Stránka 3 z 5

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 15.6.2013 16:35:34
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý sektor:

Oblohu Malého Coruscantu halila tma a blasterový štěkot vycházející z ulice, kolmo k té ve které jsi byla, ozařoval okolí.
Když jsi vyhlédla zpoza rohu, byť to bylo jen na několik vteřin, viděla jsi svou novou společnici jak se krčí za hromadou odložených beden a nabíjí svůj těžký blaster. Naprotí ní byla pětice můžů oděných v tmavých uniformách a velmi dobře vybavených. Kryli se a postupně zasypávali Miral blasterovým deštěm. Zalzla jsi zpět jen pikosekundu předtim než kolem tebe proletěl jeden z výbojů, který by ti dozajista ustřelil hlavu, nebo v ní udělal elegantní díru.
Na druhé straně ulice, necelých šest metrů od tebe, byla další hromada beden skýtajících dostatečný úkryt.
Dalším poznatkem, který jsi během svého šmíringu zpoza rohu viděla, byl fakt že Serelův obchod, a všechny zbylé kredity, byl za nepřátelskými zády.
Rozhodla jsi se nakouknout ještě jednou aby ses podívala jak nastalou situaci zvládá lovkyně. Ta oplácela svým nepřátelům stejným kreditem. Střílela mnohem přesněji, ale zatím neměla štěstí při snaze o zmenšení skupiny nepřátel.
"Holka, jestli tam někde seš, hodila by se mi munice, je ve speederu!" zaslechla si zpoza rohu.
Ve speedru byla nejenom munice, ale i další těžká puška a dva menší těžké blasterové pistole. Také jsi si mohla všimnou, že z druhé strany, než jste zaparkovaly, se také ozývají blastery. Vaš transport stál u menší haly obdelníkového půdorysu, která byla obklopena úzkými ulicemi. Byla zde tedy možnost dostat se k obchodu z druhé strany.
Miral se podařilo zneškodnit dva z nepřátel velmi precizní střelbou z blasterové pušky, do které jí záhy došla munice.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 01.7.2013 16:30:50
od Heinz
Nar Shaddaa, Rudý sektor:

Proč se obtěžovat za Mandíky, když válku máme rovnou za rohem, že? Paráda…
Zas ta otázka největší životní otázka – zdrhnout nebo nezdrhnout. Bylo by to jasný, vysmahnout, dokud v tomhle honu nejsem iriaz já, ale když má iriaz žrádlo za lovcema… je to smutný, ale tenhle zatím nelovenej iriaz bude muset trochu trkat a roztrhnout těmhle sráčům prdel. A k tomu se musí spolehnout na svýho spojence kraytskýho draka.
„Jasně, jdu pro to!“
Pořád nechápu, jak je možný, že mi žebro zatím neroztrhalo plíci, ale ptát se ho nebudu, spokojím se s tím, že jsem pořád docela mobilní. A mám chuť si rozbít ještě hlavu, že jsem byla tak blbá a včas si ty žebra aspoň neobmotala stahovákem a nevobactovala... kurva! Jak si mám ale vzpomenout na nějakou posranou lékárničku, když to používám leda k vyrábění popruhů na flašku? Vážně bys měla přestat chlastat, vole holka…
Já vím, vtipný.
K speederu dolozím, jak nejrychlejc dokážu, a hledám, kde švestr veškerej svůj arzenál skladuje – na zadním sedadle, vepředu u řidiče otevřu kufr a prohledám ho… a najdu výzbroj pro celou jednotku. Což vůbec není špatný, že jo. Dalo by se to prodat za velký prachy…
Ale teď ne, já sice potřebuju love, ale bude ho víc, když můj kraytský drak dostane zuby.

Nasadím pušku na záda, uvolním opasek a jeden těžký blaster za něj upevním, hnáty ověsím municí, kolik ji jen poberu, jen dva zásobníky do blasteru ve spíďáku zatím nechám, a hurá zpátky. Ale teď ta těžší část, dostat to všechno k lovkyni. A, kurva, protože je to těžký jak prase, nemám šanci to tam naházet zpoza rohu a levačkou, musím vylízt ven.
Všechno položím na hromadu a svou zbraň vezmu do levačky, musím to Miral házet postupně a jednou rukou, druhou věci jenom přidržovat, protože tu budu potřebovat volnou na krycí střílení. Takže budu pěkně dlouhou dobu fakt jak iriaz v době lovu. Bezva, kdo mě střelí do břicha, má to za pětadvacet, kdo ustřelí kebuli, má 50 bodů. Hlavně proto, že budu dost na ráně, nechci riskovat, že na sebe upozorním předčasně, takže krycí palbu zatím odkládám na neurčito – až když začnou střílet oni… snad nebudou mít tak dobrou mušku, aby mě trefili hned napoprvý a stihnu hodit prdel k zemi.
Vylezu. Začnu házet, nejdřív pušku, schovat, munice, mezi jednotlivejma balíčkama schovávat, těžkej blaster naposled. Krycí palbu spustím, až když začnou střílet oni. Držím se u země, skáču jak posraná veverka a jenom díky adrenalinu nestíhám skuhrat bolestí.

A kdyby se mi to náhodou přece jenom povedlo přežít, vyrazím zpátky do speederu, vyzvednu si blaster a zásobníky a zkusím ty uniformovaný hovnožrouty obejít z druhý strany.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 16.7.2013 19:27:48
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý sektor:

Vyhrocená situace nyní nabrala trošku lepší obrátky. Miral si hověla v úkrytu s čerstvě nabytou municí a další blasterovou puškou, která možná bude přesnější než její těžký blaster. Několik následujících výstřelů se značně přiblížilo k siluetám mužů na konci ulice. Chvíli si vyměňovali blasterové výboje jako staří známí když se konečně podařilo lovkyni jednoho z nich zasáhnout do krku. Ten se ihned svalil k zemi s ošklivou popáleninou a vzduchem utíkajícím z plic.
Zpoza rohu se ozval vtipně znějící zvuk vítězství. Tedy alespoň částečného. Lovkyně se radovala z vydařené střely, která vyřadila jednoho nepřítele a nejméně dva další zaměstnala dostatečně na další přesně mířenou ránu. Z pěti mužů, kteří na vás měli počíháno zbývali už jen tři, kteří se teď ze všech sil snažili zlikvidovat Miral.
"Hej holka! Omrkni zadní uličku jestli by jim nešlo provětrat záď." křikla na tebe lovkyně a vyslala další salvu. O tvém plánu neměla ani potuchy, takže se snažila situaci vyřešit z toho co viděla před sebou.

Ulička, ve které jste zaparkovaly speeder byla stejně špinavá a obyčejná jako ta o pár metrů vedle. Byla zlehka osvětlená pouličními lampami, ale né natolik aby se nedalo schovat ve stínu a projít nepozorovaně na druhou stranu. Dalo se tam schovat za několikero beden podél pravé zdi kam tolik nedosahoval paprsek lamp. Krytí nebylo nějak zvlášť nutné, neboť zde nebyla ani noha, ale nebylo jisté jestli druhý konec nehlídá někdo z nepřátelské posádky.

Když jsi se proplížila na druhý konec a rychle vyhledla zpoza rohu, spatřila si tři zbývající nepřátelé jak se kryjí za bednami. Kryti byli všas pouze zepředu, takže jsi měla naprosto volný výhled. Za jejich zády se nacházel Serelův malý krámek, který byl nečekaně potemnělý.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 30.7.2013 03:11:33
od Heinz
Nar Shaddaa, Rudý (stranický a protiimperiálně angažovaný) sektor:

No nepovídej, ty génie! Seš tu snad sakra jediná, kdo tu má mozek?! Byl to dobrej plán, než si ho tu začala vyřvávat jak trhovkyně a celej jim ho vyslepičila!
Mám sto chutí to zabalit, sbohem a šáteček, a doufát, že jí ten její chytráckej mozek odlifrujou z makovice, ale prachy, prachy jsou moc lákavá vějička… zkrátka a dobře, vybírat si nemůžu, takže nebudu dělat arkanianku a vohrnovat frňák, lepší možnost vydělat nějakej ten kredit už stejnak nedostanu. Takže holt plán pokračuje dál, ať se stane, co se má stát, že jo.

A vida, zázraky se přece jenom někdy dějou. Ti volodroidi jsou snad ještě větší chytráci než já a Miral dohromady, že nejsou schopný zároveň střílet a poslouchat i když má ječák jak amplión, ale fakt si bok nekryjou, pořád jsou odkrytý jak narshaddaaskej úchyl před školkou. To je jak sen - jak mokrej sen.
Né že bych nevěřila svý notoricko-motorický přesnosti podpořený trochou těch rozrasenejch žeber, ale ne, nevěřím, jenže moc vytahovat čumák se mi taky nechce, takže zůstanu za zdí a vystrčím jenom tolik těla, kolik ke střelbě budu potřebovat, ideálnější by byla nějaká bedna, za kterou by se dalo krejt a pro jistotu i opírat ruku, ale čék nemůže chtít všecko, už tak mám nečekanou a rozhodně z prdele kliku, tak proč to zbytečně pokoušet. A jak to půjde, začnu střílet tím půjčeným těžkým a rozhodně zabijáckým blasterem po nejbližším, nejmíň krytým pičusovi. Nevím, jakou má blaster kapacitu zásobníku, tak to nechci zbytečně pokoušet a střílím v dávkách po třech, snad se nevyfláká po šesti výstřelech jak ta moje špuntovka. Po každý dávce zkontroluju, jak moc mrtvej cíl je a když náhodou bude, přesměruju se na dalšího. A nebo hodně rychle zmizím z dostřelu, jestli se panáčkové vzpamatujou dřív a začnou šít místo do nájemnice do mě.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 30.7.2013 07:46:26
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý (stranický a protiimperiálně angažovaný) sektor:

Tvá snaha o překvapivý útok z boku vyšla tak napůl. Díky váze tvé zbraně, stavbě těla a zranění žeber jsi byla ráda že blaster vystřelil alespoň správným směrem. To upoutalo pozornost vašich nepřátel, kteří teď věnovali pozornost vám oběma. Díky lehkému rozptýlení byla Miral schopna dostat další dva. Oba zasáhla střela do horní části těla a ihned je zabila.
Poslední z nepřátel vypadal, že si útok rozmýšlí, ale váhá nad smrtí tady a smrtí z rukou svého šéfa, který dezerci netoleruje. Nakonec sbalil blaster a vydal se opačným směrem, kterým jsi se k němu blížila. Ulicí se rozhostilo ticho.

Netrvalo dlouho a lovkyně se objevila mezi bednami za kterými se nepřátelé kryli. Pro jistotu každého z nich střelila do hlavy menším blasterem aby nenadělala paseku, ale byla si jistá, že je doopravdy po nich.
"Poď sem holka." houkla na tebe a čekala než se k ní dobelháš.
Pozorně kontrolovala perimetr a prohlížela si výlohu potemnělého obchodu vašeho přítele. Ten byl opravdu malinký a vůbec se do této industriální části nehodil. Okolo nebylo moc obytných komplexů, ze kterých by sem proudily davy zákazníků. To znamenalo pouze to, že Serel si vydělával jinak. Nejspíš jako většina obyvatel Nar Shaddaa.
"Řekla bych dobrá práce, ale zatim si toho moc dělat nemusela." řekla Miral trochu jedovatě a vydala se ke dveřím. Ty nebyl problém otevřít skrze ovládací panel, jehož zabezpečení bylo minimální.
V obchodě bylo pár regálů s několika součástkami, většina do strojů na pozemní dopravu. Hledání kanceláře a sejfu netrvalo dlouho a před tebou teď stál nelehký úkol ho otevřít.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 10.8.2013 16:01:19
od Heinz
Nar Shaddaa, Rudý sektor:

Quin, seš kádr, dokonalá, úžasná a tak!
Tohle se mi zkrátka povedlo, možná nejsem nejlepší střelec, ale takhle bezvadně získat pozornost, to umím jenom já… prostě jsem třída!
Ale očividně to umím ocenit jenom já… pizda! Ta umí nasrat!
„Tak hele, holka,“ to oslovení mě pěkně sere, „beze mě bys už hledala svou hlavu rozmázlou na ulici, protože bys mohla střílet leda mateřským mlíkem z koz, takže si malou děkovačku zasloužím, ne?“
Mám vzteka, ale ne takovýho vzteka, abych ji zbytečně moc nasírala, pořád je to ona, kdo tu má svaly ale mozek mám já… zatím, než mi ho vystřelí, takže spolknu celou dlouhou řeč a radši se pustím do zabezpečováku dveří, protože ten je už od pohledu debilní jak zelenokožec sám - takovej zámek byl zastaralej už před vynálezem hyperpohonu. Stačí malej kraťas a je to, jen malá rozehřívačka před velkým finále, trezůrek čeká….
Ale před tím je třeba malá přípravka.
„Potřebuju se předtím trochu vykurýrovat, jestli teda dovolíš.“
Do poslední věty hodím sarkastickou servilnost, aby si nemyslela, že ji budu lízat boty jen proto, že mě nechala naživu. Zatím mě pořád potřebuje. A tak radši nebudu moc přemejšlet nad tím, co udělá, až mě potřebovat nebude… já bejt vona, tak si ten blaster narvu do chřtánu až po žaludek a zmáčknu spoušť.
Takže doufám, že není já, protože únikový cesty v tomhle stavu hledat nebudu, to fakt rači skapám.

Hmátnu k opasku, tam, kde obvykle nosím držák na láhve neboli lékárničku, ale - no do bachratý piče! - není tam! Musela zůstat v rodianský špeluňce!
„Tohle ne, do hajzlu! Proč furt já?!“
No fakt, jestli je nějaká Síla, jak tomu věří ti divní džedájští sektáři, tak je to stará frigidní panna s gizkou, kterou oblíká do růžovejch oblečků a říká jí Dárling. Protože nikdo jinej prostě nemůže mít takovou radost z ustavičnýho zesírání života chudáka Quin, nikdo jinej nemůže bejt taková svině… Bejt rocková hvězda, tak si samou depresí prostřelím hlavu, ale jelikož rocková hvězda nejsem, nejspíš to tahle švestr ráda udělá za mě - vole, tomu se říká VIP!
Kopnu vzteky do psacího stolu a jen tak tak, že se udržím a nedám do toho větší sílu, protože mít zlomenej ještě prst u nohy, to by byla teprv ironie, a začnu po kanceláři hledat něco, co by mi mohlo hrudník minimálně stáhnout, když ne vyléčit.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 13.9.2013 08:37:28
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý sektor:

Lovkyně si tvého výlevu a touze po uznání vůbec nevšímala a kontrolovala okolí zatímco jsi se hrabala v ovládacím panelu dveří. Najít správný obvod a zkratovat ho ti nezabralo ani deset vteřin a dveře se velice potichu otevřely.
"Skvělý...holka. Ještě abys takhle rychle otevřela i ten sejf." řekla trochu uštěpačně Miral a vklouzla do liduprázdného obchodu. Oravdu nebyla možnost aby si Serel tímhle vydělal na nějaký slušnější život.
"Snad ten zelenej parchant nekecal a v tom trezoru ty prachy budou." spustila lovkyně trochu podrážděně a kmitala po obchodě hledajíc nějakou hrozbu.

"Jasně, posluž si, máme spoustu času. Ten hajzl co utek určitě nikoho nepřivede." řekla Miral takovým stylem, že jsi sarkasmus viděla poletovat okolo.
Chvíli sledovala jak se rozčiluješ a hledáš po obchodě něco, čím by sis ošetřila rány. To ve tmě a bordelu, který byl všudypřítomný, nebylo snadné. Nakonec jsi našla menší lékárničku v kanceláři s trezorem, která byla od zbytku prodejny oddělena dalšími lehce zkratovatelnými dveřmi.
"Pohni s tim!" sykla po tobě lovkyně, na které bylo opravdu vidět, že jí čekání až se dáš dokupy vůbec nebaví.

Když jsi konečně ošetřila nejvážnější pohmožděniny a lehčí zlomeniny, bylo načase podívat se na zabezpečení trezoru. Ten byl zapuštěný v durabetonové zdi, takže jeho vyndání a snaha dostat se do něj jinudy než kudy je v manuálu určeno, by trvalo dlouho a s největší pravděpodobností by se vám to ani nepovedlo.
Trezor byl čtvercový o straně zhruba sedmdesáti pěti centimetrů se zabudovaným senzorem otisků ruky, sítnice a samozřejmě číselným kódem, kterým se nakonec otevíral.
"V tom nebudou jenom prachy..." zamyslela se lovkyně, když se podívala na obrovskou mrchu zaraženou ve zdi se vším tím zabezpečením.
"Tak se ukaž holka, co v tobě teda je." řekla potichu, posadila se na Serelovu židli a hodila si nohy na stůl.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 13.9.2013 16:11:30
od Heinz
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

„Od toho tu mám tebe, ne?“
Odpovím na její skuhrání a drze se jí vysměju do ksichtu, se stejným sarkasmem, kterej tu furt předvádí ona.
A vida, netrvá to dlouho a lékárnu najdu... a s ní i trezor.
Fíha...
Tohle je sakra trezor, jak v bance! Co s tím ten zelenej sliz dělal? A co v tom ta přerostlá žába, sakra, může mít?!
„Ne, to nebudou...“, mluvím spíš k sobě než Miral, i když nahlas.

Tak hurá na to, vzhůru do toho a půl je hotovo, jak říkaj hypernadšenci a...
Kurva, my nemáme jeho hnátu! ...a – kde je voko?
Jednoduchá odpověď. V autě.
„Hej! To voko zůstalo v autě, skoč pro něj, je na podlaze pod palubkou...“
Ani se na švestr nepodívám, právě řeším otázku prstů... jak to vyřešit bez nich? Leda, možná... zkusit přepsat kód a nahrát tam svoje otisky? Stejně tu už jsou všude, takže o mě vědět budou, jen když budou chtít. Jenom, jestli půjde ten kód přepsat.

Zapojím datapad přes šňůru a zahookuju bezpečnostní systém, za chvilku se na obrazovce objeví CONNECT. Teď se připojit k správcovskýmu serveru. Spustím generátor náhodných čísel a písmen a projedu to. Chvilku to trvá, ale za pár minut se přece jenom objeví příkaz:

Kód: Vybrat vše

SecComX:354abz96:9999:17:security:/dir/2351:/bin/2351 
Jsem uvnitř, takže můžu pokračovat skenováním systémovýho algoritmu. Nejdřív to jednoduchý. Nahraju tam keylogger a do datapadu si nechám poslat poslední kombinaci naklapávaných čísel. Tak by se mělo dát snadno získat heslo.

A teď to těžší. Jak přepsat zelenokožcovy otisky.
Nahraju tam trojana, kterej se usadí rovnou v rozhraní mezi operačním systémem a firmwarem, má výdrž a umí kousat, takže by snad měl prolomit i tohle zabezpečení. Snad. A potom už stačí jenom fragmentovat potřebný informace, smazat kód jeho otisků a před touchpad datapadu tam nahrát svoje...
No... snad.
Snad to vyjde a pak budu moct v klidu trezor otevřít.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 26.12.2013 19:15:46
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

Lovkyně seděla na židli se špinavýma botama usazenýma pohodlně na Serelově stole. Nedbala tvého brblání a na výzvu o oční bulvu, nebo ruku, absolutně nereagovala. Kontrolovala tvé počínání a zároveň vchod do obchodu, který byl jedinou cestou do malého obchůdku. Z ulice nebylo vůbec nic slyšet, takže uprchlík ještě nestačil zmobilizovat své přátele.

Dlouhá chvíle, kterou si vybralo obcházení systémů a složitého šifrování snímače dlaně, se na jejím klidu začínal podepisovat. Po chvilce se zvedla a šla se podívat na ulici. Z děr, které nyní sloužily jako památka na nedávnou bitku, se ještě lehce kouřilo a ceou ulici halilo ticho.

Když se ti konečně podařilo obejít firmware a nahrát do systému vlastní otisk dlaně jako aktivační prvek, rozhostilo se naprosté ticho i v obchodě. Ani jedna z vás nedutala když jsi přiložila svou malou dlaň na skenovací podložku a malý laserový paprsek jí pomalu přejel. Chvíle ticha byla nekonečná až se ti zdálo že je něco špatně. V tu chvíli se ze dveří obrovského trezoru ozvalo malé lupnutí jak se písty zámku otevřely a odsunuly ze zápatek. Miral bleskurychle přiskočila a odstrčila tě stranou. Pro tvá zraněná žebra by stejně bylo otvírání masivních dveří utrpení.
Zabrala za menší výstupek a trezor se začal otevírat. Když jsi se konečně dostala do úhlu abys spatřila jeho obsah, naskytla se ti zajímavá podívaná. Trezor byl větší než se zvenčí zdálo a z velké většiny byl plný kreditů velkých cifer. Menší část tvořily štosy dokumentů a datapadů.
"Nádhera holka, nádhera!" zaradovala se lovkyně a začala obsah trezoru vyndavat.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 27.12.2013 19:42:40
od Heinz
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

Wow… prostě wow, na tohle nemůžu říct nic jinýho. Tohle sebralo dech i mně - a ne, to, že mám rozlámaný žebra, v tom nehraje žádnou roli. Kde sakra vzal ten zelenej hlen tolik šušňů? Tohle je víc než kolik sem si kdy troufala představit! Poklad, že by si s ním moh koupit celou čtvrť. Zasranej zlatej důl!
Na nic nečekám a vrhám se do víru, čeho? Kradení, nebo ne, to zní blbě, rekvírování. Za všechny ty obtíže, který mi způsobil, si revanš zasloužím.
Cpu čipový karty, kredity, všechno, co mám po ruce do kapes a vypadám u toho jak fakan z bohatý rodiny u rozdávání dárků. Ale blbej pocit mě neopouští – tolik prachů na Nar Shaddaa? Už vůbec v těchhle patrech? Ten rodian jel v něčem větším než jsou jen klasický podvůdky, tohle zavání průserem, a to kór velkým. Že my kradem prachy nějakýmu bohatýmu gangu nebo rovnou mafii? Mám v další chvíli očekávat zalití do nějakýho betonovýho pilíře, na kterým tahle zaplivaná planeta stojí?
A to mě přivádí k další myšlence.
„Hej, Miral, víš, kdo byli ti sráči, který si postřílela? Tolik kreditů mi na tu cvrlikavou špínu nesedí. Čí prachy tu kurva kradem?“

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 28.12.2013 08:56:38
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

Čipové karty se ti začaly pomalu hromadit v kapsách a dalších místech kam ses je snažila rychle narvat, když tě lovkyně zarazila zdviženou zbraní a nesmlouvavým pohledem.
"Tak vopatrně holka! Dostaneš svůj podíl, ale bude to přesně!" řekla ostře a sebrala ti hrst kreditů z ruky. Začala skládat obsah trezoru na Serelův malý stůl a něco si pro sebe mumlala.
Po chvíli se před tebou objevily dvě hromádky, jedna větší než ta druhá. Miral trochu nevěřícně koukakala do jednoho z datapadů, který se nacházel v trezoru.
"A co se týče tvojí druhý otázky..." řekla po cvhíli a na moment se odmlčela. "Podle tohodle jsme odkrouhli pár Arelových goril." dokončila myšlenku a v hlase se jí celkem citelně značil strach. Posadila se na židli a projížděla další datapady a složky.

Po chvíli čtenářského kroužku a tvé horlivé snahy přepočítat své současné jmění se lovkyně zvedla a začala svou část kreditů strkat do velké brašny spolu s datapady.
"Vypadáš jako někdo kdo se o sebe dovede postarat, takže ti dám dobrou radu. Máš prachy, sbal je a vypadni z Nar Shaddaa jak nejrychleji to pude. Arel neni někdo kdo by si nechal tohle líbit." řekla ostře a těkala očima po obchodě.
Když byla hotová, přehodila brašnu přes rameno a zkontrolovala zásobník. Naposledy se na tebe podívala a zkontrolovala jestli v obchodě něco nenechala.
Několik málo kroků k východu z obchodu překonala velmi rychle a v moment kdy vystrčila hlavu ze dveří jí zkzavou hlavou proletěl blasterový výboj a okamžitě jí sežehl mozek na škvarek. Bezvládné tělo se zhroutilo zpět do obchodu a na ulici se opět rozhostilo ticho.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 28.12.2013 18:06:02
od Heinz
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

Se neposer…, jeden vzteklej pohled směr švestr, stejně jsem všechnu těžkou práci udělala já, tak si zasloužím větší podíl. Ale mám porád rozum, hádat se nebudu, já si zasloužím větší podíl, ale ona má větší zbraň, právo silnějšího funguje spolehlivějc než každýmu podle zásluh. Tak i tak by to na vykoupení mojí lodi mělo stačit, ne? A jako bonus nějaký love do začátku určitě vyzbyde, no skvělý!
Ale to by tohle musel bejt jinej život než můj a na jiný planetě, kdyby bylo pro změnu něco jenom sluníčkový, jenže není – Arel. Jak říkali v jedný romanblický holonovele, teda, po mojí úpravě: ´ze všech barů v celým vesmíru si musel ten můj vybrat zrovna ještěrkojeb, kterej má pletky s Arelem´.
Arela zná snad každej – ono je dost těžký neznat někoho, kdo nejenže nekope za slimáky, ale dokonce kope do nich, což už jistý koule vyžaduje. Z toho, co se o něm říká, by se dala vydat celá knihovna spisů, velká tak, že by si ji ani celegianský mozky v nálevu nedokázaly zapamatovat celou. Jasně, většina historek jsou určitě jenom legendy, ale stejně, když mi v kapsách sedí jeho prachy, který mi fakt s věnováním nedal, musím se sama sebe ptát, nakolik to vážně legendy jsou.
Oblíbenej příběh je o tom práskači pro hutty, toho, když na něj přišel, nechal připevnit na nákladní loď mířící na Nal Huttu s kyslíkem tak na třicet minut, aby to neměl moc jednoduchý a neumřel brzo. Jinýho prej taky podezříval z toho, že je dvojitej agent – tak ho namáčel do kyseliny, aby zjistil, kolik má vrstev. A tak by se dalo pokračovat dlouho…
To je paráda, ty vole! Fakt paráda!
Musíme zmizet a to rychle, před půl hodinou už bylo pozdě.

A pak?
Pak to tak nějak přestávám chápat. Silná švestr mi najednou leží u nohou jak rozmázlý hovno proč jak, ty vole a místo hlavy má rozkydlej, připečenej lančmít. Civím na to jak trotl na gizku, která mu chčije na boty, a v tuhle chvíli se nezmůžu na nic jinýho než chod zpětný, který zabrzdí až náraz do zdi. Alespoň mám dost vyvinutej smysl pro sebezáchovnou intuici, takže se automaticky držím dál od oken.
Tak teď je to v tahu, tam venku jich bude milion, všichni šmejdi od Arela, celý cacný mě upíct zaživa. Musím se nějak odklidit – a pokud možno jinudy než hlavním vchodem.
A to jako šup! Rychle!
Přinutím se pohnout, pohni palcem, pohni nohou, pohni celým posraným tělem a zkoordinuj ho! a pak strnule, skrčená a držící se u zdi, vyrazím hloubějc do pracovny, musím najít zadní východ. Prostě musím.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 28.12.2013 18:31:28
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

Už tak zatuchlý vzduch v obchodě, ve kterém zjevně moc nefungovala klimatizace, protl pach spáleného mozku a seškvařených vlasů. Miral ležela nehybně s půlkou těla a rozplizlé hlavy v obchodě, včetně brašny plné kreditů a datapadů.
Tvůj pud sebezáchovy a zběsilé máchání končetinami udělal v obchodě ještě větší bordel než tu byl původně. Touha nalézt alternativní východ tě zahnal do kanceláře, kterou si rychle přejela pohledem. Kromě otvoru větrání, který nefungoval a byl tak malý, že bys jím neprostrčila ani hlavu, byl v místnosti pouze stůl, trezor, rozvrzaná židle a menší komoda, která byla prázdná. Stěny pokrývaly plakáty závodních kluzáků a několik plakátů holofilmů pro dospělé, ale žádné dveře, nebo východ do zadní uličky.
Už při pohledu zvenčí bylo jasné, že je obchod součástí většího komplexu a žádná zadní ulička zde není.
Nezbývalo ti než se pokusit vyběhnout hlavním a jediným vchodem do obchodu. Popřípadě si cestu ven koupit.
Pomalu jsi přešla do přední místnosti, která skýtala pouze pult, několik málo regálů se součástkami a pracovní stůl.
Zvenku se k tobě stále nedonesl žádný další zvuk indikující nepřítele.

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 29.12.2013 03:33:35
od Heinz
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

Plány jsou jedna věc, realizace druhá. Kurvadrát… to tu ten vůl vážně nemá žádnej nouzovej východ?!
Dobře, moc dobře, teď je čas na paniku, teď teprv je správnej čas. Protože oni mě rozkuchaj. Protože oni mě doprdele rozpářou jak přežraný kuře, nemám jak odsud zmizet! Tohle je zlý, tohle prostě nemůžu sfouknout - rozhodně ne za střízliva. No fakt, ani náhodou se nehodlám nechat stahovat z kůže bez medicíny proti bolesti!
Jenže já u sebe nemám ani lok, nic, nula, ani co by se vešlo do flusance. Sakra!
Počkat… ten žabí mutant, ten přece musí mít něco na přihnutí, ne? Jasně, určitě, vždyť to byl ožrala – takže rychle, musím kořalku najít dřív, než se sem někdo vbatolí, to už nesmím bejt střízlivá. Mám přece rozum! ¨
Prohledám skříň, pak šuplíky ve stole a, no nekecej, bingo! Ve jménu víčka, flašky a lihu v ní, neumřu sama!
První ločík na jazyk, jenom na ošmakování, ale druhej už teče hrdlem a vypaluje všechny bacily. Sednu do křesla, co sednu, rozvalím se tam jak velkej boss a začnu klopit, tolik, co hrdlo ráčí. Aťsi mě zabijou, ale ať přijdou sami, já si pro smrt nepůjdu, to mě ani nehne. Buď přijdou, nebo mě nechaj na pokoji, jinou možnost nevidím, stejnak jim nezdrhnu. Já tu budu pít.
Tak až do dna!

Re: Quiana Dalla - Pravda ukrytá na dně

Napsal: 29.12.2013 09:45:25
od Phate
Nar Shaddaa, Rudý sektor, Serelův obchod:

Serelovo křeslo neskýtalo kdovíjak velké pohodlí, ale noci v podroušeném stavu tě naučily uvelebit se na roztodivných místech všech tvarů, takže rozvrzaná sesle nebyla nakonec nejhorší volbou. Minuty ubíhaly jedna za druhou a obsah lahve se nemile změnšoval až se po špinavé sklenici zklouzla poslední kapka pálivé tekutiny.
Přival alkoholu na prázdný žaludek a několik málo medikamentů, které jsi si vpravila do těla za účelem léčení, zapříčinil otupělost a ospalost. Chvíli jsi ještě sledovala vchod do obchodu než se ti pomalu zavřela oční víčka a prázdná lahev ti vypadla z ruky.

...(o 7 hodin později)

Několika hodinový výpadek zapříčinil pouze mírnou bolest hlavy, zato však obrovskou bolest zlámaných žeber, které jistě přispěla nepřirozená poloha, ve které jsi vytuhla.
Když jsi se pořádně probrala a otevřela slepené oči, všimla jsi si, že si stále v obchodě, ba co víc, Miralino tělo stále leží kde jsi ho nechala, včetně všech věcí. Jako by se o obrovskou sumu kreditů nikdo nezajímal.