Výcvik pro hráče Bad Ira

[Cartr]

Nar Shaada

Vysoké činžovní budovy se ztráceli v oblacích a koupali se v načervenalé záři slunečních paprsků vycházejícího slunce.
Mladík plný hněvu jménem Bad Ira se dral skrz davy lidské i nelidské populace, které bylo na Nar Shaada hojně.
Ale nikdo z nich necítil to co Bad a proto je nenáviděl nenáviděl všechny chtěl se mstít, ale pro mstu musel být dostatečně silný a to zatím nebyl.
Bad se zastavil před podivně vyhlížející kantýnou a mlčky vztoupil dovnitř. Kantýna byla nasáklá pachem alkoholu a krve. Celou katýnou se linul hluk divoce se bavícíh hostů a cinkot skleniček od drinků.
Bad se posadil k nejbližšímu stolu, který se mu naskytl a začal zrakem přejíždět celou katýnu. Bylo zde mnohoh hostů mnoha ras a každý si všímal jen svých problémů. V jednom rohu se hádali dva rozvížení Rodianští hosté, ale nikdo tomu nevěnoval příliš velkou pozornost. Ale pak Bad upřel zrak na černě oděného muže, který seděl na druhé straně kantýny. Muž byl zahalen tmou a tak mu nebylo vidět do obličeje. Bad nevěděl proč, ale táhlo ho to k onomu muži. Pulzovala z něj síla a zloba. Větší než, kterou cítil Bad.

________________________________________________________________

Takže směle do toho, ať se nám hra trošku pohne. Ze začátku bys trošku mohl popsat své pocity a pak klidně zajít za onem mužem, ale to je na tobě klidně za ním chodit nemusíš ty seš tu hráč a hra se odvíjí od tebe.
Ale neposouvej děj, což znamená že nehraj za strategicky důležité postavi (to jsou ty které posunou děj) což je třeba náš jmenovaný zahalený muž z katýny.
A ještě něco dodržuj tvar příspěvku.

[keny]

Nar shaada

Procházím se chudinskou čtvrtí,už celou noc.Byla docela klidná,až s podivem.Plný zloby na celý svět toulám se sám ulicemi.S chutí vyhledávám problémy a nějaké oběti co by za to stály.Nejradši bych někoho rozčtrvtil na počkání.Ale snad osud tomu chtěl,že celou úterní noc ani ránu neschytal ani nedal jsem.Uzavřen sám do sebe a do svých černých myšlenek uniklo mi,že pomalu žačíná středeční den.

Další probělá noc,která mi nic nepřinesla.HRUZA.Jestli to tak půjde dál asi zešílím.Už toho mám dost.Tohle nemá cenu takhle chodit kilometry.Půjdu si někam sednout a dát si panáka.

Rozhlédnu se kolem sebe,jestli neuvidím někde blízko lokál.A tam opodál cosi bliká,očividně kantýna.Línou chůzí se vleču tim směrem.Venku startuje všeobecný shon za penězi a já vstupuji do zakouřené kantýny snad sto let staré.Hned za dveřmi nasávám pach místního éteru.Cítím,že tu vyhasl ne jeden život.Přejíždím lokál a říkam si,jestli to přeci jenom nezabalím a nepůjdu domů.Ale když už jsem tady,tak si něco dám.Je tu hodně narváno.

Tak proto jsem nikoho nepotkal,dneska všichni nasávají

Už od vchodu se protlačuji spodinou a vytáčí mě to donezvladatelných otáček.Konečně před barem to trochu prořídne a mávnutím na obsluhu si obědnávám drink.A právě včas se přede mnou uvolňuje stůl. Neváhám ani vteřinu a sedám si.V klidu se rozhlížím a hledám koho sejmout.Na levo ode mne se hádají dva rodianští sráči.Ale ti mi za to nestojí,ani kdyby jich bylo deset.DJ právě zahlásil,že hraje poslední vál. Většina přitrsala na parket a vychutnává si závěr věčírku.

Cítím se nějak zvláštně.Jakoby mě něco žralo ze vnitř.
Někdo mě snad sleduje?

Koukám kolem sebe,ale nikoho nevidím.Všichni tančí na parketu.U baru se potácí jeden co je příliš.A barman maká jako šroubek.Muzika končí a tančící se pomalu rozcházejí.Konečně je vidět i na druhou stranu lokálu. Sjíždím očima stůl po stole až najednou...

Tak odtud vítr vane...

Spatřím v rohu sedícího muže,ktery je odpovědný za můj pocit vnitřního sebepožírání.Ten muž se posadil docela vychytrale,protože z žádného místa na něj není pořádně vidět.

Co je tohle za sráče...

Skláním hlavu a zavírám oči.

Soustřeď se na něj,co cítíš?
Podívej se mu do hlavy...áááááááá takové utrpení.
Připadám si proti němu jako nula.

Mám husí kůži po celém těle,ale je to nic v porovnání s pocitem,jež jsem před chvílí prožil.Z rozklepanou rukou si beru cigáro.Samožřejmě mě spadl zapalovač.Skláním se pro něj a v návalu vzteku na svou neohrabanost dávám pěstí do země.Narovnám se zpět na židli a konečně si zapaluji.Vypouštím kouř do tvaru koleček,abych se aspoň trochu uklidnil.Mrknu se na toho muže v rohu. Nic nedělá, ani se nepohne.

Zírá na mě nebo ne... šrotuje mě hlavou.
Co si vlastně myslí!!!

Hej máš snad nějakej problém a snad se mnou?

Vstávám od stolu a pevnou chůzí si to razím přímo k němu.Téměř všichni už odešli.Kromě toho co je příliš a obsluhy jsme tu sami.Přecházím parket a už stojím u jeho stolku.

Máš snad nějakej problém,fešáku...?

[Cartr]

Nar shaada, kantýna

Muž stále halil svou tvář. Koukal kamsi za Bada.
Bad začínal zuřit, protože ho muž ignoroval. Nakopl stůl u kterého muž seděl, aby na sebe upozronil. Bad byl rozčílen měl stochutí toho muže zabít, ale nebyl si jist jestli na něho stačí. Ale v žádném případě nehodlal muži dát najevo, že by o sobě pochyboval.
Opět kopl do stolu a tentorkát o něco víc.
Konečně muž zvedl hlavu a upřel zrak na protivného mladíka, který mu kopal do stolu.
Bad mu stále neviděl do tváře na to bylo příliš šero.
,,Jsi příliš horkokrevný mladíku. Hněv tě může posílit, ale musíš ho umět ovládat. S tím bych ti možná mohl pomoct." Řekl muž ledovým hlasem.
,,Ale nejdřív tě naučím trochu pokoře." Dodal spěšně a odmrštil Silou Bada tak silně že přeletěl přes celou kantýnu a z těžka dopadl na pár stolů u zdi. Bad zachroptěl bolestí.

______________________________________________________________

Jo to s tou pěstí a tím kyelím úsměvem se mi nelíbí.
Za prvé nemohl si vidět jak se na tebe směje, protože mu neni vidět do tváře.
Za druhé je to v obou případech hraní za postavu v tom smyslu že mi to znemožnuje pokračovat podle mého, protože jak poznáš z mého příspěvku nijak se s tebou nehodlal zaplést (ze začátku).

Takže to jenom smaž ať to nemusim Editovat jinak je to skvělí, ale příště podobný dozaty do Soukromý zprávy ať to nemusim furt mazat.

[keny]

Nar shadaa-kantýna

Ani nevím jak, dostal jsem ránu jako od koně. Proletěl Jsem kantýnou, jak husy na podzim, když směřují na jih.
Dopadl jsem až v rohu naproti a při dopadu poboural všechno co bylo kolem mne. Jak pytel brambor válel jsem se na zemi a chropěl krev.

Takovou sílu nemůže mit obyčejný člověk. Do koho jsem se to pustil...
Vypadá to, že dostanu pěknou nakládačku... valilo mi hlavou.

Hodně pomalu jsem se zbíral z podlahy. Jak jsem se tak šrabal na nohy,
ucítil jsem ochromující bolest.

Při dopadu na hranu stolu jsem si asi zlomil pár žeber... napadlo mě.

Nahmátl jsem to bolavé místo a z hrůzou zjistil, že mi jedno
žebro kouká skrz kůži ven.
Nadechl se co nejvíc to šlo a silou zalačil na tu sněhově bílou kost.
S dalším křupnutím doprovázeným mým řevem, vklouzlo zpět na své místo.
Nakonec jsem se vyškrabal na nohy. Se slzami v očích od bolesti a s hubou od krve napřímil se zase jako člověk.
Vykašlal jsem chuchvalec sražené krve a prohlásil suše...

Su dobrej...můžem do druhýho kola...

[Cartr]

Nar shaada, kantýna

Bad byl vzteky bez sebe. Nezajímalo ho nic jiného než jak tomu chlapovi dát zavyučenou. Jenomže muž byl oproti němu mnohem silnější.
Muž pomalu vstal od stolu, ale do tváře mu stále nebylo vidět. Jediné co bylo nyní vidět byla dvě žlutě žhnoucí oči, které se upínali na mladého učedníka Bada Ira.
,,Jsi blázen pokud chceš pokračovat. Cítím, že by s tebe něco mohlo být, ale musel bys někoho nechat, aby tě cvičil." Řekl ledovým hlasem muž. Bad se nepřestával dívat na muže rozčíleným pohledem plným nenávisti.
,,Co takhle já? Nech mě ať ti ukážu v čem tkví pravá síla. Nech mě ať tě naučím plně využívat Temnou stranu. Nech mě ať tě naučím používat ten hněv, kterého si plný. Staneš se silným Sithem pokud se mi podvolíš a staneš se mým učedníkem." Když to muž dořekl sundal si kápy. Konečně mohl Bad vidět jeho obličej. Měl krátké černé vlasy a krátké upravené vousy též černé a přes pravé oko měl velkou jizvu, která se mu táhla od obočí až do poloviny tváře.
,,Takže?" Dodal muž. Bad ha začal propalovat očima. Přemýšlel co má dále udělat.

[keny]

Nar Shadaa-kantýna

Byl jsem rozpálen do běla. Nejraději bych tomu muži zakroutil krkem.
Ale s tím zlomeným žebrem už jsem nebyl sto procentní.

Sálá z něj přirozený respekt a budí velký strach napadlo mě v duchu

Nejsem blázen a nechci ani umřít. odsekl jsem
Aspoň né do té doby, než se postavím jednomu ubožákovi,
kterýmu jsem slíbil smrt.
Udělal mi totiž tu nejhorší věc, kterou znám...

Nastala krátká chvíle dramatického ticha, kde by i padající špendlík způsobil ohromný rámus. Pokračoval jsem...

Pokud mi ukážete a naučíte způsoby té nejkrutější smrti,
rád a dobrovolně vstoupím do vašich služeb a tím naplním osud svůj
i svých nepřatel.

Podíval jsem se do jeho žlutě žhnoucích očí a prohlásil...

Ukažte mi sílu temné strany a já vám slibuji,
že nebudete litovat ani jedné vteřiny strávené nad mým výcvikem.

Jméno mé je Bad Ira... a mírně jsem se uklonil na znak pokory.

[Cartr]

Nar shaada, kantýna

Muž se slastně usmál a nasál zatuchlý vzduch kantýny.
,,Ano, cítím ten tvůj hněv. Je to nádhera." Muž zavřel oči a slastně se nechával ozařovat hněvem, který hnízdil v mladém učedníkovi.
,,Chceš se mstít." Otevřel oči muž.
,,Mstít se na všem živém, až nakonec zarazíš smrtící ránu tomu co ti zničil život." Pokračoval muž.
,,To jsou dobré důvody a i já mám své. Také lačním po pomstě a již brzy se mé snažení naplní. A nakonec se stanu nejmocnějším Sithem co, kdy žil s tebou po mém boku samozřejmě." Usmál se muž nebezpečně ďábelsky.
,,Poklekni!" Rozkázal muž. Bad poslechl a poklekl před svým novým Mistrem. Muž aktivoval červený světelný meč a nad oběma rameny klečícího Bada zastavil ostří.
,,Tímto se stáváš mým učedníkem Bade. Mé jméno je Jorren" Řekl muž ledově. V prázdné kantýně vládlo nyní naprosté ticho jen bzučivý zvuk světelného meče narušoval tichý chod.
,,Povstaň můj učedníku." Pokynul muž rukou a vypnul svůj světelný meč.

[keny]

Nar shaada, kantýna

Je to ten, kterého hledám... projelo mi hlavou

Poklekl jsem a sklonil hlavu. Záhy zazněl bzučivý zvuk, který se mi přiblížil k uchu. Lehce mě ozařovalo rudé světlo. Naskočila mi husí kůže až na zadnici. Zvuk i světlo se pomalým tempem přesunulo nad druhé rameno a mě opět přelila nová vlna chladu. Zvuk náhle ustal a mě bylo dovoleno povstát. Náhle jsem ucítil záchvěv něčeho velkého a nepopsatelného.
Bylo to obrovské jako sám vesmír. Nadechl jsem se, zaťal pěst a prohlásil.

Můj mistře, bude mi ctí plnit vaši vůli.
Společně naplníme všechny světy strachem a celá galaxie se otřese pod úderem našeho hněvu a nenávisti.
A pak rozdrtíme naše nepřátele na prach !!!

[Cartr]

Nar shaada, kantýna

,,Výborně řečeno můj nový učedníku. Již brzy ukážeme všem v čem tkví pravá síla Temné strany." Usmál se ledově Jorren. Potom se otočil a spatřil barmana, který se strachy bez sebe krčil pod pultem. Jorren se vydal k pultu.
,,Co jsem dlužen?" Zeptal se ledově.
,,Ni-nic tttto je nna uč-učet po-podniku." Vykoktal barman.
,,Ale to je od vás velice pozorné." Zasmál se Jorren a vydal s k východu.
,,Následuj mě učedníku." Pokynul rukou a vyšel ven. Bad ho okamžitě následoval.
Venku bylo rušno nikdo netušil, co se do teď v kantýně dělo, ale nikoho by to ani nezajímalo. Oba společníci naplnění temnotou se vydali směrem k dokům. Jorren šel s jitotou k jedné loďi a nastoupil do ní. Bad ani na okamžik neotálel a také nastoupil. Loď byla poměrně dost prostorná a vypadala že byla dost drahá. Moc nepočítal s tím, že jí Jorren kupoval. Bad šel do kokpitu, kde již seděl Jorren a startoval loď. Bad si tiše sedl do křesla pro kopilota.
,,Takže řekni mi, co tě potkalo? Co se ti stalo, že tolik lačníš po pomstě?" Ozval se z ničeho nic Jorren.

[keny]

Nar Shaadda, mistrova loď

Můj Mistře, je to už nějakou řádku let co se tenhle příběh udál.
A čím více jsem nad ním přemýšlel, tím více mi připadá, že to měli dobře vymyšlené. No posuďťe sám.

Zahleděl jsem se skrz přední okno a začal vyprávět.

Žil jsem s rodinou na písečné planetě Tatooine. Otec byl lovec, ale nikterak dobrý. Spíše v hazardu byl jednička. Pazzak hrál velmi dobře a podle toho taky sázel. Jednoho pátečního večera přišli k nám domů dva twielkové a otce zvali na jakýsi tajný pazzakový turnaj, kde měli být všichni dobří hrači z našeho sektoru. Otec bez váhání přislíbil, že přijde.
Matka jeho rozhodnutí nesla špatně a snažila se ho dlouho do noci přemluvit, aby tam nechodil. Už tehdá zřejmě tušila, jak to celé dopadne.

Turnaj pořádal jistý Santor, otrokář a Tatooinská hvězda přes všechny levoty. Do hry bylo zapsáno několik desítek hráců a můj otec postoupil až na finálový stůl. Jeho soupeřem byl Rodian, jehož jméno jsem do teď nedokázal zjistit. Nikdo jako by ho neznal...
Otec zprvu vyhrával, ale Rodian v posledním "štychu" chtěl hrát o vše.
Byl to pěkný balík creditů a otec se musel rozhodnout, jestli odejde nebo vsadí veškerý náš majetek i naši svobodu; a udělal to druhé.
Rodian, pro všechny nepochopitelným způsobem, vyhrál a otec ho napadl, že prý švindloval. Člen santorovi ochranky vytáhl blaster a dvěma ranami do zad otce zabil.
Zanedlouho potom přišel Santor i se svojí kavalerií k nám, že prý mu to všechno patří i s námi. Prý ten rodian byl jeho hráč a tudíž veškerá výhra je jeho.
Dům nám prodal i se všemi věcmi a s matkou nás odvelekli do jeho nechutně luxusního sídla.

Já jsem musel dělat veškerou špinavou práci a matka se stala jeho osobní služebnou. Často ji bil a zneužíval, jenže já nemohl nic dělat.
Začal jsem toho člověka krutě nenávidět. A pak jednoho dne matka zmizela. Šel jsem se zeptat kde je, jestli se jí něco nestalo.
A Santor mi odpověděl:
Ta k***a už mě přestala bavit, tak jsem ji prodal do bordelu na Nar Shaadda. A smál se jak idiot.
Já se dal na útěk a za běhu mu slíbil, že ho za tohle jednou zabiju.
Z Tatooine jsem utekl na palubě nákladní lodi a několik let se skrýval všude možně. Santor na mě totiž poslal svoje muže.
Pak jsem se dostal na Nar Shaadda a začal ji hledat, ale doteď jsem nezjistil kde je nebo co se jí stalo. No a pak už jsem potkal vás mistře v té kantýně...

[Cartr]

Nar Shaadda, mistrova loď

,,Nesnaž se na to zapomenout. Živ ten vztek co máš v sobě jednou se dostane tvé pomsty a zabiješ toho parazita." Sevřel Jorren pěst.
,,I já se nechávám vést zlobou a nenávistí. Může za to jeden Jedi býval mím přítelem, ale jeho slabé jednání náz rozdělilo. Pokusil se zachránit padawana, který byl tak slabý že si nezasloužil být Jedim jediné co si mohl zasloužit byla smrt. Jenomže to ten patolízal co si říkal můj přítel nedokázal připustit uktal se semnou a poslal proti mě ostatní Jedie, ale já se mu pomstím a všem ostatním Jediům taky. Nejsou nic než slabé skořábky používající Sílu. Společně je všechny zničíme a vymažeme z paměti všech. Tím, že jsme se potkali začíná naše cesta ke zničení Jediů. Již brzy se o nás bude mluvit z respektem." V očích Jorrena jako by se rozhořel ohěň.
,,A teď chceš se podívat zde po tvé matce. Temná strana nemá žádné pošetilé žvásty o tom že nemůžeme mít po svém boku milované osoby. To si vymysleli Jediové, protože nejsou dost silní, aby mohli své blízké chránit. Ale teď jdeš po trase Temné strany a nic tě nedrží zpět." Řekl Jorren.

[keny]

Nar Shaadda, mistrova loď

Pohlédl jsem na misra a pronesl.
Nebojte mistře, na tohle se prostě zapomenout nedá. On zničl život mě, já
zničím život jemu. Zabiju všechny kolem něj a ho si nechám nakonec.
Jeho smrt bude pomalá a neskutečně bolestivá- ůplně to vidím před očima.
Prosit mě bude, abych už ho nechal odejít na "duhý břeh", ale tak jednoduché to mít nebude.
Jeho duši si přitáhnu zpět, oživím ho a připomenu mu co mi způsobil; a pak ho nechám znovu umřít.
A tak to půjde do té doby, než vymyslím další způsob, jak by pěkně trpěl.
Možná si z něj udělám hračku pro mou nenávist.

Pozorně jsem dál poslouchal mistrův příběh, načež jsem odpověděl.
Ach ano ti směšní Jediové se svými směšnými kodexi, které jim jen zabraňují vidět skutečný svět...
Špína se prostě musí uklidit a né ji omlouvat, že do života patří... a zaťal jsem pěst.
Nezasloží si nic jiného, než být společně se špínou odklizeny... zařval jsem to pln hněvu.

Mám chuť někomu utrhnout hlavu holíma rukama...

A pak, když se mě Mistr Jorren zeptal, jestli chci najít matku- hned jsem vyhrkl.
ANO, jestli máme čas, ale jak ji najdeme. Nar Shaadda je obrovské, může být kdekoliv... a kdo ví komu ji Santor prodal.
Kéž bych ji mohl alespoň spatřit; že žije a je v pořádku... a otočil se na mistra.

[Cartr]

Nar Shaadda, mistrova loď

,,Mám pár kontaktů, kterých se můžeme zeptat. Nikam nespěcháme. Oba se pomstíme, ať už to bude kdykoli. Je naším osudem zničit Sithy." Řekl Mistr.
,,Takže je na čase donutit pár kontaktů mluvit." Nahodil Mistr ďábelksý úsměv.
,,Počeje tady na lodi a já zatím zjistím, co se dá. Neboj se o vyslíchaní svědků tě nepřipravím to bych ti nemohl udělat, ale teď musím zjistit, kdo z mích kontaktů je ještě na Nar Shaadda." Jorren se zvedl a odešel, ale pak se rychle vrátil.
,,A ještě neco, kdyby tě napadlo ukradnout tuhle loď a zmizet mi tak to pro tebe skončí velmi špatně to mi můžeš věřit." Dodal spěšně Jorren a pak definitivně zmizel.
Bad Ira osaměl. Stále seděl v křesle pro kopilota a přemýšlel o všem, co se dnes stalo a hlavně o tom, že možná konečně najde matku. Bylo to vše předem dáno? Měl se s Jorrenem potkat? Tolik otázek a tak málo odpovědí.

[keny]

Nar Shaadda, mistrova loď

Dál jsem poslouchal mistrova slova až do chvíle kdy jsem musel odpovědět:
Krást tuhle loď by mě ani ve snu nenapadlo, možná bych ju dostal nahoru,
ale co pak... to bych si moc nepomohl. a mistr zmizel z pilotní kabiny.

Jedinou společností na nyní zcela opuštěné lodi mi byly moje myšlenky.
Jak dlouho už jsem matku neviděl..? To už bude víc, jak čtyři roky...
Taková doba, určitě se změnila... a co všechno musela snášet.
Po této myšlence jsem si vzpoměl na Santora a zmocnili se mě šílené myšlenky. Jeho smrt mi běžela před očima, jako němý film.
Už to nedokážu takle tady sedět, musím něco dělat... a vyrazil jsem na průzkum lodi.

Z pilotní části jsem prošel krátkou spojovací uličkou do hlavní části na hlavní
palubě. Hned po nákladovém protoru to byla největší místnost na lodi.
Sloužila jako jídelna, společenská místnost a jako hlavní uzel celé lodi.
Tady měl někdo vkus... ohodnotil jsem interiér.
Z této místnosti bylo možno rozejít se třemi směry. Rovně k průlezu
o patro níž do nákladového prostoru, doleva nebo do prava.
Vybral jsem si nejkratší cestu a šel do leva až příšel ke dveřím,
ty se otevřely a zaplo se automatické osvětlení.
Vešel jsem dovnitř a zjistil, že tahle část slouží jako marodka. Byly tu
tři lůžka a všemožné vybavení na podporu života.
Znechuceně jsem se otočil "na podpadku a vyplul z místnosti".
Namířil jsem si to přímo naproti, kde jsem ještě nebyl. Opět se otevřely
dveře a zaplo osvětlení. Přede mnou byla další ulička, která se na konci
rozvětvovala do písmene " T ". Vešel jsem dovnitř a došel až na konec.
Ocitl jsem se v lůžkové části rozdělené na samostatné kóje, v pravé části
pro pilota a kopilota, a v levé části pro šest cestujících.
Byl jsem znechucen jěště víc, při pomyšlení že mi nic jiného nezbude než poslouchat moje černé myšlenky, otočil se a odešel směrem k průlezu.
Sešel jsem po tocitém schodišti, nikterak luxusním a ocitl se v nákladovém prostoru. Hned za schodištěm byl stůl na upravování všemozných věcí, od zbroje, přes meče až po blastery, pušky...atd.
V rohu bylo několik beden, které jsem podrobněji nezkoumal a jinak nic.

A je to tady... nic čím bych se zabavil...
Začal jsem chodit po celém prostoru sem a tam, pln netrpělivosti očekával jsem mistrův návrat.
Tak kde sakra je, už je to aspoň hodina co je pryč...
Takle se tady rozletím na kusy... a rozešel jsem se ke
vstupní rampě, abych se podíval jestli už nejde.

[Cartr]

Nar Shaadda, mistrova loď

Bad se netrpělivě rozhlížel po jeho novém mistrovi. Uběhla chvíle a mistr se stále nevracel. Bad byl čím dál víc netrpělivější a netrpělivější. To čekání ho doslova ničilo.
Konečně někdo přicházel k lodi. Postava v černém hávu se blížila k mladému Badovi. Bad poznal Jorrena skrývajícího se pod pláštěm.
,,Snad si nečekal moc dlouho." Uchechtl se mistr. Všiml si rozčíleného pohledu jeho učedníka.
,,Nemysli si, že jde všechno tak jednoduše, ale tvé čekání nebylo marné. Skřípl jsem pár lidí a ne-lidí a získal jsem jméno někoho kdo by nám mohl říct kde tvou matku najít. Jak jsem slíbil o výslech tě nehodlám připravit, takže pojď, přece nenecháme našeho ctěného čekat." Usmál se ledově Jorren.
,,Nachází se v sektoru 9, kde jak jistě víš jse především kupecká zóna. Tam má nějaký obchod přesně nevím co je to za obchod, ale to není podstatné. Takže jdeme." Řekl Jorren.