Phate Relon - S jídlem roste chuť

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Zamčeno
Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Dvě různorodé postavy mandalorianských vojáků pokračovaly pomalou chůzí směrem od vás, takže jste mohli za jejich zády bez problému přeběhnout od jedné budovy ke druhé.
"Můžeš to zkusit," řekla bytost s postavou lidštějších tvarů v modré neokřižácké zbroji. "Ale až za chvilku. Musím jít srát."
"Užij si to," kývnul Togorian a zastavil se na místě, aby na svého druha počkal, než se vrátí ze záchodu.
Když se otočil o sto osmdesát stupňů s puškou v mohutných tlapách, právě včas jste stihli zalehnout za nízký, ale široký keř hustě obrostlý nějakými bobulemi. Došlo ale k něčemu, na co jsi pomyslel o pár chvil dříve - zafoukal větříček. Togorian začenichal směrem k vám a zkřivil čumák.
"Fuj, to je ale smrad z těch kadiboud," utrousil pod dlouhé kočičí vousy a udělal několik kroků dopředu směrem ke keřům.
Umka sáhnul po světelném meči a skoro ani nedýchal, obrněný Mandalorian si ale pověsil opakovací blaster za popruh na rameno, jen se sehnul, načež natrhal tlapou v obrněné rukavici několik bobulí a dal si je do tlamy.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Bandomeer, mandalorianská pevnost:

Několik rychlých a neslyšných kroků nám zabral přesun přes uličku k protějšímu domu, který byl blíž našemu cíli. Aniž by nás zaslechli, pokračovala hlídkující patrola ulicí dál od našeho postavení. Koutkem oka jsem zahlédl jak se dvojice zastavuje. Jen tak tak jsme stihli zalehnout za malý keř, který nás jen tak tak kryl před Togorianovým pohledem.
Tohle bylo trochu těsný. proběhlo mi hlavou a trochu se mi ulevilo, že nás mohutný Mandalorian neodhalil.
Úleva netrvala moc dlouho. Úzkým koridorem mezi budovami se prohnal závan větru vanoucí od temného pobřeží přímo k Togorianovým nozdrám.
Tak a teď v tom lítáme až po nos. pomyslel jsem si a rychlý pohled na mistra Umku mi napověděl, že ho napadlo to samé. Latrína nebyla přímo tím směrem odkud vítr vanul a zprvu to vypadalo, že to obrovskéhmu hlídkujícímu nepříteli došlo. Udělal několik větších kroků, během kterých pronesl něco o kadiboudách a zamířil přímo k nám.
Sevřelo se mi hrdlo stejně tak rychle jako Umka sevřel jílec světelného meče. Udělal jsem to samé, ale dalšího pohybu, který by mi pomohl dostat se do pozice ze které bych mohl útočníka rychle zlikvidovat, jsem se neodvážil. Jeho pohled byl upřený přímo na nás a sebemenší pohyb by ho mohl varovat.
Když byl malý kousek od keře, přehodil si těžký opakovací blaster přes rameno a utrhl několik bobulí, kterými byl keř obsypán.
Tak dělej posránku, kde se flákáš! popoháněl jsem v duchu druhého z hlídkujících, který by svým příchodem upoutal Togorianovu pozornost od nočního sběru bobulí. S Umkou jsme leželi napjatí očekáváním, jestli se ke konci naší mise nebudeme muset prosekat hordou rozespalých nepřátel.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Veliký Mandalorian, jehož kočičí obličej s dlouhými hmatovými vousky pod čumákem se skláněl nad keřem, za kterým jste se krčili, si natrhal do tlapy dostatečný počet bobulí, načež se bez zájmu otočil a odkráčel zpátky na místo, kde předtím stál.
Umka na tebe kývnul, načež se plazivým pohybem dostal až k dalšímu rohu, za kterým jste byli schovaní a mohli si tak opět stoupnout.
A vtom se základnou rozezněl alarm. Jeho krákavé řvaní se neslo táborem a znělo s ozvěnou, jak se zvuk odrážel od stěn budov.
Věž s parabolickým generátorem štítu byla zřejmě také strážní věží. Na jejím vrcholku se probralo k životu silné pátrací světlo a jeho bílý kužel začal pročesávat uličky mezi budovami.
Někdo za rohem, na koho jsi neviděl, ale ani on neviděl na vás, zakřičel něco v mandalorianštině. Pátrací kužel projel sousední uličku kolmou na tu, v níž jste se právě nacházeli.
"Musíme k té věži, honem!" syknul Umka tak, aby na sebe neupozornil. Odněkud se ozývalo řinčení zbrojí, jak mnoho párů obrněných bot klusalo po dláždění.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Bandomeer, mandalorianská pevnost:

Když se Togorian otočil a dobelhal se na původní místo čekání na svého kolegu, Umka se začal pomalu sunout za roh přilehlé budovy odkud jsme mohli pokračovat k emitoru štítu. Zem byla chladná a v nasáklé tunice o to nepříjemnější. Když jsme se doplazili za roh, mohli jsme se klidně postavit. Jakmile se tak stalo, ječivý zvuk poplachu rozřízl tmu a ostře se nám zařezával do uší.
Shab! Těla... došlo mi okamžitě. Taková zásadní chyba. Jestli nás tohle bude stát krky...
S rozezněním alarmu jsem pevně sevřel jílec světelného meče a přichystal se na problémy, které jistojistě nastanou způsobenou chybou. Vypadalo to, že budova zajišťující štítovou ochranu je poměrně dobře chráněna a slouží jako centrum hlídek. Z jejího vrcholu se na tábor snášel kužel světla pátrající po vetřelcích, kterými jsme v tomto momentě byli my.
"Jestli nás nenajdou reflektorem, tak po smradu rozhodně..." zamumlal jsem směrem k mistrovi, který na tom byl nyný dost podobně jako já. Pevně svíral meč a snažil se vyhodnotit situaci.
Až se o tomhle dozví generál Kare a jeho mužstvo. představil jsem si posměšné narážky, které nejspíš budou následovat. Za předpokladu, že tohle přežijeme.
Mistrův návrh k rychlému přesunu se mi celkem zamlouval. Kývl jsem na srozuměnou a připravil se k rychlému přesunu k našemu cíli.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Krá, krá, krá, krá... Ten zvuk se rozléhal celou základnou a vy jste utíkali. Koutkem oka jsi uviděl na okraji zorného pole záblesk. Ohlídl ses a shledal, že pátrací světlo je vám v patách a pohybuje se rychleji, než jste vy dokázali běžet. Když jste dobíhali k oné nejbližší křižovatce cestiček, Umka tě znenadání popadnul za tuniku a zatáhnul za roh. Ani ne o sekundu později vás kužel minul a pokračoval rovně, směrem, kde ještě nebyl.
"Phate, nevědí, kolik nás je. Trochu je zchladím, ty utíkej k té věži!" syknul, když se dupání vojáků opět přibližovalo k vám.
Umka si sundal plášť, vzal ho do ruky a a zamával jím zpoza rohu. Trvalo jen několik sekund, než přiletěla sprška rudé blasterové palby a v plášti bylo najednou několik děr.
"Hej, mandolíny! Tady jsem!"
Nato plášť zahodil a vyskočil zpoza rohu i on sám. Aktivoval světelný meč, držený jako vždy v levé ruce, neboť Umka byl levák a měl zrcadlově obrácený postoj, a tmavě modrá záře energetického paprsku s hlasitým klap-bzzzz ozářila prostor kolem něho.
"Haar'chak! Bic Jetii!" ozval se varovný výkřik v mandalorianštině, načež ti Umka nakázal:
"Běž!"
"K'oyacyi!" zakřičel druhý mandalorianský hlas, zřejmě přicházející z opačné strany.
Umka vysekl světelným mečem několk krátkých obloučků, aby odrazil několik výstřelů zpátky proti jejich původcům, načež se s bojovným výkřikem rozběhnul vstříc nepřátelům.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Bandomeer, mandalorianská pevnost:

Utíkali jsme před kuželem světla, jehož obsluha byla rychlejší než my s mistrem v těžkých, splašky promočených, tunikách. Nepříjemný pocit z odhalení zachránil mistr Umka na poslední vteřinu.
"To bylo až příliš těsně." zašeptal jsem, ale to už si mistr sundaval plášť aby mu nepřekážel v pohybu.
Chtěl jsem ho zastavit, ale měl pravdu. Počet je naše jediná výhoda, když jsme moment překvapení hodili do kanálu.
Pláštěm prolétlo několik blasterových výbojů a horda mandalorianů se blížila naším směrem. Umka zahodil meč a s grácií sobě vlastní se postavil nepřátelům a zažehl světelný meč. Potemnělou uličku ozářil modrý paprsek energie a moment na to už odrážel blasterové střely.
Ať vás provází Síla mistře," snažil jsem se k Umkovi poslat několik posledních myšlenek a rozběhl jsem se tmavou uličkou směrem k budově s generátorem štítu, jehož vyřazení teď bylo o to důležitější. Pokud se mi ho nepodaří vyřadit včas, Umka by nápor nepřátel nemusel vydržet, i když je to houževnatý mistr. Pokud sem rychle nedostanu republikové síly, nemusel bych nakonec přežít ani já.
Hnán touto myšlenkou jsem si dopomohl Sílou abych zrychlil svůj krok přes další uličku vedoucí k budově.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Uposlechnul jsi pokynu a utíkal nejpřímější cestou k věži s parabolickým emitorem štítu na střeše. Světlo se již zastavilo, namířené na mistra bojujícího někde za tebou s bojechtivými mandalorianskými obrněnci, o čemž svědčila kakofonie jejich výkřiků, výstřelů a vzdáleného hučení nezastavujícího se Umkova světelného meče.
Věž stála v samém centru tábora, skoro to vypadalo, jako by všechny budovy a uličky mezi nimi byly prvoplánově uspořádány kruhově kolem ní. Ty ses octnul na kruhovém prostranství prorostlém řídkou trávou a hlínou, ve které byly patrné něčí čerstvé stopy, mnoho párů přes sebe, jako by právě odtud vyběhli vojáci, s nimiž teď bojoval Umka.
Na stěnách věže líně blikala světélka, uspořádaná v kruzích po obvodu. Shora se ozvalo zahřmění a již ztemnělé tebe nad tvou hlavou proříznul klikatý fialový blesk. Začalo pršet, tlusté kapky pleskaly, jak dopadaly na zem, a ve vzduchu šla cítit vůně bouřky.
Generátor vydával pulzující bručivý zvuk a bublina silového pole se vzhledem k dešťovým kapkám chvílemi stávala viditelnou.
Zdálo se však, že jsi tady přeci jen nebyl sám. Čtyři Mandaloriané, dva v klasických neokřižáckých zbrojích a dva Togoriané, beze slov vytáhnuli zbraně. Oba Neokřižáci byli vybaveni blasterovými puškami, zatímco Togorian na tebe namířil těžký opakovač a druhá mohutná kočičí postava zasyčela, vycenila tesáky a vytasila z pouzdra dlouhý obouruční vibromeč.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Bandomeer, mandalorianská pevnost:

Běžel jsem pryč od mistra jak mi přikázal. S vidinou jedin možnosti jak ho zachránit než se na něj sesype zbytek tábora jsem se rychle blížil k věži s parabolickým talířem vytvářející průhledný obal okolo tábora. Stavba byla vyšší než se zdála a podle všeho tvořila přesný střed tábora. To vcelku dávalo smysl vzhledem ke kruhovému štítu chránící základnu.
Blížil jsem se lehce přikrčený abych upoutal co nejméně pozornosti, i když většina nepřátel mířila k Umkovi. Z dálky byly slyšet neustálé výstřely a občasné výkřiky, které nakonec umlčela tma následující po mistrově meči.

Oblast okolo věže vypadala podezřele klidně. Ve vlhké trávě bylo znát množství stop těžkých mandalorianských bot, které mířily všemi různými směry a vzájemně se překrývaly.
Vypadá to, že největší nával bude jinde. Jak bude nejrychlejší se do tebe dostat... začal jsem přemýšlet jak proniknu do věže aniž bych zburcoval zbytek tábora a dostal se do slepé uličky. Tvář mi pomalu začaly pokrývat kapky studeného deště, který pomalu nabýval na síle. Dešťová voda a několik záblesků nad táborem odhalilo tenkou vrstu štítu, která nás dělila od republikových sil.
Chvíli na to jsem pocítil záchvěv v Síle. Čtyři nepřátelé se vynořili ze tmy se zbraněmi připravenými k boji. Neváhal jsem ani vteřinu a rychle šáhl po jílci meče. Vteřinu na to rozčísl azurový proud energie studený vzduch a kromě klasického bzučivého zvuku bylo slyšet vypařování kapek dopadajících na čepel.
Čtyři nepřátelé. Dva mandíci v klasických zbrojích vybaveni blasterovými puškami, což rozhodně nebyla jejich jediná zbraň. A dva statní togoriani. Rozložení palebné síly nebylo zrovna na mé straně, když jsem spatřil že jeden z togorianů svírá vibromeč.
Jakmile se dostanem do klinče, budou mít celkem zábavnej trénink střelby na cíl.
Nezbývalo než se jim postavit a vyřidit to co nejrychleji abych se pokusil vyřadit štít.
"Tak pojďte!" sykl jsem jejich směrem ani né tak proto abych je vyprovokoval, ale spíš abych sám sobě dodal trochu kuráže. Tohle není trénink ani šarvátka nad posledním kusem pudingu v Chrámové jídelně. Tohle je válka a oni chtějí vyhrát stejně tak jako já.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Veliký kočce podobný Mandalorian se široce rozmáchnul dlouhým obouručním vibromečem a vystartoval proti tobě. Směrem od tří střelců stojících opodál k tobě doletělo několik rychle po sobě jdoucích energetických projektilů, nicméně všechny se ti podařilo úspěšně odrazit světelným mečem.
Togorian s vibromečem byl v okamžení u tebe, sekl shora dolů a ještě se během techniky předklonil, aby seku dodal na síle. Když se energetická čepel střetla s kovovým ostřím potaženým tenkou vrstvičkou kortózy, od jejich průsečiku odletělo pár jisker a vibromeč vydal tupé cinknutí. Právě díky kortóze tvůj světelný meč kovovou zbraň okamžitě neušmiknul, jako když praštíš ztrouchnivělou větví do zdi, což by se u zbraně bez této povrchové úpravy stalo.
Úder byl prudký, vibromeč celkem dost těžký a ucítil jsi, jak ti ruce svírající planoucí azurový světelný meč připravený ke krytu podklesly. Na druhou stranu byl ale pomalý a svým způsobem těžkopádný, což by za běžných okolností nabízelo solidní možnost kontrování a přechodu do útoku.
Běžné okolnosti ale nebyly teď a Togorian měl velikou výhodu v poměru délek vašich zbraní, když on na tebe svou dosáhnul, zatímco ty tou svou na něho ne, takže je tady nezanedbatelné riziko, že si ukázkově naběhneš a skončíš bez hlavy nebo nabodnutý jako maso na špízu.
Palba ustala, střelci zjevně nechtěli riskovat, že postřelí vlastního, avšak v tunelovém vidění boje jsi je periferně viděl, jak se přesouvají na výhodnější palebnou pozici a druhý Togorian se jen třese, až se jeho těžká zbraň bude moct rozštěkat.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Bandomeer, mandalorianská pevnost:

Na první útok jsem nemusel čekat příliš dlouho a trojice hlavní nepřátelských zbraní vystřelila. Natáhl jsem se po síle a nechal jí, aby mi pomohla střely odrazit. Blasterové výboje se rozletěly do stran zatímco se na útočník s obřím vibromečem vydal mým směrem.
Úder zvrchu. Rychle jsem se připravil do obranné pozice se zadní nohou pořádně zapřenou abych zmírnil dopad čepele. Napjal jsem svaly jak se ostří vibromeče dotklo proudu tyrkysové energie a lehce zacinkalo. Nebyl jsem schopen zastavit ránu na místě. Togorian byl o dost větší, těžší a urostlejší než já.
Ještě že svaly nejsou všechno. prolétlo mi hlavou. V Síle jsem se upřel na své vyvinutější vnímání emocí. Ani jeden z útočníků necítil zvědavost, nebo pochybnosti o tom kde jsme se vzali za štítem. Cítil jsem jen touhu po krvi a trofeji, kterou by byl bezpochyby můj meč.
Zároveň jsem zaregistroval jak se střelci přesouvají do lepší palebné pozice jak jsem se obával.
Mít tak Godrikův bič. V případě, že bych si s tim neusek hlavu, by mi to nejspíš dost pomohlo. Jestli tohle přežiju, musim se ho na tu hračku trochu optat.
Pokud nebyl dostatek času na protiútok, budu se muset lehce posunout západně abych dostal togoriana zase mezi mě a střelce a potom se pokusit o výpad. Jedin na co se můžu spolehnout je rychlost. Těžkotonážní číče bude chvíli trvat než se otočí a zase rozmáchne.
To všechno mi problesklo hlavou během několika vteřin od střetu mečů.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Togorianský bojovník se po tobě ještě jednou rozmáchnul vibromečem, jeho výpad jsi opět odklonil, ačkoliv to bylo z pro tebe nevýhodnějšího úhlu a tentokrát ti jílec světelného meče silou nárazu málem vyletěl z ruky. Dobrou zprávou je, že ti to udělalo lepší podmínky pro přesun, abys jím mohl udržet střelce v šachu.
Podařilo se ti kolem něho proklouznout a zatímco se otáčel a chystal se po tobě ohnat mečem, odhalilo se slabé místo v jeho brnění z plátů z mandalorianské oceli schopné po nějakou dobu odolávat i žhnoucí čepelí světelného meče. Krásná mezera mezi dvěma přiléhajícími kusy brnění na Togorianově levé paži na vnitřní straně loktu nutná pro jeho volný pohyb.
Reflex získaný tisícovkami hodin tvrdého tréninku boje se světelným mečem zavelel seknout, už vlastně automaticky jsi ťal tyrkysovou čepelí do zranitelného místa.
Togorian mňoukavě zaječel bolestí a chytnul se pravou tlapou za zčernalý pahýl levačky, nevěřícně na něho třeštíce oči se zornicemi rozšířenými bolestí. Zřejmě jsi kočičího bojovníka právě požádal o ruku, a to způsobem, který nemohl odmítnout. Dlouhý meč, i s useknutou tlapou, která ho stále svírala, s tupým zařinčením dopadnul na zem, zatímco vibrační jednotka dál nerušeně bzučela, jako by se nic nedělo. Celé to proběhlo bez kapky krve, světelný meč je ve většině případů čistá zbraň, která vypaluje rány a zatavuje přerušená krevní řečiště.
"Áááárgh, ty parchante, usekls mi ruku, grrrrrhhh," sténal tvůj zmrzačený protivník, cedíce přes špičaté zuby mandalorianské kletby.
Zdálo se ti, že jsi někde mezi tím vším uslyšel štěkání autokanónu na trojnožce. Nepálil ale tvým směrem, spíše do míst, kde jsi naposledy viděl Umku, a přicházel shora, museli ho rozložit někde na střeše některé z nízkých betonových budov kasáren. Některé z blízkých budov kasáren. Dost možná odrazil první vlnu a štvanice se přesunula blíže centrální věži, stále vrhající kužel světla někam do uliček, kam jsi neměl čas se dívat.
To už totiž vypálili střelci. Togorian se svalil na zem do udusané a promoklé trávy, tam se kroutil v křeči a prskal bolestí, čímž také uvolnil palebné pole zbývajícím třem postavám a v následující sekundě tě zasypala smršť jasných červených výstřelů.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Bandomeer, mandalorianská pevnost:

Ještě než jsem se stačil přesunout aby mi neudělala popravčí četa z hlavy cedník, se obrovský togorian pokusil o další výpad. Tentokrát tvrdší. Jak jsem byl připravený se pohnout, pomalu jsem přesouval těžiště a rána dopadla velmi tvrdě, až mi málem vyrazil jílec z ruky. Naštěstí se nepřítel rozestoupil tak, že jsem mohl lépe uhnout stranou a dostat ho mezi sebe a střelce.
Netrvalo to dlouho a naskytla se mi možnost útoku. Při nemotornosti togoriana v otočce mi odhalil slabé místo na levé ruce, kde je mezera na lokti pro volný pohyb paží. Než stačil dokončit útok, máchl jsem mečem s chirurgickou přesností a s další dávkou zasyčení, které se ozvalo při vypálení rány na obou částech useknuté ruky, dopadl kus paže na zem i s rinčením vibromeče, který levá ruka stále svírala. Následovalo ostré zaječení a chvíle než si nepřítel uvědomil co se stalo.

Mezi tím vším se odněkud za mými zády rozštěkal rychlopalný kanón, nejspíše postavený na jedné ze střech, neboť zvuk přicházel z vyššího místa než střelba, která neustávala. Nemusel jsem dlouho přemýšlet kdo je cílem. Znělo to, že Umka oddrazil první vlnu útoku.
Měl jsem nutkání vyrazit mu na pomoc a nechat štít štítem. Ale jak jsem Umku znal, ještě by mi vynadal, že jsem se pro něj vrátil. Tedy za předpokladu, že bychom to oba přežili.
Proud myšlenek rozčísla první salva od popravčí čety, kterou jsem okamžitě odrazil azurovou čepelí.
Tohle musí rychle skončit..." odrazil jsem několik dalších střel a zvážil svůj další postup.
Za Umkou se vrátit nemůžu, to by ničemu nepomohlo. Jedinou možností bylo vyřídit trojici střelců a proniknout do věže s emitorem štítu a co nejrychleji ho vyředit z provozu.
Zapřel jsem zadní nohu a natáhl se po Síle abych mohl co nejrychleji vyrazit za trojicí Mandalorianů.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Rozběhnul ses, víříce mečem kolem těla. Výstřely, které šly příliš mimo na to, abys je odrážel, ti svištěly kolem uší. Opakovací blaster togorianského neokřižáka nebyl z nejpřesnějších, ale to bylo pro tebe jen dobře, neb si to vynahrazoval kadencí. A čím blíže jsi byl hlavním, tím obtížnější bylo stíhat všechny střely odrážet. Jedno švihnutí meče přeseklo vejpůl blaster prvního z typických neokřižáků, následně ho probodnout bylo dílo jednoduchého pohybu zápěstí. Do nosu tě udeřil puch roztaveného kovu a škvařícího se masa.
Togorian se chystal použít těžký opakovač jako zbraň na blízko a přetáhnout tě s ním, než stihneš vytáhnout meč z břicha jeho umírajícího spolubojovníka. Stihnul jsi to, azurově modrá čepel zasvištěla a z Togorianovy kočičí hlavy, jediného místa neobloženého tlustými pláty z mandalorianské oceli, byla půlka. Okamžik ještě stál, jako by tomu nevěřil, načež padnul jak trám.
A pak ti zezadu do pravého stehna vjela ostrá bolest. Zbývající neokřižák tě postřelil, bolest tě donutila kleknout na koleno zraněné nohy, aniž bys to chtěl. Hození světelného meče směrem, odkud výstřel přišel, palbu utlo, poněkud doslova. Světelný meč někde za tebou spadnul na zem a nárazem se deaktivoval. Měl jsi představu o tom, kde skončil, ale větší pozornost si v tomto okamžiku vyžadovalo prozkoumání zranění.
Byl jsi schopný se postavit a jít, ale na běhání to rozhodně nebylo. Naštěstí pro tebe rána příliš nekrvácela, ačkoliv kalhoty se ti pomalu barvily modře zbarvenou okysličenou krví.
"Je u věže!" křičel málem hystericky hlas shora do megafonu a postava, které patřil, se snažila obrátit veliký reflektor tak, aby kužel světla mířil na tebe. "U věže, slyšíte?! Zabijte ho, nenechte ho se dostat nahoru!"
V tom okamžiku se ozval zvuk, jako když se zřítí zeď budovy, a poté sis uvědomil, že autokanón na střeše ztichl. Jako by Umka Sílou strhnul kus kasárny a zavalil Mandaloriany v uličce sutí, jejich křik se v dáli mísil s hukotem sunoucího se zdiva a chvějící se země.
Následně ti na opasku zacvrlikala vysílačka a po stisknutí tlačítka se ozval mistrův hlas:
"Phate, další vlna míří tvojím směrem, zatopím jim pod kotlem, ale pohni chapadlama, nedokážu sám pobít půlku armády!"
Postava na malém ochozu na věži přímo pod talířovitým emitorem štítu operující se světlem již byla otočená skoro k tobě.
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Phate Relon - S jídlem roste chuť

Příspěvek od Phate »

Bandomeer, mandalorianská pevnost:

Běžel jsem proti trojici po zuby ozbrojených nepřátel. Boj jsem měl rád, ale tady šlo o život. Nejen můj, ale hlavně o život mého mistra. Dešťové kapky mi dopadaly na hlavu a příjemně osvěžovaly. První dva nepřátelé padli rychle. Několik přesně mířených seků a vzduchem se nesl pach spáleného kovu a sežehnutého masa. Studený déšť syčel když se po dopadu na rozžhavený kov proměnil v obláčky páry.
Nebyl jsem dost rychlý v likvidaci nepřátel. Dostal jsem zásah do pravého stehna, který mi spálil maso a zabořil se do svalu. Neudržel jsem se na noze a musel si kleknout. Mrštil jsem mečem směrem odkud přišel výstřel a pomocí Síly jsem ho nechal zažehnutý. Střelba ustala a můj meč dopadl na zem někam za mrtvého nepřítele.
Cítil jsem, jak mi po noze stéká krev, ale nevypadalo to, že by šlo o vážnější zranění. Postavil jsem se a v Síle se soustředil na potlačení bolesti dokud nebude po všem.
Odněkud nade mnou se ozývalo volání po posilách od mandíka ovládajícího otočný reflektor, který se mě pomalu snažil zaměřit.
Z druhé strany se ozvalo borcení domu, které umlčelo většiny palby přicházející ze směru kde jsem nechal svého mistra.
Ten se mi vteřinu na to ozval z komlinku. Nemusel mě dvakrát pobízet.
Vydal se k věži jak nejrychleji mi poraněná noha dovolila a cestou sebral těžký opakovač po dekapitovaném togorianovi a chystal se zlikvidovat talíč na vrcholu věže. A pokud mi to má muška dovolí, i tu uječenou světlušku pod ním.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1215
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Příspěvek od Shisco »

Bandomeer, mandalorianská pevnost

Propátral jsi očima zem po těžkém rotačním blasteru. Válel se vedle pozůstatků svého předchozího majitele, který ti ho im memoriam daroval, a podle toho, jak byl otlučený, vypadal, že toho má už hodně za sebou, avšak fungoval, jak ses mohl před několika okamžiky sám přesvědčit.
Dobelhal ses k němu a pokusil se ho zvednout. Označení těžká zbraň bylo v tomto případě dokonale vystihující, neboť jsi musel vynaložit velikou sílu, abys rotační blaster vůbec zvedl ze země, zatímco Togorian z něho dokázal střílet i jednou rukou. Tvá pravá noha s vynakládanou námahou nesouhlasila a čím dál výrazněji se ozývala silnou vystřelující bolestí.
Ty ses nicméně zapřel, zatnul zuby a nakonec se ti ho podařilo zvednout a namířit - vzhledem k jeho hmotnosti jsi byl rád za to, že tak nějak zhruba - na talířovitý vrchol věže s generátorem.
Stisknul jsi spoušť, elektromotor roztočil věnec ze šesti trubkovitých hlavní nejprve naprázdno a jakmile měl správnou rychlost, otáčející se hlavně spustily štěkavé staccato červených střel, které se s velkým rozptylem rozletěly směrem ke věži.
"Pohněte shebsama, sejměte toho smrada, na co čekáte?!" ječel dál Mandalorian na malém ochozu na střeše přímo pod parabolou do megafonu.
"Sejměte ho, rych-"
Jedna z tvých střel prošla skrz reflektor a ten se okamžitě rozletěl na milión střepů, načež Mandalorianovi zatrnulo. Tvá sprška udělala do talíře emitoru tři díry a potom došel zásobník. Naštěstí pro tebe u sebe Togorian měl ještě dva náhradní, naneštěstí pro tebe jsi na okraji zorného pole zahlédnul, že vyhaslá ochraptělá světluška na tebe vytahuje sniperovku. Slyšel jsi podle hučení samotného generátoru skrytého ve zdech věže, jak štít kolísá a chvílemi vynechává, stále byl ale funkční...
Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela



Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“