Korriban: Akademie
Tak a mam dalsieho spojenca. Vsetko ide laksie ako som cakal. S touto myslienkou a spokojnostous so sebou som sa vidal dalej na obhliadku akademie. No ledva som sa pohol moja mysel zabludila spet k tej postave tak som sa otocil smerom kam zmyzla a rychlim ktokom som zamieril na miesto kde som ju vydel naposledy. Kto to to je? Neviem preco ale mam pocit ze tu postavu poznam. V myslinkach sa mi zacaly vynarat obrazy ludi ktorich som vydel v poslednej dobe no moja mysel stale ktuzila okolo mena Jaina. To je hlupost ved ku som zabil. Alebo snad nie? Neviem preco ale myslim si ze je to prave ona. V jednom kutiku duse dufam ze to ona nieje lebo by sa mi chcela pomstit ale nieco mi nasepkava ze to ona je.
Výcvik uživatele Mravec15
Moderátor: Moderátoři
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Rozhodneš se tedy sledovat onu tajemnou osobu v černém, kterou jsi viděl už podruhé, sundat jí kápi a vyptat se jí, proč tě neustále sleduje. Vykročíš proto k místu, kde jsi jí viděl naposledy, do tmavého ohybu chodby daleko za tebou. Uznáš, že je to dokonalá pozice ke sledování, jelikož louče, jež jsou v pravidelných vzdálenostech rozmístěny na stěnách a poskytují jen provizorní osvětlení, na tento úsek připadají jen dvě, což k dobré viditelnosti zdaleka nedostačuje. Není těžké si proto ani představit někoho, kdo zde v černé kápi unikl pozornosti všech ostatních a nerušeně mohl pozorovat okolí. Otázka, která tě však vzrušuje čím dál tím více, je koho a proč. Chceš tuto záhadu ještě před shromážděním všech nováčků vyřešit. Směrem, ze kterého jsi přišel, si nevšímáš, zajímá tě spíše chodba vedoucí někam do neznámých končin Akademie. Přesto ale máš zvláštní pocit, jako bys byl i teď někým sledován. Otáčíš se kolem, avšak kromě několika studentů, kteří právě vyšli z pokoje a míří do přijímací síně, nevidíš nikoho. Pro jistotu pokračuješ opačným směrem a ve tmě se snažíš rozeznat, co se za ohybem chodby vlastně nachází.
Po několika málo minutách, když si tvé oči přivykly husté tmě, můžeš říct, že chodba měří přibližně padesát metrů, přičemž po každých zhruba pěti metrech jsou v ní nějaké výklenky. Nelze odvodit, k čemu slouží. Postupuješ vpřed s jednou rukou na stěně, jejíž chladný povrch tě studí do dlaně. Jsi u prvního výklenku a díváš se dovnitř. Na podlaze je do kamene vytlačený kruh, jako by tu dlouho stálo něco těžkého. Vydáváš se dál, ale najednou se zarazíš. Asi patnáct metrů před tebou se něco pohlo. Nejsi si jistý, co nebo kdo to byl, a proto se rychle skryješ do nejbližší mezery. Ano, skutečně se tam někdo pohnul, teď slyšíš i kroky, jež se pomalu blíží. Ať to je kdokoliv, máš jistotu, že to není Jaina, protože žena má většinou chůzi lehkou, kročeje této osoby jsou však zřetelně mužské. Náhle sebou však osoba trhne, zastaví se a čeká. Nejsi si jistý, jestli jsi třeba nezpůsobil nějaký hluk, a snažíš se zadržet svůj dech co nejvíce to jde.
To, co zaslechneš v další sekundě, tě přimrazí k zemi. Slyšíš totiž, jak neznámý něco vzal do ruky. Co to je se dozvídáš vzápětí, kdy se chodba zbarví do červena. Vrnění světelného meče! Krok za krokem se postava v kápi znovu začíná blížit k místu, kde se bez dechu skrýváš. Nanejvýš pět metrů a už jí budeš vidět do tváře. Zda to však nebude poslední pohled v tvém životě, to nevíš. Každé křupnutí kamínků pod jeho nohami ti připadá jako rána tupou dýkou do břicha.
Rozhodneš se tedy sledovat onu tajemnou osobu v černém, kterou jsi viděl už podruhé, sundat jí kápi a vyptat se jí, proč tě neustále sleduje. Vykročíš proto k místu, kde jsi jí viděl naposledy, do tmavého ohybu chodby daleko za tebou. Uznáš, že je to dokonalá pozice ke sledování, jelikož louče, jež jsou v pravidelných vzdálenostech rozmístěny na stěnách a poskytují jen provizorní osvětlení, na tento úsek připadají jen dvě, což k dobré viditelnosti zdaleka nedostačuje. Není těžké si proto ani představit někoho, kdo zde v černé kápi unikl pozornosti všech ostatních a nerušeně mohl pozorovat okolí. Otázka, která tě však vzrušuje čím dál tím více, je koho a proč. Chceš tuto záhadu ještě před shromážděním všech nováčků vyřešit. Směrem, ze kterého jsi přišel, si nevšímáš, zajímá tě spíše chodba vedoucí někam do neznámých končin Akademie. Přesto ale máš zvláštní pocit, jako bys byl i teď někým sledován. Otáčíš se kolem, avšak kromě několika studentů, kteří právě vyšli z pokoje a míří do přijímací síně, nevidíš nikoho. Pro jistotu pokračuješ opačným směrem a ve tmě se snažíš rozeznat, co se za ohybem chodby vlastně nachází.
Po několika málo minutách, když si tvé oči přivykly husté tmě, můžeš říct, že chodba měří přibližně padesát metrů, přičemž po každých zhruba pěti metrech jsou v ní nějaké výklenky. Nelze odvodit, k čemu slouží. Postupuješ vpřed s jednou rukou na stěně, jejíž chladný povrch tě studí do dlaně. Jsi u prvního výklenku a díváš se dovnitř. Na podlaze je do kamene vytlačený kruh, jako by tu dlouho stálo něco těžkého. Vydáváš se dál, ale najednou se zarazíš. Asi patnáct metrů před tebou se něco pohlo. Nejsi si jistý, co nebo kdo to byl, a proto se rychle skryješ do nejbližší mezery. Ano, skutečně se tam někdo pohnul, teď slyšíš i kroky, jež se pomalu blíží. Ať to je kdokoliv, máš jistotu, že to není Jaina, protože žena má většinou chůzi lehkou, kročeje této osoby jsou však zřetelně mužské. Náhle sebou však osoba trhne, zastaví se a čeká. Nejsi si jistý, jestli jsi třeba nezpůsobil nějaký hluk, a snažíš se zadržet svůj dech co nejvíce to jde.
To, co zaslechneš v další sekundě, tě přimrazí k zemi. Slyšíš totiž, jak neznámý něco vzal do ruky. Co to je se dozvídáš vzápětí, kdy se chodba zbarví do červena. Vrnění světelného meče! Krok za krokem se postava v kápi znovu začíná blížit k místu, kde se bez dechu skrýváš. Nanejvýš pět metrů a už jí budeš vidět do tváře. Zda to však nebude poslední pohled v tvém životě, to nevíš. Každé křupnutí kamínků pod jeho nohami ti připadá jako rána tupou dýkou do břicha.
-
Mravec15
- Učedník
- Příspěvky: 62
- Registrován: 29.8.2007 10:12:43
- Bydliště: Hybe
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie
Muz v kapucni pomali postupuje chodbou a jeho svetelny mec ziari ako sviecka na cestu. Pomaly vydychujem a snazim sa zistit akou velkou silou moj potencialny protivnyk vladne. No tak chlapce co si zac?,rebleskne mi myslou ked sa pokusam sustredit na vybracie v sile. Od zaciatku je mi jasne ze musi vladnut nieakou silou lebo je zname ze svetelny mec dokaze zostrojit a pouzivat len osoba ktora nou vladne. emusel som sa ani velmy snazit a pocitil som silne vybracie temnej strany sily. Neviem odhadnut ci je silnejsi ako ja ale skusat to nemienim. Ten muz sa priblizuje a ja stale nemam plan.,zhromzil som si pre seba. Potom mi napadol blaznivy plan, ale mohol by vinst. Pomocou sili som si zistil ze to co bolo vo viklenku je aj v tom co je oproti. Je to podstavec. Pomocou sili sa mozem pokusit skrit pred jeho zrakom, a ak to nahodou nevynde svoj mec mam predsa na svojom opasku. Pri tej myslienke som nemohol prehltnut uskrn no zaroven sa vo mne nazhromazdili i pochybnosti ci sa to podari. Muz je uz takmer vedla mna ale je vidno ze neocakava ziadne triky a ani nikoho kto ovlada silu na takej urovni ako on. Pouzil som silu aby som sa pred nim skril a aby som odvratil jeho pozornost od mojho vyklenku. Zrazu muz prudko zastal a vypol svoj svetelny mec a ja len mozem dufat ze si ma nevsimol. Ruku mam na svojom svetelnom meci a cakam ci ma neodhali.
Muz v kapucni pomali postupuje chodbou a jeho svetelny mec ziari ako sviecka na cestu. Pomaly vydychujem a snazim sa zistit akou velkou silou moj potencialny protivnyk vladne. No tak chlapce co si zac?,rebleskne mi myslou ked sa pokusam sustredit na vybracie v sile. Od zaciatku je mi jasne ze musi vladnut nieakou silou lebo je zname ze svetelny mec dokaze zostrojit a pouzivat len osoba ktora nou vladne. emusel som sa ani velmy snazit a pocitil som silne vybracie temnej strany sily. Neviem odhadnut ci je silnejsi ako ja ale skusat to nemienim. Ten muz sa priblizuje a ja stale nemam plan.,zhromzil som si pre seba. Potom mi napadol blaznivy plan, ale mohol by vinst. Pomocou sili som si zistil ze to co bolo vo viklenku je aj v tom co je oproti. Je to podstavec. Pomocou sili sa mozem pokusit skrit pred jeho zrakom, a ak to nahodou nevynde svoj mec mam predsa na svojom opasku. Pri tej myslienke som nemohol prehltnut uskrn no zaroven sa vo mne nazhromazdili i pochybnosti ci sa to podari. Muz je uz takmer vedla mna ale je vidno ze neocakava ziadne triky a ani nikoho kto ovlada silu na takej urovni ako on. Pouzil som silu aby som sa pred nim skril a aby som odvratil jeho pozornost od mojho vyklenku. Zrazu muz prudko zastal a vypol svoj svetelny mec a ja len mozem dufat ze si ma nevsimol. Ruku mam na svojom svetelnom meci a cakam ci ma neodhali.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Neznámý zřejmě váhal. Ucítil totiž vibrace v toku Síly blízko sebe, ale nebyly stejné, jako ostatní, které zachytil dříve. Toto chvění bylo zvláštní, protože o nositeli prozrazovalo, že není jen někým, kdo se snaží druhé za každou cenu zabít, což by už jistě zkusil, ale že je to osoba, která si je vědoma svých možností. A takoví jsou nejnebezpečnější. Ticho mezi vámi bylo nesnesitelné. Situace se však obrátila ve tvůj prospěch, protože jste oba za chvíli uslyšeli kroky ze směru, odkud jsi přišel.
Atmosféra vzájemného očekávání byla rozbita hlasem nejakého nevycválance, jež se nezdráhal křičet přes půl Akademie. Není tu nějaká moc velká tma? Nějak se mi to nelíbí, radši se vrátíme. V ústrety mu odpovídal druhý hlas, stejně hlasitý: Máš strach nebo co? Vždyť nám ten chlap říkal, že musíme projít nějakou chodbou, ne?! Osoba v kápi okamžitě pochopila situaci a tiše se rozběhla opačným směrem. Já a strach? Co tě nemá, jsem přece budoucí Sith! A jestli jsi to teď myslel jako urážku, tak si to vyřídíme hned tady a beze svědků! Cítíš, že ti od nich nic zákeřného nehrozí, vystoupíš proto ze svého úkrytu a namíříš si to směrem k nim. Stále tě ještě ve tmě nevidí, jeden z nich však zaslechl kroky: Někdo tu je, neslyšíš ty kroky? Určitě nás ten šmejd poslal špatně a teď tu na nás čeká. Zastavíš se. Slyšel jsem to taky, ale jak to, že je teď ticho? Oba začínají panikařit, ani je nenapadne pohnout se z místa, ví, jak rychle by je mohl ten neznámý zabít. Slyšíš šepot. Utečeme, dělej! A hned odpověď. Zbláznil ses? Kdo ví, jak dobře ovládá Sílu. Usmaží tě ani nebudeš vědět jak! Stůj a nehýbej se. Uvažuješ, co podnikneš dále, protože stačí málo a oba budou s křikem utíkat pryč.
Neznámý zřejmě váhal. Ucítil totiž vibrace v toku Síly blízko sebe, ale nebyly stejné, jako ostatní, které zachytil dříve. Toto chvění bylo zvláštní, protože o nositeli prozrazovalo, že není jen někým, kdo se snaží druhé za každou cenu zabít, což by už jistě zkusil, ale že je to osoba, která si je vědoma svých možností. A takoví jsou nejnebezpečnější. Ticho mezi vámi bylo nesnesitelné. Situace se však obrátila ve tvůj prospěch, protože jste oba za chvíli uslyšeli kroky ze směru, odkud jsi přišel.
Atmosféra vzájemného očekávání byla rozbita hlasem nejakého nevycválance, jež se nezdráhal křičet přes půl Akademie. Není tu nějaká moc velká tma? Nějak se mi to nelíbí, radši se vrátíme. V ústrety mu odpovídal druhý hlas, stejně hlasitý: Máš strach nebo co? Vždyť nám ten chlap říkal, že musíme projít nějakou chodbou, ne?! Osoba v kápi okamžitě pochopila situaci a tiše se rozběhla opačným směrem. Já a strach? Co tě nemá, jsem přece budoucí Sith! A jestli jsi to teď myslel jako urážku, tak si to vyřídíme hned tady a beze svědků! Cítíš, že ti od nich nic zákeřného nehrozí, vystoupíš proto ze svého úkrytu a namíříš si to směrem k nim. Stále tě ještě ve tmě nevidí, jeden z nich však zaslechl kroky: Někdo tu je, neslyšíš ty kroky? Určitě nás ten šmejd poslal špatně a teď tu na nás čeká. Zastavíš se. Slyšel jsem to taky, ale jak to, že je teď ticho? Oba začínají panikařit, ani je nenapadne pohnout se z místa, ví, jak rychle by je mohl ten neznámý zabít. Slyšíš šepot. Utečeme, dělej! A hned odpověď. Zbláznil ses? Kdo ví, jak dobře ovládá Sílu. Usmaží tě ani nebudeš vědět jak! Stůj a nehýbej se. Uvažuješ, co podnikneš dále, protože stačí málo a oba budou s křikem utíkat pryč.
-
Mravec15
- Učedník
- Příspěvky: 62
- Registrován: 29.8.2007 10:12:43
- Bydliště: Hybe
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie
Uz z rozhovoru mi je jasne, ze su dost vystraseny aj ked hrdy. Dalsi maminkiny maznacikovia. Neveriacky pokrutim hlavou Nechapem ako sem mozu brat takychto mamlasou. Ved aj by ich v pohode zabila i moja sestra ked som ju naposledy vydel a to bola este len babetko. Snazim sa zachitit vybracie v sile ale hned mi dojde ze tito tu silu skoro ani necitia. Pomali som sa pohol smerom k nim Nebojte sa ma! Nechcem vam ublizit. Spojenci nikdy niesu zly, a s tychto mozem mat aspon kredity. Obaja boli zjavne vystraseny do takej mieri, ze som stale nevedel ci sa nerozbehnu prec. Vydel som tu dakeho chlapika co bezal cez chodbu. Pocul som vas ze sa o nikom zhovarate tak mi napadlo ze hladate prave jeho. Ale vyzeral dost nebezpecne ja by som za nim nesiel. Pozreli na seba a jeden druheho pohladom uistoval ze to bude v pohode. Este zapatram cez silu po neznamom v kapucni aby som sa uistil ze nezautoci od chrbta a potom uz len pomali prichadzam k tim dvom aby som zistil co to je zac.
Uz z rozhovoru mi je jasne, ze su dost vystraseny aj ked hrdy. Dalsi maminkiny maznacikovia. Neveriacky pokrutim hlavou Nechapem ako sem mozu brat takychto mamlasou. Ved aj by ich v pohode zabila i moja sestra ked som ju naposledy vydel a to bola este len babetko. Snazim sa zachitit vybracie v sile ale hned mi dojde ze tito tu silu skoro ani necitia. Pomali som sa pohol smerom k nim Nebojte sa ma! Nechcem vam ublizit. Spojenci nikdy niesu zly, a s tychto mozem mat aspon kredity. Obaja boli zjavne vystraseny do takej mieri, ze som stale nevedel ci sa nerozbehnu prec. Vydel som tu dakeho chlapika co bezal cez chodbu. Pocul som vas ze sa o nikom zhovarate tak mi napadlo ze hladate prave jeho. Ale vyzeral dost nebezpecne ja by som za nim nesiel. Pozreli na seba a jeden druheho pohladom uistoval ze to bude v pohode. Este zapatram cez silu po neznamom v kapucni aby som sa uistil ze nezautoci od chrbta a potom uz len pomali prichadzam k tim dvom aby som zistil co to je zac.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Přesto, že jsi neznámé ujistil o svých přátelských úmyslech, je na nich vidět, že nejsou o nic klidnější než před několika málo okamžiky. Odrazy neznámého hlasu od kamenných stěn větší pocit bezpečí nedodávají a když jim řekneš o neznámém chlapíkovi, se kterým jsi se před chvílí jen shodou okolností minul, jejich strach dosáhne pomyslného vrcholu. Někdo běhá ve tmě po chodbách, slyšíš to? šeptl první. Snad to..., nedořekl druhý, protože jsi právě vyslovil svou poslední větu - muž v černé kápi vypadal nebezpečně. To už bylo i na mě příliš. Rychle, pryč! vykřikli oba naráz a dali se s křikem na útěk. Zastavili se, až když kolem sebe viděli procházet studenty a chodba byla znovu řádně osvětlena. Tehdy jsi už však byl na cestě do přijímací síně, protože jsi měl zpoždění. Hala byla plná přešlapujících studentů, mezi nimiž jsi viděl i ty tři, co tě tak pěkně "přivítali" kopanci a ranami. Ty dva hrdiny jsi však nezahlédl.
Opřel jsi se o kamenný sloup a čekal, jak se bude situace vyvíjet. A v tom se to stalo - muž zahalený v černé kápi stál přímo proti tobě ve vzdálenosti zhruba pěti metrů. Tentokrát si ho ale všimli i ostatní a hluk rázem ustal. Nikdo nevěděl, kde se tam ta postava vzala. Zraky všech byly upřeny do jednoho místa. Muž si pomalu sundal kápi a vy vidíte tvář, na níž vás ihned zaujmou oči. Jsou zcela bílé a jejich pohled tak pronikavý, že by dokázal uhranout nenažraného rancora. Na hlavě se mu skví jen zbytky bílých vlasů, ústa ti připadají velmi malá. Přesto si nikdo netroufal nadhodit vtipnou poznámku, protože z něho čišelo nebezpečí a smrt. Jen vítr prohánějící se chodbami teď zněl v uších pár desítkám nováčků.
Muž promluvil hlasem nepřirozeně vysokým, avšak o to nepříjemnějším: Jste v Akademii na Korribanu, jak už všichni víte. Mé jméno je Jorak Uln a jsem hlavou tohoto zařízení. Poslouchejte pozorně, jinak se vystavujete riziku následků. Váš výcvik bude rozdělen na dvě části, obě musíte splnit, abyste mohli být přijati do Řádu. Nejdříve to je boj, který budete trénovat ve dvojicích v komnatách nacházejících se tímto směrem, a ukázal rukou na chodbu po své levici. A pak je tady test znalostí, na který se připravíte sami studiem materiálů z Archivu, a znovu gestikuloval, tentokrát doprava. U nich vás budu zkoušet já, takže doporučuji studia nezanedbávat. Kdo si myslí, že mu něco prominu, ať není překvapen, až zjistí opak. Pro přístup do Archivu musíte zadat své osobní číslo. S tím se odmlčel a rozhlédl se kolem, jako by někoho hledal. Jeho podezřívavé oči se zastavily na tobě. Cítíš, jak se ti zvedá žaludek. Ještě poslední věc, na kterou vás chci upozornit: potulovat se po Akademii může být občas velmi nebezpečné, takže se držte jen osvětlených chodeb. Víš, že to ponaučení platilo hlavně pro tebe. Nějaké otázky? Pokud ne, tak rozchod a zítra vás budou trenéři očekávat v pět hodin ráno v tréninkových síních.
Přesto, že jsi neznámé ujistil o svých přátelských úmyslech, je na nich vidět, že nejsou o nic klidnější než před několika málo okamžiky. Odrazy neznámého hlasu od kamenných stěn větší pocit bezpečí nedodávají a když jim řekneš o neznámém chlapíkovi, se kterým jsi se před chvílí jen shodou okolností minul, jejich strach dosáhne pomyslného vrcholu. Někdo běhá ve tmě po chodbách, slyšíš to? šeptl první. Snad to..., nedořekl druhý, protože jsi právě vyslovil svou poslední větu - muž v černé kápi vypadal nebezpečně. To už bylo i na mě příliš. Rychle, pryč! vykřikli oba naráz a dali se s křikem na útěk. Zastavili se, až když kolem sebe viděli procházet studenty a chodba byla znovu řádně osvětlena. Tehdy jsi už však byl na cestě do přijímací síně, protože jsi měl zpoždění. Hala byla plná přešlapujících studentů, mezi nimiž jsi viděl i ty tři, co tě tak pěkně "přivítali" kopanci a ranami. Ty dva hrdiny jsi však nezahlédl.
Opřel jsi se o kamenný sloup a čekal, jak se bude situace vyvíjet. A v tom se to stalo - muž zahalený v černé kápi stál přímo proti tobě ve vzdálenosti zhruba pěti metrů. Tentokrát si ho ale všimli i ostatní a hluk rázem ustal. Nikdo nevěděl, kde se tam ta postava vzala. Zraky všech byly upřeny do jednoho místa. Muž si pomalu sundal kápi a vy vidíte tvář, na níž vás ihned zaujmou oči. Jsou zcela bílé a jejich pohled tak pronikavý, že by dokázal uhranout nenažraného rancora. Na hlavě se mu skví jen zbytky bílých vlasů, ústa ti připadají velmi malá. Přesto si nikdo netroufal nadhodit vtipnou poznámku, protože z něho čišelo nebezpečí a smrt. Jen vítr prohánějící se chodbami teď zněl v uších pár desítkám nováčků.
Muž promluvil hlasem nepřirozeně vysokým, avšak o to nepříjemnějším: Jste v Akademii na Korribanu, jak už všichni víte. Mé jméno je Jorak Uln a jsem hlavou tohoto zařízení. Poslouchejte pozorně, jinak se vystavujete riziku následků. Váš výcvik bude rozdělen na dvě části, obě musíte splnit, abyste mohli být přijati do Řádu. Nejdříve to je boj, který budete trénovat ve dvojicích v komnatách nacházejících se tímto směrem, a ukázal rukou na chodbu po své levici. A pak je tady test znalostí, na který se připravíte sami studiem materiálů z Archivu, a znovu gestikuloval, tentokrát doprava. U nich vás budu zkoušet já, takže doporučuji studia nezanedbávat. Kdo si myslí, že mu něco prominu, ať není překvapen, až zjistí opak. Pro přístup do Archivu musíte zadat své osobní číslo. S tím se odmlčel a rozhlédl se kolem, jako by někoho hledal. Jeho podezřívavé oči se zastavily na tobě. Cítíš, jak se ti zvedá žaludek. Ještě poslední věc, na kterou vás chci upozornit: potulovat se po Akademii může být občas velmi nebezpečné, takže se držte jen osvětlených chodeb. Víš, že to ponaučení platilo hlavně pro tebe. Nějaké otázky? Pokud ne, tak rozchod a zítra vás budou trenéři očekávat v pět hodin ráno v tréninkových síních.
-
Mravec15
- Učedník
- Příspěvky: 62
- Registrován: 29.8.2007 10:12:43
- Bydliště: Hybe
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie
I ked nemam strach viem jednu vec: Teraz otazky niesu na mieste na to bude vhodnejsia chvila. Este raz sa poobzeram po "hrdinoch". Ich sice nevidim no par znamych tu uz je: Twi'lek, privitacia cata i Kharn Ust. S predcieranou radostou Twi'leka pozdravim a pomaly vychdzam von smerom kde maju byt komnaty v ktorych sa cvici boj. Prechadzam popri s nedockavostou kedy si suboj mozem vyskusat i ja. Vsade okolo prebieha culi ruch a s niektorych miestnosti pocujem praskot spojenych svetelnych mecou a z inych len zvuk tupych uderou, co naznacuje suboj bez zbrani s bliska. Mozno jeden s tychto muzou ci zien je moj trener. Dufam ma dokaze naucit nieco viac ako otec kym.....Len myslienka na to co sa stalo mi pripomenie preco tu vlastne som.Mam lepsi napad ako sa tu bezcielne poflakovat.Vtedy sa otocim na pete a chcem ist pozriet do kniznice. Prechadzam znovu okolo chodby kde som vydel Joraka Ulna. Zuimalo by ma co tam je take tajne ze je tam zakazany pristup.Mojim prvym napadom je prezkumat to. Radsej este nie kym sa nezlepsim a v kniznici mozno nieco zistim viac.Touto skutocnostou som este viac pohanany do kniznice, ale stale mam na pameti ze musim byt obozretny lebo by som mohol narazit na druhu vlnu "privitania". Moje cislo je S005472231246124 to je pre mna teraz najdvolezitejsia informacia.
I ked nemam strach viem jednu vec: Teraz otazky niesu na mieste na to bude vhodnejsia chvila. Este raz sa poobzeram po "hrdinoch". Ich sice nevidim no par znamych tu uz je: Twi'lek, privitacia cata i Kharn Ust. S predcieranou radostou Twi'leka pozdravim a pomaly vychdzam von smerom kde maju byt komnaty v ktorych sa cvici boj. Prechadzam popri s nedockavostou kedy si suboj mozem vyskusat i ja. Vsade okolo prebieha culi ruch a s niektorych miestnosti pocujem praskot spojenych svetelnych mecou a z inych len zvuk tupych uderou, co naznacuje suboj bez zbrani s bliska. Mozno jeden s tychto muzou ci zien je moj trener. Dufam ma dokaze naucit nieco viac ako otec kym.....Len myslienka na to co sa stalo mi pripomenie preco tu vlastne som.Mam lepsi napad ako sa tu bezcielne poflakovat.Vtedy sa otocim na pete a chcem ist pozriet do kniznice. Prechadzam znovu okolo chodby kde som vydel Joraka Ulna. Zuimalo by ma co tam je take tajne ze je tam zakazany pristup.Mojim prvym napadom je prezkumat to. Radsej este nie kym sa nezlepsim a v kniznici mozno nieco zistim viac.Touto skutocnostou som este viac pohanany do kniznice, ale stale mam na pameti ze musim byt obozretny lebo by som mohol narazit na druhu vlnu "privitania". Moje cislo je S005472231246124 to je pre mna teraz najdvolezitejsia informacia.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Zorientovat se uvnitř Akademie je úkol vyžadující naprosté soustředění a výbornou prostorovou orientaci. Mnohým dělá problém se dostat z jednoho místa na druhé i dlouho poté, kdy jsou přijati do Řádu. Až po několika desítkách minut bloudění konečně víš, jak se z přijímací síně dostat k Archivu. Vidíš ale, že jsi na tom lépe než mnozí další, kteří byli rádi, že trefili zpátky na ubikace. Stojíš před vchodem do Archivu a s potěšením zadáváš své osobní číslo na blízký terminál, který v kamenné chodbě osvětlené loučemi vypadá zvláštně. Zatím je to jediná vymoženost, kterou jsi viděl, a zřejmě tady plní nějaký účel. Konzole několikrát modře problikne a masivní kamenné dveře se s charakteristickým rachotem rozestoupí. Opatrně nakoukneš dovnitř a zůstaneš stát v němém úžasu. Před tebou se na protější straně místnosti tyčí socha Xendora, zakladatele Řádu Sith, v nadživotní velikosti. V jeho postoji cítíš sebejistotu, odhodlání a nezávislost. Ne nadarmo se pod tímto skvostným kusem umění konají testy znalostí vedené Jorakem Ulnem. Pocit studenta, nad nímž se tyčí nejrespektovanější postava dějin Sithů, musí být velmi nepříjemný.
Konečně se od něj tvé oči odlepí a ty máš možnost zhodnotit další skvost, kterým Archiv oplývá. Jsou to vysoké řady polic s holodisky. Protože některé dosahují i sedmi metrů, používají se železné žebříky, aby měl každý možnost kamkoliv dosáhnout. Na discích jsou zaznamenány jak nejvýznamnější svazky Řádu, tak i deníkové záznamy Mistrů a studentů z desítek různých planet galaxie. To poskytuje cenné zdroje informací z oblastí geografie, demografie i případných nebezpečí. Uprostřed haly stojí řady židlí a stolů, na kterých jsou umístěny terminály umožňující okamžitý přístup ke všem datům uložených na médiích. Je tady jen několik starších studentů, z nichž něktěří brzy vyrazí plnit první úkoly mimo brány Akademie. Právě pro takové jsou zdejší poznatky nepostradatelné. Sedneš si k nejbližšímu stolku a snažíš se vstřebat všechno kolem, když v tom zaslechneš, jak se dveře znovu otevírají a dovnitř vstupuje nějaký Tusken. Přestože jsi ho nikdy předtím neviděl, na jazyku se ti ocitne jméno: Trandul? Odpovědi ani vysvětlení se nedočkáš, protože se otočí a odchází.
Rozhodneš se tedy udělat to samé, opustíš Archiv, Trandula však nevidíš. Protože vidíš tři chodby, kudy by se mohl vydat, nemá cenu se pokoušet ho vystopovat. Zamíříš raději směrem do přijímací síně, ze které snad trefíš do svého pokoje.
Zorientovat se uvnitř Akademie je úkol vyžadující naprosté soustředění a výbornou prostorovou orientaci. Mnohým dělá problém se dostat z jednoho místa na druhé i dlouho poté, kdy jsou přijati do Řádu. Až po několika desítkách minut bloudění konečně víš, jak se z přijímací síně dostat k Archivu. Vidíš ale, že jsi na tom lépe než mnozí další, kteří byli rádi, že trefili zpátky na ubikace. Stojíš před vchodem do Archivu a s potěšením zadáváš své osobní číslo na blízký terminál, který v kamenné chodbě osvětlené loučemi vypadá zvláštně. Zatím je to jediná vymoženost, kterou jsi viděl, a zřejmě tady plní nějaký účel. Konzole několikrát modře problikne a masivní kamenné dveře se s charakteristickým rachotem rozestoupí. Opatrně nakoukneš dovnitř a zůstaneš stát v němém úžasu. Před tebou se na protější straně místnosti tyčí socha Xendora, zakladatele Řádu Sith, v nadživotní velikosti. V jeho postoji cítíš sebejistotu, odhodlání a nezávislost. Ne nadarmo se pod tímto skvostným kusem umění konají testy znalostí vedené Jorakem Ulnem. Pocit studenta, nad nímž se tyčí nejrespektovanější postava dějin Sithů, musí být velmi nepříjemný.
Konečně se od něj tvé oči odlepí a ty máš možnost zhodnotit další skvost, kterým Archiv oplývá. Jsou to vysoké řady polic s holodisky. Protože některé dosahují i sedmi metrů, používají se železné žebříky, aby měl každý možnost kamkoliv dosáhnout. Na discích jsou zaznamenány jak nejvýznamnější svazky Řádu, tak i deníkové záznamy Mistrů a studentů z desítek různých planet galaxie. To poskytuje cenné zdroje informací z oblastí geografie, demografie i případných nebezpečí. Uprostřed haly stojí řady židlí a stolů, na kterých jsou umístěny terminály umožňující okamžitý přístup ke všem datům uložených na médiích. Je tady jen několik starších studentů, z nichž něktěří brzy vyrazí plnit první úkoly mimo brány Akademie. Právě pro takové jsou zdejší poznatky nepostradatelné. Sedneš si k nejbližšímu stolku a snažíš se vstřebat všechno kolem, když v tom zaslechneš, jak se dveře znovu otevírají a dovnitř vstupuje nějaký Tusken. Přestože jsi ho nikdy předtím neviděl, na jazyku se ti ocitne jméno: Trandul? Odpovědi ani vysvětlení se nedočkáš, protože se otočí a odchází.
Rozhodneš se tedy udělat to samé, opustíš Archiv, Trandula však nevidíš. Protože vidíš tři chodby, kudy by se mohl vydat, nemá cenu se pokoušet ho vystopovat. Zamíříš raději směrem do přijímací síně, ze které snad trefíš do svého pokoje.
-
Mravec15
- Učedník
- Příspěvky: 62
- Registrován: 29.8.2007 10:12:43
- Bydliště: Hybe
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie
Pomali si vykracujem chodbami a snazim sa zapametat si kazdy kusok chodby, aby som bezpecne trafil ako do studovne tak i na ine miesta. Vsade naokolo zavladol klud a ako kracam pocujem ozvenu vlastnych krokou ako sa odraza od kamennych stien. Clovek by az povedal ze je tu v celej akademii sam.Dufam ze Kharn Ust bude vediet viac o tom Tuskenovi co som dnes videl. Trandul....to meno mi nejde zmysle ale odkial ho poznam a preco prave sa mi spaja s tim Tuskenom. Aj ked som zamysleny stale sa snazim byt pozorny a patram aj silou po dalsich studentoch. Ako sa priblizujem k primacej sale zacinam citit pritomnost niekoho dalsieho. Mozno to nije len jedna osoba ale cely skupinka ludi. Pomali zastanem a pokusam sa silou zistit viac o tych co su predomnou. Pche. Zas ty panaci. Dufam sa tentoraz nerozutekaju. Nahodim najvludnejsi vyraz aky sa mi podari a pomaly pristupujem k starym znamim z chodby kde ma skoro chitil Jorak Uln. Ach... Prepacte nechcel som sem takto vtrhnut a vyrusit vas. Zatvarim sa akoby som sa snazil rozpametat sa kde som ich uz videl. Zdate sa mi znami.....Uz viem vy ste ty dvaja s tej tmavej chodby......Nevidel som vas na primacej ceremonii. Netrafili ste tam? Ja som tu uz skoro zabludil. Dufam som v nich nabudol dojem ze som taky ako oni. Pozeram na nich a cakam ich reakcie....
Pomali si vykracujem chodbami a snazim sa zapametat si kazdy kusok chodby, aby som bezpecne trafil ako do studovne tak i na ine miesta. Vsade naokolo zavladol klud a ako kracam pocujem ozvenu vlastnych krokou ako sa odraza od kamennych stien. Clovek by az povedal ze je tu v celej akademii sam.Dufam ze Kharn Ust bude vediet viac o tom Tuskenovi co som dnes videl. Trandul....to meno mi nejde zmysle ale odkial ho poznam a preco prave sa mi spaja s tim Tuskenom. Aj ked som zamysleny stale sa snazim byt pozorny a patram aj silou po dalsich studentoch. Ako sa priblizujem k primacej sale zacinam citit pritomnost niekoho dalsieho. Mozno to nije len jedna osoba ale cely skupinka ludi. Pomali zastanem a pokusam sa silou zistit viac o tych co su predomnou. Pche. Zas ty panaci. Dufam sa tentoraz nerozutekaju. Nahodim najvludnejsi vyraz aky sa mi podari a pomaly pristupujem k starym znamim z chodby kde ma skoro chitil Jorak Uln. Ach... Prepacte nechcel som sem takto vtrhnut a vyrusit vas. Zatvarim sa akoby som sa snazil rozpametat sa kde som ich uz videl. Zdate sa mi znami.....Uz viem vy ste ty dvaja s tej tmavej chodby......Nevidel som vas na primacej ceremonii. Netrafili ste tam? Ja som tu uz skoro zabludil. Dufam som v nich nabudol dojem ze som taky ako oni. Pozeram na nich a cakam ich reakcie....
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Je vidět, že přátelský tón na mladíky platí. Jo, máš pravdu, zabloudili jsme. Kdyby existovala nějaká mapa Akademie, klidně bych za ni i zaplatil. Tady je to jako v bludišti. Druhý však namítl. Nemluv nesmysly, žádné mapy přece nejsou. Sithové nebudou riskovat, že by se dostaly do nepovolaných rukou. První jen pokýval hlavou na znamení souhlasu s něčím, co nemůže ovlivnit. Vzpomněl jsi si na Trandula a zeptal ses jich na to jméno. Hned bylo vidět, že ví, o koho jde. Podívej, neber si to špatně, ale tomu Tuskenovi se raději vyhýbej. Copak nevíš, jak dopadl ten Twi'lek? Nevíš. Od někoho jsem slyšel, že ho měl sledovat, protože ještě před vstupem do Akademie zemřeli za podivných okolností nějací lidi. Za pár dní ho pak našli na Korribanu s useknutýma nohama. Teda, vlastně není jistý, že to byl on, protože si na něm ty krvelačný bestie mezitím pěkně pochutnaly. Nemůžeš si nevzpomenout na stejný sled událostí z tvé vlastní zkušenosti. Kdo ví, jestli by teď Jainu ještě někdo poznal. Student se k tobě naklonil a pošeptal. Radím ti dobře, kolem Trandula se děje spoustu divnejch věcí, nech ho napokoji.
Poděkuješ za informace a zamíříš do svého pokoje. Kharn tam nebyl, ubikace zela prázdnotou. Svlékneš se, ulehneš na postel a díky únavě z celého dne okamžitě usneš. Probudíš se ve čtyři hodiny ráno. Kharn ještě spokojeně oddychuje, jenže tobě za hodinu začíná trénink, proto se oblékneš, protáhneš ztuhlé svaly a vyrazíš směrem k místu srazu s trenéry. Po cestě přemýšlíš, jestli je pravda, že mapy Akademie nebyly zhotoveny kvůli obav o bezpečnost nebo díky přemíře chodeb a zákoutí, což fakticky znemožňuje jakýkoliv způsob zaznamenání. Po dvaceti minutách stojíš před těžkými kamennými dveřmi vedoucími do tréninkových komnat. Většina studentů ze včerejška už tam přešlapuje, mezi nimi i ti baziliškové, kteří tě tak pěkně přivítali. Trandul tu však nebyl. Dalších několik málo minut uplynulo než se objevili tři muži v dlouhých hnědých róbách. Toto jsou komnaty, kde budete cvičit boj. Jako zbraně budou sloužit tupé železné meče, ty najdete uvnitř. Vstupte. S tím se dveře s dunivým zvukem rozestoupily.
Vejdeš s ostatními dovnitř a vidíš, že hala má určitě více než dvacet metrů na délku, na šířku přibližně deset, strop vyražený do skály ale není příliš vysoký. Postavy začly rozdělovat studenty do dvojic. Usměješ se, když je ti přidělen ten neřád, který si hrdinně došel pro kamarády a s jejich asistencí tě pak zmlátil do krve. Vezmete si meče a zaujmete bojové postavení. Tobě asi jeden výprask nestačil, co? Připrav se na další! odsekl výsměšně tvůj protivník. Začněte! rozlehlo se.
Je vidět, že přátelský tón na mladíky platí. Jo, máš pravdu, zabloudili jsme. Kdyby existovala nějaká mapa Akademie, klidně bych za ni i zaplatil. Tady je to jako v bludišti. Druhý však namítl. Nemluv nesmysly, žádné mapy přece nejsou. Sithové nebudou riskovat, že by se dostaly do nepovolaných rukou. První jen pokýval hlavou na znamení souhlasu s něčím, co nemůže ovlivnit. Vzpomněl jsi si na Trandula a zeptal ses jich na to jméno. Hned bylo vidět, že ví, o koho jde. Podívej, neber si to špatně, ale tomu Tuskenovi se raději vyhýbej. Copak nevíš, jak dopadl ten Twi'lek? Nevíš. Od někoho jsem slyšel, že ho měl sledovat, protože ještě před vstupem do Akademie zemřeli za podivných okolností nějací lidi. Za pár dní ho pak našli na Korribanu s useknutýma nohama. Teda, vlastně není jistý, že to byl on, protože si na něm ty krvelačný bestie mezitím pěkně pochutnaly. Nemůžeš si nevzpomenout na stejný sled událostí z tvé vlastní zkušenosti. Kdo ví, jestli by teď Jainu ještě někdo poznal. Student se k tobě naklonil a pošeptal. Radím ti dobře, kolem Trandula se děje spoustu divnejch věcí, nech ho napokoji.
Poděkuješ za informace a zamíříš do svého pokoje. Kharn tam nebyl, ubikace zela prázdnotou. Svlékneš se, ulehneš na postel a díky únavě z celého dne okamžitě usneš. Probudíš se ve čtyři hodiny ráno. Kharn ještě spokojeně oddychuje, jenže tobě za hodinu začíná trénink, proto se oblékneš, protáhneš ztuhlé svaly a vyrazíš směrem k místu srazu s trenéry. Po cestě přemýšlíš, jestli je pravda, že mapy Akademie nebyly zhotoveny kvůli obav o bezpečnost nebo díky přemíře chodeb a zákoutí, což fakticky znemožňuje jakýkoliv způsob zaznamenání. Po dvaceti minutách stojíš před těžkými kamennými dveřmi vedoucími do tréninkových komnat. Většina studentů ze včerejška už tam přešlapuje, mezi nimi i ti baziliškové, kteří tě tak pěkně přivítali. Trandul tu však nebyl. Dalších několik málo minut uplynulo než se objevili tři muži v dlouhých hnědých róbách. Toto jsou komnaty, kde budete cvičit boj. Jako zbraně budou sloužit tupé železné meče, ty najdete uvnitř. Vstupte. S tím se dveře s dunivým zvukem rozestoupily.
Vejdeš s ostatními dovnitř a vidíš, že hala má určitě více než dvacet metrů na délku, na šířku přibližně deset, strop vyražený do skály ale není příliš vysoký. Postavy začly rozdělovat studenty do dvojic. Usměješ se, když je ti přidělen ten neřád, který si hrdinně došel pro kamarády a s jejich asistencí tě pak zmlátil do krve. Vezmete si meče a zaujmete bojové postavení. Tobě asi jeden výprask nestačil, co? Připrav se na další! odsekl výsměšně tvůj protivník. Začněte! rozlehlo se.
-
Mravec15
- Učedník
- Příspěvky: 62
- Registrován: 29.8.2007 10:12:43
- Bydliště: Hybe
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie
V tvarou tvar stojim prave jemu. Pri tejto myslienke sa mi na tvari objavuje strasne poteseny usmev. Bez slova lepsie uchopim svoj mec a na znak "ucty" sa klaniam svojmu protivnikovy. Aj ked jeho postoj neukazuje, ze sa boji ale sila ho prezradila. Pozdvihnem zrak a stale sa nemozem premoct aby som sa neuskrnal. Tak pod! Tieto slova ho evidentne nastvali lebo bez rozmyslu na mna utoci v slede ktori sa mi zda neuveritelne pomaly a z ladnostou vykrivam kazdy jeho uder. Cakal som ze bude slaby ale teraz ma sklamal. No co panacik na viac sa nezmozes?? Ocividne ho moja poznamka nastvala lebo jeho utoky boli riadene hnevom no pre mna to bola len hracka odrazat jeho chabe pokusi o udery. Je to slaboch co sa dokaze ohanat len ked je v presile. CHUDAK. Zrazu vyraz mojej tvare stvrdol a rozhodol som sa pohrat tentoraz ja. Skusim nieco jednoduchsie napriklad Schii-Cho. Zacal som sled uderou lava noha, prava ruka, hlava. Protivnik ich vykril aj ked som videl ze ma stim velke problemi. Znovu sa mi objavil na tvari uskrn a pokracoval som v slede utokou no ked som videl ze je totalne sustredeny len na moj mec vyrazila dopredu moja noha ktora ho zasiahla rovno do tvare a vzapeti mec do lavej nohy preskocil som ho a bodol smerom dozadu cim dostal dalsi uder mecom priamo do chrbta. Myslel som ze mi mas dat vyprask ty. Povedal som posmesne. No bez kamaratou ti to volako nejde. Dodal som s posmesnym vyrazom.
V tvarou tvar stojim prave jemu. Pri tejto myslienke sa mi na tvari objavuje strasne poteseny usmev. Bez slova lepsie uchopim svoj mec a na znak "ucty" sa klaniam svojmu protivnikovy. Aj ked jeho postoj neukazuje, ze sa boji ale sila ho prezradila. Pozdvihnem zrak a stale sa nemozem premoct aby som sa neuskrnal. Tak pod! Tieto slova ho evidentne nastvali lebo bez rozmyslu na mna utoci v slede ktori sa mi zda neuveritelne pomaly a z ladnostou vykrivam kazdy jeho uder. Cakal som ze bude slaby ale teraz ma sklamal. No co panacik na viac sa nezmozes?? Ocividne ho moja poznamka nastvala lebo jeho utoky boli riadene hnevom no pre mna to bola len hracka odrazat jeho chabe pokusi o udery. Je to slaboch co sa dokaze ohanat len ked je v presile. CHUDAK. Zrazu vyraz mojej tvare stvrdol a rozhodol som sa pohrat tentoraz ja. Skusim nieco jednoduchsie napriklad Schii-Cho. Zacal som sled uderou lava noha, prava ruka, hlava. Protivnik ich vykril aj ked som videl ze ma stim velke problemi. Znovu sa mi objavil na tvari uskrn a pokracoval som v slede utokou no ked som videl ze je totalne sustredeny len na moj mec vyrazila dopredu moja noha ktora ho zasiahla rovno do tvare a vzapeti mec do lavej nohy preskocil som ho a bodol smerom dozadu cim dostal dalsi uder mecom priamo do chrbta. Myslel som ze mi mas dat vyprask ty. Povedal som posmesne. No bez kamaratou ti to volako nejde. Dodal som s posmesnym vyrazom.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie - tréninkové komnaty
Po takovém nevydařeném začátku se černovlasý mladík začne na souboj soustředit, uklidní se a nechce se nechat znovu vyprovokovat. Pro své utkání máte k dispozici prostor o velikosti pět krát pět metrů a tvůj protivník je teď zatlačen v pravém horním rohu tohoto čtverce. Oba proto víte, co bude následovat, musí zaútočit a přesunout se blíže ke středu, protože pokud jeden z učedníků vystoupí nebo je vytlačen ven, okamžitě prohrává. Abys nepřebral, hochu. Před chvílí jsem nebyl moc opatrný, ale na to už dále nespoléhej! zasyčel a prudce vyrazil proti tobě. Ihned víš, že se rozhodl použít Shien, velmi agresivní styl. Jeho tupý meč bez přestání doráží na odkryté partie tvého těla a ty musíš přejít do obrany. Oči mu žhnou hněvem a touhou uštědřit ti nějakou hodně bolestivou ránu a ukázat, že jej není radno podceňovat ani zesměšňovat. Přejdeš do útoku a tvá zbraň opět proráží vzduch směrem k tělu protivníka. Připravuješ se na úder do pravé ruky, když cítíš tupou bolest v oblasti břicha, když tě v nestřeženém zlomku sekundy zasáhne jeho noha a hned poté tupý meč. Snažíš se co nejrychleji zaujmout obrannou pozici, avšak další ráně do levého ramene se už vyhnout nedokážeš.
Nemyslíš na svou bolest a nedáváš jí najevo. Opět zaútočíš a tentokrát mladíka zasáhneš do levé nohy tak prudce, že ztratí rovnováhu a na moment dá přednost své bolesti před tebou. To mu zajistí další modřinu na pravé paži. To ti přijde draho, ty špíno! poruší své předsevzetí o zachování klidu. S výrazem opovržení pozvedne meč nad hlavu tak, že čepel směřuje dozadu, čímž ti jasně sděluje, že se nebojí odkrýt celé tělo tak mizernému soupeři. Chceš souboj co nejdříve ukončit a proto vyrazíš vpřed. Právě když jsi si jistý, že kus železa se špičkou na konci najde svůj cíl, se stane něco neočekávaného. Nohy soupeře se odrazí od země. Následující okamžik se ti zdá jako věčnost. Tělo se vznáší otočkou vzduchem hlavou dolů, hlava tak blízko tvé, že na vlasech cítíš jeho rychlý dech. A pak rána jílcem do zad, tak neočekávaná, že tě posílá ven z vyhrazeného čtverce. Nohy se dotknou země.
Souboj je u konce! zazní opět hlas trenéra. Prohrál jsi.
Po takovém nevydařeném začátku se černovlasý mladík začne na souboj soustředit, uklidní se a nechce se nechat znovu vyprovokovat. Pro své utkání máte k dispozici prostor o velikosti pět krát pět metrů a tvůj protivník je teď zatlačen v pravém horním rohu tohoto čtverce. Oba proto víte, co bude následovat, musí zaútočit a přesunout se blíže ke středu, protože pokud jeden z učedníků vystoupí nebo je vytlačen ven, okamžitě prohrává. Abys nepřebral, hochu. Před chvílí jsem nebyl moc opatrný, ale na to už dále nespoléhej! zasyčel a prudce vyrazil proti tobě. Ihned víš, že se rozhodl použít Shien, velmi agresivní styl. Jeho tupý meč bez přestání doráží na odkryté partie tvého těla a ty musíš přejít do obrany. Oči mu žhnou hněvem a touhou uštědřit ti nějakou hodně bolestivou ránu a ukázat, že jej není radno podceňovat ani zesměšňovat. Přejdeš do útoku a tvá zbraň opět proráží vzduch směrem k tělu protivníka. Připravuješ se na úder do pravé ruky, když cítíš tupou bolest v oblasti břicha, když tě v nestřeženém zlomku sekundy zasáhne jeho noha a hned poté tupý meč. Snažíš se co nejrychleji zaujmout obrannou pozici, avšak další ráně do levého ramene se už vyhnout nedokážeš.
Nemyslíš na svou bolest a nedáváš jí najevo. Opět zaútočíš a tentokrát mladíka zasáhneš do levé nohy tak prudce, že ztratí rovnováhu a na moment dá přednost své bolesti před tebou. To mu zajistí další modřinu na pravé paži. To ti přijde draho, ty špíno! poruší své předsevzetí o zachování klidu. S výrazem opovržení pozvedne meč nad hlavu tak, že čepel směřuje dozadu, čímž ti jasně sděluje, že se nebojí odkrýt celé tělo tak mizernému soupeři. Chceš souboj co nejdříve ukončit a proto vyrazíš vpřed. Právě když jsi si jistý, že kus železa se špičkou na konci najde svůj cíl, se stane něco neočekávaného. Nohy soupeře se odrazí od země. Následující okamžik se ti zdá jako věčnost. Tělo se vznáší otočkou vzduchem hlavou dolů, hlava tak blízko tvé, že na vlasech cítíš jeho rychlý dech. A pak rána jílcem do zad, tak neočekávaná, že tě posílá ven z vyhrazeného čtverce. Nohy se dotknou země.
Souboj je u konce! zazní opět hlas trenéra. Prohrál jsi.
-
Mravec15
- Učedník
- Příspěvky: 62
- Registrován: 29.8.2007 10:12:43
- Bydliště: Hybe
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie - tréninkové komnaty
Tak toto som zmrvil. Otocim sa celom ku svojmu protivnikovy a gestom mu zlozim hold, aby vedel ze uznavam jeho prevahu v tomto suboji. Na dalsi suboj sa budem musiet lepsie pripravit a aspon vydim ze musim este vela trenovat.Lepsi som bol len v tom ze moj dych sa pomerne mao zrychll pokial on dychal ako tehotna zena pri porode. Zahladim sa mu do oci a z najuprimnejsim tonom ako sa mi podarilo zo seba vydat hovorim: Uznavam. Si lepsi a podcenil som ta. Taku chybu nabuduce uz neurobim. Prve kolo si vyhral. Skusme to este raz. Ocividne ho moje odhodlanie pobavilo lebo so sebavedomim usklabkom sa otocil na trenera,aby zistil ci to potesenie porazit ma mu dopraje este raz. Ak sa trener rozhodne povolit dalsi zapas dam si vecsi pozor na kazdy krok, kazde mihnutie oka, kazde pohnutie svalu na jeho tele. Znovu uz prehrat nesmiem, ale ak sa mu znovu podari porazit ma aspon spoznam este lepsie jeho techniku a najdem si nanu ucinejsiu obranu. O jednej veci som sa uz rozhodol vecer budem poctivo studovat techniky aby som mal nabuduce navrch.
Tak toto som zmrvil. Otocim sa celom ku svojmu protivnikovy a gestom mu zlozim hold, aby vedel ze uznavam jeho prevahu v tomto suboji. Na dalsi suboj sa budem musiet lepsie pripravit a aspon vydim ze musim este vela trenovat.Lepsi som bol len v tom ze moj dych sa pomerne mao zrychll pokial on dychal ako tehotna zena pri porode. Zahladim sa mu do oci a z najuprimnejsim tonom ako sa mi podarilo zo seba vydat hovorim: Uznavam. Si lepsi a podcenil som ta. Taku chybu nabuduce uz neurobim. Prve kolo si vyhral. Skusme to este raz. Ocividne ho moje odhodlanie pobavilo lebo so sebavedomim usklabkom sa otocil na trenera,aby zistil ci to potesenie porazit ma mu dopraje este raz. Ak sa trener rozhodne povolit dalsi zapas dam si vecsi pozor na kazdy krok, kazde mihnutie oka, kazde pohnutie svalu na jeho tele. Znovu uz prehrat nesmiem, ale ak sa mu znovu podari porazit ma aspon spoznam este lepsie jeho techniku a najdem si nanu ucinejsiu obranu. O jednej veci som sa uz rozhodol vecer budem poctivo studovat techniky aby som mal nabuduce navrch.
-
Wedge Bail
Korriban: Akademie
Tvé oči však nesledovaly trenéra, nýbrž jen hnědou kápi, pod kterou teď muž horlivě přemýšlel - každý student má totiž v souboji povolen jen jeden pokus, ne více, a celé toto cvičení mělo vlastně sloužit jako připomenutí toho, že pokud tuto šanci bojovník promarní, není už cesty zpět. Na druhou stranu při pohledu na tvé odhodlání je mu jasné, že tentokrát by už konfrontace byla mnohem zajímavější. Několik dalších sekund pomine, nakonec ale vítězí rozum. Nový souboj se konat nebude. Každý z vás má pouze jeden pokus, zazněl hlas, v němž cítíš příkaz, ale i nepatrný náznak zklamání. Posaďte se a vyčkejte, dokud neskončí i ostatní, ukáže pak ruka na kamenné lavice po okrajích haly. Hromadí se v tobě vztek, ale nakonec poslechneš. Uklidní tě, že tam nesedíte sami, protože dobrá polovina nováčků skončila ještě dříve než vy. Dobrá práce, vážně, řekne ti jeden, který sedí vedle tebe, jenže Dorn tady trénuje každý večer už pár dní, tak se nediv, že toho umí víc. Takže jméno svého protivníka znáš - Dorn, mnohem více tě ale překvapilo, že studenti mají povolený vstup do tréninkové síně i bez dozoru. Ne všichni, jen ti, u kterých je vidět, že to někam můžou dotáhnout. Zeptej se trenéra, možná, že ti to taky povolí, dostane se ti následné odpovědi.
Přemýšlíš o tom. Ten nápad se ti zdá perfektní: souboj bez nějakého vyrušení je přesně to, co potřebuješ. Chvíli se ještě díváš na další utkání, z nichž ses ale ničemu novému nepřiučil, a když pak trenéři dnešní lekci ukončí, přistoupíš k důvěrně známé hnědé kápi. Nadechneš se, hlas je však rychlejší. Chceš se zeptat na přístup do této haly, je to tak? Obvykle to sice více než jednomu nováčkovi nepovolujeme, ale cítil jsem tvůj hněv po tom prohraném střetnutí, a myslím, že můžeme udělat vyjímku. Pak se k tobě nakloní a pošeptá ti přístupový kód. Nikomu jinému ho neříkej, jinak v příštím souboji nastoupíš proti mě. Zajisté víš, co by to pro tebe znamenalo. Běž! Odcházíš, když uslyšíš poslední větu. Dorn sem chodí každý den v osm hodin večer. Opustíš halu a v hlavě se ti formuje plán. Náhle se ale zarazíš, neboť tě napadla ještě další možnost.
Co je lepší? Vrátit se sem dnes večer v osm hodin, vyzvat toho smrádka na souboj a riskovat porážku, teď už s mnohem citelnějšími následky než jen odchod na lavici? Nebo sem přijít dříve, začít trénovat sám a pak ho zpráskat přede všemi? Poslední cvičení končí v pět hodin, což ti dává další tři na nerušenou seanci. Obě možnosti jsou velmi lákavé, rozhodnutí je na tobě.
Tvé oči však nesledovaly trenéra, nýbrž jen hnědou kápi, pod kterou teď muž horlivě přemýšlel - každý student má totiž v souboji povolen jen jeden pokus, ne více, a celé toto cvičení mělo vlastně sloužit jako připomenutí toho, že pokud tuto šanci bojovník promarní, není už cesty zpět. Na druhou stranu při pohledu na tvé odhodlání je mu jasné, že tentokrát by už konfrontace byla mnohem zajímavější. Několik dalších sekund pomine, nakonec ale vítězí rozum. Nový souboj se konat nebude. Každý z vás má pouze jeden pokus, zazněl hlas, v němž cítíš příkaz, ale i nepatrný náznak zklamání. Posaďte se a vyčkejte, dokud neskončí i ostatní, ukáže pak ruka na kamenné lavice po okrajích haly. Hromadí se v tobě vztek, ale nakonec poslechneš. Uklidní tě, že tam nesedíte sami, protože dobrá polovina nováčků skončila ještě dříve než vy. Dobrá práce, vážně, řekne ti jeden, který sedí vedle tebe, jenže Dorn tady trénuje každý večer už pár dní, tak se nediv, že toho umí víc. Takže jméno svého protivníka znáš - Dorn, mnohem více tě ale překvapilo, že studenti mají povolený vstup do tréninkové síně i bez dozoru. Ne všichni, jen ti, u kterých je vidět, že to někam můžou dotáhnout. Zeptej se trenéra, možná, že ti to taky povolí, dostane se ti následné odpovědi.
Přemýšlíš o tom. Ten nápad se ti zdá perfektní: souboj bez nějakého vyrušení je přesně to, co potřebuješ. Chvíli se ještě díváš na další utkání, z nichž ses ale ničemu novému nepřiučil, a když pak trenéři dnešní lekci ukončí, přistoupíš k důvěrně známé hnědé kápi. Nadechneš se, hlas je však rychlejší. Chceš se zeptat na přístup do této haly, je to tak? Obvykle to sice více než jednomu nováčkovi nepovolujeme, ale cítil jsem tvůj hněv po tom prohraném střetnutí, a myslím, že můžeme udělat vyjímku. Pak se k tobě nakloní a pošeptá ti přístupový kód. Nikomu jinému ho neříkej, jinak v příštím souboji nastoupíš proti mě. Zajisté víš, co by to pro tebe znamenalo. Běž! Odcházíš, když uslyšíš poslední větu. Dorn sem chodí každý den v osm hodin večer. Opustíš halu a v hlavě se ti formuje plán. Náhle se ale zarazíš, neboť tě napadla ještě další možnost.
Co je lepší? Vrátit se sem dnes večer v osm hodin, vyzvat toho smrádka na souboj a riskovat porážku, teď už s mnohem citelnějšími následky než jen odchod na lavici? Nebo sem přijít dříve, začít trénovat sám a pak ho zpráskat přede všemi? Poslední cvičení končí v pět hodin, což ti dává další tři na nerušenou seanci. Obě možnosti jsou velmi lákavé, rozhodnutí je na tobě.
-
Mravec15
- Učedník
- Příspěvky: 62
- Registrován: 29.8.2007 10:12:43
- Bydliště: Hybe
- Kontaktovat uživatele:
Korriban: Akademie
Este chvilu vaham no moje rozhodnutie je uz premna jasne. Pridem o piatej ale pred osmou hodinou sa potichu vytratim a pojdem studovat do kniznice teoriu novych technik a pomaly sa pripravovat na test. Tesne po piatej uz stojim pred dverami treningovej komnaty a pomocou hesla co mi prezradil trener otvaram dvere a nebadane sa vkradnem dnu. Chitim jeden s tupich mecou a postupne precvicujem kazdy pohyb technik Soresu, Sokan, Ataru, Schii-Cho. Celkom dora rozcvicka ale aspon som nasiel par chyb co som urobil predtym. Pred ocami sa mi premieta Dornou skok ktorim ma tak prekvapil a znamenal moju porazku a hladam v nom aspon malicku strbinku kde by som mohol zasiahnut a vyradit ja jeho. Dvakrat ten isty trik mu nesmie v ziadnom pripade vynst. Pozrim na hodinky a vydim ze mam akurat dost casu na to aby som si precvivil este raz Soresu. Obranu sa zide vzdy preterenovat. Ked dokoncim Trening a pozriem na hodinky vydim ze je najvissi cas vypadnut jebo za chvilocku je osem a nechcem aby Dorn vedel ze som mal priestor na trening. Ked som vyklzol von zscul som hlasi za najblizsim rohom tak som sa rychlo schoval do tmaveho kamenneho vyklenku a cakam kym Dorn prejde.
Este chvilu vaham no moje rozhodnutie je uz premna jasne. Pridem o piatej ale pred osmou hodinou sa potichu vytratim a pojdem studovat do kniznice teoriu novych technik a pomaly sa pripravovat na test. Tesne po piatej uz stojim pred dverami treningovej komnaty a pomocou hesla co mi prezradil trener otvaram dvere a nebadane sa vkradnem dnu. Chitim jeden s tupich mecou a postupne precvicujem kazdy pohyb technik Soresu, Sokan, Ataru, Schii-Cho. Celkom dora rozcvicka ale aspon som nasiel par chyb co som urobil predtym. Pred ocami sa mi premieta Dornou skok ktorim ma tak prekvapil a znamenal moju porazku a hladam v nom aspon malicku strbinku kde by som mohol zasiahnut a vyradit ja jeho. Dvakrat ten isty trik mu nesmie v ziadnom pripade vynst. Pozrim na hodinky a vydim ze mam akurat dost casu na to aby som si precvivil este raz Soresu. Obranu sa zide vzdy preterenovat. Ked dokoncim Trening a pozriem na hodinky vydim ze je najvissi cas vypadnut jebo za chvilocku je osem a nechcem aby Dorn vedel ze som mal priestor na trening. Ked som vyklzol von zscul som hlasi za najblizsim rohom tak som sa rychlo schoval do tmaveho kamenneho vyklenku a cakam kym Dorn prejde.