Výcvik pro Darth Unara(Joster Anur aka Nameless)

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Spatření onoho šperku, drobného předmětu, který ti minimálně v očích jiných může navrátit či získat úctu, ale stejně tak vylepšit i tvůj vlastní pocit ohledně této tvé výpravy, ti dodá novou motivaci. Sáhneš po svém vzteku vůči zombíkovi, po své nenávisti k němu za to, že ti takhle vzdoruje a soustředíš se pouze na ono přetlačování v Síle. Náhle máš pocit, jakoby tebou projela vlna nové energie, nové síly a rovnováha sil v přetlačování se bez delšího prodlení převáží na tvou stranu. Zombíka navíc tato změna zaskočí a to jenom podpoří změnu rovnováhy na tvou stranu a snížení jeho koncentrace se projeví jako klíčové. Veškerá nahromaděná energie tedy skončí na tvém protivníkovi, který nemá šanci to ustát a proletí se chodbou nazpět. A bylo to slušných pár metrů, než ho s mírným křupnutím zastavila stěna chodby. To už sis ale přivolával onen náhrdelník k sobě a během několika vteřina byl nejenom v tvých rukou, ale také v tvé kapse. Zombík se poněkud malátně zvednul a škubnul si s rukou, jak si narovnal její zlomeninu, i když jsi měl pocit, že předtím byla rovnější. pociťoval jsi ještě dozvuky tvé nenávisti k němu, která ti v podvědomí šeptala, aby jsi pokračoval v boji. To byl jeden z dalších vlivů temné strany - jen málokdy měla dost boje a utrpení ostatních.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Rozhodl jsem se využít onu zlobu a nenávist proti svému protivníkovy. Směřuju všechny tyto pocity proti němu a soustředím se pouze na přetlačování v síle. Najednou ucítím příval nové energie která neměla konce bylo to jako kdyby mě připojily k nějakému generátoru který má výkon tak vysoký že ho nemůžu vyčerpat. Energie skrze mě procházela a já cítil že situace se obrátila,můj protivník začal prohrávat. Bylo vidět že tohle „Zombík“ nečekal a že to ten příval energie překvapil a to byl klíčový moment mého úspěchu. „Zombík“ ztratil koncentraci a všechna energie která se nahromadila teď směřovala proti němu vlna energie je natolik silná že nemá šanci to ustát a letí několik metrů chodbou. Zastaví se až s podivným křupnutím o zeď.
.. Fuj to bylo nechutný. Hnusnej zvuk. ..
Podívám se před sebe a natáhnu ruku směrem k náhrdelníku který během několika sekud skončí v mé ruce a během okamžiku bezpečně v mé kapse.
.. Konečně,jsi můj. ..
Pohlédnu směrem k protivníkovy který se právě malátně zvedal ze země. A prudkým škubnutím které doprovázel ještě odpornější zvuk než ten předešlý si zrovna zlomenou ruku.
.. Nechutný to mi snad dělá schválně. ..
V mé hlavě se rozezněl takový tichý hlásek Zabij ho,znič ho …........ byla to temná strana síly která mě lákala k tomu abych ho zničil a která rozvrátila moje rozhodnutí odejít pryč z tohohle nechutně smradlavého pohřebyště.
.. Můžu ho porazit?? .. Určitě teď neměl šanci. Napovídal mi hlásek v hlavě.
.. Ale tohle mohla být jenom náhoda. Monemt překvapení. .. Ne tohle byla skutečnost, Nemůže tě porazit.
.. Jsme přeci zraněný. Nemůžu se sním rovnat .. Vždyť on je rozsekaný na kousky
.. No rozhodně mu to nebere na elánu nemyslíš?? .. To vůbec nevadí
.. Ne ušetřím si to pro nějakého Jediho. Pro toho který se jmenuje Rafi Quanera .. Ten co přežil ten incident v chrámu?? Dobrá
Nevěděl jsem s kým jsem mluvil nebo s čím,ale nejspíš to bylo jen moje podvědomí. Tato rozmluva mě dovedla k jednoznačnému rozhodnutí.
.. Odcházím pryč ..
Rozhodl jsem se otočit a co nejrychleji od tud zmizet pokud to bude možné tak i za pomoci Force Speed.

[Jordi Linx]

Korriban, Labyrint:
Tvou drobnou radost ze získání náhrdelníku ti přeruší zvuky křupnutých kostí od tvého protivníka, které se ti dost protiví a hnusí. I to přidalo tvému vnitřnímu boji, který se právě odehrával - bojovat dál i přes tvůj současný zdravotní stav, který ani zdaleka nebyl nejlepší, nebo se prostě vypařit, nyní volnou chodbou. Rozhodl ses k ústupu, i díky tomu, že jsi zbývající hněv a nenávist přesměroval úplně jiným směrem, na osobu Rafiho Quanery. Zombík se pokusil tě ještě zastavit hozením částí ostatků, které jsi po něm předtím hodil ty, ale tvému rychlému ústupu to už nestačí a velice brzy se mu vzdálíš. Držíš rychlé tempo asi pět minut a chodba mírně stoupá vzhůru, než dorazíš na její konec. Přesněji řečeno, vynoříš se v úbočí hluboké a do dálky se táhnoucí díry kamsi dolů. Po krátkém rozhlédnutí spatříš na protější straně, asi deset-dvanáct metrů od tvé současné pozice výstupek a od něho po stěně sérii dalších vedoucích asi dvacet metrů nahoru po stěně, než se dostávají na její okraj. Tohle celé je součástí komplexu velké jeskyně, z jejíž horní části by potom mohla vést cesta ven, pryč.

[Darth Unar]

Korriban, Labyrint:

Přesměroval jsem zbytky nenávisti a hněv na osobu Rafiho Quanery. A s čistou myslí jsem se rozhodl vyrazit pryč odsud. Zaznamenal jsem ještě část letících ostatků které po mě hodil „Zombík“ a pak jsem se mu vzdálil a dál jsem držel rychlé tempo a postupoval chodbou,která vedla mírně vzhůru. Po nějakých pěti minutách jsem se vynořil v další,dost velké jeskyni. Při pohledu dolů zjistím že pode mnou je propast táhnoucí se hluboko a neznámo kam. Při bližším prozkoumání si všimnu že na protější stěně je série výstupků které stoupají do výšky asi dvaceti metrů k okraji stěny.
.. Tak a jsem tu. Tohle bude snad poslední jeskyně a pak už budu na povrchu. ..
.. Kdy asi vede cesta pryč?? Určitě je i jiná než přes ty výběžky. ..
.. To vypadá že budu muset zase skákat. ..
.. No co nemám asi na výběr. Budu muset popojít kousek do chodby abych se mohl rozeběhnout a pak skokem podpořeným silou přeskočit propast. ..
.. Ale nejdříve se podívám jestli nenajdu nějakou alternativní cestu. ..
Rozhodl jsem se že budu skákat,ale nejdříve se ujistím že není nějaké jiné řešení.

[Jordi Linx]

Korriban, Hlavní jeskyně:
Rozhodl ses nejprve se porozhlédnout po alternativní cestě, ale při tvé straně jsi žádnou takovou nenalezl a nezbylo ti tedy opravdu nic jiného, než to přeskočit. Odměřil sis tedy rozeběh, potlačil jsi všechny své bolesti a vyrazil jsi kupředu, natáhnul ses po Síle a odrazil. A dopadl jsi ne na kraj, ale do konce o něco dál, jenomže zase tak blízko stěně, že jsi nestihl úplně dobrzdit a i přes utlumení nárazu rukama jsi se hezky nalepil na zeď. Nebylo to však nic vážného, jenom to vlastně působilo dost komicky. Ať tak či onak, drobnějšími skoky a šplháním po stěně jsi začal stoupat vzhůru, směrem k okraji a jak jsi doufal, tak i k východu. Než jsi se vyškrábal až na kraj samotný, tak ti to spolklo až neuvěřitelnou půlhodinku - protože chytů bylo opravdu málo, vlastně to vypadalo, že je zde úmyslně pouze jedna jediná cesty pryč. Když jsi se konečně vyškrábal nahoru a s výdechem se zahleděl dolů do propasti, ale hlavně jsi se mohl rozhlédnout i po jeskyni samotné. Byla to velká jeskyně rozdělená onou průrvou na dvě a ve vzdálenější části jsi mohl zahlédnout kamenný most přes. Jinak na každé straně jsi zahlédl několik vstupu dále do jeskyň, i když na tom, na němž jsi se nacházel nyní jich bylo více. Nahoře bylo několik drobných průrev, jimiž sem pronikalo světlo, ale hlavně jsi pocítil mírný vánek. Ten přicházel z otvorů do jeskyní na tvé straně, což by mohlo naznačovat, že právě tímto směrem vede cesta ven.

[Darth Unar]

Korriban, Hlavní jeskyně:

Prohlédl jsem si svoji část jeskyně abych zjistil jestli je jiná varianta než skok přes propast. Při bližším prozkoumání jsem zjistil že žádná jiná cesta dál není. Proto jsem si odměřil kroky,potlačil jsem své bolesti a rozeběhl jsme se a skokem podpořeným silou jsem překonal propast. Dopadl jsem na střed mezi hranou doskočiště a stěny. Doskok jsem utlumil rukama a tím jsem se dostal do úsměvné pozice. Konečně jsem mohl začít šplhat vzhůru po úchytech. Ze zdola to vypadalo jako legrace,ale zjistil jsem že úchyty jsou rafinovaně umístěny tak aby se nechalo postupovat jen jednou cestou. Po neuvěřitelné půlhodině jsem konečně vystoupal nahoru a mohl jsem se s úlevou podívat dolů do propasti.
.. Uff to bylo něco,koho by napadlo že to bude taková makačka. Ta hloubka jak tohle mohlo vzniknout?? To fakt nechápu. ..
Poté jsem si dopřál pohled do širého prostoru jeskyně. Jeskyně byla průrvou rozdělena vejpůl a na druhé straně jsem mohl vidět nějaký kamenný most. Na všech stranách bylo množství různých průchodů do jeskyně,ale v místě kde jsme se nacházel já jich bylo nejvíce. Velice příjemnou věcí bylo že nahoře bylo několik děr kterýma sem prostupovalo světlo.
.. Konečně tohle je mnohem lepší. Tohle přírodní světlo je mnohem příjemnější než to umělý. ..
Až po nějaké chvíli jsem si uvědomil že cítím něco,co jsem v jeskyni v labyrintu cítit nemohl. Byl to mírný vánek. Ten vánek přicházel z otvorů do jeskyní které byly na mé straně.
.. Čerstvý vzduch to je lahoda. Příjemná změna ..
Otočil jsem se k otvorům ze kterých přicházel vánek a kterými nejspíše vedla cesta ven.
.. Tak tohle bude určitě cesta ven. Kterým otvorem mám pokračovat?? ..
Nebyl jsem si zcela jistý kterou cestou bych měl pokračovat a tak jsem se zamyslel a uvažoval podle čeho bych se měl rozhodnout. Po nějaké době uvažování jsem se uchýlil k úplně jednoduchému řešení.
.. Vyberu si ten tunel ze kterého přichází nejsilnější vánek a tím se pak dám. Protože tunel ze kterého bude nejsilnější vánek vycházet bude nejblíže k východu. ..
Vykročil jsem směrem k tunelům ze kterých přicházel ten vánek abych našel ten nejvhodnější pro mou cestu.

[Jordi Linx]

Korriban, Hlavní jeskyně:
Po krátkém oddechu z výstupu nahoru, porozhlédnutí se a hlavně vyhodnocení situace jsi přistoupil k řešení, které bylo sice trochu zdlouhavé, ale nabízelo dostatečnou jistotu, že půjdeš správně. Začal jsi tedy opatrně přecházet od jednoho východu k druhému a snažil se vycítit, odkud vítr vane. Nejprve jsi musel projít plně všechny, k nimiž ses mohl dostat, což ti zabralo další půl hodinu, než jsi se začal vracet ke vchodu, který byl nejblíže mostu na druhou stranu strže. Most byl v prostředku užší než na stranách, ale jinak se zdál dostatečně silný a pevný, aby unesl váhu možná i menšího stíhače. Tvá cesta však vedla na opačnou stranu - sotva jsi se otočil, tak jsi se jen tak tak skrčil, když ti nad hlavou přelétl mynock. Ke tvému štěstí však mířil úplně někam jinam a tebe si nevšímal - na rozdíl od tvora, který mynocka pronásledoval. Až nyní sis uvědomil, že onen mynock byl zranění a pociťoval bolest, narozdíl od hněvu a zlosti tvora před tebou. Velká tuk'ata zafuněla, jednou si hrábla a začala hodně rychle ukrajovat vzdálenost mezi tebou a jí. Za sebou jsi měl most, kam by jsi mohl ustupovat, kdyby jsi chtěl, stejně jako jsi měl omezený prostor pohybu do stran, protože tuk'ata ti každým krokem zmenšovalo prostor pro únik bez jakékoliv tvé větší aktivity.

[Darth Unar]

Korriban, Hlavní jeskyně:

Rozhodl jsem se použít hodně zdlouhavou metodu hledání východu. Sice byla zdlouhavá,ale nabízela mi velikou pravděpodobnost že půjdu tou správnou cestou. Začal jsem pomalu obcházet tunely abych zjistil ze kterého přichází ten vánek. Trvalo mi celou půlhodinu než jsem prošel všechny tunely ke kterým jsem se mohl dostat. Když jsem se začala vracet ke vchodu který byl nejblíže mostu. Který vypadal docela solidně a určitě by unesl nějaká ten stíhač a který se uprostřed zužoval. Přes most moje cesta nevedla a proto jsem se otočil nazpátek a hned jsme se skrčil protože na mě nalétával mynock. Ten měl naštěstí jiné zájmy než mě a vůbec si mě nevšímal.
.. Uff to bylo o fous. Příště dávej pozor kam letíš ty ….. .. nestihl jsme to domyslet protože jsem si uvědomil že mynock byl zraněné a že tvor který je přede mnou ho nejspíš pronásledoval.
Přede mnou stála velká tuk'ata která do teď lovila mynocka,ale právě si nejspíš našla jinou oběť.
.. Tak to už je dneska druhá,ale tahle je krapet větší. ..
Tuk'ata se ne mě podívala,zafuněla,hrábla jednou tlapou a začala rychle ukrajovat z naší vzdálenosti.
Začal jsem uvažovat na dalším postupem v boji proti Tuk'atce která začala zkracovat vzdálenost mezi námi.
.. Na meč to moc nevypadá protože tu mám málo prostoru,můžu se stahovat zpátky na most a počkat si až bude na jeho středu a pak ho sní shodit,ale to by mi moc nepomohlo. Nejlepší bude jí shodit dolů do propasti,ale jak?? ..
.. Použiju sílu a tou ji shodím dolů do propasti. Zaměřím se na bok který má u stěny aby jí to pěkně smetlo. ..
Z dnešních zážitků jsem věděl že bez záložního plánu se do boje pustit nesmím. Protože kvůli tomu to celé dopadlo tak jak to dopadlo.
.. Záložní plán. Pokud to nějak zklame tak si počkám až se ke mně dostane dost blízko abych ji mohl přeskočit a hned svůj útok zopakovat. Ústup na most si nechám v záloze. Protože se to může všechno ještě změnit. ..
Připravil jsme si hlavní i záložní plán a rozhodl jsme se že to celé ještě lehce podpořím temnou stranou.
.. Nikdo mi nebude kazit můj „výlet“!!! A každej kdo se o to pokusí zdechne!! Zabiju tě !! .. směřoval jsme svoji zlost proti Tuk'atce.

[Jordi Linx]

Korriban, Hlavní jeskyně:
Z dnešních duelů, střetů a dalších trablí sis odnesl několik cenných zkušeností, třeba jako mít vždy v rezervě plán B. A ten se ti v tomto momentě vyplatil mnohem více, než by sis na začátku dne pomyslel. Tvůj úmysl šťouchnout do tuk'aty z boku narazil, když jsi si uvědomil, že rozmýšlení situace tě stálo více času, než by jsi potřeboval. Prudce jsi se tedy vymrštil vzhůru a mírně dopředu a nechal tak zmatenou tuk'atu proběhnout pod sebou. Následná rychlá otočka a na patě a aplikace techniky Odhození do orientující se tuk'aty přineslo svoje. Tělo tvora se mírně zvedlo a chvatně odletělo přímo do propasti krátce za sebou, aby jsi mohl slyšet zlostné zamečení, jež se pomalu ztrácelo v temnotě propasti. Nahlédnutí přes okraj ti nepomohlo zjistit, až kam tuk'ata spadla - mohl jsi však s jistotou říci, že tenhle její let byl jejím posledním. Po tomto krátkém střetu jsi již mohl nerušeně vyrazit dopředu tebou zvoleným tunelem a všímat si, že po obou stranách se často objevují další chodby, které dle všeho spojují tento tunel s těmi, které vedly vedle a kolem nichž jsi měl možnost projít při hledání tunelu, kde vánek foukal nejvíce.

[Darth Unar]

Korriban, Hlavní jeskyně:

Přemýšlení nad tím jak mám tuk'atu co nejlépe odstranit a zneškodnit mi zabralo až moc času. Tím pádem jsem přišel o možnost na tuk'atu zaútočit tak jak jsem to měl v plánu a musel jsme hned přejít k plánu B který mi nejspíš zachránil život. Odrazil jsme se a prudce jsem vyletěl vzhůru a lehce dopředu a dopadl jsme za tuk'atu která mě podběhla. Po prudké otočce jsem použil techniku odhození která právě se otáčející zvíře lehce zvedla a prudce hodila zvíře do propasti. Uslyšel jsme ještě zlověstné zamečení a pak už nic. Nahlédl jsem přes okraj abych našel místo kam tuk'ata spadla,ale to místo jsem nenašel a tak jsme si jen prosebe řekl:
Tohle byl určitě tvůj první i poslední let
Konečně jsem mohl vstoupit do mnou vybraného tunelu a pokračovat dál v cestě ven. Ještě než jsem vstoupil do tunelu tak jsem zauvažovat nad tím jak by se asi bojovalo s touhle tuk'atou v tunelu.
.. Máš štěstí kamaráde. Kdybys nehledal ten správnej tunel tak by si na tu tuk'atu nejspíš narazil někde v těch tunelech. ..
Vstoupil jsem do mnou vybraného tunelu a začal jsme ním postupovat dál pryč odsud. Při cestě jsme si mohl všímat mnoha přípojek které nejspíše vedly k těm ostatním tunelům u propasti. Dalo se tedy říct že ta půlhodina hledání byla zbytečná,ale díky ní jsem mohl bojovat s tuk'atou v pro mě výhodnějším prostoru.

[Jordi Linx]

Korriban, Chodba:
Nehledě na přípojky z boku jsi kráčel chodbou stále vpřed a pociťoval jsi, že vánek je i mírně silnější. Navíc východ již byl nedalo, což bylo znát i podle toho, že zde bylo trochu vidět i přesto, že skoro nikde nebyly žádné průrvy nahoře, odkud by sem mohlo vnikat světlo. Minul jsi další dvě přípojky, které vypadaly více jakoby s tvou zvolenou cestou splývaly a tvá chodba se mírně svažovala doprava, aby následoval další zákruta, tentokráte doleva a to už jsi mohl spatřit světlo, stejně jako se objevilo nutkání se zastavit a k východu nejprve opatrně nahlédnout. A opravdu - stála tam dvojice stráží v oděvu sithské akademie, tvojí akademie, a pečlivě strážila vchod do těchto jeskyní. V tom případě sis uvědomil, že jsi před sebou viděl hlavní vchod a také východ z těchto jeskyní, do nichž jsi vstoupil úplně někudy jinudy. Oba strážní u sebe sice neměli světelné meče, ale suplovaly je rituální vibročepele, který byl povinen nosit každý, kdo byl vybrán jako strážce některého z míst na Korribanu. Navíc, co se strážení míst týkalo - tak o některých se prohlašovalo, že musí být strážena z obou stran, jak před vstupem dovnitř, tak před tím, co by se mohlo pokusit z těchto strážených míst vylézt, v tomto případě třeba mynoci, nebo tuk'aty.

[Darth Unar]

Korriban, Chodba:

Postupoval jsem dále chodbou ve které jsme začal pociťovat silnější vánek a také světla přibylo. Což naznačovalo že jsem čím dál blíže východu z jeskyní. Minul jsem další dvě chodby které se nejspíše napojovaly na tu moji a pokračoval jsem dál. Postoupil jsme až k zákrutu doprava který se během chvíle otočil doleva a pak už jsem měl možnost spatřit denní světlo a východ z jeskyní. Chtěl jsem opustit jeskyně co nejdřív,ale přes to se dostavilo nutkání opatrně zkontrolovat co je u východu. Opatrně jsem nakoukl ven a uviděl jsem dvě stráže. Obě byly v oblečené v oděvu sitské akademie,do které jsem patřil,neměli světelné meče. Jejich světelné meče jim totiž nahrazovaly rituální vibročepele. Určitě to nebyla úplná náhražka,protože světelný meč je prostě světelný meč. Zastavil jsem se tedy v chodbě,založil jsme si ruce na hruď ( jako Darth Vader) a začal jsem přemýšlet nad tím jak od suď co nejlépe „vybruslit“.
Jedna z prvních verzí dalšího postupu byla:
.. Vyndám si svoji tyč a zaútočím na ně. Jednoho sundám určitě díky momentu překvapení a s druhým si poradím. ..
Tuhle verzi jsem během chvilky zapudil. Protože kdyby se někdo dozvěděl že jsem zabil studenty akademie tak bych měl celkem velkej problém. Další verzí bylo že se vrátím,ale to jsem zapudl ještě rychleji.
.. Kam se asi budeš vracet blázne?? Za tou chodící mrtvolou?? ..
Ještě přišla varianta že se pokusím najít jinou cestu ven,ale pak jsme si uvědomil že ani jedna cesta nevede na Coruscant. Tedy že ani jedním způsobem nedocílím toho proč tu jsem.
.. Šel jsme sem přeci kvůli tomu abych udělal dojem na nějakého z mistrů a tím získal možnost trénovat na své úrovni. A tohle je ta možnost. ..
.. Když se nechám chytit ta mě odvedou za nějakým mistrem aby se vytáhli jak jsou dobrý a toho využiju. Ten mistr bude chtít zjistit proč jsem tam šel a co jsme tam dělal. Pokud mu to řeknu nějak přijatelně tak dojem udělám. ..
Samozřejmě se dalo očekávat že budu předveden před nějaký druh soudu a že můžu získat nějaký ten trest,ale to se zdálo jako přijatelná cena za tu spoustu zkušeností které jsme tam získal.
Rozhodl jsem se že půdu prostě ven a nechám se chytit abych se dostal před nějakého mistra.
.. Ještě než vylezu ven tak musím něco říct,protože jinak by mě mohli rozsekat na kousky. .. Rozhodl jsme se že řeknu toto: Hele já jdu ven a jsme s váma ne proti vám!!!
Připadalo mi to dostačující nato aby mi nic neudělali. A proto jsme vyšel ze stínu chodby s temito slovy na rtech.

[Jordi Linx]

Korriban, Vchod do jeskyní:
Po několika teoriích a úvahách se rozhodneš zvolit tu, kdy nejprve zakřičíš a uvědomíš tak stráž o své přítomnosti, než se před nimi ukážeš a riskoval by jsi tak další případný střet. Oba strážci se k tobě bleskově otočí a rovnou již s vibročepelemi v rukách, čímž demonstrují, že pro svůj úkol byli vybráni z dobrých důvodů. Nehnuli se však ani o krok a chvilku tě sledovali, jak se k nim blížíš a pečlivě si tě prohlíželi. Nechali tě dojít k nim až na vzdálenost pěti metrů, než tě ten vlevo zastavil gestem ruky.
Stůj, nebo tě zastavíme !
křikl možná až moc zbytečně hlasitě, ale z jeho postoje jsi mohl jasně vyčíst, že to myslí naprosto vážně.
Identifikuj se a vysvětli, co tady děláš. Jeskyně jsou nepřístupné všem, kromě samotných lordů - a ty rozhodně nepatříš mezi žádné z nich, takže mluv, nebo využijeme svého práva zničit vše, co přichází zevnitř jeskyně.
promluví druhý zkušeněji, čímž naznačí, že na této čestné pozici není poprvé. Ale i on byl v plném střehu a připraven během vteřiny vyrazit kupředu.

[Darth Unar]

Korriban, Vchod do jeskyní:

Při rozhodování se jak mám postupovat dále jsem zvolil verzi: že se nejdříve ohlásím a teprve pak vyjdu ven,abych tím předešel dalšímu střetu o který jsem neměl zájem. Zakřičel jsme tedy to co jsem měl připravené a začal jsem pomalu vycházet ven ze tmy. Stráže se na mě okamžitě otočí i s meči v rukou. Mohl jsem popojít asi na vzdálenost pěti metrů a pak jsem byl zastaven gestem ruky,od strážce v levo.
Hned promlivil a hodně hlasitě.
Stůj, nebo tě zastavíme !
.. To mám taky v plánu. Nechceme si přeci ublížit. ..
Druhý nejspíše zkušenější ho hne doplnil:
Identifikuj se a vysvětli, co tady děláš. Jeskyně jsou nepřístupné všem, kromě samotných lordů - a ty rozhodně nepatříš mezi žádné z nich, takže mluv, nebo využijeme svého práva zničit vše, co přichází zevnitř jeskyně.
.. No tak já vám to tedy povím,ale podle svého. Nemusíte vědět úplně všechno. ..
Jmenuju se Joster Anur jsem studentem na zdejší akademii. Dnes ráno jsme vyrazil na „výlet“ po okolí naší akademie. Šel jsem docela daleko od akademie abych si vyskoušel svoje schopnosti v praxi. No a našel jsme tam nějaké jeskyně,tak jsem do nich vlezl a procházel jsme si je. No a pak jsem spadl do nějakýho bludiště a tam jsem potkal pár zajmavejch „tvorů“. No a nakonec jsem prolez i to bludiště a našel jsem si cestu ven. Sem k vám. No a to je tak v holocronu všechno.
Řekl jsme jim všechno co potřebovali vědět a dodal jsme k tomu i něco kvůli čemu mě odvedou za nějakým mistrem.
.. Určitě vědí co hlídají. A pokud ne tak určitě vědi že tam je něco nebezpečného a že tam je bludiště. Tohle jim pomůže aby mě dovedli k nějakému mistru. ..

[Jordi Linx]

Korriban, Vchod do jeskyní:
Se svou odpovědí jsi neváhal, stejně jako jsi nijak nepokoušel dvojici strážných před sebou, protože to bylo to poslední, co by jsi si nyní přál. Usmyslel sis verzi svého příběhu, kterou jsi jim převyprávěl s tím, že do jeskyní jsi vlastně ani vlézt nechtěl, čemuž dle výrazů v jejích tvářích věřili. Při pasáži s bludištěm však nasadili nepříliš důvěřivý výraz a chvilku se podívali na sebe navzájem.
Co myslíš ?
zeptal se ten vlevo. Jeho kolega chvilku mlčel a přemýšlel, než si tě znova prohlédnul od paty výše a nazpět.
Vezmu ho za mistrem Kragusem, ať posoudí on. Ty tu drž hlídku, než se vrátím.
rozhodl se nakonec a pohlédl tvým směrem a špičkou své vibročele, na níž sis teď mohl prohlédnout četné neznámé symboly, tě vybídnul k pohybu.
Ty, Anure, nebo jak to bylo - kráčej hezky přede mnou směrem k akademii. Jestli se o něco pokusíš, tak ochutnáš tuhle posvátnou vibročepel, o tom, co se s tebou stane, rozhodne mistr Kragus.
doplní svou výzvu i ústně a čeká, až se vydáš na cestu před něho. Mezitím si vybavíš mistra Kraguse, twi'leckého Sitha, který patřil mezi jedny z nejstarších žijících členů korribanské akademie a kolovalo o něm spousta zvěstí, že zná mnohá tajemství historie, stejně jako mnoho tajných a ukrutných technik.
-------------------
A prosímtě, pokus se ze svých příspěvků vynechat opakování některých částí, které jsem napsal - převážně hovory jiných postav. Je to docela zbytečné