Čas dospět - mise pro Tarmien Nalju

Tady je místo pro uzavřené mise

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Čas dospět - mise pro Tarmien Nalju

Příspěvek od Xavier »

Prolog

Několik posledních měsíců jsi strávil v přímovražedném tempu. Času na spánek jsi měl tak málo, že se ani nevyplatilo usínat a energii jsi musel získávat skrze meditace.
Mistr tě trénoval ve všech možných( někdy snad i nemožných) bojových i jiných technikách. Učil tě všechny možné technyky Síly. Uskutečnili jste nespočet soubojů, většinou ti to mistr nějak ztížil a omezil tvé možnosti v souboji, někdy však se uvedl do nevýhody sám a ty jsi se mnohdy nestačil divit jak obdivuhodně dokázal přenést svůj handicap ve výhodu.
Uvedl tě v spoustu různých nečekaných a nestandartních situací, a nechal tě aby jsi se z nich dostal jak dokážeš.
Někteří sice tvrdili že se tvůj výcvik snaží urychlit, kvůli válce. Mistr to však vehementně popíral, a tvrdil že musíš být připraven na podobný zápřah, a když se nyní naučíš jak ho zvládat, že to bude později mnohem snažší.
Nikdo netvrdil že život Jediho je jednoduchý.
Opakoval mistr často.
Přesto však trénink přinesl své ovoce a ty jsi byl pasován na rytíře Jedi.

Dantooine, enkláva
Stál jsi, ještě celkem unavený z předchozích týdnů, se skleničkou v ruce, na jednom z ilegálních večírků.
Byl to takový ten večírek, o kterém mistři dělají že o něm neví a padawani jsou potichu a vše včas uklidí.
A že bylo co slavit, ty a dva další padawani jste dnes byli pasováni na rytíře Jedi. Cítil ses poněkud nepatřičně, bez copánku co ti doposud visel po straně hlavy, a i druhý liský novopečený Jedi vypadal bez něj poněkud nezvykle. Zato váš třetí společník, twi'lek, který si, z kolegiality, maloval copánek na lekku, vypadal zábavně s šmouhou, po nepříliš dobře smytém inkoustu.
Někteří padawani začali hrát různé pijácké hry. Dva, například, seděli u stolu a pomocí Síly se snažili přetáhnout láhev s kořalkou tak, aby si nalili skleničku. Avšak vzhledem k tomu že alkohol znesnadňoval používání Síly, po pár vyhraných kolech se poměr Sil otáčel a začal vyhrávat ten druhý, a tak se to točilo tak dlouho než skončili oba hráči neschopní cololiv udělat. Tuto dvojici pozoroval z koutku mistr Murray pohledem přeborníka hodnotícího dva amatéry.
Jeho přítomnost byla dosti překvapením a mnozí si , v první chvíli, mysleli že se jedná o šťáru rady, ale mistr je uklidnil a nalil si skleničku a stoupl si do rohu aby si na něj zvykli a přestali si ho všímat.
Ty jsi s celkem velkou jistotou tušil že si s tebou bude chtít za chvíli promluvit.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Dantooine, enkláva

Vzato kol a kolem... bylo mi fajn.
Napětí ze zápřahu posledních týdnů odeznívalo a zůstávala po něm jakási příjemná, malátná únava, trochu podpořená alkoholem v krvi.
Nebyl jsem zvyklý moc pít, narozdíl od mnoha jiných padawanů (a vlastně i Jediů), a měl jsem dost rozumu, abych tentokrát neudělal výjimku a nesnažil se přetrumfnout ostatní.
Ostatně, podle oblíbeného enklávního folklóru
...kinrath už se z rožně směje,
soudky už se kutálí
a ten, kdo se nepobleje,
alespoň se v tom vyválí.

A vzhledem k tomu, že jsme se k všeobecné úlevě obešli bez opékání kinratha (pod tíhou logických argumentů nás tří mistrů, že MY ho rozhodně po Dantooine lovit a tahat nebudeme a pokud mládež opravdu stojí o nějaké hmyzí pokroutky, může si najít nějaké škvory bažinné či jiný hmyz - nám totiž budou zcela stačit nějaké sýrové tyčinky), počítal jsem, že by to šlo i bez dalších tradičních zábav zmiňovaných v oné písni.
Můj plán byl pobýt pár hodin v příjemné společnosti, uvolnit se po náročném tréninku, vypít si pár skleniček a vytratit se pořádně se po dlouhé době vyspat - respektive zůstat po celou dobu a pak pomoci s úklidem a zamaskováváním celé akce. To v závislosti na zábavě, která se na večírku rozproudí či naopak nerozproudí.
Jak bývalo při podobných akcích mým dobrým zvykem, odklidil jsem se kamsi ke kytaře a hudebnímu doprovodu, přisedl si ke kroužku a po kratší debatě s Arnem jsme usoudili, že asi nebude nejlepší - s ohledem na (ne)šťáru mistra Murraye - vynechat tu nejkontroverznější část folklóru (tedy všechny písně populární mezi mladšími ročníky) a omezit se hlavně na ty starší, méně neslušné.
Arne pokrčil rameny, že není cvok, a že jestli si myslím, že neumí zahrát nic než přisprostlé odrhovačky, tak se mýlím. A má překvapení, takové, z kterého všichni kecnem na zadky, i když jsme mistři.
Pokrčil jsem rameny a radši zamířil k provizornímu baru pro pití, protože jak znám enklávního hudebního génia a bohéma v jedné osobě, mohlo to znamenat jediné - premiéru DOSUD NEZAKÁZANÉHO ŠLÁGRU. Logicky; takovéhle příležitosti informovat cenzuru nemohl Arne odolat...
Zrovna se mi dostalo nášupu, když se po "...nad enklávou táhnou mraky, kašlem na to, táhnem taky..." ozvaly jemné akordy a pochopil jsem, jak moc se mi podařilo se seknout.

Tak jakpak se máš, Wili, příteli můj,
dovolíš, jen si sednu do stínu na hrob tvůj.
Horkým letním sluncem jsem rozpálená,
chodím celý den a jsem unavená.

Podle náhrobku vidím, slavil’s osmnáct let,
když jsi v zbytečné válce opustil tenhle svět.
Doufám, že zemřel jsi čistý a hned,
že jsi nestřílel první, když přišel rozkaz vpřed.


Hrály píšťaly k tomu, nesli tě zpátky domů
a zazněly salvy, když tě spouštěli níž.
A když kněz dělal kříž nad tvým tělem,
začly dudy zvolna hrát tesknou píseň.


Mimoděk jsem strnul.
Tuhle melodii jsem znal - až moc dobře. Vlastně by spíš bylo zvláštní, kdyby ne, když pocházela ze Serenna. A... a byla to tátova oblíbená balada.
Když byl doma a měl na mě zrovna čas - generál Argil Nalju ho moc nemíval - sedávali jsme na verandě rodinného sídla a povídali si. Jen tak, o všem možném. Zpravidla jsme seděli na podlaze, koukali na oblohu plnou zářivých hvězd, a datapad přehrával zvukové záznamy starých serennských písní. Zejména téhle; ta tam byla v snad sto padesáti variantách.
Naposled... naposled jsem ji slyšel na jeho pohřbu.
Vždycky mě udivovalo, že i na tohle myslel ve své závěti. Máma by prosadila nějakou honosnou vážnou hudbu. Ale tahle jej vystihovala... Stačilo přivřít oči a jakási moje část byla tam zpátky. Doma. A ve chvíli, kdy nastal čas domov opustit.

Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.

Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.


Táta... věřím, že by byl na mě hrdý.
Svým způsobem jsem už dokázal víc než on v mém věku. Pokud se to dá srovnávat. Ale tak nějak cítím, že on by to srovnal a řekl, že je to dobře.
Maminka... maminka by to nepochopila. Na Dantooine jsem si uvědomoval jednu věc, totiž že jsem ji snad nikdy nezajímal víc než jako možný hrabě ze Serenna. Stejně jako táta; myslím, že se na něj nikdy nedokázala koukat, aniž by viděla jeho rodinu a tituly.
Hm. Tak tomu všemu se mi podařilo utéct.
Díky Síle.

Na krvavých pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.

Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.


Mistr Murray, přerušil mé postávání se sklenicí v ruce tichý hlásek uprostřed hlavy. Asi s tebou bude chtít mluvit.
Mimoděk jsem se pousmál.
No,nevím, nakolik v tomhle polosentimentálním a polovzpomínavém stavu jsem schopen se bavit s kýmkoli o čemkoli... ale stejně jsem zamířil do rohu a beze slova si přisedl.

Hrály píšťaly k tomu, nesli tě zpátky domů
a zazněly salvy, když tě spouštěli níž.
A když kněz dělal kříž nad tvým tělem,
začly dudy zvolna hrát tesknou píseň.

A když kněz dělal kříž nad tvým tělem,
začly dudy zvolna hrát tesknou píseň.


Arne zatím dokončil poslední část refrénu a přešel na jakousi alderaanskou o dívce jménem Annie, za kterou běhal panský zbrojmistr. Pokud se dalo odhadovat, ještě bude následovat nějaká rylothská lidová.
Jedna nula pro Arneho, oslovil jsem mistra Murraye, aby rozhovor nějak začal, myslel jsem, že jeho repertoár se omezuje na... novětší skladby.

---------------------------------------------------------------------
pokud by sis chtěl zjistit, cože to tam Arne hraje, tu stejnou písničku má Asonance v repertoáru jako Zelené francouzské pláně ;) :D - poslouchala jsem ji při psaní příspěvku a nějak mě napadlo ji do něj i zakomponovat. :-)

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Dantooine, enkláva

Mistr chvíli jen seděl a mlčel.
I lidé které známe celý život nás vždy dokáží znovu a znovu překvapit.
Pronesl po chvilce mistr vážným hlasem.
Pochází ze Serena jestli se nemýlím.
Odhadl mistr a pohlédl na tebe.
Arne mezitím dohrál a začal novou skladbu.

Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let
Na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned
Z cigaret je modrej dým, hraje datapad
Holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak,
nevíš jak.

Protentokrát zase mistr Murray vypadal vyvedený z míry.

Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let
Dneska už možná nevíš sám proč jsi tenkrát pálil svět
Chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás
Když jsi v noci vyšel ven, snad ses trochu třás,
trochu třás

Když tě našel noční hlídač
byl by to jen příběh bláznivýho kluka
Nebejt blasteru ve tvejch dětskej rukách
Nebejt strachu mohlo to bejt všechno jináč

Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář
Kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář
Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal
Jen pro tvý touhy zborcený,
léta ztracený,
ty oči pláčou dál.

Když jsi vyšel ven, ze žalárnich vrat
Možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat
Poctivejma rukama, jako správnej chlap
snad se někdo ušklíb jen, že jsi křivě šláp,
křivě šláp.

I když byl někdo k tobě krutej
Proč jsi znovu začal mezi svejma
Tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá
Když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch.


Mistr jen tiše poslouchal skladbu než skončila.
Tentokrát již ne!
Uslyšel jsi ž si mistr velmi tiše řekl pro sebe, ale mohlo se ti to jen zdát.
Zdá se že si s námi Arne zahrává.
Pronesl nakonec, zdálo se že je již opět zcela ve své kůži.
Co vlastně teď plánuješ dělat? Chceš se přidat do války, nebo působit v zázemí?
Pronesl nakonec otázku, která mu zřejmě ležela v hlavě.
Naposledy upravil(a) Xavier dne 14.4.2010 13:12:48, celkem upraveno 1 x.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Dantooine, enkláva

Při posledních dvou větách jsem mimoděk zatajil dech.
Tedy, ne že bych si tyhle otázky také nekladl. A nedospíval pravidelně k těm samým odpovědím - nevím. Nebo spíš... nebo spíš si nejsem jistý.
O tom, kam půjdu, v konečném důsledku rozhodne Rada, odpovím co nejklidnějším hlasem, a moje chtění a nechtění v tom nemá zas až tak co dělat. Takže plánuju jít tam, kde mě bude podle někoho odpovědného potřeba. Přece jenom... toho o životě mimo enklávu nevím dvakrát moc a hnát se do první linie, aniž bych měl jistotu, že tím budu někomu co platný...
Radši se vyhnu Murrayovu pohledu.
Obyčejný republikový voják si zpravidla může vystačit s rozkazy. Jenže na rytíře Jedi je vidět, druzí se na ně obracejí se svými starostmi, zcela samozřejmě je považují za ty, co všechno znají. Mají odpovědnost jako málokdo. - Za pár měsíců mi bude osmnáct, mistře, a o válce znám jen to, co se dá naučit při tréninzích, vyčíst z knihovny a vyzkoušet na strategických simulacích. Dost dobře si neumím představit, že bych měl mnohem starším a zkušenějším lidem říkat, co by bylo dobré dělat. Tak, aby to bylo skutečně dobré i pro ně a abych nezklamal jejich důvěru.
No... zní to hezky, ale stručně by se to taky dalo popsat jako strach z dalších ztrát. Bojím se vidět umírat ty, na nichž mi nějak začne záležet - a snad ještě víc nutnosti nést podíl odpovědnosti na takových smrtích.
Ano, nepochybuji o tom, že bych to zvládl. Nějak. Strach nemá v životě Jediho místo, vždy je možné se ovládnout, poručit si, sáhnout si až na dno a prostě tím vším projít... ale ani nepotřebuji vize, aby mi bylo jasné, že žádný učený z nebe nespadl.
Myslím si, že v zázemí bych byl užitečnější. Nechci podceňovat váš výcvik, jenže... vždycky jsem měl problém se svými chybami. A než půjdu do války, myslím, že by bylo lépe se seznámit s tím, jak budou vypadat ve... skutečném životě... v prostředí, kde by nemusely mít pro druhé osudové následky. Nebo alespoň tak osudové, jak tomu bývá na frontě.

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Dantooine, enkláva

Nad tvou odpovědí si mistr povzdechl.
Nemáš pravdu. Rada není generální štáb, my nejsme vojáci, kteří jen poslouchají rozkazy kam mají letět a co mají dělat.
Cesta rytířů Jedi je vždy jen na nich. Někdo z chrámu, či enklávy za celý život nevytáhne paty a jen pomáhá při výcviku mladých žáků. Někdo zůstává v chrámu, ale nechává se vysílat radou na mise kde byla vyžádána přítomnost Jediho.
a někdo po výcviku enklávu opustí a putuje kam ho Síla dovede. A je to jen jejich rozhodnutí. Rada na žádném z nás nemůže vyžadovat abysme dělali něco co nechceme, nasměruje nás třeba tam, kde jsme potřeba, ale nemůže rozhodnout kdo půjde do války a kdo ne, může jen požádat aby jsi šel tam či tam, ale cesta je tvá, a ty po ní kráčíš.

Po tomto delším monologu se mistr odmlčel.
Jinak to že nechceš jít rovnou do války ti schvaluji, myslím že by jsi měl republiku nejdřív řádně poznat, než ji budeš bránit.
Opět se odmlčel, tentokrát však na déle.
A taky jsem se chtěl rozoučit. Zítra brzy ráno odlétám na frontu.
Postavil sea zdál se že je na odchodu.
Dávejte na sebe pozor. A taky to tu pak ukliďte. Provázej tě Síla.
Rozloučil se a odešel.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Dantooine, enkláva ¨

Vás taky, mistře, odpovím trochu zamyšleně.
Budete to potřebovat mnohem víc než já - pokud se to tak dá říct.
O úklid bych se nebál; přece jen, pochybuji, že kdokoli z nás tří by chtěl zahájit svou rytířskou kariéru podporováním zakázaných aktivit v enklávě, zejména takových, jejichž stopy by se nesmazatelně zapsaly do paměti Rady.
Při té představě mi mimoděk cuklo v koutcích.
Jo. Uklidit. Můžem být jen rádi, že jsme padawany s lovením kinratha poslali do černé díry, to, co je tady, zvládneme odklidit, zamaskovat a zavzornit za ani ne půl hodiny.
Zkusil jsem si nějak sesumírovat představy o čase; alkohol v krvi sice sabotoval Sílu a pokoušel se i o část mozkových funkcí, ale nebylo ho zas tolik, aby ho pár soustředěných myšlenek neodkázalo do patřičných mezí.
Podle svého odhadu zbývaly tak dvě hodiny zábavy, než se začnou padawané rozcházet a bude čas všechno hodit tak nějak ze stavu "potom" na žádoucí "předtím".
Tedy prostor na dopití skleničky a ještě jednu, než bude na čase začít pomocí Síly střízlivět.
Aneb na co všechno je užitečné zvládat neutralizovat látky v oběhovém systému.
Myslím, že část osazenstva místnosti by tento přístup nazvala racionálním barbarstvím, ale na stavu, kdy by se mi začaly plést slova s myšlenkami, cokoli narušovalo koordinaci (o zvracení v lepším případě do záchodové mísy a v horší těžko říct kde nemluvě), případně mi pak druhý den ráno chyběly v hlavě celé kusy paměti, jsem doopravdy nenacházel nic povznášejícího či zábavného.

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Dantooine, enkláva

Arne si najednou přisedl. Stále brnkal nějakou melodii, aby nebyl osočen že kazí zábavu, ale nezpíval.
Co chtěl?
Položil otázku značně familiérním hlasem.
Ostatní padawani mezitím poznali melodii a začali zpívat sami.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Dantooine, enkláva

Strašlivá balada o Revanovi a Malakovi se ukázala být jako dobré maskování. Tak trochu dost vyřvávačka, jednoduchá melodie, vcelku snadno zapamatovatelná slova... člověku sice zůstávala hlava stát, jak je možné se do zpěvu něčeho takového pustit s takovou chutí v době, kdy Revan s Malakem útočí na Republiku, ale - ale.
Odchází na frontu, odpovím Arnemu. Vsadil bych se, že někam směr první linie.
Na tenhle odhad znám mistra Murraye dost dobře. Jeho cesta je pro ty, co ho mají tu čest dlouhodoběji pozorovat, vcelku jasně čitelná - alespoň pokud jde o podobné záležitosti.

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Dantooine, enkláva

To měl celej ten dlouhej monolog o tom že jde na frontu?
Pohlásí pohybovačně ale dál se neptá.
Myslim že bysme to měli co nejrychleji sklydit. Murray může potkat někoho kdo by to tu moh chtít ukončit.
Rozhodne najednou a skončí uprostřed sloky.
Dneska radši konec! Pokračování příště.
Zvolá do davu. Poté se otočína vás tři novopečené rytíře.
Děte spát, my padawani to tu uklidíme. Když už sme na opačný straně bariéry. Alespoň co se tohodle týče.
Vyzve vás a začne popostrkovat opilejší kusy do činnosti.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Dantooine, enkláva

Tak ten delší zbytek byly vpodstatě umravňující poznámky a jakási murrayovská verze pogratulování, upřesním situaci, ačkoli o válce, Radě a rozhodování, kam se vlastně nechám poslat, se mi opravdu mluvit nechtělo. Rozhodně ne v současném stavu.
Píseň skončila ve chvíli, kdy Malak vysvětloval Revanovi svůj plán o tom, jak s harémem twi´leček napadnou enklávu a vybrakují zdejší ilegální zásoby alkoholu.
Ozvalo se nespokojené brblání a snahy to dotáhnout ke konci i bez kytary, ale výsledek se podobal spíš vytí katského psa než nějakému sborovému zpěvu.
Tradiční opilé kusy si to zjevně pořádně užily. Možná až příliš.
Rychle jsem očima přelétl po místnosti.
Nevypadala zas až tak moc zaneřáděně, tedy nic, s čím bychom si... s čím by si padawani... neměli poradit snadno a rychle.
Skvělý, takže se ani nedozvíme, co má temná strana v plánu, rýpnu si do Arneho, přestože už předem vím, že Malak Revana podrazí a poštve na něj jeho dřívější milenku, která mu už zatrhne válečné choutky. Tedy, podle základní verze.
Jak tak koukám, zvládnete to v pohodě i bez naší pomoci... takže jo, díky, usměju se a potlačím zívnutí.

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Dantooine, enkláva

Opustil jsi tedy večírek a šel do svého pokoje se vyspat.
Druhé ráno po večírku tě u snídaně oslovil jeden malý youngling.
Mistr Tokare s vámi chce po snídani mluvit v zahradách.
Prohlásí důležitým hlasem, zjevně má ze svého úkolu radost a užívá si ho.
Neměl se však k odchodu a tak trochu to vypadalo jakoby čekal na dýško.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Dantooine, enkláva

Je to vcelku znepokojivý pocit, když vám začnou den ze dne vykat. A nepříliš příjemný; člověk se najednou ocitne někde úplně jinde - a ví, že se toho vlastně zas tak moc nezměnilo. Prakticky, protože kupírování padawanského copánku je formalita, co vám do hlavy žádnou moudrost v Síle nenalije. Pořád jsem ten samý Tarmien Nalju - jenom nemám mistra, který by mě usměrňoval, ale musím stát na vlastních nohou.

Ani jsem do sebe nestačil hodit hrnek kafe (výhoda toho býti mistrem - náhle existuje alternativa k čaji či kakau!), když se objevilo jedno z mrňat se vzkazem.
V první chvíli si hryzla pochybnost, jestli chce mistr Tokare mluvit doopravdy SE MNOU.
Dá se předpokládat, že ano - už kvůli té... ehm... serióznosti, s kterou ten youngling pojímá celou záležitost.
Po včerejšku nejsem zrovna v konverzační náladě, ale nic podobného kocovině v tom prsty nemá. Spíš... spíš mi začíná zpětně docházet pěkná řádka věcí a začínám mít vztek, že celá ta skvělá povznesená nálada se odebrala kamsi do háje, patrně si hrát na honěnou s kathskými psy a rozverně je tahat za ocas. Potvora.

Dík za zprávu, odpovím poněkud murrayovitě a přiměju se pousmát, aby v tom byl přece jen nějaký rozdíl.
Hm. Chtělo by to nějakou odměnu, prošacuji rychle kapsy, abych si uvědomil, že k tomu účelu nic použitelného u sebe nemám (s výjimkou dnešní snídaně, do které jsem se ještě nestačil pustit - asi jsem to včera musel trochu přehnat, jinak mě nenapadá zdůvodnění, proč ve mě ten kus koláče s nějakým chutně vyhlížejícím ovocem a bohatou vrstvou drobenky nestačil zmizet, když je to nekonečně lepší alternativa proti tradičním variacím na ovesnou kaši... vlastně není tak těžké najít odpověď. Přišlo mi, že jsem toho nevypil tolik, abych musel v meditaci vyčistit organismus od alkoholu, takže mám lehkou kocovinu).
To snad nemyslíš vážně, Tarmiene. Jedno z mála opravdu snesitelných jídel v enklávě a... a...
Pokud si chceš vzít můj díl koláče, tak můžeš, vzhledem k tomu, že budu muset za mistrem, ho nestihnu sníst, pomalu vyrazím do zahrad a snažím se nemyslet na nedostatečně zabírající kafe.

Informace o zahradě sice byly vágní, ale to mi alespoň dalo možnost se poklidně po nich projít a pořádně si provětrat hlavu. Myšlenky se tak nějak přeskupovaly, nicméně po kratším brouzdání záchrannou stanicí a pak i kratší procházce mezi záhony užitkové zahrady jsem se začínal cítit o něco lépe než v posledních dnech.
Kdy jsem měl dost času, abych si mohl jen tak někam zajít a neřešit u toho žádný problém? ... tak dva, tři roky zpátky...?
Rozhodně to nebyl špatný pocit.
Pauza.
Jediové si na něco takového moc nepotrpí, ale i v tom je skrytý kus povahy Síly. Uvolněná cesta, při které se stačí nechat jen vést.
Věděl jsem, že po chvíli na mistra Tokareho narazím - a nijak jsem o tom nepřemýšlel. Nebylo proč, když se skýtala možnost... prostě pár vteřin jen tak existovat.

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Dantooine, enkláva

Brzo jsi našel mistra Tokareho. Seděl na svém "Repulsorovém talíři" jak tomu někteří říkali a shlížel na nějaké květiny.
Ááá, Jedi Nalju.
Konstatoval mistr aniž by se na tebe podíval a pokynul ti abys přistoupil.
Mistr Murray o zadání ti mise požádal mě. Přání já jeho splním.
Sdělil ti starý mistr Jedi.
Do sektoru Karchen ty pojedeš. Neutrální v současném konfliktu zatím je. Místní uvažují o přidání k Sithům se, invaze od nich se bojí a takto jí chtějí zabránit. Nemůžeme dovolit toto. Na Pakriku Major, hlavní systému planetě, veselí nyní budou mít. Zůčastni ty se ho, přesvědči ty je aby se k nim nepřidávali. Snažíme Republiku přesvědčit se, aby lodě na obranu poslala ona.
Sdělil ti mistr tvůj úkol.
Otázky nějaké máš?
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Elinor Yall

Příspěvek od Elinor Yall »

Dantooine, enkláva

Při slově "veselí" mám co dělat, abych z hlavy vykopl proud volných asociací na téma včerejší "ilegální" party - vcelku přirozené jednání, když s vámi mluví někdo ze starších mistrů a vy si nepřipadáte zrovna nejvzorněji.
Vyslechnu si zbytek Tokarových instrukcí, a vzápětí ze mne vypadne Ano. Dokonce několik.
Co je to za "veselí"? Nějaký státní svátek, nebo příležitostná oslava, jako bývá třeba při zvolení kancléře?
Také by mne zajímalo, v jakém stavu jsou ta jednání o vojenské pomoci Republiky karchenskému sektoru. Respektive nakolik je pravděpodobné, že ji skutečně pošlou.
A... asi bych měl vyrazit co nejdříve?

To poslední bylo něco mezi otázkou a suchým konstatováním skutečnosti. Pokud bych si pospíšil, mohl bych být za půl hodiny spakovaný v hangáru; byla ovšem na místě otázka,jestli se ode mne očekává skutečně takto rychlý odjezd - nebo budu mít na balení o něco víc času.

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Dantooine, enkláva

Mistr Tokare se zatvářil poněkud provinile když si poslechl tvou první otázku.
Sektorová výroční konference to ve skutečnosti je. Velký piknik však spíše připomíná to.
Odpověděl ti však. Nad druhou otázkou ale přemýšlel již mnohem déle.
Pravděpodobné to je dosti. Však pouze a jen, chtít-li budou. Invazi to ani v nejmenším připomínat nesmí. Neutrální zatím jsou. Republika a řád pouze přátelskou ochranu nabízí jim. Kolik lodí však flotila bude moci poslat nevíme však.
Nad třetí otázkou se jen usmál.
Pokud dnes vyrazíš stačit to bude. Řádovým zástupcem našim tam budeš. Přátelská návštěva na konferenci ty jsi. Přeto na svůj úkol nezapomínej.
Mistr opět nasadil svůj přívětivý úsměv a čekal zda se ho ještě na něco zeptáš.
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Zamčeno

Zpět na „Dokončené mise“