Tak nás dostan do vesnice. My už se o to nějak postaráme ne? podívala jsem se na mistry za mnou. Stejně jsme neměly na výber, byly tam naše lodě. A myslím, že mistru Yodoiv by nevadilo že osvobodíme vesnici jeho přátel
Kashyyk
Pochybuji že naše lodě nejsou hlídané.
Řekl Zik
Jedi slepy se pomocí síly rozhlédl a napadlo ho aby se nějak prokopaly přes ten strom že už to tady několikrát viděli.
To si neumím předtsavit. řekla jsem slepému Jedimu jak to jako chcete udělat? nějak sem nerozuměla pojmu prokopat se zkrze strom. Ale znělo to dost neuskutečnitelně
Řekl Jedi a začal vysvětlovat. Kdyby se jeden z nás odhodlal a šel první mohl by se prosekávat a dělat úchyty kudy by jsme lezli.
Přesně takhle to dělají Wookiové když hledají Měsíční VOsy
Myslím, že to zvládnu. Výšek se nebojím. řekla jsem mistrům. Stejně by to bylo na mě, protože dva byly slepí a jeden zraněný. Nečekala jsem na to co řeknou mistrové a už sem lezla. Mečem jsem si dělala uchyty a lezla nahoru
Nejhůře to šlo přes kmen který byl tvrdý jako ocel.
Mistři lezli co nejrychleji za padawankou ale cesta byla dlouhá několikrtá se museli zastastavovat.
Mistr Několikrát zavtipkoval že jsi se měla dát spíš na horolozce
Obávám se že horolezce bych dělat nemohla. Až budem nahoře řenku vám proč. prosekávala jsem se dál stromem. Vrcholek se blížil. Popravdě to šlo lépe než obvykle.
Ještě 50 metrů a mohli jste se nadechnout všude kolem vás létali měsíční vosy.
Mistr se ušklíbl a pomáhal poslednímu jedimu který byl velmi utahaný nahoru.
Viskočila do samého konce byl tam už jen kůra kterou stačilo zničit a byli venku.
Mistr už nedokázal držet Jediho který se nějak smýkl a byl v bězvědomí