Výcvik pro Rolanda (SR)

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Příspěvek od Heinz »

Kashyyk- Lesní stezka

Běžel jsi, i když už obezřetněji, ale stále se nic nedělo, až jsi se divil. Po druhém křupnutí však tvé, ač ještě nevycvičené schopnosti Síly zaznamenali mírné zachvění - přítomnost někoho, nebo něčeho. Stále sis opakoval: Nesmím zastavit, nesmím zastavit... ale malé nervozitě ses nemohl ubránit.
Najednou jsi uslyšel příšerný hluk, jako kdyby něco padalo, nějaká lavina. Otočil jsi se za zvukem a spatřil jsi obrovské množství velkých kamenů - sesuv hornin, kde se tady vzaly? V hlavě se ti ozval hlas, v kterém jsi poznával ten Mistrův.
Nezastavuj se...
Žaludek se ti sevřel, první kámen mířil přímo na tebe a zbytek se valil za ním. Tři sekundy, dvě a spadne, tři... Zavřels oči a čekal náraz.
Nic, byla to jen iluze.
Běžel jsi dál, ale stále cítil něčí přítomnost. Cesta začala mírně stoupat - kopec byl sice mírný, ale přeci jenom dosti dlouhý. Když jsi byl asi ve čtvrtině, něco tě zarazilo - na kopci stála nějaká postava, v ruce světelný meč, zlatý, to jsi poznával, a na těle mu vlála kápě, která skrývala i jeho tvář. Čím více jsi se přibližoval, tím více jsi rozpoznával barvy a rysy. Když jsi byl asi dvacet metrů od něj, postavil se do bojového postoje stylu Ataru a otočil se k tobě čelem - i přes kápi jsi poznával nemocně žluté bělmo a nahnědlou, mokvající pokožku...

Uživatelský avatar
Count Roland
Učedník
Učedník
Příspěvky: 19
Registrován: 29.1.2008 14:53:13
Bydliště: Coruscant, Chrám Jedi, ubikace č. 484
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Count Roland »

Kashyyk - lesní stezka

Kde by se tady vzaly kameny, vždyť tu je jenom džungle Letělo mi hlavou když jsem viděl blížící se lavinu kamenů, ten největší mi mířil přímo na hlavu. Nesmíš zastavit, nesmíš zastavit pobízel jsem se dál, srdce mi poskočilo když jsem hladce proběhl největším kamenem. Běžel jsem dál stezka se začala lehce zvedat, a plíce jsme měl v jednom ohni. Hnal jsem nohy dál a dál a pomocí Síly se snažil odhadnout co mě čeká za další zatáčkou.
Ale čím jsem měl unavenější tělo tím míň mi sloužila i Síla. Doufám, že se to výcvikem spraví přemýšlel jsem za běhu. Scenérie se stále měnila řekl bych, že jsem se blížil k vyším patrům tohoto obřího stromu. Když v tu chvíli. Srdce se mi málem zastavilo. Jen s největším soustředěním jsem udržel nohy v běhu a nezastavil se ani na vteřinu. Na horizontu stál muž. A ne jen obyčejný. Černá kápě, asi dva metry vysoký. Čím jsem se blížil víc tím víc jsem rozeznával kontury jeho tváře a hrudi. Obrovské boláky, krví podlité oči. Ale nejvíc mě fascinovala jeho ruka, byla jakoby z kůže stažená a v ní svíral světelný meč. Zlaté barvy, takový jsem nikdy neviděl u žádného Mistra ani Rytíře v chrámu. TO je zvláštní
"Odstup cizinče nesmím zastavit" Řval jsem zbytkem dechu před sebe. Ruka instinktivně k měči NE Mistr řekl že nebude třeba Ovládl jsem nutkání, přivřel oči a rozběhl jsem se ještě usilovněji. Tři metry, dva.....neznámý se již napřahoval....... metr. Sprint už se téměř nedal vydržet. Instinktivně jsme se předklonil a očekával náraz do nemocného těla.
Ale ten nepřišel s obrovským žuchnutím jsem dopadl k nohám Mistra Sewbarry který stál naprosto na stejném místě kde jsem ho opustil. A z jeho výrazu jsem nedokázal nic vyčíst.
------------------------------------------------------------------------------------
Omlouvám se za zpoždění, mám toho teď na začátku semestru docela hafo tak se občas nedostanu k odpovědi! Omlouvám se!!!

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Příspěvek od Heinz »

Kashyyk - lesní stezka

Mistr na tebe dlouze koukal, čekal jsi nějakou reakci, úsměv nebo alespoň nějaký náznak emocí v jeho tváři, ale nepohnul se ani jediný jeho sval. Nakonec promluvil, neutrálním hlasem, jak jinak.
"Tak jsi se nezastavil, dobře. Vstávej, začneš trénovat - za chatou je malé cvičiště, tam trénuj boj s mečem."
Poté se otočil a odešel, nechápal jsi, co se stalo, co jsi udělal špatně, asi ti však nezbývalo nic jiného, než splnit jeho rozkaz.

Po několika týdnech
Tvé schopnosti v Síle se skutečně zlepšily, zvedl jsi pomocí Síly i velké předměty, reakce se zbystřily, dokázal jsi částečně ovládat rychlý běh i odsun předmětů. Zjistil jsi též, že máš velké nadání používat Sílu při jednání s humanoidy (mistr tě často vysílal do městských částí stromů). I boj s mečem jsi si zlepšil, ale nešlo ti to tak snadno, jak bys chtěl - nejspíše nemáš pro boj takové nadání, jako pro používání Síly, talent budeš muset dohnat pílí.
Jediné, co tě však vyloženě trápilo byla skutečnost, že Mistr své chování k tobě nezměnil. Stále byl chladný a upjatý, aniž by ti zdělil, proč.
Jednoho podvečera přišel k tobě, při meditaci.
"Novici, myslím, že nastal čas, aby sis vytvořil svůj vlastní meč, veškeré součástky ti poskytnu, ale krystal, krystal si budeš muset sehnat sám. Moc dobře jsem si všiml, jak pokračuješ, není to tak dobré, jak jsem si představoval, ale myslím, že by ti tyto schopnosti měli postačit. Tam dole, pod stromy, je místo, díra do země u stromu, jež září jak dno hlubokého moře. Nemůžeš minout - tedy, můžeš, ale tím ukážeš, že nemáš na to, stát se padawanem. S sebou budeš mít svůj cvičný meč a své schopnosti. Budeš sám čelit hrůzám dolních pater - i někteří dospělí mají strach tam jít."

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“