Satina Merell - Kdo chce kam...

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Předám svému společníkovi jeho věci. Pouzdro s blastrem se vrátí na své místo na opasku a doplní tak jílec meče. O "blaho" vězně se nyní staral Nure. Laro s neskrývaným strachem v hlase spustí. Zamračím se. Nejsem včerejší. Ani na okamžik nevěřím tomu, že by mladík něčeho litoval. Za maskou napraveného zločince se skrývá bezohledný vrah. Lačný po kreditech a pravděpodobně i krvi. Galaxie byla takových bytostí s pokřivenou morálkou plná.

Zasloužil bys odprásknout, jako zvíře, kterým jsi! Stejně jako on...
Neuhlídám své myšlenky. Až příliš pozdě si uvědomím, že mě možná Jared "slyšel". Znervózním, když si mě Kore vezme stranou. Pohlédnu dlouze na vězně. S následujícím rozhodnutím nespěchám.

Odvedeme ho na služebnu obranných složek. Zabili jejich lidi, tak ať si sami rozhodnou, co s ním udělají.

Promluvím nakonec.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Jared se na tebe dlouze podívá jakoby zkoumal co se ti honí hlavou a nakonec kývne. Je na něm vidět, že né úplně podporuje tvůj názor a návrh, ale ty jsi tu šéf. Pomalu se vrátíte k Nuremu a vystrašenému zajatci. Droidi, kteří táhli náklad nehnutě stojí opodál a sledují situaci.
"Nure, najdi něco čím bysme našeho přítele spoutali a přikurtuj ho k jednomu z vozíků." řekl a vydal se pomalu k dvojici droidů. Ti začli pomalu couvat, ale nebyli dostatečně rychlí. Kore oba dva deaktivoval a pomocí Síly hodil na jeden z vozíků.
"Odtáhneme to z cesty někam kde nebudou vidět a vydáme se k místu kde přepadli hlídku." prohodil a začal tlačit jeden z vozíků. Díky repulzorovým jednotkám to šlo hladce. Nure se chopil vozíku druhého a pomalu jste směřovali za jeden z kopců dál od cesty.
"Zvědavost: Všiml jsem si, že jste měla možnost otestovat jednu ze zbraní. Jak vám vyhovuje kalibrace a nastavení?" zeptal se tě Nure během krátké cesty. Jeho zájem o dokonalost vlastních výrobků byla softwarově patologická. I díky tomu fungovala stará Jaredova loď výborně a droid se jen těžce loučil s vlastním dílem.

Když jste dorazili za kopec, nevypadalo to jako nějak skvělý úkryt, ale na druhou stranu tudy nepobíhali tisíce lidí jako na ulicích Coruscantu.
"To bude stačit." řekl Jared a vypl repulzory, takže vozík těžce dopadl na zem. Laro, nyní přikurtovaný k jednomu z nich se posadil vedle do malého stínu. Dantooinské slunce nepálilo tolik, ale už byl jeho účinku vystaven nějakou dobu.
"Kudy se dostaneme k místu kde jste pozabíjeli hlídku?" zeptal se Kore ostře. Laro zase vstal a rozhlédl se aby se pořádně zorientoval.
"Když půjdete severně, je tam opuštěná farma, jsou tam." řekl zklesle a zase si dřepnul.
"Výborně. Nure, zůstaneš tady a dohlédneš na něj, zatím můžeš prohledat to harampádí jestli ta není co hledáme a jestli by se nám něco nehodilo. Já se Sat se půjdeme mrknout k farmě." řekl a pokynul ti abys ho následovala.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Opětuji muži pohled. Zatím nehodlám klesnout, tak hluboko, abych zabíjela vězně. Přestože by si to zasloužil a jedna má část po tom velmi touží.

Rozhodla ses správně.
Ujišťuji se, zatímco se vracíme zpět. Kovové šasi zařinčí, jakmile deaktivovaní droidi dopadnou do vozíku. Mezitím Nure připoutá náš doprovod. Já celou dobu stojím stranou a sleduji nezúčastněně scénu před sebou, jako by se jednalo o nějaký holofilm. Zamíříme pryč z cesty.

Z lepší zbraně jsem ještě nestřílela.
Odpovím upřímně a opět si prohlédnu těžký mandaloriánský blaster.

Teda... zatím to nemůžu tolik posuzovat. Ale první dojem je skvělý. Mohl by ses tím živit.
Navrhnu Nuremu změnu povolání. Za kopcem zastavíme. Jared získá potřebné informace, vydá pokyny Nuremu a poté společně vyrazíme na sever. Jakmile se dostaneme dostatečně daleko, aby nás již nebylo slyšet, prolomím mlčení:

Od kdy se Jediové živí jako lovci lidí? Myslela jsem, že takový vedlejšák je proti tomu vašemu kodexu... A pokud nejsi člen řádu, tak co? Tyhle válečky se jen tak někde nepovalují.
Ukážu na meč.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Tvůj společník se ohlédl aby se ujistil že opravdu není nikdo v doslechu. Vypadal velmi obezřetně a trochu neochotně když ti začal vyprávět svůj příběh.
"Máš pravdu, být lovcem lidí je proti Jediskému kodexu. Já ale do Řádu nepatřim, takže mám trochu jiný kodex podle kterýho se řídím." začal aby uvedl věci na pravou míru. Mezitím jste postupovali dále po pláních, které nyní byly trochu více zvlněné a byly zde i menší skály krášlící scenérii.
"Jak víš, narodil jsem se na Corellii. Naše rodina byla úplně obyčejná. Matka prodávala v otcově obchodě s domácími droidy. Nežili si špatně a byli šťastní když se jim narodil potomek." pokračoval a ukázal přitom na sebe což následoval směšný úsměv od ucha k uchu. Potom jeho tvář opět zvážněla při vzpomínce na jeho rodinu.
"Šťastní ale nebyli dlouho. Otec začal mít dluhy, protože obchod nešel tak dobře jako dřív. Byly mi tehdy tři roky když k nám domů vrazila banda vymahačů a vymlátila z něj duši. Nepřežil to." sklopil oči a utichl.

V dálce se pomalu rýsoval opuštěný komplex budov sloužící jako zázemí pro farmáře spravujícího místní pole. Budovy byly zchátralé a obrostlé zdejší květenou. Na zdech byly už z dálky patrné spálená místa od zásahu blasterovými výboji. Pokračovvali jste terénem velmi ostražitě, i když se nezdálo že by zde někdo trávil volné chvíle.
"Matka prodala co mohla aby splatila většinu dluhu a odstěhovala se do jiného města ke své sestře. A tady začíná můj příběh. Teta Roska pronajímala pokoj jistýmu muži, ze kterého se po mém příjezdu vyklubal bývalý člen Řádu, který nesouhlasil s jejich smýšlením a rozhodl se odejít. Znáš to, Jediové vidí všechno jednodušše a nejsou schopný odklonit se od kodexu. Jak se ukázalo, narodil jsem se s citlivostí k Síle. Matka neváhala ani chvíli když jí Va'el nabídl, že ze mě udělá svého...asi ne úplně padawana, ale spíš nástupce a naučí mě všemu co sám umí. Byla ráda, že budu schopný se sám o sebe postarat, protože život v galaxii neni snadná věc." odmlčel se když jste dorazili k tomu co zbylo z farmy.

Kousek od vchodu do hlavní části přizemní budovy ležela těla důstojníků, napůl ohlodaná od místní fauny. Těla byla okousaná a vzduchem se nechl zápach krve a spáleného masa.
"Můžeme jen doufat že zemřeli rychle." prohodil Jared při pohledu na to co zbylo ze skupiny ozbrojených složek. Zběžně prohledal těla, včetně toho co zbylo z vašeho kontaktu.
"Nic u sebe nemá, zatraceně... Měli bysme je aspoň pohřbít." řekl potichu a vydal se hledat něco čím by se dala vykopat dostatečná díra.
Vnitřek obydlí byl vesměs prázdný se zatuchlým vzduchem. V místnostech byly jen zbytky vybavení jako jsou židle, stoly a podobné věci, které se dají jen těžko prodat. Hledání netrvalo dlouho neboť skříň s vybavením byla netknutá. Zřejmě zaváněla poctivou prací tak se jí lupiči obloukem vyhli.
Jared si sundal koženou bundu a lehkou zbroj a začal kopat.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Mlčky naslouchám příběhu. Celou dobu sleduji okolí, občas ale zavadím pohledem o mladíkovu tvář, na které se nyní usadil vážný výraz. V jeho očích se zrcadlil smutek a bolest. Můj předchozí odhad na palubě Lucky byl správný. Kore byl další bytostí, se kterou se Galaxie nemazlila.

To je mi líto.
Promluvím, jakmile Jared zmíní otcovu smrt. Zásady společenského chování vyžadují projevit lítost nad ztrátou blízké osoby. Vyslovit prázdnou frázi, která neublíží avšak žal ani trochu nezmírní. Zatím jsem o nikoho z rodiny nepřišla, nedovedu si proto představit, jak se asi cítí... Přikývnu na znamení souhlasu, jen co můj společník zmíní Jedie a jejich myšlení.

Život se podobá rvačce na nože v zaplivaný kantýně. Pokud tě povalí na zem, je třeba se co nejrychleji zvednout na nohy.
Přihodím moudro na závěr vyprávění. Očima nyní visím na díle zkázy. Stará, od střel začouzená, budova byla jak vytržena z nějakého válečného holofilmu. Pach krve již stačil přilákat první mrchožrouty, kteří se před našim příchodem rozutekli. Zápach spolu s pohledem na potrhaná, místy spálená těla mi v prvním okamžiku nadzvedne žaludek. Otočím se a kousek ustoupím. Zapudím nutkání zvracet a vrátím se zpět k Jaredovi. Ve slumech Coruscantu jsem viděla různé věci. Bytosti sužované nemocemi. Dítě s nafouknutým břichem od hladovění. Člověka ubitého k smrti. A mnoho dalšího. Věřila jsem, že už jsem díky těmto zkušenostem "otupělá", ale zřejmě jsem se mýlila.

Promiň... Poprvé vidím něco... takového.
Jedno z těl má prokousané břicho. Vyvržené vnitřnosti se koupají v potoku krve, žluči a dalších tělních tekutin. Proti pohřbu nic nenamítám a následuji mladíka do útrob budovy. Ve skříni s nářadím nalezneme pouze jedinou lopatu. Navrhnu tedy Jaredovi, abychom se střídali. Zatímco kope jámu, já hlídám okolí. Je velmi pravděpodobné, že snadná kořist přiláká nové mrchožrouty.

Asi víš, že jsem Mandaloriánka. Předpokládám, že to je jeden z důvodů proč jste mě pro tuhle misi vybrali. To ale odbíhám. V naši kultuře své mrtvé nepohřbíváme. Jsme nomádi. Náš způsob života stavbu hřbitovů ani přenášení uren neumožňuje. Pouze Mand'alor má řádný pohřeb na znamení úcty. Maximálně si necháme něco, jako vzpomínku. Ale i to jen výjimečně. Na mrtvé členy rodiny a blízké přátele vzpomínáme recitováním jejich jmen večer před spaním. Díky tomu na ně nikdy nezapomeneme... Má sestra na tyhle zvyky moc není. Ale já si pamatuju všechna ta jména.
Na okamžik se usměji. Vybavím si, jak mě je jako malou otec učil.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Lopata se do měkké půdy nořila s lehkostí, takže kopání nebylo tak namáhavé. Jared se sice u zmínce o střídání usmál a kývl, ale hrdost a slušnost mu nedovolili tě nechat kopat zatímco on by přihlížel a nic nedělal. Vykopat šest hrobů pro něj nebude nic těžkého.
"Každá společnost má své zvyky. Leckterý člověk v galaxii by mrtvoly pouze spálil, ale můj mistr mě naučil, že lidem co ctí jistě způsoby a pomáhají svým přičiněním ostatním, si zaslouží něco víc než jen obřadní spálení. Tím nechci říct že by to bylo něco špatnýho, to rozhodně ne. Ale nechat je to aby je ohlodaly zvířata nemůžeme." dořekl když vykopal první dostatečně hlubokou jámu.

Dotáhl první z těl k ní a Sílou ho pomalu zvedl a položil dovnitř. Zahrabat ho už bylo to nejmenší.
"Abych to dopověděl. To, že jsem nebyl nijak vázán k Řádu, mi umožňovalo se stýkat s rodinou a později jí finančně vypomoct když jsem začal vydělávat. To ostatě dělám pořád." pokračoval ve svém příběhu při kopání druhého hrobu.
Dantooinské slunce začalo pomaličku klesat jak se den jistojistě chýlil ke svému konci. Z dálky bylo slyšet vytí Kathských psů, kteří se zde hojně vyskytovali.
"Mistr mě učil všemu co znal, brával mě sebou na takový, dalo by se říct, mise kde jsem se učil o druzích v galaxii a slušnostech při jednání s nimi. Va'el byl skvělý šermíř a nejvíc mě toho naučil právě o boji a díky tomu jsem tak dobrý v tom co dělám, i když většinou se musím spokojit s konvenčními zbraněmi a postupem. Už jen kvůli tomu, že kdyby mě odhalil Řád, tak nevim co by se dělo. Vlastnit světelnej meč neni trestný, ale nelíbilo by se jim že mě nemůžou kontrolovat." při zmínce o meči ho sundal z opasku a pomocí Síly ti ho poslal. Když jsi ho uchopila, byl překvapivě lehký . Matně černý válec dlouhý asi dvacet pět centimetrů byl vyzdoben ornamenty po celé své délce a velmi příjemně se držel.
"Udělal jsem ho sám, jako většina Jediů. Na tradice si mistr potrpěl a většinu jich dodržoval. Byl pro mě jako druhý otec. Chybí mi úplně stejně..." zamyslel se a přestal na moment kopat. V jeho očích byl smutek při vzpomínce na rodinu.
"Zemřel potom co se mezi prvními přidal k Revanovi aby pomohl ochránit Republiku...a proto jsem teď tady, abych dokončil co on začal." řekl a už táhl další tělo.
Trvalo zhruba další hodinu než jste pohřbili zbytek skupiny a označili hroby. Mezitím se nestalo nic zvláštního a vy jste se vydali zpět za svým společníkem a zajatým mužem.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Pro nás je zpopelnění to nejlepší v co můžeme doufat. O většinu mrtvých se bohužel postará příroda. Ale souhlasím s tvým mistrem.
Dokončím porovnávání pohřebních zvyklostí. První tělo najde místo svého posledního odpočinku. Opět se zaposlouchám do příběhu, který rušilo jen občasné zavití Kathských psů. Jared měl štěstí v neštěstí. Ujal se ho, soudě z vyprávění, skvělý mistr.

A vychoval z něho dobrého člověka.
Za tu krátkou dobu, co se známe pro mě přestával být mladík pouze lovcem lidí. Vyvrhel či zločinec. Už jen skutečnost, že tu nechtěl mrtvé jen tak nechat ležet o něčem vypovídala. Nic není černobílé. Ani já.

To určitě. S nikým z rady jsem nemluvila, ale párkrát jsem se s jedii setkala. A rozhodně bych neměnila. Ani kdybych měla umět mrknutím oka zastavit armády.
Zareaguji, mezitím v dlaních převaluji jílec meče. Lehký, chladný válec perfektně padl do ruky. Pečlivě si prohlédnu každý centimetr zbraně. Nakonec se odvážím stisknout tlačítko a meč aktivovat. Fascinovaně hledím na sloupec plasmy. Levou dlaň opatrně přiblížím k paprsku, který jakoby zamrzl v čase. Nic. K mému překvapení necítím žádné teplo. Poté jílec meče pevně uchopím oběma rukama a zkusmo máchnu zleva doprava. Připadám si strašně neohrabaná. Nejsem zvyklá používat zbraň, která "nic" neváží.

Zajímavá věcička. S mečem bojovat umím, ale obávám se, že tímhle bych neublížila nikomu. Leda sobě.

Zhodnotím a opět stisknu tlačítko.

A co to přesně je? Co je našim úkolem?
Využiji příležitost konečně zjistit do čeho jsem se to namočila.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Světelný meč byl poznávacím znakem Jediů a byl s nimi svázán víc než většina lidí tušila. Jared si ten svůj, který v podstatě neexistoval, schoval do tajné kapsy v kožené bundě, kterou si opět oblékl když jste opustili farmu.
Šli jste trochu rychleji, protože denní doba postoupila a pomalu se stmívalo. Krajina byla zalitá krásnou rudou září Dantooinské hvězdy, která osvědlovala každý kousek planiny a dodávala jí krásný nádech. Vypadali jste jako ozbrojený pár na romantické procházce přírodou.

"Naším oficiálním úkolem je přinést pravdivou reportáž o válce, včetně tvého příběhu, který nyní prožíváš...A tim neoficiálním je špionáž. K tomu nám, snad teda, pomůže tvůj původ a fakt, že jsi z klanu Merell." řekl upřímně a podíval se na tebe.
"Ale jestli nenajdeme nějaký vodítko kam dál, tak jsme v haj..." řekl a nechal větu nedokončenou. Zrak mu upoutal úzký pruh kouře stoupající z místa, kde jste nechali Nureho a vašeho zajatce. Neváhal a vyrazil kupředu blaster svírající v ruce.

Jeden z vzíků ležel překlopený na zemi a jeho obsah se válel všude kolem. Z repulzorových jednotek se valil černý dým. Váš droidí společník a zajatec nebyli nikde poblíž. Tedy alespoň nebyli vidět. Jared vcelku v klidu došel k vozíkům, zřejmě vycítil že v okolí nikdo neni.
"Nure ohlaš se!" promluvil do komlinku a jeho hlas se ozval z malé hromádky lupu pár kroků od tebe. Po rozhrnutí jste našli nureho droidí paži na které se nacházel komlink.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Den vystřídal podvečer. Slunce završilo svou pouť po obloze a přenechávalo své místo hvězdám a dvojici měsíců z nichž byl zatím vidět pouze jeden. Stíny se protáhli. Rudá záře pomalu ustupovala před temnotou. Pro někoho, kdo celý svůj život prožil ve městě to byl dech beroucí pohled.

Nádhera.
Je těžké zůstat ostražitý, když kolem vás příroda čaruje. Přesto povědomě držím prst na spoušti. Mou pozornost na sebe strhne Jared.

Neuvěřitelný! Takže jsem se trefila! Ten staroch spolupracuje s rozvědkou... a mě do toho teď namočil taky.
Nevím jestli se mi myšlenka donášet na své lidi líbí. Kdo byli ale "moji lidé"? Mandaloriané nebo obyvatelé Republiky? Ke komu patřím? Ke klanu, se kterým jsem spojena krví, kulturou. Nebo k republice, která je mým domovem? Nedokončím úvahy. Rozběhnu se za Korem. Jakmile se přiblížíme zpomalým a pečlivě kontroluji nejbližší okolí. Nic však nenacházím a tak pokračuji dál do provizorního tábora.

Vychází to odsud!
Pokleknu na jedno koleno, odložím blaster a rozhrnu hromádku. Nález robotické paže nevěstil nic dobrého. S obavami vzhlédnu k mladíkovi.

Co se tu stalo?
Položím nesmyslný dotaz. Jak by mohl Jared něco vědět, když byl celou dobu se mnou. Uchopím svou zbraň, vstanu a rozhlédnu se. Hledám cokoliv, co by mi prozradilo víc. Ožehy od blasterových střel, stopy, polámané větvičky křoví, cokoliv.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Jared zavřel oči a ponořil se do Síly aby zbystřil své smysly a rozhlédl se po okolí tak jak to očima nezvládl. Chvíli setrval v tomto stavu až nakonec otevřel oči a sebral Nureho paži. Hodil ji na funkční vozík ke dvěme droidům a zbytku nakradených věcí.
Beze slova začal prohlížet věci z převrhnutého přepravního vozíku. Některé házel stranou, jiné na druhý funkční vozík. Když se probral malou hromádkou, zvedl se a konečně promluvil.
"Nic jako datapad tu neni...Vezmeme ten druhý do osady a tam ho prohledáme důkladněji. Droidy můžeme prodat a některé součástky se budou ještě hodit." řekl aniž by se slůvkem zmínil o vlastním partnerovi, nebo zajatci.

Sílou začal tlačit vozík směrem zpět k cestě a ze skryté kapsy vytáhl světelný meč, který mu teď spokojeně dřímal v ruce. Měl nepřítomný pohled a skoro se na tebe nepodíval. Rozhlížel se po okolí, které zahaloval plášť noci. Na nebi se pomalu začly objevovat hvězdy, které krásně zářily na temném nebi. Také bylo cítit mírně ochlazení z absence hřejivých paprsků světla.
Cesta do osady nebyla dlouhá, ale v noci byla nebezpečnější než by se zdálo. Tam kam se ve dne divá zvěř neodvážila, se v noci bez ostychu proháněla. Za poslední zatáčku již byla vidět záře, kterou poskytovalo veřejné osvětlení osady a jediný větší zdroj světla v okolí. Po Nurem a Larovi nebylo pořád ani stopy.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Žádné viditelné stopy nenacházím. Absence krve, případně potrhaného oblečení vylučují útok divoké zvěře. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by byl Nure přepaden ozbrojenci. A pokud ano, muselo to být rychlé a obešlo se to bez jediného výstřelu.

Ale proč by tady nechávali lup? A droida připravili o paži?
Přesunu se k vozíku, ke kterému byl připoután Laro. Provaz byl přeřezaný. Vlákna byla v jedné rovině. K mladíkově osvobození byl použit nůž, meč, cokoliv co je hodně ostré.

Dobře.
Souhlasím odevzdaně. Šero se měnilo v noc. Nedostatek světla rozsáhlejší pátrání neumožňoval. Mlčky kráčím vedle Jareda. Blaster pevně svírám oběma rukama a očima pátrám ve tmě. Pláně nyní patřili zdejším predátorům a ti se svého práva hlasitě dožadovali. K našim uším doléhali skřeky, štěkot, zavití, kňučení. To vše dokreslovalo tíživou atmosféru tohoto místa. Míříme zpět do osady, zatímco náš společník a vězeň jsou někde tady ponecháni napospas.

Je to má chyba. Kdybych netrvala na tom, že Lara odvedeme na stanici nestalo by se to. Nure by byl s námi a možná bychom už byli na cestě pryč.
Nestačím se divit, jak moc jsem si na přítomnost droida zvykla.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Noc již plně pohltila stranu polokoule, po které jste nyní spěšně chvátali zpět do osady. Záře hvězd vám osvětlovala cestu a různá zákoutí kam by pomalu ani ve dne nebylo vidět. Jared tlačící vozík měl nepřítomný pohled a absolutně nic nevnímal. Vyjící zvěř ho nechávala ledově klidným.
Ještě několik desítek minut vám trvalo než jste se dostali na okraj osady, která byla opuštěná v noci stejně jako ve dne. Jared se zastavil ještě tam, kam dosahovala tma a deaktivoval repulzorový povoz.
Není to tvoje chyba. Laro není ten za koho jsme ho považovali...A je tady." řekl konečně Jared po dlouhé chvíli ticha protínané zvuky přírody.
"A taky myslim že má co dočinění s tim, že se tu lidi bojí chodit ven. Myslím, že bysme měli dovézt tohle do lodi, odpočinout si a zítra se vydat hledat Nureho a našeho přítele. Co myslíš?" zeptal se trochu klidnějším hlasem.

V osadě nebyla ani noha a bylo zde úplné ticho. Dokonce se zdálo že i zvěř zničeho nic utichla. Prochůd do doku by pro vás měl být bezpečný.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, pláně poblíž Klua'tha:

Z myšlenek o vinně mě vytrhne mužský hlas. Přestože jsem předpokládala, že schopnost číst myšlenky Jared ovládá, až nyní mi můj odhad s jistotou potvrdil.

Je tady...
Zopakuji potichu a sesumíruji si myšlenky. Náš "přítel" nebyl jen zloděj a vrah. Ale také dobrý herec. V žádném případě bych ho netipovala na nějakého vele významného zločince. Spíše na rozklepanou gizku, která si zvyšovala sebevědomí svým členství v gangu.

Nic lepšího nám teď asi nezbývá. Tentokrát už mě neoblafne.

Měla jsem ho odprásknout, když byla příležitost. Dostal by, co zasloužil a ušetřili bychom si tyhle komplikace... Možná bych se pak cítila i líp. Tentokrát už nebudu váhat!
Dám průchod své zlobě, zatímco se blížíme k lodi.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Phate »

Dantooine, osada Klua'tha:

Tvůj společník, nevšímaje si tvých dalších myšlenek, tlačil vozík skrze tichou osadu. Vypadala jako město duchů a byla strašidelnější než ve dne. Něco takového bylo k vidění v holonetových hororových filmech. Při průchodu jste neviděli jedinou bytost. Když jste prošli osadou, čekalo vás stoupání do mírného kopce na kterém se nacházel osvětlený dok a Lucky, kterou teď pokrývala vrstva všudypřítomného prachu. Jared se jal hledat starého muže, který zde působil jako správce doku, ale nakonec ho nikde nenašel.
"Tohle se mi ani trochu nelíbí." prohodil a rychle zkontroloval okolí které bylo opuštěné jako přilehlá obydlí.
Nechali jste vozík poblíž vchodu a velkých dveří pro náklad. Malým vchodem vedle jste vstoupili do doku kde se nacházela Koreho loď.

Jared vstoupil první, ale po pár krocích se zastavil a upřel svůj pohled před sebe. Když jsi se konečně dostala vedle něj, spozorovala si na co kouká. Vstupní rampa do lodi byla spuštěná a u jejího konce leželo torso Nureho těla bez končetin.
"Proč nemůžu cestovat galaxií jako ostatní, bez problémů." posteskl si a na to se ozvalo klasické klap-bzzz jak zažehl svůj světelný meč. Rychle se rozhlédl po stranách doku, ale nikoho neviděl.
"Musí bejt v lodi, drž se za mnou." řekl potichu a pomalými kroky se vydal směrem k rampě.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Satina Merell - Kdo chce kam...

Příspěvek od Gwendolin »

Dantooine, osada Klua'tha:

Z prázdné osady nemám vůbec dobrý pocit. Chvíli dokonce lituji, že jsem nezůstali na pláních, kde přesně víte na čem jste. Pravděpodobně včas nezahlídnete bestii, která vám prokousne hrdlo, ale i tak je to lepší než tohle. Aby toho nebylo dost, také budova doků se zdá být na první pohled prázdná.

To jsme dva.
Přikývnu a následuji Jareda menším vchodem do útrob doků. Lucky je naštěstí na svém místě. U spuštěné rampy nám Laro zanechal vzkaz v podobě zbytků Nura. Dal by se volně vyložit asi takto: Slitovali jste se a nechali mě na živu. Já stejnou chybu neudělám! Zažehnutí světelného meče je pro mě znamením k rychlé kontrole zbraně. Zaujmu bojový postoj a pokračuji za Korem.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“