Výcvik pro Kurosakiho(Milla Doughnut)

[Jordi Linx]

Coruscant, Hotel Agrunia:
Podřimovala jsi na posteli dvoulůžkového hotelového pokoje, když dovnitř vešel tvůj přítel Kirril. Poslední tři roky pro vás byly utrpením - neustále skrývání se, přivydělávání se kdečíms a s kýmčíms, ale pořád jste trčeli na Coruscantu, kde tě shánělo více než přiměřeně lidí. To, že většina z nich souvisela s tvou bývalou školou, ale především huttským klanem, který stál za jejím chodem, nebylo nic překvapujícího. Kirril si unaveně sednul na druhou postel v pokoji a zadíval se tvým směrem zkoumajíc, jestli ji vzhůru nebo ne. Když si všimnul tvého pohledu, tak si byl tvou bdělostí jistý zhluboka se nadechnul.
Nic, žádné osobní stráže, ochranky, nebo nájemné žoldáky. Nikdo v téhle části Coruscantu nikoho takového neshání. A to zrovna teď, když už máme kontakt na někoho, kdo by nám mohl udělat falešnou identitu a my mohli zmizet z téhle hnusné planety. Pryč od Císaře a jeho vzorně fungující byrokracie !
postěžoval si Kirril a kdyby jste byli venku, tak by si nejspíš zaujatě odplivnul, ale v hotelu udržel svůj vztek na uzdě. Zároveň poukázal, že vaše současná finanční situace není dostatečná k plánům, s nimiž Kirril přišel. I když jste zhruba dva měsíce měli klid, je jenom otázka času, kdy vás lovci naleznou i na téhle části Coruscantu - proto si Kirril umanul, že musíte z téhle planety zmizet a zároveň chtěl na všechno vydělat sám, protože tvá tvář je tu až příliš známá, minimálně v blízkosti Imperiálního paláce.

[Kurosaki Ichigo]

Coruscant, Hotel Agrunia:

Zvedla jsem se z pohovky, protáhla se a jen ve spodním prádle jsem přišla k oknu pokoje a podívala se ven na Coruscant. Coruscant byl pořád stejný. Planeta přeplněná lidmi, loděmi a vznášedli, jenž se tlačili v nekonečných zácpách a čekali, až na ně přijde řada, a řízení provozu jim povolí slétnout níž a nakonec taky přistát tam, kde chtěli.
"Nesnáším tohle místo, tuhle planetu, tohle ZOO," řekla jsem si v duchu a zároveň přemýšlela o tom, co mi řekl Kirril. "Máme sice zajištěný odvoz, ale nemáme na jeho zaplacení, hmm. S tím se bude muset něco udělat.

Odvrátila jsem se od smogu zamořeného Coruscantu a začala se oblékat. Přitom jsem promluvila na svého jediného kamaráda:
"Kirrile, říkáš, že nemáme peníze. Pojď, půjdeme do baru a tam si promluvíme."
Už mě to tady nebaví,"houkla jsem se něj až se lekl a já pokračovala:Mám nápad. Bude to asi divočina, ale nemáme co ztratit."
Pak, aniž bych ho nechala cokoliv namítnout jsem přišla ke dveřím, otevřela a vyšla na chodbu našeho hotelu.

[Jordi Linx]

Coruscant, Hotel Agrunia:
Kirril pokrčil rameny a následoval tě ven z pokoje. Stejnak by teď neměl co lepšího na práci a moc dobře jsi věděla, že nikdy neodmítl skleničku. Nebyl to kdovíjaký pijan, ale sklenku neodmítl už od dob, co sloužil v armádě. Utápěl v ní vědomí, že zabil živé bytosti, byť to byli nepřátelé.

Hotel samotný bar neměl, ale hned naproti byla rušná putyka, jejíž neonové nápisy tvořily velkou část osvětlení této části ulice. Umělý systém osvětlení byl totiž na mnoha místech poškozen a na jiných zase rozkraden domácími kutily, nebo prostými vandaly. Putyka nesla název Na kraji v Okraji, ale první písmenko k a velké O sice nesvítily, jak byly jeho neony poškozeny. Vevnitř bylo z půlky plno a lidi samotní byli hodně roztahání, několik volných stolů se ti však povedlo zahlédnout. Jako obsluha tu dnes pobíhal jeden rodian a dvojice lidských dívek, zatímco za barem se znuděně opíral zabrak, jemuž chyběl jeden roh. Kirril se podíval tvým směrem a počkal až si vybereš místo dle své libosti - je mu to bylo očividně jedno, vždy mu stačilo především se napít.

[Kurosaki Ichigo]

Na kraji v Okraji
Pomalu jsem si prohlížela putiku. Mohlo tu být tak 20 stolů. Většina z nich byla obsazená, ale přesto tu nebylo plno. Vedle u nás seděli dva lidští piloti a o něčem živě diskutovali. Oblečení byli v leteckých kombinézách a každý měl po jedné pistoli.

Mlčela jsem a dívala se na Kyrrilovu tvar.



"Nechám ho vydechnout," řekla jsem si. Počkám až začne sám mluvit.

[Jordi Linx]

Coruscant, Putyka Na kraji v Okraji:
Poté co sis vybrala vyhovující stůl a čekala jsi na příchod obsluhy, jsi mlčky pozorovala Kirrila a čekala, co udělá, nebo zda-li něco řekne. Už od doby, co jsi ho poznala to nebyl žádný velký mluvka - vlastně měl z armády naučeno, že pokud si to nežádalo hlášení nebo komunikace s nadřízenými, tak většinou nemluvil. Jedinou výjimkou byly situace, kdy byl v dost podnapilém stavu, tehdy se dokonce uvalil k několika historkám ze svého válečného působení.
Co si budete přát ?
vyrušila vás servírka, která očividně nikam nespěchala a působila poněkud ležérním přístupem.
Dvojitou whisku, to mi prozatím postačí.
odpověděl bez většího zájmu Kirril, zatímco si pohledem prohlížel strop. Mnohem pravděpodobnější bylo, že o něčem přemýšlel - co to však bylo, o tom jsi neměla ani tušení. Servírka s rozcuchanými blond vlasy a pohledem znuděných modrých očích se otočila k tobě a čekala na tvou objednávku. Co se ideálu krásy týkalo, tak v něm strádala především díky vlastnímu nezájmu o pravidelnou péči svého těla, mnoho detailů na ní působilo stylem, že už jí to je jedno.

[Kurosaki Ichigo]

Coruscant, Putyka Na kraji v Okraji:

"Jedno corelliánské pivo, prosím," jsem jí odpověděla a když odešla,
promluvila jsem na Kirrila.
"Nad čím přemýšlíš, kámo?"

Než mi odpověděl, tak jsem si pozorně prohlédla bar. Zajímala jsem se hlavně o únikové cesty,
kdyby nás tady našel někdo ze starých přátel a přitom jsem sama v duchu uvažovala o mém plánu:
"Je ten můj plán vážně tak šílenej? Je v tom spousta neznámých. Ale bohužel nemjáme
jinou možnost jak se odsud dostat."

[Jordi Linx]

Coruscant, Putyka Na kraji v Okraji:
Servírka si zapsala tvou objednávku a vydala se ji vyplnit, stejně jako přání naproti tobě sedícího Kirrila. Ten se po tvé otázce rozhodl sklonit pohled tvým směrem a chvilku si tě podezíravě prohlížel.
Nad čím ? Hmm, třeba proč jsme zakempovali sem - kdyby tu byl někdo z lidí, kteří po nás jdou ...
začal, ale svou odpověď ukousl a jakoby ji spolkl. Očividně nyní neměl náladu se tímhle zabývat a nejspíše i doufal v to, že nebude muset, přesto ti neušlo, že byl připraven pohotově tasit, ať už se posadil jakkoliv - zvyk z jeho vojenské kariéry.
... vrtá mi hlavou, co vrtá hlavou tobě. S čím chceš vyrukovat a co bude ten tvůj spásný plán.
dodal nakonec, zatímco vám servírka donesla vaše pití, položila je bez zájmu na stůl a zamířila opět pryč. Důvod jejího úprku byl zjištěn hned poté, protože tvé pivo bylo teplé jak přední kapota landspeederu taxikáře po šichtě a totéž se dalo říci o whisce tvého parťáka. Co se týkalo únikových cest, tak jsi našla tři východy z místnosti - ten kterým jste se sem dostali, jeden dozadu přes kuchyně a jedno postarší okno, které nejspíše vedlo do uličky někde bokem a bylo hodně, ale opravdu hodně dlouho nemyté.

[Kurosaki Ichigo]

[quote="Jordi Linx"]Coruscant, Putyka Na kraji v Okraji:
S nelibostí jsem se podívala na zteplalé pivo. Bylo mi krajně podezřelé, že bylo zteplalé
a i to jak utekla servírka bylo podivné. I když to mohl způsobit jen stud. Pro jistotu jsem si řekla,
že to pít nebudu a zavolala jsem se na servírku: "Slečno, mohla by jste jít za námi?"

Pak jsem se začala věnovat otázce mého přítele.
"Ptáš se, jaký je můj plán? Chtěl bys to vědět, co? Tak ti to teda řeknu." usmála jsem se na něj
a projela si rukou své vlasy.
"Potřebujeme peníze na falešné doklady a taky nějaké peníze na nutné další výdaje,Začala
jsem odhalovat svůj plán:"Já první zajdu za tím tvým kontaktem. Jsem si jista, že usmlouvám, aby nám dal
slevu. Jak že se jmenuje? A kde bych ho našla?
Zlehka jsem si prohlédla kantýnu, abych se ujistila, že nás nikdo nesleduje a pak jsem
pokračovala:"Mezitím ty najdeš najdeš banku patřící Huttům."
Po chvilce, kterou jsem si vyhradila, abych ho nechala nové informace vstřebat,
jsem dopověděla svou myšlenku:"Tu banku jim pak vykradem."

"Musím připustit, že se těším na jeho reakci,"zasmála jsem se v duchu
a čekala na jeho reakci.

[Jordi Linx]

Coruscant, Putyka Na kraji v Okraji:
Kirril si nejprve decentně přičichl ke svému nápoji a pak ho trochu usrknul, aby jej uznal za odpovídající, zatímco ty vzneseš jasný požadavek směrem k servírce.
Millo, uvědom si, že to je jediný týpek, který dělá kvalitní ID, jehož se mi povedlo sehnat za posledních čtrnáct dní. Ale fajn, huttové jdou hlavně po tvým krku. Je to bothan jménem Gons'k Fey'fas a najdeš ho vedle malé tržnice zdejší subbloku. V té, jak si před dvěma dny kupovala nějaké to ovoce. Je to takový starý šedivý dům, který patří nějakému místnímu tisku nebo co - poznávací heslo je. že chceš mluvit s redaktorem cestovatelského sloupku.
zaoponuje ti z počátku Kirril, ale pak se rozhodne ti patřičné informace sdělit, aby to hned spláchnul polovinou své sklenky. Ten zbytek do sebe vyklopí, když mu prozradíš zbytek svého plánu a věnuje ti pohled, kterým by se obvykle díval na nějakého šílence.
Zbláznila ses ? My se chceme tiše zdejchnout a ty tu vymýšlíš, jak vyrabovat huttům kasu ?
promluvil zděšeně, ale hlídal si hlasitost, tak aby vás nikdo nemohl zaslechnout, obzvlášť ne servírka, která se k vám pomalu a bez jakékoliv kapky nadšení přišourala.
Děje se něco ?
utrousila značně nevrle a podívala se tvým směrem. V jeden moment jsi mohla mít pocit, že jsi ji v očích zahlédla něco, jako kapku závisti.
Ještě jednu, dvojitou.
vmísil se do rozhovoru Kirril a poklepal prsty na nyní již prázdnou sklenku a dal jasně najevo, že potřebuje doplnit.

[Kurosaki Ichigo]

Coruscant, Putyka Na kraji v Okraji:
"Díky Kirrile, hned za ním zajdu a zkusím ho přemluvit,"poděkovala jsem mu a zároveň jsem se musela usmát nad jeho vyděšeným výrazem ve tváři. Rozhodla jsem se, že ho trochu uklidním: "Kirrile, neboj se, dopadne to dobře. Potřebujeme peníze ne? A nejlepší je, neznepřátelit si další rodiny. Proto chci okrást Hutty. Ti už nás nesnáší dost," mluvila jsem na něj uklidňujícím tónem.

Poté jsem si stoupla, hodila do sebe skleničku a znovu promluvila na Kirrila.
Prosím tě, tak ty nyní obejdi blízké banky a zjisti, která patří Huttům. Já jdu za naším známým."
Pak jsem se otočila na podpatku a vyšla do nočního města.[/i]

[Jordi Linx]

Coruscant, Putyka Na kraji v Okraji:
Poté, co si Kirril objednal drink naznačil servírce, že to bude vše, přičemž sis ani nevzpomněla na to, že jsi mohla něco chtít poznamenat ke svému drinku. Kirril tvým směrem vrhá hodně skeptický pohled a tvůj uklidňující tón nepřináší až takový účinek, jaký sis představovala.
Nelíbí se mi to - navíc huttové nevedou banky, ale udržují si své bohatství ve svých sídlech banky řídí velké korporace. A vloupat se jim do sídla je ještě blbější nápad, než se vloupat do banky. Přičemž loupež banky nás přidá na seznam hledaných na více než jedné planetě a nejenom mezi hutty.
odpověděl ti ještě Kirril, než jsi si stoupla a po vyprázdnění svého panáka odešla z baru. Matně jsi zaslechla drobné zamumlání Kirrila namířené tím směrem, že měl zůstat u armády.

Noční město, i když přesnější by bylo říci temné ulice Coruscantu, kam denního světla nedopadne, nepatřilo mezi nejpřívětivější místa k pobytu. Mnoho temných zákoutí, podezřelé charaktery, to zde bylo běžnější, než v jakékoliv jiné čtvrti Coruscantu, ale tvá cesta k tvému štěstí vedla skrze hojně využívané ulice, takže to naopak poskýtalo jistou formu bezpečí, stejně jako možnosti krytí. Najít správný dům ti netrvalo dlouho a vstupní dveře nebyly zavřeny. Po pár krocích dlouhou chodbou a vystoupání po točitých schodech vzhůru jsi se octla v redakci místního tisku, kde se pohybovalo mnoho lidí i nelidí. Obrovská prostora, plná počítačových terminálů, dalšího novinářského zařízení, jasně osvětlená, místy s hučící klimatizační jednotkou, se novináři jenom hemžila, ale tebe již u vstupu zastavil člen ostrahy, mohutný quarren s tmavě červeným zbarveným kůže. V cestě se ti tedy tyčily jeho dva metry výšky, mohutná ramena a nepříjemný výhled.
Co tu potřebujete ?
pronesl k tobě nepříjemným tónem, jakoby jsi byla nevítaným hostem na firemním večírku.

[Kurosaki Ichigo]

[quote="Jordi Linx"]Coruscant, budova místního tisku
Než jsem se rozhodla odpovědět prohlédla jsem si okolí budovy a taky budovu samotnou.
Zajímali mě hlavně okna a možnosti uníku. Dále kamery a strážní, kteří šli z mého místa vidět
Pokud by věci nepokračovali tak, jak jsem doufala.
Pak jsem se zaměřila na strážného. Pomalu jsem si ho prohlížela.
Toho velkého rudého chlapa, jenž se na mě tak mračil.
Proč se na mě asi tak mračí? Radši mu odpovím. Nechci vyvolávat problémy.
řekla jsem si.
Podívala jsem se mu do jeho mračících se očí a odpověděla:"Chci mluvit
s redaktorem cestovatelského sloupku"odpověděla jsem mu a zatímco jsem čekala na
jeho reakci pomyslela jsem si:"Budeme se tedy muset dostat do sídla Huttů.
To je nepříjemné. Ale nemůžeme tady trčet kdovíjak dlouho."

[Jordi Linx]

Coruscant, Budova místního tisku:
Před vstupem do budovy jsi věnovala chvilku pozornost jejímu zevnějšku - mřížovaným oknům proti zlodějům, kteří se zde dali sehnat jednodušeji než landspeederové taxi, staré fasády a celá čtyři patra s rovnou střechou. Venku jsi kamery vidět nemohla, ale hned po vstupu dovnitř tě dvojice z nich zaměřila a sledovala tvůj postup až k točitým schodům. A kromě quarrena jsi nemohla spatřit nikoho dalšího, kdo by vypadal vyloženě jako strážní - další nejbližší postava byl člověk, jenž by se dal běžně označit za pašeráka, který podřimoval za svým počítačovým terminálem a jeho staré zamaštěné kožené oblečení zažilo mnoho cest Coruscantem. Z této místnosti jsi mohla unikat cestou, kterou jsi přišla nebo dveřmi z tvé současné pozici nalevo, přes čtyři řady terminálů, které označovaly únikové schodiště. Když jsi skončila s prohlídkou, kterou jsi zbytečně neprotahovala, rozhodla jsi se přejít ke sdělení hesla.
Hmm, támhle v té kukani napravo v rohu, klepat dvakrát.
odpověděl quarren a pozorně sledoval, jak tam kráčíš kličkujíc mezi počítačovými terminály. Většinou zde pracovali lidé, kteří vypadali prostě až chudě, ale zahlédla jsi také ještě jednoho bothana a malého sullustana.
Po dvojitém zaklepání jsi se dostala do kanceláře označené jmenovkou Gons'k Fey'fas a mohla spatřit tmavou kancelář s několika hrnky kafe na stole, množstvím papírů, několika datapady. Na jedné stěně bylo zašmatlané okno, které skoro nepropouštělo nic z venčí a v rohu byla červená lampa. Na proti oknu byla stěna s monitorem, který byl v tuhle chvíli vypnutý. Gons'k, nečekaně vysoký bothan, seděl za svým stolem a studoval jeden z datapadů, jeho tmavě hnědý stůl byl prostý a jednoduchý, žádné vyřezávané veledílo, které jsi mohla spatřit u význačných postav na Coruscantu.
Co potřebujete ?
pronesl tvým směrem, aniž by zvedl pohled od datapadu.

[Kurosaki Ichigo]

Coruscant, Budova místního tisku:
Ptá se mě kdo jsem. Ale určitě ví, kdo jsem. Jsem si jistá, že si nás prověřil,pomyslela jsem si. A proto jsem se rozhodla, že si první pořádně prohlédnu jeho kancelář. Chci podle výzdoby zjistit, jaký je to člověk. Můj bývalý život mě naučil, že povaha lidí, se dá poznat podle toho, jak žijí. A já chtěla mít před jednáním určitou výhodu. Nyní má tu výhodu on.

Stůl prokazoval, že je to praktický úředník bez fantasie. Ale já chtěla o něm vědět víc.

Dala jsem si načas. Po důkladné prohlídce místnosti jsem zaměřila svůj pohled na muže a odpověděla:"Mé jméno je Milla Doughnut," a pak dodala s lehkým úsměvem: "Ale to určitě víte, že ano?"

[Jordi Linx]

Coruscant, Budova místního tisku:
Bothan si tě pohledem přeměřil odshora dolů a chvilku s pohledem upřeným na tebe přemýšlel. Kompletně si tě prohlédnul alespoň třikrát, zatímco se mírně zhoupnul ve svém křesle.
Milla Doughnut ? To mi nic neříká, odkudže bychom se měli znát ?
odpověděl prakticky bez zájmu a jeho srst působila značně zplihle. V pravé ruce si nyní začal hrát s elektronickou tužkou s níž předtím psal něco na svém datapadu. Chvilku vyčkal a znova si tě prohlédl, aby si zkusil vybavit, jestli tě opravdu někde neviděl. Pokud ano, tak to rozhodně nedal najevo.
A nepamatuju si, že byste zde žádala o pozici sociální redaktorky. Mimochodem ta pozice už je stejnak obsazená, takže vám v tom stejnak nebudu nijak nápomocen. Sice byste se mezi tou smetánkou nikterak neztratila, ale holt jste přišla pozdě.
dodal ještě bothan, přestal si hrát s tužkou a poté, co ji odložil k terminálu, tak si usrkl ze svého napůl prázdného hrnku. Jeho srst se nyní mírně zavlnila a čekal na to, co se mu rozhodneš sdělit.