Corulag, na dohled Akademie:
Stejně jako ty, tvým společníkům netrvalo dlouho aby zareagovali. Rondu se hnal s oštěpem v ruce aby ti pomohl ve tvé snaze dostat zvíře z dosahu nebohého Refa, který bolestně křičel. Zanechával za sebou temně rudou krvavou stopu a jeho hlas pomalu slábl. Neměli jste sebou nic, čím by bylo možné rány zacelit a bylo tedy nadmíru jasné, že Ref zemře.
Co ti zranění dovolilo, vrhl jsi se na zvíře, které bylo vysoké skoro jako ty a mnohonásobně mohutnější. Byla zde pramalá šance, že by jsi ho sundal kamenem, nebo snad provizorním kyjem. Tím jsi máchl, ale zlomená žebra se okamžitě ozvala a rána, kterou zvíře schytalo byla skoro jako pohlazení.
"Tarbore vypadni od něj!" zařvala Nola odněkud za tebou. To už si ovšem letěl vzduchem, jak tě obrovská tlapa nabrala a odhodila pryč. obrovský šrám přes hruď začal okamžitě pálit a po dopadu se ozvaly další kosti, které nevydržely nápor.
Tělem ti pulzovala bolest a vzdálené výkřiky tvých dvou společníků začaly slábnout. Vteřiny na to jsi se propadlo do nicoty, jak té tělo nezvládlo náhlý nával bolesti a tvůj mozek vypověděl službu.