Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Zde jsou umístěny všechny dokončené výcviky.

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Příspěvek od Heinz »

Z kdovíkud zpátky do reality

Odpověď poslouchám s nevěřícím výrazem nejen v očích, tyhle řeči nepřipouštějící diskuze se mi ani trochu nelíbí. A na můj mozek působí jako spínač, který okamžitě spustí varovnou sirénu.
Jak – nechat? Já se nikam nechystám, sakra! Co hodlá udělat?! Vždy-
S leknutím se otočím k dveřím, které se náhle rozletí, a už nestačím zareagovat. Začne mě stahovat vír. A já se nedokážu ubránit.

Ještě než otevřu oči, vím, co mě bude čekat. Realita. Takže jsem zklamala, neuspěla jsem, podlehla. Jsem na nic padawan, na nic člověk... a hlavně, přítel. Jen mou chybou už je pozdě...
Ale ne! Určitě ještě není konec, vrátíš se tam, už neuděláš stejný chyby! Ještě máš šanci!
Otevřu oči s novým zápalem, který mi ale začnou hasit slova Kevina.
Problém..., jo, dobře, máme problém. A co? Všechny problémy maj svý řešení, i ty zdánlivě neřešitelný. Ne, žádnej problém neexistuje!
„Musím se tam vrátit!“
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od Garth Devilman »

Realita - nemocnice

Situace byla vážná. Kevin se kousal do rtu a z Ann se přes její jedijský klid nedalo vyčíst prakticky nic. Pak jakoby si mezi sebou pohledem střihli.

Kahrio, byla jsi mimo šest hodin. Na setkání se to hemží demonstranty a navíc jsme dostali typ na zavraždění jednoho z představitelů.... Nadechl se Thran a Jedi pokračovala:

Nevíme co se může stát, když se tam vrátíš. Lékaři, už chtěli zasahovat, ale použila jsem vše co znám, abych tě dostala zpátky. Jestli tam teď půjdeš, tak jdeš s kůží na trh bez záruky vrácení peněz.

Kevinovi začal zuřivě pískat komunikátor, ten to ale ignoroval.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Heinz »

Realita, a kdo o ni stál?!

Proč nemluví, proč sakra nemluví?! Když je to tak vážný, tak proč, zatraceně, oba tak zdržujou?!
Mlčej sotva pár sekund, ale vzhledem k napětí, tak silnýmu, že mi rezonuje v hlavě, mám pocit, že to trvá věčnost. Mlčej sotva pár sekund, ale já už koketuju s myšlenkou, že jim to z palice vymlátím. Kevin a jeho nervozita, a co hůř, ten trapnej klid elominky, ten iritující tupej klid...
Seš po lobotomii nebo co? Jak tupá schránka... dostat pěstí, určitě ani nehneš brvou!
Její klid ve mně znovu probouzí vztek, uráží mě – jak může bejt v tuhle chvíli klidná?!
A pak konečně Thran promluví.

Šest hodin?! Jak to mohlo bejt šest hodin?! Šest mizernejch hodin se mu procházíš po mozku a nejseš schopná ho z toho dostat? Ty pitomče! Ale podruhý už to zvládneš, musíš! Nemůžeš si dovolit stejnou chybu!...
Mimo první informace sotva vnímám, co říká, kašlu na to, moje priority jsou jinde, jsou u mistra... A celej svět mi může vlízt někam. Zato Bothu slyším až moc dobře – tedy, alespoň jednu část jejího žvanění. A tak se hráz tý bahnitý přehrady vzteku konečně protrhne.
„Takže to jste byla vy?! Všechno kvůli vám?! Stojíte si tu s tím svým falešně kamenným ksichtem a říkáte mi, že bych ho z toho dostala, nebejt vás? Kurva! To vám na něm vůbec nezáleží nebo co? Vždyť jste tam byla taky, možná kdybyste se nestarala o to, jak mi všechno zkazit, a raděj mi pomohla, už bysme nic z tohohle nemuseli řešit – teď by tu byl! A při vědomí! Víte aspoň co se s ním děje, nebo tu jen s rádobyvědoucím výrazem pseudofilozofujete? Protože, překvapivě, z „nemoci z minulosti,“ jak jste to nazvala, se běžně neupadá do kómatu! Ale co se vůbec ptám, umím si odpovědět sama - víte stejný hovno jako já!“
Řvu, řvu, protože musím, jinak bych začala bulet, jenže bulení je pro slabochy, a já už nechci bejt nikdy slabá. Nikdy. Jsem udýchaná, hysterie vyčerpává... Ale já mám ještě energie dost - alespoň té negativní.
„Dostanu ho odtamtuď, ať se to vám dvěma líbí nebo ne, a nenechám nikoho, aby mi v tom bránil...“
Už neječím, ale člověk nemusí křičet, aby byla v jeho hlasu poznat zloba.

Musím tam znovu...

------
Tvrdá ruka Gunganátora konečně odpovídá... :D
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Garth Devilman »

Nemocnice - slovní kanonáda

Zdálo se, že všichni tvůj výstup přežili relativně bez následků. Kevin sice vypadal, že by tě na místě přišpendlil ke zdi, ale vzhledem k nerovnováze sil drtil jazyk mezi zuby: Vím, že jsou Jediové volnomyšlenkáři, důkazy tady jsou ve zdvojené formě, ale jestli se nevrátíš do tří hodin, tak vlastnoručně ukrojím tvému mistrovi palici nejbližším skalpelem, co tu najdu. Ty se k sebevraždě nabízíš dobrovolně, takže zbavit svět člověka, jenž má na rukou krev statisíců je ospravedlitelná...

Dobrá Kahrio, vyhrála si.
Poví Ann prostě.


Kdoví kdesi


Probudil tě mořský šum a nehorázné horko. Zjistilas, že ležíš na pláži a pár kroků od tebe nějaký muž sedí v křesle otočen zády k tobě, drží v ruce plechovku od nápoje a pozoruje vodu.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Heinz »

To jsme ale veselá banda

Vlastně nečekám, že budou dvakrát liberální, ani nepočítám s tím, že mě jen tak pustí, proto se už v duchu připravuju na plán B, únikovku.
Kevin je možná voják, ale já mám Sílu, zbavím se ho, určitě... a ta elomianka? Je to mistryně, ví, co dělá, je lepší, mnohem lepší než já...
Ale já sázím na moment překvapení, třeba ta naivka pořád doufá, že se budu chovat jak pitomej padawánek, kterej by si nikdy nedovolil protivit přímýmu rozkazu. Třeba pořád doufá, že mi podvědomí zabrání ji napadnout.
Ale copak mi ještě na něčem z toho záleží? Nemůžu čekat, že se po tomhle budu moct vrátit – a nejsem si jistá, jestli ještě budu chtít. Celej ten pokrytectvím prolezlej debilní Řád! To oni za tohle můžou, jen oni! Jediný, co v životě mám, mi umírá před očima... tak ať si vyserou voko s žvástama o vyšším dobru a oběti! Jsou to kecy, nic než kecy!
Kevin se neudrží, ale já mu věnuju pozornost jen okrajově – to, jak se bude situace vyvíjet, teď záleží jen na rytířce. Jsem napjatá, příšerně napjatá. Tak, že se ze samého soustředění až klepu, v uších mi hučí adrenalin a probublává vztek, stačí tak málo, tak málo... A někde hluboko v hlavě, tak hluboko, že si to sama sotva uvědomuju, se pomalu ale jistě rodí přesvědčení, přesvědčení, že nenechám nic a nikoho, aby mě zastavil – i kdybych ho měla zabít.
A pak najednou Jedijka promluví, a já mám pocit, že jsem se náhle probudila ze sna, ale mý vědomí v něm zůstalo. Jen hodně pomalu mi dochází, co to vlastně řekla.
Takže mi nebudou dělat problémy? Mám volnou cestu? No do hajzlu!
Obrovskou úlevu ale záhy vystřídá další napětí, ten hlavní úkol mě ještě čeká.

Back to black

Šum, který mi klepe na mozek jako pořádná kocovina. A horko, z kterýho mám kocovinovou dehydrataci... Ale hlavní je, že jsem zpátky - druhá šance, druhý pokus. A je dost možný, že taky poslední věc v životě, kterou udělám... v tom měl Kevin pravdu – to, co dělám, je možná trochu netradiční, ale pořád skorosebevražda, něco, co je skoro nemožný zvládnout.
Ale právě proto to zvládnu.
Vyflusnu pár zrníček písku, které mi nepříjemně skřípaly mezi zuby, a konečně se zvednu na nohy. Slunce je vážně prudký a agresivní, chvíli trvá, než si na něj zvyknu natolik, abych vydržela alespoň s přivřenýma očima koukat bez slzení a mrkání. A abych dokázala zaostřit na lehátko, musím si rukou clonit. Debilní žhavá koule.
Nezkoumám, jestli je ten někdo na křesle mistr, známá nebo neznámá osoba, koneckonců, je to jeho podvědomí – i když nebude vypadat jako on, i když mě bude ignorovat, je to stále Rennil. Jako všechno tohle kolem, takhle pláž, tohle horko... když to nestihnu, bude to snad znamenat, že budu on i já?!
Do banthí řiti, soustřeď se, nenech se ničím vykolejit!
Postavím se vedle něj a ani se na něj nepodívám, vlastně jen koukám do prázdna, aniž bych skutečně používala zrak.
„Tak jsem tu zase. Znova. A dost možná si sem jdu pro smrt, nebo něco horšího... Než nás přerušili, říkal jste, že se vám můžu hodit. Tak do toho... nebo, vlastně – Riskuju tu možná víc než život, proto chci odpovědi, proč tohle všechno, je to jen exkurz do minulosti? Obžaloba? Fňukání? Chcete se vůbec zachránit?“
Musela jsem se zeptat, ale s odpovědí už ani nepočítám, tady se to řídí podle jiných pravidel...
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Garth Devilman »

Míchaně bohatá představívost - Black Hole or White Ace

Budeš ještě dlouho takhle vyšilovat? Otáže se tě podivně známý hlas.

Záhy seznáš, že stojíš naproti svému vlastnímu obrazu. Ať už se jednalo o koholiv nebo cokoliv, tak vypadala rozhodně klidněji než ty. V očích jí hrají pobavené jiskřičky.


Čeho jsi dosáhla? To chceš jen bezděčně zahodit život pro nic? Uvědom si kam ses do teď dostala a co jsi dokázala? Jaká byla poslední mistrova slova?

Pojď dál Kahrio, no není to krása? Oslovil tě Rennil. Bezděky ses podívala po své kopii. Byla jsi tu jen ty s mistrem.

Asi už ti došlo, že k vyřešení hádanky je potřeba nějaký klíč. Takže, jak ti mohu být nápomocný?
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Heinz »

Relativita reality – Aneb kdybych chtěla zrcadlo...

Odpověď je úplně zcestná, ale to není to, co mě zarazí, ostatně, to jsem čekala. Vlastně, sotva vnímám, co mi říká, když si uvědomím, že i hlas je úplně jiný. Jestli se teda dá říct jiný o hlasu, který slýchám šestnáct let. Sotva vnímám, co mi říká, když mi dojde, „kdo“ to mluví...
V těle mi proudí stále ještě příliš mnoho adrenalinu, který mi nedovolí pustit pocit překvapení nebo dokonce vyděšení, z řetězu, nakonec, není to ještě ani pět minut, co jsem byla rozhodnutá napadnout mistryni. Vždyť ani nemůžu bejt vyděšená... ale o to větší mám vztek.
Mlčím, když mluví... nebo snad mluvím?, ale mám chuť jí-sobě, dát pěstí... Nepřekvapuje mě, že vidím sama sebe, jak by mě tady ještě něco mohlo překvapovat? Ne, nejsem překvapená, protože... proč vlastně? Vždyť to, že tu stojím sama před sebou, má svůj význam, jsem to pořád já, kdo se tu zhmotnil...
Ale to ještě neznamená, že se jejími-mými slovy nechám nějak ovlivnit. Ne, VÍM, že se jimi ovlivnit nenechám!
Chceš mě snad demoralizovat?! Co tímhle sakra sleduješ? Předtím jsem selhala, teď nehodlám udělat stejnou chybu, ani náhodou nehodlám... Že jsem neuspěla? Teď uspěju! A žádný pochyby, -žádný!- nenechám, aby mi do toho kecaly! Takže – drž hubu! A poslední slova? Ty si moc dobře pamatuju -
„Mohla by ses mi tu hodit.“
Slova drtím mezi zuby, a spíš jen vrčím, než skutečně srozumitelně hovořím. A pak se k mé kopii obrátím zády, už se dál nenechám zdržovat, nikým.
Mohla bych se tu hodit... tak do toho...

Nepospíchám. Tak nějak tuším, že čas si tu hraje svou vlastní hru, kterou stejně jeho naháněním neovlivním. Jen pohledu tam, kde před chvílí stála ona-já, se neubráním, nechci ji mít v zádech, ať je jakkoli nereálná. Asi. Ale tam, kde stála, už je jen prázdná pláž, je pryč...
Doufám, že navždycky.
Postavím se vedle mistra Rennila, ale na něj se nepodívám, můj zrak zdánlivě poutá vlnobití. Ve skutečnosti mě ale zaměstnávají myšlenky, až podivně klidné oproti předchozí smršti emočních výkyvů a hysterčení. Vlastně, nejen myšlenky, sama se cejtím nepřirozeně, neadekvátně k situaci klidná. Tak moc, že mi ani to, že konečně hovoří konstruktivně, nepřijde divný.
Ano, klíč... Ale jakej? Pokusy, to, že vlastně není Jedi, falešná sestra, výbuch, paranoia... co to má společnýho? A proč vůbec tenhle svět?! Počkat...
„Kde to jsme, skutečně...“
Něco v mým hlase jasně říká, že nemám na mysli ani moře, ani pláž...

------
Ha! Necelá A4 za plus mínus 11 hodin, to si snad napíšu do deníčku (a snad si ho kvůli tomu i zavedu... :D)
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Garth Devilman »

Teď už ani autor neví kde... Nebo ano?

Jsme tady...

Zjistila jsi, že ležíš spoutaná na lůžku vedle Rennila v onom vědeckém komplexu a nad vámi se v poslechové místnosti tyčilo jeho dvojče.

Kahrio, nemělas jsem chodit. Šeptal mistr vysílením.

Gerllane, co tím sleduješ? Jo, seš borec dostat se do hlavy dvojčeti přece není rak velkej problém že jo?
Máš štěstí, že nedoplivnu tak daleko... Zachroptěl mistr.

Ale no tak Gerlane, to tu vážně děláš show jen pro tu malou? Oba dobře známe fakta... Transport s neteří? Záhadné vraždy a vyšetřování DOP? Oba dobře víme, že nepotřebujeme slova. Ale kdo by pak vyprávěl příběh? Síla nebo snad potrhlý pisálek co si honí triko? To se asi nikdo nedoví.

Klon, či kopie, byl nastálou situací přímo unešen...
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Heinz »

Možná se začíná vyjasňovat

První zjištění – ležím.
Druhý zjištění – rozhodně ne na plážovým lehátku.
Třetí zjištění – nemůžu se pohnout, protože mám spoutaný hnáty. Oprava. Mám spoutaný celý tělo.
Tak takhle chutná bezmoc? Zatraceně nepříjemný pocit...
Čtvrtý zjištění – kolem mě rozhodně není moře ani písek, ale šedivý a tísnivý stěny. Stěny, který moc dobře poznávám, jenže minule jsem byla nahoře, v pozorovatelně. A to znamená...
„Pusťte mě, sakra!“
Počínající paniku ale ubijou slova mistra. Ale nezasáhnou mě ani tak slova jako hlas, hlas člověka, kterýmu pomalu docházejí síly. Hlas, už sám o sobě děsivý, z úst takhle blízkého člověka zní příšerně. Ale na odpověď už čas nemám, promluví někdo jiný, ačkoli – skutečně jiný? Zní stejně jako mistr, ale přeci to mistr není, ten přece mlčí...
Zaostřím na místo, odkud ho slyším, do pozorovatelny. Předtím jsem si ve zmatku nevšimla, že tam někdo je, teď už ale není pochyb. Stojí tam. A vypadá víc než povědomě.
alší vize? Ale ne, vždyť říkal... dvojče? Copak má Rennil dvojče?! Vážně vypadá stejně, na druhou stranu, proč by se o tom nikdo nezmiňoval, o sourozenci by se vědělo, kdyby tedy... u Síly, je to snad – je to snad klon?!
Připadám si jak v absurdním snu, ale informace se pomalu usazují na svá místa, všechno do sebe začíná zapadat.
Dyas přece objednal klony... dělali předtím pokusy na dětech? Ta cizí osoba schovaná v Síle, vraždy, do kterých byl zapojený sám mistr Rennil... a co když to nebyl on? Dyas odvedl Gerllana z Řádu ještě jako malého, udělal z něj pokusnýho králíka, vyrobil jeho klona, ale povahu nelze naklonovat, a při klonování se může zesrat všechno. Vzniknul nepovedenej klon, možná psychopat... proč zabijel ty papaláše? Senátory a tak dále? Že by do toho byli nějak zapleteni? Nebo má vlastní důvody, to je jedno... Mistr je chtěl chránit, proto se staral o tu holku, proto musela mít ochranu – a proto se setkal s většinou obětí, spojení mezi Sílu ovládajícími klony musí bejt silný. A nebo do toho byl sám zapletenej? Je to komplic? Nebo jsem zase úplně vedle?! Kurva!
Uklidním dech, zavřu oči a snad poprvý za tuhle dobu se vědomě pokusím spojit se Silou, chci je vnímat, ne vidět, chci získat jistotu, zjistit, jestli je ten klon reálný. Chci vidět jejich spojení v Síle... chci, aby mi Síla konečně pomohla. A pak, stále se zavřenýma očima, stále koncentrovaná v té životní energii, promluvím.
„Takže... vy jste klon? A tohle všechno je vaše práce? Mistr Rennil vás chtěl zastavit, proto se vám vloupal do mysli, je to tak? To vy máte na svědomí ty vraždy, možná i ten výbuch... to vy nás sledujete, mám pravdu? A určitě budete vědět, kde je ta holka.“
Mluvím klidně a jen tak nahlas, aby mě v pozorovatelně slyšel, ale přesto je v mým hlase cítit napětí a snad dokonce i tvrdost.
„A teď nás pusťte. Hned!“
Tentokrát v hlase zazní veškerá dominance, který jsem schopná, a rozhodně v něm zazní arogance, protože i když jsem přivázaná v týhle příšerný laboratoři, i když jsem na vlastní oči viděla a na vlastní uši slyšela, co se tu dělo, a i když vím, že stačí tak málo a můžu zažít to samý, nemám strach. A asi jsem největší idiot v galaxii.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Garth Devilman »

...A hvězdy svítili, svítili jasně...

Co začít slůvkem prosím? Otázal se klon.

Nicméně tvá pouta povolila.

Zdejší interiér nemá žádný význam. Synchronizace je užitečná. Pro jedince je obtížné udržet takovou emoční bombu a nezhroutit se. Ale pro někoho se stejným genetickým kódem je to lahůdka. Řekni, co mi brání, aby Rennil vyvraždil celou tu vaši sebranku? Praxi už vtom má...

Zmiz odsud Kahrio!
Sýpal mistr.

Stačilo zasýt semínko a nechat ho růst...

Umění boje je vědět, kdy můžeš a kdy nemůžeš vyhrát. Děkuji Síle za to, žes byla mou padawankou. Teď běž, zdržím ho!
Vybídl tě mistr.

..Ta pochybnost stačí...

Musíš mě nechat jít, nenuť mě tě prosit.
Na mistrově tváři se objevil úsměv.
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Heinz »

Světlo v temnotě... rudé

Upřímně, čekala jsem všechno... ale ze všeho nejmíň to, co se stalo. Ale pouta skutečně povolila. Jo, sice to je překvapivý, ale já už vlastně moc překvapená nejsem, už jsem si zvykla, že tady mají zdánlivě nelogické věci své opodstatnění. Vždy mají svůj důvod. Proto se jenom posadím na lůžko a veškerou svou pozornost věnuju klonovi. Vlastně, veškerou ne, poslouchám, ale v hlavě mi víří jiné myšlenky.
Stačilo by tak málo, vím, vážně vím, že bych to dokázala... už jednou se mi to podařilo –skoro– a uložilo se to do mě jako nezničitelná složka, sice schovaná, ale kterou bych mohla kdykoli znovu otevřít. Jen se natáhnout po Síle, vložit se do ni, koncentrovat ji a pak jen přikázat... stačí fakt tak málo a toho hajzla uškrtím. Vím, že bych to dokázala, vážně to cejtím...
Ale místo toho se donutím probudit z opojení.
Nech toho! Nemůžeš tady používat jen tak Temnou Sílu, jediný, komu bys uškodila, je mistr Rennil! Tady sakra nemůžeš dělat nic, co by mohlo jeho mysl porušit, co by mohlo zničit tu podělanou strukturu, která to tu drží pohromadě! Hovado jedno, nad čím to sakra uvažuješ?!</i>

A pak uslyším mistrova slova, díky kterým mi málem vyhrknou slzy do očí, ale ne slzy smutku nebo lítosti, slzy bezmoci. Nic není tak příšerný jako bezmoc, vážně, nic.
Tohle neříkej, sakra! Nemůžu jen tak odejít, já vím, že by to bylo lepší, protože to já jsem tu vetřelec, ne tvoje umělý dvojče, to já ti kradu síly... Jenže já tě nemůžu jen tak opustit, nemůžu se na tebe vysrat! Chápeš to?!
Sice jen v myšlenkách, ale samovolně jsem Rennilovi začala tykat, proč? Ani nevím... Ale možná proto, co už mi je dávno jasný - ať jde Řád se svou hierarchií do prdele, Gerllan Rennil je jako můj otec, kterého mi ti šašci vzali. A já svou rodinu neumím opustit, ne, když by snad mohla být ještě nějaká šance. Možná. Snad...
Ale jaká? Jak ho zachránit, když nesmím nic udělat?!
Ale pak mi na mysli vytanou slova klona, tedy, alespoň některá - „...co mi brání, aby Rennil vyvraždil celou tu vaši sebranku...“, „stačilo zasýt semínko...“ A tma, v které se už tak dlouho topím, se rozevře, aby nechala svítit malý proud světla. Naději, i když si uvědomuju, že splatitelnou jen za obrovskou cenu.
Otočím se na mistra, který mě snad zná natolik dobře, aby už z pouhého pohledu poznal, že ho nehodlám poslechnout, ale že mé rozhodnutí není jen pubertální vzteklost, že si uvědomuju rizika i bolest, kterou mu svou přítomností způsobuju. A že si uvědomuju i následky, které svým rozhodnutím můžu přinést. Teda, do té míry, do které si je lze představit.
„Je mi líto, ale nemůžu jít, ne dřív, než vyčerpám všechny možnosti.“
Má tvář je zašmutilá, stará... ale klidná. Otočím se ke klonovi, rozhodnutá neposlouchat jakékoliv námitky mistra. Sice mluvím k oběma, ale hlavně musím přesvědčit kopii, ta je teď skutečné ohrožení.
„Ano, nic vám nebrání zničit Řád, stejně jako vám nic nebrání v tom, zničit mě, nebo mě tu nechat, protože Rennil už dlouho nevydrží, a tak budeme oba ztraceni. Jo, to vím...“
Chvíle na odhodlání.
„Máte nad ním moc, nevím jak velkou, ale máte. Ale jste jako bratři, jediná rodina, kterou máte... Proč bojujete spolu, když skuteční viníci jsou jinde? Jediové... vy mi říkáte, že mistr je může na váš jedinej rozkaz zničit, já se ptám...“
Zadrhne se mi hlas, každé slovo je najednou tak těžké vyslovit, ale já vím, že musím.
„...já se ptám, proč ne? Oba jste zažili víc bolesti, než by si kdokoli zasloužil a ti, kteří za to můžou, si klidně běhaj po světě a kážou o morálce!“
Hlas se stává jasnějším, dostává se do něj vztek.
„Ti pseudomoralisti mě sebrali rodičům, jen aby mě kvůli jednomu malýmu pochybení nechali shnít při okopávání zeleniny. Ale pak se objevil Gerllan a celej ten mizernej život byl najednou perfektní, otočil se o sto osmdesát stupňů. Víte, Gerllan Rennil je teď moje rodina, můj otec, kterého mi ti parchanti z Řádu nedopřáli... a mě se vážně dotýká, když vidím, co mu ty svině udělali. Co udělali vám...“
Podívám se mu přímo do očí.
„Ale co nechápu - proč si vy dva jdete po krku, když jste to jediný, co máte? Jediná jistota, když vám ty ostatní ukradli?“
Podívám se na mistra Rennila a oči mi planou.
„Proč vy hájíte lži těch, kteří sami svým jednáním dokazujou, že tomu, co kážou, nevěří? Celej Řád je jen banda pokrytců a lhářů!“
Znovu se obrátím na klona.
„Já nemůžu dopustit, aby moje jediná rodina umřela... nebo zůstala v komatu, což je jako smrt. Ale sama se chci vážně, VÁŽNĚ pomstít za vás, za sebe, za každýho, koho podvedli.“
Znovu si sednu na lehátko a zadívám se do země, ale oheň z mých očí nezmizí, ani adrenalin kolující v žilách...
„Víte co? Jestli si tu chcete mezi sebou bojovat, nechat ty hajzly bez trestu, asi mi nepřísluší tu zůstávat. Odejdu, nebo mě vykopněte jako posledně. Ale jestli máte trochu rozum, vy-“
Kouknu na klona.
„pustíte Rennila a společně, jako dvě svobodné bytosti, se pomstíte. A já přísahám, že vám budu stát po boku.“
Konečně se odmlčím a nastane napjatá chvíle ticha...
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Garth Devilman »

Viděno rudě - s odstínem šedi (Epilog)

Kahrio... Mistrovi se v jeden moment zamlžily oči slzami.

Kahrio, Kahrio, KAHRIO! Napodobovoval klon mistrův hlas ve zpěvné tónině.

No tak holčičko, není přece dobré se někomu vrtat v hlavě. Mohl by přece z toho sešílet ne? V nestřeženém okamžiku se mistrovo dvojče ocitlo mezi tebou a Gerlanovým lůžkem.

Tenhle okamžik si budeš pamatovat jako chvíli svého největšího selhání. Tvá bezohlednost bude stát tvého mistra život. Ne, že bych to neschvaloval, ale když zemře někdo blízký, vhání mi to slzy do očí.


Místnost naplnily nelidské skřeky a blesky. Pak už bylo jen slyšet v dáli zvuk podpůrného přístroje.
Když ses probrala vidělas Kevina a Ann stát s doktory u těla Gerlanova. Chtěla ses pohnout, ale zjistilas, že jsi na přístrojích a každý pohyb ti působil nesmírné obtíže.

Už brzy, už brzy... Slyšela jsi v hlavě hlas Dvojčete.

...Tě bude třeba...
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Heinz
Pašerák
Pašerák
Příspěvky: 701
Registrován: 22.9.2007 17:02:43
Bydliště: Elpizies
Bosnia & Herzegovina

Re: Výcvik pro Kahriu Sergar = "V první linii" (N.Jung

Příspěvek od Heinz »

Gotta get off, gonna get... have to get off from this ride...
aneb tohle se zdá být povědomé

Ty... slova. Prochází mnou, ale já sotva vnímám jejich obsah, můj mozek je odmítá, nechce je přijmout. Likviduje je... někde hluboko uvnitř si uvědomuju jejich význam, ale vědomí ho vytěsňuje. Jsou tak bizarní!
Chtěla bych si něco myslet, chtěla bych mít alespoň jednu jedinou myšlenku, která by zastavila tenhle kolotoč, ale v hlavě mi jen neskutečně hučí a buší mozková tepna, svět se točí, ale zapomněl mě vzít sebou. A nebo mě vzal, ale má mysl zůstala venku? A... kde to vůbec jsem!?!
Jedna má část chce panikařit, ale ta druhá ji to nedovolí, ta druhá je moc unavená, moc otřesená... Patří mi ještě moje tělo?!

...
Tma. Zrak se mi zastřel, smysly přestaly fungovat. Dokonce si ani neuvědomuju, že mi po tvářích stékají slzy.

...
Chci řvát, něco, cokoli... ale hlas mě neposlouchá, hlas selhal...

...
Blesky... řev... Co se tu vůbec děje...?!

***

Pravidelné pípání... bez dlouhého přemýšlení poznávám podporu života. Hlas, který je zřetelný, ale přesto jako by patřil do noční můry – Už brzy tě bude třeba...
Otevřít oči je tak těžké, ale nakonec se mi to daří. Ale radši je hned zavírám, světlo vidět nechci. Ne, nechci vidět nic, co by mělo patřit do reality... reality? Co je pravda, co je ještě skutečné?!
Je mrtvý...
To je skutečné... to i fakt, že je to moje vina. Moje... jenom moje...

Ale něco uvnitř mě tomu, co se stalo, odmítá uvěřit, něco uvnitř mě chce důkaz. Malá část mě samé chce stále věřit, že jde jen o příšernou noční můru a že se teď probudím v Chrámu a všechno bude v pořádku. Jenže, já nikdy nebyla idealistou. Ač chci, ač vážně chci, nemůžu tomu uvěřit, prostě to nejde...
Donutím se znovu otevřít oči, i když ta šťastnější, ta Kahria plná ideálů a představ, se bojí střetu s realitou. Otevřu je a uvidím – doktory, Kevina i tu Jedijku, a hlavně, Jeho, Gerlana Rennila, mého mistra, otce, jediného, koho jsem kdy měla. A koho jsem zabila. Sama? Ne, sama rozhodně ne...

Slzy mi tečou proudem, ale dech mi nedovolí štkát, a proto, proto mi ta těžko pochopitelná tíha trhá vnitřnosti.
Nejsou žádné emoce, je jen mír.
Kdo tohle vymyslel, nikdy nepocítil pravou bolest...
Není žádná nevědomost, je jen poznání.
A poznání bolí, k vzteku bolí... ne k vzteku, k zbláznění...
Není žádná vášeň, je jen vyrovnanost.
To je pravda, skoro... není vášeň, je jen prázdnota, která se nikdy nezacelí. Jak černá díra pohlcuje, až pohltí...
Není žádný chaos, je jen harmonie.
Harmonie? To je k smíchu... chaos, nakonec je vždycky chaos.
Není žádná smrt, je jen Síla.
Je smrt, ne... je Smrt a s ní jde ruku v ruce Síla. Ano, Síla... Teď jsem sama, jen Síla je mou rodinou, jen Ona. Nic jiného nemám... a proto si ji nenechám vzít. Nikdy a nikým.
Do Řádu už se nevrátím, i když to je moje vina, bez jejich přičinění by se nic z toho nestalo... už je nikdy nechci vidět. Nikdy. A nechci být jejich součástí.

A teď chci spát, navždycky spát... ale jestli se probudím...

Bude mě třeba.
Obrázek

Na konci i na počátku je destrukce
v destrukci vše vzniká, zaniká
v každém zániku se skrývá zrození.
Řád. Cyklus.
Rakth

"There is no solace above or below. Only us. Small. Solitary. Striving. Battling one another. I pray to myself. For myself."
Frank Underwood


Zamčeno

Zpět na „Dokončené výcviky“