Výcvik pro Nyu29(Tarral)

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Výcvik pro Nyu29(Tarral)

Příspěvekod Jordi Linx » 09.10.2011 16:27:20

Korriban, Sithská Akademie: (probíhá rok 3970 BBY)
Stál jsi před osobou, která si říkala Jorak Uln. Byl ti představen jako ředitel budovy, kde jsi již mohl pobývat po jeden den. Osoba, která tě přivezla, se ani nezdráhala tě představit, jenom ti říkala, že bys mohl dosáhnout něčeho velkého. Poté jste přiletěli sem, zde jsi přespal ve velice jednoduchém pokoji s jedním stolkem a postelí, dostal jsi nějaká jednoduchá jídla a nyní jsi stál před Jorakem Ulnem.
Pověz mi, jaké je tvoje jméno? A čeho chceš někdy dosáhnout?
začal s jednoduchou otázkou, překračoval okolo tebe, což nepůsobilo zrovna nejpříjemnějším dojmem a čekal na odpověď. Snažil se působit co nejmohutnějším a nejsilnějším dojmem, jak jen dospělý člověk mohl. A také ho do jisté míry obklopovala jakási mrazivá aura.
Máš tušení, kde jsi? Kdo jsme?
přidal po chvilce další otázku a čekal dále na odpověď.
A neboj se mluvit tvou řečí, pokud tu někdo nerozumí Shyriiwooku, tak je to tupec a nemá tu co dělat.
dodal ještě a neopomněl připojit urážlivý výraz. Výraz, který zněl podobně, jako když ti bylo jako malému vyprávěno o útočící Anakkoně. Obrovitém hadovi, který se nalézal na tvém rodném Kashyyyku a jemuž se vyhýbali kvůli jeho nebezpečnosti i ti nejsilnější a nejstatečnější wookieové.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Příspěvekod Nyu29 » 09.10.2011 17:09:56

Korriban, Sithská Akademie:

Stála jsem v místnosti a kolem mě přecházel člověk, ze kterého jsem cítila velkou sílu.
Dával mi otázky a tvářil se děsivě. Ani nemusel, celým tělem jsem cítila, že je velmi mocný a velmy nebezpečný.
Jmenuji se Tarral a chci být velká bojovníce. A tohle místo.. Rozhledla jsem se. Tohle je místo na trénink. A vy jste velci bojovníci. Budete mě učit?
Co řekneme smrti, když ji potkáme???? .... Kde si byla tak dlouho!!!
Uživatelský avatar
Nyu29
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 69
Registrován: 09.10.2011 07:46:45
Bydliště: Hluboké lesy

Příspěvekod Jordi Linx » 09.10.2011 17:52:49

Korriban, Sithská Akademie:
Zdálo se, že tvá odpověď mistra Ulna pobavila, alespoň o tom vypovídal jeho hrubý a trochu chraplavý smích.
Ano, jsme bojovníci. A to ti největší. Ale jsme také krutí a nemilosrdní a to vůči všem i sami sobě. Jestli chceš patřit mezi největší bojovníky, tak to budeš muset přijmout. Jinak se nikdy nebudeš moct stát tak silnou, jako jsme my.
pronesl se zápalem Uln a stál před tebou, jakoby dosáhl nějakého triumfu. Až nyní jsi si mohla všimnout válce, který se mu pohupoval u pasu. Toho válce, který byl totožný s tím, jenž jsi ukořistila ještě na své planetě a stále jsi ho měla ve svém držení. Byl však odlišný ve svém zdobení a trochu i tvaru.
A toto je opravdu místo pro trénink, ale pokud budeš chtít zde trénovat, tak budeš muset nejprve trénovat jinde. A pod někým jiným, který to bude mít na starosti.
odpověděl ti na tvou otázku a s jednoznačným výrazem se před tebe postavil.
A nyní mi pověz, opravdu se chceš takovou jako jsme my?
zeptal se a měla jsi podivný pocit, že záporná odpověď by přinesla nepříjemnosti. Pocit byl tak silný, jako bys musela sama, beze zbraně přežívat v Zemi stínů, o čemž ti všichni z tvého okolí říkali, že je velice nebezpečné místo pro malé i mladé wookie.
-------
Rád bych tě požádal, aby jsi bloky textu s odlišným formátem(přímou řeč, popis, myšlenky) oddělovat do samostatných odstavců, vypadá to potom lépe. A zároveň se neboj více popisovat své pocity, gesta, svou postavu - přičemž připomínám, že hraješ za osmiletou, tak to také ber v úvahu
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Příspěvekod Nyu29 » 09.10.2011 18:10:39

Korriban, Sithská Akademie:

Velký muž se zasmál a začal opět mluvit. Šel z něj strach.
Chci trénovat a stát se silnou jako vy. Já půjdu jinde a budu trénovát s velkým bojovníkem.
Usmála jsem se, aby na mě nebylo vidět, že mám trochu strach.
Taky má vypínací meč, možná si budu moct nechat ten, co jsem našla.
Držela jsem meč pevně v ruce, abych si připadala bezpečněji. Nebyli tu žádné stomy, jen chlad a pocit přítomnosti mnoha lidí. Připadalo mi to tu nebezpečné a divné.
Musím se zeptat, jestli mi nechá meč, sice s ním moc nedokážu, ale nažene strach a je víc než jen drápy.
Zvedla jsem hlavu a podivala se muži do obličeje.
Můžu si nechat meč?
Natáhla jsem ruku z mečem před sebe, ale pevně jsem ho držela.
Co řekneme smrti, když ji potkáme???? .... Kde si byla tak dlouho!!!
Uživatelský avatar
Nyu29
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 69
Registrován: 09.10.2011 07:46:45
Bydliště: Hluboké lesy

Příspěvekod Jordi Linx » 09.10.2011 20:24:24

Korriban, Sithská Akademie:
Potvrdila jsi, že chceš trénovat pod vedením některého z těchto bojovníků a mistr Uln s tím byl očividně spokojen. Svědčil o tom úsměv na jeho tváři, byť vypadal i tak podezřele.
K tomu tě bude čekat ještě dlouhá cesta, ale my ti ukážeme, jak správně vykročit. K polednímu buď připravená odletět do místa, kde budeš ty a tobě podobní cvičit.
shrnul vše spokojeně mistr Uln a sledoval, jak mu ukazuješ svůj meč a ptáš se na něj. Překvapeně se na něj podíval a chvilku si ho zrakem pohlížel, aniž by si ho od tebe převzal, či se o to pokusil.
Kde jsi k němu přišla? Kde jsi přišla k této zbrani, která patří nám nebo naším zapřísáhlým nepřátelům?
zvýšil ostře tón a tys mohla pocítit podivný tlak. Jakési nutkání, že musíš odpovědět, ať chceš nebo ne. I výraz mistra Ulna se změnil ze spokojeného na přísný, nespokojený a podivně zlověstný. Zdálo se, že tvá odpověď může ještě změnit mnoho z toho, co by mohlo následovat. Mistr Uln před tebou nyní s očekáváním stál a čekal, jak mu odpovíš, nebo se zachováš. O tom, jak jsi se dostala k této zbrani tedy očividně nic nevěděl.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Příspěvekod Nyu29 » 09.10.2011 20:34:01

Korriban, Sithská Akademie:

Zamrazilo mě jak se změnila atmosféra v místnosti.
Vzala jsem ho tomu poraženému vaším černým mužem.
Bála jsem se, něco bylo špatně.
Je to zajímavá zbraň lepší než drápy, být s ní silnější. Jestli jsem udělala špatně, já vrátit.
Znovu jsem natáhla ruku z mečem, tentokrát jsem ho nechala volně na dlani.
Jestli si ho vezme zpátky, já budu slabá proti ostatním
pomyslela jsem si.
Co řekneme smrti, když ji potkáme???? .... Kde si byla tak dlouho!!!
Uživatelský avatar
Nyu29
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 69
Registrován: 09.10.2011 07:46:45
Bydliště: Hluboké lesy

Příspěvekod Jordi Linx » 09.10.2011 21:10:35

Korriban, Sithská Akademie:
Ze změny situace jsi byla vyděšená a snažila se situaci urovnat tím, jak se vše doopravdy sehrálo. Dokonce jsi jako gesto přestala meč pevně držet a byla ochotná se ho vzdát. Tvoje reakce mistra Ulna potěšila a to nejhorší jakoby rázem pominulo. Přesto přišel blíž, natolik, že stál skoro těsně před tebou.
Nech si ho a až přijde čas vyměníš si krystal. Do té doby, ať ti připomíná, jak dopadne každý, kdo se zprotiví vůli Sithů a postaví se proti nim.
pronesl mistr Uln napůl výhružkou, napůl jako poučení. Obojí z toho vyplývalo dost důrazně na to, aby to pochopil každý. Nevěděla jsi, jaktože to tak vyznělo, nebo jak to udělal, ale prostě jsi to v ten moment věděla.
Nyní se vrať do svého pokoje, sbal si věci, pokud nějaké máš a buď připravená než tě vyzvedne tvůj skutečný učitel. Nedoporučoval bych ti bloudit Akademií, pokud bys někomu překážela, tak by se mohl pokusit tě ... naučit, co si o tom myslí.
ukončil tvé stání před ním a na závěr tě s mírným pobavením poučil, co bys měla dělat. Varování však znělo opravdu vážně.
Věděla jsi, že cesta z tvého pokoje sem vedla nejprve dlouhou chodbou plnou odboček do dalších ubikací, kolem dvou místností vypadajících jako sklady, něčeho co vypadalo jako jídelna, přes velkou kruhovou místnost spojující mnoho chodeb a nakonec odsud chodbou vedoucí vzhůru do pracovny tohoto mistra.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Příspěvekod Nyu29 » 10.10.2011 08:43:01

Korriban, Sithská Akademie:

Poklonila jsem se mistrovi a vydala se zpátky do svého pokoje. Otevřela jsem dveře a protože mistr říkal , abych se snažila nikoho nepotkat, jsem nakoukla do chodby.
Nikdo tam nebyl, tak jsem jí prošla až na konec. Před kruhovou místností jsem chvíli vyčkávala. Necítila jsem ničí přítomnost a tak jsem ji přeběhla do jídelny.
Tady už lidé byly, ale protože jsem neznala jinou cestu, musela jsem tudy projít. Rozhlédla jsem se
Když nebudu vypadat jako, kořist nic se mi nestane.
Najednou mi zakručelo v žaludku.
Když už jsem tady tak se najím.
Snažila jsem se držet sebevědomí postoj, pomalím krokem jsem došla k jídlu, trochu jsem si nabrala, sedla si k opuštěnému stolu zády ke stěně a jedla.
Dojedla jsem, uklidila po sobě a prošla jídelnou ke skladům. Odtud už to bylo do pokoje jen kousek. Zalezla jsem dovnitř, sedla jsem si na postel.
Poletíme tam, kde budu cvičit, já a mě podobní. Mě podobní, pochybuju, že je tu někde další Wookie.
Seděla jsem,přemýšlela a čekala až se objeví můj učitel.
Co řekneme smrti, když ji potkáme???? .... Kde si byla tak dlouho!!!
Uživatelský avatar
Nyu29
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 69
Registrován: 09.10.2011 07:46:45
Bydliště: Hluboké lesy

Příspěvekod Jordi Linx » 10.10.2011 16:36:28

Korriban, Sithská Akademie:
Instrukce od mistra Ulna jsi nakonec vzala tak doslovně, jak jen to bylo možné a snažila se vyhýbat veškerému kontaktu, byť jenom očnímu. Rychle jsi probíhala cestou nazpět a zastavila se až v jídelně. Zde jsi sklidila několik nevraživých a podezíravých pohledů, ale jimi to skončilo a nic dalšího se nerozvíjelo. Nakonec jsi skončila ve svém pokoji čekajíc na svého učitele.

Uběhlo nakonec několik hodin, než se dveře otevřely a tam stál už na první pohled mrzutý člověk. Přeměřil si tě pohledem a nesnažil se zakrývat své zklamání.
Super, banda děcek a wookie mezi nimi. Vem si svoje věci a pojď za mnou.
dodal nakonec jenom úsečně neobtěžujíc se představit a tobě nezbylo, než si sbalit to málo, co jsi měla a vyrazit rychle za ním. Když jste opustili ubikace, tak se k vám připojila skupina převážně lidských dětí, kdy výjimkami byla pouze zabracká dívka a jeden twi'lek. Ostatní členové skupinky byli lidé a všichni vypadali buď natěšeně nebo vyděšeně. Takhle jste prošli Akademií ven, až na místo, kde byl přistavený raketoplán. Váš vedoucí vás nahnal dovnitř a sám zmizel v kokpitu, zatímco ty jsi zůstala s dalším patnácti dětmi prostoře raketoplánu, kde se nacházely pouze sedačky s pásy. Žádné z jiných dětí se moc nemělo k tomu, aby se o něco pokoušelo a všichni si tak jenom sedli na svá místa.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Příspěvekod Nyu29 » 10.10.2011 20:07:06

Korriban, Sithská Akademie:

Všichni jsme si v raketoplánu posedaly na sedadla a zapínali pásy. Vybrala jsem si sedadlo tak abych s jedné strany nikoho neměla, nehodlala jsem se spolčovat s těmi malými slabými tvory.
Jedno z dětí se pokusilo sednout si do sedačky vedle mě z druhé strany, ale stačilo trošku pozvednout obočí a nasadit správný výraz a uteklo pryč.
Seděla jsem v sedačce a přemýšlela o tom, co semnou teď bude.
Budu se učit a stanu se nejsilnější Wookie v …. kde vlastně? Vždyť domů už se nevrátím. Ani už není žádné doma, žádná rodina. Najednou mě popadl strašný stesk po mámě, po jejím objetí a připadala jsem si strašně osamělá.
Co řekneme smrti, když ji potkáme???? .... Kde si byla tak dlouho!!!
Uživatelský avatar
Nyu29
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 69
Registrován: 09.10.2011 07:46:45
Bydliště: Hluboké lesy

Příspěvekod Jordi Linx » 11.10.2011 00:15:11

Korriban, Raketoplán:
V raketoplánu si vybereš místo a jasně dáš najevo, že jedna strana je pro ostatní zapovězená. Tvůj fyzický vzrůst a hustá kůže ti v tomto propůjčovaly více než dostatečný přesvědčovací argument, když ne nic jiného. Mezitím už raketoplán mířil vzhůru od Korribanského povrchu, byť jsi to nemohla pozorovat z průzoru okna, či odněkud jinud. Vibrace však jasně naznačovaly, že jste vydali do pohybu.
Tvým největším problémem se tedy nakonec stala osamělost, která přišla skoro hned po startu. Pokusila ses ji zahnat porozhlédnutím se okolo sebe a mohla jsi vidět, že jedno z dětí začalo pofňukávat. Postavil se k němu dlouhovlasý zrzek a pobaveně se nad ním usmál.
Hloupé děcko, z tebe nikdy Sith nebude!
štěkl urážlivě, jak jen mu to jeho osmiletý hlas dovoloval a do stejně starého člověk hrubě šťouchl. Ten si ustlal na zemi jenom kousek od tvých nohou, ale nezdál se být pokořený. Vypadalo to, že je na vážkách, co udělat dál - prozradily ti to jeho oči, kterýma na tebe zadíval. Byly mátově zelené a měla jsi pocit, jakoby v nich někde byla nějaká jiskřička hněvu. Váš let se mezitím stabilizoval a otřesy ustaly.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Příspěvekod Nyu29 » 11.10.2011 07:06:35

Korriban, Raketoplán:
Když mi přistál u nohou ten človíček a podíval se mi do očí, moje osamělost se proměnila v lítost.
Navíc to, jak se díval, ho činilo zajímavým. Zvedla jsem oči a podívala se na útočníka.
S wookieskou rychlostí jsem vyskočila a chytila ho pod krkem.
Ty taky nemáš moc šančí stát se Sithem, si slabí a hloupý. Pomalu jsem ho zvedala dovzduchu.
Nikdy neprovokuj Wookieho, když chce klid.
Co řekneme smrti, když ji potkáme???? .... Kde si byla tak dlouho!!!
Uživatelský avatar
Nyu29
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 69
Registrován: 09.10.2011 07:46:45
Bydliště: Hluboké lesy

Příspěvekod Jordi Linx » 11.10.2011 15:56:57

Korriban, Raketoplán:
Něco uvnitř tebe tě přimělo zaútočit na toho, který se rozhodl utlačovat. Byla v tom cítit lítost, stejně jako to, co jsi viděla v pozadí očí černovlasého chlapce. Nemohla jsi tušit, co to bylo, co tě nakonec přimělo k tomu činu, ale přirozené reflexy, stejně jako život v nebezpečném prostředí byly pro tebe nespornou výhodou a během chvilky jsi zrzka držela pod krkem a křičela na něj ve svém jazyce.
Nech mě bejt ty chlupatá potvoro! A kdo má tomu vrčení rozumět!
bránil se jednou rukou, abys ho neuškrtila a druhou se ti snažil bušit do ramene. Hodně rychle však pochopil, že takhle tě rozhodně nepřemůže porazit, natož nějak zranit. Bušení rukou tedy ustalo a jeho pohled se začal soustředit do rohu raketoplánu za tvá záda. Otočila ses příliš pozdě, aby ti na hlavě přistál batoh jednoho z dětí. To tě rozrušilo natolik, že se zrzkovi povedlo dostat z tvého sevření. Chystal se tě udeřit do nějakého slabého místa, když jste byli oba zničehonic přimáčknuti zády ke stropu.
Tohle je transport, ne aréna. Na rvaní budete mít dost času na místě!
vyštěkl na vás tentýž muž, který vás dovedl až do tohoto raketoplánu a div, že mu z očí nesršely blesky.
Rozumíte mi?
dodal dost ostře muž a čekal, jak se mu na to vyjádříte. Zrzek se však zatím k odpovědi moc neměl.
----------------
Zatím jsi výraznou nápovědu nepotřebovala(což je jen dobře), přesto si dovolím nyní podotknout, že teď by ses mohla soustředit na své vnímání vývoje této situace. Na to jak osmiletá wookie ztratí svou výhodu v boji a je následně přišpendlena ke stropu bez možnosti se bránit.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Příspěvekod Nyu29 » 11.10.2011 19:05:37

Korriban, Raketoplán:


Držela jsem toho kluka pod krkem, když vtom jsem dostala batohem. Naštvalo mě to, a chystala jsme se jim pořádně namlátit.
Prašiví lidi, perou se mezi sebou, ale jak se objeví nepřítel jiného druhu, tak to hurá společně na něj.
Instinkt mě varoval před nebezpečím , ale než jsem se stihla pohnout, byla jsem přilepená na stopě.
Slyšela jsem mistra mluvit, byl naštvaný a já dostala strach.
Ano rozumím, odpověděla jsem, protože jsem tušila, že rozzlobit ho jen o trochu víc , by mělo strašné následky.
Byla jsem z mistra vyděšená, s toho jak snadno mě znehybnil, aniž bych si toho všimla, ale přesto jsem se dívala pořád na něj , nesklopila jsem zrak a dívala jsme se přímo na mistra.
Ten zrzoun mlčel. Nepřipadalo mi to jako dobrý nápad, spíš mi přišlo, že mistra dráždí.
Vtiskla jsem si do paměti jeho vzhled a pach, abych si to sním mohla po příjezdu vyřídit. Pomalu jsem zase dostávala vztek.
Hned jak k tomu bude příležitost musím si ho podat. Nehodlám ho nechat být, protože ty lidské stvůry, by si to mohly přebrat jako slabost a spojit se proti mě.
Jiný druh, společný nepřítel, tak oni myslí.
Bylo mi líto, že mistr zasáhl, chtěla bych z něj vymlátit duši, ukázat mu , že si nemůže jen tak na nikoho vyskakovat.
Musím jim ukázat, že jsem silnější, že proti mě nemají šanci a že jim nedovolím ubližovat tomu prckovy. Vztek ve mě pomalu narůstal.
Zlobila jsem se taky na sebe. Bylo hloupé nechat se nachytat při něčem tak bezvýznamném, co jsem mohla skončit jedinou ranou.
Kdybych si uvědomila, že mi nebude rozumět a rovnou mu namlátila, nemusela bych teď být na stropě.
Tohle už se mi nesmí stát, nesmím se nechat zaskočit, musím rychleji myslet i jednat. Budu od začátku makat a budu silnější než oni všichni dohromady, přejela jsem pohledem po dětech v raketoplánu. Musím být největší válečník, ale musím taky myslet. Pomalu jsem se uklidnila a pozorovala mistra a čekala co bude dál.
Uživatelský avatar
Nyu29
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 69
Registrován: 09.10.2011 07:46:45
Bydliště: Hluboké lesy

Příspěvekod Jordi Linx » 11.10.2011 22:30:03

Korriban, Raketoplán:
Před mistrem jsi nemohla jinak, než přiznat pokoru a svou porážku, ale jenom od něj, ne od člověka s nímž jsi bojovala. Nakonec jsi se octla zpět na zemi a to dříve než člověk, který přiznal, že rozumí až o něco později po dalším výhružném pohledu od mistra.
Jestli uvidím ještě nějaký náznak potíží, tak se budete učit dýchat vakuum!
zalamentoval rozezlený mistr, než opustil místnost zpět směrem do kokpitu. Zrzek se s reptáním vrátil zpět na své místo a nic dalšího už nahlas neříkal, zatímco černovlasý kluk, jemuž bylo ublíženo ti věnoval veselý úsměv, než se i on vrátil na své místo.

I tobě nezbylo nic jiného než vyčkávat, co se bude dít. Trvalo to asi čtvrt hodinu, než váš raketoplán přistál a mistr se navrátil z kabiny.
Teď poletíme velkou lodí do našeho cíle, odlehlé planety, kde budeme moci v klidu trénovat.
informoval vás, zatímco jsi z toho všeho měla ne tak dobrý pocit, jak doopravdy věta zněla nahlas.
Pojďte v klidu za mnou a ukážu vám vaše pokoje, z nich nebudete zbytečně courat po lodi jinam, než do jídelny!
varoval vás nejspíše váš mistr a poté vás z raketoplánu vyvedl do prostorného hangáru lodě, která raketoplán mnohonásobně převyšovala. Z hangáru jste vyrazili dlouhou chodbou, než jste nastoupili do širokého turbovýtahu a vyjeli o poznání výše. V následující chodbě vám mistr ukázal vaše pokoje - jednalo se o jednoduché místnosti s lůžkem, nočním stolkem, židlí a skříní na oblečení. Zároveň vás informoval, že až nadejde čas, tak si vás všechny vyzvedne.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6571
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Další

Zpět na Dokončené výcviky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Bing [Bot] a 5 návštevníků

cron