Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Pakliže je hráč déle než 30 dní neaktivní, sem bude přesunut jeho výcvik

Moderátor: Moderátoři

Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Chrám Jedi, ubikácie:

Aj keď padlo ešte niekoľko otázok, dotazov a doterných poznámok, našťastie sa všetko začalo pomaličky upokojovať. Cara k tomu dosť dopomohla, za čo som jej boal iac než vďačná. bolo naozaj zvláštne rozprávať o vlastnom majstrovi s ostatnými. Možno hlavne z dôvodu, že som nepatrila práve k ľuďom, ktorý by boli príliš hrr do vychvaľovania sa. K takým patril Neyl ! On by o tom dokázal rozprávať aj tri dni v kuse! Nie ja. Nakoniec sa teda všetci odpratali, teda Cara ich vśetkých odpratala a mi sme ostali v našej bunke len dve.

Prikývla som, možno na znak súhlasu, možno na znak vďaky. Možno som len nechcela povedať to, čo nás trápilo obe. Vyzeralo to tak že čas ktorý sme spolu ako kamarátky mohli tráviť, sa pomaly ale isto chýlil ku koncu. Nepotebovala som sa hrať na niečo iné, aj keď som bola malé ucho.
"Vieš Cara, jaa.." Nedopovedala som, kvôli Neylovi, ktorý práve vtrhol do našej izby. Len tak.. bez klopania, bez nejakého oznámenia, proste tam vtrhol. To ma pobúrilo ! Fakt že hej, čo keby som sa práve prezliekala?

"Neyl ty poleno!" Vyskočila som na nohy a len tak tak, že som mu netľapla takú kamarátsku po hlave. No zastavil som sa a sám si musel vystačiť so škaredým zamračením.
"Koľko krát.. ti musím hovoriť, aby si aspoň dal vedieť že vstupuješ?!" Začala som ho karhať a prstom som behala medzi mnou a Carou.
"Ty.. mne.. jej, obom.. teraz! Ospravedlniť sa ! Šup šup." Dupla som si s nafúknutou tvárou. Ruky som založila na hruď a čakala som., ignorujúc jeho pohľad, jeho otázku, jeho čokoľvek! Nepohol by so mnou ani keby náhodou zo záhybov svojho oblečenia vytiahol nejakú exotickú maškrtu.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Phate »

Chrám Jediů, ubikace:

Mladý padawan tě ignoroval, zatímco sondoval po pokoji a snažil se odhalit zdroj nebezpečí. Vypadal soustředěně a připraveně poradit si s jakýmkoliv problémem. Když seznal, že je pokoj v pořádku, narovnal se a začal ti opět věnovat pozornost.

"Myslim, že mu to leze na mozek." řekla vážně Cara a postavila se vedele tebe. Založila ruce na hrudi po tvém vzoru a zlostně se na Nyela podívala. Ten se pi pohledu na vás trochu vylekal a udělal krok ke dveřím.

"Jasně, sorry Claire, omlouvám se. Tobě taky Caro." řekl trochu překvapeně. "Tak když tu neni žádný nebezpečí, co se tady teda děje? Byl sem zrovna na tréninku, když mi Sam volal..." zeptal se a založil si ruce stejně jako vy, aby trochu srovnal situaci.

Cara už se chystala vpálit mu to přímo do obličeje, ale nakonec se rozmyslela. "Ehm, Claire...?" otočila se k tobě a na tváři se jí rozehrál šibalský úsměv. Tohle byla přesně ta chvíle, na kterou jste čekaly od doby, co Nyel přišel ke svěmu nesnesitelnému sebevědomí. Bylo na čase pořádně si to užít.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Chrám Jedi: Ubikácie:

"Absolútne... " Prikývla som mojej kamarátke. Z nahnevaného výrazu som prešla do trocha pobaveného. Ako keby naozaj niečo mohlo hroziť.. tu, v ubikáciach padawanov.. v Chráme. Nechápala som ho, no ani som nemohla keďže bol predsa len môj senior. Možno si prešiel niečím, na nejakej svojej misii ak už teda na nejakej bol. Mňa to však v tú chvíľu nenapadlo.

Podvihla som obočie. On sa naozaj ospravedlnil, a k tomu povedal asi dve vety bez toho, aby v nich bol závan nejakej namyslenosti či nadradenosti. A tak sme tam stáli, tri decká s rukami na hrudi, ktoré sa snažili pôsobiť drsne a možno zľahka odstrašujúco. AJ keď v Neylovom prípade to bola skôr obrana proti úžasnému duu, ktoré sme s Carou mali.

Vyzeralo to tak, že ho oboznámi aj zo situáciou, no keď to prenechala na mňa.. tak istá a nadšená som z toho nebola. Vedela som že si Neyl zaslúži hrozný trocha popiecť v mojej sebachvále ktorú som na neho mohla úplne právoplatne zoslať. Keď na to ale malo prísť, chytila som trocha paniku a len som prebehla pohľadom z neho na moju kamarátku a späť.
"J..ja..ja.. " Bolo to ako keby sa mi v hrdle zasekla nejaká somarina guča. Nepatrila som práve k tým najodvážnejším padawanom a Neyl bol predsa len silnejší, skúsenejší a svojho majstra mal teda o dosť dlhšie. Aspoň v mojich očiach. Nie že by som sa ho bála, len.. proste.. nevedela som si to vysvetliť.

"Dnes si ma zavolali áá, bola som pridelená jednému majstrovi.. " Začala som trocha neisto. Horšie ako prehltnúť to jedlo v jedálni naozaj!
".. majstrovi.. uhm eeeh, pamätáš si toho majstra jak bol tak dobrý s mečmi.. a tak, veľmi sa ti lúbil.. majster Norlon a tak ?" Nervozita vo mne stúpala stále viac a viac. Na jednu stranu som chcela, aby to znelo namyslene, na druhú stranu ani náhodou.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Phate »

Chrám Jediů, ubikace:

Zmocnila se tě nervozita. Možná to bylo faktem, že Nyel už má pár týdnů pod vlastním mistrem za sebou, nebo tím, že takové vychloubání nebylo tak úplně v tvé povaze. Nakonec jsi trému přemohla a vysoukala ze sebe důvod, proč Sam Neyla tak naléhavě zavolal. Ten si ho vyslechl a bylo vidět, jak mu spadla čelist.

"Mistr Norlon, jeden z nejlepších šermířů Řádu si vybral za padawana tebe?" řekl překvapeně, ale nikterak jízlivě. Nechtěl tím poukázat na tvé schopnosti, spíš na kontrast, který vaše dvojice nyní tvořila. To ovšem nebylo nic divného, neboť Chrám byl takových dvojic plný. To akorát Nyel dostal mistra, který byl povahově úplně stejný.

"Hahá! A máš to!" ozvala se Cara, která byla víc od rány než ty a Neyla opravdu neměla ráda. Na to se mladý padawan trochu naježil a hodil na ní zamračený pohled.

"Gratuluju Claire. A hodně štěstí ve farmářskejch sborech, Caro." rýpnul si ještě, načež se otočil a opustil pokoj stejně rychle, jako co něj vlítl.
"To nebylo úplně podle mých představ." odtušila Cara. Posadila se na postel a opět posmutněla.
Připozdívalo se a tebe brzo ráno čekal trénink s mistrem. Bylo tedy na čase utěšit Caru a zapadnout do postele.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Chrám Jedi, Ubikácie:

Bol som hrozná a hrozne som sa za seba hanbila. Prečo som bola pred Neylom tak trocha srab? Alebo som si to len nahovárala? Potichu som prehltla a ospravedlňujúco som sa usmiala. Aj keď tento úsmev patril skôr Care, než Neylovi.
"Ja viem je to.. zvláštne.. teda.." Nedopovedala som, pretože sa do neho pustila Cara s dosť posmešným spôsobom.
"Kľu... ?" Nestihla som dopovedať a už medzi nimi prebehla menšia slovná prestrelka, ktorá trvala presne dve vety a Neyl ju s nadhľadom vyhral. Až som znova zaľutovala, že som mu tiež neodsekla niečo hnusného a odporného. Teraz som bola naštvaná, dosť.. no pohľad na moju kamarátku môj hnev zmenil skôr na obavy.

Keď vyšiel, sama som si sadla k nej a najprv som ju len poriadne objala.
"Budeš mať úžasného majstra Cara.. nepočúvaj to poleno." Prehovorila som k nej s rozhodným a pevným hlasom. Aspoň niekto z nás dvoch o tom presvedčený byť musel.
".. a prepáč mi to.. som hrozná.. úplný zbabelec." Zľahka som si pousmiala a znova som ju pustila. Následne som ju len pohladila po vlasoch, postavila som sa z jej postele a podišla som k tej mojej.
"Čas ísť spať šampión.. šup šup! Kým nebudeš mať majstra, naučím ťa všetko čo ma naučí majster Norlon sľubujem!" Vyhlásila som nadšene , no po tom som sa už pobrala spať.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Phate »

Chrám Jediů, ubikace:

Tvá kamarádka byla vděčná za laskavá slova, ale dál se o tom nechtěla bavit. Provedly jste základní hygienické úkony a padly do postelí. Noc byla klidná, ale neustále jsi se budila. Nejspíš to bylo ranním tréninkem s tým vlastním mistrem, který jsi nechtěla zaspat.
Tudíž jsi byla připravená dobrou hodinu předtím, než měl přijít. Vydala jsi se na rychlou snídani do téměř prázdné jídelny. Bylo zde pár padawanů, kteří cvičili od brzkých ranních hodin a několik mistrů, kteří se ještě nedostali do postele.
Dala jsi si ovesnou kaši s ovocem a nechala si připravit něco menšího na později.

Kdyý jsi byla asi v polovina misky, přisedl si k tobě mistr Norlon. Tentokrát na sobě měl světle hnědé roucho a opět vlídný úsměv. Měl stejnou snídani jako ty, ale s trochu jiným ovocem. Nejspíš některé z exotických druhů o kterých mluvil.
"Dobré ráno padawane. Doufám, že jsi se dobře vyspala, neboť jsem musel změnit plány. Za hodinu odlétáme na Ilum. Trénink proběhne cestou. V klidu se najez a pak si dojdi sbalit. Doufám, že máš připraveny všechny věci na výrobu své první zbraně?" oznámil ti klidně, že za hodinu opustíš planetu a vydáš se na planetu pokrytou sněhem, abys zde našla poslední díl skládačky ke zbrani, která je symbolem vašeho Řádu.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Chrám Jedi, Ubikácie:

"Prečo ja?" Šepla som si skôr pre seba, keď som ležala na mojom lôžku s otvorenými očami. Chcelo sa mi spať, naozaj sa mi chcelo spať. No nemohla som. Zobudila ma každá jedna blbosť, každé jedno pohnutie či pazvuk ktorý som si pravdepodobne len vymyslela. Bola som tak nedočkavá? alebo nervózna? Rozmýšľala som nad tým, že možno budem moc unavneá na nejaký kvalitné cvičenie a majster sa rozhodne že to so nou zabalí!

Nakoniec ale prišiel čas naozaj vstať a tak som skôr tak mechanicky vyliezla z postele. Cara ešte spala a ja som ju naozaj nechcela budiť. Pre to som sa len obliekla do môjho typického padawanského rúcha a vydala som sa na raňajky. Počas cesty som si ešte pár krát napravila pokrčené rukávi a až nekontrolovateľne som si začala uhládzať zvyšok. Musela som sa nejak zamestnať, niečo robiť, inak od nedočkavosti začnem skákať.. ako králik.

Netrvalo dlho a už som sedela v jedálni s miskou, z ktorej som si spokojne ujedala. Jedlo som mala rada a bolo takmer úplne jedno, čo za jedlo to bolo. Ovocie v miske bolo sladké, čo mi viditeľne zlepšilo náladu. S plnými ústami som sa na neho usmiala a zahuhľala som niečo, čo sa dalo preložiť ako * Dobré ráno Majster. * No jeden musel mať veľkú dávku predstavivosti a fantázie. Nasilu som prehltla, no musela som si trošku pomôcť džúsom.
"Ahaa.. tak dobre." Zamrmlala som nie si úplne uvedomujúc, čo mi vlastne majster Norlon povedal. Trvalo mi to koľko.. sekundu ? dve? Možno až tri. Šokoane som sa na neho pozrela, ako keby mi povedal takmer niečo neuveriteľné.
"Wuaaa vážne vážne?" Zaradovala som sa docela nahlas a už som stála na nohách, len kvôli tomu, aby som sa takmer vytrela na podlahu po zakopnutí o lavičku, na ktorej som pred tým sedela. Chcela som ju prekročiť, alebo preskočiť, no .. šikovnosť nadovšetko. Trepla som dole, no zabrzdila som ten pád rukami a v momente som sa znova vyšvihla na nohy. Ako keby sa nič nestalo.
"Mám ! Budem mať! Idem.. idem na to!" Zazubila som sa a už už som vyrážala sa zbaliť. MIska tam samozrejme ostala, rovnako nedojedená ako pred mojim posledným sústom. Už som sa jej ani nedotkla, nemyslela som na ňu.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Phate »

Chrám Jediů:

Tvé nadšení přilákalo většinu osazenstva jídelny. Usadily se na tobě pohledy, které jsi okázale ignorovala, zatímco jsi se bleskově stavěla na nohy. Vteřinu na to už jsi se válela na zemi, když jsi sebou řízla při neúspěšném pokusu o překážkový běh v jídelně. To vyvolalo vlnu smíchu a od těch vážnějších chvilku starosti, která se však rozplynula, když jsi se bleskově postavila, trochu nervózně zkontrolovala své okolí a ujistila mistra, že budeš připravená. Nestačil už nic říct, když jsi se vyřítili za jídelny směrem zpět do pokoje. Mistr Norlon se v klidu nasnídal a uklidil i tvé nádobí.

Běžela jsi prakticky celou cestu zpět do pokoje. Porazila jsi měnší skupinku nedorostlých younglingů, která si to za dozoru mistra štrádovala na první ranní hodinu. Cestou jsi potkala několik svých přátel, kteří se tě snažili pozdravit. Marně.
Jako blesk si vlítla zpět do pokoje, kde Cara seděla s rozčepýřenými vlasy na posteli a nepřítomně civěla zeď. Vypadalo to, že se právě probrala.
Když si vtrhla do pokoje, vyjekla a postavila se na postel.

"Sakra! Co blbneš Claire!" řekla naštvaně, ale rázem vypadala probraná. Ihned slezla a začala se oblékat, zatímco ty jsi dávala dohromady základní vybavení a součástky, které jsi měla přichystané na výrobu vlastního světelného meče.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Chrám Jedi:

Ignorovala som viac menej všetko, čo mi prišlo do cesty. Nie že by som chcela byť drzá alebo tak, no nemala som čas! A že naozaj nemala. Tak nejak som chcela ísť čo najrýchlejšie s majstrom. Predsa len toto bude môj prvý výlet mimo Chrám za.. no odkedy si snáď pamätám! Bola som tak nadšená, ako asi ešte nikdy za môj pobyt tu.

Vrazila som do izby, až zobúdzajúca sa Cara takmer vyletela z kože. Môj pohľad naznačoval, že som sa možno konečne zbláznila. Vlasy som mala na všetky strany, bola som udýchaná a trocha upotená. No kto by po takom behu aj nebol! Naznačila som aby na chvíľku počkala a začala som si baliť do batohu veci, ktoré som potrebovala na túto.. cestu? výlet? tréning? Vrátane súčiastok, ktoré som už mala prichystané na výrobu meča. Počas tohto tu celého som sa snažila pochytiť dych, takže mi mnoho krát niečo vypadlo z rúk, alebo som to omylom dva krát vybalila a znova zabalila.
"J.aj.a..ja pfuuuuueeh." Vydýchla som z pľúc zvyśok kyslíka a následne som sa zhlboka nadýchla na upokojenie.
"Idem s majstrom Norlonom na Ilum poskladať môj prvý meč!" Vydala som zo seba jedným dychom a s ráznym - tadá - som zaklapla vrch batohu. Bola som pripravená.. asi. Ani nie o sekundu na to som znova všetko začala vyhadzovať a kontrolovať, či som si naozaj zbalila všetko potrebné, teda hlavne tie súčiastky. Cara ma poznala.. toto ešte chvíľku potrvá. Keď som bola z niečoho nadšená, bola som viac menej nemožná a moje sústredenie išlo kde tam.

Po približne treťom pokuse som sa takmer s plačom obrátila na Caru.. v očiach až neúprosná prosba o pomoc.
"Čo.. čo ak to pokašlem?" Zamrmlala som nervózne. Nedokázala som sa pomaly ani zbaliť! Mala som chuť do niečoho buchnúť, no zmohla som sa len na také to vytrhávanie si vlastných vlasov. Teda.. mala som silné vlasy, takže to naozaj nešlo. Len som bola čím ďalej, tým viac a viac strapatá.
"Určite to pokašlem.. prídeme späť.. a majster ma nechá.. a nájde si lepšieho padawana.. a.." Ani som to nezvládla dopovedať. Potrebovala som vôbec všetky tieto veci? S hlasným preglgnutím som si sadla na postel.. mala som ešte tak pol hodku, keďže som sem šprintovala ako blázon. Znova som pohľad obrátila k mojej najlepšej kamarátke.
"Pomôžeš mi prosím ? Zbaliť sa a tak ?" Slabo som sa pousmiala. Trocha som pripomínala nejaké to dieťa z hororov, ktoré sa zbláznilo, alebo ktoré posadol nejaký šialený duch.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Phate »

Chrám Jediů, ubikace:

"To je skvělý!" zareagovala tvá kamarádka, když si jí řekla co zapříčinilo tvůj nenadálý přílet. Sledovala, jak věci balíš, vybaluješ a znovu balíš. Nechávala tomu volný prostor, dokud se neuklidníš a trochu nezpomalíš. Což znamenalo ještě dalších pět minut zbrklého baléní všeho možného.

"Neboj se, hlavně klid. Tvůj mistr dohlédne na to, abys to zvládla. A když to zvládli jiní, ty to zmákneš levou zadní!" povzbudila tě, přesně jak jsi potřebovala a přešla k tobě. Vyházela ti věco z batohu a pomohla ti složit teplé oblečení, neboť na Ilumu bude pěkně mrznout. Zkontrolovaly jste základní výbavu pro přežití, přihodily několik menších potravinových balíčků a ještě jednou překontrolovaly součástky na meč.

"Emitor, baterie, elektronika...pouzdro. Vypadá to, že máš všechno. Nemůžu se dočkat až ho uvidím!" řekla Cara nadšeně a objala tě. "To zvládneš a pak už je to jen krok, aby z tebe byl rytíř, Claire."
Mezitím se ozval chronometr. Uběhla téměř celá hodina k přípravě. Rozloučila jsi s kamarádkou a vydala se do hangáru za mistrem Norlonem.

Ten už na tebe čekal u rampy malého frachťáku modré barvy. Jednalo se o jednu z lodí ze série YT z Corellie, ale přesný model jsi neznala. Vypadal, že měl už leccos za sebou. Na mnoha místech byl ožehnutý od zásahů z blasterů a větších lodních děl.
"Připravena?" zeptal se mistr a pokynul ti po rampě do lodi.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Chrám Jedi:

Chvíľku som sa nervózne pozerala na veci, ktoré mi odtiaľ vyhádzala.. teda všetko. Tak nejak som to asi nechala na nej. Skôr som ju otavovala so zbytočnosťami ktoré pravdepodobne naozaj nebudem potrebovať. Ako napríklad moju obľúbenú deku ktorá bola jednoducho zbytočne veľká a tak ďalej a tak ďalej. No spoločnými silami sme to nakoniec zvládli.

"Uhm to.. to bude asi všetko." Zamrmlala som, keď ma objímala a ja som pomerne dosť vyčerpane klesla hlavou na jej rameno. Až som sa pri jej ďalšej vete musela zasmiať.
"Rytier hmm?" Začala som si predstavovať, aké to asi tak je byť rytierom Jedi. pustila som ju z náručia a milo som sa na ňu zahľadela. To už sa ale ozval chronometer a ja som musela ísť. Rozlúčila som sa s mojou kamarátkou a vydala som sa do hangáru, kde by ma už mal čakať majster.

Úprimne som si nespomínala, kedy som bola v hangáre. Bola som vôbec niekedy? Nervozita zo mňa priam sršala, no zároveň aj také to tajomné nadšenie po dobrodružstve. Celkom zmiešané pocity, no prevažne pozitívne. Prišla som až k lodi, ktorú vlastnil Norlon, teda.. typovala som to z toho, že ma čakal u rampy. S otvorenými ústami som sa pozerala na túto.. krásu. Nie naozaj, proste ma to uchvátilo, no v mojom momentálnom stave by bolo pravdepodobne jednoduché uchvátiť ma. Naozaj som sa nemohla dočkať, že sa v tom preletím. So žiarivým úsmevom som sa prirútila k majstrovi a rozhodne som prikývla. Ako rozhodne, tak dva krát toľko aj nedočkavo. Nemohla som si pomôcť.
"Je to krása.." Pousmiala som sa smerom k lodi a na pokyn som vykročila na rampu smer loď.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Phate »

"Chrám Jediů, paluba lodi Hope:

Tvůj mistr trochu nevěřícně koukal, jak zamilovaně hledíš na frachťák a po tvém zhodnocení se pouze usmál. Následoval tě do vnitřku lodi, který byl na rozdíl od vnějšku, ve vynikajícím stavu. Interiér vypadal jako nový a velice příjemně to zde vonělo. Po rampě jsi vylezla do kruhového středu lodi, který sloužil jako nákladní prostor. Bylo zde několik větších beden a dvě menší speedermotorky.

Nejblíž po obvodu kruhové místnosti byly po obou stranách strojovny s únikovými moduly. Dala jsi se doleva, minula dveře od strojovny a nakoukla do dalších. Zde byla malá, plně vybavená ošetřovna. Následovala místnost se systémy podpory života a kapitánova kajuta. Zde měl uloženy věci mistr Norlon. Došli jste k podlouhlé chodbě vědoucí do kokpitu. Ve středu nákladního prostoru pak byl tunel vedoucí ke střílnám. Na druhé straně lodi byla otevřená kuchyňka s malou jídelnou a uzavřené ubikace posádky.

"Vítej na palubě frachťáku jménem Hope." oficiálně tě mistr přivítal na palubě. Během exkurze byl zticha a pozoroval jak si všechno prohlížíš. "Je jednoho mého přítele, ale musel narychlo odcestovat a požádal mě...tedy nás, abychom mu jí pohlídali. Je nám na neurčito k dispozici." vysvětlil ti původ lodi a kde se takový frachťák vzal v hangáru Chrámu.
"Ulož si věci do kajuty a pak přijď do kokpitu." usmál se na tebe a nechal tě v nákladním prostoru samotnou.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Chrám Jedi, paluba lodi Hope:

Keď sme vstúpili na palubu, bola som priam nadšená. No zároveň aj nesmierne opatrná. Ako keby som mohla nejakým dotykom uvoľniť nejakú súčiastku a celá loď by sa zrútila. Stála som vždy pri majstrovi tak blízko, že mohol doslova pocítiť môj dych na jeho rukáve, spoza ktorého som vykukávala a hltala som snáď všetky informácie, ktoré mi hovoril, teda skôr nehovoril. Ale domyslieť som si to vedela pomerne ľahko. Vždy som bola trocha divná.

"Whoaaa." Nebolo to prvý krát, čo som to povedala, ani ten posledný. Predsa len v lodi som ešte nikdy nebola. Bol to super zážitok! tento krát to ale bolo trocha od veci, lebo som snáď začala obdivovať aj záchod, takú trúbku, hentaký šrób a taký kábel. Cítila som sa tu naozaj dobre. Po nejakej chvíľke som sa odhodlala opustiť bezpečnú zónu v okolí majstra a sama som sa zopár vecí aj chytila. Napríklad zábradlia, pretože o tom som aspoň vedela, že je na chytanie.

"Neviem čo povedať majster.." Šepla som úprimne a venovala som mu jeden rozžiarený úsmev, pri ktorom mohol spočítať snáď všetky moje zuby. na jeho výzvu som len prikývla a vydala som sa k ubikáciám posádky, kde som len tašku hodila na jednu voľnú postel a už som trielila do kokpitu. Našťastie som sa nemala kde stratiť, keďže bola loď pomerne malá. Aj tak mi to ale trvalo, no za to mohli moje zastávky, pri ktorých som obdivovala niečo, čo mi pri prvotnej exkurzii ušlo.

No podarilo sa mi úspešne prejsť až do kokpitu, kde som najprv nakukla. Nechcela som majstra pri niečom vyrušiť.
"Uhm majster Norlon? Kto že je ten váš kamarát?" Spýtala som sa ho so záujmom. Zaujímalo ma, čo sa ľudí by malo takúto loď. Po otázke som plnohodnotne vstúpila do kokpitu, kde som len začala ohmatávať kreslo co-pilota.

Uživatelský avatar
Phate
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
Příspěvky: 975
Registrován: 28.12.2012 20:08:27
Bydliště: Coruscant
Korea North

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Phate »

Chrám Jediů, paluba lodi Hope:

Kokpit lodi bylznačně upraven, aby zde mohly být využity všechny přidané systémy a vylepšení, kterými původní majitel Hope vylepšil. Křeslo kopilota bylo jako nové, ergonomické a jak jsi po usazení zjistila, velmi pohodlné. Téměř jsi nedosáhla nohama na zem a pořádně jsi neviděla ven. Né, že by tam teď bylo co na koukání, ale to se mělo záhy změnit.

"Můj přítel?" zamyslel se mistr Norlon, jako by se snažil vymyslet, jak kulantně sdělit malé dívce, že loď patřila kriminálníkovi, který v ní převážel zakázaný kontraband a vězně, za jejichž hlavu někdo velice dobře zaplatil. Nakonec se rozhodl, že máš-li se vydat do galaxie, měla bys být připravena na to, že je plná takových bytostí.

"Můj přítel se jmenuje Zach Vernau. Není to zrovna vzor poctivosti, což ho ostatně donutilo vydat se na dovolenou na Vnější okraj. Popravdě..." odmlčel se na pár vteřin, aby zavřel rampu a spustil palubní počítač. "je to kriminálník, ale i s některými z nich je dobré udržovat přátelské vztahy." poučil tě. Bylo velmi pravděpodobné, že časem na někoho takového narazíte.

"Ale o mém příteli a jeho životních uspěších si můžeme povídat později. Teď mi řekni, co všechno víš o mezihvězdném cestování a lítání všeobecně?" utnul debatu na téma majitele lodi a zeptal se tě na zkušenosti s létáním, které jsi nabrala v Chrámu. Byla pravda, že mezihvězdných cest jsi se zatím nezůčastnila, ale nějaké to létání jsi měla za sebou.
“There’s no blade as keen as surprise.”


Uživatelský avatar
Krumla
Učedník
Učedník
Příspěvky: 45
Registrován: 24.11.2011 18:19:58

Re: Claire Maxwell - Ještě jeden krok

Příspěvek od Krumla »

Paluba lodi Hope:

Počas toho ako mi vysvetloval kto je vlastne jeho priateľom, som si užívala pohodlie kresla a schvaĺne som sa posadila tak, aby som nohami na zem ani nedočiahla. Bavilo ma s nimi len tak mávať, sem.. a tam.. a sem..

"Nikdy som o ňom nepočula."
Bola moja prvá reakcia, aj keď ma celkom fascinovali všetky tie gombíky a páčky a monitory. Naozaj.. k čomu to všetko preboha bolo? A hlavne tie ktoré blikali. Ako keby volali, aby som ich stlačila. No moja vôľa bola pevná, teda aspoň zatiaľ, však majster ma raz určite naučí riadiť niečo takéto! Teda aspoň som v to pevne dúfala. Sklamal by ma, keby že nie. Pohľad som nakoniec znova obrátila k nemu. Mohol si všimnúť že si tak mimovoľne obkúsavam spodnú peru, čo som robila úplne vždy, keď som bola nedočkavá a plná očakávania. Podobných tikov som však mala viac.

"To znie, ako keby bol na celkom veľkom dobrodružstve." Usmiala som sa na majstra, no to uź sa ma spýtal čo vlastne o lietaní a takýchto ľodiach viem. Na čase zasadiť troška úprimnosti, aj keď to mohlo bolieť.
"Nič moc. Nikdy mi nič nešlo horšie než lietanie." Priznala som sa s úsmevom, na čo som radostne potľapkala operadlá a pozrela som sa von.. teda, aspoň som sa o to pokúsila, aj keď som na nejaký väčší výhľad bola moc malá.
"Ale už sa hrozne teším na to, kedy tento koráb vzlietne, bude to pecka... no.. asi by som ho nedávala do rúk mne." Tento krát to nebol ani tak veselý úsmev, ako ospravedlňujúci.

Zamčeno

Zpět na „Dočasně uzavřené výcviky“