Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Nadšený úspěšností svého průzkumu a tolika cennými nálezy z posledních dvou místností, hlavně světelného meče, jsi vyrazil vstříc pokladům skrývajícím se v levém křídle. Přestože levé křídlo bylo veliké na poměry Praxea, tak obsahovalo pouze dvě místnosti. Ta menší se táhla od dveří až k pravému rohu, zatímco zbytek levého křídla byla jediná místnost – hala – určená k jedinému účeli.
Výcviková hala.
Po identifikaci místnosti jsi si ji za doprovodu svého nového přítele, Zekeho, prohlédl, ale bohužel jsi doslova nic nenašel. Zkusil jsi proto dveře do menší místnosti, ale ty opět odmítli uprostřed své cesty uposlechnout pokyn, a tak jsi musel použít Sílu, aby se zcela otevřely.
Za dveřmi se nacházel, jak se dalo očekávat, sklad. Po pravé straně byla police s různými tréninkovými pomůckami sahající až ke stropu a po levé straně rampa fungující jako turbovýtah.
Ulevilo se ti, když jsi zjistil, že Zekeho nebudeš muset tahat po schodech, protože Aden měl očividně zpoždění. To znamenalo, že se sejdete v levém křídle ve druhém patře a s plošinou... žádný problém, pokud stále funguje.
Lartrir (Výcvik pro Atalona)
Moderátor: Moderátoři
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Už naprosto automaticky jsem, po průchodu do levého křídla, provedl update záznamu v datapadu.
Nemůžou tu být všude poklady, vzpomeň si na jídelnu.
Sám sebe zkritizuji za zklamání z nalezené haly a přesunu se ke dveřím malé místnosti. Jejichž nespolupráce si nijak nevšímám a už automaticky použiju Sílu.
Sklad, jistě jak jinak. Harampádí, police s vybavením a....
Mé oči se zarazí na pokladu pro mě nyní snad cennějším než obsah mého batohu a na tváři se mi rozzáří široký úsměv.
Hurá, rampa. Už jsem se bál. Táhnou Zekeho nahoru po schodech to bych radši... Ale moment, dveře moc nápomocný nebyli, co když rampa...
Můj úsměv se rázem zhroutí do šklebu a začnu přejíždět po rampě zkoumavými pohledy. Jako technický skoro-analfabet nejsem schopen posoudit technický stav rampy, proto se rozhodnu raději použít starou osvědčenou taktiku. Přejdu k ovládání rampy a vybídnu Zekeho aby si nastoupil:
Zeke, nastup si prosím. Možná to nikam nepojede, ale za pokus to stojí.
Nechci riskovat zkoušku naprázdno a dodělat jistě už tak hodně slabý zdroj, proto vsadím vše na jednu kartu. Pro jistotu ale začnu v hlavě konstruovat záložní plán pro případ nezdaru.
No Zeke je vlastně mechanik, svým způsobem. Mohl by to zkusit zflikovat, kdyby něco. Nebo to hold vezmeme po schodech, ale pak doufám že už se nic nestane, protože budu nejspíš "mrtvej". Nebo bych to mohl zkusit Sílou... ale to bych byl ještě mrtvější takže radši ne.
Pomalu a nejistě přiložím ruku k ovládání a podívám se na Zekeho.
Teď drž... Hm.. palce?? ...jinak jdeme po SCHODECH!
Prosím Sílo, ať to funguje.
Pomalu a opatrně stisknu tlačítko pro pohyb vzhůru a čekám co se stane.
Už naprosto automaticky jsem, po průchodu do levého křídla, provedl update záznamu v datapadu.
Nemůžou tu být všude poklady, vzpomeň si na jídelnu.
Sám sebe zkritizuji za zklamání z nalezené haly a přesunu se ke dveřím malé místnosti. Jejichž nespolupráce si nijak nevšímám a už automaticky použiju Sílu.
Sklad, jistě jak jinak. Harampádí, police s vybavením a....
Mé oči se zarazí na pokladu pro mě nyní snad cennějším než obsah mého batohu a na tváři se mi rozzáří široký úsměv.
Hurá, rampa. Už jsem se bál. Táhnou Zekeho nahoru po schodech to bych radši... Ale moment, dveře moc nápomocný nebyli, co když rampa...
Můj úsměv se rázem zhroutí do šklebu a začnu přejíždět po rampě zkoumavými pohledy. Jako technický skoro-analfabet nejsem schopen posoudit technický stav rampy, proto se rozhodnu raději použít starou osvědčenou taktiku. Přejdu k ovládání rampy a vybídnu Zekeho aby si nastoupil:
Zeke, nastup si prosím. Možná to nikam nepojede, ale za pokus to stojí.
Nechci riskovat zkoušku naprázdno a dodělat jistě už tak hodně slabý zdroj, proto vsadím vše na jednu kartu. Pro jistotu ale začnu v hlavě konstruovat záložní plán pro případ nezdaru.
No Zeke je vlastně mechanik, svým způsobem. Mohl by to zkusit zflikovat, kdyby něco. Nebo to hold vezmeme po schodech, ale pak doufám že už se nic nestane, protože budu nejspíš "mrtvej". Nebo bych to mohl zkusit Sílou... ale to bych byl ještě mrtvější takže radši ne.
Pomalu a nejistě přiložím ruku k ovládání a podívám se na Zekeho.
Teď drž... Hm.. palce?? ...jinak jdeme po SCHODECH!
Prosím Sílo, ať to funguje.
Pomalu a opatrně stisknu tlačítko pro pohyb vzhůru a čekám co se stane.
-
Funny
- Rytíř Jedi
- Příspěvky: 574
- Registrován: 03.11.2008 21:14:11
- Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Aniž by jsi se zdržoval průzkumem skladu, už jsi se hrnul k rampě, abys ji odzkoušel. Kdyby fungovala, tak aby jsi se nemusel vracet nebo nedej Sílo kdyby se plošina na hoře zasekla, vyzval jsi Zekeho, aby si také nastoupil. Po zmáčknutí tlačítka se plošina rozjela za doprovodu skřípotu, který přehlušil veškerý jiný hluk v budově.
V tu samou chvíli uslyšíš, jak k tobě Aden vyslal Sílou:
„Pozor!“
Co to mělo znamenat jsi se měl přesvědčit už za pár vteřin. Hned jak plošina dojela ke svému vrcholu, ucítil jsi v Síle, že se v tvé blízkosti naléza tvor s nepřátelskými úmysly. Zanechal jsi Zekeho za svými zády, takže byl v relativním bezpečí, zatímco ty jsi vyrazil neznámému tvorovi vstříc.
Zahlédl jsi ho – těžce ozbrojeného Aqualishe – na schodech mezi prvním a druhým patrem. ArDee byl na schodech mezi druhým patrem a střechou, kde se však nacházel Aden s Rhi´mesem jsi přesně nevěděl. Věděl jsi jistě, že nejsou v druhém patře, ale další části budovy jsi už propátrat nestihl.
Teď jsi musel jednat. Buď ustoupit do výcvikové haly – vhodnější pro boj se světelným mečem -, protože v chodbách by měl tvůj protivník s blasterem výhodu, anebo na střechu, kam by jsi ještě stihl vyběhnout dřív než Aqualish bez toho, že by tě zasáhl.
Aniž by jsi se zdržoval průzkumem skladu, už jsi se hrnul k rampě, abys ji odzkoušel. Kdyby fungovala, tak aby jsi se nemusel vracet nebo nedej Sílo kdyby se plošina na hoře zasekla, vyzval jsi Zekeho, aby si také nastoupil. Po zmáčknutí tlačítka se plošina rozjela za doprovodu skřípotu, který přehlušil veškerý jiný hluk v budově.
V tu samou chvíli uslyšíš, jak k tobě Aden vyslal Sílou:
„Pozor!“
Co to mělo znamenat jsi se měl přesvědčit už za pár vteřin. Hned jak plošina dojela ke svému vrcholu, ucítil jsi v Síle, že se v tvé blízkosti naléza tvor s nepřátelskými úmysly. Zanechal jsi Zekeho za svými zády, takže byl v relativním bezpečí, zatímco ty jsi vyrazil neznámému tvorovi vstříc.
Zahlédl jsi ho – těžce ozbrojeného Aqualishe – na schodech mezi prvním a druhým patrem. ArDee byl na schodech mezi druhým patrem a střechou, kde se však nacházel Aden s Rhi´mesem jsi přesně nevěděl. Věděl jsi jistě, že nejsou v druhém patře, ale další části budovy jsi už propátrat nestihl.
Teď jsi musel jednat. Buď ustoupit do výcvikové haly – vhodnější pro boj se světelným mečem -, protože v chodbách by měl tvůj protivník s blasterem výhodu, anebo na střechu, kam by jsi ještě stihl vyběhnout dřív než Aqualish bez toho, že by tě zasáhl.
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Hned jak zahlédnu Aqualishe, neváhám a zastavím svůj postup. Sám sebe překvapím, neboť narozdíl od chvílí nedávno minulých, kdy mě úplně vyvedlo z míry nalezení knihovny, teď tváří v tvář nepříteli, v ohrožení sebe sama jsem naprosto klidný a soustředěný. Naprosto automaticky se chopím jílce meče, s jeho aktivací však vyčkám. Má mysl teď projíždí okolí a analyzuje situaci jak nejlépe dovede.
Aqualishe? Co tady dělá? Je vyzbrojený, až moc vyzbrojený. možná žoldák nebo lovec pokladů. Možná že velvyslanec Cath... Jestli jo tak bude mýt co vysvětlovat. Ale teď je hlavní co s tím?
Nejsem si jist jestli už mě viděl a v současné situaci mi to přijde i jedno.
Nevím kde jsou Aden a Rhi´mes a nemám čas to zjišťovat. Teď je hlavní se postarat o ArDeeho a Zekeho.
Znovu prohlédnu situaci a zjistím, že má pozice není moc výhodná.
Tak jo, tady bojovat nebudu, ale kam teď? A jak je pohlídat oba? ArDee, jak se zdá má k němu dobrou pozici a pokud upoutám jeho pozornost, mohl by ustoupit a zmizet, jestli jich tu není víc. Problém je Zeke, za mnou je zatím v pořádku, ale jestli začne boj... mohlo by to dopadnout všelijak.
Rozhodnut o své reakci se ponořím do Síly, s její pomocí Zekeho najdu a levou rukou se pokusím jemně Silou na něj zatlačit a naznačit mu tak, aby se stáhl. Zároveň se snažím vyslat zprávu Adenovi. Nikdy jsem to nezkoušel takže o úspěchu nemám valné mínění a vzhledem k tomu že jde jen o informace mě to ani netrápí. Pomohlo by mi to udělat si obraz o situaci, ale i s tím co znám teď jsem připraven reagovat.
„Jeden ozbrojený Aqualishe na schodech! Jsem v 2. patře, kde vy?“
Hned jak "odešlu" svou zprávu připravím se k ústupu s krytím za pomoci Soresu zpět, do haly. Doufám, že Zeke pochopil můj náznak a couvl, neboť se rozhodnu pozadu opatrně couvat a upoutat Aqualishovu pozornost, nevšiml-li si mne doteď. Udělám několik kroků zpět a udržuji co nejpevněji rovnováhu pro případ, že je Zeke stále někde za mnou.
Kdo jste?!
Zavolám směrem k Aqualishovi, v mysli mám podobných otázek mnoho, ale pro můj účel je tato plně dostačující. Neočekávám slovní odpověď, proto připravím jílec ve své ruce tak, aby po jeho aktivaci ležela čepel na nejpravděpodobnějším místě Aqualishovi střelby, připraven k dalšímu ústupu.
Hned jak zahlédnu Aqualishe, neváhám a zastavím svůj postup. Sám sebe překvapím, neboť narozdíl od chvílí nedávno minulých, kdy mě úplně vyvedlo z míry nalezení knihovny, teď tváří v tvář nepříteli, v ohrožení sebe sama jsem naprosto klidný a soustředěný. Naprosto automaticky se chopím jílce meče, s jeho aktivací však vyčkám. Má mysl teď projíždí okolí a analyzuje situaci jak nejlépe dovede.
Aqualishe? Co tady dělá? Je vyzbrojený, až moc vyzbrojený. možná žoldák nebo lovec pokladů. Možná že velvyslanec Cath... Jestli jo tak bude mýt co vysvětlovat. Ale teď je hlavní co s tím?
Nejsem si jist jestli už mě viděl a v současné situaci mi to přijde i jedno.
Nevím kde jsou Aden a Rhi´mes a nemám čas to zjišťovat. Teď je hlavní se postarat o ArDeeho a Zekeho.
Znovu prohlédnu situaci a zjistím, že má pozice není moc výhodná.
Tak jo, tady bojovat nebudu, ale kam teď? A jak je pohlídat oba? ArDee, jak se zdá má k němu dobrou pozici a pokud upoutám jeho pozornost, mohl by ustoupit a zmizet, jestli jich tu není víc. Problém je Zeke, za mnou je zatím v pořádku, ale jestli začne boj... mohlo by to dopadnout všelijak.
Rozhodnut o své reakci se ponořím do Síly, s její pomocí Zekeho najdu a levou rukou se pokusím jemně Silou na něj zatlačit a naznačit mu tak, aby se stáhl. Zároveň se snažím vyslat zprávu Adenovi. Nikdy jsem to nezkoušel takže o úspěchu nemám valné mínění a vzhledem k tomu že jde jen o informace mě to ani netrápí. Pomohlo by mi to udělat si obraz o situaci, ale i s tím co znám teď jsem připraven reagovat.
„Jeden ozbrojený Aqualishe na schodech! Jsem v 2. patře, kde vy?“
Hned jak "odešlu" svou zprávu připravím se k ústupu s krytím za pomoci Soresu zpět, do haly. Doufám, že Zeke pochopil můj náznak a couvl, neboť se rozhodnu pozadu opatrně couvat a upoutat Aqualishovu pozornost, nevšiml-li si mne doteď. Udělám několik kroků zpět a udržuji co nejpevněji rovnováhu pro případ, že je Zeke stále někde za mnou.
Kdo jste?!
Zavolám směrem k Aqualishovi, v mysli mám podobných otázek mnoho, ale pro můj účel je tato plně dostačující. Neočekávám slovní odpověď, proto připravím jílec ve své ruce tak, aby po jeho aktivaci ležela čepel na nejpravděpodobnějším místě Aqualishovi střelby, připraven k dalšímu ústupu.
-
Funny
- Rytíř Jedi
- Příspěvky: 574
- Registrován: 03.11.2008 21:14:11
- Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Aqualish už o tobě věděl a nejrychlejším tempem, jaké dovedl vyvinout, se k tobě přibližoval. Schody bral po dvou. Vyběhl ještě pár schodů a na tvou otázku odpověděl střelbou z blasteru. Přestože byl Aqualish v běhu, tak dokázal vyjímečně dobře zacílit a musel jsi zažehnout svůj světelný meč, aby jsi se střelám ubránil. Tři krátké pohyby rukou se světelným mečem těsně u těla a všechny výboje jsi odrazil.
Než přišel další útok, dokázal jsi ustoupit až na plošinu a naslepo zmáčknout tlačítko, avšak plošina – jak jsi tušil – přestala fungovat. Jedinou cestou z druhého patra se zdálo být schodiště. Byly v tom však dva problémy. Zeke by jen těžko dokázal překonat schody ať už nahoru nebo dolů a pak, v cestě ti stál Aqualish. Jako důkaz jeho přítomnosti na tebe opět vystřelil.
Teď, když stál přímo proti tobě, jsi si ho mohl pořádně prohlédnout. Byl to normální Aqualish oblečený do černých kalhot a tmavě hnědého brnění kryjící mu hrudník. Na brnění byla vyobrazena lebka propíchnutá mečem, na pásku měl uložených několik granátů a na zádech se mu jemně pohupoval meč.
„Na střechu!“
Uslyšel jsi ve své mysli opět Adenův hlas. Podle jeho pokynů jsi se měl dostat na střechu, ale k tomu jsi se potřeboval nějak vypořádat s Aqualishem a Zekeho... ale nevypadalo to, že by Aqualish jevil o droida zájem.
Aqualish už o tobě věděl a nejrychlejším tempem, jaké dovedl vyvinout, se k tobě přibližoval. Schody bral po dvou. Vyběhl ještě pár schodů a na tvou otázku odpověděl střelbou z blasteru. Přestože byl Aqualish v běhu, tak dokázal vyjímečně dobře zacílit a musel jsi zažehnout svůj světelný meč, aby jsi se střelám ubránil. Tři krátké pohyby rukou se světelným mečem těsně u těla a všechny výboje jsi odrazil.
Než přišel další útok, dokázal jsi ustoupit až na plošinu a naslepo zmáčknout tlačítko, avšak plošina – jak jsi tušil – přestala fungovat. Jedinou cestou z druhého patra se zdálo být schodiště. Byly v tom však dva problémy. Zeke by jen těžko dokázal překonat schody ať už nahoru nebo dolů a pak, v cestě ti stál Aqualish. Jako důkaz jeho přítomnosti na tebe opět vystřelil.
Teď, když stál přímo proti tobě, jsi si ho mohl pořádně prohlédnout. Byl to normální Aqualish oblečený do černých kalhot a tmavě hnědého brnění kryjící mu hrudník. Na brnění byla vyobrazena lebka propíchnutá mečem, na pásku měl uložených několik granátů a na zádech se mu jemně pohupoval meč.
„Na střechu!“
Uslyšel jsi ve své mysli opět Adenův hlas. Podle jeho pokynů jsi se měl dostat na střechu, ale k tomu jsi se potřeboval nějak vypořádat s Aqualishem a Zekeho... ale nevypadalo to, že by Aqualish jevil o droida zájem.
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Sakra, Sithskej krám! Musí dosloužit zrovna teď.
Volnou rukou praštím do ovládání plošiny, ale nemám čas se rozptylovat. Rychle se zaměřím zpět na nezvaného hosta a opět soustředěný, odrazím další Aqualishův výstřel.
Tak co teď? Vypadá, že ho Zeke moc nezajímá, ale nechat ho tu s ním nehodlám. Bude to...
Proud mých myšlenek náhle přeruší další zpráva od Adena.
„Na střechu!“
Tak aspoň vím kde jsou, sice mi to sdělit o dvě minuty dřív tak mohlo bejt o problém míň, ale to už teď nezměníme. Teď co sním?
Pomalu udělám krok vpřed soustředěn na obranu, abych opustil plošinu a bez ohlédnutí velmi potichu řeknu Zekemu:
Drž se za mnou a až to půjde tak se někam schovej. A hlavně si dávej pozor, nechci aby se ti něco stalo parťáku.
Porozhlédnu se po chodbě a snažím se najít nějaké řešení.
Chodba je dost úzká, obranu nějak zvládnu, ale útok by mohl být problém, rozhodně to tu není na nějaký makashi "taneček". Nepočítám, že by mě tady velkoočko pustil na střechu kdybych ho hezky požádal. Vůbec nevypadá, že by mu bylo do řeči, bohužel pro něj, byla střelba pro mě vždycky dost výmluvný projev, obzvláště když to byla střelba na mě. Vypadá jako pirát nebo tak něco, ale to budu zjišťovat až potom. Teď to tu vyřídíme a to permanentně. Nevím co je na střeše, ale když Aden nepřišel, tak má asi svou "práci" a tebe mít za zády nechci. Zkusím to udělat civilizovaně a podle kodexu, tedy v rámci možností.
Rozhodnut se plně ponořím do Síly a provedu ještě jeden opatrný krok vpřed, okamžik po jeho provedení náhle udělám sérii několika rychlých kroků vpřed, při nichž se plně soustředím na obranu před nepřítelem. Doufám, že se mi tak podaří zmenšit rozestup mezi námi nebo ho alespoň zatlačit ke schodům.
Sakra, Sithskej krám! Musí dosloužit zrovna teď.
Volnou rukou praštím do ovládání plošiny, ale nemám čas se rozptylovat. Rychle se zaměřím zpět na nezvaného hosta a opět soustředěný, odrazím další Aqualishův výstřel.
Tak co teď? Vypadá, že ho Zeke moc nezajímá, ale nechat ho tu s ním nehodlám. Bude to...
Proud mých myšlenek náhle přeruší další zpráva od Adena.
„Na střechu!“
Tak aspoň vím kde jsou, sice mi to sdělit o dvě minuty dřív tak mohlo bejt o problém míň, ale to už teď nezměníme. Teď co sním?
Pomalu udělám krok vpřed soustředěn na obranu, abych opustil plošinu a bez ohlédnutí velmi potichu řeknu Zekemu:
Drž se za mnou a až to půjde tak se někam schovej. A hlavně si dávej pozor, nechci aby se ti něco stalo parťáku.
Porozhlédnu se po chodbě a snažím se najít nějaké řešení.
Chodba je dost úzká, obranu nějak zvládnu, ale útok by mohl být problém, rozhodně to tu není na nějaký makashi "taneček". Nepočítám, že by mě tady velkoočko pustil na střechu kdybych ho hezky požádal. Vůbec nevypadá, že by mu bylo do řeči, bohužel pro něj, byla střelba pro mě vždycky dost výmluvný projev, obzvláště když to byla střelba na mě. Vypadá jako pirát nebo tak něco, ale to budu zjišťovat až potom. Teď to tu vyřídíme a to permanentně. Nevím co je na střeše, ale když Aden nepřišel, tak má asi svou "práci" a tebe mít za zády nechci. Zkusím to udělat civilizovaně a podle kodexu, tedy v rámci možností.
Rozhodnut se plně ponořím do Síly a provedu ještě jeden opatrný krok vpřed, okamžik po jeho provedení náhle udělám sérii několika rychlých kroků vpřed, při nichž se plně soustředím na obranu před nepřítelem. Doufám, že se mi tak podaří zmenšit rozestup mezi námi nebo ho alespoň zatlačit ke schodům.
-
Funny
- Rytíř Jedi
- Příspěvky: 574
- Registrován: 03.11.2008 21:14:11
- Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Aqualishovi, zjevně skvěle vytrénovaném, neuniklo, že jsi udělal dva pomalé kroky vpřed a rozhodl se na to zareagovat. Blaster odhodil za sebe do chodby a vytáhl meč.
Špičkové vybavení. Blaster jsi nedokázal přesně identifikovat, ale z použitých materiálů, se cena dala odhadovat na asi 1000 kreditů. Za to meč jsi identifikoval, byl to vibromeč. Rukojeť byla z větší části potažená černým, neklouzavým materiálem pro lepší vlastnosti v boji a z menší části byla pozlacená. Na konci rukojeti, která již byla pozlacená jsi si všiml lebky, čepel měla stříbrný nádech.
Ve stejný okamžik, kdy jsi ty udělal několik rychlých kroků směrem k Aqualishovi, tak on zaujal obranný postoj pro případ, že by jsi stihl zaútočit. Rychle však dokázal přejít do útoku a ruce s mečem držel až úplně u levého ramena jako by tě chtěl vší silou udeřit do oblasti krku. Najednou však prudce změnil směr, ruce přitáhl k tělu a vibromeč se ti objevila u krku.
Než však zajela do tvého krku, tak jsi stačil přejít do kotoulu vzad a připravit se na další Aqualishův útok. Na ten jsi nemusel čekat ani desetinu vteřiny, pokusil se tě překvapit bodnutím do hrudníku, ale čepelí svého světelného meče jsi ho dokázal... jen odklonit? - ne přeseknout.
Tak proto Aqualish neváhal s použitím vibromeče – měl pocortosiovanou čepel, takže bylo možné s ním bojovat i proti světelnému meči.
Aqualishovi, zjevně skvěle vytrénovaném, neuniklo, že jsi udělal dva pomalé kroky vpřed a rozhodl se na to zareagovat. Blaster odhodil za sebe do chodby a vytáhl meč.
Špičkové vybavení. Blaster jsi nedokázal přesně identifikovat, ale z použitých materiálů, se cena dala odhadovat na asi 1000 kreditů. Za to meč jsi identifikoval, byl to vibromeč. Rukojeť byla z větší části potažená černým, neklouzavým materiálem pro lepší vlastnosti v boji a z menší části byla pozlacená. Na konci rukojeti, která již byla pozlacená jsi si všiml lebky, čepel měla stříbrný nádech.
Ve stejný okamžik, kdy jsi ty udělal několik rychlých kroků směrem k Aqualishovi, tak on zaujal obranný postoj pro případ, že by jsi stihl zaútočit. Rychle však dokázal přejít do útoku a ruce s mečem držel až úplně u levého ramena jako by tě chtěl vší silou udeřit do oblasti krku. Najednou však prudce změnil směr, ruce přitáhl k tělu a vibromeč se ti objevila u krku.
Než však zajela do tvého krku, tak jsi stačil přejít do kotoulu vzad a připravit se na další Aqualishův útok. Na ten jsi nemusel čekat ani desetinu vteřiny, pokusil se tě překvapit bodnutím do hrudníku, ale čepelí svého světelného meče jsi ho dokázal... jen odklonit? - ne přeseknout.
Tak proto Aqualish neváhal s použitím vibromeče – měl pocortosiovanou čepel, takže bylo možné s ním bojovat i proti světelnému meči.
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Nevím kdo je můj soupeř, ale je jisté že je profesionál. Během okamžiku se můj smělý pokus o útok změnil v zoufalý ústup kotoulem zpět. Nejsem schopen říct zda jsem se udržel na živu náhodou nebo dobrým výcvikem, jediné co vím je že teď se všechny mé myšlenky a úvahy kamsi vypařili, pomalu zmizela i planeta a mise, nic z toho nyní neexistovalo jen tato chodba, tento nepřítel a Zeke pískající na plošině za mnou. Nic víc, nic míň. Není to poprvé kdy něco takového zažívám, naposledy to bylo tehdy po smrti Mistra Thi'omla. Tehdy jsem zůstal sám obklopen soukromou armádou Naagi Hutta a jeho nájemným vrahem jež zabil mého mistra, tehdy když mě několikrát střelili to bylo stejné. Svět se náhle ztratil a zůstali jen oni a boj. Když jsem se vrátil do chrámu, bál jsem se že jsem tam propadl temné straně, ale mistr Yoda když mne vyslýchal ohledně tamních událostí, mi řekl že to nebyla temná Síla ale forma bojové koncentrace které jsou schopni jen ti kdo se dokáží i v ohrožení uklidnit a splynout se Silou. Jako já právě teď.
Právě teď, v tomto zmenšeném světě, se mi vše zpomalilo a zjasnilo, šero hluk strach nic z toho mne nerušilo, nemohlo mne rušit, protože to neexistuje je jen nepřítel a já.
Nepřítel vykročil proti mě a čepel jeho meče vyletěla vpřed, přímo proti mé hrudi. Mé ruce, ani tělo však nemeškali a můj meč rychle udeřil do Aqualishova meče, jenž odskočil na stranu. Nepřemýšlím nad tím proč je jeho meč stále v jednom kuse, v mé hlavě zní jediné:
Teď! teď je ta chvíle!
Prudce uskočím na opačnou stranu než čepel Aqualishova meče a stejně prudce seknu mečem do míst kde se nachází Aqualishovi ruce dřímající meč, doufám že tak ukončím tento souboj i bez toho abych svého soka zabil.
Nevím kdo je můj soupeř, ale je jisté že je profesionál. Během okamžiku se můj smělý pokus o útok změnil v zoufalý ústup kotoulem zpět. Nejsem schopen říct zda jsem se udržel na živu náhodou nebo dobrým výcvikem, jediné co vím je že teď se všechny mé myšlenky a úvahy kamsi vypařili, pomalu zmizela i planeta a mise, nic z toho nyní neexistovalo jen tato chodba, tento nepřítel a Zeke pískající na plošině za mnou. Nic víc, nic míň. Není to poprvé kdy něco takového zažívám, naposledy to bylo tehdy po smrti Mistra Thi'omla. Tehdy jsem zůstal sám obklopen soukromou armádou Naagi Hutta a jeho nájemným vrahem jež zabil mého mistra, tehdy když mě několikrát střelili to bylo stejné. Svět se náhle ztratil a zůstali jen oni a boj. Když jsem se vrátil do chrámu, bál jsem se že jsem tam propadl temné straně, ale mistr Yoda když mne vyslýchal ohledně tamních událostí, mi řekl že to nebyla temná Síla ale forma bojové koncentrace které jsou schopni jen ti kdo se dokáží i v ohrožení uklidnit a splynout se Silou. Jako já právě teď.
Právě teď, v tomto zmenšeném světě, se mi vše zpomalilo a zjasnilo, šero hluk strach nic z toho mne nerušilo, nemohlo mne rušit, protože to neexistuje je jen nepřítel a já.
Nepřítel vykročil proti mě a čepel jeho meče vyletěla vpřed, přímo proti mé hrudi. Mé ruce, ani tělo však nemeškali a můj meč rychle udeřil do Aqualishova meče, jenž odskočil na stranu. Nepřemýšlím nad tím proč je jeho meč stále v jednom kuse, v mé hlavě zní jediné:
Teď! teď je ta chvíle!
Prudce uskočím na opačnou stranu než čepel Aqualishova meče a stejně prudce seknu mečem do míst kde se nachází Aqualishovi ruce dřímající meč, doufám že tak ukončím tento souboj i bez toho abych svého soka zabil.
-
Funny
- Rytíř Jedi
- Příspěvky: 574
- Registrován: 03.11.2008 21:14:11
- Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Splynul jsi se Silou a vše okolo se rozostřilo, vše až na tvého soupeře. Po odražení útoku jsi nemeškal zbytečným přemýšlením, proč je jeho meč stále v jednom kuse, ani vteřinu a prudce jsi uskočil na opačnou stranu, než kam směřoval Aqualishův vibromeč. Hned jak jsi dokončil svůj skok a ucítil, že tvé nohy jsou opět v kontaktu se zemí, máchl jsi světelným mečem – zdánlivě naslepo, ale tvé pohyby vede Síla a to pak nic není naslepo – do míst, kde měl mít Aqualish ruce a až pak, s nepatrným zpožděním, se tam i podíváš.
Tvůj útok dopadl úspěšně na padesát procent, světelný meč oddělil jen jednu Aqualishovu ruku od těla, zatímco tu druhou jen lehce ožehl. Přesto to stačilo k tomu, aby tvůj nepřítel upustil vibromeč a o chvilku později se svalil také na zem, kde se v agónii začal svírat.
Rozhodnutí, co by jsi měl podniknout teď, jestli ještě nějak dál zpacifikovat Aqualishe anebo se rovnou vydat na střechu ulehčil hlas od shora – od schodů, kde ArDee konečně dorazil až na střechu a ihned okomentoval tamní dění:
„Tady jste, pane Adene, ani nevíte jak rád vás – co to pro bůh je?“
Rychle jsi vyběhl ke schodům, které jsi bral po dvou, a za okamžik už jsi byl na střeše.
Konečně jsi si mohl udělat obrázek i o této situaci. V levém vzdálenějším rohu střechy stejnými vibromeči jako měl Aqualish ozbrojený Falleen a Codru Ji stále víc a víc zatlačovali Adena do rohu. Zatím nemohli proniknout jeho obranou, ale nebyli daleko k tomu aby ho vytlačili a shodili ze střechy. Zástupce Rhi´mes stál v právem rohu střechy, kde se díval proti slunci a souboje si nevšímal.
Falleen ihned zaznamenal tvou přítomnost, kývl na svého společníka, který se přestal věnovat Adenovi a místo toho zamířil pomalými kroky přímo k tobě.
---------------
Zeke během tvého souboje s Aqualishem zmizel neznámo kam.
Splynul jsi se Silou a vše okolo se rozostřilo, vše až na tvého soupeře. Po odražení útoku jsi nemeškal zbytečným přemýšlením, proč je jeho meč stále v jednom kuse, ani vteřinu a prudce jsi uskočil na opačnou stranu, než kam směřoval Aqualishův vibromeč. Hned jak jsi dokončil svůj skok a ucítil, že tvé nohy jsou opět v kontaktu se zemí, máchl jsi světelným mečem – zdánlivě naslepo, ale tvé pohyby vede Síla a to pak nic není naslepo – do míst, kde měl mít Aqualish ruce a až pak, s nepatrným zpožděním, se tam i podíváš.
Tvůj útok dopadl úspěšně na padesát procent, světelný meč oddělil jen jednu Aqualishovu ruku od těla, zatímco tu druhou jen lehce ožehl. Přesto to stačilo k tomu, aby tvůj nepřítel upustil vibromeč a o chvilku později se svalil také na zem, kde se v agónii začal svírat.
Rozhodnutí, co by jsi měl podniknout teď, jestli ještě nějak dál zpacifikovat Aqualishe anebo se rovnou vydat na střechu ulehčil hlas od shora – od schodů, kde ArDee konečně dorazil až na střechu a ihned okomentoval tamní dění:
„Tady jste, pane Adene, ani nevíte jak rád vás – co to pro bůh je?“
Rychle jsi vyběhl ke schodům, které jsi bral po dvou, a za okamžik už jsi byl na střeše.
Konečně jsi si mohl udělat obrázek i o této situaci. V levém vzdálenějším rohu střechy stejnými vibromeči jako měl Aqualish ozbrojený Falleen a Codru Ji stále víc a víc zatlačovali Adena do rohu. Zatím nemohli proniknout jeho obranou, ale nebyli daleko k tomu aby ho vytlačili a shodili ze střechy. Zástupce Rhi´mes stál v právem rohu střechy, kde se díval proti slunci a souboje si nevšímal.
Falleen ihned zaznamenal tvou přítomnost, kývl na svého společníka, který se přestal věnovat Adenovi a místo toho zamířil pomalými kroky přímo k tobě.
---------------
Zeke během tvého souboje s Aqualishem zmizel neznámo kam.
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Když hledím na Aqualishe zmítajícího se na zemi, konečně pocítím jistou úlevu od situace a má mysl se vrátí do běžných kolejí, teprve teď zjišťuji, že téměř celé mé tělo má stříbrnou barvu která se začíná zvolna vytrácet. Bohužel tato úleva netrvá dlouho a na jejím konci je, nic dobrého nevěštící, Ardeeho zvolání.
Hned jak vyběhnu na střechu zjistím, že situace se spíš zhoršila než uklidnila. Jak jsem vytušil Aden měl svou "práci" hned se dvěma podobnými žoldáky, co mě však upoutalo více byla netečná postava Rhi'mese v pravém rohu střechy.
Co to tam dělá? Vím že pomoct by Adenovi asi moc nemohl ale proč nezmizel? A jak to že si ho ti parchanti nevšímají? Že by snad pracovali...
Z myšlenkových pochodů o zapojení Rhi'mese do tohoto dění mě vyruší jeden z doposud Adenových protivníků. Je jím Codru-Ji, který se vydá, po domluvě se svým společníkem, mým směrem. Teď už pokusy o konverzaci striktně vynechám a rovnou se připravím k boji. Rovnou počítám, že se jedná minimálně o stejně zkušeného a zdatného soupeře jakým byl Aqualish, proto se zklidním a soustředím. Mé myšlenky se přenesou k souboji a mou hlavou začnou uspořádaně probíhat strategie a možnosti.
Aden je zvládal oba, pokud tohohle zaměstnám, mohl by toho Falleena zvládnout. Otázka je jak to udělat? Zkusím využít prostor, když už ho mám. Koneckonců Mistr Thi'omla vždycky říkal, že nejlepší obranou je hodně silný útok a i když jsem sním často nesouhlasil, musím uznat že teď použít k zaměstnání tady "čtyř-ručky" mistrovo oblíbené Makashi, kterému mě tak vehementně učil, není vůbec zlý nápad.
Rychle se mi připomenou nekonečné hodiny tréninku Makashi s Mistrem, podle něhož se Soresu, kterému mne učil můj první mistr Talo, nedalo říkat ani styl boje, protože jak říkal: "To není boj stát na místě jak socha a mlátit kolem sebe mečem jako klackem". Osud by se vyvinul možná jinak, kdyby se nesnažil svou teorii dokazovat i v boji s blastry ozbrojenými nepřáteli, ale Mistr Thi'omla byl už takový. Tak jako byl Mistr Talo klidný a soustředěný tak byl Mistr Thi'omla netrpělivý a prudký.
Nad těmito vzpomínkami se smutně pousměji a znovu je zatlačím pryč z mysli aby mne nerozptylovali. Teprve nyní si vybavím něco, co mi kdysi říkal Mistr Talo právě o Codru-Ji.
Mistr říkal, že dokáží slyšet zvuky nad úroveň lidského sluchu. To by mohlo...
Můj pohled sklouzne k ArDeemu postávajícímu u schodů.
ArDee mohl bys vytvořit a reprodukovat nadzvukový signál? Třeba nějaký hmyzí jazyk nebo tak něco, hlavně ať je to hlasitý a rychle!
Vím, že mě ten Codru-Ji asi slyšel proto, než k nám dojde prudce protočím meč a vrhnu se mu vstříc. Nevím jestli je ArDee něčeho podobného schopný, ale i pouhá možnost jistě mého soupeře vyruší a mě třeba poskytne skulinu k útoku. Několika elegantními otočkami, kdy při každé v nich se pokusím zasadit nepříteli úder z různé strany, se pokusím dostat do středu střechy, odkud ho chci tlačit směrem k její levé straně, abych tak měl přehled jak o Fallenovi tak ArDeem.
Když hledím na Aqualishe zmítajícího se na zemi, konečně pocítím jistou úlevu od situace a má mysl se vrátí do běžných kolejí, teprve teď zjišťuji, že téměř celé mé tělo má stříbrnou barvu která se začíná zvolna vytrácet. Bohužel tato úleva netrvá dlouho a na jejím konci je, nic dobrého nevěštící, Ardeeho zvolání.
Hned jak vyběhnu na střechu zjistím, že situace se spíš zhoršila než uklidnila. Jak jsem vytušil Aden měl svou "práci" hned se dvěma podobnými žoldáky, co mě však upoutalo více byla netečná postava Rhi'mese v pravém rohu střechy.
Co to tam dělá? Vím že pomoct by Adenovi asi moc nemohl ale proč nezmizel? A jak to že si ho ti parchanti nevšímají? Že by snad pracovali...
Z myšlenkových pochodů o zapojení Rhi'mese do tohoto dění mě vyruší jeden z doposud Adenových protivníků. Je jím Codru-Ji, který se vydá, po domluvě se svým společníkem, mým směrem. Teď už pokusy o konverzaci striktně vynechám a rovnou se připravím k boji. Rovnou počítám, že se jedná minimálně o stejně zkušeného a zdatného soupeře jakým byl Aqualish, proto se zklidním a soustředím. Mé myšlenky se přenesou k souboji a mou hlavou začnou uspořádaně probíhat strategie a možnosti.
Aden je zvládal oba, pokud tohohle zaměstnám, mohl by toho Falleena zvládnout. Otázka je jak to udělat? Zkusím využít prostor, když už ho mám. Koneckonců Mistr Thi'omla vždycky říkal, že nejlepší obranou je hodně silný útok a i když jsem sním často nesouhlasil, musím uznat že teď použít k zaměstnání tady "čtyř-ručky" mistrovo oblíbené Makashi, kterému mě tak vehementně učil, není vůbec zlý nápad.
Rychle se mi připomenou nekonečné hodiny tréninku Makashi s Mistrem, podle něhož se Soresu, kterému mne učil můj první mistr Talo, nedalo říkat ani styl boje, protože jak říkal: "To není boj stát na místě jak socha a mlátit kolem sebe mečem jako klackem". Osud by se vyvinul možná jinak, kdyby se nesnažil svou teorii dokazovat i v boji s blastry ozbrojenými nepřáteli, ale Mistr Thi'omla byl už takový. Tak jako byl Mistr Talo klidný a soustředěný tak byl Mistr Thi'omla netrpělivý a prudký.
Nad těmito vzpomínkami se smutně pousměji a znovu je zatlačím pryč z mysli aby mne nerozptylovali. Teprve nyní si vybavím něco, co mi kdysi říkal Mistr Talo právě o Codru-Ji.
Mistr říkal, že dokáží slyšet zvuky nad úroveň lidského sluchu. To by mohlo...
Můj pohled sklouzne k ArDeemu postávajícímu u schodů.
ArDee mohl bys vytvořit a reprodukovat nadzvukový signál? Třeba nějaký hmyzí jazyk nebo tak něco, hlavně ať je to hlasitý a rychle!
Vím, že mě ten Codru-Ji asi slyšel proto, než k nám dojde prudce protočím meč a vrhnu se mu vstříc. Nevím jestli je ArDee něčeho podobného schopný, ale i pouhá možnost jistě mého soupeře vyruší a mě třeba poskytne skulinu k útoku. Několika elegantními otočkami, kdy při každé v nich se pokusím zasadit nepříteli úder z různé strany, se pokusím dostat do středu střechy, odkud ho chci tlačit směrem k její levé straně, abych tak měl přehled jak o Fallenovi tak ArDeem.
-
Funny
- Rytíř Jedi
- Příspěvky: 574
- Registrován: 03.11.2008 21:14:11
- Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Už jsi se začínal bát, že tato mise dopadne dobře, ale jak se nakonec ukázalo, vše zůstalo při starém. To znamenalo, že místo toho, aby jsi teď prohledával praxeum, jsi musel bojovat doslova o život.
Rhi´mese jsi se rozhodl zatím nechat být a třemi elegantními otočkami jsi se dostal až k nepřátelskému Codru-Ji a při čtvrté otočce jsi mu zasadil první úder a vaše meče se poprvé střetly. Přesně jak jsi očekával, tak Codru-Ji byl stejně dobře vycvičený a vybavený jako Aqualish. Pocortosiovaný vibromeč – i se stejnou rukojetí – a tmavě hnědé brnění s bílou lebkou propíchnutou mečem, jaké měl Aqualish.
Mezi Aqaulishem a Codru-Ji, se kterým jsi nyní bojoval, byl jeden rozdíl: Codru-Ji měl čtyři ruce, zatímco Aqualish dvě – teď už vlastně jen jednu. Když jsi se chystal na něj znovu zaútočit, tak ti dolním párem rukou chytil tvé ruce a už byl připravený ti zasadit vibromečem smrtící úder, kdyby nezasáhl ArDee.
Codru-Ji byl tímto činem vyrušen a, pouze tě kopl do břicha, nezabil tě. I když následující let a hlavně dopad byl také bolestivý, vyvázl jsi z prvního střetu ještě relativně dobře. Protože jsi dopadl až před ArDeeho, prostor k boji se ti zmenšil a navíc ArDee už nemohl Codru-Ji překvapit nadzvukovým signálem.
Koutkem oka jsi také zahlédl Falleena a Adena, jenž už sice nebyl v takřka beznadějné situaci, ale stále byl od hrany střechy vzdálen jen pár desítek centimetrů a Falleen dělal vše proto, aby si tuto svou výhodu při nejmenším udržel.
Už jsi se začínal bát, že tato mise dopadne dobře, ale jak se nakonec ukázalo, vše zůstalo při starém. To znamenalo, že místo toho, aby jsi teď prohledával praxeum, jsi musel bojovat doslova o život.
Rhi´mese jsi se rozhodl zatím nechat být a třemi elegantními otočkami jsi se dostal až k nepřátelskému Codru-Ji a při čtvrté otočce jsi mu zasadil první úder a vaše meče se poprvé střetly. Přesně jak jsi očekával, tak Codru-Ji byl stejně dobře vycvičený a vybavený jako Aqualish. Pocortosiovaný vibromeč – i se stejnou rukojetí – a tmavě hnědé brnění s bílou lebkou propíchnutou mečem, jaké měl Aqualish.
Mezi Aqaulishem a Codru-Ji, se kterým jsi nyní bojoval, byl jeden rozdíl: Codru-Ji měl čtyři ruce, zatímco Aqualish dvě – teď už vlastně jen jednu. Když jsi se chystal na něj znovu zaútočit, tak ti dolním párem rukou chytil tvé ruce a už byl připravený ti zasadit vibromečem smrtící úder, kdyby nezasáhl ArDee.
Codru-Ji byl tímto činem vyrušen a, pouze tě kopl do břicha, nezabil tě. I když následující let a hlavně dopad byl také bolestivý, vyvázl jsi z prvního střetu ještě relativně dobře. Protože jsi dopadl až před ArDeeho, prostor k boji se ti zmenšil a navíc ArDee už nemohl Codru-Ji překvapit nadzvukovým signálem.
Koutkem oka jsi také zahlédl Falleena a Adena, jenž už sice nebyl v takřka beznadějné situaci, ale stále byl od hrany střechy vzdálen jen pár desítek centimetrů a Falleen dělal vše proto, aby si tuto svou výhodu při nejmenším udržel.
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Au, to byla rána, ale aspoň nejsem vejpůl.
Vzhledem k situaci "poměrně" rychle vstanu.
Díky ArDee, tohle máš u mě.
Rychle se snažím srovnat myšlenky, ale místo toho si připomenu ironii mého druhu. Všichni Firrerreové se rychle hojí a proto přežijí i velmi vážná zranění, to je známí fakt, ale málokdo si už připouští fakt, že každé zranění ale i jeho hojení je provázeno bolestí a tu pociťujeme i my a možná i více než ostatní, kteří právě bolest při hojení pociťují méně intenzivně, rozloženou do delší doby než mi. Tento ironický fakt právě pociťuji i já, kdy se mé modřiny, odřeniny, naraženiny a kdoví co ještě, způsobené mým přeletem nad střechou začínají hojit a mě zaplavuje pocit bolesti, bránící mi v koncentraci.
Notak... soustřeď se... "Jedi má pocity a myšlenky, musí je mýt jinak by byl stroj, ale nikdy se jimi nenechá ovládat, to si pamatuj mladý padawane!"
Myšlenkami mi opět projede vzpomínka na slova Mistra Tala a jeho výcvik a mě se podaří zatlačit bolest i obavy z mé mysli. Konečně jsem schopen se soustředit na boj a zkusit vymyslet jak z této situace ven. Zaujmu jak nejlépe umím obraný postoj Soresu a začnu zvažovat možnosti.
Jsou dobří, moc dobří. V boji se mi vyrovnají, navíc tady "čtyř-ručka" má dost výhodu. Kdybych tak uměl používat útočnou Sílu. Jak rád bych tě teď odhodil na toho tvýho parťáka. Moment... to by možná... na Fallena ne ale na tebe...
Koutky mých rtů jemně zacukají a v mých očích se objeví jiskřičky mého nápadu.
Teď aby to vyšlo. Musí to být dokonalé.
Ponořím se do Síly a s její pomocí očima přejedu naše "bojiště" i všechny přítomné. V mé mysli začnu formovat scénu mého plánu. Rychle ale detailně v ní vzniknou obrazy mne, Adena i neznámého Fallena. Pro můj plán je vše připraveno, jen na moment zaváhám nad jeho možná přílišnou "šedivostí", ale raději se budu zodpovídat radě z nevhodného užití Síly, než svým prapředkům z mého brzkého příjezdu. Ještě to nastrojit, v mysli se soustředím na Adena a zkusím mu vyslat zprávu.
„Chystám se toho Codru-Ji zmást Silou, jestli to vyjde zaútočí na Fallena.“
Na takovou vzdálenost věřím, že má zpráva najde svůj cíl.
Prosím Sílo ať to vyjde!
ArDee ten signál, pusť ho znovu a nevypínej dokud ti neřeknu. Uvidíme jestli může mít Codru-Ji migrénu.
Nebo jestli s pískáním v uších uslyší svýho přítelíčka až mu bude vysvětlovat že to není on.
Teprve teď se podivím, že od chvíle kdy mě vzpomínka na Mistra Tala uklidnila uběhlo jen pár okamžiků, za něž jsem byl schopen vytvořit tak složitý plán. Připraven se plně ponořím do Síly a soustředím svou mysl na Codru-Ji. Snažím se do jeho mysli vtisknout obraz mého nezdařilého útoku, jež zabere-li vyprovokuje jeho reálnou odpověď, a po němž se, doufám jen v jeho mysli, válím na zemi v kaluži krve, jehož vytvoření mi nedalo příliš práce neboť podobných obrazů má moje mysl nyní zásobu. Ten má však jen odvést jeho pozornost od jiného, hlavního v němž si Aden a jeho soupeř vymění role. Vyjde-li to, doufám že představa mé smrti a prudké změny situace Adenova boje mu poskytne dostatečný důvod jít svému společníkovi pomoci, aniž by si uvědomil kde je pravda. Doufám, že můj talent a má Síla dokáží co po nich žádám a že nám tak poskytnou tolik potřebný obrat této nebezpečné situace.
Au, to byla rána, ale aspoň nejsem vejpůl.
Vzhledem k situaci "poměrně" rychle vstanu.
Díky ArDee, tohle máš u mě.
Rychle se snažím srovnat myšlenky, ale místo toho si připomenu ironii mého druhu. Všichni Firrerreové se rychle hojí a proto přežijí i velmi vážná zranění, to je známí fakt, ale málokdo si už připouští fakt, že každé zranění ale i jeho hojení je provázeno bolestí a tu pociťujeme i my a možná i více než ostatní, kteří právě bolest při hojení pociťují méně intenzivně, rozloženou do delší doby než mi. Tento ironický fakt právě pociťuji i já, kdy se mé modřiny, odřeniny, naraženiny a kdoví co ještě, způsobené mým přeletem nad střechou začínají hojit a mě zaplavuje pocit bolesti, bránící mi v koncentraci.
Notak... soustřeď se... "Jedi má pocity a myšlenky, musí je mýt jinak by byl stroj, ale nikdy se jimi nenechá ovládat, to si pamatuj mladý padawane!"
Myšlenkami mi opět projede vzpomínka na slova Mistra Tala a jeho výcvik a mě se podaří zatlačit bolest i obavy z mé mysli. Konečně jsem schopen se soustředit na boj a zkusit vymyslet jak z této situace ven. Zaujmu jak nejlépe umím obraný postoj Soresu a začnu zvažovat možnosti.
Jsou dobří, moc dobří. V boji se mi vyrovnají, navíc tady "čtyř-ručka" má dost výhodu. Kdybych tak uměl používat útočnou Sílu. Jak rád bych tě teď odhodil na toho tvýho parťáka. Moment... to by možná... na Fallena ne ale na tebe...
Koutky mých rtů jemně zacukají a v mých očích se objeví jiskřičky mého nápadu.
Teď aby to vyšlo. Musí to být dokonalé.
Ponořím se do Síly a s její pomocí očima přejedu naše "bojiště" i všechny přítomné. V mé mysli začnu formovat scénu mého plánu. Rychle ale detailně v ní vzniknou obrazy mne, Adena i neznámého Fallena. Pro můj plán je vše připraveno, jen na moment zaváhám nad jeho možná přílišnou "šedivostí", ale raději se budu zodpovídat radě z nevhodného užití Síly, než svým prapředkům z mého brzkého příjezdu. Ještě to nastrojit, v mysli se soustředím na Adena a zkusím mu vyslat zprávu.
„Chystám se toho Codru-Ji zmást Silou, jestli to vyjde zaútočí na Fallena.“
Na takovou vzdálenost věřím, že má zpráva najde svůj cíl.
Prosím Sílo ať to vyjde!
ArDee ten signál, pusť ho znovu a nevypínej dokud ti neřeknu. Uvidíme jestli může mít Codru-Ji migrénu.
Nebo jestli s pískáním v uších uslyší svýho přítelíčka až mu bude vysvětlovat že to není on.
Teprve teď se podivím, že od chvíle kdy mě vzpomínka na Mistra Tala uklidnila uběhlo jen pár okamžiků, za něž jsem byl schopen vytvořit tak složitý plán. Připraven se plně ponořím do Síly a soustředím svou mysl na Codru-Ji. Snažím se do jeho mysli vtisknout obraz mého nezdařilého útoku, jež zabere-li vyprovokuje jeho reálnou odpověď, a po němž se, doufám jen v jeho mysli, válím na zemi v kaluži krve, jehož vytvoření mi nedalo příliš práce neboť podobných obrazů má moje mysl nyní zásobu. Ten má však jen odvést jeho pozornost od jiného, hlavního v němž si Aden a jeho soupeř vymění role. Vyjde-li to, doufám že představa mé smrti a prudké změny situace Adenova boje mu poskytne dostatečný důvod jít svému společníkovi pomoci, aniž by si uvědomil kde je pravda. Doufám, že můj talent a má Síla dokáží co po nich žádám a že nám tak poskytnou tolik potřebný obrat této nebezpečné situace.
-
Funny
- Rytíř Jedi
- Příspěvky: 574
- Registrován: 03.11.2008 21:14:11
- Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Rychle jsi se sebral z nepříjemného pádu, požádal ArDeeho o opětovnou pomoc a začal jsi vymýšlet plán, jak změnit poměr sil v tomto boji ve váš prospěch. Poprvé jsi se rozhodl k použití Síly a to do takové míry, že pokud by tvůj plán nevyšel, jen těžko by jsi dokázal použít nějakou obtížnější techniku.
Ponořil jsi se do Síly a začal do mysli Chodru-Ji promítat iluzi vašeho boje... jak jsi na něj neúspěšně zaútočil... a on přešel do protiútoku a vibromečem protnul jen prázdný vzduch. Hned na to se otočil k Adenovi a Falleenovi a rychle začal zkracovat vzdálenost mezi nimi a jím. Také jsi se k nim přiblížil a to jen na pár metrů, aby jsi sledoval závěr svého úsilí.
Jenže něco bylo špatně. Varovala tě Síla, sehnul jsi se a těsně nad tebou prolétl blasterový výboj. Otočil jsi se k ArDeemu, aby jsi zjistil, kdo byl zdrojem toho nebezpečí a spatřil jsi Aqualishe, už ani zdaleka ne v tak dobré kondici jako před několika minutami. Další dvě střely zamířili do ArDeeho zad a poté blaster hodil po zemi k rohu, kde bojoval Aden s Falleenem.
Otočil jsi se příliš pozdě na to, aby jsi viděl, jak se Falleen prosmíkl přes Codru-Ji, který si Adena nevšímal a ten ho tak Sílou odzbrojil a poslal jeho vibromeč ze střechy. Podstatnější však bylo, že Falleen udělal rychlé dva kroky vpřed, přešel do kotrmelce, sebral ze země blaster ještě než se zastavil, bleskově se otočil, přepadl na záda a vypálil několik rychle po sobě jdoucích výstřelů po Adenovi. Dvě z nich ho zasáhly do břicha a napáchaly hodně škody. Aden s překvapeným výrazem ve tváři upustil svůj světelný meč na střechu a jeho záře pohasla. Na hranici smrti, cítil jsi jak se ti vzdaluje, přepadl ze střechy dolů na zem. Jen díky velké vrstvě sněhu ten pár nebyl smrtící.
V tu chvíli však už Falleen prováděl salto vzad, ze kterého přešel do útoku a zle na tebe dotíral, ale na chvíli jsi se osvobodil od jeho útoků třemi kroky naslepo dozadu. Jediným tvým štěstím bylo, že Codru-Ji, který už vše pochopil, a Aqualish nebyli ozbrojení, protože jinak-
„Pozor!“
křikl na tebe náhle zástupce Rhi´mes. Otočil jsi se jeho směrem, do očí ti svítilo slunce a proti němu se rýsovala silueta malé lodi. Mezitím Rhi´mes překonal vzdálenost, která mu k tobě chyběla a skočil po Aqaulishovi, který se tě chystal ze zadu udeřit do hlavy a omráčit.
Ve stejnou chvíli se ti nad hlavou prohnal Zeke, který přelétl z věže levého křídla na střechu a přistál mezi tebou a Codru-Ji. Tvůj život nyní závisel na tvých šermířských dovednostech v boji s velice obratným a inteligentním Falleenem – snad nejsilnějším bojovníkem z celé trojice – a schopnosti tvých přátel udržet ti další dva tvé nepřátele od těla.
--------------
Dávej pozor na překlepy a pravopisné chyby.
Rychle jsi se sebral z nepříjemného pádu, požádal ArDeeho o opětovnou pomoc a začal jsi vymýšlet plán, jak změnit poměr sil v tomto boji ve váš prospěch. Poprvé jsi se rozhodl k použití Síly a to do takové míry, že pokud by tvůj plán nevyšel, jen těžko by jsi dokázal použít nějakou obtížnější techniku.
Ponořil jsi se do Síly a začal do mysli Chodru-Ji promítat iluzi vašeho boje... jak jsi na něj neúspěšně zaútočil... a on přešel do protiútoku a vibromečem protnul jen prázdný vzduch. Hned na to se otočil k Adenovi a Falleenovi a rychle začal zkracovat vzdálenost mezi nimi a jím. Také jsi se k nim přiblížil a to jen na pár metrů, aby jsi sledoval závěr svého úsilí.
Jenže něco bylo špatně. Varovala tě Síla, sehnul jsi se a těsně nad tebou prolétl blasterový výboj. Otočil jsi se k ArDeemu, aby jsi zjistil, kdo byl zdrojem toho nebezpečí a spatřil jsi Aqualishe, už ani zdaleka ne v tak dobré kondici jako před několika minutami. Další dvě střely zamířili do ArDeeho zad a poté blaster hodil po zemi k rohu, kde bojoval Aden s Falleenem.
Otočil jsi se příliš pozdě na to, aby jsi viděl, jak se Falleen prosmíkl přes Codru-Ji, který si Adena nevšímal a ten ho tak Sílou odzbrojil a poslal jeho vibromeč ze střechy. Podstatnější však bylo, že Falleen udělal rychlé dva kroky vpřed, přešel do kotrmelce, sebral ze země blaster ještě než se zastavil, bleskově se otočil, přepadl na záda a vypálil několik rychle po sobě jdoucích výstřelů po Adenovi. Dvě z nich ho zasáhly do břicha a napáchaly hodně škody. Aden s překvapeným výrazem ve tváři upustil svůj světelný meč na střechu a jeho záře pohasla. Na hranici smrti, cítil jsi jak se ti vzdaluje, přepadl ze střechy dolů na zem. Jen díky velké vrstvě sněhu ten pár nebyl smrtící.
V tu chvíli však už Falleen prováděl salto vzad, ze kterého přešel do útoku a zle na tebe dotíral, ale na chvíli jsi se osvobodil od jeho útoků třemi kroky naslepo dozadu. Jediným tvým štěstím bylo, že Codru-Ji, který už vše pochopil, a Aqualish nebyli ozbrojení, protože jinak-
„Pozor!“
křikl na tebe náhle zástupce Rhi´mes. Otočil jsi se jeho směrem, do očí ti svítilo slunce a proti němu se rýsovala silueta malé lodi. Mezitím Rhi´mes překonal vzdálenost, která mu k tobě chyběla a skočil po Aqaulishovi, který se tě chystal ze zadu udeřit do hlavy a omráčit.
Ve stejnou chvíli se ti nad hlavou prohnal Zeke, který přelétl z věže levého křídla na střechu a přistál mezi tebou a Codru-Ji. Tvůj život nyní závisel na tvých šermířských dovednostech v boji s velice obratným a inteligentním Falleenem – snad nejsilnějším bojovníkem z celé trojice – a schopnosti tvých přátel udržet ti další dva tvé nepřátele od těla.
--------------
Dávej pozor na překlepy a pravopisné chyby.
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Sílo!! Aden!
Stihl jsem už jen sledovat jak Adenovo tělo mizí za okraj římsy a má mysl s ním. V mé hlavě vybouchl vulkán myšlenek a obav, který jsem téměř nedokázal zastavit. Naštěstí se mi podařilo mezi tím vším registrovat jedno důležité sdělení Síly.
Díky Sílo, pořád ho cítím, ale musím jednat rychle. Do Sitha, situace se tu mění rychlejc než názory v senátu.
Myšlenka v mé hlavě ještě nedozněla a již se dokázala její oprávněnost. To co následovalo jsem dokázal už jen sledovat a odklánět se a uskakovat útokům, neschopen orientace.
Rhi'mes? On... Zeke? Kde je ArDee? Fallen... Aqualish... Codru-Ji...
Veškeré mé pokusy o znovuzískání uceleného obrazu situace selhávaly a já se pouhým štěstím bránil důsledkům. Dění na střeše praxea se dalo jen těžko popsat jinak než čirý chaos bojujících a bránících se. A já už jen hrál svou roli v této tragédii.
Notak! Seber se! Aden... Rhi'mes... pozor... bojuj.... ustup... SAKRA TAK DOST... teď bych tu chtěl mýt Mistra Tala, jak bych byl rád za jednu jeho výchovnou ránu!!
Tato myšlenka zapůsobila dokonale a uprostřed této vřavy se mi na tváři objevil úsměv, jež mi konečně dodal trochu klidu. Díky němu se my podařilo získat jakousi kontrolu nad řekou myšlenek a konečně jsem byl schopen srovnat si stav věcí.
Mysli! Rhi'mes? Co tě to teď zajímá na to je čas. Čas to je to co Aden nemá. Musím to tu rychle dokončit,... ale bylo by dobrý kdyby to tu nedokončilo mě.
Mé doteď roztěkané oči konečně začaly vnímat realitu a hledat na střeše východisko.
Síly už moc nemám, sice jsou mind triky můj obor, ale tohle bylo trochu moc i na mě. Když tu Aden není...
Můj pohled bezděky zamířil k okraji střechy, ale Fallen jej rychle stáhl zpět.
... musím se alespoň tady o zelenáče postarat sám. I když ani ty ostatní bych nepodceňoval, ten Aqualish se z useklý ruky zpamatoval sakra rychle.
Přejedu pohledem po okolí i zúčastněných a jsem přesvědčen, že tito útočníci budou pro Rhi'mese a Zekeho tvrdý oříšek i beze zbraní.
Já bych je nějak zvládl. Bojovat holýma rukama proti světelnýmu meči , takový blázni nejsou ani oni. Ale ten Fallen by mohl být hodně, hodně velký problém.
Náš boj i když nyní trochu zklidněný, rozhodně nehodlal ustat a připadalo my, že moji soupeři Adenovou "porážkou" nabrali novou sílu a vůli dokončit zde svou práci ať už byla jakákoli. Z jejich pohledů se mi v těle šířil pocit strachu, jemuž jsem nepropadl jen díky soustředění, které jsem nyní již měl opět pod kontrolou a jež jsem už nehodlal ztratit. Rozhodl jsem se vsadit vše na jednu kartu a buď zde zvítězit nebo padnout.
Tak dobře, nikdo nebude útočit nebo střílet po Jediích ani po droidech a vlastně po nikom v mí přítomnosti!
Rhi'mesi pozor na hlavu!
Zekemu se vyhnu bez potíží, ale vám bych nerad upravil sestřih.
Můj téměř rozkaz měl jasnou příčinu, neboť hned jak dozněl se meč v mé ruce roztočil do prudké změti protáček a seků vířících kolem mě, volně následován mým tělem do světelného tance vyrážejícímu náhodně proti útočníkům. Tento na první pohled jistě šílený manévr, však alespoň pro mne měl velmi přesný účel. Hodlal jsem pomocí něj přenést veškerou pozornost našich nepřátel na sebe, coby nejnebezpečnější element boje a naskytne-li se příležitost, vyřadit je vhodným sekem z boje a zároveň díky rychlosti kombinované se stabilitou a mým soustředěním znemožnit Fallenovi účinné zastavení tohoto útoku kterým, přesně dle filozofie Makashi, plynule reaguji na pohyb meče i soupeře. Je mi jasné, že tento rytmus boje nemohu dlouho vydržet, ale to nemám ani v úmyslu. Mým doufám že takto dobře utajeným cílem je překvapivý útok na Fallena s pomocí Adenova meče, proto také uvnitř soustřeďuji a sbírám zbytky Síly, abych ve vhodný okamžik Silovým přitažením Adenova meče zasadil Fallenovi konečnou ránu našeho souboje.
Sílo!! Aden!
Stihl jsem už jen sledovat jak Adenovo tělo mizí za okraj římsy a má mysl s ním. V mé hlavě vybouchl vulkán myšlenek a obav, který jsem téměř nedokázal zastavit. Naštěstí se mi podařilo mezi tím vším registrovat jedno důležité sdělení Síly.
Díky Sílo, pořád ho cítím, ale musím jednat rychle. Do Sitha, situace se tu mění rychlejc než názory v senátu.
Myšlenka v mé hlavě ještě nedozněla a již se dokázala její oprávněnost. To co následovalo jsem dokázal už jen sledovat a odklánět se a uskakovat útokům, neschopen orientace.
Rhi'mes? On... Zeke? Kde je ArDee? Fallen... Aqualish... Codru-Ji...
Veškeré mé pokusy o znovuzískání uceleného obrazu situace selhávaly a já se pouhým štěstím bránil důsledkům. Dění na střeše praxea se dalo jen těžko popsat jinak než čirý chaos bojujících a bránících se. A já už jen hrál svou roli v této tragédii.
Notak! Seber se! Aden... Rhi'mes... pozor... bojuj.... ustup... SAKRA TAK DOST... teď bych tu chtěl mýt Mistra Tala, jak bych byl rád za jednu jeho výchovnou ránu!!
Tato myšlenka zapůsobila dokonale a uprostřed této vřavy se mi na tváři objevil úsměv, jež mi konečně dodal trochu klidu. Díky němu se my podařilo získat jakousi kontrolu nad řekou myšlenek a konečně jsem byl schopen srovnat si stav věcí.
Mysli! Rhi'mes? Co tě to teď zajímá na to je čas. Čas to je to co Aden nemá. Musím to tu rychle dokončit,... ale bylo by dobrý kdyby to tu nedokončilo mě.
Mé doteď roztěkané oči konečně začaly vnímat realitu a hledat na střeše východisko.
Síly už moc nemám, sice jsou mind triky můj obor, ale tohle bylo trochu moc i na mě. Když tu Aden není...
Můj pohled bezděky zamířil k okraji střechy, ale Fallen jej rychle stáhl zpět.
... musím se alespoň tady o zelenáče postarat sám. I když ani ty ostatní bych nepodceňoval, ten Aqualish se z useklý ruky zpamatoval sakra rychle.
Přejedu pohledem po okolí i zúčastněných a jsem přesvědčen, že tito útočníci budou pro Rhi'mese a Zekeho tvrdý oříšek i beze zbraní.
Já bych je nějak zvládl. Bojovat holýma rukama proti světelnýmu meči , takový blázni nejsou ani oni. Ale ten Fallen by mohl být hodně, hodně velký problém.
Náš boj i když nyní trochu zklidněný, rozhodně nehodlal ustat a připadalo my, že moji soupeři Adenovou "porážkou" nabrali novou sílu a vůli dokončit zde svou práci ať už byla jakákoli. Z jejich pohledů se mi v těle šířil pocit strachu, jemuž jsem nepropadl jen díky soustředění, které jsem nyní již měl opět pod kontrolou a jež jsem už nehodlal ztratit. Rozhodl jsem se vsadit vše na jednu kartu a buď zde zvítězit nebo padnout.
Tak dobře, nikdo nebude útočit nebo střílet po Jediích ani po droidech a vlastně po nikom v mí přítomnosti!
Rhi'mesi pozor na hlavu!
Zekemu se vyhnu bez potíží, ale vám bych nerad upravil sestřih.
Můj téměř rozkaz měl jasnou příčinu, neboť hned jak dozněl se meč v mé ruce roztočil do prudké změti protáček a seků vířících kolem mě, volně následován mým tělem do světelného tance vyrážejícímu náhodně proti útočníkům. Tento na první pohled jistě šílený manévr, však alespoň pro mne měl velmi přesný účel. Hodlal jsem pomocí něj přenést veškerou pozornost našich nepřátel na sebe, coby nejnebezpečnější element boje a naskytne-li se příležitost, vyřadit je vhodným sekem z boje a zároveň díky rychlosti kombinované se stabilitou a mým soustředěním znemožnit Fallenovi účinné zastavení tohoto útoku kterým, přesně dle filozofie Makashi, plynule reaguji na pohyb meče i soupeře. Je mi jasné, že tento rytmus boje nemohu dlouho vydržet, ale to nemám ani v úmyslu. Mým doufám že takto dobře utajeným cílem je překvapivý útok na Fallena s pomocí Adenova meče, proto také uvnitř soustřeďuji a sbírám zbytky Síly, abych ve vhodný okamžik Silovým přitažením Adenova meče zasadil Fallenovi konečnou ránu našeho souboje.
-
Funny
- Rytíř Jedi
- Příspěvky: 574
- Registrován: 03.11.2008 21:14:11
- Bydliště: Mantichora (Křižník třídy Consular)
Praxeum Arca Jethy, Arkania:
Rozhodl jsi se na nic nečekat a ihned jsi vyrazil proti Falleenovi. Rychlost otáček tvého světelného meče byla tak veliká, že se z něj prostě a jednoduše stala modrá šmouha. Falleen, jak jsi správně očekával, zatím tvůj útok nezastavil. Nakláněl se na stranu, dozadu a ustupoval pomalu zpátky a při tom všem se snažil najít mezeru ve tvém útoku, kterou by mohl využít.
Koutkem oka jsi během svého útoku dokázal zaregistrovat, že Rhi´mes si s Aqualishem, kterého stále paralyzovala amputovaná ruka, vyměňoval rány pěstí do obličeje nebo do břicha, ale v souboji získával celkově navrch. Zekeho situace byla přesně opačná. Codru-Ji si ho ani nijak nevšímal, když se však chystal vyrazit k tobě, tak mu Zeke vjel do cesty a podrazil nohy. Další obraz, jenž jsi stihl z toho souboje zachytit, byl, jak od Zekeho vyletovaly jiskry, když letěl po střeše.
Tvá frekvence otáček se už trochu zmenšila a Falleen se rozhodl konečně zasáhnout. Bodl svým vibromečem před sebe a tím zablokoval čepel tvého světelného meče a následně tě od sebe odhodil. To ti však nijak nemuselo vadit, protože už jsi posbíral dost Síly na přivolání si Adenova meče. Ten nejprve jen jemně poposkočil po střeše, pak zkrátil vzdálenost mezi vámi o metr za zlomek vteřiny až nakonec vzlétl do vzduchu. Falleen si všiml, že se díváš za něj a podezřívavě se tam otočil. To mu nejspíš zachránilo život, protože jsi v tu samou chvíli aktivoval čepel a ta „jen“ projela jeho bokem.
Prohrál. Věděl to. Otočil se, v bolestech a předkloněný rozeběhl se k okraji střechy, odkud před chvílí spadl Aden a než se odrazil a skočil za ním, tak hodil svůj vibromeč Codru-Ji. Důvod, proč to udělal, byl prostý. Loď, jejíž obrys jsi zahlédl proti slunci, přilétla až k Praxeu, aby nabrala na svou palubu tyto žoldáky a nejspíš i bezbranného Adena jako válečnou trofej.
Nemohl jsi tomu zabránit. V cestě ti stál opět ozbrojený Codru-Ji, který se proti tobě vyřítil s dalším útokem. Začátek útoku probíhal úplně stejně jako před tím u Aqualishe, rozdíl přišel v okamžiku, kdy vibromečem udělal oblouk nad jeho hlavou a zaútočil na tvá žebra z opačné strany. Trochu tě to překvapilo, protože jsi očekával stejný útok, jaký přišel od Aqualishe, ale naštěstí si dokázal včas zareagovat a jeho atak zastavit.
Tím se však otevřel dostatek prostoru pro únik i Aqualishovi, který se rozeběhl po střeše a skočil naslopo do sněhu, o chvilku později zpoza střechy vylétl transport žoldáku a na jeho rampě byl i Aqualish – on, Falleen a, bohužel, i Aden. Rampa se začala uzavírat a loď pomalu zvedat k obloze, když se k poslednímu aktu odporu odhodlal Zeke. Opět použil své trysky a vylétl hned za lodí, na jejímž povrchu o chvilku později přistál. O několik vteřin později, byl už Zeke mimo tvůj dohled.
---------------
Asta Rhi´mes je neozbrojený, ale při souboji s Codru-Ji ho o pomoc požádat můžeš. Zároveň už nemáš dost Síly ani času, kdy by si ji mohl načerpat, k jakémukoliv jejímu použití.
Rozhodl jsi se na nic nečekat a ihned jsi vyrazil proti Falleenovi. Rychlost otáček tvého světelného meče byla tak veliká, že se z něj prostě a jednoduše stala modrá šmouha. Falleen, jak jsi správně očekával, zatím tvůj útok nezastavil. Nakláněl se na stranu, dozadu a ustupoval pomalu zpátky a při tom všem se snažil najít mezeru ve tvém útoku, kterou by mohl využít.
Koutkem oka jsi během svého útoku dokázal zaregistrovat, že Rhi´mes si s Aqualishem, kterého stále paralyzovala amputovaná ruka, vyměňoval rány pěstí do obličeje nebo do břicha, ale v souboji získával celkově navrch. Zekeho situace byla přesně opačná. Codru-Ji si ho ani nijak nevšímal, když se však chystal vyrazit k tobě, tak mu Zeke vjel do cesty a podrazil nohy. Další obraz, jenž jsi stihl z toho souboje zachytit, byl, jak od Zekeho vyletovaly jiskry, když letěl po střeše.
Tvá frekvence otáček se už trochu zmenšila a Falleen se rozhodl konečně zasáhnout. Bodl svým vibromečem před sebe a tím zablokoval čepel tvého světelného meče a následně tě od sebe odhodil. To ti však nijak nemuselo vadit, protože už jsi posbíral dost Síly na přivolání si Adenova meče. Ten nejprve jen jemně poposkočil po střeše, pak zkrátil vzdálenost mezi vámi o metr za zlomek vteřiny až nakonec vzlétl do vzduchu. Falleen si všiml, že se díváš za něj a podezřívavě se tam otočil. To mu nejspíš zachránilo život, protože jsi v tu samou chvíli aktivoval čepel a ta „jen“ projela jeho bokem.
Prohrál. Věděl to. Otočil se, v bolestech a předkloněný rozeběhl se k okraji střechy, odkud před chvílí spadl Aden a než se odrazil a skočil za ním, tak hodil svůj vibromeč Codru-Ji. Důvod, proč to udělal, byl prostý. Loď, jejíž obrys jsi zahlédl proti slunci, přilétla až k Praxeu, aby nabrala na svou palubu tyto žoldáky a nejspíš i bezbranného Adena jako válečnou trofej.
Nemohl jsi tomu zabránit. V cestě ti stál opět ozbrojený Codru-Ji, který se proti tobě vyřítil s dalším útokem. Začátek útoku probíhal úplně stejně jako před tím u Aqualishe, rozdíl přišel v okamžiku, kdy vibromečem udělal oblouk nad jeho hlavou a zaútočil na tvá žebra z opačné strany. Trochu tě to překvapilo, protože jsi očekával stejný útok, jaký přišel od Aqualishe, ale naštěstí si dokázal včas zareagovat a jeho atak zastavit.
Tím se však otevřel dostatek prostoru pro únik i Aqualishovi, který se rozeběhl po střeše a skočil naslopo do sněhu, o chvilku později zpoza střechy vylétl transport žoldáku a na jeho rampě byl i Aqualish – on, Falleen a, bohužel, i Aden. Rampa se začala uzavírat a loď pomalu zvedat k obloze, když se k poslednímu aktu odporu odhodlal Zeke. Opět použil své trysky a vylétl hned za lodí, na jejímž povrchu o chvilku později přistál. O několik vteřin později, byl už Zeke mimo tvůj dohled.
---------------
Asta Rhi´mes je neozbrojený, ale při souboji s Codru-Ji ho o pomoc požádat můžeš. Zároveň už nemáš dost Síly ani času, kdy by si ji mohl načerpat, k jakémukoliv jejímu použití.