Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Atalon
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
Příspěvky: 1210
Registrován: 28.3.2010 17:29:34
Bydliště: Psst! To je tajný

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Atalon »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Nevědom si čehokoliv jiného než dalšího pilota v nesnázích potřebujícího tvou pomoc, jsi vyrazil vpřed a nezastavitelně se řítil k hranici dostřelu zbraní. Co jsi si ale vůbec nepřipouštěl byl očividný fakt, že Hyun Ayako, která před momentem vyřadila během chvilky dost možná celou letku, má teď až neskonalé problémy zasáhnout jednoho z podprůměrných pilotů. To sis asi plně uvědomil teprve v momentě, kdy tvůj skener konečně zablikal rudě v potvrzení zaměření cíle v dostřelu, aby hned vzápětí cíl opět ztratil. Ayako v ten moment prudce akcelerovala, vypálila salvu šesti střel, které se smrtelnou přesností polily trup Garonova stroje, právě uprostřed jeho úhybného manévru, pod jejiž náporem nezbývalo jeho TIE než jen smutně zablikat a na skeneru se nahlásit na seznam ztrát. Tím ale neskončila, okamžitě přešla do naprosto šíleného akrobatického manévru který jsi stěží dokázal jen pozorovat, natož sledovat a ve vteřině ti zmizela z dohledu.

Trhnul jsi ovládáním, byl to reflex. Reflex na nějž se tvé tělo chystalo už od opuštění tančícího pole, automatické trhnutí ruky volající po záchraně, po bezpečí, otáčející tvůj letoun směrem odkud přiletěl. Směrem k tančícímu poli, směrem ke krytí, směrem k Hyun Ayako.
Její TIE stál přímo mezi tebou a tančícím polem. Jen se tam tak vznášela čelem k tobě a skoro jsi cítil jak si tě měří pohledem, jak si užívá tvůj pohled, když ti dochází co se právě stalo.

Celý její souboj s Garonem nebyl ničím jiným než pastí, pastí na tebe. Všimla si tě na skeneru hned, jak jsi opustil tančící pole a okamžitě si dala dohromady, jakou taktiku bys asi použil, kdyby souboj rychle dokončila a vyrazila na tebe. Neměla zájem se s tebou honit v tančícím poli, ale neměla ani zájem, nechat tě uniknout. Proto spustila hru na honěnou, malé představení na přilákání kořisti, hru o nervi. A jakmile ses chytil, sklapla past a odřízla tě od tvé dost možná jediné výhody. Zvolila za vás za oba, kde se tento souboj bude odehrávat a rozhodně ti nemínila dovolit se dostat zpět do pole.

Ještě vteřinu tam tak stála a čekala. Vteřinu, než vyrazila přímo proti tobě. Rychle jsi zkontroloval skener. Z dostřelu vás dělilo pár metrů, pár vteřin. Letěla na tebe, přímo, plnou rychlostí, připravená vystřelit. Tuhle taktiku už jsi v simulacích viděl. Instruktoři jí rádi nováčkům vtloukali do hlavy aby je naučily si kontrolovat a seřizovat letouny. V maximálním dostřelu totiž i ty nejlépe seřízené zbraně měli přílišný rozptyl nato aby efektivně zasáhly cíl, byla to vlastně hra, kdo dřív uhne, kdo dřív trefí, kdo má lepší letoun. TIE nebyly na takovou hru vybaveny nejhůř, už poloha jejich zbraní jim proti většině letounů dávala jistou výhodu, o tvaru nemluvě. Teď ale proti tobě letěl také TIE a šance byli víc než vyrovnané. Asi chtěla souboj ukončit co nejrychleji. Jistě, stejně dobře to mohla být největší chyba, jakou Hyun Ayako mohla udělat. Tvůj letoun jsi nikdy nezanedbával a zbraně jsi měl seřízené dokonale, nebo minimálně stejně dobře jako ona, mohla to nakonec tedy být jen hra nervů, postřehu a štěstí. Neměla-li ovšem Ayako opět nějaký trik v rukávu, což se u ní nedalo vyloučit nikdy.

Uživatelský avatar
Kosta
Kadet
Kadet
Příspěvky: 23
Registrován: 20.3.2012 20:07:29
Bydliště: Habalaga Bagala

Re: Let ke hvězdám a do pekel (Kosta)

Příspěvek od Kosta »

Coruscant; cvičná oblast Argos:

Ja debil! Ja kretén! Zvolal som nahlas, keď sa mi pred očami udialo to, čo sa udialo.
Naletel som jej. Všetko to bola pasca! Ona sa so mnou len hrala, trápila Garona len pre to, aby som mu vyletel na pomoc, len pre to aby ma vylákala z tancujúceho poľa. A teraz, behom niekoľkých sekúnd ho zostrelila a zablokovala mi ústupovú cestu späť k polu. Som nahratý.... toto je koniec.... Aaaa! V hlave mi zúril uragán myšlienok. Už zase.
TIE stíhač inštruktorky Hyun Ayako stál medzi mnou a tancujúcim poľom. Pohľadom som skontroloval skenere, či naozaj je jej stíhač tam kde je, bolo to totiž neuveriteľné. Dvomi úskokmi zostrelila Garona a zároveň sa premiestnila na úplne inú stranu. Stíhač tam stál, bez pohnutia, len niekoľko sekúnd, ale zdalo sa mi to ako večnosť. Cítil som, ako ma z poza kokpitu pozoruje, premeriava si ma pohľadom, chladným pohľadom lovca. Chystala sa zaútočiť, to bolo jasné.
Všetko to bola len pasca, aby ma vylákala von z pola. Nechcelo sa jej ma tam naháňať, tak ma vylákala von, aby sa so mnou utkala v ako tak otvorenom priestranstve. Teraz som nahratý. Wrexa som dostal, ale teraz ma asi šťastie už opustilo. Teraz.... Myšlienky utíchli, strnul som. Vyrazila proti mne!
Letela plnou rýchlosťou, priamo na mňa. Bolo mi jasné, o čo jej ide. Skener mi ukázal, že od ideálneho postavenia pre streľbu nás delí už len niekoľko metrov. Nečakal som, prudko som zatlačil páku cyklického riadenia v pred, aby stíhač zrýchlil čo mu len jeho konštrukcia dovoľovala. Zatlačilo ma do sedačky.
Kto skôr uhne, kto skôr koho trafí. Preletelo mi hlavou.
Presne o to tu išlo, kto skôr spustí paľbu a kto má lepšie zoštelované zbrane, koho zbrane sú presnejšie a majú menší rozptyl. Veril som si, s každým metrom ktorým sme sa k sebe blížili, som si viac a viac veril. Včera večer, pred dnešnou skúškou, som totiž ostal ešte v hangári a zriaďoval a zoštelovával palubné zbrane ešte raz, i keď ostatný piloti z našej letky si išli sadnúť do baru pre pilotov na pár drinkov. Dúfal som teda, že moje zbrane budú lepšie, alebo aspoň rovnako dobre zoštelované ako zbrane môjho súpera. Na skenere ubiehali čísielka neskutočne rýchlo, blížili sme sa k sebe, blížili sme sa k vzájomnému dostrelu. Delilo nás od toho možno už len pár sekúnd, atmosféra v kokpite vrela každým metrom.
Ešte kúsok! Privrel som oči, ako som sa chcel sústrediť na nadchádzajúci stret.
Išlo o veľa, kto skôr vystrelí a kto má lepšie zoštelované zbrane. Tiež išlo o to, či má Ayako nejaký záložný plán v rukáve, pri nej totiž nikto nikdy nevedel. A hlavne išlo o to, keby ani jeden druhého netrafil, aby sme sa nakoniec obaja vyhli vzájomnému zrazeniu sa. Ale nad tým som nerozmýšľal.
V tom skenere zablikal, ako sme obaja vleteli do vzájomného ideálneho dostrelu. V ten moment som mal pocit, ako keby v okolo zamrzol. Všetko stíchlo a ja som mohol počuť tlkot vlastného srdca. Moje nervózne rýchle dýchanie vystriedali pomalé hlboké nádychy. Teraz sa mohlo rozhodnúť o všetkom. Stlačil som reflexívne spúšť palubných zbraní na ovládacej páke.
SEMPER FIDELIS

Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“