth Devilman]

Džumgle

Je mi líto, jestli jsem se tě nějak dotkl... Mistr sklonil hlavu a zdálo se, že upadl do nic neříkajícího hloubavého stavu.
Ačkoli si mistra znal jako učedník poměrně krátkou dobu pár věcí sis o něm přece jen zjistil. Nikdy si na nic nestěžoval, a také se nikdy nezmiňoval o svém, domovském světě.
Řekněme, že o něm vím trošku víc, než jen z turistického průvodce. Odpověděl poněkud vyhýbavě.
Přemýšlení bylo přerušeno nečekanými vibracemi nejen v Síle, ale i v zemi. Tento neobvyklý jev donutil mistra vstát ze svého místa a nutno říct, že právě včas. Pařez najednou zmizel v obrovské prasklině, která se vytvořila.

[Kowman]

Džungle
Seděl jsem vedle svého mistra a tiše přemýšlel nad naším rozhovorem.
Myslím, že mi neříkáte vše mistře, ale pokusím se o vás zjistit více.
Najednou jsem ucítil dunění v zemi, ucítil jsem příval energie a rychle vyskočil, už jsem chtěl zařvat na mistra, aby uskočil, ale mistr byl už dávno na nohou a po jeho pařezu zbyla pouze díra.
Co to bylo mistře? Zdá se, že to tady žije více než jsem tušil.
Nevypadá to, jako od nějákého zvířete, spíše jako kdyby to tady bylo už déle.
Díval jsem se do díry, ale nešlo nic vidět byla tam tma ani sílou jsem nic nevypátral, podíval jsem se na mistra.
Cítíte něco mistře? Podle mě tam není nic než žížaly a brouci.

[Garth Devilman]

Džungle - tajemná díra

Jedi se spoléhá na Sílu, ale nesmí zavrhnout své ostatní přednosti. Upozornil tě mistr Harran.
Což nevědomky dělá stále více Jediů. Berou zákony do vlastních rukou a přetváří ke obrazu svému. Povzdechne si a po kratším váhání vskočí dolů.
Máš pravdu. Pokud jde o Sílu není zde cítit vůbec nic, ale ta libá vůně starodávna... Konstatoval směrem k počínajícímu a citelnému puchu.
Chvíli bylo ticho a bylo slyšet jen mistrovo usilovné hrabání.
Pojď se na něco podívat, Zvolal po chvíli. Vypadá to, že tu probíhaly archeologické vykopávky.

[Kowman]

Džungle - tajemná díra
Ach jo nesnáším černé díry do kterých musím skákat a nevím kam padám.
Už jdu za vámi mistře.
Seskočil jsem do díry, nebyla moc hluboká, asi kolem 4 metrů, dopadl jsem na měkkou hlínu, takže jsem skoro nepotřeboval použít sílu ke stlumení pádu. Podíval jsem se kolem sebe, ale moc jsem toho neviděl, pouze v dáli jsem viděl mistrův zapnutý meč, pomalu jsem se šoural k mistrovi, spíše po hmatu než očima.
Co to dělám!?!
Okřikl jsem se a ponořil do síly, začal jsem vidět obrysy zdí, no nebyly to zdi, ale hlína. Šel jsem jakoby uzkým tunelem, občas zde byly odbočky stejné velikosti jako ta kterou jsem šel. vzpoměl jsem si na obrázky archeologických průzkumů, vypadalo to podobně, ale ted jsem se na to nekoukal shora, ale byl jsem uvnitř.
Myslím, že mistr se nepletl.
Když jsem přišel k mistrovi na zemi leželo něco zahrabaného.
Pomůžu vám mistře.
Začal jsem kopat, spíše hrabat, nebylo těžké to vykopat, vypadalo to jako nějáká menší truhla.
Co by to mohlo být mistře? Možná jsme našli nějáké ztracené holocorny, nikdo neví co se může tady na Yavinu IV ukrývat. Zkusíme to otevřít?

[Garth Devilman]

Pod zemí

Nevím… Odpověděl mistr zamyšleně, když spolu s tvou pomocí odhraboval z bedny zbytky zeminy.
Působí to na mě příliš staře a ke starým věcem já mám respekt. Měli bychom se pokusit tu bednu nějakým způsobem dostat nahoru. Navrhl.
Jeho plán však vzápětí utržil značnou trhlinu, v podobě nečekaného sesuvu hlíny.
No nahoru se hned tak asi nedostanem… Mínil mistr.

[Kowman]

Pod zemí
Proč vždycky skončím zakopaný někdo pod zemí.
Oddychl jsem si a přemýšlel co dál.
Víte mistře, řekl bych, že strop nebude zas tak tlustý, mohli bychom se něják prosekat, co vy na to, co jiného můžeme dělat prostě musíme jít nahoru, jestli chceme vylézt z téhle díry.[/u]

[Garth Devilman]

Pod zemí

Mistr rozsvítil meč a osvítil tak okolí. Nacházeli jste se v nějaké podzemní chodbě, která očividně vedla určitým směrem.
Nerad bych riskoval úplné zavalení, Konstatoval. I tak mne překvapuje, že zde můžeme dýchat, což znamená, že je tady nějaký přívod kyslíku.
Bylo nutno uznat, že jeho slova mají určitou logiku. Zvláště pak poté, co se po světle meče vydal onou cestou…