Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Elinor Rahl »

Na palubě Proud of Republic

Kyr na chvíli zaváhal.

„Po Geonosis jsem byl provizorně přidělený k 87. batalionu v rámci speciálních operací, v době, kdy mu chvíli generál Tavis velel. Takže… je to jeden z těch Jediů, co se učí za pochodu. To je pozitivní.“

Takhle řečeno to vyznívalo, že je to zároveň jediné pozitivum, které na něm tvůj bratr vidí.

„Negativní je, že na VAR má asi ještě horší názor než Krell. Nemá potřebu to dávat najevo, ale přehlédnout to nejde. V jeho ideálním vesmíru by něco jako Kamino neexistovalo a za Republiku by bojovali její vlastní občané. S komandy vycházel o něco lépe a na společných akcích se s ním spolupracovalo dobře. Do určité míry. Co je v SOBDE, s podřízenými problém nemá. Na rozdíl od nadřízených. Rozhodně odvádí slušnou práci, když nemusí velet batalionu.“

Rychlá kontrola odvedené práce si vyžádala menší pauzu; Kyr spokojeně přikývl a začal zbraň sestavovat zpátky dohromady.

„Tou určitou mírou myslím situace, kdy se na půl hodiny zavře s colicoidským warlordem ve vyslýchací místnosti, a výsledkem jsou prakticky kompletní informace a hmyzácký uzlíček nervů, který by si nejradši hodil mašli. Většinu doby, co ho znám, si o něm myslím, že podobně nějak by dopadl seržant Vau, kdyby ovládal Sílu a ve formativním věku ho dostali do spárů Jediové.“

Dal ti chvilku na zužitkování informací, a dodal: "Mrzí mě, že jsem ti nemohl v tomhle zvednout náladu, ner vod."
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Phate »

Na palubě Proud of Republic:

Kyr zřejmě vystřídal spoustu větších či menších jednotek než skončil s námi. Jeho zkušenosti se rozhodně budou hodit, stejně tak jako popis generála Tavise, který začínal celkem dobře. U někoho kdo se učí za pochodu by se míra blbosti dala snadněji regulovat.
Další ze seznamu generálových kvalit už tak pozitivní nebyl. Další Krell nám tu chyběl. Aspoň že se členy komand vycházel lépe. To se o čtyřručkovi říct nedalo. Pro něj jsme byli jen hůře zpracovatelné "výpěstky".

Pomalu jsem si sundaval jednotlivé části zbroje a úhledne jí skládal vedle kavalce. Nakonec jsem zůstal jen v černí kombinéze.
Byl jsem nepříjemně odhalený. Ten pocit jsem měl i tam, kde mi zjevně nehrozilo žádné nebezpečí. Šlo jen o zvyk.

Zmínka o seržantu Vauovi mne ani moc nepřekvapila. Taky mě napadlo, že jediný rozdíl mezi Krellem a Vauem je v Síle a v tom, že jednomu z nich na klonech aspoň trochu záleželo. I když to dával najevo dost podivným způsobem.
"Co se dá dělat. Můžeme jen doufat, že nás generál rád uvidí kdybychom na něj náhodou narazili, ale po tomhle přirovnání ho teda vehementněji hledat nebudu." řekl jsem bratrovi a jal se vyčistit dvou DC-17 abych zabil trochu času do příletu k Folessu.
Jediové jsou vážně zvláštní. honilo se mi hlavou, když jsem si představoval, že jich po galaxii pobíhají stovky a že jich hodně může být velmi podobného ražení jako je Tavis a Krell.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Elinor Rahl »

Na palubě Proud of Republic

Kyr se pousmál, tvůj náhled na hledání Jediho mu nejen přišel rozumný, ale také se mu zamlouval. Dokončil sestavování westarky, láskyplně ji odložil stranou, a zahájil stejnou proceduru s deckou.
Malý zbrojařský kroužek pokračoval v poklidné harmonii až do vpádu Demagola. Vtrhl do místnosti jak vlna sluneční plazmy.

„Velení 110. batalionu bych poslal ke zdi. Ne, do záchranného modulu s generálem Errorem,“ zahlásil do vzduchu, „Ty leštěnky poslaly poskoka, aby mě vykopl z ošetřovny, že tam nemám co dělat a sabotuju efektivní fungování lodi a batalionu!“
Jeho spravedlivé rozhořčení a krajně uražený výraz působily, vzhledem k tomu, na čem na ošetřovně pracoval, poněkud komicky. Ve chvíli, kdy zachytil tvůj a Kyrův pohled, se opřel o kovovou zeď a sesunul se na podlahu.
„Hej, nekoukejte na mě takhle, jen jsem jim ukazoval pár postupů, jak upgradovat zdravotnický materiál. Jestli kapitán Pravítko považuje za optimální, aby mu strčili takovej rozdrcenej kloub do bacty, ať si to užije, chlapi od 110. nemají v hlavě nic krom té opravdu nejzákladnější polní řezničiny. Kterej kříženec aclaye a huttské děvky je cvičil, bez medicínskejch droidů budou nahraní… dokonce i Kyr je lepší doktor než oni!“
Výraz RC-8014 se změnil z pobaveného na opravdu hodně unavený. „Říkal jsem ti, že to nejsou komanda. A že výcvik normálních vojáků je vedený tak, aby měli v hlavě akorát rybí šupiny.“
„Projevovali zájem a inteligenci!“
„A nikdy nedostali šanci cokoli z toho rozvinout. Jo. Už v tuhle chvíli jsi pro ně nedostižný idol a neví, jestli tě mají obdivovat, vzít si za vzor, závidět ti, nebo tě začít nenávidět, že ty jsi tu šanci měl,“
dostalo se mu příkřejší odpovědi. „A jestli je plán v háji, tak máme na Folessu 36 hodin, než Krella přestane bavit sedět na zadku.“
„Stihl jsem rychlokurz a základní dávku, na ukázku,“ odpověděl Demagol na nevyřčenou otázku. „Vědecké diskuze jsme vedli mezi tím. Takže doufám, že budou schopní vyrobit to ostatní. Ochotní rozhodně budou. Ale mít tohle jako velení, vystřelím si mozek. Potom, co vpašuju do centrální lodní kuchyně projímadlo.“
Kyr se soucitně pousmál. „Jo. To věřím.“
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Phate »

Na palubě Proud of Republic:

Chvíli jsme s Kyrem mlčky rozebírali a čistili zbraně. Rozebrat, vyčistit, zkontrolovat a tak neustále dokola s každou další součástkou. Všechno muselo být perfektní aby zbraň bezchybně fungovala. Po několika stovkách čištění už to dělal člověk automaticky, téměř bezmyšlenkovitě, ale neustále svědomitě.

Zničeho nic vtrhl do místnosti Demagol s prapodivnou směsicí nálad. Vypadal podrážděně, naštvaně, urazěně a možná trochu zklamaně. Chvíli na to se z něj vyvalila vlna nesouhlasu s vedením 110. batalionu. S představou Krella u zdi jsem musel souhlasit. Ani by to nemusela být zeď.
"No jo, při prostých přesunech vesmírem je efektivita nejdůležitější." prohodil jsem a v duchu kroutil hlavou nad, né zcela překvapivým, jednáním velení na lodi.
Vzhledem k Demagolově výcviku a specializaci by se toho na ošetřovně mohli opravdu hodně naučit. Ale proč by to dělali, vědí své a víc po nich generál nevyžaduje. Samozřejmě kromě sleé poslušnosti.
Koutkem oka jsem se podíval na Kyra a oba jsme se zasmáli Demagolově dramatickému výstupu. Jako herec v holovizi by dozajista nezklamal. Po další poznámce se Kyrův obličej z vteřiny změnil z pobaveného, na neskutečně unavený.
To co říkal dávalo smysl. Pro nás bylo těžké představit si jak nás obyčejní vojáci vnímají. Měli jsme toho o dost víc než oni, lepší výcvik, genom, výbavu a relativní volnost při plnění misí.

Nemusel jsem se ptát ohledně našeho plánu, Demagol naštěstí stačil připravit základ a skupina, která se točila okolo doplňování elixíru naštěstí stále spolupracovala. Nebo se aspoň chystala spolupracovat. Každopádně na to nebudeme spoléhat a dole na planetě budeme postupovat jak nejrychleji to půjde.
"Jak říkal Kyr, třicet šest hodin, pokud se něco zvrtne. Jak dlouho myslíš, že budou schopní udržet čtyručku mimo?" zeptal jsem se Demagola, když vypadal že se celkem uklidnil. Mezitím jsem pomalu dokončoval čištění své hlavní zbraně.
"Možná bude menší problém v Krellově přímých podřízených, při brífingu to nevypadalo, že bychom jim za podobný průser stáli." napadlo mě. Pokud se do toho klonovaní kapitáni, kteří bylo z generála posraní až za ušima, vloží a budou se snažit ho probrat, nemuselo by to skončit dobře.
"A vůbec, Demagole, kde jsi sehnal podobně smýšlející skupinu bratrů? Zdálo se mi, že většina 110. nafasovala pravítka už na Kaminu." zeptal jsem se Demagola.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Elinor Rahl »

Na palubě Proud of Republic:

"Záleží, kdy dostane pacient medicínu," odpověděl Demagol. Soudě dle výrazu, potvrzení, že správně byste měli mít na celou akci šestatřicet hodin, se mu nezamlouvalo.
"Myslím, že krizový moment bude dostat ho na ošetřovnu, pak by s průběžným doplňováním neměl být problém. A vlastně ani s výrobou, pokud si to kluci ohlídají. Zaručit můžu dalších šestatřicet hodin - ale po intoxikaci."
"Takže to budou muset udělat ze 110.," shrnul to do jedné věty Kyr.

To znamenalo potenciální problém. Na přemítání nezbylo příliš času, protože dorazil i poslední člen čtveřice. Bo, na rozdíl od ostatních vornskrů, vydeptaně nepůsobil.
"Základní vybavení nachystáno. Zbytek zapakuju, až bude konkrétní plán mise."

"Kde jsem to skončil? Jo. Ani pravítkáři nejsou všichni přes kopírák. Tady s Kyrem jsme se koukli na dokumenty k batalionu a já si vytipoval nějaká červivá jablka v Krellově hydroponii. Taková, která by mohla mít nějaké základy."
"Mě z toho vynech," poznamenal zmíněný. "Nevedu něčí zázračnou intuici."
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Phate »

Na palubě Proud of Republic:

V našem plánu se začly objevovat mezery. Dostat generála na ošetřovnu bude zřejmě těžší než by se zdálo. Někdo jako Krell nebude moc hrát na pravidelné prohlídky a podobné armádní akce. Všechno záleželo na tomhle a na zručnosti vybrané skupiny, kterou Demagol zasvětil do našeho plánu.
"Nějaký nápady jak dostat Krella na ošetřovnu aby to nevbudilo přílišnou pozornost? Třeba cestičku z jeho oblíbeného jídla z jeho kajuty až na místo určení? Nebo vymyslet jak mu to podat jinde a pak ho nenápadně přemístit?" nadhodil jsem do éteru ke svým bratrům. Poslední z možností byla vlastně blbost, jak by se nám povedlo převézt generála aby si toho nikdo nevšiml. Nebyl to zrovna drobek.
Sedmdesát dva hodin bylo pořád víc než třicet šest a vyhlídky na úspěch mise se nám zdvojnásobily. Pokud by při nás stálo štěstí, našli bychom na Folessu Strilly a Ashraly a provedli koordinovaný útok, což by nám ušetřilo čas.

Do toho vstoupil poslední člen komanda. Vypadal celkem vesele. To mě moc nepřekvapovalo vzhledem k místu odkud se právě vrátil. Bo a jeho hračičky, to byla jedna z mála věcí, která ho opravdu těšila.
"Výborně. Konkrétně máme třicet šest hodin, plus to co si budeme schopni sami zajistit." obeznámil jsem i Boa s plánem a kývnul směrem k Demagolovi, který už se tvářil docela normálně.
"Cílem jsou tři obranné stanice planetární obrany. Jedna je v Arsi, druhá uprostřed trojúhelníku a poslední uprostřed čtyřúhelníku nejspíš poblíž hlavního města, kde jsou taky poslední republikové jednotky a zbytky prorepublikového odboje. Pokud do uplynutí časového limitu nesplníme úkol, čekají nás bomby a pokud přežijeme, pak 110., která zlikviduje co zbylo." shrnul jsem hlášení, když už jsme byli všichni pohromadě.
"Během útoku Proud na sepáckou loď na oběžný dráze proletíme kolem, navážeme kontakt s tím co zbylo a pokusíme se kontaktovat zbylá komanda abychom vůbec měli nějakou šanci. Jsou na planetě dýl a budou mít přesnější informace." dodal jsem ještě velitelským tónem.
Z Demagolova vysvětlení a Kyrovi poznámky jsem začínal mít dojem, že opravdu má s Jedii problém. Už se zase tvářil nepřítomně a zamračeně.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Elinor Rahl »

Na palubě Proud of Republic:

Nikdo z bratrů neokomentoval, že informace, které máš k dispozici, se zcela liší od mapy, co vám ukazoval seržant Gilamar na tréninku. Namísto toho se soutředili na konkrétní problémy.

„Jisté šance na avantgardní plán vidím,“ zašklebí se Demagol. „Ale kdybych se podělil o detaily, asi bych vás musel v rámci totálního před-Krellího utajení zabít. Takže mi prostě věřte, že Krell na marodce skončí.“
„Pokud…“ odtušil Kyr, kterého zřejmě něco napadlo, ale Demagol si jen položil ukazovák levé ruky k ústům.
„Pšššššt! Trochu konspirace do těch tajných plánů!“ Chvíli si svého bratra prohlížel a pak dodal: „Pravděpodobnost, že na to tvoje pokud dojde, je podle mých výpočtů přesně 1,46%. Věř mi. Vím, co dělám.“
„Což nás uklidňuje,“ přisadil si Bo. Tedy, kdyby to neřekl svým zcela klidným tónem, bylo by to přisazení si, takhle to nejspíš myslel vážně.

„Budeme počítat s tím, že jsme na to sami,“ přerušil tok rozhovoru Kyr. „Synchronizovat dva útoky by nemusel být problém, tu věž u hlavního centra by si mohli vzít místní, my bychom se přesunuli hned po základním zkompletování společného plánu k trojúhelníku. Ale Arsi… Arsi… co kdybychom začali v něm? To by mohlo sepíky vyvézt z rovnováhy natolik, aby…“
„V tom trojúhelníku se ještě nedávno bojovalo.Možná to mají CIS pod kontrolou, ale to neznamená, že tam nebude odboj. Naopak. Nemluvě o tom, že podle rozkazu se měli stáhnout strillové tam, ne do hlavního města. Takže čekám, že největší opevnění tam...“ zapojil se znova Demagol a Bo přikývl.
Oba se, jako synchronizovaně,obrátili k tobě coby k veliteli.
„Tvůj pohled, seržante?“
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Phate »

Na palubě Proud of Republic:

Mlčky jsem pozoroval Demagolovu a Kyrovu konverzaci a přemýšlel, jestli to byl vůbec dobrý nápad, odstavit čtyřručku. Samozřejmě, že jsme potřebovali víe času abychom se vyhli bombardování, které nás stejně nejspíš nemine vzbudí-li se generál dřív než budeme hotoví.
"Tak doufám, že aspoň počítat umíš." řekl jsem směrem k Demagolovi když nám předhodil svůj odhad praděpodobnosti něčeho o čem jsem raději nechtěl vědět. Doufal jsem, že Demagol ví co dělá a že nám celá tahle akce nespadne na hlavu. Doslova.

"To všechno záleží na stavu prorepublikových sil." reagoval jsem na Kyrův návrh ptoku na hlavní útočiště separatistických sil v Arsi. Samozřejmě, že by bylo nejlepší vyřadit obranný systém nejprve tam, ale pochyboval jsem, že by to nějak ovlivnilo morálku droidích jednotek na planetě.
Do toho se vložil Demagol se svým návrhem strategie. Oba dvě zněly rozumně a mně bylo jasné, že nakonec budeme muset improvizovat podle aktuální situace na planetě vzhledem k tomu, že poslední info je staré pár dní.
"Základem je hlavní město, kde zjistíme co a jak a popřípadě zorganizujeme menší skupinu místních aby zlikvidovali první ze systémů." spustil jsem a znovu zobrazil holomapu rozmístěných měst.
"Pokud by se nám podařilo spojit s dalšími jednotkami v trojúhelníku, mohli bychom synchronizovat útok na všechny tři obranné systémy zároveň. To je vv ideálním případě." pokračoval jsem. "V tom horším, samozřejmě pravděpodobnějším, se to všechno posere už při přistání a budeme je muset zlikvidovat postupně." nadhodil jsem pozitivním tónem hlasu.
"Pokud se tohle stane, bude lepší se po prvním útoku spojit se zbývajícími vode aby nás na tu přesilu bylo víc." dokončil jsem svou velitelskou úvahu. Bylo těžké vymýšlet přesnou strategii podle velmi obecných informací jako je teoretické umístění systémů a rozmístění spřátelených jednotek. Opravdu to nebyl úkol na třicet šest hodin.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Elinor Rahl
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 366
Registrován: 10.12.2012 17:24:17
Bydliště: Arca Company Barrack, Coruscant

Re: Peklo. Cesta tam a zase zpátky (RC-8016)

Příspěvek od Elinor Rahl »

---konec první části---

Hodnocení:
Tvořeno jako mesaliance mezi The Clone Wars a sérií o republikových/imperiálních komandech od Karen Travissové.
Po zralé úvaze rozseknuto na více dílů, protože jednotlivé části příběhu tvoří poměrně jasně oddělitelné "kapitoly".
S Phatem se hraje dobře, zdá se mi, že jsme si příběhově sedli a jsme schopní se doplňovat.

Postup v příběhu: perfektní

Reakce na podněty: jsou věci, které utekly, ale ony se vrátí... :D

Boj: zatím se nekonal, vynahradím si to v dalších částech :D

Následky výcviku:
+ stmelení a doplnění Vornskr Squad
+/- účast na misi, z jejíhož neúspěchu by měla Republika hezky velký průšvih
+/- odstavení generála Krella
+/- vytvoření si kontaktů v rámci 110. batalionu

Soundtrack:

Kód: Vybrat vše

https://www.youtube.com/watch?v=M8EeEaMKTpY
(ano, nezastírám jistou ironii)

pokračování:

Kód: Vybrat vše

http://www.forceacademy.net/hra/viewtopic.php?f=16&p=67149#p67149
Samozřejmě, že jsou Mandaloriané mírumilovnými pacifisty. Nemají problém kohokoli kdykoli mírumilovně zpacifikovat.

Pokud máte pocit, že bych měla na něco reagovat a nereaguju, asi jsem se zapomněla odhlásit (resp. si kvůli reálnému životu neuvědomuji tok času)...na ostatní věci nezapomínám.

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“