Tarbor Namentin - Kupředu!

[Phate]

Corulag, na dohled Akademie:

Stejně jako ty, tvým společníkům netrvalo dlouho aby zareagovali. Rondu se hnal s oštěpem v ruce aby ti pomohl ve tvé snaze dostat zvíře z dosahu nebohého Refa, který bolestně křičel. Zanechával za sebou temně rudou krvavou stopu a jeho hlas pomalu slábl. Neměli jste sebou nic, čím by bylo možné rány zacelit a bylo tedy nadmíru jasné, že Ref zemře.

Co ti zranění dovolilo, vrhl jsi se na zvíře, které bylo vysoké skoro jako ty a mnohonásobně mohutnější. Byla zde pramalá šance, že by jsi ho sundal kamenem, nebo snad provizorním kyjem. Tím jsi máchl, ale zlomená žebra se okamžitě ozvala a rána, kterou zvíře schytalo byla skoro jako pohlazení.

"Tarbore vypadni od něj!" zařvala Nola odněkud za tebou. To už si ovšem letěl vzduchem, jak tě obrovská tlapa nabrala a odhodila pryč. obrovský šrám přes hruď začal okamžitě pálit a po dopadu se ozvaly další kosti, které nevydržely nápor.
Tělem ti pulzovala bolest a vzdálené výkřiky tvých dvou společníků začaly slábnout. Vteřiny na to jsi se propadlo do nicoty, jak té tělo nezvládlo náhlý nával bolesti a tvůj mozek vypověděl službu.

[Korchon]

Corulag, na dohled Akademie:
Refův křik byl strašný. Vypadalo to, že ta potvora ho chce odnást pryč, to jsem nemohl připustit.
Pustil jsem se za tím tvorem. zranění a bolest mě zdržovali. byl jsem pomalý, příliš pomalý.
Soustavu za blaster!
nakonec jsem toho tvora dohnal na jednom palouku. Ref ležel před ním. Končetiny rozhozené, tělo potrhané a do mechu kolem se vsakovalo velké množství jeho krve. Nehýbal se
Zaútočil jsem. Až když jsem byl těsně u něj jsem si uvědomil, jak je ten bastard velikej.
Rozmáchl jem se, ale v tom mi v hrudi explodovala vlna blesti. Kyj se svezl po tvrdé kůži šelmy bez větších účinků. Tvář mi skřivil škleb a já se sesunul na kolena
Uslyšel jem něči výkřik. Ohlédl jsem se. Nola. Chtěl jsem se odplazit ale bylo příliš pozdě. odněkud přilétla obrovská tlapa.
Let. Víření vzduchu. Dopad. Dorasovaná hruď si přisala další zranění.
Najednou bylo všechno jakoby vzdálené. Vše jsem viděl rozmazaně.
Jnom zvednout ruku... sevřít kámen... nic. Najedou tu byla jen tma.

[Phate]

Corulag, Akademie:

Probral jsi se a tělem ti pulzovala tupá bolest. Ostré světlo ti chvíli nedovolilo pořádně otevřít oči a zjistit kde se nacházíš. Podle pohodlné postele to ovšem nevypadalo na les. Odněkud z dálky se ozývalo pípání typické pro lékařské droidy. Když jsi se konečně rozkoukal, zjistil jsi, že se nacházíš na ošetřovně zpět v Akademii. Párkrát už jsi si tady pobyl, byť né v tomhle křídle pro vážně zraněné.

"Konečně si se probral. Už sem se lek, že to vzdáš." řekl úlevně Rondu, který zrovna vešel do místnosti. Byl podrásaný, lehce kulhal na pravou nohu, ale jinak vypadal v pořádku. Měl na sobě čistou uniformu a vypadal odpočatě. Pomohl ti se posadit, aby jsi se mohl lépe rozhlídnout po pokoji. Po levé straně stály tři bactové válce, dva prázdné a ve třetím se lehce vznášela Nola. Z toho co jsi mohl vidět, nevypadala vůbec dobře.
"Jak se cítíš?" zeptal se tvůj kamarád.

[Korchon]

Corulag, Akademie:
Světlo bylo oslňující. Oční víčka se znovu zařela zcela automaticky.
Milosrdné bezvědomí byo pryč. nadvládu převzala krutá realita a její velkomof bolest. Ústa jsem měl vyprahlá, vraždil bych pro doušek vody. Pípání a huční kolem mě neznělo jako zvuky lesa. stejně tak povrch na kterém jsem ležel neodpovídal lesní půdě bohaté na větvičky a kamínky, které mají tu pitomou vlastnost tlačit a píchat minimálně na třech místech naráz.
Začal jsem mrkat a intervaly postupně prodlužovat aby si oči zvykly na světlo.
Rozhlédl jsem se po místnosti. Ošetřovna. Úlevou jsem vydechl. Dokázali jsme to. Ale jak?
Zapátral jsem v paměti po posledních chvílíh co jsem si pamatoval. Obluda, let vzduchem, Ref, Nola a Rondu.
Ref, Nola a Rondu!
na lůžkách vedle sebe jsem nikoho neviděl. Zrak mi padnul na jdnu bactovou nádrž. s kyslíkovou maskou a obetkaná hadičkami se tam vznášela Nola.

Zasyčeli dveře a dovnitř. Vešel Rondu. Oddechl jsem si. Ještě zjistit co se stalo s Refem.
Usmál jsem se na kamaráda. "už mi bylo líp. Na druhou stranu, když vidím jak je na tom Nola, asi nemám moc právo si stěžovat." Prohlédl jsem si pořádně Rondua. Byl pořádně dodrápáný. Nebylo divu ta bestie měla přímo pekelné drápy. a To mi bylo jasné, že většina zranění se schovává pod uniformou.
Potom jsem ho požádal o sklenici vody a začal ho vyslíchat co se stalo po tom co mě ten parchant poslal spinkat, jak jsme se ostamtud dostaly a hlavně co je s Refem a jak to vypadá s Nolou.

[Phate]

Corulag, Akademie:

Hraný úsměv tvého přítele zmizel z jeho zdrásané tváře. Chvíli bojoval s tím, jak ti sdělit špatné informace aniž by sis to všechno okamžitě dával za vinu. Nakonec se rozhodl to ze sebe prostě vychrlit.
"Tarbe, Ref to nepřežil. Ta potvora, potom co skončila s tebou, ho roztrhala na kusy. Snažili jsme se, ale nedalo se tomu zabránit a jemu potom ani pomoct." řekl pomalu a musel se na chvíli odmlčet při návalu čerstvých a celkově nepěkných vzpomínek.

"Nola se snažila mu pomoct, zatimco jsem tě táhnul do bezpečí, ale vidíš jak dopadla. Doktor řikal, že je na tom hodně špatně a neni vůbec jistý, jestli přežije. Je v tý nádrži co nás našli. Vytahujou jí jen kvůli operacím." pokračoval ve vyprávění a koukal na bactovou nádrž, ve které se vznášelo tělo vaší spolužačky a jedné z mála tvých přátel.

"Potom všem nás našel hlídkovej člun. Pátrali po nás hned jak jsme zmizeli. Troopeři jsou zatim v base. Čeká se jak dopadnete, aby věděli z čeho všeho je obvinit. Krax prej pěkně zuřil a jak jsem je tak viděl, padlo i pár ran." dovysvětlil rychle, jak jste se dostali zpět na Akademii.

___
Pokud se chceš na něco zeptat, něco zjistit, tak to prostě napiš přímou řečí. Od tebe, jakožto hráče, se to očekává. Takže příště nepopisovat, že si začal někoho zpovídat, ale rovnou ho zpovídej

[Korchon]

Corulag, Akademie:
Hleděl jsem upřeně na válec s Nolou a poslouchal Ronduovo vyprávění.
Ref byl mrtvý. Muselo mi to být jasné, už když jsem ho viděl s tou bestií, ale nechtěl jsem si to připustit. Teď jsem se musel postavit pravdě čelem.
Tolik utrpení vůli lidské blbosti. A jako obvykle to odnesli ti, co si to zaslouží nejmíň. Ref, nola a rondu mi pomohli když jsem to nejvíc potřeboval. Odměnou byla smrt a vyhůlídka na ni. To jim nikdy nezapomenu.
Byl jsem jako ochromený.
"V předchozích dnech jsem se hodně zadlužil Rondu. Doufám že tobe a Nole budu jednoho dne ten dluh schopen splatit. Refovi ho budu splácet do konce života, a to co nejlepší službou občanům Impéria."
Dlouze jsem vydechl.
"Chce se teď po mě něco? Mám se někde hlásit?"

[Phate]

Corulag, Akademie:

Tvůj přítel při zmínce o Refovi odvrátil zrak. Byl to on, kdo viděl co z něj zbylo a kdo pomáhal jeho tělo nakládat do transportu, aby jeho rodina mohla uspořádat pohřeb a rozloučit se s ním.
"Ref získal medaily za statečnost. Nebude mu k ničemu, ale aspoň se jeho rodina dozví, že umřel jako hrdina. Zní to jako z nějakýho holonetovýho filmu, ale zachránil nám život." řekl Rondu vážně a přešel od tvé postele k válci, ve kterém se vznášela Nola.

"V tuhle chvíli se od tebe asi moc nechce, kromě uzdravení, ale očekával bych Kraxe. Bude chtít vědět jak se tohle celý semlelo." řekl ještě Rondu a jakmile dkončil větu, dveře se otevřely a v nich se objevil Krax se svým samolibým výrazem a v dokonale nažehlené uniformě.

"Nemusíte vstávat, Namentine." řekl rychle a pomalu přešel k salutujícímu Ronduovi. Pokynul mu a tvůj přítel okamžitě zmizel z pokoje. Krax se zastavil u Noly a bedlivě se díval na displej, který kontroloval životní funkce.
"Povězte mi, Namentine, jak k tomuhle došlo?!" zeptal se tě, hledíc stále na bactový válec.

[Korchon]

Corulag, Akademie:
Stál tam. Krax, ten největší zkurvysyn v galaxii. Tak, tak jsem se ovládl a nesmazal mu jeho samolibý výraz z tváře. Pěstí.
Za Refa. Za Nolu...
Naštěstí však kontrolu převzala můj smysl pro povinnost. Chtěl jsem se postavit do pozoru, ale uprostřed pohybu mě zarazil.
Chtěl vedět jak se to stalo.
Z hluboka jsem se nadechl. Nebude to hezké vzpomínání.
"Poté co jste odešel, se na mě ostatní chtěli vrhnout. Rondu mě v tom nechtěl nechat zařval ať utíkám, tak jsme utíkali. Zkoušel jsem je setřást, ale pořád šli po nás. Utíkali jsme co to šlo, ale nakonec jsme se dsotali do slepé uličky v jednom juggerautu. Rozhodl jsem se bojovat. Rondua jsem poslal pro pomoc a sám jsem zůstal ve vozidle. nastavil jsem osvětlení tak aby se neustále střídala tma s prudkým světlem abych zmátl jejich systémy v přilbách. ani já jsem vlastně pořádně neviděl, ale stačilo vědět, že každá rána kterou uštědřím půjde do protivníků. Oni tu jistotu neměli." Povzdech jsem si. "Přesto mě brzo dostali. Pak si pamatuju jenom jak jsem se probudil svázaný u stromu s Ronduem, Nolou a Refem. Když jsem chtěl zjistit naši polohu zlomil jsem si pár kostí. padlo rozhodnutí vydat se k pohoří, které leželo před námi. Byla to namáhavá cesta. Jak lesem tak později horami. Podle stop jsme poznali, že se kolem naší skupiny pohybuje něco velkého. Když jsme uviděli na druhé straně pohoří akademii vydechli jsme si, ale ikdyž absence stop vypovídala o opaku šelma šla stále po nás. sestoupili jsme zase do lesa a chvíli byl klid." Na chvíli jsem se odmlčel. tahle pasáž bude bolet. "Jenže pak jsem najednou slyšel Refův křik a tu bestii jak ho drží v tlamě jak hadrovou panenku. Chtěli jsme ho zachránit, ale ta sviněmě v jednu chvíli odmrštila stranou a já upadl do bezvěddomí. Od té doby si nic nepamatuju."

[Phate]

Corulag, Akademie:

Velitel si vyslechl celý tvůj příběh a mlčky přikyvoval. Sem tam se podíval na Nolu a skoro to vypadalo, že je mu líto co se stalo.
Bylo na něm vidět, že si v hlavě porovnává příběhy, kterých se mu v posledních dnech dostalo z úst všech zúčastněných.
"Co se stalo kadetu Refovi je velice nešťastné. Jeho rodina už si vyzvedla ostatky." řekl po chvíli a přešel k bactovému válci, ve kterém se vznášela Nola.

"Všichni, kteří se podíleli na tomto incidentu budou velice přísně potrestáni. Nebudu vás zatěžovat tím, z čeho všeho jsou obviněni, ale někteří z nich se nevyhnou vězení." vrátil se k ostřejšímu tónu, který byl u něj obvyklý.
"Vy se dejte dohromady ať můžete rychle nastoupit do služby." pokračoval, načež se otočil a zmizel z pokoje. Zůstal jsi sám s Nolou a jedním z lékařských droidů.