Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Zase nápad za všetky kredity! Preletelo mi hlavou keď sa celý stíhač začal triasť, pri vykonávaní Wrexovho manévru. Tlak a preťaženie ma vtláčalo do sedačky, doslovne ma roztieralo ako krém do každej špáry sedadla. Bezpečnostné popruhy sa mi zarezávali do ramien. Stabilizačný počítač robil čo mohol, ale vôbec to tak nevyzeralo. Drkotalo, vŕzgalo, škrípalo a buchotalo azda všetko čo mohlo, od malých súčiastok cez tie väčšie, až po všetky kosti v mojom tele. Napodobniť manéver môjho súpera bolo účinné, ale asi nie moc rozumné. Súpera som takmer dohnal, povesil som sa na neho a prenasledoval som ho na jednotku. Ale za akú cenu? Bolo viac než jasné, že tieto TIE stíhače na niečo takéto nie sú stavané. Tento manéver dodal stíhačovi rýchlosť ktorá niekoľko krát prevyšovala rýchlosť na ktorú bol stíhač konštruovaný a testovaný.
Prisahám že keby nemám kombinézu, roztečiem sa ako želé!
V hlave ma pichalo ako keby mi do nej niekto zabodával tisícky malých ihličiek, cítil som ako mi pár krát padla hlava do zadu a narazila do sedačky ako keby som nespal niekoľko nocí, to robilo všetko to preťaženie. Stlačil som gombík na ovládaní životnej podpory pilota na hrudnom pláte. Do prilby mi začalo prúdiť viac kyslíka, až také množstvo že som vypleštil oči. Hneď ma to prebralo, no bolesť neustúpila. Sedačkou triaslo, ako keby za ňou niekto stál a trepal s ňou a pri tom do nej kopal. Cítil som každú pružinu v nej, rovnako ako každú kosť vo svojom tele a prisahal by som že len kombinéza drží moje telo po kope.
Keď strely letiace v špirále minuli ciel, hoc zameriavač blikal na červeno prepadol som zúfalému pocitu ktorý sa miesil s hnevom. V hlave mi znova vypukol uragán myšlienok.
To koho napadlo postaviť bažantov ako sme my, proti ostrieľaným inštruktorom?! Ako sa môžu vyrovnať stovky hodín simulovaných bojov na trenažéry proti stovkám skutočných leteckých súbojov na život a na smrť? To je šialené! Nenormálne! Je to ako keby poslali Jawov bojovať proti Rancorovi, alebo ja neviem.... Nech robím čo robím, stále to nestačí! Oblet okolo asteroidu, zvládol ľavou zadnou! Prelet tancujúcim polom síce vzdal, ale i tak sa mu podarilo utiecť! A teraz tento krkolomný manéver! Ja proste.... Zúril som, hneval som sa, klial som. No potom som si spomenul znova na Slanu a jej slová: Dokážeš všetko, čo budeš chcieť! Len sa snaž a nikdy, nikdy to nevzdávaj. V tom moju myseľ ovládlo ticho, jediné čo som počul bolo drkotanie vlastných zubov, kostí a skrutiek z konštrukcie stíhača.
Nikdy to nevzdávaj. Zopakoval som si.
Nadýchol som sa takmer čistého kyslíku ktorý mi prúdil do prilby hadicami. Vedel som čo treba spraviť, keď som videl ako zameriavač prelietava a hľadá cieľ, no reaguje oneskorene a stále sa trasie, ako ostatok stíhača. Vypol som ho, bol mi teraz úplne zbytoční. Ale vedel som že na to na čo sa chystám, mám len malú šancu. No musel som to skúsiť. Palubné zbrane TIE stíhačov, tak ako iných typov stíhačov, sú navrhnuté pre používanie so zameriavacím počítačom. Dali sa deaktivovať, to som aj teraz urobil, ale táto možnosť bola len pre prípad poruchy zameriavacieho počítača a toho, aby sa zbrane mohli použiť aspoň pre obranu, keď nie pre útok. A ja som sa teraz chystal útočiť s deaktivovaním zameriavaním. Ale predsa to nebolo úplne nemožné.
Obidvaja sme v stabilných polohách, stále v tom istom odstupe ktorý sa ani nezmenšuje a ani nezväčšuje, rovnaká rýchlosť aj kurz a sklon. Wrex musí byť rovnako rozotrený po celej sedačke ako ja. A aj keby nebol, nevedel by kedy uhnúť, výhoda totiž bola že mu jeho stroj neoznámi že je zameraní, keď že ho ani zameriavať počítačom nebudem. Stačí len rýchlo prísť na to, kam strieľať. Túto šancu nesmiem stratiť, iná zrejme už nebude. Uvažoval som v duchu.

Vystrelil som keď bol Wrexov stroj v strede môjho displeja.
Červený paprsok letel niekam, niekam kam som vôbec nechcel aby letel. Minul som ho asi o šesť metrov v smere, ktorý by som za normálnych okolností nazval v ľavo. Vystrelil som znova, zase strela letela rovnako vedľa.
Wrex sa nám otáča! To musím využiť, počas otočky sa nemôže uhnúť do strany! To je moja šanca! Volal som v duchu.
I keď som nebol dobrý na matematiku, vedel som o koľko mám streľbu posunúť aby som nestrieľal šesť metrov vedľa, ale priamo do Wrexovho stíhača. Dva predchádzajúce výstrely mi stačili na správny odhad. Všetko sa odohrávalo tak rýchlo. Krátka spomienka na Slanu a hneď som stlačil spúšť.
Vyletel červený paprsok a nemilosrdne si to mieril na cieľ. Prisahal by som, že doba pokým letel k cieľu sa zdala ako večnosť, čakal som so zatajeným dychom. A v tom sa to stalo.
Trafil som, zásah mi potvrdili iskri ktoré sršali zo súperovho stroja. Toto nemohol byť obšuch, to musel byť jasný zásah do čierneho.
A máš to tam! Konečne! Zvolal som hlasno na celý kokpit od radosti.
Strašne rád by som videl Wrexov výraz, keď sa chcel otočiť ku mne čelom a po dokončení otáčania zbadal pred sebou strelu, ktorá ho trafila rovno do kokpitu. Zavýskal som ako malé dieťa keď vyhrá v hre. No ale to nebolo všetko.

Ešte nie je vyhrané. Preletel mi hlavou a tento fakt ma celkom znepokojil. Wrexa som síce trafil a i keď mi to ešte nepotvrdil, stále som mal pred sebou iný problém. Problém, ako bezpečne dokončiť Wrexov manéver tak, aby som sa nerozpadol na tisíc kúskov pri návrate z preťaženia, ktoré pôsobilo na stíhač počas tohto krkolomného manévru. Wrex to vyriešil jeho klasickým zakončením, pár otočiek okolo vlastnej osi, zrovnanie a výpad úplne iným smerom, čo sa zdá úplne nereálne a nemožné. Keď som videl záznamy tohto manévru na akadémii, neveril som že TIE stíhač sa môže z takéhoto skôr pádu ako letu, z ničoho nič otočiť iným smerom bez toho aby stíhač neroztrhlo na poly, alebo pilota nerozváľalo po vnútrajšku kokpitu. Ale Wrex to dokázal a vyletel proti mne, no nestihol ani zaútočiť, ani sa mi vyhnúť, trafil som ho a to nijako nevyvráti. Ale nebol čas rozmýšľať, musel som konať. Wrex ktorý sa po manévri chystal vyletieť mi rovno do cesty, sa mi vyhol excelentnou myšičkou, len úskok v bok a už bol za chrbtom môjho stíhača. Hoc som preletel tancujúcim polom a prenasledoval som Wrexa jeho vlastným manévrom, na dokončenie vo Wrexovom štýle, otočky okolo vlastnej osi a výpadom iným smerom, som si skrátka netrúfal.
Nebudem už na dnes pokúšať šťastie. Skonštatoval som.
Možno som nechcel riskovať, že som sa trochu bál, možno som ale nechcel riskovať preto že Wrex už dostal zásah a nebolo treba sa za ním ďalej hnať.
Našťastie som na prednáškach inštruktora Wrexa dával pozor. Skonštatoval som a bol som za to vďačný, preto že Wrexov manéver sa dal dokončiť ešte jedným spôsobom, ktorý síce nebol tak náročný ale tiež sa musel vykonať správne, inak sa mohol stíhač roztrhnúť na niekoľko častí. Prvé čo bolo nutné, bolo znížiť rýchlosť. Chytil som páku cyklického riadenia a stiahol ju pod polovicu. Stíhač ale rýchlosť nezmenil, preto že letel vďaka manévru väčšou rýchlosťou. Potom som oboma rukami pevne chytil riadiaci knypel, nadýchol sa a začal pomaličky vyrovnávať stroj z ležiacej polohy. Ak sa mi do teraz zdalo že stíhačom triasli všetci galaktický darebáci, trasenie čo prišlo po tom bolo neskutočné. V podstate som sa nedotýkal zadkom ani sedačky, vyhadzovalo ma tak rýchlo že som ani necítil dopady späť na sedačku. Všetky palubné terminály sa roztriasli a obraz bol tak rozmazaný že na nich nebolo nič vidieť. Vo vysielačke sa ozýval len šum. Všetky hlásiace kontrolky ktoré ohlasujú stavy systémov mimo tolerancie, divoko blikali. Celý kokpit bol zaliati farbami, ktoré blikali až ma z toho boleli oči. Čelné sklo a konštrukcia ktorá ho držala, pripomínala rozmazanú pavučinu. Zuby som mal zaťaté no i tak mi drkotali. Mal som problémy udržať oči otvorené, čo mi drkotali i viečka.
Toto sa so mnou rozpadne.... Začal som s pesimistickou úvahou.
Zavrel som oči, len na chvíľu. Zaklonil hlavu, zatlačil ju do sedačky a trasenie pomaly prestávalo, vystriedalo ho ale hvízdanie.
Otvoril som oči a obe krídla už boli tam kde mali byť, na pravo a na ľavo od kokpitu. Pískot vydával ale celý stíhač, preto že stále letel neskutočnou rýchlosťou, on vlastne neletel ale padal. Pohotovo som začal vyrovnávať stroj z pádu do letu a aktivoval som brzdiace trysky, no iba na štvrtinový výkon. Pískanie začalo slabnúť a tak som pridal brzdným tryskám na poloviční výkon, stiahol som páku cyklického riadenia kúsok nad polovicu, brzdiace trysky hneď na to vypol a stíhač ako keby pár krát poskočil. Zatlačilo ma do sedačky, potom do pásov. A hvízdanie i drkotanie prestalo. Stíhač opäť letel tak ako mal. Vydýchol som si a oprel sa do sedačky, všetky svaly mi ochabli ako som sa snažil uvoľniť celé telo.
Tak toto bol zaberák. Pozrel som na prístroje.
Stroj ukazoval len minimálne odchýlky stabilizátorov v toleranciách. Ani sa nedivím, pri takom preťažení a prechode z neho do normálnej pozície a letu, im muselo dať zabrať.
Určite ich dám hneď opraviť ako sa vrátime, snáď ešte vydržia.
Potom môj zrak upútala červená bodka na skenere ktorá letela ku mne, bol to Wrexov stíhač no nevyzeralo to že by sa pripravoval k náletu, dokonca ma nevarovala ani signalizácia zamerania nepriateľom. So zatajeným dychom som čakal, či sa ozve konečne vo vysielačke a potvrdí mi môj zásah.
SEMPER FIDELIS

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Vymanit se s Wrexova manévru bylo skoro tak složité, jako letět jím, ale i to jsi zvládl s přehledem, i když o trochu krkolomněji než Wrex. Na to že jsi ale něco podobného zkoušel poprvé, to byl mistrovský výkon. Mistrovský a za pět vteřin dvanáct, jelikož právě tak pět vteřin tě dělilo od tvrdého střetu s jedním z asteroidů, naštěstí jsi ale včas naplno akceleroval. Bylo to perfektní a i nově aktivovaný zaměřovací systém hlásil, že stíhač k tobě se právě blížící je vyřazen.
T-352, identifikujte se! Opakuji, identifikujte se!
Wrex zněl dost rozzlobeně a naléhavě, ale jen první vteřinu, protože pak už následoval mnohem přátelštěji.
Okamžitě mi koukej říct jméno a jednotku. Něco takovýho už jsem dlouho neviděl. Tohle chce pochvalu do záznamů a k tý potřebuju jméno. Kruci to bylo něco.
Wrex se skoro až smál, byl doslova v extázi. Skoro úplně zapomněl na pravidla cvičného souboje, teprve po chvíli si vzpomněl a s chrapláním dodal.
A samozřejmě potvrzuju a uznávám zásah. To je jasný. Skvělá práce. Po cvičení se za mnou zastav, jestli chceš, dám ti pár typů na to jak se z toho manévru snáz dostat. Ale myslím že časem na ně přijdeš klidně i sám. Máš talent.
Wrex byl teď úplně jiný, přátelský, otevřený, milý. Našel někoho kdo ho zaujal a to se často nestávalo.

Zpráva která se ale ozvala vzápětí už tak povzbudivá nebyla.
Sakra T-352. T-352, mám za zády dva! Pomoc!
Biar volal na otevřeném kanále a asi zaslechl tvůj rozhovor s Wrexem. Jeho žádost zněla hodně naléhavě, ale jak se dalo čekat, samozřejmě vynechal takové detaily jako kde zrovna je. Naštěstí tohle bylo něco na co dokázal odpovědět i někdo jiný. Vysílačka rychle identifikovala polohu původce signálu a na obvodové lince skeneru se objevila navigační šipka ukazující kamsi k tancujícímu poli. Jak se zdálo podle dat o vzdálenosti a poloze, se Biar hnal po obvodu tančícího pole zpět k tobě plnou rychlostí a v nemilém doprovodu. Ten jsi zatím na skeneru neviděl, ale Biar si ho asi jen těžko vymyslel.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Asteroid ktorý som minul sa mi stratil za chrbtom, minul som ho len tak tak. Aktivoval som zameriavací systém a ten mi ihneď ukázal, že stíhač ktorý sa po skenere ku mne blížil je vyradení. Potom vysielačka zašumela a ozval sa v nej inštruktor Wrex.
T-352, identifikujte sa! Opakujem, identifikujte sa!
Spravil som niečo zle? Znie dosť naštvane, hádam ma nechce obviniť že som podvádzal.... Rozmýšľal som zaľaknuto v duchu a Wrex pri tom pokračoval.
Okamžite mi kukaj povedať meno a jednotku. Niečo takéto už som dlho nevidel. Toto chce pochvalu do záznamov a k tej potrebujem meno. Kurnik, to bolo niečo.
Teraz už znel celkom priateľsky a dokonca, skoro až natešene, ako keby sa radoval.
Pochvala v záznamoch? To je super. To je super!
A samozrejme potvrdzujem a uznávam zásah. To je jasné. Skvelá práca. Po cvičení sa za mnou zastav, ak chceš, dám ti pár typov na to ako sa z toho manévru ľahšie dostaneš. Ale myslím že časom na ne prídeš kľudne aj sám. Máš talent.
Dodal Wrex, ihneď som mu odpovedal.
Tu je T-352, Rayben Matura, letka číslo šesť. A ďakujem za pochvalu, Pane. Snažil som sa. Odpovedal som mu a usmial som sa.
Inštruktor Wrex, inštruktor Alrin Wrex ma pochválil na vonkajšom komunikačnom okruhu! Páni, dúfam že to počul Robes. Pamätám si že keď sme sa raz bavili, proti komu by sme nechceli pri skúške bojovať, povedal že by nechcel bojovať proti Wrexovi. Ha! A ja som ho teraz dostal! Som tak šťastní! Slana, ty si mi teda musela držať palce. Podarilo sa mi dostať samotného inšpektora Wrexa, legendu ktorá lieta už od klonových vojen. Všetko moje nadšenie a radosť ma ale opustilo, keď sa ozval vo vysielačke iný hlas, bol to Biar.

Sakra T-352. T-352, mám za chrbtom dvoch! Pomoc!
Jeho hlas znel vydesene a naliehavo.
Už nie je čas si masírovať ego myšlienkami na to, že som trafil Wrexa. Môj wingman ma potrebuje, je asi v peknej kaši. Ja debil, keby som ho tam nenechal pred tancujúcim polom, tak by teraz nebol vydaní na pospas dvom stíhačom. Je to moja chyba.... Začal som sa obviňovať.
Pozrel som na skener, kde sa ukázala automaticky šipka, ktorá ukazovala smer a približnú vzdialenosť od stíhača ktorý sa mi teraz ozval. Šípka mierila niekam k tancujúcemu poľu. Podľa jej pohybu ale bolo jasné že Biar oblietava tancujúce pole po jeho obvode plnou rýchlosťou ku mne. A za sebou má dvoch nepriateľských stíhačov.
Biar, vydrž! Letím ti na pomoc chlape!
Zahlásil som do otvoreného kanálu, preto že ešte nebol v dosahu pre vnútorný okruh. Stíhač začal na plno akcelerovať a letieť smerom k Biarovi.
Inšpektor, bolo mi cťou stáť proti Vám, ale teraz tu mám ešte niečo. T-352 končí. Zahlásil som do vysielačky, keď sa môj stíhač vzďaloval od Wrexovho.
Plán je jednoduchý, preletieť okolo Biara a spustiť na jeho nových kamarátov čelnú paľbu tak rýchlo ako sa len bude dať, aby nemali čas na streľbu ale venovali sa radšej úhybnému manévru do strany, čo ich možno zaskočí a budú sa musieť rozdeliť, to by možno dalo Biarovi trošku času nahnať náskok. No a potom sa hneď vývrtkou stočiť, zavesiť sa im za chrbty a pekne im to znepríjemniť. A tak sa aj stalo, stíhač zrýchlil na maximum, zrazu som aj zabudol na Wrexa ktorý ostal za mnou. Letel som smerom odkiaľ prichádzal identifikovaný Biarov stíhač. Sledoval som skener a čakal, kedy šípka zmizne a objaví sa červená bodka symbolizujúca Biara. Pritom som stále pozeral pred seba, aby ma neprekvapil žiaden asteroid. Niekoľko som ich cestou minul a obletel.
Šípka zmizla. A objavila sa červená bodka, s Biarovim číslom T-353. Už som ho videl dokonca i cez čelné sklo, malá sivá bodka ktorá sa zväčšovala a za ňou, ďalšie dve. Už som ich videl všetkých. Letel najprv Biar a jeho súperi leteli asi tak sto, dvesto metrov za ním. Biar už musí byť prístupný pre vnútorný okruh, preto som sa mu ohlásil.
Biar už ťa vidím. A vidím aj tvojich nových kamarátov. Poletím priamo na teba, musíš uhnúť dole, ja ťa obletím z vrchu a trošku pokropím čelne tích za tebou, to ich možno na chvíľku rozoženie. Rozumieš?
Chcel som najprv navrhnúť nech uhne v ľavo a ja v pravo, ale zbytočne by sa potom vypytoval či do ľava z mojej strany, alebo jeho strany. Tu nemá čo pokaziť, zletí dole a ja hore. Uvažoval som nad svojím plánom Biara doslovne preskočiť.
Aktivoval som automatické zameriavanie palubných zbraní a ako cieľ z troch možných ktorý mi systém navrhol, som dal prednosť tomu čo bol hneď za Biarom. Pripravený vyhnúť sa Biarovi z vrchu, som pevne zovrel knypel.
Teraz alebo nikdy.
SEMPER FIDELIS

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Wrex nijak neprotestoval a v klidu nabral povinný směr z cvičné oblasti, jak mu kázala pravidla. Tebe ale v ten moment už zajímalo něco mnohem důležitějšího, tvůj wingman. Oznámit na otevřeném kanále, že mu letíš na pomoc nebylo zrovna moudré, jelikož jsi tak dost možná dával totéž vědět i jeho pronásledovatelům, ale byl to asi jediný způsob jak dát vědět Biarovi o blížící se pomoci. I tak to ale přineslo celé situaci jistou komplikaci. Během chvíle se totiž ozval vyděšený Biar který začal do otevřeného kanálu vyřvávat jak se do něj oba jeho pronásledovatelé po tvém hlášení opřeli. To se ovšem dalo čekat. Pro ně jistě nejlepší možností bylo zničit Biara dřív než se souboj vyrovná. A jen nějakým zázrakem se jim to i nepodařilo. S vyřváváním skončil teprve v momentě kdy jsi ho uviděl na skeneru a přepnul na vnitřní okruh. V ten moment ale jeden problém vystřídal druhý a to protentokrát tvůj plán. Plán s nímž jsi přišel byl čistě akademický, jako bys jej opsal z letecké příručky. Problém ale byl, že teď byl takřka k ničemu. Pronásledovatelé totiž Biara nehonili v uzavřené formaci jíž by jsi mohl rozehnat, ale udržovali si mezi sebou dost široký rozestup. I co hůř, když jsi se pustil do manévru, podcenil jsi navíc i svůj letoun. Jednou z dost velkých a logických nevýhod TIE totiž je právě jejich dost velký vertikální profil. Ten se sice neprojevuje u palby, kdy je konstrukce ploch křídel a kulatého kokpitu ve středu velkou výhodou, zmenšující cílové plochy pro zásah, při letu ale repulzní pole obklopující křídla a pomáhající letoun držet pohromadě působí takřka jako by byl TIE létající krychlí. A právě to se ti teď stalo osudným. Ani jeden z vás při svém manévru letoun nenaklonil a tvé levé křídlo tak proletělo mezi křídly Biarova stroje. To co nastalo by se dalo přirovnat katapultáži celého letounu, protože jakmile se obě repulzní pole střetly ve svých osách, prudce odstrčily oba letouny od sebe silou, kterou žádný stabilizační systém nemohl kompenzovat. Tebe pole katapultovalo v nekonečné sérii kotrmelců směrem vzhůru a trochu doprava a samozřejmě teoreticky směrem kterým jsi původně letěl, díky čemuž jsi se málem srazil s jedním z Biarových pronásledovatelů. Biar letěl k tobě zrcadlově a stejně jako z tebe se i z něj stala kutálející se neovladatelná masa kovu, akorát udržující si stále směr od svých pronásledovatelů. V ten moment jsi mohl jen těžko říct jak reagovali na celou situaci oni, protože mimo velmi blízko tebe minoucího nepřátelského stroje, který šlo jen těžko přehlédnout, jsi nedokázal pořádně zaostřit ani na skener, natož na zbytek palubní desky.

Teprve když jsi po paměti nahmatal manuální ovládání stabilizačních trysek a vrátil letounu rovnováhu natolik, aby se s tebou přestal kutálet, jsi se tak mohl podívat na celou situaci. No vlastně se ta situace v tu chvíli podívala spíš na tebe, jelikož ti kolem letounu proletělo pár střel oznamujíc ti, že už nehoní jen Biara. Stíhače se teď stejně jako vy rozdělily a jeden se dost dotěrně věnoval tobě. Což nevypadalo vůbec dobře, už jen proto, že se s tebou ještě pořád dost točil svět. Podle toho co jsi zahlédl na skeneru se navíc Biar ještě pořád kutálel pryč, těsně následován stínem, kterému snad shodou náhod, snad neuvěřitelným štěstím, dělala právě jeho rotace problém s jeho zaměřením a sestřelením. Jak se zdálo, postupoval jsi příliš rychle a moc dopředu, a to tě teď dostalo do zbytečných problémů.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Debilný náááápad! Bolo prvé čo mi preletelo hlavou, keď sa repulzné polia stretli, ale už bolo neskoro. Stroj sa začal neovládateľne kotúľať po oblohe. Len zázrakom som nevletel do žiadneho asteroidu.
Debil! Pri súboji s Wreexom si počínaš excelentne a teraz urobíš úplne školácku chybu! Nadával som si v duchu, keď sa celý svet so mnou točil. Zavrel som oči a snažil sa na to nemyslieť, cítil som sa ako na cvičnej centrifuge na akadémii keď simulovali preťaženie, bolo mi vtedy rovnako zle ako teraz. Kútikom oka, som videl vonku za kokpitom ako sa mihlo niečo kovovo šedé, zjavne som skoro trafil aj súperov stíhač. Trafil ale svojím stíhačom.
Ak to bol stíhač, tak to bolo o chlp.... Myslel som si v duchu, keď som mal zavreté oči. Z toľkého točenia sa mi poprevracal žalúdok hore-dole. Nebolo mi na zvracanie, ale nebolo mi ani najlepšie.
Ešte že som pred skúškou hľadal Biara a nemal som kvôli nemu a jeho Corellianskej priateľke čas sa poriadne naraňajkovať, inak by to teraz všetko vyletelo von. Ďakoval som Biarovi a jeho priateľke a myslel som na ráno, ako som ho pred skúškou musel hľadať. Začal som rukami hmatať po panely, oči stále zavreté a hmatal som len z pamäti. Hľadal som manuálne ovládanie stabilizačných trysiek, preto že mi bolo jasné po už neviem koľkom nekontrolovanom vzdušnom kotrmelci, že stabilizačné systémy toto nedokážu stabilizovať sami od seba preto že ich prvý kotrmelec preťažil a odstavil.
Stabilizačné trysky zafučali, ako sa snažili vrátiť stroj do rovnováhy.
Už bolo na čase. Skonštatoval som, keď sa stroj prestal konečne kotúľať a robiť zbesilé premety.
Biar, aktivuj manuálne ovládanie stabilizačných trysiek! Zrejme ich máš preťažené ako ja! Urob to, dostaneš tak stíhač pod kontrolu. Zahlásil som do vysielačky na vnútornom okruhu, aby ma počul len Biar.
Pár krát som zamrkal očami, preto že sa mi z toľkých sált hmlilo pred očami. Keď som zaostril skener, preletelo mi okolo stíhača pár striel.
Paráda, tak aspoň jeden už prestal prenasledovať Biara. Aspoň niečo sa podarilo a Biar teraz stojí len proti jednému. Snažil som sa sám sebe nahovoriť, že i takáto nováčikovská chyba aspoň splnila účel rozdeliť Biarovych prenasledovateľov.
Dúfam že ich tento sprostý nápad zaskočil rovnako ako mňa.
Pozrel som na skener a naozaj, jeden protivník letel za Biarom a druhý to už mal namierené ku mne. Povzdychol som si, preto že som konal moc sebaisto a nerozvážne.
To že som dostal Wrexa mi stúplo do hlavy a nedával som kvôli tomu pozor. Dúfam že kvôli tejto chybe neskončím s Biarom zostrelený. Chytil som knypel a uzamkol som komunikáciu pre vnútorní okruh tak, aby som mohol komunikovať len s Biarom ale mohol som zároveň počúvať rozhovory na otvorenom okruhu.
Biar, prepáč, nabudúce ma od podobných sprostostí odhovor. Ale aspoň sa rozdelili. Skúsim toho čo letí po mne vyradiť a hneď som pri tebe.
No čo teraz, Rayben? Spýtal som sa sám seba.
Tancujúce pole je dosť blízko, možno by som sa mohol znova pokúsiť do neho vletieť a využiť opäť tanečné lekcie od Slany. Premýšľal som, keď som videl tancujúce pole cez čelné sklo.
Len že nikde nie je zaručené, že tento súper bude rovnako šialený a odvážny ako Wrex a poletí za mnou do tancujúceho pola. Skôr to stočí a poletí podporiť kolegu v hone na Biara a mňa nechá svojmu osudu v poli.... To je ono! Sám sa mi otočí chrbtom! V hlave sa mi zračil nový plán, ktorý už musel fungovať. Na celej akadémii boli len dvaja inštruktori ktorý by si trúfli vletieť do tancujúceho poľa. Jedným bol Hasashi Huji ktorý už ale bohužiaľ nežil a druhý bol Alrin Wrex, ktorý bol už teraz na ceste na základňu, keď že som ho zasiahol. A ja som si trúfal znova, preto že som mal tie najlepšie tanečné lekcie a už som vedel všetky kroky tancujúceho poľa asteroidov. Tak že som predpokladal správne, že nech ma teraz prenasleduje aký koľvek inštruktor, do tancujúceho poľa za mnou nepoletí, stočí sa a poletí preč za svojim parťákom, zatiaľ čo ja sa v poli otočím a vpadnem mu do chrbta. Pomyslel som na Slanu, upokojil som sa a začal som konať.
Biar, snaž sa neodletieť moc ďaleko od tancujúceho poľa, pokús sa udržať vo vzdialenosti aby nám stále fungoval vnútorní komunikačný okruh. Vydrž kamarát! Stíhač som stočil polkruhovým obletom smerom na tancujúce pole. Pár krát ma minula streľba môjho nového súpera, ale nič čomu by sa nedalo uhnúť. Teraz som už konal rozvážnejšie, než pred chvíľou. Teraz už som mal lepší plán.
SEMPER FIDELIS

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

S konečně plnou kontrolou nad strojem jsi se rozhodl opět riskovat v tančícím poli a to i přes tvé doposud odeznívající otřesení. Byl to nápad hodně hazardní a vsazující všechno, včetně vlastního života, na jednu kartu, ale i tentokráte úspěšně. Tvůj stíhač se rychle a vcelku hladce zanořil do spleti asteroidů a snad díky pudu vlastní sebezáchovy jsi si udržoval dost velký odstup od všech jeho elementů aby ti nevadilo tvé dosud trochu rozostřené vidění. Bohužel tím tvé štěstí končilo a tvrdě ti vmetlo do tváře chyby tvého plánu.

První, ale nijak malou byl Biar, kterého jsi velmi hrubě přecenil. Jediné odpovědi které se ti z jeho strany vysílačkou dostalo byl zběsilý křik. O nějakém zapínání trysek se tedy nedalo ani uvažovat a co hůř, jeho soupeř už měl dost zběsilého střílení naslepo na zmítající se letoun a rozhodl se přejít k poněkud jistějším metodám. Tou bylo hákování Biarova stroje, magnetickým hákem který se dal zaměřit podstatně přesněji než běžná palba. V momentě kdy ho TIE navíc odpálil jsi zrovna vlétal do pole, takže jsi mu v tom neměl šanci zabránit. Jakmile jsi do vysílačky zahlásil aby se Biar nevzdaloval od tančícího pole se hák pevně zacvakl a tah instruktorského TIE ho takřka na místě zastavil. Nebylo si těžké představit jakým způsobem to asi hodilo uvnitř s Biarem, takže čekat od něho nějaký obraný manévr by bylo hodně optimistické. A taky že k němu nedošlo, místo toho zařvala prostorem palba a červená tečka na skeneru se rozzářila značkou KIA. Biar byl pryč. Jeho stroj teď jen bezvládně visel v prostoru oproštěn od svého nedávného vodítka bez známek kontroly. V tu chvíli to nikdo z vás nemohl vědět, ale důvod proč se Biar nehlásil ani nijak neovládal svůj stroj byl ten, že právě vyplňoval svou kabinu zbytky své snídaně, večeře a možná i včerejšího oběda. Navíc měl co dělat si uvědomit kde je nahoře a kde dole v jeho vlastní kabině, natož pak, že v ní sedí také on.

Druhý stíhač na potvrzení tak jasného zásahu ani nečekal, nebylo to zapotřebí. Místo toho se okamžitě připojil ke svému druhovi, který také nedělal zrovna to v co jsi doufal. Místo toho aby tě pronásledoval do pole, nebo se nějak snažil pomáhat svému společníkovi se totiž zastavil na hraně tančícího pole a po jeho obvodu kopíroval tvůj pohyb jako strážní pes za plotem. Druhý stíhač udělal nakonec totéž, jen s takřka půl kilometrovým odstupem od prvního a svírajíc tě ze dvou stran proti úniku. Tvé možnosti tak snižovali v podstatě na dvě. Buď jsi se mohl pokusit uniknout jim, ale to by pro tebe znamenalo nejspíše kompletní průlet skrz pole, nebo se vrhnout do souboje se dvěma protivníky.

Dobrou zprávou, v tuto chvíli asi jedinou, bylo že se ti začala vracet příčetnost a kontrola svých smyslů, takže už jsi neměl rozmazané vidění a vrátily se ti i reflexy. Třeštění hlavy ti ale stále zůstalo a netvářilo se, že ti jen tak dá pokoj.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Keď Biarov stroj zmenil označenie na skenere, bolo to ako keby mi dal niekto facku. Jediné čo mi bránilo, aby som rezignovane zvesil hlavu v smútku na riadiaci panel, bol pud sebazáchovy a fakt, že som sa nachádzal znova v tancujúcom poli obklopený malými asteroidmi.
Ja.... nemám slov.... Biar je vyradený a to všetko len kvôli mne. Možno keby bol lepší wingman, dostal by hneď na začiatku Wrexa, alebo by mi aspoň poskytol dostatočné krytie a ja by som sa nemusel bežať skryť do tancujúceho poľa, kvôli čomu som Biara stratil. Ale samozrejme, keby nebolo môjho debilného skoku cez jeho stíhač, nič z toho by sa nestalo. Možno sa to dalo všetko urobiť ináč. Keby to bolo na ostro, Biar by bol teraz mŕtvy a to len kvôli mne.... Lietali mi hlavou myšlienky prenasledované riadnym pocitom viny.
Teraz už je neskoro spytovať si svedomie. Biar je vyradení a proti mne teraz stoja dvaja súperi. Síce sa im do tancujúceho poľa za mnou nechce, ale čakajú kedy z neho vyletím. Uvažoval som a cítil som stále pocit viny za to, čo sa stalo Biarovi.
Je hlúposť vyletieť von z tancujúceho poľa a pokúsiť sa postaviť obidvom stíhačom naraz, hlavne bez wingmana. Už som sa precenil až moc, a ako to všetko dopadlo. Musím si priznať fakt, že proti dvom zrejme nemám moc veľké šance, bol by to blbý nápad a dneska už tých blbých nápadov stačilo. Pozeral som na skener a dúfal som, že sa tam objaví niekto z našej letky. V duchu som uvažoval, koľko pilotov ostalo z našej letky. Biar bol už z hry von, bez neho ostávalo jedenásť stíhačov.
Koľko nás je ešte v hre? Preletelo mi hlavou, keď som uhýbal asteroidom.
Musím to preletieť skrz. Nakoniec som sa rozhodol.
Pokúsil som sa koncentrovať, upokojiť svoju myseľ ktorú zmietali výčitky a ešte doznievajúci otras z kotrmelcov. Dobre som vedel, že najlepšie prídem na iné myšlienky, keď pomyslím na Slanu. A tak som aj urobil.
Ach Slana, teraz by si na mňa asi nebola moc pyšná. Prečo mi teraz zrazu nič nevychádza, všetko stroskotáva na úplných maličkostiach.... Slana, drž mi prosím palce. Od týchto spomienok som potom znova zameral svoju myseľ na spomienku, keď ma učila tancovať. Uistil som sa, že mi v hlave znie tá istá melódia a že rozpoznávam znova kroky všetkých tanečníkov. Až keď si budem sto percentne istý, že som sa znova dostal do rytmu tancujúceho poľa, vydám sa na prelet skrz neho na druhú stranu.
SEMPER FIDELIS

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Rozhodl jsi se nechat dva nepřátele za zády spolu s vyřazeným Biarem a raději se stáhnout i bez záruky že tě na druhé straně nečeká něco ještě horšího. Nebo po cestě. Proletět totiž polem chtělo soustředění a čistou mysl a obojí jsi teď neměl zrovna nazbyt. Naštěstí jsi si včas myšlenky zaměřil milejším směrem, někam ke staré krásné Corellii a tomu cos tam zanechal. Posledním zbystřením pozornosti a ostražitosti ti pak byl ale sám Biar, který se konečně zmátořil.
Tak sem v hajzlu, Raybene. Teď už je to jen na tobě, koukej jim to ukázat, člověče. Máš na ně, tomu věř.
Vysílačka se odmlčela a červená poblikávající tečka opustila skener. Byl jsi sám a přitom z tebou v kokpitu bylo hned několik lidí, lidí kteří ti věřili, tvých přátel. Teď nebyl čas na to se vybourat o nějakou hloupou skálu, teď nebyl čas dělat chyby. Teď byl čas zazářit, teď byl čas někoho zničit.

A vesmír to asi cítil stejně. Jak jinak by si šlo vysvětlit, objevení se tří kontaktů na skeneru, hned jak jsi se vymotal z tanečního rytmu a přehoupl přes polovinu pole. Letěli si tam tak klidně, podél pole únikovou rychlostí a právě se asi dívali po další oběti. O tobě neměli zatím tušení a nebylo divu, obklopen takovým množstvím asteroidů z větší části tvořených kovem tě činilo takřka neviditelným, zvláště na tuhle vzdálenost. Jestli budou mít šanci tě zachytit, tak jedině až se k nim přiblížíš. Těžko odhadnout jak moc, možná tě zachytí už ve třetině skenerového pole, po jehož obvodu se teď přesouvají, nebo, pokud to uděláš dost chytře a opatrně, tě nezachytí dokud se zcela nevynoříš z pole. Jistě, taková technika je dost riskantní, už jen proto že asi neexistuje zcela bezpečný způsob jak jí provést, to ale záleží na tobě. Další otázkou v takovém případě, která se přímo nabízí je ovšem jak. Možností je jistě spousta a jedna ztřeštěnější než druhá, například bys mohl udělat totéž co Wrex a jeho letka vám na začátku, ale připravit se tak o rychlost a výkon zahřátých motorů, by asi nebylo nejšťastnější, zvlášť pokud bys nedokázal dostat všechny. Další možností bylo samozřejmě omezit ostatní systémy které by mohli usnadňovat tvé zachycení, jako je zaměřovací systém, vysílačka, poziční majáky, a podobně. Aby něco takového mělo maximální úspěch musel bys vlastně kromě motorů a zbraní vypnout prakticky všechno, přiblížit se ve skrytu pole co nejblíže a pak prudce vyrazit. Většina systémů má-li energii nabíhá dost rychle, pravda, zaměřovací systém nějakou tu vteřinku potřebuje, takže by se musel zapnout s patřičným předstihem, ale ve výsledku by ses mohl vynořit v takřka plné síle v jejich zádech a to dřív než si tě vůbec všimnou. Nevýhodou takové taktiky je ovšem absence možnosti opačného postupu, jinak řečeno, s vypnutými senzory nejenom že částí pole, i když tou klidnější, budeš muset proletět jen podle vlastních smyslů, ale zároveň nebude způsob jak zjistit jestli tě náhodou už nezaměřili a v takovou chvíli by se tvá velká výhoda mohla rychle změnit ve velkou nevýhodu. Další a zdaleka tou nejšílenější možností z široké nabídky kterou jsi měl, byl pak opičí tanec. Této technice se občas taky říkalo let bláznů a sedělo to k ní vlastně dokonale, protože na celé akademii byl zatím jen jediný cvok dost velký aby jí zkusil a tím překvapivě nebyl Wrex ale Angel, kterou to navíc přizabilo i když pravda, svého dosáhla. Opičí tanec totiž spočíval v maskování svých signatur kopírováním pohybu a orbit asteroidů a to s co nejmenšími mezi lety. Tato technika nebyla nijak častá, hlavně proto, že byla použitelná jedině v polích asteroidů, nebo něčem podobném s dostatkem krycího prostoru a nebyla navrhovaná zrovna pro TIE, vlastně přesně naopak. Byla to totiž jedna z technik vyvinutá povstalci k velmi efektivní likvidaci právě TIE. Zjednodušeně řečeno, spočívala ve velmi, opravdu velmi těsnému letu podél asteroidu, kdy se TIE muselo kvůli své konstrukci dost často naklonit na stranu, aby ještě snížilo odstup elektroniky od skály která ho odstíní, čímž ale vlastně pilot neměl skoro žádnou šanci kontrolovat svou vzdálenost od skály a stačila jediná drobná chybka a mohl křídlem skončit ve skále. A to byla teprve ta snazší část. Let tímto způsobem letoun akceleroval, u tak malých asteroidů jaké tě teď obeplouvají to asi nebude nic kritického, ale u větších… A pilot i přes tuto akceleraci musí najít nejbližší další asteroid směrem ke svému cíli a správně, no vlastně dokonale, načasovaným odpoutáním co nejkratší cestou přeskočit na jeho orbitu kde se na něj nejlépe rovnou opět stejně natlačit a tímto postupem se dostat až k cíli. Je to manévr doslova šílený, hlavně pro piloty TIE, ale odměnou za jeho dobré provedení je takřka nulová šance nepřátelského zachycení a to i při plném běhu všech systému, jinak řečeno, je pilot pro cíl neviditelný, ale on ho celou dobu vidí dokonale. Navíc, díky tomu, že letoun při opičím tanci skáče z jednoho akceleračního manévru do druhého, získává stále větší zrychlení. To je na jednu stranu nebezpečné, protože pokud je manévr dlouhý, začne být letoun vlivem zrychlení hůře ovladatelný, na druhou stranu se ale na nepřítele vyřítí v rychlosti před níž se jen těžko uniká, takže šance na zásah dramaticky roste. Tedy teoreticky, jelikož o něco podobně šíleného se zatím krom jediné výjimky žádný student a co víš tak ani instruktor ještě nepokusil. Samozřejmě tu byli i další možnosti, stačilo se jen zamyslet. Ovšem rychle, jelikož i když nijak nespěchaly, začaly se letouny pomalu od pole které na svém lovu jen míjely, odklánět.

Teď to bylo na tobě, boj se třemi soupeři i když s výhodou překvapení se mohl také dost nemile zvrtnout. Takže se nabízela také možnost je prostě ve skrytu nechat přeletět a pokusit se najít buď někoho ze spojenců, nebo osamělého soupeře. Nikde jsi ovšem neměl jistotu, že se ti něco podobného podaří a tohle byla příležitost, která se také nemusela opakovat.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Keď Biarov hlas stíchol vo vysielačke, v hlave mi ako keby ostalo prázdno, len na chvíľu. Potom sa začali ozývať myšlienky, najprv slabo a ticho ako vtáky ktoré sa ráno zobúdzajú a potom silneli.
Biar, mi vôbec nevynadal, neobvinil ma že je to moja chyba a pritom obaja vieme že je. Vôbec mi to že ho zostrelili, to že som ho stratil, nedáva za vinu.... Naopak, dôveruje mi, verí mi že na to mám. Rovnako ako Slana, i keď ma odhovárala od služby v imperiálnom letectve a hoc bola proti násiliu a nesúhlasila s mojím rozhodnutím, dala mi pusu na rozlúčku, pusu pre šťastie a povedala mi, že mi verí že sa stanem tým najlepším pilotom. Teraz nie je čas na to sa ľutovať. Slana mi verí, že budem najlepší a Biar mi verí, že im vytriem zrak. Nesmiem ich sklamať, ani Slanu, ani Biara.
Keď som nechal polovičku poľa za sebou, na skenere mi zablikali tri kontakty. Leteli si pomaličky okolo pola, zrejme hľadajúc nejakú obeť do ktorej by sa mohli pustiť.
Je to možné?! Vyzerá to ako keby ma nevideli. Preletelo mi hlavou.
Pomrvil som sa v sedadle a pozrel von kokpitom.
Nie je divu že ma nevidia, že ma ich skeneri nezachytili, v tak veľkej kope asteroidov ktoré sú zväčša z kovu som skoro neviditeľný pre ich skenere.
Chvíľu som ich pozoroval na skenere a stále som tomu neveril.
Toto nemôže byť náhoda! Toto, toto je moja šanca nesklamať Slanu a Biara. Hneď som pochopil, aká sa mi naskytla príležitosť. Ja som bol schovaný v tancujúcom poli, obklopený kovom tak že som na skenere zrejme vyzeral ako obyčajný asteroid, tri stíhače prelietali okolo a vôbec o mne nevedeli a mal som šancu im vpadnúť do chrbta a využiť tak moment prekvapenia, na ich vyradenie.
Musím sa im dostať za chrbát. To potom nebudú mať šancu. Ale ako sa im mám dostať za chrbát, nepozorovane? Ako to mám len urobiť? Lietalo mi hlavou a hneď ma napadlo niekoľko spôsobov.
Môžem vypnúť systémy a vybafnúť na nich ako Wrex s ostatnými, ale studený štart by ma potom obmedzoval v rýchlosti, to nie je dobrý nápad. Deaktivovať všetko nepotrebné a nechať zapnuté len motory a zbraňové systémy, ale, to nebudem vidieť na skenere či sa ku mne niekto neblíži, nedajbože či ma niekto nezameral, to tiež nie je dobrý nápad. Mysli Rayben, mysli.... musí existovať niečo, čo.... Zarazil som sa, moje myšlienky ako keby zamrzli na nanosekundu, na zlomok nanosekundy.
Let bláznov.... samotný let tancujúcim polom je bláznovstvo, ale let bláznov je už extrémne šialenstvo.... aj Angel skoro pri tom prišla o život a to je aký dobrý wingman a pilot zároveň. Odmlčal som sa.
Už nemám čo stratiť, Slana, Biar, nesklamem vás. Zahrám to na mŕtveho chrobáka.
Z kombinézy som vytiahol fotku Slany, pozrel sa na ňu cez priezor pilotskej prilby.
Drž mi palce. Fotku som schoval a začal som sa venovať svojmu plánu. Vybral som si pred sebou trošku voľnejší priestor a stíhač som rozbehol. Pozrel som sa na skener a skontroloval som tri nepriateľské stíhače, potom som sa snažil cez husté pole asteroidov zahliadnuť to, kde sa asi nachádzajú. Vyrazil som smerom, kde sa nachádzali podľa skeneru. Uvoľnil som sa, položil som ruku na panel a začal som vypínať jeden systém po druhom.
Skenere zachytávajú elektronické vysielanie prístrojov. Hoc asteroidy z kovu dosť tieto skenery rušia, bude treba tomu trochu dopomôcť. Každý systém, ktorý som považoval za príliš nápadný pre elektronické skenery nepriateľov som vypol.
Jediné čo som nevypol úplne, bolo ovládanie zbraní a motor. Obidva systémy som prepol do šetriaceho standby režimu, teraz fungovali úplne na minimum odberu energie, avšak pripravené na okamžité zapojenie.
Ovládanie zbraní a motor na minime, to nemôžu zachytiť. Toto mi už po všetkých tých prúseroch musí klapnúť.
Naozaj muselo, letel som skrz pole asteroidov s zbraňovým systémom a motormi na zníženom odbere energie, to minimum čo odoberali a zároveň vysielali ako elektronický signál, museli rušiť tie masy kovu a skál naokolo. Za ďalšie, nebolo mi treba si kryť chrbát, nikto nebol tak bláznivý alebo odvážny, aby sa pustil do tancujúceho poľa. Aj tí dvaja, ktorý naháňali Biara, ostali na jeho okraji a netrúfli si ma prenasledovať hlbšie.
Možno je to moc trúfalé, zakrádať sa trom stíhačom za chrbát a potom ich napadnúť, ale takáto šanca, takáto príležitosť sa už nebude nikdy opakovať.
Medzi asteroidmi som sa pohyboval pomocou manévrovacých trysiek, ktoré odfukovali vždy na môj povel z ovládania, keď som sa začal moc približovať k asteroidom. Ich ventily spokojne odfukovali a vzhľadom na to, že boli riadené strojovo a nie elektronicky, nemal som obavy že ma prezradia. Rýchlosť som mal vďaka rozbehu celkom rýchlu, dostačujúcu na to aby som sa dostal k súperom v čo najkratšom čase. Hoc bol skener vypnutý, približne som vedel kam majú stíhače namierené, leteli značne pomalšie než ja.
Úkrok v pravo, úkrok v ľavo. Hoc som teraz nepoužíval všetko ovládanie, ale len odfukovanie z trysiek, stále som udržoval rytmus, aby som sa vyhol asteroidom.
Slana, dúfam že na mňa myslíš. Prosím, daj mi znamenie, kedy nahodiť systémy. Na minutku som zavrel oči, otvoril a začal hľadať svojich súperov. Hoc mi výhľad blokovalo ešte niekoľko tuctov asteroidov, zbadal som ich keď sa slnečné lúče zaligotali na ich solárnych paneloch, ktoré tvorili ich krídla.
A mám Vás. Blížil som sa opatrne k nim.
Položil som ruku na časť panelu kde sa zapínali systémy.
Slana, prosím, daj mi znamenie....
SEMPER FIDELIS

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Let poslepu skrze umělou gravitací hnané pole asteroidů byla ještě o stupínek horší noční můra než jím letět s plnými přístroji a to i přes to, že jsi znal jeho vnitřní rytmus. Ten byl ostatně asi jediným důvodem proč jsi už během pár vteřin nebyl rozdrcen některým z balvanů. Stejně jsi ale brzy pochopil, že tady si jen s doposavad ním uhýbáním jednou nalevo, jednou napravo nevystačíš. Velmi přesvědčivým důkazem ti bylo, když jsi spustil trysky pro pravý obchvat jednoho asteroidu ale i tak jsi se o něj křídlem dost nepříjemně odřel. Zkrátka manévrovací trysky bez opory motorů neměli ani zdaleka takový hnací výkon jako s nimi a tudíž i všechny manévry teď fungovaly krapet jinak. Musel jsi teď u nich počítat mnohem více se setrvačností a odhadovat budoucí dráhy nejen okolních objektů, což jen pohledem skrze místy trochu zkreslující průzor kokpitu nebylo snadné, ale navíc i dráhu vlastní. Nemohl jsi teď v případě nebezpečí nebo nutnosti okamžité změny směru letu, prostě trhnout za ovládací páku, každý pohyb jsi musel plánovat, propočítávat odhadovat a mnohem lépe ovládat. Dalo by se říct, že letět ze stíhačem tímto způsobem si nežádalo dobrého pilota, ale chobotnici která je navíc dobrým pilotem. Nemluvě o složitosti s jakou se bez přístrojů a v manévrování udržoval třeba jen pojem o správném směru. Nebýt dozvuků gravitačních a slapových sil z generátoru značícího střed pole, určitě by ses v poli už zamotal a ztratil.

Přes to všechno se na tebe ale usmálo štěstí a tvůj pilotní um a po obletu jednoho z asteroidů jsi se vynořil na dohled od zad všech tří směrů. To byl ten pravý čas. Tedy asi ne na to vyrazit zběsile vpřed, mezi tebou a jimi bylo ještě dost prostoru a pár asteroidů, ale rozhodně to byla chvíle nažhavit zaměřovací systém, který ze všech deaktivovaných systémů asi nabíhal nejdéle. Bohužel to ale je také jeden z těch systémů, které na sebe dobře upoutávají pozornost, zvláště pokud ti piloti před tebou skutečně hledají nějakou kořist a tím pádem nespouští oči ze skenerů. Právě teď byla ta chvíle, teď byl ten moment pravdy. Poslední průlet kolem asteroidu, co nejblíže jeho povrchu ať co nejlépe zamaskuje elektronické záření i když zaměřovací systém oslepí, poslední průlet mezi dvěma skalami. A šlápnout na to. Aktivovat všechny systémy a rozsvítit stíhač jako Coruscant na císařské narozeniny. A před…

Tvůj stroj se ze stínu asteroidového pole vyřídil ve vteřině. Tři stíhače před tebou byly dost daleko, na nějaký těsný souboj to nebylo, to jsi ale ani nepotřeboval. Právě naopak, teď byl odstup vítán, protože právě odstup a aktivované volné zacílení zaměřovače ti dávalo tu pravou výhodu. Tři cíle blízko u sebe, mezi nimiž si tvé zbraně nedokázaly vybrat a tak skákaly z jedné na druhou s každou obnovou zaměření. Tři signály na jedné palbě, tři kachny na jednom pekáči. Stačilo jen stisknout spoušť a vypálit tolik ran kolik jen děla vydrží než se přehřejí a sepnou chladící pojistky.

Vesmír proťala salva. Přesností zrovna neoplývala, ale kvantitou přímo sršela. Desítky střel krátce po sobě přeskakující mezi třemi cíli. Třemi překvapenými cíli. Nestačili uhnout. Motory prvních dvou strojů pokropily už první výstřely, třetí pak dostala poslední salva když se pokoušel uniknout obratem do strany. Bylo po všem, ale ještě dobrých třicet sekund trvalo, než si piloti před tebou srovnali co se vlastně stalo a další skoro minutu, než ti potvrdili zásah. Byli to tři instruktoři leteckých simulací, vcelku lehká kořist, dalo by se říct, ale i tak to byli tři zářezy, tři pořízené jedinou salvou.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Toto je za teba Biar! A tiež pre teba, moja Slana. Pomyslel som si, keď mi piloti priznali všetci traja zásah. Podľa ohlásenia volacích znakov, to boli všetko traja inštruktorovia letov, preto sa asi držali spolu ako smečka na love. Ale aj tak sa to rátalo a náramne mi to zdvihlo náladu i sebavedomie. Palubné zbrane, rozžhavené z paľby, sa pomaly ochladozovali. Strieľať ešte chvíľku dlhšie, tak by som ich zavaril úplne.
To je proste super! Troch jednou paľbou! Radoval som sa, keď som pozoroval ako sa tri stíhače sťahujú z oblasti a vracajú sa na základňu.
Len si zase nesmiem moc nechať stúpnuť slávu do hlavy, ako keď som zasiahol Wrexa. Musím ostať ostražitý.
Pohľadom som preletel cez ovládací panel a skontroloval som, či sú všetky systémy už online.
Motor.... trysky.... skener.... vysielačka.... zbrane.... všetko online Rekapituloval som si všetko v duchu, potom som pozrel na ovládanie zbraní, percentá na obrazovke pomaly klesali dole, ako zbrane chladli.
Potom ale nastala otázka, čo ďalej.
Čo teraz? Mám sa vrátiť na opačnú stranu tancujúceho poľa? Alebo mám ísť tam, kde nás napadla Wrexova letka a rozdelili sme sa? Mám radšej ostať tu a počkať, kým ma niekto nájde? Vôbec som nemal potuchy, čo mám robiť. Bez wingmana, nebolo moc rozumné poletovať tu v otvorenejšom priestore sám, pravda stále som bol medzi asteroidmi, ktoré ale boli rozostúpenejšie než tie v tancujúcom poli,tak že oproti nemu tu bolo kopec miesta na manévrovanie a zbesilé naháňačky.
Bez wingmana nie je dobrý nápad sa tu potulovať. Najlepšie by bolo, stretnúť niekoho z našej letky, nejakého wingmana ktorému zostrelili hlavného pilota, potom by sa mohol pridať ku mne ako náhradný wingman, keď je Biar vyradení. Povzdychol som si a očami som stále hľadel na skener, v nádeji že sa tam objaví nejaká spriateľená bodka, označujúca stíhač z našej letky.
Húkať do vysielačky na otvorenom okruhu tiež nie je dobrý nápad, počuli by ma síce aj naši, ale určite aj niekto z nepriateľov. Očami som hypnotizoval skener, ale stále nič. Nakoniec som sa rozhodol, neopúšťať bezpečie mne už tak známeho tancujúceho poľa.
Zachránilo ma pred Wrexom, potom ma zachránilo pred Biarovimi prenasledovateľmi a nakoniec mi poskytlo maskovanie tak dobré, že si ma ani jeden z tých troch inštruktorov nevšimol. Bude viac než vhodné, neopúšťať jeho bezpečie. Skôr či neskôr, niekto z našich poletí okolo a ja ho uvidím na skenere. Bolo rozhodnuté, stočil som ovládanie stíhača a pomaly som mieril k pomyselnej hranici za ktorou začínalo tancujúce pole. Teraz ale už našťastie s funkčnými motormi a ovládaním, preto že predchádzajúci prelet len s tryskami, bol dosť o hubu.
Už som v ňom skoro ako doma. Pousmial som sa. Možno to bolo zbabelé, vyhľadať bezpeční úkryt v tancujúcom poli, ale moje možnosti boli bez wingmana značne obmedzené.
SEMPER FIDELIS

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Rozhodl jsi se zbytečně neriskovat v otevřeném prostoru i když to nejspíš znamenalo snížení tvého konečného skóre. Koneckonců, možnost že se někdo ukrývá v tancujícím poli, jedné z nejnebezpečnějších částí cvičné oblasti byla tak malá, že jí jen málokdo létal prověřovat. Čekání na přátelský kontakt tak mohlo být velmi dlouhé, vlastně čekání na jakýkoli kontakt mohlo být dost dlouhé. Oblast byla rozsáhlá a počet instruktorů i vašich strojů omezený, takže by se dalo hádat, že se všechny síly rozdělí a nejdřív se pobijí ve svých částech, než se vydají na otevřený lov někam dál, ostatně nějak tak by se dal popsat vlastně i tvůj doposavad ní postup. Bohužel situace byla přesně taková, jak se dalo čekat. Trvalo skoro čtvrt hodiny než se skener rozblikal nějakým kontaktem. K tvému překvapení ti ale přinesl kontaktů hned několik. Zatím se pohybovali na okraji skeneru a díky rušení senzorů okolními asteroidy si skener dal načas než je identifikoval, jedno ale bylo jasné hned, bojovali. Světla střelby jsi viděl i z pole.

Skener se konečně umoudřil a dokončil pozitivní identifikaci všech cílů, a tobě tak poskytl příležitost opět přimrznout k sedačce. Osud tě totiž asi neměl zrovna v lásce když ti házel do cesty takové překážky. Na skeneru i v průzoru před tebou se totiž odehrávala impozantní, nebo spíše děsivá, bitva. Jejími účastníky byla větší část třetí letky a jeden TIE instruktorů o jehož pilotovi nebylo nejmenších pochyb. Bitva totiž nevypadala vůbec dobře, ale spíše pro letku, než pro osamělý letoun který se skrze jí pohyboval jako by to byli jen cvičné terče rozestavené na střelnici. Takové propočítané akrobacie v takových podmínkách byl schopen jediný instruktor, Hyun Ayako. Smrtící blesk, jak se jí občas také říkalo. Tak jako pár dalších i ona na akademii přišla z Caridy, ale o její předchozí službě se skoro nic neví, jen drby. Drby podle nichž snad patřila k testovacím pilotům nových strojů, nebo letovým esům nějaké tajné letky. V každém případě ale bylo jisté, že to byl ten posední pilot se kterým se někdo chtěl setkat v otevřeném leteckém souboji. Byla to tvrdá žena s takřka počítačovým myšlením, schopná vytvořit ve vteřině celý soubojový plán počítající s pohybem a reakcemi soupeřů pro jejich co nejefektivnější a nejrychlejší likvidaci. V hodinách vyžadovala od každého maximum a nespokojila se s ničím menším. Nemít jednu výraznou chybu, byla by teď jistě postrachem každé nepřátelské letky ve vesmíru. Tou nevýhodou je její kritický pohled na systém wingmanů. Nikdy se jím netajila, podle ní jsou wingmani pro pilota zbytečnou zátěží a závažím brzdícím ho v akci, což také vysvětlovalo proč jí wingman nevydržel nikdy déle než den i proč místo letectva skončila na akademii.

Další tři letouny třetí letky zhasly a z původního počtu deseti se tak smrskli na současné tři letouny, které se jen zoufale pletly a proplétaly ve snaze najít a zacílit soupeře. Soupeře který mezi nimi brázdil jako žralok na lovu. Těm už jsi pomoc nemohl. I při plné rychlosti jsi neměl sebemenší naději k boji dorazit dřív než Ayako svou nynější čistku dokončí. Takže jediným dilematem teď bylo, jak moc toužíš po dalších bodech. Ayako nebyla tak bláhová, aby se za tebou pouštěla do tančícího pole, ale zároveň nebyla dost hloupá nato, aby tě ho nechala proti ní využít, takže o jeho výhodě jsi si mohl nechat jen zdát. Odhodlal-li by ses do souboje s ní, byl by to souboj v otevřeném prostoru, jeden na jednoho. Nebo jsi mohl zůstat tam kde jsi, i kdyby si tě všimla, do pole za tebou nepoletí a nejspíš nebude ani ztrácet čas čekáním jestli nevyletíš a raději si půjde najít nějako další oběť.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

So zatajeným dychom som sledoval z tancujúceho poľa, ako Hyun Ayako bojovala proti trom ostávajúcim stíhačom. Fascinovane, no zároveň vydesene. Bolo jasné, že bitka sa odohráva priďaleko od mojej pozície, tak že myšlienky na to vyletieť im na pomoc a využiť súboja potom štyroch na jedného, som hneď zamietol. Nemohol som doletieť skôr, ako ich všetkých vyradí, už teraz zostrelila tri stíhače behom niekoľkých minút, všetko sa odohrávalo tak rýchlo že som očakával, že keď mrknem, už tam bude len ona. Mrkol som, ale súboj ešte stále pokračoval. No bolo jasné, že už nie dlho.
Na panely som nastavil uzavretú komunikáciu medzi mnou a treťou letkou.
Letka tri, letka tri, tu je T-352 z letky šesť. Počuje ma niekto z Vás? Zamierte k tomu tancujúcemu polu pred Vami. To je vaša jediná šanca!
Zvolal som do vysielačky, ale bolo ticho. Zrejme boli zaneprázdnení bojom.
Letka tri! Leťte k tomu tancujúcemu poľu ktoré je pred Vami! Rýchlo! Proti svojmu súperovi nemáte šancu! Stiahnite sa!
Opakoval som.
Aj keď mi niečo vo vnútri hovorilo, že nemám šancu im doletieť včas na pomoc, hrýzlo ma svedomie. Znova som si v duchu položil tú otázku.
Čo keby to bolo naozaj? Čo ak by potrebovala spriatelená letka pomoc proti silnému súperovi, hoc by to znamenalo ohroziť samého seba? Vykašlal by som sa na nich? Nie, nevykašlal a teraz sa tiež na nich nevykašlem. Hoc je to možno už zbytočné a majú to od inštruktorky Ayako zrátané, nenechám ich v tom!
A bolo rozhodnuté.
Každopádne, vždy sa môžem do tancujúceho poľa vrátiť.
Začal som smerovať k okraju tancujúceho poľa a chystal som sa vyletieť von. Môj plán bol jednoduchí, ak vyletím von z tancujúceho poľa, plnou rýchlosťou poletím ostatkom tretej letky naproti a budem dúfať, že sa aspoň jeden stíhač udrží do môjho príletu, i keď to bolo dosť optimistické prianie. Ale budem stále v strehu, kedykoľvek pripravený to prudko stočiť späť, ak by sa situácia vyvinula tak, že všetky stíhače padnú a Ayako vyletí proti mne.
SEMPER FIDELIS

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Snažit se o komunikaci bylo rozumné, ale bohužel zbytečné, tak jako většina letek i třetí měla svůj vlastní komunikační okruh na frekvenci kterou znali jen její členové. Takže komunikace na běžném vnitřním okruhu imperiálních sil byla jen zbytečným pokusem, i když i tak logickým a za daných okolností chvalitebným. Stejně na tom byla i snaha jim pomoci, chvalitebná, ale zbytečná. Když jsi se vymotal z tančícího pole, byl před tebou už jen boj dvou na jednu, nebo přesněji jedné proti jednomu a půl, protože z druhého stroje létalo víc jisker než z přetíženého modulu gravitace a jen nějakým zázrakem se hlásil jako aktivní, tedy alespoň ještě dvě vteřiny. Tím okamžikem totiž začala honěná dvou strojů, ve které ten Hyun Ayako měl jasnou převahu. Posledním přeživším z třetí byl očividně Garon, jeden z horších pilotů. Ve cvičných soubojích jsi ho sestřelil už tolikrát, že bys jeho styl poznal i poslepu a to že se jeho TIE nerozzářil na skeneru už po první salvě jako imperiální centrum o svátku založení, byl vážně zázrak. Nicméně to vypadalo, že se drží a spleť úhybných manévrů kterou předváděl byla dost účinná aby ho držela naživu, i když byla takřka zkopírovaná z letových příruček.

______________________________________
Pardon za prodlevu i za délku, ale aspoň délka je záměrná. A doporučuji si dát při odpovědi pozor.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Kým som sa vymotal z tancujúceho poľa, v ktorom som sa už začal pomaly cítiť skutočne ako doma, bolo už jasné že súboj bude pokračovať ďalej jeden na jedného. Pred mojimi očami inštruktorka Hyun Ayako bravúrne vyradila predposledného aktívneho člena tretej letky, už to bol naozaj súboj jeden na jedného.
Trhlo so mnou, na sekundu som ostal ako obarený a chcel som stočiť knyplel a obrátiť stroj preč.
To predsa nemôžem! Preletelo mi hlavou a svoj pôvodný zámer otočiť stroj som neurobil.
Na sekundu ma asi ovládla panika, keď som bol totiž v tancujúcom poli a pozoroval boj troch proti jednej, bolo jasné že keď ich podporím, štyria majú väčšiu šancu proti jednej, nech je akákoľvek dobrá. No teraz, keď sa to tak rapídne stočilo a bol to už iba boj jeden na jedného, na okamih ma prepadol strach a chcel som zbabelo utiecť. Ale našťastie som to hneď neurobil i keď niečo vo mne ma stále hrýzlo a vravelo mi, že nemám robiť blbosti, že to mám otočiť a vypadnúť. No nemohol som, už vôbec nie po tom keď som spoznal kto stojí proti inštruktorke Ayako.
Veď to je Garon! Ten jeho štýl by som spoznal kedykoľvek....
Na chvíľu som sa odmlčal a počúval to tiché skučanie, niekde z hlbín svojho ja, ktoré mi radilo to otočiť.
Nie, nemôžem ho v tom nechať samého! Preletelo mi hlavou a rozbehol som stroj smerom k nim.
Prečo ho v tom nenechám a neutečiem? Pýtal som sa sám seba. Odpoveď prišla hneď.
Preto že teraz ten neznámi z tretej letky mal už meno a vďaka tomu že poznám meno, má aj tvár pred mojimi očami. A tiež mi Garon svojim štýlom a skúsenosťami pripomínal Biara, môjho wingmana, ktorý bol tak trochu aj mojou chybou vyradení. Pomyslel som si trocha sklesnuto, lebo to vyradenie Biara ma stále mrzelo. Garona mi práve v tejto chvíli bolo ľúto, nebol to fakt najlepší letec, pri skúšobných súbojoch som ho už veľa krát zostrelil. V mojej hlave nastalo ticho. Potom sa ozvalo to mraučanie z hlbín môjho ja.
Týmto si chceš niečo dokázať? Alebo popraviť svoje svedomie, za to čo si spravil Biarovi, keď ti ho tak Garon pripomína?
Moja odpoveď, môjmu vlastnému ja, prišla okamžite.
Len skrátka nechcem urobiť tú istú chybu, že nechám niekoho v štychu! Rozhovor, ktorý trval možno pár sekúnd s mojim vlastným ja, bol u konca. Teraz môj stíhač plnou rýchlosťou mieril k dvojici, ktorá evidentne hrala naháňačku ako o život.
Možno to je fakt bláznovstvo, za ktoré zaplatím draho, ale nenechám ho v tom samého.
A ono to bláznovstvo bolo! Pokúsiť sa pomôcť niekomu, s kým som nemohol komunikovať keď že obaja sme mali vnútorný komunikačný okruh na heslo len pre svoje letky a obaja sme nepoznali heslo toho druhého a nemohli sme si ho ani nijako povedať. A jednak to bolo ako sa pustiť do súboja proti druhému Wrexovy. Ale, bol som odhodlaný buď Garonovi pomôcť, alebo byť vyradení. Stočil som stíhač a namieril si to rovno k nim, mal som v pláne vpadnúť Hyune Ayako nečakane od chrbta. Dúfal som len v jedno, keď že som sa motal dlho v tancujúcom poli, snáď som toľko neblikal na skeneroch a nebil moc do očí. V kombinácii s tým, že by bola Ayako zažratá do súboja a nevšímala si skener by to mohlo spôsobiť, že by môj útok vôbec nemusela čakať. Koniec koncov, počas ich súboja som sa nedostal ani s jedným do vizuálneho kontaktu z ich strany. Tak či tak, už bolo rozhodnuté.
Keď nič iné, snáď ju na chvíľu zabavím a Garon bude mať dosť rozumu, aby zmizol preč.
No pri pomyslení na Slanu, som nadobudol trochu optimistickejších myšlienok.
Keď som pri Wrexovy od teba Slana potreboval šťastie, teraz ho budem potrebovať dva krát toľko. Usmial som sa, už nebolo cesty spať.
SEMPER FIDELIS

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“