Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Atalon » 11.4.2014 14:05:49

Galand; Centrála AgriCorp:

Temnota a panika. Všude a ve všem, nebylo cesty ven, nebylo možnosti úniku, nešlo…
Tmou se prodral proud světla. Nebyl to žádný maják, spíš mihotavá světluška bledého bílého světla. Sloupek sotva osvětlující vás dvě, ale i tak stačil posloužit jako maják naděje.
Jeho zdrojem nebylo nic jiného než tvůj ztracený datapad, do kterého se ti v záchvatu paniky podařilo strčit motykou a otočit ho svítící obrazovkou opět vzhůru.
A maják naděje to nebyl nijak marný, i přes svou až nouzovou chabost stačil, aby se to cokoli doposud ochomýtající kolem tvých nohou zase stáhlo. Nejspíš z obavy, že se zdrojem světla by tvá motyka, mohla být přesnější.
Dokonce i Lip se pod jeho září začala trochu uklidňovat a nehledě na své stále do půl lýtek spadlé kalhoty začala zběsile opakovat.
“Musíme odsud. Musíme hned odsud. Pryč. Kamkoli, jen pryč odsud.“
Byla tak odhodlaná, že by pro tebe nebyl problém si představit, že když něco neuděláš, vydá se Lip opět, klidně plazením po břiše, dál sama.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Hayasan » 14.4.2014 19:30:11

Galand; Centrála AgriCorp:

Ne, pořád jsem ještě nebyla klidná. Zhluboka jsem dýchala, všechno se ve mne bouřilo, ale už jsem se dokázala alespoň trochu ovládat a nemáchat motykou kolem sebe jako šílená. Světlo pomohlo, stejně jako to, že se asi ta zvířena, nebo co to vlastně bylo, stáhla kamsi do pryč. Navíc tu byla pořád ještě zraněná Lip a k mému mozku proniklo, že je třeba jít dál. Musím se o ni postarat.
Pořád jsem se strašně bála, třásl se mi hlas.
A-ano, mus-mu-mmusím-musíme pryč,
došla jsem si pro svítící datapad a pokusila jsem se osvětlit si nejbližší okolí. Teprve poté, až jsem se ujistila, že to cosi nestvůrného se opravdu stáhlo, teprve poté jsem se začala věnovat našemu problému. Motyku z ruky nedám, jenže co s datapadem? Obě věci neunesu.
Lip vypadala, že je schopná se vydat dál i beze mne, navíc jsem nebyla ve stavu, kdy bych zvládla nějak dlouze nad čímkoliv uvažovat, takže jsem datapad strčila do ruky jí a pokusila jsem ji zvednout na nohy. Jenže ty její spadlé kalhoty se ukázaly jako dost velká překážka. Trochu se mi třepaly ruce a ten opasek bych jí nebyla schopná znovu nasadit, takže jsem se Lip pokusila ty kalhoty prostě servat, jen abychom mohly jít dál. Při tom rvaní jsem zavadila i o opasek, který jsem znovu o kousek povolila, aniž bych se tím nějak zaobírala.
Nebyla jsem v pohodě, pořád jsem byla dost vystrašená, ale byla jsem schopná jít dál. A Lip, snad taky. Jen jsem ji už neutěšovala a nepovzbuzovala, protože útěchu a povzbuzení jsem teď potřebovala spíše já.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 843
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Atalon » 14.4.2014 21:35:34

Galand; Centrála AgriCorp:

Rozhodnutí bylo učiněno a co zbylo z racionality do hrsti posbíráno. O chvíli později už jste opět stáli na nohou. No na nohou? Lip bez kalhot, s přiškrcenou zraněnou nohou, napůl mimo smysly a ty o jedné botě s motykou v ruce. Nebyl to zrovna vítězný pochod Jediů, ale šli jste, hnané strachem, adrenalinem a především touhou být co nejdál od tohohle šíleného místa. Což také činilo váš postup až neuvěřitelně efektivním. Lip si nestěžovala a poctivě svítila na cestu, ty jsi jí podpírala a čas od času máchla motykou po pohybu v křoví kolem vás.

A úsilí to bylo odměněné. Brzy jste se totiž ocitli na dohled, další bleskovou září osvětlenému východu. Velkým těžkým dveřím, jimiž jste před pár hodinami poprvé vešli. Mělo to ale bohužel i svá úskalí, vlastně především jedno na jehož pokraji jste se teď ocitli a které dříve či později přijít muselo.
Schodiště. Poslední překážka vedoucí do přízemí, ale překážka která v totální temnotě zahrady mohla přinést další zranění, nelehkou cestu, dokonce při nešťastném pádu a vašem vyčerpání i smrt.

Kolem vás, kam až dosvítil datapad ale nebylo nic co by vám cestu mohlo nějak ulehčit. Rostliny, záhony, chodník. Snad jen… kus za vámi jsi si vzpomněla na plazivou rostlinu, její šlahouny nebyly moc dlouhé a ohebnosti lana také nedosahovaly, ale vypadaly hodně pevné.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Hayasan » 15.4.2014 21:06:19

Galand; Centrála AgriCorp:
Schody byly jednoznačně problém. Věděla jsem, jak vypadá zábradlí, a že je tam spíše jen na efekt a na utvoření dojmu bezpečnosti. Pořád jsem byla vystrašená, teď už i vyčerpaná, protože Lip není žádné tintítko, ale i tak jsem si vzpomněla, na nějakou rostlinu. Vlastně jsem ani nevěděla, proč mi na jednou vytanula na mysli.
Co bych s ní jako měla dělat? Na co bych ji potřebovala? Možná jako lepší škrtidlo?
Na chvíli jsem zarazila a velmi zběžně zkoumala ten problém s rostlinou. Ale pořád jsem ještě byla vystrašená, dost na to, abych o ničem dlouze nepřemýšlela, což mohlo být spíše plusem. Takže jsem tu rostlinu hodila za hlavu a nezkoumala, proč jsem na ni začala myslet a zda se mi Síla nepokouší pomoci a nedává tak najevo svůj skrytý úmysl.
Ani mne nenapadlo, že bych to „lano“ mohla použít pro zvýšení naší bezpečnosti. Jen jsem Lip o trošku povolila škrtidlo a velmi opatrně jsem se vydala vstříc našemu vysvobození. Dokonce jsem se ji pokoušela i krotit na rychlosti, neboť podobné schodiště mne poučilo opravdu velmi výrazně a i přes děs, kterým jsem byla obklopená, jsem si tu lekci pamatovala.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 843
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Atalon » 16.4.2014 18:19:06

Galand; Centrála AgriCorp:

Hnané strachem i nutností, jste nechaly otázku nějak si cestu usnadnit, nebo aspoň zbezpečnit stranou a vyrazili. Dokonce se chvíli zdálo, že vám i osud chce pomoci, když vám na cestu opět posvítil blesk. Snad proto jsi sešla první schod bez sebemenšího problému a podepřela Lip aby ho mohla seskočit. I u druhého jste si vedli obdobně dobře. Problém nastal až u třetího, kde jas blesku pohasl a Lip při doskoku schod trefila jen napůl.
Leknutím vyjekla a reflexivně se rozhodla použít k obnovení rovnováhy druhou nohu. To ale přineslo jediné, bolest.
Lip usykla a prudce zraněnou nohu nadzdvihla, ale bohužel tak prudce, až ztratila zbytek už tak chabé rovnováhy.

To byl okamžik rozhodnutí. Ty jsi na rozdíl od ní měla rovnováhu celkem dobrou, ale nejspíš ne dost abys vás udržela obě. Navíc se ani jedna z vás díky plným rukám nedržela zábradlí a teď když Lip padala, už jsi ho vlastně ani neměla jak najít, tedy krom tápání v temnotě. Musela jsi se rozhodnout, pustit Lip a spoléhat na svou rovnováhu aby alespoň jedna z vás neskončila pod schody. Zahodit svou zbraň a pokusit se dosáhnout na zábradlí, doufat že se ti ho podaří najít včas a že vás obě udržíš. Nebo se prostě pokusit zapřít a Lip v jejím pádu zvrátit a zpomalit tak, aby si prostě na schody sedla. Nebo přijít s něčím dalším, zkusit něco co vás z téhle kaše dostane. Nebo zpanikařit jako obvykle, zamrznout a doufat, že tam pod těmi osmnácti příkrými vysokými schody alespoň jedna z vás bude ještě ve stavu schopném pohybu.

--------------------
Hm být přivázaná se k zábradlí, aspoň trochu, by teď nebylo k zahození řekl bych, ale rozhodně by to teď chtělo hodně dobrý příspěvek.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Hayasan » 23.4.2014 20:29:04

Galand; Centrála AgriCorp:

To, co se stalo v následujících okamžicích, bylo příliš rychlé. Než jsem si vůbec stačila uvědomit, co se děje, Lip padala a já díky ní ztrácela rovnováhu. Podobné situace nemám ráda, protože se ode mne očekává rychlá reakce, kterou ani za normálních okolností nemám. Jenže teď jsem byla ještě vylekaná, vynervovaná a jen stěží jsem se ovládala alespoň natolik, abych vůbec mohla jít v před.
Lip!
Vykvikla jsem. Nevěděla jsem, co mám dělat. Na Sílu jsem se nikdy nespoléhala. Rytíř nebo třeba jen padawan by s touto situací neměl nejmenší problém, jenže já byla jen příslušník sborů.
V jedné ruce jsem měla motyku, na druhé mi visela Lip.
Co mám dělat?
Nevěděla jsem, jestli zahodit motyku a zachraňovat Lip. Vlastně jsem ani netušila, jak bych ji měla zachraňovat a co bych měla udělat. Nikdo mi nikdy neřekl, jak by správný Jedi v podobné situaci měl reagovat. Pokoušela jsem se vyrovnávat váhu Lip a pěknou chvíli jsem nebyla schopná vůbec ničeho. Pokud jsem už tedy nespadla dolů, teprve poté mi došlo, že kdybych odložila tu motyku a použila druhou ruku, třeba bych ji mohla vytáhnout nahoru.

----
Hodně dobrý příspěvek ve smyslu, aby si Ion zachránila svou kůži? :D Přiklonila sjem se k názoru, že to asi nezvládne, že toho je na ni už moc... s touto situací by měl plné ruce práce i zcela normální člověk bez předchozích zážitků, natož vystresovaný skoro dítě...
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 843
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Atalon » 24.4.2014 00:21:11

Galand; Centrála AgriCorp:

Schody, tma a dvě strachy, únavou a v případě Lip i zraněním, polomrtvé bývalé padawanky, opravdu není dobré spojení, pokud neplánujete vážně efektivní způsob sebevraždy. U tebe ale nakonec přeci vyhrál ten z Jedijských rysů nejušlechtilejší, tedy snaha pomoci druhému i za cenu vlastního nebezpečí. Pro tebe to znamenalo upustit tvou jedinou zbraň, která zvonivě dopadne na schodiště a skutálí se do neznáma, do temnoty. A rukou pročísnout vzduch v místě kde by mělo být zábradlí. A ono je.
Tvá ruka hned napoprvé narazí do pevného hladkého kovu a prsty se kolem něj obmotá jako by byl posledním záchranným kotvícím kolíkem, a on jím vlastně i je.
Během vteřiny se totiž změníš na živou imitaci lana, držícího padající a křičící Lip. Tu ale už nohy předběhli o pěkných pár schodů a když se do tebe zapře, už není nic jiného co by jí nějak stabilizovalo. S dalším výkřikem se na tobě zhoupne a zmizí.
Její tělo zmizí pod pruhem zábradlí v prázdném prostoru, pověšené jen na tvé ruce. Jen těžko se dá odhadnout jak vysoko je nad zemí a světlo datapadu vám také nepomůže, protože se spolu s ním vydalo napřed a zmizelo ze scény.
“Nepouštěj mě!“
Lip vříská snad ještě víc a začne sebou okamžitě mlít, přisátá k tvé ruce jako opice k liáně. Aniž by si uvědomila, že už její přepadnuti tě málem stáhlo ze schodiště za ní. Že teď visí celou svou vahou na někom v jehož fyzických možnostech prostě není, jí takto dlouho udržet.
Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Hayasan » 16.6.2014 09:39:27

Galand; Centrála AgriCorp:

Temnota, strach a křičící Lip, která sebou mlela a stahovala mne dolů pod sebe. Už jsem se moc nebála těch příšer, které nás pronásledovaly. Teď jsem se bála pádu. Lip sebou mlela jako pytel nějakých malých šelmiček, já ji držela s posledním vypětím všech sil.
Neboj, nepustím tě!
Odpověděla jsem s mírně hysterickým podtónem, neboť jsem cítila, jak mi klouže ruka po tom kovovém zábradlí.
Musíš…. Musíš sebou přestat… chytni se něčeho… nebo… prostě něco udělej! Spadneme obě! Slyšíš? Spadneme obě!
Netušila jsem, co bych teď měla dělat. Lip jsem vytáhnout nemohla, už teď jsem byla na pokraji sil a to jsem ji jenom držela. Tuto situaci mi při výcviku nevysvětlili, nevyzkoušela jsem si ji a je to tedy jistě chyba mých instruktorů. Na něco podobného jsem nebyla připravená a to jediné, co mi zbývalo, byl strach a panika. A absolutní nevědomost o tom, co bych teď měla podniknout. Tedy, tušila jsem, že bych ji měla nějak vytáhnout, ale fyzicky na to nemám a jak mám v klidu přemýšlet?
Nějak… něco… sežere nás to!
Teď jsem už ječela taky, protože nic jiného, než ječení, mi z mého pohledu snad už ani nezbývalo a nebyla jsem ve stavu, ve kterém bych mohla vymyslet něco jiného než to, aby si Lip nějakým způsobem pomohla sama.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 843
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Atalon » 16.6.2014 14:56:15

Galand; Centrála AgriCorp:

Bohužel hysterie byla vždy vlezlým rádcem, ale nikdy dvakrát užitečným a tentokráte tomu nebylo jinak. Dvě vřískající padawanky visící ze zábradlí a doufající v pomoc jedna druhé, pomoc shůry, pomoc prostě odkudkoli to je další recept na katastrofu. Ta tentokráte nabrala podobu potící se dlaně a až příliš leštěného kovu. Ano, ruka se smýkla a než stihla najít nějaký jiný bod k zachycení, letěli jste už obě dolů, do temnoty.

První otevření očí sebou přináší jako vždy novinky, některé dobré, jiné zlé a některé všelijaké. První je bolest, která nyní nějak samovolně spadává do kolonky těch lepších zpráv, koneckonců mrtví většinou naražená kostrč nebolí. Nemají pár desítek odřenin, neteče jim krev z rozraženého rtu. A většinou nesedí uprostřed nějakého obřího listnatého křoví omamně vonícího nasládlou vůní. Bohužel zbytek vypadá pořád stejně, tedy jako výjev ze špatného snu. Všude kolem je tma, a Lip leží opodál, hýbe se a kňučí, drží se za rameno… drží…
Vidět Lip sebou přináší zvláštní pocit. Hlavně ta část vidět, protože by tu neměla být. To co jí přináší tu ale přece je, slabá mihotavá záře sotva porovnatelná dokonce i se světlem datapadu, vychází z nedaleké rostliny. Její plody slabě fosforují do temnoty bouře, která se teď spíš jen líně převaluje oblohou než nějaké běsnění které doteď předváděla. Nezdá se ale, že by se jí už chtělo odejít, nebo to vzdát. Stále zalévá kopuli skleníku proudy vod a zaštiťuje slunce s dokonalostí slunečníku.

“Au, to bolí.“
Zasténá Lip.
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Hayasan » 18.6.2014 18:53:40

Galand; Centrála AgriCorp:

Jsem mrtvá? Proč mne potom bolí kostrč? Při splynutí se Sílou bolí kostrč? A proč zrovna kostrč?
Otevřela jsem oči a zjistila jsem, že mrtvá skutečně nejsem.
Auuu, jáuuu,
zasténala jsem a promnula si loket, jedno z mnoha naražených míst.
Počkat, co tu dělám?
Trochu jsem se zamračila. A v momentě, kdy mne osvítilo poznání, že jsem asi sletěla dolů, jsem se zamračila ještě víc, neboť jsme zároveň zjistila, že si hovím uprostřed jakéhosi křáku, kterému možná i vděčím za život, protože ztlumil můj pád.
Pohledem jsem zkontrolovala Lip, která na tom byla o mnoho hůř. Měla bych být tedy statečná. Věděla jsem, že rytíři Jedi jsou stateční. Jenže já se cítila jen mizerně, domláceně a ta statečnost se ne a ne dostavit.
Žiješ, Lip?
Položila jsem zcela zbytečnou otázku, protože dle zvuků, které vyluzovala, ani ona nesplynula se Sílou.
Dobrý, vidím tě,
pověděla jsem a teprve s vyslovením „vidím tě“ jsem si uvědomila, že prostor kolem nás osvětluje nějaká rostlina.
Jít dál, nebo počkat? Zvíře zde žádné asi není. Ale je ta rostlina nebezpečná? Nějaký pokus? Nebo je to jen nějaký druh? A pokud máme jít, tak kam?
Byla jsem naprosto, ale naprosto bezradná. Bylo zde tolik možností, tolik potencionálně špatných rozhodnutí… a já tam jen seděla a uvažovala nad tím, které rozhodnutí by bylo asi nejlepší pro mne a pro Lip. Dokonce ani sténání Lip mne nevybudilo k nějaké činnosti než k ještě intenzivnějšímu přemýšlení.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 843
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Atalon » 19.6.2014 15:43:10

Galand; Centrála AgriCorp:

K odpočinku i k přemýšlení nebyla rostlina poslouživší vám za žíněnku až tak špatná, způsobili jste jí sice pár zlomenin listů, z nichž teď tekla nějaká šťáva, ale ta byla dost daleko od vás aby jste se jí museli nějak zabývat. Na druhou stranu její velké a husté listoví, bylo celkem pohodlné a fakt, že vedle roste přírodní lampička k zahození taky nebyl. Dokonce se ti tady, snad díky zoufalému přemýšlení co dál, podařilo navázat kontakt se Silou, která se nad tebou slitovala alespoň natolik, aby ti poskytla pár vodítek.

Tím hlavním tu byli pocity. Pocit bezpečí a klidu který vycházel jak z rostliny na níž jsi seděla, tak z lampičky opodál. Najednou jsi prostě věděla, že to není nic nebezpečného, že jsou to jen jedny z vzorků exotické květeny přivezené sem z podivných světů Galaxie. Tím ale dobré zprávy končily. Další pocit který přišel byla naléhavost a bolest přicházející od Lip, které k prokousnuté noze přibilo vykloubené rameno a zlomená loketní kost, “naštěstí“ oboje na levé ruce. Problém bylo krvácení, které z otevřené rány na noze ubíralo Lip z už tak dost chabých zásob krve, až se blížila k šoku. Tvoje škrtidlo totiž pád uvolnil a posunul, takže bylo k ničemu. Lip potřebovala ošetření, nutně, dokonce nutněji než kdy dřív, což připomínalo dveře, váš původní cíl. A podle schodiště z nějž jste spadli se dalo dobře říct, kde je, aspoň zhruba. Dveře, dveře za nimiž by byla pomoc, za nimiž byla ošetřovna, za nimiž bylo bezpečí…. Pocit nebezpečí, Síla ho oznamovala s razancí hřebu zaraženého do lebky. A pohyb, nepřirozený pohyb nedalekého záhonu s nějakým obilím mu dával celkem pevný tvar.
“Ty věci vás znovu našli.“
Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Hayasan » 25.6.2014 19:43:23

[Galand; Centrála AgriCorp:
Naštěstí mi Síla poskytla pár vodítek, v podstatě rozhodla za mne a já byla ušetřena dalšího mučivého přemýšlení o tom, co bych měla dělat místo toho, abych udělala aspoň něco. Řešení bylo najednou sice ne jednoduché, ale logické a jednotlivé kroky na sebe měly nějakou návaznost.
To se děje rytířům pořád? Také jim Síla poskytuje vodítka a řešení? Proto o tom nemusí tolik přemýšlet?
V podstatě se mi zdálo, že jsem přišla na odpověď, díky které jsem i zjistila, proč se nikdy nemohu pořádně rozhodnout. To, že tato odpověď nebyla správná, byla druhá věc.
Věděla jsem, že jsme byly znovu objeveny, ale také jsem věděla, že ze všeho nejdřív musím Lip spravit škrtidlo, jinak mi vykrvácí a tahat ji kamkoliv by bylo vlastně zbytečné, protože by umřela tak jako tak. Takže ze všeho nejdřív jsem ošetřila Lip.
Teprve poté jsem začala hledat náš datapad, abych měla nějaké světlo na schodech, po nichž se znovu musíme vydat a též jsem se rozhlížela po nějakém klacku a liáně/trávě/mladých výhoncích, díky kterým bych mohla na klacek datapad přivázat a mít jak zbraň, tak osvětlení v jedné ruce, zatímco tou druhou budu muset podpírat Lip.
„Ani to nepřiznáš? Nenasytnost tě žene do záhuby mladá dámo, temnou stranu zde vnímám ...“
Jordi Linx
Uživatelský avatar
Hayasan
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 843
Registrován: 25.1.2013 22:01:44

Re: Ion Shaelm - Když se setmí ve skleníku (Hayasan)

Příspěvekod Atalon » 26.6.2014 18:29:01

Galand; Centrála AgriCorp:

Jednou věcí bylo znát, nebo alespoň rozhodnout o cíli dalšího postupu a věcí zcela odlišnou bylo, jak tento postup realizovat. První krok šel celkem snadno, přetočit se k Lip a začít se starat o její zranění, šlo nakonec lehce. Neležela od tebe moc daleko a na rozdíl od ní jsi nebyla vážně zraněná, aby ti v pohybu něco bránilo. Jen sama situace nebyla tak milá. Lip ležela v nemalé kaluži lepkavé krve, která se jí nasákla po celé noze i do pásku, který prokluzoval v rukou, ale zároveň odporně lepil. I přes to se ti ale po chvilce povedlo dostat ho zpět na své místo a utáhnout až Lip zasténala bolestí. Čímž tě ovšem přivedla k dalšímu nedostatku, který budeš dříve či později asi nucena řešit a to dehydrataci. Její rozpraskané rty byli sotva schopny promluvit, za což také z větší části mohla ztráta krve.

V ten moment se ale připomnělo i to něco co tu pobíhalo s vámi. Cítila jsi jak se list na kterém jste obě seděli rozvibroval pohybem a jak jsi jen dokázala se reflexivně ohlédla. Zahlédla jsi to, bylo to něco malého, snad chlupatého a po čertech rychlého. Jakmile jsi se otočila, zmizelo to zpět do stínů. A nebylo to v nich samo. Přirozeně, malé… ať to bylo cokoli, tak u malých predátorů nebyl útok ze zálohy, ani lov ve smečkách nic neobvyklého. Neobvyklejší bylo být onou kořistí. Něco takového ubíralo na klidu po vědrech, nemluvě o dopadu nenalezitelnosti žádné lepší zbraně, než by mohl být šlahoun oné lampionové rostliny, sotva považovatelný za zbraň.

Tohle ale byla jedna z těch chvílí, kdy člověk docení pomoc od okolí které doteď nesnášel. Koneckonců bouře vám doteď působila jen potíže. Byla to ona kvůli které jste tu byli jen sami dvě, byla to ona kdo vás uvrhl do téhle temnoty, a dost možná to byla ona kdo dopomohl těm věcem k útěku, protože nikdo s aspoň špetkou rozumu by tu přece podobné věci nenechal jen tak potulovat. Tohle nebyla Sithská akademie někde na Koribanu, tohle byli skleníky Agrárních sborů řádu Jedi. Právě teď to ale byla ta stejná bouře, která ti daroval cenou možnost rozhlédnutí pomocí blesku. A jednoho z těch pořádných, který si vytvoří po obloze vlastní řečiště veletoku a chvíli si v něm pobyde. Dost dlouhou chvíli, abys viděla, že jste vedle schodiště ze kterého jste spadli, na nejspodnější úrovni skleníku a jen asi sto metrů od stěny v níž by měli být vstupní dveře. Ty kterými jste sem před pár dlouhými hodinami obě vešli. Bohužel ti tento blesk pomohl najít i jeden datapad. Bohužel, protože než jsi ho našla ty, našel si on moc pěkný balvan, přirozeně obrazovkou napřed, takže je prakticky na kusy.

--- UKONČENO ---

Na některé věci v životě se musí s klidem, rozumem, rozvahou a svinsky velkou Silou!

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1219
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Předchozí

Zpět na Dokončené výcviky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků

cron