Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra

Stačilo si jenom počkat, až bude droid dost blízko... A potom BUM! a PRÁSK! Droid se rozletě na spoutu malinkých součástek. Kytice, která rozkvetla okolo jeho původní pozice zahrnovala ještě spoustu dalších přidaných kousků, kterými byl droid napěchován jak jenom to šlo pro co nejlepší šrapnelový efekt.

Mladá twi´lečka sledovala celé představení z uctivé vzdálenosti mimo dosah kamer. Byla dobře vycvičená a právě teď dokončila svůj první velký samostatný úkol. Celá záležitost zabrala několik týdnů plánování a obsahovala několik fází práce. Teď se však mohla koukat na výsledek té poslední, konečné fáze, která velmi efektním způsobem vyslala nepohodlného blbečka na jeho poslední cestu, která ovšem rozhodně nepočítala s otevřenou rakví.

Úlomky droida i další součástky, hřeby, šrouby a matice se pohybovaly s cílevědomostí a razancí rozzuřeného wookie, který se rozhodl, že vám utrhne hlavu ovšem až poté, co vás zbaví ostatních údů. Muž měl sotva sekundu na to, aby mu před očima ve tváři zkroucené do hrůzného údivu proběhl celý jeho mizerný život. Poté už se úlomky začaly provrtávat nejprve do jeho oděvu, pak i do jeho útrob. Obličejem mu jako jehlice proletělo mnoho úlomků a servalo mu z něj tařka veškerou kůži a maso i se všemi charakteristickými znaky ještě předtím, než mu jeden z větších dílu urval celou hlavu. Zeď za mužem byla v momentě silně potřísněna krví, úlomky kostí, orgánů i zbytků neztrávené nebo napůl zpracované potravy z útrob jeho střev. Na zemi u zdi leželo cosi, co ještě před okamžikem bývalo zdravým silným mužem. Teď se to však podobalo hromádce masa a kostí namletých na středně hrubém mlýnku. Jediný zbytek hlavy musel mít opět něco extra. Po oddělení se ode zdi odrazil a odkutálel se o několik metrů dál, kde se ještě chvilku výhružně kymácel až zůstal stát na tom, co dříve bylo zřejmě místem, kam pasoval krk.

Nezaujatý pozorovatel by zřejmě tvrdil, že nálož byla zbytečně moc velká a vražda byla tudíž zbytečně moc surová zvlášť v případě, když byl útok namířen proti jediné osobě, jejíž umrtí sledoval jen samotná vrah a možná několik chlupatých obyvatel kanalizace. Každopadně každý musel přiznat, že vraždička to byla velmi efektní a pokud by toto někdo natočil a umístil na holonetu na YouWookie, shlédlo by video za velmi krátký čas velmi mnoho krvežiznivých maniaků.

Naima Shala tak dokončila svůj první velký úkol a začala se vracet zpět na základnu sdělit strýci tu šťastnou novinu. Z vylidněných prostor, kde se rád zdržoval její minulý cíl se brzy vmísila do běžného života Nar Shaddaa, který zahrnoval ve středních patrech velké množství rozličných bytostí na ulicích i v barech. Byl totiž večer, doba, kdy bary, kasína, nálevny a kantýny byly plnější než obvykle a pomalu, ale jistě, se začaly rozjíždět každonoční radovánky obyvatel Měsíce Pašeráků. Mladá krásná twi´lečka procházela mezi pašeráky, námezdními lovci, zlodějíčky, skořápkáři a dalšími různými existencemi a cítila, jak ji pozorují uslintané pohledy mnoha mužů. I přes to jí každý bar, kolem kterého prošla, podvědomně lákal "Pojď do mě, pojď na skleničku! Tvůj úspěch se musí oslavit a kde jinde než ve mě?!" Každý s barů sice použil trochu jiná slova, některé z nich dokonce i ve více jazycích, každopádně všechny lákaly k jedinému - oslavě prvního velkého samostatného úspěchu a troše odpočinku s trochou alkoholu a možná i dobré společnosti.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od Gwendolin »

Nar Shaddaa; střední patra

Stvořitelku jsem na její příkaz opustil před pěti minutami a 25 sekundami přesně. Bez větších problémů vyšplhal do šestého patra a zaujal příslušnou pozici. Hlavu natočil k bytu protější budovy a vyčkával na další příkazy.
.
.
.
Stojím na rohu ulice. V místě, kam nesměřují kamery, dál od stále proudícího davu bytostí. Každý den čím dál více oceňuji vlastnosti svého kovového miláčka. Tlačítkem aktivuji náramkový počítač na levé ruce. Přepnu na kameru spiderbota a pravou dlaní částečně zakryji displej.

Opatrnosti není nikdy dost.
S tímto činem mě nesmí nikdo spojovat. Žádný nepovolaný pár očí si nemohu dovolit. Uvolním se. Den D, hodina H, minuta M jsou zde...

Prvních pár dní jsem shromažďovala všemožné informace o svém cíli. V kolik hodin odchází do práce, kde dělá, v kolik se vrací. Co a v jakou denní dobu obědvá. Zda si vaří doma nebo jídlo objednává. Jaké má koníčky, zlozvyky, přátele, milenky. Nenechala jsem nic náhodě… Ukázalo se, že jde o v práci nadprůměrně aktivní úřednickou krysu, která žije podprůměrný rutinní život plný strachu. Nejednou čmuchal v rancořím brlohu a nadělal si tak spousty nepřátel. Na druhou stranu měl výsledky a jeho nadřízení si ho nemohli vynachválit. Proto mu pro jeho větší klid zaplatili ochranku, která ho hlídala každou standartizovanou sekundu. Jediný kdo měl k muži neomezený přístup, byl jeho protokolární droid.
Další dva týdny jsem strávila psaním počítačového viru, který po vniknutí do systému začne simulovat poruchy a donutí tak droida vyhledat servis. Zbytek už byla zábava. Nabourání se, instalace viru, sehnání výbušniny, kuliček z ložiska a plíšky. Následné vloupání se do servisu, reset softwaru a umístění nálože s doplňky do útrob robota. Té jsem přidala trochu víc než bylo nutné. Ale jistota je jistota. A nerada bych se později na holonetu dočetla, že muž zázrakem přežil. Vše šlo jako po másle. Konečně jsem mohla zúročit dlouhá léta výcviku.

...Napřímím se. Nedočkavost si se mnou pohrává jako kočka s myší. Já však zachovám chladnou hlavu. Vyčkávám, přesně jak mě to učili. Oči nespouštím z displeje, na kterém se právě odvíjí mnou zrežírovaný film. Droid prochází místností. Nic netušící úředník vstane od stolu a s datapadem v ruce vyrazí ke svému jedinému příteli.

Jaká ironie.
Pomyslím si, zatímco stisknu postranní tlačítko. Síla exploze na vteřinu překvapí i mě samotnou. Tlaková vlna roztříští okna bytu a do již tak špinavého, těžkého vzduchu se vyvalí oblaka kouře a trosky. Čas jako by se zastavil. Na vteřinu každý strne na místě. Poté ulici zachvátí panika. Někteří utíkají, jiní se zděšením sledují dílo zkázy. Mé dílo… Prsty rychle vyťukám do počítače instrukce pro svého pavoučka a vyrazím pryč. Nepatřím k těm úchylům, kteří pociťují touhu setrvat na místě činu a během sledování se věnovat sebeukájení. První pravidlo přežití: Nenechat se chytit.

Na svou první vraždu nikdy nezapomeneš. I kdyby to byla sebevětší náhoda a ten hlupák zakopl a spadl ti na nůž. Furt je to první krev. Ten obraz se ti vryje do mysli a bude tě pronásledovat do konce tvých zasraných dnů!
Vybavím si slova, která mi kdysi řekl Komad. Starý žoldák, feťák a ožrala. Troska, která na stará kolena nesehnala lepší práci než pozici hlídače v překladišti.

Já si budu navždy pamatovat zničený pokoj. Zuhelnatělou kůži, „naporcované“ tělo, bílé úlomky kostí. Krev, žluč, moč, prostě veškeré tělní tekutiny tvořící červeno hnědý, jistě i neuvěřitelně zapáchající koktejl. A směs pocitů. Uspokojení z dobře provedené práce, sladkou a omamnou chuť moci nad cizím životem. Adrenalin, který mi rozbušil srdce jako nikdy před tím. Úlevu…
Z myšlenek mě vytrhne klapot kovových nožiček. Spiderbot se mrštně propletl davem, skočil na zábradlí a z něj na mé rameno. Jindy smrtelně ostré končetiny se jemně zachytili mého těla a do ucha se mi vloudilo spokojené zapípání připomínající kočičí vrnění.

Dobrá práce.
Pochválím svého droida a povědomě zamířím do své oblíbené čtvrti. Čtvrti plné barů, kasín, kantýn. Nejednou jsem zde hasila žár v hrdle, obírala a nechávala se obírat v sabaccu, zkusila štěstí v sázkách na kluzáky a nebo jen tak bezcílně bloudila. Měsíc Pašeráků pomalu halila křídla noci a za zábavou i prací vyrazili všemožné existence. Společensky unaveného mladíka právě zaměstnávala spoře oděná dívka, zatímco její kumpán umě prohledával jeho kapsy. O několik metrů dál si dva rodiané hlasitě vyměňovali názory. Pro mě to bylo příjemné zpestření, protože na sebe strhli veškerou pozornost a já se tak na chvíli zbavila mlsných pohledů kolemjdoucích. Zapípání společně s výkřikem mě na poslední chvíli varují a já uskočím stranou. Na místo, kde jsem původně stála, dopadne muž, který s nemalou pomocí vyhazovače vyletěl z baru.

Dávej kurva pozor, když vyhazuješ smetí na ulici!
Vykřiknu a obdaruji vyhazovače krvelačným pohledem. Lekku divoce zakymácím ze strany na stranu ve výhružném gestu. Spiderbot okamžitě zareaguje a připraví se ke skoku a následnému útoku. Rukou droida zadržím a pokračuji v cestě.

Krve už bylo pro dnešek dost. Teď je čas oslavovat.
Zašeptám ke svému drobečkovi. Hudba, smích a neonová světla mě lákají jako komára venkovní hubiče hmyzu. Vybavuji si nasládlou chuť svého oblíbeného koktejlu. Avšak pro tento výjimečný okamžik by se víc hodilo něco slavnostnějšího. A černého, když máme ten smutek.

Strýček může chvíli počkat.
Nechám se zlákat kantýnou s poněkud odstrašujícím názvem Děravá Paluba.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra

Nar Shaddaa prostě žilo. Druhé takové místo se stejnou atmosférou a lidmi nebylo nikde v Galaxii. Proto bylo Nar Shaddaa tak jedinečné. Člověka, který se zde však neuměl pohybovat Měsíc Pašeráků prostě vcucnul a vyplivl jenom jeho kosti. Nic víc. Férová nabídka, kde přežívali jenom ti, kteří se o sebe zvládli dobře postarat. A ty jsi k nim zjevně patřila. Ovšem i ti nejzdatnější mohli občas přijít k úhoně, když byli nepozorní. Tanec mezi zloději, vrahy, opilci a kurvičkami ti však šel na jedničku a tvůj mazlíček to spokojeně pozoroval připraven zasáhnout, kdyby byl nějaký problém. Wookieský vyhazovač na tebe upřel nechápavý pohled, když sis na něj otevřela hubu a potom se evidentně začal smát. Ten smích mu vydržel asi velmi dlouho, i když jsi ho už potom nemohla vidět. Asi ho velmi pobavila představa, jak bys mu mohla být asi tak nebezpečná.

Nakonec ses přeci jen rozhodla zapadnout do kantýny s romantickým názvem Děravá paluba, abys svůj úspěch oslavila. Už od prvního okamžiku, kdy jsi vstoupila dovnitř, na tebe dýchala atmosféra lepšího podniku. Interiér byl zahalen do vkusně zvolené kombinace červené a moderé a celou scenérii doplňovalo mírné šero a barevná světla. po levé straně od dveří byl masivní dřevěný bar, který jasně říkal "tady je draho, holčičko". U baru na vysokých stoličkách seděla obstarožní nádhera, dáma, které už už ujížděl vlak. Podle jejího oděvu bylo těžké zjistit, jestli je "na lovu" nebo čeká na zákazníka. Popíjela zřejmě nějaké víno a trochu nervózně kontrolovala svůj chronometr. Dále tam seděli dva pohlední, černovlasí a velice dobře oblečení muži věkem o pár let starší než jsi byla ty. Popíjeli zřejmě tvrdší alkohol lehce nahnědlé barvy ze širokých skleniček a pohledem přejížděli lokál jako by si vyhlíželi "oběť". Jejich zrak zcela přirozeně spočinul na tobě a tvých vnadách jakmile jsi vešla do místnosti. Dále u baru seděl taky seděl pár twi´leků, kteří se právě věnovali milenecké hádce a mírně rušili celou atmosféru. U baru bylo ještě několik volných míst. Za barem dělal postarší, ale dobře udržovaný barman, ze kterého sálala profesionalita. Kolem něj a také samozřejmě mezi hosty se míhalo několik mladých (možná až moc mladých) servírek, které umě roznášely nápoje i jídlo a občas potěšili hosty tím, že se nechaly plácnout po zadku.

Na pravé straně byly stoly pro čtyři až šest lidí. U některé seděly páry či celé skupinky poměrně dobře oblečených lidí, ale i twi´leků a zdálo se ti, že jsi zahlédla i jednoho nautolana a pár bothanů. Většina popíjela nějaký druh vína nebo tvrdší alkohol. Nikoho jsi neviděla s pivem. Dále napravo a trochu dozadu byl taneční parket na kterém se vlnilo početná skupinka různých tvorů (těch, kterým zřejmě patřily sklenky u "prázdných" stolů). Ještě za parketem bylo pódium, na kterém teď vyhrávala bitshká kapela. Celý efekt doplňovala jedna twilecká a jedna lidská dívka, obě zhruba ve tvém věku a s podobně příjemným zevnějškem. Velmi spoře oblečené tanečnice každá po jedná straně pódia se vlnily v rytmu hudby a dávaly smyslný požitek všem, kteří zrovna netančili sami. Naproti tobě v zadu bylo ještě několik uzavřených boxů, do kterých jsi neviděla. Také tam byla šipka k záchodkům.

Když jsi se nakonec vrátila pohledem k baru, zdálo se ti jako by na tebe jeden z mladíků pokývl hlavou a s okouzlujícím úsměvem tě vybízel abys přijala jeho společnost. Nebo se ti to možná taky jen zdálo...
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od Gwendolin »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Hromový smích wookie mi zněl v uších ještě dlouho poté, co jsem zmizela ve dveřích kantýny. Do tohoto podniku jsem zavítala poprvé a už od pohledu bylo jasné, že patří k těm luxusnějším. Majitelé si při jeho zařizování dali opravdu záležet. Vyvarovali se chaotických kombinací barev i nevkusného nábytku. Červeno-modrý interiér působil příjemným dojmem. Mírné šero dodávalo pocit soukromí. Dominantou Děravé Paluby byl masivní dřevěný bar.

Tady to vypadá jako v nějakém soukromém klubu pro zazobance. Na odchod je pozdě. Jeden drink a půjdu.
Rozhodnu se a klidným krokem vyrazím k baru. Nespěchám. Pohledem kloužu po celé místnosti a zvláštní pozornost věnuji zdejšímu osazenstvu. Na barové stoličce sedí dáma, která se brzy dostane do věku, kdy svým vzhledem vystraší i nejotrlejšího gamorreana. O tři stoličky dál sedí dva pohlední, dobře oblečení muži. Netrvá to dlouho a jejich oči zákonitě zakotví na mých přednostech. Nejhlučnějšími osobami v kantýně byl pár twi´leků, kteří se rozhodli ventilovat osobní problémy na veřejnosti. Postarší barman vypadal, že ho nic nerozhodí. Svým upraveným vzhledem i chováním povyšoval práci barmana na umění. Gentleman ze staré školy, však příliš nezapadal mezi mlaďoučké servírky, které pobíhali mezi hosty. Po pravé straně byli umístěny stoly pro čtyři až šest lidí. Většina z nich byla zabraná dobře oblečenými lidmi, twi´leky, bothany a snad i jedním nautolanem.

Zdá se, že se nemáme čeho obávat. Přesto buď ve střehu.
Promluvím potichu k spiderbotovy, tak aby mě nikdo jiný nezaslechl. Zdejší zákazníci nevypadali jako potížisti či rváči. Při pěstní konfrontaci by hrozilo, že si pomuchlají pečlivě vyžehlené košile nebo ještě hůř, roztrhnou skvěle padnoucí saka. Škoda i pití a jídla, za které utráceli nemalé částky. Kdo se chtěl vyřádit, mohl k tomu použít taneční parket a alkohol z krve vypotit. Jak to právě předváděla skupinka bytostí. Za doprovodu kapely se do rytmu pohupovali i dvě tanečnice na pódiu.

Zamířím dozadu k boxům, když v tom mou pozornost upoutá jeden z mladíků u baru. Kývnutí a úsměv mohli znamenat cokoliv. Nemuseli ani patřit mě. Na druhou stranu proč ne? Možná milá společnost a pití zdarma se přeci neodmítá. Výcvik mi káže vybrat jeden z boxů, mít krytá záda a přehled o všem co se pohne. Zapudím vnitřní hlas, který mi hrozí potížemi a vyberu si své místo u baru. Muže mám po levé straně. Mezi námi je jedno volné místo. Rukou se dotknu stoličky napravo. Droid neváhá ani okamžik, sešplhá a zaujme pozici. Senzory kontroluje každou píď kantýny. Nepočítala jsem se zastávkou v lepším podniku, takže na sobě mám pouze "pracovní" oblečení. Černé kožené kalhoty, které kopírují křivky mého těla. Černou halenku s výstřihem do V. Opasek s řadou menších pouzder, na jehož zadní straně, skryt pod kabátem, byl připnut můj blaster. Připadám si trochu nesvá. Příliš nezapadám, ale na sobě nedávám nic znát.

Barmane? Sklenku něčeho ostřejšího.
Vyslovím nespecifikovanou objednávku a čekám, čím mě stařík překvapí.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

...celej ty, nejsi ani schopnej dát rezervaci a pak tady musíme sedět na baru jak nějaký kurvy... ehm, pardon. Křičela twilecká žena na svého muže, který měl na tváři výraz hrůzy, když mluvila. Evidentně něco zpackal a teď se snažil jenom přežít. Twilečka zaregistrovala při svém projevu pohled postarší dámy, a tak se jí radši ihned omluvila. Hned potom ale začala zase křičet na svého muže. Nechápu, proč já se s tebou vůbec zahazuju! Seš tak neschopnej! Seš taková nechutná nula! Seš červ, kterýho si i ten nejmenší hutt dává ke sváče! Seš hnusná špína! Seš jen otravný a smrdutý banthí lejno na podrázče! Já se vůbec divím, že seš ještě naživu! Ubožáku! S posledním slovem mu stříhla ukázkovou facku až muž sletěl ze židle. Žena vstala, povytáhla si večerní róbu aby se jí lépe šlo a rychlým rozhodným krokem vyrazila ven z lokálu. Nešťastný twilek se pomalu zvedl ze židle, dlaní si třel tvář a druhou rukou do sebe nalil obsah své sklenice. Potom se sklíčeně posadil na stoličku a pozvednutými dvěma prsty barmanovi naznačil, že si dá dvojitou. Profesionální společnice zavětřila příležitost...

Barman na okamžik sledoval tvého malého společníka a už už se zdálo, že vypadne z role muže, kterého v žádném případě nic nepřekvapí. Už otevíral pusu, že ti vytkne něco ohledně spiderbota, ale poté si to rozmyslel, usmál se a přikývl na znamení, že zaregistroval tvou objednávku. Vytáhl flašku něčeho podobného jako pili muži vedle tebe a pečlivě odměřil do širší skleničky odpovídající dávku.

Ve stejné chvíli se jeden z mužů zvedl a vydal se noblesním krokem napříč místností, aby našel vhodnou společnici pro tanec, zatímco druhý, ten který na tebe pokyvoval, se přesunul ke stoličce hned vedle tebe. Byl to vysoký muž o několik let starší než ty s černými krátkými vlasy, pečlivě oholenou tváří, šviháckým obličejem, který neměl jedinou vadu na kráse, ale který taky nedostatečně vypovídal o vnitřních kvalitách svého majitele. I když ses poměrně dobře vyznala v lidech, bylo velmi těžké odhadnout zrovna tohoto. Mohl by to být hazardní hráč, kterému se daří nebo nelítostný byznismen, který má na všechnu špinavou práci své lidi. Nebo to možná mohl být úplně někdo jiný. Oblečený byl ve velmi dobře sednoucím černě-lesklém obleku, který musel být zcela jistě šitý na míru a svým zjevem sem moc nezapadal, ani v porovnání s ostatními návštěvníky kantýny. Než se však posadil, rozhodl se tě dovolit medovým hlasem, který by nejednu ženu okouzlil i kdyby mluvil třeba o gunganech.

Dobrý večer slečno, mohu si k vám přísednout a pozvat vás na drink? Musím přiznat, že tak zajímavou dívku jako jste vy jsem tu ještě neviděl a bylo by mi ctí, kdybych vám mohl dělat chvíli společnost.

Muž měl zřejmě dobré vychování, vlastně až příliš dobré na Nar Shaddaa. Každý chlap tady by se totiž rovnou posadil a velká část z nich by přitom klidně už vysílala svou zvědavou ruku ke tvým stehnům nebo zadku. Za to tenhle čekal na tvou odpověď a nenuceně se přitom usmíval tím zpúsobem, že by bylo velice těžké ho odmítnout.

Dobrý pozorovatel by si mohl všimnout, že v kantýně je několik bytostí, včetně dvou nově přichozích twileků, kteří sem nepřišli pouze za zábavou. Jedi by jiste zaregistroval jisté napětí, které zde panovala a menší i větši zbraně ukryté v záhybech obleků, tunik či bot některých z návštěvníků. Pesimista by tvrdil, že zde brzy dojde k nějaké bitce. Optimista by zase řekl, že každý kdo má zbraň ji má jenom pro svou osobní potřebu a nic si nebude začínat. Realista by tvrdil, že je nejlepší mít větší pistoli než všichni ostatní nebo alespoň rychlé reflexy při skoku za bar. To všechno si však nemohla vidět, včetně dvou nově příchozích, které zaregistroval jedině spiderbot. Ovšem ani ten nebyl schopen vycítit napětí a odhalit důmyslně skryté zbraně.

Hudbu krásně hrála a dobrá nálada a atmosféra na tebe dýchala odevšad. Navíc muž, který tě oslovil hezky voněl. Bylo to velice divné, ale skutečně voněl. Což na Nar Shaddaa, kde často nevoněly ani ženy, bylo něco opravdu nevídaného.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od Gwendolin »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Ze všech sil se snažím nerozesmát. Ač je to možná nezdvořilé, mileneckou hádku nelze přeslechnout. Ženin pronikavý hlas nezastínila ani bitshká kapela. Je k nevíře, že se ještě neroztříštilo veškeré sklo v kantýně. Představení vyvrcholí znamenitou fackou.

Tak ta sedla.
Ohodnotím ránu na výbornou a sleduji překvapeného twi´leka sbírajícího se ze země. Na jeho zelené tváři se rýsuje otisk dlaně.

Není to tu tak zabité, jak se zdálo. Možná se chvíli zdržím. Co kdyby se vrátila. To si nemůžu nechat ujít.

Otočím se zpět k barmanovi, kterého spíš než dvě bývalé hrdličky rozhodil můj droid. Některé podniky zakazují vstup droidům včetně těch asistenčních. Není se čemu divit. Nepijí a navíc svým majitelům dokola opakují, že mají dost. Kazikšefty nemá rád nikdo. Dnešní večer se mi však zatím daří a ani tentokrát tomu není jinak. Stařík se vrací zpět ke své práci a přede mnou se rázem objeví širší, hranatá sklenka s hnědo-zlatou tekutinou. Nenechám se pobízet, uchopím sklenku a přivoním si k jejímu obsahu. V nose se mi mísí vůně nakouřeného sladu, dřeva a skořice. Tuto příjemnou kombinaci v ústech navíc doplňuje žár, který se rázem rozlije do celého mého těla.

Hergot, to je ale dobrý pití!
Spokojeně drink odložím a užívám si tento moment. Konečně mám klid. Mohu si naplno uvědomit svůj dnešní úspěch a setřást ze sebe starosti předešlých dnů. Zapomenout na ostražitost a nechat se balit tím sympaťákem vedle. S úsměvem se otočím k muži, který využil příležitosti a oslovil mě.

Taková nabídka se od někoho jako vy neodmítá. Prosím.
Promluvím stejně zdvořile a rukou ukážu na volné místo. Mám dojem jako bych se ocitla na cizí planetě. Na měsíci bylo dobře vychovaných mužů jako šafránu. Vlastně tohle byl úplně první, kterého jsem za celý život potkala. Byl jako vystřižený z učebnice etikety. Upravený, oholený, v padnoucím obleku, dokonce navoněný! Jeho hlas byl sladký a okouzlující zároveň, v očích jsem se pomalu topila. Takovému muži opravdu nešlo říct ne!
.
.
.
Nerozumím těmto pářícím rituálům. Můj program s ničím podobným nepočítal. Stvořitelka byla navíc vždy proti podobným pokusům z 85% imunní. Dnešní den je však z nepochopitelných důvodů příliš neopatrná. Vybrala si špatné místo, přestala sledovat nově příchozí. Plně se spoléhá na mé funkce a já nesmím zklamat. Zapípám, abych informoval o možné hrozbě. Avšak marně. Zapojím veškeré senzory a vyčkávám.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Twilek u baru o několik stoliček dál do sebe kopnul dvojitou whisky a dřív než barman uklidil lahev, již se dožadoval doplnění. Druhou dvojitou se však již rozhodl vychutnávat a zdálo se, že se trochu uklidnil. I tak měl však pořád výraz nakopnutého nevinného kokršpaněla, což na obliče a hlavě, které vévodily dvě leku vypadalo poměrně komicky.

Dva nově příchozí se posadili k jednomu ze stolů, který jeho majitelé opustili za účelem si zatancovat. Oba sem moc nezapadali, i když byli slušně oblečeni, zdálo se, že nemají ani trochu v úmyslu se tu bavit. Posadili se tak, aby jeden viděl k baru a druhý do zbytku lokálu a teď spolu tiše promlouvali. Evidentně pozorovali celou kantýnu a Spiderbot, stejně jako sledoval toto jejich počínání, mohl vidět, že na ně se také upírá hned několik párů očí z různých stran. Tyto oči se však dokázali daleko dovedněji skrývat a nedat znát, že zábava zde není na prvním místě.

Ty ani tvůj nový společník jste však o dění za svými zády neměli ani ponětí. Muž si samozřejmě přisedl a příjemně se usmíval. Děkuji. Věděl, že na tebe dobře zapůsobil což ho těšilo. Kdybys však nebyla tak zaujatá prohlížení si jej, mohla bys odhalit jistou nervozitu, která ho nahlodala v momentě, kdy uslyšel tvůj hlas. Možná by sis to mohla jenom nalhávat, ale možná na tom i něco bylo. Chlapík rozhodně stál o to strávit s tebou nějaký čas a velmi dobrý pozorovatel by se mohl domnívat, že to není ten typ, který hledá děvče na jednu noc.

Levou ruku si položil na bar poblíž své sklenky, kterou si přinesl a druhou ruku nechal spočinout na svém stehně, jak byl natočený z části i trupem k tobě. Jeho přístup byl otevřený, klidný a sebejistý. Potom znovu promluvil tím uklidňujícím, správně položeným hlasem.
Mohu se zeptat na vaše jméno? Abych věděl, jak se jmenuje anděl z mých snů..
Druhou větu pronesl trochu zasněně a bylo možná až trošku strašidelné, že to neznělo jenom jako obyčejná laciná lichotka, ale bylo v tom něco víc. Možná byl tak schopný a vycvičeným v práci se svým hlasem a výrazy, to jsi ale teď mohla odhalit jen velice ztěží. Jeho úsměv totiž nepůsobil nikterak falešně a pokud měl právě teď nějaké starosti, vůbec to nedával najevo. Choval se prostě tak jako bys byla jenom ty, on a dál už nic.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od Gwendolin »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Možnou hrozbu jsem identifikoval jako dva jedince mužského pohlaví. Rasa Twi´lek. Oba průměrní zástupci tohoto druhu. Jeden vysoký 186 cm, druhý 199 cm. Barva kůže šedá a tmavě modrá. Žádné specifické znaky, jakými byli například jizvy či tetování. Oblečením zapadali do zdejšího prostředí. Přesto vykazovali abnormální znaky v chování. Každý sleduje jinou část místnosti. Pohyby lekku modrého jsou poněkud trhavé, nervózní. Stupeň ohrožení nyní přepínám z nulového na druhý. Mým primárním cílem jsou nyní oni.
.
.
.
S úsměvem na tváři sleduji svého nového společníka. Nic nenasvědčuje tomu, že by ve mě viděl pouze příležitost ozvláštnit jeden nudný večer. Je to úplně jiný tip muže, než na které jsem zvyklá. Snad i proto mi připadá tak přitažlivý.

Anděl?
Zasměji se nad tou představou. Já rozhodně nejsem hodná holčička.

Omlouvám se... Jsem spíš noční můra. Ale je příjemné setkat se s někým, kdo si to nemyslí.
Pokusím se zachránit situaci. Rozhodně jsem nechtěla muže nějak odstrašit. Přestože mi byl více než sympatický, nedokázala jsem zapudit varovný hlas, který mi nedovoloval prozradit své pravé jméno. Nikdo na Nar Shaddaa nemluví pravdu. Nikdy nikomu nevěř!

Jsem Ree. A ty?
Zalžu. Tvář i tělo mám plně pod kontrolou. Dívám se zpříma, hlas mám pevný, ruce ani lekku mě nezradili. Není to poprvé, kdy jsem někomu lhala.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Muž se usmál vševědoucím výrazem spokojený, že jeho malá lichotka zabrala a dál se v tom nepitval. Věděl, že není vhodné zabřednout do tohoto tématu nějak hluboko, protože by se potom mohlo stát, že bude vytahovat lichotky jako králíky z klobouku, což taky nebylo vhodné. Věděl, že nic se nemá přehánět a když ses mu představila, tak se samozřejmě představil naoplátku i on.
Já jsem Jerome.
Prohlásil se svým typickým úsměvem a podal ti ruku ve zvláštním gestu jako by očekával, že mu do ní vložíš svou, aby jí následně mohl políbit. Alespoň takový jsi z toho měla pocit, jinak jsi samozřejmě nic takového neznala, protože na Nar Shaddaa moc opravdu slušných a dobře vychovaných lidí není. Potom pokračoval otázkou.
Ty jsi místní? Venku se polutuje spousta.. no řekněme podivných lidí, dokonce i na měřítka pašeráků, řekl bych.
Zdálo se, že jeho jistota trochu opadla a že se pouští na trochu tenký led při hodnocení obyvatel Nar Shaddaa, o kterých ještě zřejmě moc nevěděl. To mu však nezabránilo dokončit zamýšlenou myšlenku.
Nebojíš se tu chodit takhle sama? Bude odemě moc smělé, když se zeptám co tady, na Nar Shaddaa, dělá takové drobné děvče jako jsi ty?
V jeho hlase jsi rozpoznala něco jako starostlivost a také zvídavost. Z tvého oděvu a vybavení sice měl možnost poznat, že asi nebudeš jen takové malé nevinné děvče jak by se mohlo zdát na první pohled, ale zajisté nemohl mít ponětí že má co dočinění s trénovaným členem podsvětí vycvičeným k zabíjení.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od Gwendolin »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Jerome? Hezké jméno. I kdyby nebylo pravé, tak k němu padne jak ulité.
Bleskne mi hlavou. Vzápětí však strnu, když ke mě natáhne ruku. S nejistotou položím svou dlaň na tu jeho a čekám, co se bude dít.

Jsem i nejsem. Pocházím od jinud, ale většinu života jsem strávila tady...
Nechci prozradit víc než je třeba.

...a co dělám? No... Řekněme, že se protloukám. A co ty? Ty asi nejsi místní? Přijel si sem za obchodem, prací, zábavou?
Rychle odvedu pozornost od své osoby a doufám, že se muž rozpovídá o sobě.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Podanou ruku muž jemně uchopí a napůl se skloní a napůl si tvou ruku přitáhne aby jí nakonec skutečně políbil. Respektive jeho rty se zastavili jen milimetr nad tvou kůží, mohla jsi cítit vlhkost a horkost jeho dechu. Byl to "polibek na ruku" jak vyšitý a ty jsi po něm rozhodně neměla nijak uslintanou ruku, jak by člověk mohl čekat od něčeho takového. Jerome měl rozhodně vytříbené chování, který zcela zjevně musel pramenit už z jeho výchovy.

Každé tvé slovo doslova hltal. Skoro až se zdálo jako by byl sběrna informací. Zajímala jsi ho evidentně ty, ale také celý tento měsíc. V jeho očích jsi viděla touhu poznávat, zjišťovat a odhalovat tajemství vesmíru, světa, lásky.
Potloukáš? Aha, už chápu. To tady na Nar Shaddaa říká neobvykle hodně lidí. Někteří tvrdí, že se jen tak potloukají, pijí a hrají, jiní zase tvrdí, že jsou počestní obchodníci.
Po tváři mu přeběhl šibalský úsměv plný pochopení, i když v mozku se určitě snažil zjistit, co vlastně děláš, dál to rozhodně zatím nechtěl pitvat. Elegantně se po této poznámce přenesl k tvojí otázce, aby ji svým stále svůdným a medovým hlasem, který tebou pronikal jako nůž a zasahoval tvoje srdce, zodpověděl.
Nejsem místní, to máš pravdu. Přijel jsem poznat něco nového, zvláštního a zajímavého a jak se zdá, dnes jsem měl šťastný večer.
Znovu se usmál a naznačil, že bys možná ty mohla být část z toho, za čím přijel. Potom vzal svoji sklenku, pozvedl jí tvým směrem v gestu přípitku, přivoněl a jedním zkušeným hltem vyprázdnil její obsah. Poté sklenku odložil a zeptal.
Tančíš?
Dal ti možnost odmítnout, ale přesto pozvedl ruku v nabídce k tanci. Kapela právě hrála jeden z pomalejších kusů, které nebylo těžké na parketu zvládnout. Tam se teď pohupovalo několik párů jak v zavěšení, tak i samostatně.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od Gwendolin »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

V přítomnosti mladého gentlemana se ve mně probouzí neznámé pocity. Mužskou společnost jsem nikdy příliš nevyhledávala. A když už, rozhodně v tom nebyli žádné emoce. Šlo čistě o vzájemně prospěšný akt. Nic víc, nic míň. Naučila jsem se nikoho si nepouštět k tělu. Jakmile je vám někdo blízký, přijdete o něj. Alespoň takové byli mé zkušenosti. Vesmír je chladné a nebezpečné místo. A přesně takovou jsem chtěla být i já. Víc již neoplakávat něčí ztrátu. Na okamžik ve mně převládne smutek. Úsměv na mé tváři ochladne a jiskra v očích pohasne... To vše však trvá jen chvilku. Zamrkám a vzpomínku na dětství opět uzamknu hluboko ve svém nitru.

Snad si ničeho nevšiml.
Pomyslím si. A opravdu se zdá, že ne. S úsměvem mluví dál. Poznámka o šťastném večeru mě opět rozveselí. Stejně jako Jerome i já dopiji svůj drink.

Jestli tančím?...
Zarazím se a pohledem zavadím o taneční parket. Hudba byla pomalá a kroky nevypadali složitě.

To bych mohla zvládnout.
Nebudu ti lhát. Už je to nějaká ta natunda, co jsem tančila naposledy. Ale ráda si osvěžím paměť... Zůstaň tu, Bote!
Rozkážu droidovi a přijmu nabízenou ruku.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Vůbec se nemusíš ničeho bát. Povedu tě a kdyžtak mám pevné boty.

Jerome tě uklidní a poté se opět zasměje. Celkově to byl dost usměvavý člověk až by někoho mohlo napadnout, jestli náhodou nebere nějaké povzbuzovací látky nebo třeba léky na hlavu. Na Měsíci Pašeráků snad nebyl nikdo, kdo by se tak moc smál. Ani ten nejožralejší pilot, ani ten nejzfetovanější hrdlořez se tak nesmál. Aspoň ne tak pěkný, nenuceným a uhrančivým způsobem.

Muž se na okamžik zarazil, když jsi dávala povel Spiderbotovi, protože ho předtím neviděl. Ale poté co si ho v několika vteřinách prohlédl, už si tě vedl směrem k parketu kolem obou twileků, kteří najednou div nepohvizdovali, jak si prohlíželi strop. U jednoho z nich jsi zahlédla datapad a napůl rozepsanou zprávu, kterou jsi však neměla čas dále zkoumat. Navíc Jerome už opět mluvil a teď právě o tvém botovi.

Moc pěkná věcička, k čemu je dobrá? Ještě jsem nic takového neviděl, kdes k ní přišla?

Otázky mohly znít trochu vyzvědačsky, ale s tím zájmem a zapálením se kterým je podával on by ani toho nejparanoidnějšího člověka nenapadlo, že by za tím mohlo být cokoli jiného než pouhá zvědavost. Někdo by řekl až dětinská zvědavost.

Jerome tě dovedl až k parketu, kde ladně velmi opatrně a lehce položil svou pravou ruku nad tvé ledviny přičemž zavadil o blaster zasunutý za opaskem. Buďto si toho nevšiml nebo dělal jako by nic. Jen na okamžik se ti zazdálo, že jsi v jeho očích zahlédla trochu údivu, ale to bylo všechno. Levou ruku nechal spojenou s tvou rukou a pomalu tě začal vést do rytmu hudby. Nutno podotknout, že se k tobě nijak zvlášť nesnažil tisknout, ovšem stejně tak nebyl v nějaké odtažité pozici. Byl právě tak jakorát daleko od tebe, aby ti to nemuselo být nepříjemné, za to tak, aby jsi mohla cítit jak voní. Byla to zvláštní vůně, kterou jsi neznala. Nemohla jsi to přirovnat k ničemu s čím jsi se setkala což bylo možná způsobeno i tím, že tohle byl asi tak první navoněný muž, kterého jsi cítila.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
Gwendolin
Diplomat
Diplomat
Příspěvky: 821
Registrován: 06.8.2009 18:02:26
Bydliště: Antar 4

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od Gwendolin »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

To je dobře.
Tentokrát smích nijak nezadržuji. Zastávka na "oslavnou" skleničku se nepředpokládaně prodloužila a změnila na příjemný večer. Jerome nebyl jako kdokoliv z města. Příliš jsem uvykla společnosti pašeráků, zlodějů, vrahů a podobných živlů. Starosti a každodenní boj o přežití nás plně zaměstnávali.

Je to takový domácí mazlíček, po kterém nemusím nic uklízet...
Spiklenecky mrknu a zaujmu taneční pozici.

Je jediný svého druhu, proto si ho nikdy neviděl. Má práce.
Pochlubím se. V tom ucítím mírný pohyb blasteru, to když se ho Jerome omylem dotkl. Okamžitě k němu stočím pohled, ale nezaznamenám žádnou negativní reakci. Snad jen drobné překvapení.

Není tu dlouho. Jinak by věděl, že i batolata tu bývají ozbrojená.
Napadne mě, zatímco se společně pohupujeme do rytmu hudby. Obavy z mé možné neohrabanosti brzy vyprchají. Muž mě zkušeně vede a své kroky přizpůsobil mému tempu. Přesto mu nejednou šlápnu na nohu. Při dalším střetu skousnu ret a v poslední chvíli zadržím nadávku.

Promiň. Tanec není má silná stránka.
"Zlo se blíží a má služba začíná. Neskončí až do mé smrti.
Jsem světlo v nejtemnější noci. Hlas slabších. Blaster, který je ochrání.
Svěřuji svůj život Antarianským Rangerům. Pro tento den a pro všechny, které přijdou."

-Přísaha Antarianských Rangerů

Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

Re: Jen slabé děvče? (Gwendolin)

Příspěvek od MrTukan »

Nar Shaddaa; střední patra; kantýna Děravá Paluba

Tanec byl jednoduchý a díky Jeromemu vedení sis chvílemi připadala jako bys uměla skvěle tančit, i když sem tam jsi zavadila o jeho nohu. On však vypadal, že mu nedělá tanec žádné potíže a nezdálo se, že by mu musel věnovat jakoukoli pozornost. Prostě to dělal naprosto přirozeně a bral to zřejmě jako dobrou příležitost být ti blíže a pokračovat ve vašem rozhovoru. Jeho hlas byl plný nadšení, obdivu a uznání a to ani neviděl, co všechno Spiderbot dokáže.

Moc zajímavá věc. To muselo dát spoustu práce. Musíš být velice šikovná. A trpělivá.

Uznale pokýval hlavou a s úsměvem se na chvilku zadíval do tvých očí. Ten hluboký pohled jsi přerušila až svým ušlápnutím. Nevypadal ale, že by mu to jakkoli vadilo a na tvou omluvu bezprodlevy reagoval pochvalou.

Jde ti to báječně.

Znovu se usmál. Chvilku potom se k vám s trochu přiopilou dívku v náručí přitočil Jeromeho společník, o něco menší, o to však vypracovanější muž s černými vlasy, kterému už podle ustaraného obličeje pomalu táhlo aspoň na třicítku. Kdyby nebyl v tak drahém obleku, vsadila bys celý svůj majetek včetně Spiderbota na to, že je to voják každým coulem, ale měl něco navíc než obyčejní pěšáci, byl to intelekt, což ho dělalo ještě nebezpečnějším. Naklonil se a tichým hlasem začal k Jeromemu naléhavě promlouvat. Domníval se, že mluví dostatečně potichu, aby ho nemohl nikdo slyšet, ovšem zřejmě nepočítal s tvými velmi dobře vyvinutými smysl. Právě díky tomu jsi mohla vyslechnout části krátké informaci, kterou Jeromemu sdělil.

Vaše Excelence, ehm pane... jsou tu staří známí ... navíc ... mohla ... nebezpečná ... měli bychom ...

Víc jsi toho bohužel zaslechnout nezvládla, protože poté se muž opět v tanci odtočil a vyrazil ke stolům, kde usadil svou opilou tanečnici. Předtím však Jerome jenom velmi neochotně chlapíkovi přikývl a s lehce ustaraným výrazem s malinkou špetkou podezření se otočil zpátky k tobě. Všechny tyto výrazy se však rychle snažil skrýt do svého obvyklého úsměvu a trochu posmutnělým a lehce spěšným hlasem ti oznámil.

Moc mě to mrzí, ale budu muset už odejít. Děkuji ti za tanec.

Přitom přestal tančil a nabídl ti rámě, aby tě dovedl usadit na tvé původní místo předtím, než odejde. Při cestě k baru pokračoval medovým smutným hlasem plným naděje.

Moc rád jsem tě poznal a mrzí mě, že nemohu zůstat déle. Myslíš.. ehm.. Myslíš že bychom se mohli ještě někdy vidět, řekněme kdybych tě poprosil o nějaký způsob, kterým bych tě mohl kontaktovat a pozvat tě třeba na kávu nebo na večeři?

Spiderbot si možná mohl všimnout změny v náladě části přítomných. Zdálo se, že hned několik mužů a žen se chystá pomalu k odchodu. Dvojice twileků mírně znorvózněla a jeden z nich horečně dopisoval nějakou zprávu do datapadu.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“