Mrtvý, ne mlčící

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D’zaur, poblíž jezera

Zvedání se byla docela nepříjemná záležitost, šáhl jsem k opasku pro meč, ale nebyl tam!
Jestli se vrátím bez meče Sareg mě rozhodně nepochválí. Blesklo mi hlavou.
Pak jsem se podíval na zem.
Díky Síle. Je tu. Zvednu svůj meč a připnu si ho k opasku, tam kam patří.
Vydám se k postavám, dostanu se blíže a poznávám vojáky z transpotéru. Tedy to co z původního počtu zbylo.
Zrovna se bavily o našem dalším postupu, když mě ten nejbystřejší z nich zpozoroval a pozdravil.
Mávnu rukou na pozdrav a čekám než si mě všimnou i ostatní.
Jedna... dva... tři... á už si mě všimli.
Poté co? Jistě jste v době mé *ehm* nevnímavosti vymysleli jak budeme dále postupovat? Možná by jste mohli začít tím, že mi vysvětlíte co se sakra stalo a jak je možné, že nás zradili vlastní muži? A jak jste mě našli? Zkrátka všechno!
Čekám na svou odpověď a snažím se nemyslet na bolest hlavy. Ta bolest hlavy... Bolest hlavy... Bolest.
Bolest to je to čím se posílím.
Ale bude to fungovat, ačkoli je to moje bolest?
A čekám.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Kazma »

D’zaur, poblíž jezera

Voják, který tě pozdravil, jako první se na sebe s důstojníkem podívali, pak si ten muž sňal helmu, aby jeho hlas nezněl tak dutě a podíval se ti do očí. Byl to obličej vskutku neobyčejný. Nelidské zelené oči, ostře řezané rysy, špičaté uši, to vše na bledé pleti, hlavu měla ta osoba vyholenou až na tmavě rezavý pruh vlasů, táhnoucí se prostředkem lebky od čela, až dozadu, spletený do silného copu.
„ To, co ukončilo náš výsadek, byly iontové kánony z hlavní pevnosti Zau’dům.“
Začala tato špičatouchá bytost. Jeho hlas zněl přesně tak, jak by zněl hlas zákeřné tmy na prudkém schodišti. Byl ale přerušen důstojníkem.
„Těm zbabělým zrádcům se podařilo obsadit pevnost. V pilotní kabině došlo pravděpodobně k jakémusi nedorozumění, což se v tuto chvíli velmi těžko bude řešit, neboť oba piloti jsou mrtvý. Jediné naše štěstí bylo, že jsme dopadli do jezera, a i tak se většinu nepodařilo zachránit. Byl jste v bezvědomí, pane, když se nám podařilo vás s tama dostat.“
Pokud sis dobře pamatoval, tušil jsi, kdo tě z jezera vytahoval a ten důstojník to nebyl. Bolest je užitečná zbraň, jenom ji musíš umět využít správně a tys byl na dobré cestě.
„Podle výzkumu hlídek, jež jsem vyslal, by měli tábory lorda Sarega ležet tímto směrem, mělo by to být méně než jeden standardní den pochodu.“
Ukázal k severu, kde už byla docela tma.
„Vaše rozkazy, pane?“
Zelenooký pokrčil rameny, jakože tohle se jej už netýká a že na to má vlastně příliš nízké hlasovací právo a bral se k odchodu.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D’zaur, poblíž jezera

Sledoval jsem jak si ten voják a důstojník vyměňují pohledy a začal jsem mít pocit, že některá z informací, které dostanu bude lživá. Ten pocit se ve mě ještě více utvrdil, když si ten voják sundal masku a odhalil své zelené oči a špičaté zuby, doprovázené podivně špičatýma ušima.
To je ten chlap co sem ho viděl! Náhle mám hroznou chuť ho probodnout, ale rozmyslím si to, protože ještě nevím co můžu očekávat od ostatních, co když byli i oni u té debaty, která se mi vybavovala jako ze snu? Musel bych je zabít všechny a pak cestovat sám, raději počkám, budu dělat, že jsem opravdu celou dobu byl v bezvědomí a počkám na vhodný okamžik pro rozuzlení této nepříjemné události.
Tak iontové kanóny, já jsem, ale jasně slyšel řvát někoho z pilotovi kabiny Co to děláš! takže iontové kanóny určitě nemohly za vše. Stejně tak si myslím, že bez pomoci zevnitř by také pevnost jednoduše neobsadily.
A tady přichází ta lež. Pomyslím si když tvrdí, že mě ONI vytahovaly, já si pamatuji, že mě ON vytahoval.
Tak tedy pojďme, čím dříve vyrazím, tím lépe. Docela obratně zakrývám ve svém hlasu zlobu.
Pozorně sleduji, kam ten voják odchází.
Budu si na něj muset dávat pozor. A s přesvědčením, že dnes nebude moudré usnout vybídnu vojáky k pochodu.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Kazma »

D’zaur, Na cestě

Muži se začali dávat do pohybu, někteří více, či méně pochroumanější, než ti druzí. Zelenooký nikam neodcházel, pouze si došel pro své a pravděpodobně i cizí věci, které začal mlčky rozdělovat ostatním.
"Podařilo se nám vytáhnout z transportéru pár věcí."
Vysvětloval důstojník, následně se obrátil na jediného vojáka s helmou.
"Vezmi Ragha a jděte napřed."
Voják přikývnul. Stejně tak i zelenooký, který nestál v lidském doslechu. Asi těma svýma špičatýma ušima slyšel mnohem dál. Tedy, zelené oči, ryšavé vlasy a jméno Ragh. Jedna z osob, kterou jsi podezíral, dokončila rychle činnost, jež dělal, popadl svoji zbraň, nasadil helmu a společně s druhým vojákem vyrazili svižně napřed. Brzy se ztratili v šeru.

Po hodině chůze nastala černočerná tma. Obalila vás jako matka své dítko a na cestu rozsvítila stromy. Jejich kůra šedavě svítila, ale nebylo to dost na to,a bys nemohl zakopnout o kořen, vojáci s noktovizory neměli takový problém, ty trochu ano.
Začínal si mít docela paranoidní předtuchu. Stíny pohybující se kdesi na okraji tvého vnímání. Objevovaly a ztrácely se, nedaly se zahlédnout. Bylo to jako přelud, jako ...
"Cling clang go the chains
Someones out to find you
Cling clang go the chains
The Wardens right behind you"

Dětský hlásek znějící všude a odnikud. Vojáci znervózněli, rozhlíží se, ale dokud nezavelíš, nezastaví, zpomalí, ale nezastaví. Dívčí píseň se začala přibližovat. Cítil si v Síle přítomnost něčeho děsivého a také si slyšel jemné krůčky nalevo od sebe. Musela to být malá poskakující dívenka uprostřed temného světélkujícího lesa. Hlásek s pojednou začal vzdalovat, aby se mohl ...
"Quick now, the seeking chains
Approaching with the splay"

Tentokrát to přicházelo zepředu a obcházelo zprava.
"Don't stop, flee the chains
Your last chance to escape"

A zase zmizelo. A pak se objevilo. Něco kolem vás skotačilo v širokých kruzích a zpívalo si.
"Drag the chains, drag the chains
With all the strength you may"

A pořád. Neustále. Dětský hlásek ve tmě, jíž stíny dovály na hrůzné auře bytí.

"Drag the chains, drag the chains
Or they drag you away"

Když si se pořádně díval, tu holku jsi neviděl, když jsi ji hledal, nebyla tam. Pořád byl ovšem slyšet její zpěv. Všude. Všude! VŠUDÉÉÉ!!!!
"Cling clang go the chains
No time for fear

Cling Clang know the chains
The last sound that you'll hear"

-------------------------
Hudba je zde:

Kód: Vybrat vše

http://www.youtube.com/watch?v=M15BXXnshcU
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D’zaur, Na cestě

Důstojník právě poslal hm... jak ho to oslovil? Jo Ragh to je ono! Ragha s jedním vojákem napřed, když jsem zrovna uvažoval o skutečném viníkovi celé této situace.
Hm... Také je možné, že to zosnoval ten důstojník, tímto pokynem se zbavil dalších dvou vojáků, třeba někde vepředu na ty dva čeká přepadový oddíl, aby je odstranil. Nebo dokonce spolupracují a pokynul Raghovi, aby někomu donesl informace nebo tak. Také by to mohl být kdokoliv jiný z našeho odílu. Myslím, že nikomu nesmím věřit, vůbec nikomu...

Asi za hodinu nastala noc a stromy se slabě rozzářily, ale přesto jsem se nevyhnul tlumenému zaklení, které následovalo poté, co mou nohu zákeřně zachytil kořen. Po asi další minutě pochodu černočernou nocí jsem v Síle ucítil cizí přítomnost, měl jsem nepříjemné tušení, ale nemohl jsem uhodnout před čím mě mé tušení varuje.
Pak se to ozvalo. Dětský hlas, naplněný směsicí hrůzy, bolesti a temnoty. A ten hlas zpíval.
Zpíval píseň, ze které mě mrazilo po zádech.
Je to varování? Pronásleduje nás někdo? Pronásleduje nás ONA?
A ze všech stran se dál ozýval ten hlas, zpívající si svou pochmurnou písničku.
Vojáci, do řady! Každý se jednou za půl minuty otočte a podívejte se jestli za vámi stále někdo je, pokud ne vyhlaste poplach. Důstojníku, půjdete první, já půjdu poslední, protože ucítím bytosti dříve než ostatní. Mějte stále tasenou a nabitou zbraň. Dnes večer si nesmíme dovolit spánek, vynahradíme si ho až to bude bezpečné. Víte někdo co je to stvoření zač? Řeknu tak, aby to slyšeli pouze vojáci. A zatímco čekám, stvoření si dál zpívá.
Půjdeme o něco pomaleji, ať toho slyšíme co nejvíc, také by bylo dobré zavolat zpět tu dvojici vepředu. Rozumíme si?

____________________
Mimochodem, tak plíživou hudbu jsem dlouho neslyšel. :D

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Kazma »

D’zaur, Na cestě

„Ano pane.“
Prohlásil důstojník a tvůj rozkaz okamžitě převedl v čin.
„Průzkumná jednotko, hlaste se.“
Chvíle ticha. No dobrá, ne úplně ticha. Někde z blízka se zase ozýval ten hlas malé dívčiny.
„Průzkumná jednotko, opakuji, hlaste se.“
Nic. Nikdo neodpovídal. Nikdo se neozval. Vojáci kolem tebe začínali být pravděpodobně mírně nesví. Mírně. Špatné slovo. Někde byla chyba, velká chyba.

"Cling clang go the chains
Someones out to find you
Cling clang go the chains
The Wardens right behind you"



Následoval zvuk střelby a křik, jestli to tajemné cosi zpívalo, nebylo to slyšet. Možná mělo dost slušnosti na to, aby sklaplo. Střelba se ozývala z prostoru kdesi před vámi, možná tak půl kilometru, víc určitě ne, spíš méně. Důstojník na tebe pohlédl, očekával rozkazy.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D’zaur, Na cestě

Sleduji jak se vojáci na můj pokyn rovnají do řady a berou do rukou své zbraně.
Pak důstojník do svého komunikátoru vyslovil rozkaz průzkumníkům.
Proč se sakra neozývají? Blesklo mi hlavou.
To první co jsem udělal bylo, že jsem rozprostřel svou mysl po okolí a hledal jsem živé bytosti. V soustředění mi ale moc nepomáhalo to, že jsem pořád slyšel tu dementí holčičku.
To nemá nic lepšího na práci než strašit lidi?
Pokusil jsem se o to, ale dříve než jsem dokázal zachytit jakýkoliv výsledek se to ozvalo.
Výstřel, výstřel a výstřel. Vyjmenovávat každý výstřel nebudu, prostě se střílelo, a cílem byla zřejmě naše předsazená jednotka.
Jednotka s možným zrádcem. Ale jak jsem si uvědomoval co se vlastně děje, do mysli se mi hlodalo druhé podezření, podezření na důstojníka, který se tímto mohl zbavit mužů navíc.
Došlo mi, že se na mě teď ten důstojník dívá v očekávání rozkazů, musel jsem něco vymyslet.
Postupujme od krytu ke krytu v poklusu, žádný hluk, nechceme o sobě dát vědět, připravte se na možný kontakt a možnost toho, že najdeme své muže mrtvé. Pronesu a sám rovnou běžím dopředu od stromu k stromu.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Kazma »

D'zaur, Na cestě

Prví mrtvý tě překvapil záhy, málem si mu zakopnul o nohu. Byl to jeden z tvých vojáků s dírou v hrudi. Bylo sice špatně vidět, ale nevypadalo to jako rána způsobená obyčejnou zbraní, vypadalo to spíš, jako by jej někdo něčím probodnul, kůlem?
Další mrtvý leželi, seděli, váleli se po okolí, jako parodie na vážnost a smrt. Někteří nesli známky zastřelení, jiní jako by se snažili s někým pobít. Byli to civilisté, obyčejní rebelové a vzbouřenci. Všichni měli Imperiální vojenské zbraně. Pravděpodobně nakradené ze skladů, když obsazovali město. A něco je všechny zabilo. Tvoji vojáci se rozptýlili po okolí, ale podle toho, jak se vzápětí vraceli, tam nikdo nebyl. Ať zde bylo cokoliv, bylo to pryč. Nebo někde poblíž a velmi dobře se to schovávalo. Pravděpodobně se vám to i vysmívalo.
"Twinkle, twinkle, little star,
How I wonder what you are.
Up above the world so high,
Like a diamond in the sky."

Jako bys to malé děvčátko viděl jen ty. Skotačila mýtinou, obhlížela mrtvé a nikdo jiný ji neviděl, usmívala se a zpívala. Měla dlouhé rovné vlásky a jednoduché šatičky po kolena, co bylo zavádějící, v jedné ruce držela plyšáka jakési ještěrky, ale mnohem zlejší, rohatější a zubatější. Dívka vypadala hmotně, ve světle zelených šatičkách a na boso, působila velmi nevině, ale přece, v Síle s ní byl ohromný potenciál.
"When the blazing sun is gone,
When there nothing shines upon,
Then you show your little light,
Twinkle, twinkle, all the night."

Obrátila se na tebe a usmála se. Vlastně se smála pořád, měla spousty malých špičatých zoubků a hluboké zlé černé oči.

------------------------------

Kód: Vybrat vše

http://www.youtube.com/watch?v=jRXQsQKGqIU
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D'zaur, Na cestě

Zrovna jsem zabíhal za další strom, když jsem o něco zakopl.
Jak jsem se zvedal tak jsem si uvědomil, o co jsem to vlastně zakopl, byl to jeden z mých vojáků, a byl probodnutý.
Spálené to není, takže protomeč to být nemohl. Možná kopí? Jiná zbraň? Pak jsem uviděl i zbytek mrtvol, procházel jsem mezi nimi a hledal Ragha.
Jestli je mrtvý, mám o jednoho podezřelého míň, bohužel, ale i o jednoho bojeschopného vojáka.
Dívenka začala znovu zpívat, tentokrát docela uklidňující ukolébavku.
To jsem jedinej kdo jí vidí? Co to má bejt?
Její výraz by mě docela i vyděsil, jenže strach je pro slabochy a to si nemůžu dovolit.
Ať už se ten, ta, to nebo ti, kdo tyhle lidi zmasakrovali skrývají kdekoliv, alespoň se je pokusím najít.
Soustředím se na ukolébavku a mírný vztek a opatrně prozkoumávám nejbližší okolí, přeci jen se o to snažím poprvé.
Sílo, ukaž mi vše co je v tobě živé...

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Kazma »

D’zaur, Na cestě

Dělal si již jednoduší věci, ale díky tréninku, kterého se ti dostalo, v nejbližších několika dnech a díky celkové jednoduchosti celé techniky, šlo to.
Byly to obrazy kolem tebe, obrysy vyvedené světlem. Obrysy lidských postav, neurčité. Počet odpovídal všem tvým vojákům. Pohybovali se v linkách, kruzích, zůstávala po nich světelná stopa, vypadalo to opravdu dobře.
Pocit, z toho, že se ti to podařilo, narušoval flek podobný asi metr padesát příliš jasné bludičce, která se k tobě začala přibližovat. Příliš rychle, následoval náraz.

Někde, ale přesto nikde

Vize. Stál si v temné místnosti. Možná to byla místnost. Nějaký ohromný prostor. Před tebou byl obdélníkový stůl osvětlený neexistujícím světlem, v každé kratší straně stolu stálo jedno křeslo s vysokým opěradlem. Ve vzdálenějším křesle seděla patrně osoba v plášti s dlouhými rukávy a velmi hlubokou kápí.
„Přisedni.“
Řekla ta bytost zlomyslným mužským hlasem. Nešlo odporovat. Usadil jsi se. Celý prostor na tebe působil více než nepřátelsky.
„Vítej v mé mysli.“
Promluvil muž a zhmotnil se před ním balíček karet z podivného materiálu.
„Už chvíli tě sleduji a musím uznat, opravdu mě bavíš. Znáš Zaun?“
Otázku doprovodil ledabylým posunkem ke kartám.
„Vlastně neznáš. Nemůžeš. Představuj si.“
Přes stůl k tobě poslal kartu, byla na ni vyobrazena korunovaná postava v rudém hávu sedící na trůně. Světlému obličeji vévodily špičaté uši a dlouhé černé vlasy.
„Jsi vládce planety. Svrchovaný. Stejně jako všichni tobě podobní, oblíbený i nechtěný. Včera se na tebe někdo pokusil spáchat atentát. Útočníka jsi zabil, ale zůstává otázka, kdo jej poslal. Tvé bezpečnostní složky zjistily, že za to může některý z tvých šesti poradců.“
Poslal před tebe šest karet, na každé z nich stála postava v bílém rouchu s různými druhy doplňků z drahého kovu a kamení. Pod sebou měli titulek se jmény a tituly, ve kterých byla spousta apostrofů a pomlček, nemluvě o větším množství naprosto nevyslovitelných kombinacích hlásek.
„Někdo z nich tě zradil. Musíš přijít na to kdo, dřív, než se jim podaří atentát zorganizovat znova. Někdo tě ovšem nezradil a stojí na tvé straně, jenže kdo? Provinilci se nepřiznají, všichni budou stejnou měrou tvrdit, že jsou s tebou, ale dřív nebo později, někomu z nich nervy nevydrží, ať už z jakéhokoliv důvodu a udělá chybu. Já už tuto hru s tebou vlastně hraji.“
Jeho rukávy se přiblížily k sobě, pravděpodobně propletl prsty.
„Zaun se dá hrát i naživo, bez karet.“
Pohodlně se opřel v křesle.
„Buď vyhraješ, a nebo už ti bude jedno, že jsi prohrál.“
Ten zlovolný úsměv si přímo cítil, i když nebyl vidět. Nebylo těžké si jej představit. Celý výjev se začal pomalu rozpíjet.
„A pozdravuj ode mě Sarega, už se dlouho neukázal.“
Slyšel jsi ve chvíli, kdy svět začal nabývat normální tvar.

D'zaur, Na cestě

Stál si tam jako před tím, ve stejné pozici jako před tím, neuběhl žádný čas. Nic se nezměnilo, až na tu malou holčičku stojící před tebou, co ti zamávala a utekla, doslova uprchla tak rychle, že po ní zbyl jen teoretický pocit, že tam někdo před chvílí ještě byl. Okolí jako by si oddechlo, i přes mrtvé všude okolo, vypadalo klidnější, míň tajemné, míň nepřátelské. Stíny se vytratily.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D’zaur, Na cestě

Sleduji všechny ty zářící bytosti, spočítám je. Mých 6 vojáků, to znamená, že Ragh a ten druhý z předsunuté jednotky jsou mrtvý.
Vychutnávám si pocit uspokojení, že se mi povedlo to co jsem zamýšlel. Ale pak se objevila další bytost a začala se rychle přibližovat. Pak? Pak nic.

Někde, ale přesto nikde

Objevil jsem se v obrovské místnosti, ve které u stolu seděla postava. Obličej měla zakrytý kápí.
Kde to jsem?
Na pokyn jsem se usadil, nic jiného jsem ani dělat nemohl.
Sleduje mě? Zaun? V jeho mysli?
Co si mám předtavovat!? Zaun má být nějaká hra?
Prohlédl jsem si kartu kterou ke mě přes stůl poslal.
Dobře to chápu, ta karta představuje mě, ale já přece nikoho nezabil!
Poslouchám dále tu osobu.
Dobře Ragh, jeho společník nebo oba byli atentátníci a zemřeli, i když ne mou rukou, pak mám ve skupině muže, který to zorganizoval a dále tu mám osobu, která stojí při mě, zbytek bude zřejmě neutrální nebo bude se zrádcem, nejsem bláhový, abych si myslel, že budou se mnou. Těžko, ale odhalím spojence, protože všichni budou předstírat, že jimi jsou. Ale zrádce je pod tlakem, má důvod se bát a jednou to jeho nervy nevydrží.
Pa se začala vize rozplývat a nahrazoval ji skutečný svět.
„A pozdravuj ode mě Sarega, už se dlouho neukázal.“ jsem ještě slyšel.
Takže se znají osobně, nebo i Mistr navštěvuje jeho mysl.

D'zaur, Na cestě

Holčička ukončila svou píseň, zamávala mi a pak zmizela.
Dobře, situace je asi klidnější, půjdem ještě půl kiláku, pak rozbalíme tábor a odpočineme si, pokračovat můžeme ráno.
Slyšel jsem jak si několik mužů hlasitěji oddechlo.
V mysli mi vyvstala jedna věta. vysvětloval bys to ty, protože si mnohem horší než otrok, protože nejsi nic.
Chvíli jsem nad ní přemýšlel a když jsme rozbalily tábor, něco mě napadlo.
Kdo se tu nejlépe vyzná v poitice naší říše? Rád bych se něco dozvěděl, například o hirearchii, od Nejvyššího až po otroka, nebo to co je pod ním, jestli tam něco je. Nadhodil jsem s tím, že bych mohl odhalit komplice.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Kazma »

D'zaur, Na cestě

Asi o půl kilometru dál jste objevili příjemný strategický bod. Zatímco důstojník rozestavil hlídky, rozhodl ses ty položit svou otázku. Bylo jako ostatně obvykle na důstojníkovy, aby zodpověděl vše, nač se zeptáš. Přišel k tobě, nervózně polknul a začal mluvit.
„V čele Impéria stojí nejvyšší Temný lord Marka Ragnos. Přímo jemu podléhá Koncil. Uskupení deseti temných pánů ovládající část Impéria a část flotily. Velké Sithské Impérium stojí na přísné hierarchii odvíjející se od moci jednotlivce. Následují Kněží, ostatní Sithští páni, jejich učedníci, vojáci, obyčejní lidé a …“
Vytřeštěné oči upřel kdesi za tvé rameno. Když ses otočil, spatřil jsi Ragha, helmu neměl, zbroj měl na mnoha místech rozervanou a chybějící, přes hrudní plát se táhly čtyři hluboké šrámy od drápů. Držel se za jeden bok.
„Je to mrtvé.“
Prohlásil chrčivým hlasem. Vypadal jako by jej něco obrovitého popadlo, zmuchlalo do kuličky a zahodilo. Na obličeji měl stopy krve, ale ne všechna byla pravděpodobně jeho. V zelenavých očích měl usazené ohníčky nedávného vražedného šílenství, jež pomalu vyhasínaly. Uklonil se ti, zasalutoval důstojníkovy a začal se ploužit k jednomu z vojáků, který mohl být medik, možná.
„Otroci.“
Dodá důstojník. Ostatní vojáci ustali ve své práci a hleděli na Ragha. Byl něco jako zjevení. Zrovna ošetřované zjevení.
„Chápete pane, kde si stojíte?“
Zeptal se důstojník, po odmlce, během které sledoval příchozího pohledem značně podezíravým.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D'zaur, Na cestě

Při vší Síle, on to přežil! Ale atentátník je už mrtev, takže Ragh je buď neutrální, přítel nebo zosnovatel.
Zamyslím se nad neočekávaným příchodem.
Co přesně je mrtvé?
Ragh stihl jakž tak odpovědět a pak se dobelhal za medikem.
Když důstojník podal zbytek odpovědi, byl jsem trochu zmaten, než jsem si uvědomil, že navázal tam kde přestal.
Ano vím kde si stojím, jen tak pro zajímavost, pokud je pravda, že Lord Sareg drží Exi Hitaliho někde zavřeného, jakou má zhruba pozici, stejnou jako otrok? A jakou pozici má zrádce impéria, dřív než se dá jeho pozice popsat jako probodnutá?
Ptám se dál abych lépe pochopil spiknutí ke kterému došlo.
Ucítil jsem svědění na krku, odolal jsem nutkání poškrábat se a čekajíc na odpověď se dívám důstojníkovi do očí tak dlouho dokud ho nedonutím pohledem uhnout.

Uživatelský avatar
Kazma
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 463
Registrován: 02.10.2011 15:59:15
Bydliště: Korriban
Mongolia

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Kazma »

D’zaur, Na cestě

Ano, Ragha je naživu, překvapení? Nevypadá jako něco, co by se dalo zabít tak snadno, i když mu z boku medik vytahuje asi deseticentimetrový dráp.
„Exi’Hitali …“
Důstojník zaváhal, viděls na něm nutkání otočit se k Raghovy, který mu vypaloval pohled svých zelených očí do zad, i když se mu tvář křivila bolestí.
„Jeho život, nemá žádnou cenu, byl shledán slabím. Zrádce Impéria, pokud je mu toto prokázáno se nachází v nezáviděníhodném stavu, neboť ztrácí veškerá práva a to, co s ním následuje obvykle určuje ten, jenž jej dostihne.“
K tomu už bylo máloco dodat. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Takové tedy bylo Impérium, mělo mnoho svým pravidel, ale základní platilo jen jedno, silnější vítězí. Důstojník svým pohledem nechtěl uhnout, nechtěl, nakonec se ale podvolil, pravděpodobně s myšlenkou, že nebude dále čeřit vody.
“Ještě nějaké otázky pane?“
Bylo to pouze konstatování bez nějakých osobních emocí do něj vložených, avšak možná, možná si zaznamenal jistou dávku výsměchu v jeho tónu.
Join the Dark side... We have cookies!

Víš kdy pohádky přestávají být příběhy? Když v ně lidé začnou věřit.

„Je mnohé, čemu můžeš věnovat život. Láska? Jistě. Moc? Ano. Sláva a bohatství? To také. Já však nejvýše stavím možnost držet zbraň a právo bojovat s ní…“

Artie

Re: Mrtvý, ne mlčící

Příspěvek od Artie »

D’zaur, Na cestě

Co to má společného s Raghem? Druhý nejvýše postavený člověk je tu ten důstojník, tak co to má být?
Zamyslel jsem se, proč se důstojník vždy obrací na to zelenovlasé stvoření.
Jako by měl větší pravomoci než on...
Situace se vyvíjela opravdu zvláštně, a mě to nebylo vůbec příjemné, protože se vše ubíralo směrem, který nebyl přijatelný.
Co budu dělat? Všechno je divné...
Ne to bude všechno vojáku.
Řeknu, abych mu připomněl kde je jeho místo a se zlověstným výrazem jako odpovědí výsměšnému tónu toho drzého vojáka se odeberu ke svému stanu, uvnitř se posadím se zkříženýma nohama a vytáhnu svůj meč, abych ho lépe prostudoval.
Pak zavřu oči rozjímám o emocích, které cítím a o své situaci.
Dnešní večer řadši promedituji, než abych usnul, je to moc nebezpečné.

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“