Dantooin, Enkláva Jedi
Mladý Twi´lecký padawan jménem Dacen Melek stál před dveřmi, které spojovali chodbu a místnost s Radou. Byl zavolán už před hodinou, ale ještě ho nikdo nepozval dovnitř a tak stál opřen o zeď a trpělivě vyčkával. Nečekal zde, ale sám byli tu sním ještě dva další Jediové. Byli to lidé a to muž a žena. Ani jednoho z nich neznal, alespoň osobně ne, ale byl si jist že je několikrát potkal. Konečně se dveře otevřeli.
,,Pojďte dál." Ozval se zpoza dveří hlas Mistra Vrook. Dacen společně s ostatními vešel dovnitř. Společně se postavili před Mistry a společně se také uklonili.
,,Omlouváme se, že jsme vás nechali tak dlouho čekat, ale museli jsme dojednat spoustu věcí. Jistě jste již slyšeli o Mandalorianech. Zatím neznáme jejich záměry, ale již je nemůžeme nadále přehlížet. Musíme zjistit zdali jsou pro nás nebezpečím." Řekl Mistr Dorak.
,,A právě proto jsme si zavolali vás. Vaším úkolem není s Mandaloriany bojovat, ale pouze zjistit jejich záměry. Ale nemůžeme vás takhle mladé poslat na misi samotné a proto se k vám přidá Mistr Cartr Lewis. Bude vás na misi vést a případně doučovat silnějšímu používání Síly." Pokračoval Mistr Zhar.
,,Buďte ostražití a jak jse již řeklo vyhněte se konfliktu s Mandaloriany. To je vše. Jděte se zabalit a dostavte se za hodinu do hangáru Mistr Cartr tam již na vás bude čekat." Dokončil Mistr Vrook. Všichni tři se uklonili a opustili místnost.
Dacen se zastavil, aby řádně zpracoval informace zatímco ostatní dva Jediové zmizeli v prostorách Enklávy.
Výcvik pro hráče Dacen Melek
Moderátor: Moderátoři
-
Dacen Melek
Dantooin, Enkláva Jedi
Mlčky jsem z kapsy vylovil datapad, hodlaje si přidat poznámku do deniku, jenž jsem si vedl od té doby, co jsem vstoupil do řádu.
Pak jsem datapad vypnul a vyrazil do sveho pokoje. Ze stolku u velkého okna na konci mistnosti jsem si vzal: Svůj balíček karet pazzaku, balíček jídla, menší konvici z nějakym napojem, muj příruční blaster a několik záložních baterii do světelného meče. Všechno jsem to poskládal do batohu jenž jsem měl pod postely a skontroloval čas. Zbývalo přibližně
tři čtvrtě hodiny.
Spousta času. Projelo mi hlavou. Posadil jsem se na židly a chvíli počítal karty. asi za 10 minut jsem toho nechal a rozhodl se, že už vyrazím k hangaru.
Mlčky jsem z kapsy vylovil datapad, hodlaje si přidat poznámku do deniku, jenž jsem si vedl od té doby, co jsem vstoupil do řádu.
Pak jsem datapad vypnul a vyrazil do sveho pokoje. Ze stolku u velkého okna na konci mistnosti jsem si vzal: Svůj balíček karet pazzaku, balíček jídla, menší konvici z nějakym napojem, muj příruční blaster a několik záložních baterii do světelného meče. Všechno jsem to poskládal do batohu jenž jsem měl pod postely a skontroloval čas. Zbývalo přibližně
tři čtvrtě hodiny.
Spousta času. Projelo mi hlavou. Posadil jsem se na židly a chvíli počítal karty. asi za 10 minut jsem toho nechal a rozhodl se, že už vyrazím k hangaru.
-
Cartr
Dantooin, Enkláva Jedi
Po nějaké době se Dacen dostal do hangáru.
Hangár byl prostorný a plný lodí. Kam se Dacen podíval pracoval droid, každý splňoval jinou profesi, ale pro člověka s nepochopitelným zápalem. Lodě byly seřazené do úhledných řad podle velikostí.
Dacen si zrovna prohlížel jednoho z droidů, který dirigoval menšího droida, když narazil do nějaké osoby. Dacen se rychle podíval do koho to narazil. Předním stál muž středního věku s krátce střiženými hnědými vlasy a hnědými vousy.
,,Zdravím příteli." Usmál se muž a nevšímal si toho že Dacen před okamžikem do něj narazil.
,,Dneska je tu blázinec už si třetí co do mě vrazil, takže už to ani neregistruji. Ani nemůžu mám tolik práce, že se nemohu zabývat, každým kdo nedokáže koukat na cestu." Zasmál se a otočil se zpět k lodi na které zrovna prováděl nějakou opravu. Něco tam udělal a otočil se opět zpět na Dacena.
,,No kde jsem nechal vychování jmenuji se Cartr Lewis." Řekl stále se usmívajíce.
Po nějaké době se Dacen dostal do hangáru.
Hangár byl prostorný a plný lodí. Kam se Dacen podíval pracoval droid, každý splňoval jinou profesi, ale pro člověka s nepochopitelným zápalem. Lodě byly seřazené do úhledných řad podle velikostí.
Dacen si zrovna prohlížel jednoho z droidů, který dirigoval menšího droida, když narazil do nějaké osoby. Dacen se rychle podíval do koho to narazil. Předním stál muž středního věku s krátce střiženými hnědými vlasy a hnědými vousy.
,,Zdravím příteli." Usmál se muž a nevšímal si toho že Dacen před okamžikem do něj narazil.
,,Dneska je tu blázinec už si třetí co do mě vrazil, takže už to ani neregistruji. Ani nemůžu mám tolik práce, že se nemohu zabývat, každým kdo nedokáže koukat na cestu." Zasmál se a otočil se zpět k lodi na které zrovna prováděl nějakou opravu. Něco tam udělal a otočil se opět zpět na Dacena.
,,No kde jsem nechal vychování jmenuji se Cartr Lewis." Řekl stále se usmívajíce.
-
Dacen Melek
Dantooin, Enkláva Jedi
Spěšně se pokloním a povidám:Uh, omlouvam se mistře, ja se jmenuju Dacen Melek a od rady mi bylo řečeno že se mam hlasit k vam. Doufam že mi odpustíte mou nepozornost. Ještě jednou se uklonim a očekavaje odpověd si mistra pozorně prohlédnu. Ještě než mistr stihne odpovědět se zeptam: Nepotřebujete z něčím pomoci?
Spěšně se pokloním a povidám:Uh, omlouvam se mistře, ja se jmenuju Dacen Melek a od rady mi bylo řečeno že se mam hlasit k vam. Doufam že mi odpustíte mou nepozornost. Ještě jednou se uklonim a očekavaje odpověd si mistra pozorně prohlédnu. Ještě než mistr stihne odpovědět se zeptam: Nepotřebujete z něčím pomoci?
-
Cartr
Dantooin, Enkláva Jedi
,,Ano, vím kdo jsi. Přirozeně mi o tobě Rada řekla." Pousmál se Mistr Cartr.
,,Ale jsi tu nějak brzo, ale lepší dřív než pozdě. A přestaň se omlouvat. Schválně jsem ti hnedka prve řekl že už ani neregistruji když do mě někdo narazí, abych předešel tomu že se mi budeš omlouvat." Zasmál se Mistr.
,,A pokud jde o nabídku tvé pomoci tak ti děkuji, ale zrovna jsem skončil. Šlo jen o běžnou údržbu, takže mi to moc času nezabralo, tedy pokud nepočítám že je to už dneska několikátá loď co takhle kontroluji. Ale někdo to hold udělat musí." Mrknul na Dacena Cartr.
,,Ale to už je pryč, protože Mise volá." Plácnul rukama Cartr.
,,Brzy se dozvíš pár dalších detajlů o misi, ale až dorazí další dva padawani co mám na starost. Nerad se totiž opakuji." Řekl Cartr a otočil se, aby se věnoval droidovy, který ho právě vyrušil. Chvíli mu něco diktoval a pak ho poslal pryč.
Po krátkém čekání dorazili padawani, kteří byli s Dacenem u Rady. Až teprve teď si Dacen všiml podobnosti mezi nimi.
,,Výborně sourozenci Foxovi." Přivítal je Cartr, který si do teď četl datapad, kde se dozvěděl detajly o všech třech padawanech, které měl na starost.
,,Jmenuji se Wade a tohle je moje sestra Mira. Jsme připraveni a misi Mistře Lewisi." Spustil okamžitě chlapec. Dacen usoudil že Wade a Mira jsou dvojčata.
,,Dobře, dobře zkrať ten projev. Takže k věci jak jistě víte máme misi, která spočívá v zjištění detajlech o Mandalorianech. Nemáme určeno kde začít a proto poletíme na Nar Shaddaa, kde mám několik známých pevně věřím že mi dají nějaký ten typ. Takže pojďme." Mávnul rukou Cartr a zamířil k jedné z větších lodí.
,,Ano, vím kdo jsi. Přirozeně mi o tobě Rada řekla." Pousmál se Mistr Cartr.
,,Ale jsi tu nějak brzo, ale lepší dřív než pozdě. A přestaň se omlouvat. Schválně jsem ti hnedka prve řekl že už ani neregistruji když do mě někdo narazí, abych předešel tomu že se mi budeš omlouvat." Zasmál se Mistr.
,,A pokud jde o nabídku tvé pomoci tak ti děkuji, ale zrovna jsem skončil. Šlo jen o běžnou údržbu, takže mi to moc času nezabralo, tedy pokud nepočítám že je to už dneska několikátá loď co takhle kontroluji. Ale někdo to hold udělat musí." Mrknul na Dacena Cartr.
,,Ale to už je pryč, protože Mise volá." Plácnul rukama Cartr.
,,Brzy se dozvíš pár dalších detajlů o misi, ale až dorazí další dva padawani co mám na starost. Nerad se totiž opakuji." Řekl Cartr a otočil se, aby se věnoval droidovy, který ho právě vyrušil. Chvíli mu něco diktoval a pak ho poslal pryč.
Po krátkém čekání dorazili padawani, kteří byli s Dacenem u Rady. Až teprve teď si Dacen všiml podobnosti mezi nimi.
,,Výborně sourozenci Foxovi." Přivítal je Cartr, který si do teď četl datapad, kde se dozvěděl detajly o všech třech padawanech, které měl na starost.
,,Jmenuji se Wade a tohle je moje sestra Mira. Jsme připraveni a misi Mistře Lewisi." Spustil okamžitě chlapec. Dacen usoudil že Wade a Mira jsou dvojčata.
,,Dobře, dobře zkrať ten projev. Takže k věci jak jistě víte máme misi, která spočívá v zjištění detajlech o Mandalorianech. Nemáme určeno kde začít a proto poletíme na Nar Shaddaa, kde mám několik známých pevně věřím že mi dají nějaký ten typ. Takže pojďme." Mávnul rukou Cartr a zamířil k jedné z větších lodí.
-
Dacen Melek
Dantooin, Enkláva Jedi
Jo, na Nar Shaada mam taky "pár" známych. Nar Shaada... už je to tolik let... doufam že mistr nema známe v uprchlickém sektoru. Jen sama špína, splašky, centrala, ubohý život... opravdu nerad se tam vracím. Naplněn smutkem, že se musím vratit na místo kde jsem se narodil jsem nastoupil do lodi. Vstupní hala sice nebyla dvakrat luxusni, ale za to prostorná. Sundám batoh a položím ho vedle vstupní rampy, jenž se mezitím zavřela. Rychlim krokem dojdu do kokpitu, posadim se na jedno z křesel vedle galaktické mapy a připoutám se. Mistr Cartr i sourozenci Foxovi již seděly na svích místech...
Jo, na Nar Shaada mam taky "pár" známych. Nar Shaada... už je to tolik let... doufam že mistr nema známe v uprchlickém sektoru. Jen sama špína, splašky, centrala, ubohý život... opravdu nerad se tam vracím. Naplněn smutkem, že se musím vratit na místo kde jsem se narodil jsem nastoupil do lodi. Vstupní hala sice nebyla dvakrat luxusni, ale za to prostorná. Sundám batoh a položím ho vedle vstupní rampy, jenž se mezitím zavřela. Rychlim krokem dojdu do kokpitu, posadim se na jedno z křesel vedle galaktické mapy a připoutám se. Mistr Cartr i sourozenci Foxovi již seděly na svích místech...
-
Cartr
Paluba lodi, kokpit
,,Dobrá mládeži startujeme." Oznámil Cartr a začal startovat loď. Motory začalu pomalu nabýhat, což netrvalo dlouho a loď se odlepila od země.
Loď se dostala do vesmíru a opustila Dantooin. Mistr Lewis začal pracovat s počítačem, aby mohl spustit hyperprostor. Po krátké době počítač zapípal a Cartr stáhl páku hyperprostoru. Loď trochu nadskočila hvězdy se roztáhly a loď zmizela.
,,Takže cesta nějakou dobu potrvá, takže se rozejděte. Loď má tři kajuty a já chci každého z vád do jedné. Hodlám si s každým zvlášť promluvit zjistit o něm co nejvíce." Řekl Cartr.
,,Nebojte se jen vás chci lépe poznat." Usmál se Cartr, když si všiml jejich výrazů. Dacen, Mira a Wade se tedy zvedli a odešli do kajut.
,,Dobrá mládeži startujeme." Oznámil Cartr a začal startovat loď. Motory začalu pomalu nabýhat, což netrvalo dlouho a loď se odlepila od země.
Loď se dostala do vesmíru a opustila Dantooin. Mistr Lewis začal pracovat s počítačem, aby mohl spustit hyperprostor. Po krátké době počítač zapípal a Cartr stáhl páku hyperprostoru. Loď trochu nadskočila hvězdy se roztáhly a loď zmizela.
,,Takže cesta nějakou dobu potrvá, takže se rozejděte. Loď má tři kajuty a já chci každého z vád do jedné. Hodlám si s každým zvlášť promluvit zjistit o něm co nejvíce." Řekl Cartr.
,,Nebojte se jen vás chci lépe poznat." Usmál se Cartr, když si všiml jejich výrazů. Dacen, Mira a Wade se tedy zvedli a odešli do kajut.
-
Dacen Melek
Paluba lodi, kajuta
Nebylo lehké najít kajutu, ale po asi po pěti minutách jsem již stál mezi dveřmi.Položil jsem batoh pod postel(cestou do kajuty jsem se pro něj zastavil) a rozhlédl se. Byl to malinky pokojíček bez oken, z malou postílkou, stolkem a dvěma židlemy. Těchto pět kusů nabytku bylo v pokojíku doslova přimačklých u zdi(postel byla na levo, stůl na pravo), takže mezi nimi byl volný prostor. Zavřel jsem dveře a lehnul si na postel. Zavřel jsem oči a... usnul.
Nebylo lehké najít kajutu, ale po asi po pěti minutách jsem již stál mezi dveřmi.Položil jsem batoh pod postel(cestou do kajuty jsem se pro něj zastavil) a rozhlédl se. Byl to malinky pokojíček bez oken, z malou postílkou, stolkem a dvěma židlemy. Těchto pět kusů nabytku bylo v pokojíku doslova přimačklých u zdi(postel byla na levo, stůl na pravo), takže mezi nimi byl volný prostor. Zavřel jsem dveře a lehnul si na postel. Zavřel jsem oči a... usnul.
-
Arves Jace
Edit toDacen Melek: Rozepiš se trochu popiš okolí, trochu tomu přidej! Rozveď maličkosti do detailů. Ať s toho taky něco máš ty i tvůj "vedoucí moder".
Nemusíš psát romány avšak pár řádků přidat můžeš. Arves Jace
Edit to Cartr: Příště tohle budeš řešit ty jasan
Chceme přeci, aby to trošku vypadalo a jelikož je to výcvik tedy příprava na misi... Tak zde musíš hráči vytknout jeho "vady" a upozornit ho na ně. Tak nyní už to víš tak do přiště se polepšit Arves Jace
Nemusíš psát romány avšak pár řádků přidat můžeš. Arves Jace
Edit to Cartr: Příště tohle budeš řešit ty jasan
Chceme přeci, aby to trošku vypadalo a jelikož je to výcvik tedy příprava na misi... Tak zde musíš hráči vytknout jeho "vady" a upozornit ho na ně. Tak nyní už to víš tak do přiště se polepšit Arves Jace-
Cartr
Paluba lodi, kajuta
Dacen byl vyčerpán a tak usnul. Propadl se do temnoty snění. Pomalu se mu začínal zjevovat sen nebo možná vize. Těžko se to dalo popsat, ale Dacen viděl vše tak živě jako by tam byl. Stál na můstku nějaké lodi a naproti němu stál muž v temném plášti a hlavu měl zahalenou v kápy. Před mužem na zemi ležela Twi´lecká dívka namodralé barvy, kterou Dacen neznal. Dívka se choulila na podlaze, a byla strachy bez sebe.
Dacen se podíval na muže nebylo poznat kdo to vlastně je, protože měl tvář skrytou v temnotě, ale Dacen stál proti němu s aktivovaným světelným mečem. Temný muž aktivoval světelný meč rudé barvy a rozeběhl se proti Dacenovi.
,,Dacene." Ozvalo se.
,,Dacene vstávej." Dacen otevřel oči a nad ním stál Mistr Cartr.
,,Doufám že sis pořádně odpočinul. Šel jsem k tobě jako k prvnímu, ale když jsem si všiml že spíš tak jsem tě nechal na konec, aby ses prospal. Ale teď jsem tady a je na čase se seznámit." Usmál se Cartr.
,,Za prvé mi řekni něco o tobě. Tvou minulost a tak dál prostě abych tě lépe poznal. Sice jsem něco o tobě dostal do datapadu, ale raději to uslyším od tebe." Cartr si sednul na jednu za židlí a čekal na Dacenovu reakci.
Dacen byl vyčerpán a tak usnul. Propadl se do temnoty snění. Pomalu se mu začínal zjevovat sen nebo možná vize. Těžko se to dalo popsat, ale Dacen viděl vše tak živě jako by tam byl. Stál na můstku nějaké lodi a naproti němu stál muž v temném plášti a hlavu měl zahalenou v kápy. Před mužem na zemi ležela Twi´lecká dívka namodralé barvy, kterou Dacen neznal. Dívka se choulila na podlaze, a byla strachy bez sebe.
Dacen se podíval na muže nebylo poznat kdo to vlastně je, protože měl tvář skrytou v temnotě, ale Dacen stál proti němu s aktivovaným světelným mečem. Temný muž aktivoval světelný meč rudé barvy a rozeběhl se proti Dacenovi.
,,Dacene." Ozvalo se.
,,Dacene vstávej." Dacen otevřel oči a nad ním stál Mistr Cartr.
,,Doufám že sis pořádně odpočinul. Šel jsem k tobě jako k prvnímu, ale když jsem si všiml že spíš tak jsem tě nechal na konec, aby ses prospal. Ale teď jsem tady a je na čase se seznámit." Usmál se Cartr.
,,Za prvé mi řekni něco o tobě. Tvou minulost a tak dál prostě abych tě lépe poznal. Sice jsem něco o tobě dostal do datapadu, ale raději to uslyším od tebe." Cartr si sednul na jednu za židlí a čekal na Dacenovu reakci.
-
Dacen Melek
Paluba lodi, kajuta
Promnu si oči, protáhnu se a posadim naproti mistrovy.
Takže... jmenuju se Dacen Melek..., narodil sem se na nar shaada v uprchlickem sektoru. Když mi byly tři roky, unesly mě. Bylo to už před 13nácti lety, ale ja si to pamatuju, jako by to bylo včera. Právě jsem si hrál z nějakymi uprchlickými dětmi, když mě za tchun něco chytilo. Hrozně to bolelo a navic jsem ucítil že mě to tahne pryč. Tahnuly mě dlouho a mnoha chodbami, já křičel bolestí a na mě pořád něco pořvával v jazyce, kteremu jsem pranic nerozuměl. Pak mě hodily před nějákeho podivného tvora, vypadal jako... chobotnice, Quarrena. Ten muž co mě tahnul se s tím Quarrenem chvili o něčem přel a pak odešel. Pak ten Quarren zatleskal a za chvili mě něco znovu táhlo pryč. Pohodily mě jako kus hadru do ošklivého malého pokoje. Pak jsem ucítil obrovskou bolest a padnul do mdlob. Probudil jsem se na mě neznámem mistě. Vypadalo to jako vězení. Jak jsem později zjistil, byl jsem prodán na taris jednomu huttovi. Asi za 5-6 dní mě ale prohrál a já se se dostál na palubu jedne luxusní jachty. Moje paní byla Twiĺecká žena. Moc ode mě nevyžadovala a byla mirná, dokonce až hodná. Skoro mě netrestala. Za 8 let jsem se dostal na tatooine, kde mě moje majitelka prohrála v pazzaku. Jenže muj novi majitel byl brzy zatčen a jedi, ktery ho zatknul, mě přivedl před radu. asi za 5 let jsem složil na padawana. A dál to už znáte.
Promnu si oči, protáhnu se a posadim naproti mistrovy.
Takže... jmenuju se Dacen Melek..., narodil sem se na nar shaada v uprchlickem sektoru. Když mi byly tři roky, unesly mě. Bylo to už před 13nácti lety, ale ja si to pamatuju, jako by to bylo včera. Právě jsem si hrál z nějakymi uprchlickými dětmi, když mě za tchun něco chytilo. Hrozně to bolelo a navic jsem ucítil že mě to tahne pryč. Tahnuly mě dlouho a mnoha chodbami, já křičel bolestí a na mě pořád něco pořvával v jazyce, kteremu jsem pranic nerozuměl. Pak mě hodily před nějákeho podivného tvora, vypadal jako... chobotnice, Quarrena. Ten muž co mě tahnul se s tím Quarrenem chvili o něčem přel a pak odešel. Pak ten Quarren zatleskal a za chvili mě něco znovu táhlo pryč. Pohodily mě jako kus hadru do ošklivého malého pokoje. Pak jsem ucítil obrovskou bolest a padnul do mdlob. Probudil jsem se na mě neznámem mistě. Vypadalo to jako vězení. Jak jsem později zjistil, byl jsem prodán na taris jednomu huttovi. Asi za 5-6 dní mě ale prohrál a já se se dostál na palubu jedne luxusní jachty. Moje paní byla Twiĺecká žena. Moc ode mě nevyžadovala a byla mirná, dokonce až hodná. Skoro mě netrestala. Za 8 let jsem se dostal na tatooine, kde mě moje majitelka prohrála v pazzaku. Jenže muj novi majitel byl brzy zatčen a jedi, ktery ho zatknul, mě přivedl před radu. asi za 5 let jsem složil na padawana. A dál to už znáte.
-
Cartr
Paluba lodi
,,Opravdu fascinující pamět na detajly. Vskutku znamenitá paměť." Pousmál se Cartr.
,,No tak teď ti něco o sobě řeknu já." Tleskl Cartr.
,,Takže mé jméno je Cartr Lewis odkud pocházím si nepamatuji. Od nepaměti jsem byl na lodi, která brázdila vesmírem, protože moji rodiče byli vědci, kteří skoumali... Už vlastně ani nevím co skoumali a jestli vůbec něcp skomali, ale na lodi jsme byli to jsi pamatuji. Loď byla velice prostorná. Měl jsem šest sorouzencu tedy pevně doufám že stále mám." Usmál se Cartr.
,,No a jednou jsme se dostali na Dantooin a tam si mě všimla Rada. No prostě nijak zvláště zajimavý příběh." Cartr se zvedl ze židle a protáhl se.
,,Tak teď jsme se poznali. Můžeme si více důvěřovat věřím že budeme společně s dvojčaty dobrý tým a splníme mi...." Loď sebou nepatrně cukla. Cartr jako by se díval skrz zeď.
,,To je divný. Tak brzo jsme s hyperprostoru vyskočit neměli. Na Nar Shaada nemůžem být tak rychle." Cartr rychle vyběhl s kajuty pryč. Dacen okamžitě jednal a běžel za Mistrem. Následoval ho až do kajuty.
,,Tak tohle se mi nelíbí." Procedil mezi zuby Cartr.
,,Co se děje?" Ozval se za Dacenem Wade. Ale odpověď byla přímo předním. Před lodí se nacházel obrovský křižník, který se chystal malou loď s Dacenem a posádkou slupnout jako malinu. Dacen hleděl na loď, která k nim blížila.
,,Leďte odsud pryč." Zaječela Mira.
,,Drží nás v tažném paprsku. Je konec dostali nás." Bouchnul Cartr beznadějně do desky.
,,Kdo? Kdo je to?" Zeptal se Wade.
,,Mandaloriané." Řekl Cartr. Dacen upřel zrak na křižník.
,,Mám plán při kterém máme šanci získat informace a tím splnit misy a zachánit se samozřejmě. Zvládneme obojí." Cartr upřel zrak na křižník ke kterému se neodvratně blížili. Vstal a zamížil s kokpitu. Dacen ho následoval jako první a za ním šli dvojčata.
Cartr se zastavil na ošetřovně.
,,Takže dobře poslouchejte bando nebudu to opakovat. Zůstanete na lodi a necháte nepřítele, aby si jí prohlédl a ujistil se že jsem byl jediný na palubě. Nechám se odnich chytit jednak proto, abych získal potřebné informace a taky proto, aby jste měli dostatek času na vypnutí tažného paprsku. Společně to určitě zvlázdnete." Usmál se Cartr. Následovně stiskl skrýté tlačítko a na stropě se otevřeli dveře. Kdyby je Dacen neviděl otvírat nevěřil by že tam jsou. Cartr vyšel z ošetřovny. Ve dveřích se ještě zastavil a oročil se na Dacena.
,,Nezapomeň věřím ti. Vám všem. Nechť vás provází Síla." Řekl a dveře se zavřeli.
Tři společníci chvíli stáli a snažili se zpracovat co se právě stalo, ale nebyl dostatek času a proto Mira štouchla do bratra, aby mu naznačila že chce pomoct. Wade vysadil sestru a pak sám vyskočil nahoru. Dacen stále koukal na dveře kterými Mistr Cartr odešel.
,,Dacene pospěš si." Ozval se Wade, který podával Dacenovi pomocnou ruku.
,,Opravdu fascinující pamět na detajly. Vskutku znamenitá paměť." Pousmál se Cartr.
,,No tak teď ti něco o sobě řeknu já." Tleskl Cartr.
,,Takže mé jméno je Cartr Lewis odkud pocházím si nepamatuji. Od nepaměti jsem byl na lodi, která brázdila vesmírem, protože moji rodiče byli vědci, kteří skoumali... Už vlastně ani nevím co skoumali a jestli vůbec něcp skomali, ale na lodi jsme byli to jsi pamatuji. Loď byla velice prostorná. Měl jsem šest sorouzencu tedy pevně doufám že stále mám." Usmál se Cartr.
,,No a jednou jsme se dostali na Dantooin a tam si mě všimla Rada. No prostě nijak zvláště zajimavý příběh." Cartr se zvedl ze židle a protáhl se.
,,Tak teď jsme se poznali. Můžeme si více důvěřovat věřím že budeme společně s dvojčaty dobrý tým a splníme mi...." Loď sebou nepatrně cukla. Cartr jako by se díval skrz zeď.
,,To je divný. Tak brzo jsme s hyperprostoru vyskočit neměli. Na Nar Shaada nemůžem být tak rychle." Cartr rychle vyběhl s kajuty pryč. Dacen okamžitě jednal a běžel za Mistrem. Následoval ho až do kajuty.
,,Tak tohle se mi nelíbí." Procedil mezi zuby Cartr.
,,Co se děje?" Ozval se za Dacenem Wade. Ale odpověď byla přímo předním. Před lodí se nacházel obrovský křižník, který se chystal malou loď s Dacenem a posádkou slupnout jako malinu. Dacen hleděl na loď, která k nim blížila.
,,Leďte odsud pryč." Zaječela Mira.
,,Drží nás v tažném paprsku. Je konec dostali nás." Bouchnul Cartr beznadějně do desky.
,,Kdo? Kdo je to?" Zeptal se Wade.
,,Mandaloriané." Řekl Cartr. Dacen upřel zrak na křižník.
,,Mám plán při kterém máme šanci získat informace a tím splnit misy a zachánit se samozřejmě. Zvládneme obojí." Cartr upřel zrak na křižník ke kterému se neodvratně blížili. Vstal a zamížil s kokpitu. Dacen ho následoval jako první a za ním šli dvojčata.
Cartr se zastavil na ošetřovně.
,,Takže dobře poslouchejte bando nebudu to opakovat. Zůstanete na lodi a necháte nepřítele, aby si jí prohlédl a ujistil se že jsem byl jediný na palubě. Nechám se odnich chytit jednak proto, abych získal potřebné informace a taky proto, aby jste měli dostatek času na vypnutí tažného paprsku. Společně to určitě zvlázdnete." Usmál se Cartr. Následovně stiskl skrýté tlačítko a na stropě se otevřeli dveře. Kdyby je Dacen neviděl otvírat nevěřil by že tam jsou. Cartr vyšel z ošetřovny. Ve dveřích se ještě zastavil a oročil se na Dacena.
,,Nezapomeň věřím ti. Vám všem. Nechť vás provází Síla." Řekl a dveře se zavřeli.
Tři společníci chvíli stáli a snažili se zpracovat co se právě stalo, ale nebyl dostatek času a proto Mira štouchla do bratra, aby mu naznačila že chce pomoct. Wade vysadil sestru a pak sám vyskočil nahoru. Dacen stále koukal na dveře kterými Mistr Cartr odešel.
,,Dacene pospěš si." Ozval se Wade, který podával Dacenovi pomocnou ruku.
-
Dacen Melek
Paluba lodi
Chytnu Wada za Ruku a vylezu do nízkeho, malého, šedivého prostoru, kde jsme se tři sotva vešly. Mira Klečela v pravém vrchním rohu, uprostřed byl poklop, Ja a Wade jsme byly naproti sobě dole, ja v levem a Wade v pravem. Jakmile jsem vylezl nahoru zavřel jsem za sebou a posadil se. Z dola byly slyšet hlasy, asi dva lide v helmách zjevně kontrolovaly mistnost. Nikdo znás ani nedýchal. Tohle nepřežijeme. Ani ja, ani Foxovi, Ani mistr. Najednou Hlasy utichly. Vypadalo to že vojaci odešly. Podíval jsem se na Wada a zašeptám: Co myslíš, můžeme?
Chytnu Wada za Ruku a vylezu do nízkeho, malého, šedivého prostoru, kde jsme se tři sotva vešly. Mira Klečela v pravém vrchním rohu, uprostřed byl poklop, Ja a Wade jsme byly naproti sobě dole, ja v levem a Wade v pravem. Jakmile jsem vylezl nahoru zavřel jsem za sebou a posadil se. Z dola byly slyšet hlasy, asi dva lide v helmách zjevně kontrolovaly mistnost. Nikdo znás ani nedýchal. Tohle nepřežijeme. Ani ja, ani Foxovi, Ani mistr. Najednou Hlasy utichly. Vypadalo to že vojaci odešly. Podíval jsem se na Wada a zašeptám: Co myslíš, můžeme?
-
Cartr
Paluba lodi
,,Myslím, že jo. Počkej, podívám se." Zašeptal, Wade a pak opatrně otevřel poklop.
,,Vypadá to že je to čistý." Řekl tiše. Posadil se na kraj čtvercového průchodu a tiše seskočil dolů. Dacen ho potichu následoval.
,,Fajn jdeme na to." Usmál se Wade a otevřel dveře ošetřovny. Mezitím těsně za Dacenem seskočila Mira.
,,Opatrně Wade." Sykla na něj. Wade nic neřekl a odešel s ošetřovny. Dacen šel pomalu za ní.
,,Mimochodem, kde se vypne ten paprsek?" Usmál se Wade na Dacena.
,,Myslím, že jo. Počkej, podívám se." Zašeptal, Wade a pak opatrně otevřel poklop.
,,Vypadá to že je to čistý." Řekl tiše. Posadil se na kraj čtvercového průchodu a tiše seskočil dolů. Dacen ho potichu následoval.
,,Fajn jdeme na to." Usmál se Wade a otevřel dveře ošetřovny. Mezitím těsně za Dacenem seskočila Mira.
,,Opatrně Wade." Sykla na něj. Wade nic neřekl a odešel s ošetřovny. Dacen šel pomalu za ní.
,,Mimochodem, kde se vypne ten paprsek?" Usmál se Wade na Dacena.
-
Dacen Melek
Paluba Lodi
Počkej, ty nevíš? Já se v těhle věcech nevyznám... Moment, tenhle křižník jsem už viděl...No taaak, kde sem ho už viděl... je to už dávno...
Mistr Vandar by řekl ať použiju sílu, tak to skusím... Zavřu oči a Pokouším se uklidnit a vyprázdnit mysl. V hlavně mám jen tenhle křižník... pak mi to proběhne přímo před očima... Mám to! Tenhle křižník je starší, když mi bylo asi 5 let, vlastnil mě jeden hutt a na tomto křižníku mě přebíral. Náhodou jsem zaslechl dva členy posádky, jak se baví o tažných paprscích a slyšel jsem, že ovládaní tažného paprsku je v konzoly v hlavním hangáru. Snan to madnaloriani neměnili. Tak rychle, pojdmě!
Počkej, ty nevíš? Já se v těhle věcech nevyznám... Moment, tenhle křižník jsem už viděl...No taaak, kde sem ho už viděl... je to už dávno...
Mistr Vandar by řekl ať použiju sílu, tak to skusím... Zavřu oči a Pokouším se uklidnit a vyprázdnit mysl. V hlavně mám jen tenhle křižník... pak mi to proběhne přímo před očima... Mám to! Tenhle křižník je starší, když mi bylo asi 5 let, vlastnil mě jeden hutt a na tomto křižníku mě přebíral. Náhodou jsem zaslechl dva členy posádky, jak se baví o tažných paprscích a slyšel jsem, že ovládaní tažného paprsku je v konzoly v hlavním hangáru. Snan to madnaloriani neměnili. Tak rychle, pojdmě!