"Lisa"; Hyperprostor:
Výborně, takže jsme v pohodě.
Přikývnu mu na jeho omluvu stejně vážným tónem a lehce se na něj přátelsky usměji předtím, než se vrátí zpět do svých prostor. Zbytek letu hyperprostorem už byl poklidný, což mě celkem potěšilo.
Tak jsme tady, pánové!
Oznámil jsem interkomem poté, co jsme vyletěli z hyperprostoru a získávali jsme výhled na zvětšující se Corellii. Uvědomil jsem si, že přesně nevím, do které části a kam přesně vlastně letím, tudíž jsem se neváhal zeptat.
Kam nás mám posadit?
Frye Gordon (výcvik pro MrTukana)
Moderátor: Moderátoři
"Lisa"; Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Během momentu se v chodbě opět objevil Nawara,
Do Coronet City, Modrý sektor někam jižněji nejlépe.
Po těchto slovech se opět vypařil a nechal tě, ať si je přebereš. Corellii jsi už znal, proto jsi rychle kontaktoval planetární hlídku a nahlásil se jim. Poté jsi naletěl nad Coronet a začal hledat port k přistání, bohužel většina portů Modrého sektoru byla obsazená, proto jsi musel přistát na jednom ze severních portů.
Po přistání jsi se vypravil za svými pasažéry. Našel jsi je již připravené u výstupní rampy kde zrovna kontrolovali svou výzbroj.
Půjdete s námi, nebo počkáte v lodi? Možná se to protáhne.
Zeptal se tě Nawara.
Bylo by to lepší, ať máme v čem odletět.
Dodal obvykle "příjemným" tónem Miat a jednoznačně tím narážel na místo vašeho přistání k jeho přednostem bezpečnost jistě nepatřila.
Během momentu se v chodbě opět objevil Nawara,
Do Coronet City, Modrý sektor někam jižněji nejlépe.
Po těchto slovech se opět vypařil a nechal tě, ať si je přebereš. Corellii jsi už znal, proto jsi rychle kontaktoval planetární hlídku a nahlásil se jim. Poté jsi naletěl nad Coronet a začal hledat port k přistání, bohužel většina portů Modrého sektoru byla obsazená, proto jsi musel přistát na jednom ze severních portů.
Po přistání jsi se vypravil za svými pasažéry. Našel jsi je již připravené u výstupní rampy kde zrovna kontrolovali svou výzbroj.
Půjdete s námi, nebo počkáte v lodi? Možná se to protáhne.
Zeptal se tě Nawara.
Bylo by to lepší, ať máme v čem odletět.
Dodal obvykle "příjemným" tónem Miat a jednoznačně tím narážel na místo vašeho přistání k jeho přednostem bezpečnost jistě nepatřila.
"Lisa"; Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Počkám u lodi.
Rezolutně kývnu a jsem rád, že se té podivné dvojce alespoň na chvíli zbavím.
Bohužel jsem musel přistát víc severně, než by asi bylo zdrávo, ale je tu tak trochu nával, bohužel.
Vysvětlím, proč nejsme na nějaké jižní rampě v moderém sektoru a následně otevřu rampu, aby mohli vyrazit ven. Já mám v plánu vyjít na rampu taktéž a porozhlédnout se po ní.
Počkám u lodi.
Rezolutně kývnu a jsem rád, že se té podivné dvojce alespoň na chvíli zbavím.
Bohužel jsem musel přistát víc severně, než by asi bylo zdrávo, ale je tu tak trochu nával, bohužel.
Vysvětlím, proč nejsme na nějaké jižní rampě v moderém sektoru a následně otevřu rampu, aby mohli vyrazit ven. Já mám v plánu vyjít na rampu taktéž a porozhlédnout se po ní.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
"Lisa"; Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Tvé vysvětlení se odpovědi nedočkalo a oba tví pasažéři rychle opustili loď. Sám jsi vyšel za nimi na plošinu, na níž jste přistáli aby jsi se rozhlédl. Mimo pohledu na tvé pasažéry mizející ve spleti ulic se ti naskytl pohled na Modrý sektor Coronet City. Bylo to jedno z těch lidnatých obřích měst, které si o sobě myslí že se vyrovná Coruscantu nebo Nar Shaddaě a přitom je v porovnání s nimi jen prostým obytným blokem. Tohle místo mělo z obou na první pohled to nejhorší, ovzduší bylo šedé a nad městem se vznášel štiplavý zápach smogu z továren, ulice zase připomínaly spletité bludiště Nar Shadday a podle chování některých obyvatel, které jsi zahlédl nebylo těžké zjistit, že se i obsahem dosti podobá Nar Shaddaě. Jako obvykle se ihned dostavili výběrčí, tady provozovatelé se svými účty za to, že můžeš stát na jejich rovné ploše s několika světly odlišujícími ji tak od ostatních střech a hřišť a kterou hrdě nazývali kosmoport. Naštěstí požadovaná cena vcelku odpovídala komfortu, takže byla asi jen dvojnásobná než požadoval provozovatel onoho "dvora" na Nar Chunně a navíc se ti i ochotně dostalo varování před zloději a samozřejmě i nabídky na levné a naprosto legální a čerstvé zásoby, které ještě nesly označení Impéria a několik známek střelby. Také nabídek různých mechaniků a strážců a pomocníků se ti dostalo přehršel.
Nevěděl jsi přesně kam se tví společníci vydali, proto jsi jen těžko mohl odhadnout jak dlouho jim onen obchod bude trvat. Po několika hodinách, jež jsi strávil kontrolou a drobnými opravami, jež jsi si odkládal na chvíle kdy nebudeš mýt do čeho píchnout, jsi se přeci jen začal zajímat co s nimi je. Začalo se totiž rychle stmívat a na oblohu se vyhoupl Gus Talon s jeho několika osvětlenými body osídlení. Když jsi se šel znovu porozhlédnout po okolí zahlédl jsi povědomí stín. Když se stín pomalým nejistým vratkým krokem přiblížil ještě o kousek ke světlům rampy, zasvitly pod nánosy prachu stříbrné odstíny Miatova brnění, Nawaru jsi nikde neviděl. Když jsi mu vyšel vstříc a mohl jsi si ho tak lépe prohlédnout, zjistil jsi že je jeho brnění pokryto skvrnami krve a podle stylu jeho pohybu nebylo těžké odvodit, že minimálně část této krve patří i jemu. V ruce za sebou po zemi táhl svou zbraň a nejistým krokem směřoval k tvé lodi, aniž by si tě jakkoli všímal. Takto netečně došel až ke své kajutě, kde se za ním zavřely a zajistily dveře. Po chvíli otřásly lodí i přes tlumení dveří hlasité bolestné výkřiky, které zanikly stejně prudce jako se objevily a lodí se opět rozhostilo ticho.
Asi po dvou hodinách se dveře kajuty se zaskřípáním otevřely a v nich stál Miat v nyní již vyčištěném brnění, které mělo v oblasti krku jasně nový plát ještě zářící novotou. Po chvíli ti mlčky podal datapad se zprávou:
--------
Dávám ti prostor pro seberealizaci dne. Mezi raním přistáním a večerními opravami máš volnou ruku.
Tvé vysvětlení se odpovědi nedočkalo a oba tví pasažéři rychle opustili loď. Sám jsi vyšel za nimi na plošinu, na níž jste přistáli aby jsi se rozhlédl. Mimo pohledu na tvé pasažéry mizející ve spleti ulic se ti naskytl pohled na Modrý sektor Coronet City. Bylo to jedno z těch lidnatých obřích měst, které si o sobě myslí že se vyrovná Coruscantu nebo Nar Shaddaě a přitom je v porovnání s nimi jen prostým obytným blokem. Tohle místo mělo z obou na první pohled to nejhorší, ovzduší bylo šedé a nad městem se vznášel štiplavý zápach smogu z továren, ulice zase připomínaly spletité bludiště Nar Shadday a podle chování některých obyvatel, které jsi zahlédl nebylo těžké zjistit, že se i obsahem dosti podobá Nar Shaddaě. Jako obvykle se ihned dostavili výběrčí, tady provozovatelé se svými účty za to, že můžeš stát na jejich rovné ploše s několika světly odlišujícími ji tak od ostatních střech a hřišť a kterou hrdě nazývali kosmoport. Naštěstí požadovaná cena vcelku odpovídala komfortu, takže byla asi jen dvojnásobná než požadoval provozovatel onoho "dvora" na Nar Chunně a navíc se ti i ochotně dostalo varování před zloději a samozřejmě i nabídky na levné a naprosto legální a čerstvé zásoby, které ještě nesly označení Impéria a několik známek střelby. Také nabídek různých mechaniků a strážců a pomocníků se ti dostalo přehršel.
Nevěděl jsi přesně kam se tví společníci vydali, proto jsi jen těžko mohl odhadnout jak dlouho jim onen obchod bude trvat. Po několika hodinách, jež jsi strávil kontrolou a drobnými opravami, jež jsi si odkládal na chvíle kdy nebudeš mýt do čeho píchnout, jsi se přeci jen začal zajímat co s nimi je. Začalo se totiž rychle stmívat a na oblohu se vyhoupl Gus Talon s jeho několika osvětlenými body osídlení. Když jsi se šel znovu porozhlédnout po okolí zahlédl jsi povědomí stín. Když se stín pomalým nejistým vratkým krokem přiblížil ještě o kousek ke světlům rampy, zasvitly pod nánosy prachu stříbrné odstíny Miatova brnění, Nawaru jsi nikde neviděl. Když jsi mu vyšel vstříc a mohl jsi si ho tak lépe prohlédnout, zjistil jsi že je jeho brnění pokryto skvrnami krve a podle stylu jeho pohybu nebylo těžké odvodit, že minimálně část této krve patří i jemu. V ruce za sebou po zemi táhl svou zbraň a nejistým krokem směřoval k tvé lodi, aniž by si tě jakkoli všímal. Takto netečně došel až ke své kajutě, kde se za ním zavřely a zajistily dveře. Po chvíli otřásly lodí i přes tlumení dveří hlasité bolestné výkřiky, které zanikly stejně prudce jako se objevily a lodí se opět rozhostilo ticho.
Asi po dvou hodinách se dveře kajuty se zaskřípáním otevřely a v nich stál Miat v nyní již vyčištěném brnění, které mělo v oblasti krku jasně nový plát ještě zářící novotou. Po chvíli ti mlčky podal datapad se zprávou:
Kód: Vybrat vše
Pomůžeš mi!
Nemůžu mluvit! Nawara zradil! Půjdeme pro zásilku, peníze a Nawarovu hlavu!
Dostaneš 500 trugutů navíc! Ty mluvíš já jednám!Dávám ti prostor pro seberealizaci dne. Mezi raním přistáním a večerními opravami máš volnou ruku.
"Lisa"; Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Po vyložení pasažérů nastal zase jeden obyčejný den ze života úplně obyčejného pašeráka. Správce kosmoportu mi příšel jako do rány, i když mě chtěl oškubat jako slepici. Ať už na zlodějském "parkovném", tak také na jeho různých podpultovkách, které jsem však nakupoval vždy a všude, když bylo něco zapotřebí. Ani zde jsem neudělal výjimku. Za slušnou cenu jsem si nechal doplnit palivo, které pravděpodobně pocházelo z nějakého přepadeného tankeru a také jsem si koupil několik součástek, které mi tak trochu v mé lodi chyběly. Bylo potřeba přidělat několik krytů na rozvody, opravit izolace několika svazků drátů, a také vyměnit nefunkční žárovičky kontrolek, které často byly výstražnými světly, které mě již několik týdnů či měsíců nijak nevzrušovaly, protože jednoduše nesvítily. Měl jsem tedy hodně práce se svou Lisinkou. Jediná přestávka, kterou jsem si udělal, byla na oběd, který byl zřejmě taky kradený, ale chutnal dobře. Nikam jsem nespěchal, protože se zdálo, že tento klidný den nemůže nic pokazit. Ale mýlil jsem se.
Když se objevil Miat, dost mě jeho stav rozhodil a zmohl jsem se jenom na několik slov, která se však minula účinkem, takže jsem ani nedokončil větu, když zapadl do své kajuty.
Co to kurva má znamenat? Co se... stalo...?
Odpovědi se mi dostalo až po nějakých dvou hodinách. Po celou dobu jsem měl špatný pocit a to, že jsem nedostal rozkaz k odletu mě znepokojovalo ještě víc. Rychle jsem tedy dodělal svou práci a to, co jsem nestihl, jsem si nechal zase na příště. Občas jsem nervózně vykoukl ven, jestli se neblíží nějaké nebezpečí, protože když Miat přišel takto zřízený, bylo evidentní že ho někdo neměl moc v lásce a jistě by bylo v zájmu toho určitého člověka, aby se Miat nedostal k hlášení u své paní. Nic se však nedělo, teprve až když vojáček vylezl ze své kajuty se daly věci do pohybu. To, co mi napsal, mě ještě trochu více vylekalo, byl jsem přeci jen pašerák a ne nějaký žoldák, který by se hnal za odměnou a nějakou přestřelkou. Pochopil jsem ale, že to není otázka, ale příkaz, a tak jsem si ani nedovolil odporovat. Navíc mi bylo jasné, že kdybych mu nepomohl, udělala by se mnou Siphó následně krátký proces. Hutty není dobré naštvat, takže bylo jasné, že Miatovi musím pomoct a navíc že musíme buďto uspět nebo zařvat.
Dobře. Ale dejte mi minutku, musím si vzití svoje věci.
S tím jsem rychle zamířil do své osobní kajuty, kde jsem se vybavil celým svým arsenálem, který by se mohl hodit. Následně jsem vylezl ven a zamířil za žoldákem.
Můžeme vyrazit. Kde to je a kolik chlápků tam je?
Po vyložení pasažérů nastal zase jeden obyčejný den ze života úplně obyčejného pašeráka. Správce kosmoportu mi příšel jako do rány, i když mě chtěl oškubat jako slepici. Ať už na zlodějském "parkovném", tak také na jeho různých podpultovkách, které jsem však nakupoval vždy a všude, když bylo něco zapotřebí. Ani zde jsem neudělal výjimku. Za slušnou cenu jsem si nechal doplnit palivo, které pravděpodobně pocházelo z nějakého přepadeného tankeru a také jsem si koupil několik součástek, které mi tak trochu v mé lodi chyběly. Bylo potřeba přidělat několik krytů na rozvody, opravit izolace několika svazků drátů, a také vyměnit nefunkční žárovičky kontrolek, které často byly výstražnými světly, které mě již několik týdnů či měsíců nijak nevzrušovaly, protože jednoduše nesvítily. Měl jsem tedy hodně práce se svou Lisinkou. Jediná přestávka, kterou jsem si udělal, byla na oběd, který byl zřejmě taky kradený, ale chutnal dobře. Nikam jsem nespěchal, protože se zdálo, že tento klidný den nemůže nic pokazit. Ale mýlil jsem se.
Když se objevil Miat, dost mě jeho stav rozhodil a zmohl jsem se jenom na několik slov, která se však minula účinkem, takže jsem ani nedokončil větu, když zapadl do své kajuty.
Co to kurva má znamenat? Co se... stalo...?
Odpovědi se mi dostalo až po nějakých dvou hodinách. Po celou dobu jsem měl špatný pocit a to, že jsem nedostal rozkaz k odletu mě znepokojovalo ještě víc. Rychle jsem tedy dodělal svou práci a to, co jsem nestihl, jsem si nechal zase na příště. Občas jsem nervózně vykoukl ven, jestli se neblíží nějaké nebezpečí, protože když Miat přišel takto zřízený, bylo evidentní že ho někdo neměl moc v lásce a jistě by bylo v zájmu toho určitého člověka, aby se Miat nedostal k hlášení u své paní. Nic se však nedělo, teprve až když vojáček vylezl ze své kajuty se daly věci do pohybu. To, co mi napsal, mě ještě trochu více vylekalo, byl jsem přeci jen pašerák a ne nějaký žoldák, který by se hnal za odměnou a nějakou přestřelkou. Pochopil jsem ale, že to není otázka, ale příkaz, a tak jsem si ani nedovolil odporovat. Navíc mi bylo jasné, že kdybych mu nepomohl, udělala by se mnou Siphó následně krátký proces. Hutty není dobré naštvat, takže bylo jasné, že Miatovi musím pomoct a navíc že musíme buďto uspět nebo zařvat.
Dobře. Ale dejte mi minutku, musím si vzití svoje věci.
S tím jsem rychle zamířil do své osobní kajuty, kde jsem se vybavil celým svým arsenálem, který by se mohl hodit. Následně jsem vylezl ven a zamířil za žoldákem.
Můžeme vyrazit. Kde to je a kolik chlápků tam je?
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
"Lisa"; Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Rychle jsi se vyzbrojil a připravený došel k rampě. Tvá výzbroj vypadala podle nynějšího vybavení Miata jako dětská na hraní, ale to by vypadal i Hvězdný destruktor. Tvé znalosti zbraní o nichž sis doposud myslel že jsou plně dostačující, očividně nepokrývaly ani polovinu jeho nynějšího arzenálu nemluvě o zařízeních nyní připevněných k jeho brnění. Na tvou otázku jen něco rychle naťukal do datapadu, který ti podal.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
S tímto "popisem" situace se Miat vydal z lodi, ty jsi ji zajistil a zauvažoval, jestli ji tu po návratu ještě najdeš, pak jsi se k němu přidal. Cesta nočním městem ubíhala pomalu a ty jsi byl velice rád za přítomnost tvého společníka, který nejen že, nejspíše díky helmě, šel s naprostou jistotou téměř neosvětlenými ulicemi Modrého sektoru, ale také fungoval jako dokonalý repelent na místní spodinu které bylo požehnaně. Po cestě jste byli svědky několika přepadení, nespočtu rvaček a podle zvuků soudě i jednoho znásilnění. Asi po dvou hodinách jste došli k vašemu cíly. Byla to malá špeluňka v nejnižším patře města označená kovovým plátem z lodi se jménem. Miat tě jen klidně zastavil rukou a po chvilce ti opět podal datapad.
Poté se stejně klidným tempem jaké měl celou cestu vydal do kantýny. Během okamžiku jsi dostal vysvětlení jeho "slov" neboť celým sektorem se rozezněla ozvěna výbuchů a střelby, pro tebe stojícího u zdroje doplněná výkřiky a prosbami o život. Celé představení netrvalo déle než minutu po níž se okolí opět ponořilo do nočního ticha a ty jsi se opatrně vydal ke dveřím. Když jsi nahlédl, zjistil jsi že situace je naprosto klidná a bezpečná, neboť cokoli co před vaším příchodem jakkoli splňovalo definici živého tvora už jí nesplňovalo. Většina interiéru byla totálně zničená a pokrytá krví a zbytky končetin a masa kolem ležících mrtvol. Uprostřed tohoto bojiště se jako hrdý titán tyčil Miat bez jediného zranění se zbraní namířenou na očividně jediného přeživšího, kterým byl k smrti vyděšený Dug opřený o zbytky stolu, kterým se někdo nejspíše pokoušel krýt před střelbou a který ani omylem nepředstavoval dostačující kryt před Miatovou artilerií jak jasně dokazovala ohromná ohořelá díra, kterou by bez obtíží prolezl po čtyřech člověk. Miat se pomalu podíval tvým směrem a podával ti datapad.
Rychle jsi se vyzbrojil a připravený došel k rampě. Tvá výzbroj vypadala podle nynějšího vybavení Miata jako dětská na hraní, ale to by vypadal i Hvězdný destruktor. Tvé znalosti zbraní o nichž sis doposud myslel že jsou plně dostačující, očividně nepokrývaly ani polovinu jeho nynějšího arzenálu nemluvě o zařízeních nyní připevněných k jeho brnění. Na tvou otázku jen něco rychle naťukal do datapadu, který ti podal.
Kód: Vybrat vše
Kantýna U černýho korábu; A až si to tam vyřídím tak podstatně míň.S tímto "popisem" situace se Miat vydal z lodi, ty jsi ji zajistil a zauvažoval, jestli ji tu po návratu ještě najdeš, pak jsi se k němu přidal. Cesta nočním městem ubíhala pomalu a ty jsi byl velice rád za přítomnost tvého společníka, který nejen že, nejspíše díky helmě, šel s naprostou jistotou téměř neosvětlenými ulicemi Modrého sektoru, ale také fungoval jako dokonalý repelent na místní spodinu které bylo požehnaně. Po cestě jste byli svědky několika přepadení, nespočtu rvaček a podle zvuků soudě i jednoho znásilnění. Asi po dvou hodinách jste došli k vašemu cíly. Byla to malá špeluňka v nejnižším patře města označená kovovým plátem z lodi se jménem. Miat tě jen klidně zastavil rukou a po chvilce ti opět podal datapad.
Kód: Vybrat vše
Počkej tady, přijď až bude ticho!Kód: Vybrat vše
Teď ty, zjisti kde je Nawara Torn, Bardo Tavers a Libretor. Basic umí, číst ne!Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Lisinko, doufám, že až se vrátím, tak tady ještě pořád budeš stát neporušená. Nerad bych se s tebou loučil naposledy.
Pomyslím si, když odcházím následujíc Miata. Pomalu na mě začíná působit celkem pozitivně a přátelsky. Byl jsem celkem rád, že jdu s ním, i když radši bych byl samozřejmě v bezpečí své lodi. Ale jít s ním bylo daleko lepší než jít těmi ulicemi sám. Místní cháska byla zřejmě úplně stejná jako na Nar Shaddaa. Nic příjemného, když nemáte známé. A tady jsem mezi spodinou ani vrchností známé neměl, takže by to pro mě samotného mohlo špatně skončit. Takto z nás, tedy hlavně z Miata, měli všichni strach, a tak si nic nedovolili.
Když jsme dorazili k "Černému korábu", byl mi Miat ještě sympatičtější, protože po mě nevyžadoval, abych s ním bojoval. Stačilo počkat, až si to vyřídí a za to jsem ho měl rád. Měl jsem totiž až moc rád sám sebe, abych někde na Corellii zařval takhlé mladý a za blbou pětistovku. Nechal jsem ho tedy vejít a sám, s připravenou zbraní, čekal venku.
Když utichla střelba a výbuchy, jek a křik, ještě jsem chvíli počkal, ale poté jsem se opatrně vypravil dovnitř. Když jsem uviděl, že vše skončilo tak, jak jsem očekával, s úlevou jsem svou zbraň umístil spět na její místo na popruh na zádech.
Pěkná spoušť.
Poznamenal jsem ještě předtím, než mi podal datapad s instrukcemi. Ty jsem si následně přečetl a projevil svůj souhlas.
Jasný.
Přikývl jsem Miatovi a ponechávajíc si datapad se jmény jsem se začal ptát. Z datapadu jsem raději jména přečetl přímo ve své větě, abych neudělal chybu.
Hele ty sráči, máš jedinou možnost, jak se z tohohle průseru vylízat! Řekni nám teď hned kde je Nawara Torn, .. Bardo Tavers a Libretor! A bejt tebou bych to vyklopil rychle a pravdu, protože můj přítel tady je pořádně nasranej, jak sis ale určitě všimnul.
Kouknu na Duga a potom i na Miata, jestli jsem to řekl dobře podle jeho očekávání a pak jenom čekám, co se bude dít dál. Svému kolegovi podám zpět jeho datapad, kdyby mi náhodou chtěl něco napsat.
Lisinko, doufám, že až se vrátím, tak tady ještě pořád budeš stát neporušená. Nerad bych se s tebou loučil naposledy.
Pomyslím si, když odcházím následujíc Miata. Pomalu na mě začíná působit celkem pozitivně a přátelsky. Byl jsem celkem rád, že jdu s ním, i když radši bych byl samozřejmě v bezpečí své lodi. Ale jít s ním bylo daleko lepší než jít těmi ulicemi sám. Místní cháska byla zřejmě úplně stejná jako na Nar Shaddaa. Nic příjemného, když nemáte známé. A tady jsem mezi spodinou ani vrchností známé neměl, takže by to pro mě samotného mohlo špatně skončit. Takto z nás, tedy hlavně z Miata, měli všichni strach, a tak si nic nedovolili.
Když jsme dorazili k "Černému korábu", byl mi Miat ještě sympatičtější, protože po mě nevyžadoval, abych s ním bojoval. Stačilo počkat, až si to vyřídí a za to jsem ho měl rád. Měl jsem totiž až moc rád sám sebe, abych někde na Corellii zařval takhlé mladý a za blbou pětistovku. Nechal jsem ho tedy vejít a sám, s připravenou zbraní, čekal venku.
Když utichla střelba a výbuchy, jek a křik, ještě jsem chvíli počkal, ale poté jsem se opatrně vypravil dovnitř. Když jsem uviděl, že vše skončilo tak, jak jsem očekával, s úlevou jsem svou zbraň umístil spět na její místo na popruh na zádech.
Pěkná spoušť.
Poznamenal jsem ještě předtím, než mi podal datapad s instrukcemi. Ty jsem si následně přečetl a projevil svůj souhlas.
Jasný.
Přikývl jsem Miatovi a ponechávajíc si datapad se jmény jsem se začal ptát. Z datapadu jsem raději jména přečetl přímo ve své větě, abych neudělal chybu.
Hele ty sráči, máš jedinou možnost, jak se z tohohle průseru vylízat! Řekni nám teď hned kde je Nawara Torn, .. Bardo Tavers a Libretor! A bejt tebou bych to vyklopil rychle a pravdu, protože můj přítel tady je pořádně nasranej, jak sis ale určitě všimnul.
Kouknu na Duga a potom i na Miata, jestli jsem to řekl dobře podle jeho očekávání a pak jenom čekám, co se bude dít dál. Svému kolegovi podám zpět jeho datapad, kdyby mi náhodou chtěl něco napsat.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Na tvou otázku se Dug pustil do zběsilého vřískání v jeho rodném jazyce, které nebralo konce a po chvíli se přelilo i ve zběsilé šermování všech končetin. Tento zběsilý tanec ale záhy ukončil Miatův kanón jež se objevil vedle tebe a který přirazil Dugovu hlavu na stůl.
Mooment...
Zahuhlal najednou Dug sice příšerným ale basikem.
Vim kde najdete je. Nawara je s panem Tavers v Taris, nestrilejte prosim. Mam rodinu, hodne rodiny, prosim pane Netbers..i. Ja nechci umrit.
Miat na jeho odpověď zareagoval odsunutím hlavně, ale jen o tolik aby nebyla zaražená v jeho tlamě a klidným pohoupnutím zbraně ti naznačil, abys pokračoval. Sám se mezitím začal netrpělivě rozhlížet po okolí, bylo jasné že tato vaše eskapáda nezůstane dlouho bez pozornosti a i v téhle žumpě Corellie se co nevidět mohl objevit někdo komu by vadila.
Na tvou otázku se Dug pustil do zběsilého vřískání v jeho rodném jazyce, které nebralo konce a po chvíli se přelilo i ve zběsilé šermování všech končetin. Tento zběsilý tanec ale záhy ukončil Miatův kanón jež se objevil vedle tebe a který přirazil Dugovu hlavu na stůl.
Mooment...
Zahuhlal najednou Dug sice příšerným ale basikem.
Vim kde najdete je. Nawara je s panem Tavers v Taris, nestrilejte prosim. Mam rodinu, hodne rodiny, prosim pane Netbers..i. Ja nechci umrit.
Miat na jeho odpověď zareagoval odsunutím hlavně, ale jen o tolik aby nebyla zaražená v jeho tlamě a klidným pohoupnutím zbraně ti naznačil, abys pokračoval. Sám se mezitím začal netrpělivě rozhlížet po okolí, bylo jasné že tato vaše eskapáda nezůstane dlouho bez pozornosti a i v téhle žumpě Corellie se co nevidět mohl objevit někdo komu by vadila.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Hm a dál? Kde na Tarisu jsou? A kde je ten Libretor? Řekni všechno co víš a dělej!
Zareaguji na jeho polovičatou odpověď a čekám, až nám vyklopí zbytek. V té krví násáklé kantýně jsem se totiž vůbec necítil dobře a chtěl jsem zpět na svou Lisu.
Hm a dál? Kde na Tarisu jsou? A kde je ten Libretor? Řekni všechno co víš a dělej!
Zareaguji na jeho polovičatou odpověď a čekám, až nám vyklopí zbytek. V té krví násáklé kantýně jsem se totiž vůbec necítil dobře a chtěl jsem zpět na svou Lisu.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Dug se na tebe nechápavě podíval, párkrát rychle zamrkal a po chvilce najednou vyhrkl, až tě málem poslintal.
A ha ha. Ne Ne Taris ne Taris. Taris Kšuktálic... Eee bar! Ano bar je to. Bar na riviere biliho klanu. Kde je Libre.. tamto nevim. Ani nevim kdo to je.
Po chvilce ti na rameno zaklepala Miatova zbraň, která tě upozorňovala na novou zprávu.
Když se tak stalo dostalo se ti překvapivě rychle odpovědi,
Aha vy myslite tu bednu. Tu odnesl Tavers pryc.
Zdálo se že tato odpověď Miata uspokojila, tedy částečně neboť vzápětí si vylil záchvat vzteku na zbytku stolu ležícího opodál který jen pomocí bot a pěsti definitivně rozmetal. Dug se při tomto představení vyděšeně schoulil do klubíčka a kdyby mohl nejspíše by se protlačil deskou o níž se opíral. Miat se po chvíli uklidnil a rukou ti naznačil že odcházíte. Když jste vyšli před bar byly ulice v okolí liduprázdné, Miat se ale místo cesty po níž jste přišli vydal temnou uličkou kamsi dál do města. Po pár krocích strávených psaním do datapadu ti jej opět podal.
Nebyl jsi si přesně jistý co to znamená, ale intuice ti připomněla dugova slova. Po asi půl hodině bloudění ještě o něco temnějšími a odpornějšími uličkami než vás zavedly k Černému korábu jste se dostali do čtvrti kde byl na každém domě namalován bílý symbol trochu podobný dávnému mandalorianskému znaku. Rychle ti došlo co tyto znaky představují a co asi myslel dug tou rivierou bílého klanu. Po chvilce jste stanuli před dalším podobně nevzhledným barem nad nímž pro změnu poletovala miniatura planety Taris. Miat ti opět dodal instrukce.
Snad z ohleduplnosti, nebo obtížnosti vaší budoucí komunikace se teď Miat zastavil a natočil směrem k tobě, evidentně čekajíc na tvé případné otázky či reakce.
Dug se na tebe nechápavě podíval, párkrát rychle zamrkal a po chvilce najednou vyhrkl, až tě málem poslintal.
A ha ha. Ne Ne Taris ne Taris. Taris Kšuktálic... Eee bar! Ano bar je to. Bar na riviere biliho klanu. Kde je Libre.. tamto nevim. Ani nevim kdo to je.
Po chvilce ti na rameno zaklepala Miatova zbraň, která tě upozorňovala na novou zprávu.
Kód: Vybrat vše
Vím kde to je! Zeptej se kde je modrá krabice s tlačítky to pochopí líp!Aha vy myslite tu bednu. Tu odnesl Tavers pryc.
Zdálo se že tato odpověď Miata uspokojila, tedy částečně neboť vzápětí si vylil záchvat vzteku na zbytku stolu ležícího opodál který jen pomocí bot a pěsti definitivně rozmetal. Dug se při tomto představení vyděšeně schoulil do klubíčka a kdyby mohl nejspíše by se protlačil deskou o níž se opíral. Miat se po chvíli uklidnil a rukou ti naznačil že odcházíte. Když jste vyšli před bar byly ulice v okolí liduprázdné, Miat se ale místo cesty po níž jste přišli vydal temnou uličkou kamsi dál do města. Po pár krocích strávených psaním do datapadu ti jej opět podal.
Kód: Vybrat vše
Vedl sis dobře. Ale musíme získat zásilku! Dávej si pozor, teď to asi bude trochu ostřejší.Kód: Vybrat vše
Jdeme dovnitř. Budeš mluvit, s bílýma slušně se zbytkem jak chceš. Chcem TY DVA a MODROU KRABICI, tu hlavně. Nemyslím že je tu někdo bude chtít chránit, spíš myslí že sem za nimi nepůjdeme.Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Zdálo se, že Dug nám řekl všechno, co bylo potřeba, a tak si vysloužil možnost dál žít. Měl evidentně štěstí narozdíl od všech ostatních, které tam Miat zmasakroval. To už jsme ale vycházeli ven, kde už mě můj společník znovu instruoval. Raději jsem si tedy spustil svůj těžký blaster do pohotovostní pozice tak, abych ho pak prostě jenom chytnul a začal pálit, až to bude třeba. Naštěstí taková situace až ke kantýně nenastala. Teď, když mi dal Miat další instrukce, jsem však potřeboval získat odpověď na několik otázek.
Jak poznám, kdo patří k Bílejm? A co když jsou nějak domluvení a budou je chránit? Přeci nám je nevydaj jen tak. Určitě budou něco chtít. Takovýhle gangy rychle čuchaj prachy a mám dojem, že si je vždycky můžou vzít z našich případných mrtvol.
Zapochybuji o rozumnosti Miatova plánu a čekám, co mi na to odpoví.
Zdálo se, že Dug nám řekl všechno, co bylo potřeba, a tak si vysloužil možnost dál žít. Měl evidentně štěstí narozdíl od všech ostatních, které tam Miat zmasakroval. To už jsme ale vycházeli ven, kde už mě můj společník znovu instruoval. Raději jsem si tedy spustil svůj těžký blaster do pohotovostní pozice tak, abych ho pak prostě jenom chytnul a začal pálit, až to bude třeba. Naštěstí taková situace až ke kantýně nenastala. Teď, když mi dal Miat další instrukce, jsem však potřeboval získat odpověď na několik otázek.
Jak poznám, kdo patří k Bílejm? A co když jsou nějak domluvení a budou je chránit? Přeci nám je nevydaj jen tak. Určitě budou něco chtít. Takovýhle gangy rychle čuchaj prachy a mám dojem, že si je vždycky můžou vzít z našich případných mrtvol.
Zapochybuji o rozumnosti Miatova plánu a čekám, co mi na to odpoví.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Miat na tvou otázku reagoval ihned, ale během ťukání do datapadu bylo vidět že ne tak jednoznačně jako předtím. Několikrát část textu smazal nebo pozměnil, několikrát se na moment zarazil a nejspíše přemýšlel co napsat. Přesto ti po chvíli datapad podal.
Obsah tohoto zápisu byl nadmíru jasný a mimo přímo napsané ti sdělil i naléhavost získat vaši zásilku, kvůli níž byl Miat ochoten tu rozpoutat válku. Nechal tě v klidu dočíst, zkontroloval svou zbraň a pomalu se vydal dovnitř. U dveří na tebe počkal a do nich vstoupil až dva kroky za tebou chovaje se skoro jako tvůj bodyguard. Bar byl dost prostorný, sestávající se z jedné velké místnosti zaplněné stoly, jedním pultem napravo od vchodu s automatickou obsluhou a řadou kójí podél zbylých dvou zdí. Bylo zde poměrně dost plno, odhadem asi stodvacet lidí různých ras. Asi šedesát z nich mělo na hrudníku zepředu i zezadu namalovaný stejný symbol jaký byl po celém okolí na domech. Při vašem příchodu se dění v celém baru na moment zastavilo a všichni hleděli vaším směrem. Při tvém rozhlížení se jsi zjistil že skoro každý je zde ozbrojený, což nebylo nic neobvyklého a snad nikdo nedostačuje Miatova arzenálu. Také jsi se ujistil že odsud nevede jiná cesta než dveře jimiž jste přišli, navíc se ti podařilo najít i to co jste tolik hledali. Oba dva seděli v jedné z kójí na protější straně baru a teď dost vyděšeně hleděli vaším směrem, bylo jasné že nejspíše na Miatovu přítomnost.
Hej vy tam! Vemte místo!
Ozval se najednou neznámí hlas, který jak jsi vzápětí zjistil patřil jednomu z bílých. Byl to ohromný svalnatý muž s bílým tetováním na obou rukách a jizvou přes obličej a pravé oko které měl prázdně bílé, sedící u stolu kousek vlevo od středu sálu u něhož kolem něj seděli dva další muži z bílého klanu. Za ním stály dvě spoře oděné Twi'lečky s bílými tetováními po celém těle. Rukou vám pokynul abyste si přisedly na dvě volné židle naproti němu.
Miat na tvou otázku reagoval ihned, ale během ťukání do datapadu bylo vidět že ne tak jednoznačně jako předtím. Několikrát část textu smazal nebo pozměnil, několikrát se na moment zarazil a nejspíše přemýšlel co napsat. Přesto ti po chvíli datapad podal.
Kód: Vybrat vše
Bílý poznáš, mají na sobě značku co je tu všude.
A bílý nemají rádi problémy, pokud je sami nezačnou takže pochybuji že by se dali najmout. Nemluvě o riziku pro ty dva, kdyby museli vysvětlovat bílým pro co jdeme. Navíc pokud to nepůjde jinak, tak to vyřídíme po mým!Hej vy tam! Vemte místo!
Ozval se najednou neznámí hlas, který jak jsi vzápětí zjistil patřil jednomu z bílých. Byl to ohromný svalnatý muž s bílým tetováním na obou rukách a jizvou přes obličej a pravé oko které měl prázdně bílé, sedící u stolu kousek vlevo od středu sálu u něhož kolem něj seděli dva další muži z bílého klanu. Za ním stály dvě spoře oděné Twi'lečky s bílými tetováními po celém těle. Rukou vám pokynul abyste si přisedly na dvě volné židle naproti němu.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Po vstupu do kantýny se rozhlédnu po celé místnosti a na Miata se poprvé podívám znovu až když uvidím ty dva, zda je také spatřil. Bylo mi jasné, že když o nich bude vědět, nezpustí je z očí. Náš postup k nim však zpomalil ba dokonce zastavil jeden z bílých, který nás k sobě pozval. Na jeho pozvání jsem se znovu podíval na Miata. Ale protože jsem si pamatoval co mi předtím napsal a protože jsem měl také nějaké zkušenosti z minulosti s gangy a podobnými organizacemi, bylo mi jasné že takové pozvání by se dalo odmítnout pouze blasterem, což by tady byla sebevražda a navíc to zatím rozhodně nebylo třeba takto řešit, protože ti dva nám teď zrovna neměli kam utéct. Vydal jsem se tedy k "bojem ošlehanému" muži, který nás pozval ke stolu a pomalu s klidem jsem zasedl za stůl na jednu z nabízených židlí.
Zdravím vás a děkujeme za pozvání k vašemu stolu. Omluvte, prosím, mého společníka. Je vinou jednou hnusné krysy indisponován na hlase, a tak jsou mé ústa i jeho.
Začnu nejzdvořileji, jak jsem schopen a doufám, že si muž přebere rozhovor do své režie.
Po vstupu do kantýny se rozhlédnu po celé místnosti a na Miata se poprvé podívám znovu až když uvidím ty dva, zda je také spatřil. Bylo mi jasné, že když o nich bude vědět, nezpustí je z očí. Náš postup k nim však zpomalil ba dokonce zastavil jeden z bílých, který nás k sobě pozval. Na jeho pozvání jsem se znovu podíval na Miata. Ale protože jsem si pamatoval co mi předtím napsal a protože jsem měl také nějaké zkušenosti z minulosti s gangy a podobnými organizacemi, bylo mi jasné že takové pozvání by se dalo odmítnout pouze blasterem, což by tady byla sebevražda a navíc to zatím rozhodně nebylo třeba takto řešit, protože ti dva nám teď zrovna neměli kam utéct. Vydal jsem se tedy k "bojem ošlehanému" muži, který nás pozval ke stolu a pomalu s klidem jsem zasedl za stůl na jednu z nabízených židlí.
Zdravím vás a děkujeme za pozvání k vašemu stolu. Omluvte, prosím, mého společníka. Je vinou jednou hnusné krysy indisponován na hlase, a tak jsou mé ústa i jeho.
Začnu nejzdvořileji, jak jsem schopen a doufám, že si muž přebere rozhovor do své režie.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Pomalu jsi usedl na jednu z nabízených židlí, Miat jak se dalo očekávat zaujal pozici vestoje za tebou, jakoby byl tvým bodyguardem a nespouštěl vaše cíle z dohledu průzoru helmy. Letmým pohledem jsi zjistil, že oba zalezli hluboko do útrob své kóje a nebylo těžké si domyslet že začali zvažovat své možnosti. Ty jsi mezitím zahájil velmi slušně debatu s oním "bílým" který vás pozval ke stolu.
I já vás zdravím. Mám pocit že váš společník by toho příliš nenamluvil i bez zmíněné indispozice a mě to nikterak nevadí. Ostatně jediné co chci vědět je co přesně tu chcete. Dalo by se říci že tohle je moje království a asi chápete že když mi sem napochoduje zbrojní sklad jako váš společník tak to vyvozuje jisté otázky, které si žádají odpovědí. A je mi dost jedno kdo mi je poskytne.
Muž domluvil a pohledem několikrát přejel tebe, Miata i kóji tolik upoutávající jeho pozornost. Pomalu se opřel nechávaje ti prostor pro reakci a začal se zajímal o jednu ze tvých Twi'leček.
Pomalu jsi usedl na jednu z nabízených židlí, Miat jak se dalo očekávat zaujal pozici vestoje za tebou, jakoby byl tvým bodyguardem a nespouštěl vaše cíle z dohledu průzoru helmy. Letmým pohledem jsi zjistil, že oba zalezli hluboko do útrob své kóje a nebylo těžké si domyslet že začali zvažovat své možnosti. Ty jsi mezitím zahájil velmi slušně debatu s oním "bílým" který vás pozval ke stolu.
I já vás zdravím. Mám pocit že váš společník by toho příliš nenamluvil i bez zmíněné indispozice a mě to nikterak nevadí. Ostatně jediné co chci vědět je co přesně tu chcete. Dalo by se říci že tohle je moje království a asi chápete že když mi sem napochoduje zbrojní sklad jako váš společník tak to vyvozuje jisté otázky, které si žádají odpovědí. A je mi dost jedno kdo mi je poskytne.
Muž domluvil a pohledem několikrát přejel tebe, Miata i kóji tolik upoutávající jeho pozornost. Pomalu se opřel nechávaje ti prostor pro reakci a začal se zajímal o jednu ze tvých Twi'leček.
Corellia; Coronet City - Modrý sektor:
Za jeho kladné uvítání a jasnou otázku na něj vrhnu lehký úsměv s pokynutím, abych následně rozvážně vyjádřil, oč se nám v té kantýně "bílých" vlastně jedná.
Přišli jsme si pro jednoho zrádce a jednoho zloděje.
Pokynu hlavou směrem ke kóji těch dvou a pak ještě dodám.
A samozřejmě také pro to, co ukradli. Dalo by se tedy říct, že si jdeme pro pomstu a spravedlnost, ale rozhodně bychom se nechtěli dostat do žádného sporu s vámi, a tak jsem vás chtěl požádat, zda byste nám ty dva mohl pomoci v klidu zadržet, abychom zde nenapáchali nějakou škodu, popřípadě je vyhnat ven, kde si s nimi již poradíme po svém.
Podívám se zkoumavě na muže a doufám, že jeho reakce nebude nikterak záporná. Rád bych se totiž vyhnul dalším jatkám, které by Miat jistě rozpoutal, kdyby nám šéf nechtěl pomoci.
Za jeho kladné uvítání a jasnou otázku na něj vrhnu lehký úsměv s pokynutím, abych následně rozvážně vyjádřil, oč se nám v té kantýně "bílých" vlastně jedná.
Přišli jsme si pro jednoho zrádce a jednoho zloděje.
Pokynu hlavou směrem ke kóji těch dvou a pak ještě dodám.
A samozřejmě také pro to, co ukradli. Dalo by se tedy říct, že si jdeme pro pomstu a spravedlnost, ale rozhodně bychom se nechtěli dostat do žádného sporu s vámi, a tak jsem vás chtěl požádat, zda byste nám ty dva mohl pomoci v klidu zadržet, abychom zde nenapáchali nějakou škodu, popřípadě je vyhnat ven, kde si s nimi již poradíme po svém.
Podívám se zkoumavě na muže a doufám, že jeho reakce nebude nikterak záporná. Rád bych se totiž vyhnul dalším jatkám, které by Miat jistě rozpoutal, kdyby nám šéf nechtěl pomoci.
Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.