Min Laalsey - Doby dávno minulé

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 25.10.2014 20:16:14

Ferocious, Můstek:
Prošel jsem si informace z datapadu a i když tam nebylo nic extra zajímavého, přesto jsem si prohlížel především informace o dostupných cestách na křižníku, jejich alternativách. Prostě jsem vstřebával plány, abych byl schopen se po lodi orientovat, pokud bych se v jejím rámci potřeboval někam dostat. Hlavně jsem si pak snažil zapamatovat riziková místa, kterým by bylo lepší se vyhnout, ať už kvůli strukturálnímu poškození, nebo kvůli jiným příčinám. Jako důležité místnosti jsem si označil strojovnu, ošetřovnu, můstek, kajutu kapitána, pak samozřejmě hangáry. Celé plány jsem si nakonec přehrál do vlastního menšího datapadu, který byl součástí mého polního vybavení, kdybych se přeci jen potřeboval podívat ještě po něčem jiném. A samozřejmě jsem se snažil odhadnout, na kterých místech bude mít umístění výbušnin nejlepší váhu.

Potom už mě čekala návštěva u Darona na jeho nemocničním lůžku, kde jsem hned z kraje potkal doktora, který mě informoval, že bude v pořádku. Co mě však zarazilo, bylo shrnutí jeho zranění.
Špatně srůstá? Co sakra musel dělat, vždyť už je to nějaký čas, co jsme tam byli,
povzdechl jsem si nad lehkovážností svého kolegy ke zraněním, která utrpěl. A opět mi to připomnělo, že ani náš hojivý trans nebo bactová lázeň nejsou všeléčivé a občas to prostě vyžaduje čas. S díky jsem doktora propustil k jeho činnosti a přistoupil blíže k Daronovi, který dle všeho nějak odpočíval. Chvilku jsem ho pozoroval, než jsem se nadechl a rozhodl se promluvit:
Získali jsme nějaké informace a dali jsme s Felicity dohromady plán. Je nepochybné, že potřebujeme vyrazit na tu loď, takže se tam vypravíme, vyřadíme generátor gravitačního pole, případně zkusíme i zjistit, co je zač a pak zmizíme před tím, než ji vyhodíme do vzduchu. Což bude lepší, než tu loď nechat někomu, aby s ní mohl dál válčit. Potom se budeme moci věnovat té druhé menší lodi. Velení nad Ferocious, tak bude v tu chvíli na kapitánovi, jenž bude nejspíš rád, že má na chvilku pokoj od Jediského dozoru,
pokusil jsem se shrnout situaci i náš plán a přemýšlel jsem, jestli jsem to neměl nějak zestručnit. To se ale dozvím dle toho, co mi, pokud vůbec, Daron odpoví. Navíc jsem se tu nechtěl zdržovat dlouho, protože by bylo rozhodně lepší vyrazit co nejdřív, a to i proto, aby se do celého tohohle nezamíchal ještě nějaký další cestující po této hyperprostorové cestě. Nikdy jste totiž nemohli vědět, kudy různí pašeráci nakonec poletí, aby někam dorazili rychleji.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Gnost Kohn » 07.3.2015 02:02:11

Ferocious, Můstek:

Jakmile jsi začal mluvit, Daron začal pohybovat hlavou, jakoby procvičoval limity své krční páteře. Vypadal, jako v tranzu, občas zabručel, ale jinak držel zavřené oči a možná tě i poslouchal.
"Hm..." Zamručle po chvíli a na obličeji se mu objevil úsměv, jakoby prožíval pocity blaženosti a totálního uvolnění. Potom ale otevřel oči a podíval se na tebe. Světlo v pokoji mu očividně nedělalo dobře. Měl je přivřené a stejně pořád jen mžoural.
"Vím, že... mě asi moc nemáš rád..." Začal a mluvil opravdu pomalu... jakoby každé slovo třikrát zvážil, než jej vyslovil a stejně u toho váhal. Když ale dořekl poslední slovo první myšlenky, jakoby se zasekl... pár vteřin nepokračoval a rozhostilo se ticho.
"Ale dávejte si tam pozor. Na té lodi je něco... temného. Ta loď je zlo. Plán je dobrý. Opatrně." Potom se svezl do lehu na vyzdviženou část postele, kde byl také maličný polštář... stejně ale skoro seděl.
Ještě k tobě natáhl ruku, zprvu jakoby tě chtěl poplácat po rameni, nebo ti podat ruku, ale ruku stáhl a jen na tebe ukázal prstem.
"Pozor na zrádce... zrádci jsou špatní. " Prodral přes rty, než se k tobě obrátil zády a stáhl ruce, aby si promnul oči, nebo se jen dotkl obličeje... zakryl se před světlem, nebo mohl taky brečet. Neviděl jsi přesně, co dělá.
"Provázej tě Sila Mine." Zachraptěl po chvilce, když už jsi byl na odchodu.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
 
Příspěvky: 1952
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 10.3.2015 20:53:31

Ferocious, Ošetřovna:
Zdálo se, že se musel Daron hodně přemáhat, jen aby dal dohromady těch pár slov, která se mi pokoušel sdělit. O to pečlivěji jsem se snažil naslouchat a i když jsem ho opravdu neměl v oblibě, jak poznamenal, pořád to neznamenalo, že ignoruju to, co by se mi pokoušel říct. Vzhledem k tomu, že jsem Jedi, tak jsem to ani ignorovat nemohl. Navíc moje zvědavost mě vždycky přiměla poslouchat, byť by to mohl být nakonec sebevětší blábol. Takhle jsem tedy počkal, dokud mi neřekl všechno co měl na jazyku. Včetně varování a popřání co nejideálnějšího průběhu operace.
Máš pravdu, ale pořád jsme kolegové a tak k tomu musím přistupovat. O té temnotě s Felicity víme a hodlám ohledně toho být opatrný. Ty se zatím koukej dát do pořádku a to pořádně, jinak nám budeš k ničemu,
odpověděl jsem mu s nadějí, že to ještě mohl zaslechnout ve svých prapodivných polohách, abych následně opáčil, aby stála Síla i při něm a vyrazil jsem dál plnit své další povinnosti.

Po opuštění ošetřovny jsem se zastavil a vydechnul, protože jednání s Daronem byla vždycky taková podivná. A totéž platilo i o věcech, které k tomu mnohdy řekl.
Pozor na zrádce ... nějaká předtucha, nebo snad někoho konkrétního podezírá?
zamyslel jsem se a snažil jsem uvažovat nad tím, koho by měl na mysli. Konkrétní jméno mě však nenapadlo a to i proto, že třeba Felicity jsem považoval za důvěryhodnou osobu. Jedině, kdyby tam snad měla vliv ta temnota, ale společně bychom to s Felicity měli být schopni ustát, přeci jen už nějaké ty zkušenosti nasbírané máme. Ponechal jsem tedy tyto myšlenky jiným částem své mysli a vyrazil jsem do své kajuty, abych si dal dohromady své vybavení. Kontrola světelného meče, oblečení, pár kreditových čipů, malá kapesní svítilna, navíjecí lanko schopné unést dvě osoby, malý datapad, dva náhradní energetické články a po chvilce přemýšlení i základní sadu pro přežití, která byla v Jediském podání hodně zjednodušená. V podstatě tam byla jehla, nit, detoxikační tabletka, základní nářadí pro opravu světelného meče, který suploval naprostý zbytek věcí, které by ne-Jedi měl ve své verzi sady na přežití a pak také vibronůž. Když už jsem chtěl odejít z pokoje, tak jsem se ještě zastavil a vrátil se pro komlink, který bych málem zapomněl. Další cesta mě potom už vedla přímo do hangáru.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Gnost Kohn » 14.3.2015 04:48:11

Ferocious, Ošetřovna:

Po krátkém "rozhovoru" s Daronem jsi vyrazil pryč. Stručnost rozhovoru však nebrala na váze slov, takže jsi se slovy svého kolegy pár chvil zabíval. Temnota byla jasná, co přesně ji způsobovalo sice ne, ale tvojí neznámou byl "zrádce" či "zdárci". Měl jsi ale práci a nebyl čas zabívat se tímto problémem teď. Alespoň dle tvého uvážení.
Zavítal jsi proto do své kajuty, kde jsi pobral vše, co jsi považoval za důležité a vhodné vzít si do nehostinného a možná také nepřátelského území. Zkontrolování, doplnění o komlink a vyrazil jsi do hangáru. Vaše loď nebyla nejmenší, ale odhady vašich lidí a Felicity byly pravdivé. Interdictor by z vás udělal létající trosky několika salvami. V hangáru zatím nikdo nebyl. Pokud jsi nepočítal několik droidů a personálu, který zde byl stále.
Z připravené transportní lodi vylezla Felicity a usmála se. "To šlo rychle... co pacient?"
Větěl jsi, že to není jen zdvořilostní fráze... co se týče rozhodování byla tvrdá, ale povahově byla spíše starostlivá... hlavně o vás dva, jelikož mise závisela na stavu vás tří. Vzdáleně by vás někdo mohl porovnat k souzorencům... Felicity... starší sestra, která se stará o své sourozence... ty, nejstarší a rozumnější bratr... a pak tady byl Daron... malý bráška, který je drzý a dožaduje se pozornosti. Což bylo trošku mimo mísu, protože jsi měl zároveň podezření, že je z vás tří právě on ten nejstarší.
Po chvilce přišla do hangáru vaše "doprovodná" skupinka. Dva muži s blasterovými puškami, jedna žena s kufříkem vyzbrojena jen malým blasterem v pouzdru, vizorem přes jedno oko a kufříkem... což jsi odhadl za techničku, neboť poslední člen, měl na rameni rudý kříž... tento duros byl medikem vaší skupiny... na zádech měl batoh se svým vybavením a přes rameno pověšenou blasterovou karabinu.
"Trháme rekordy." Uslyšel jsi Felicity, která se mezitím utábořila na schodech vstupní rampy a opět hbitě vyskočila.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
 
Příspěvky: 1952
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 20.3.2015 21:58:02

Ferocious, Hangár:
Teoreticky možná nebylo kam spěchat, ale čím dříve bude tenhle problém s tou obrovskou válečnou lodí vyřešen, tím lépe. Zapletení nějaké další lodi by situaci jenom zkomplikovalo a jednou z nejlepší lekcí, které mi mistr dal - bylo předcházet problémům. Dorazil jsem tedy připraven do hangáru a chvilku jsem si myslel, že budu první, než se vynořila Felicity z připraveného transportu. Samozřejmě se zeptala na Daronův stav a já si rychle přehrál nedávný rozhovor znovu. Navenek jsem dal najevo nejistý zachmuřený stav, který by toho nikomu jinému mnoho neřekl, nicméně jsem tušil, že to Felicity odhadne, že si vlastně ani nejsem jistý.
Kdyby bylo po mém, tak ho na měsíc zavřu na ošetřovně a dřív ho nepustím. Navíc se zdál trochu emotivní, takže to opravdu potřebuje jako mon cal vodu. Jinak mě varoval o temnotě, což už de facto víme a ...
odpověděl jsem a zarazil se nad informací,o kterou se Daron také podělil. Zaváhal jsem se, jak to ve mě tak nějak pořád hlodalo a podíval jsem se přímo na Felicity.
Nedůvěra zvyšuje paranoiu ... nedůvěra by nás ohrozila možná víc ...
zauvažoval jsem, když jsem odhodlával mluvit o tom, co ještě Daron říkal. Mohl sice klidně blouznit, ale i tak mi na tom něco nesedělo.
... a zmínil se o tom, že si máme dát pozor na zrádce. Nevím, jestli pomalu neblouznil nebo tak něco, ale tak nějak mi ta myšlenka nedává spát ...
prozradil jsem na konec a chvilku sledoval Felicitiny reakce, jak ona přijme tuhle novinku. Než však mohla více odpovědět, tak dorazil náš tým.

Byla to zajímavá skupina, hodně rozdílná a různorodá, ale takovýhle lidi byste na lodích podobných té naši našli devět z osmi. Moc běžných lidí se na tyhle misi dobrovolně vlastně nehlásilo. Nepřemýšlel jsem dlouho a postavil se před přítomné s úmyslem něco říci.
Nebudu vymýšlet extra proslovy. Jdeme do nepřátelského prostředí a netušíme, co všechno nás tam může čekat. Takže buďte opatrní, kryjte si záda a neoddělujte se od skupiny. Cokoliv podezřelého hlásit, i kdyby to byl jenom růžovej astromech. Cíl je jednoduchý, vyřadit generátor gravitačního pole a pak to celé vyhodíme do vzduchu. Cestou zkusíme zjistit, co se s tou lodí vlastně stalo. Asi tak ve stručnosti všechno, dotazy?
rozhodl jsem se jim sdělit podstatu mise nehledě na to, jestli už to udělala Felicity nebo ne.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Gnost Kohn » 30.3.2015 00:47:25

Ferocious, hangár

Pohled, který ti Felicity věnovala byl směsicí zmatení, starosti a znepokojení, které se střídaly a nevěděly, který pocit převládne. Příchod skupiny jí ale přerušil myšlenky, jen na tebe kývla a vrátila se zpět do lodi. Následovalo stručné, leč výstižné vysvětlení situace od tvé maličkosti zbytku skupiny a i váš nástup do lodi. Žádné otázky či připomínky se nekonaly... většina z lidí, co se hlásila pro tyto mise nebyli žádní nováčci a měli vcelku jasné, co dělat v různých situacíhc. Na druhou stranu.... nikdy nedokázal nikdo být připravený na všechno.

Transport

Raketoplán byl malý... ten menší, co jste v hangáru měli, kromě několika stíhaček. Na tuto misi jste ale víc nepotřebovali. Prostor pro osoby i pro náklad stále byl v případě potřeby. Zbytek skupiny si posedal a ty jsi šel rovnou dopředu do pilotní kabiny, kde už Felicity startovala motory.
"Znáš tyhle proroctví. Nemusí se vyplnit, nebo jsou tak nejasná, až je pozdě." Bylo to první, co řekla, když jsi přišel a sedl si do kabiny. Jen natáhla ruku dozadu, aby zavřela dveře a měli jste trošku soukromí.
"Daron se možná chová, jako arogantní spratek, ale když už nás varoval... před temnotou a tím... zrádcem...." Na chvíli zmlkla a nešlo úplně rozeznat, jestli se soustředí na pilotáž, nebo přemýšlí. "Rozhodně bych si dávala pozor... děláš dobře, že tě to trápí, ale víš proč tam jdeme a co je náš hlavní cíl."
Opustili jste loď a váš malý transport se chvíli pohyboval prázdným vesmírem, než jste začali rozeznávat trosky, kolem interdictoru. Po chvilce šly rozeznat i republikové hammerheady, které byly stále některé ve službě a trosky minimálně dvou létaly kolem temné lodi.
"Pochybuji, že by to byl někdo z posádky. Nebo... myslíš? Starouš je vybral sám a... jestli se nedá věřit jeho úsudku, tak si jsem jistá v méně věcech, než myslím."
Její tón hlasu se změnil v trošku podrážený, ne přímo naštvaný, ale rozhodně z ničeho, co se za poslední hodinu stalo.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
 
Příspěvky: 1952
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 06.4.2015 19:42:37

Ferocious, Hangár:
Bez připomínek nebo poznámek jsme zakončili úvodní brífink k zahájení mise a nastoupili do menšího z raketoplánů. Bohatě nám postačoval pro parametry této mise a zanedlouho jsem tak usedl do křesla vedle Felicity, hned poté, co jsem zavřel dveře. V podstatě mi to ani nemusela říkat, jenom jsem na posádku houknul, že jim dáme vědět, až se budeme přibližovat. Přistání muselo být bojové, už kvůli neznámému prostředí na palubě obrovské bitevní lodi, kam jsme mířili.

Letmo jsem si zkontroloval prostor, kam jsme mířili a nemohl jsem říct, že by mě těšilo množství trosek poletujících okolo. Jako by to bylo duchové čekající na osvobození, jakmile padne jejich pokořitel. Nebyl jsem si jistý, jestli bych to měl zkoumat pomocí Síly, ale naštěstí jsme nyní s Felicity řešili něco jiného a mnohem důležitějšího.
Jo, všichni moc dobře víme, jak dvousečné vize dovedou být. Nejednou se stalo, že jim někteří chtěli předejít a díky tomu se vlastně naplnily. Ale souhlasím, rozhodně to nebudeme brát na lehkou váhu,
přitakal jsem na Felicitin názor týkající se vizí. Ani jsem si nevybavoval, jestli jsem někdy vizi měl a jak to vlastně dopadlo. Ale nyní to stejně nehrálo žádnou vážnější roli, takže jsem to nechal být.
V historii byly už významnější zrady, náš Řád nevyjímaje. Nehledě na to, že všichni jsme se mnohokrát přehlédli a několikrát to bylo i hodně kritické. Ale nebuďme v tomhle pesimističtí - víme o tom oba a oba se můžeme snažit, aby jsme se tím nenechali zaskočit. Ať už tou možnou zradou, nebo temnotou, ano?
usmál jsem se a podpůrně jsem položil Felicity ruku na rameno. Vstupovat s pochmurnými myšlenkami do akce nebylo zrovna ideální a zvlášť ne s tím, co by nás tam mohlo čekat. O to důležitější bylo vědět, že se můžeme navzájem podpořit a chtěl jsem, aby to Felicity věděla.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Gnost Kohn » 19.5.2015 18:04:08

Transport

"Daron říká, že je jedno, co uděláme. Vyplní se tak, jako tak. Nemusejí se týkat nás, někoho koho neznáme, neovlivní nás to. Nemusíme dělat nic a vyplní se. Nebo se můžeme pokusit jim zabránit a stejně se vyplní. Je to... podivná teorie, ale něco na tom je." Ke konci klesla hlasem a soustředila se na pilotáž mezi troskami a malými asteroidy. Nic o co by se štíty nepostaraly ale nikdy není příjemné do čehokoli narážet.
Viděl jsi na její tváři úsměv, když jsi jí položil ruku na rameno. Nespouštěla oči z prostoru před vámi.
"Tohle je jedna ze situací, proč jsem ráda, že tady není Daron. Vždycky dokáže říct něco, co ti srazí morálku na nulu. Na druhou stranu jediná věc, ve které je zodpovědný je akce. A jeden jedi navíc by nám tady neuškodil."

Loď duchů už byla na dohled. Prastarý křižník třídy Interdictor musel projít krutými boji, než se dostal sem. To ale dokazovaly trosky republikových lodí kolem. Šlo vidět poškození trupu, stejně tak, jako ohromné množství zbraní, které tato loď nesla až tě nutilo se zamyslet, jestli nebyly některé přimontovány dodatečně. I když byl design, výzbroj a všechno už nejméně tisíc let zastaralé, plně vyzbrojen a s plnou posádkou by to byl pořád nebezpečný protivník i proti více palvidlům.
"Jako do tlamy nestvůry že?" Pípla potichu Felicity, když prolétávala.
"Ferocious, tady Felicity... hangár prosím." Otevřela komunikační kanál s Ferocious a na druhé straně se ozval zkreslený hlas, zkreslený, ale srozumitelný. Felicity dělala dle pokynů, pokud se zrovna neozývaly nadávky, nebo samomluva. Nakonec se dveře hangáru otevřely. Zbylo zde několik stíhaček. Spousta krabic a velký kontejner.
"Jděte na to, zaparkuju."
Váš "úderný tým" se již připravoval k vylodění. Hlasitý zvuk a ticho. Přistáli jste. Ve stejnou chvíli ti tělem projel pocit, jakoby tě ovál ledový vzduch. Dle prudkého výdechu Felicity ona cítila to stejné, stejně, jako všichni vaši společníci.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
 
Příspěvky: 1952
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 20.5.2015 19:36:33

Opuštěný Interdictor, Hangárová paluba:
Ještě před přistáním Felicity poznamenala, že měla na palubě radši mě, než Darona, i když všichni tři bychom nejspíše představovali větší sílu. Skoro automaticky jsem se tomu pobaveně pousmál.
Jeden Jedi navíc nikdy neuškodí. Pokud tedy zrovna nepotřebuje repulzorový vozíček, aby se někam dostal a pořádnou dávku léků, aby se vůbec udržel při vědomí,
poznamenal jsem před finálním manévrem a sledoval, jak se postupně blížíme k hangáru a chystáme se ke vletu dovnitř. Díky tomu jsem si mohl loď lépe prohlédnout včetně jejího vybavení, které bylo notně bohaté. To jen potvrzovalo, že se nejednalo o žádnou plachetnici, ale řádnou válečnou loď.

Když už jsme pomalu vlétali dovnitř, tak jsem na Felicity pokývl a zamířil do prostoru pro posádku, kde se už všichni začali připravovat. Došel jsem až ke dveřím a otočil se k ostatním.
Uděláme to klasicky, Jedi je návnada, ostatní ho kryjou zezadu, nějaké námitky?
nastínil jsem proces prvního vstupu na palubu a to i proto, abych zahnal onen mrazivý pocit, který se dostavil. U některých prastarých míst to nebylo nic neobvyklého a trochu jsem si říkala, že to na mě trochu dýchla historie, která se tu odehrála. I když v tomto případě jsem si nebyl jistý, jestli jsem o podobné dýchnutí stál.
Zhluboka jsem se nadechl a vydechl, abych pročistil hlavu a uvolnil tělo, zatímco do pravé ruky vklouzla rukojeť světelného meče. Dle všeho by tam sice nikdo čekat neměl, ale nějací obranní droidi by klidně mohli celou tu dobu přežít, stejně jako nějaké obranné systémy. A hlavně, Jedi měl být vždycky připravený na nejhorší, což jsem moc dobře věděl ze svých survival výcviků, které jsem ve velkém množství absolvoval.

Jakmile jsem skončil s rituálem, tak jsem pokývnul na ostatní a otevřel dveře. Nestihly ještě ani dopadnout a vyrazil jsem přímo kupředu trochu dál od lodi a ideálně směrem k nějakému krytí připraven reagovat na jakékoliv agresivní podněty.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Gnost Kohn » 01.6.2015 02:48:55

Opuštěný Interdictor, Hangárová paluba:

Vyřítil jsi se do hangáru připraven na cokoli, včetně naprostého nic. Rozsypané bedny, kusy zbroje, suť, menší stíhačka, která se už dávno rozsypala, jako domeček z karet. Po palubě ležely kusy droidů, někteří byli na vyhození, jiní vypadali funkčně, tedy než sis je prohlédl blíže. Spousta z nich byla zasažena blastem, soudě dle vypálených a ožehnutých částí, jen pár bylo viditelně probodnuto či rozseknuto světelným mečem. To vše jsi zpozoroval mezitím, oc jsi vyběhl a schoval se za větší seskupení beden. To samé udělal zbytek vaší skupiny. Vojáci vyrazili o něco vpřed, zatímco technička zůstávala kousek za tebou. Medik vylezl až s Felicity, která vykoukla, seskočila z rampy a jakoby nic vyrazila k tobě, ale zaklekla hned vedle.
"Vypadá to dobře. Zatím. Můžeme vyrazit a vypnout generátor ručně, nebo zkusit můstek, odkud by to taky mohlo jít a dozvíme se tam daleko víc." Šeptala, jakoby vás někdo odposlouchával a pozorovala okolí. Byly to dvě logické cesty, na druhou stranu, jedna byla logičtější, než druhá.
"Na můstek je to delší cesta, tamtudy doleva. Generátor je rovně a za nějakou dobu doprava." Ozvala se kousek od vás technička, která zkoumala datapad, na kterém musela mít plány lodi.
"Můstek. Budeme mít větší kontrolu nad lodí." Zašeptala znovu Felicity a koukla na tebe, čímž nechávala poslední slovo na tobě.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
 
Příspěvky: 1952
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 24.6.2015 21:29:36

Opuštěný Interdictor, Hangárová paluba:
Někdo by se možná mohl zasmát tomu, jak jsem zbytečně aktivně a přehnaně vyskočil do akce, ale zkušenosti moje i mé posádky nikoho k úsměvu nepřiměly. Opatrnější přístup nakonec zvolila i Felicity, byť byla paluba už prakticky zajištěná. Nejednou se již stalo, že sniper mohl někde číhat na toho posledního člena týmu, který mnohdy platil za velitele nebo důležitou osobu.

I přes to, jak dlouho tu všechno mohlo být, nebylo pochyb o tom, že tu proběhl lítý boj. Přesto mi tu něco nesedělo a uvědomil jsem si to krátce poté - žádné zbytky kostí nebo něčeho, co kdysi mohlo být organické. Pouze droidi a to s různými následky destrukce, každopádně nebylo pochyb o tom, že tu byl použit světelný meč.
Komupak patřil? Byl na naší straně nebo naopak ...
zahloubal jsem, mezitímco ke mně dorazila Felicity a předhodila otázku našeho dalšího postupu. Pro některé by byl logickou metodou generátor, ale hlavní řídící centrum a všechny důležité systémy by měly jít ovládat z můstku. Logickou možností bylo oboje, záleželo na úhlu pohledu. Nicméně jsem si uvědomil, že bych radši nejdřív získal další úhel pohledu a proto jsem se otočil na techničku.
Když se dostaneme k nějakému terminálu, dovedeš určit míru poškození a stav loď z interních systémů?
zeptal jsem se jí, protože jsem chtěl vyhodnotit stav lodi přímo z jejích vlastních zdrojů. Naše scany nám toho sice mohly říct hodně, ale množství rušení a materiálu v cestě výrazně zvyšovalo šance na nějaké nepřesnosti.
Otočil jsem se ještě na nejvýše postaveného velitele naší ozbrojené eskorty:
Opatrně pročesejte hangár a zkuste ho prozkoumat, nakonec zajistěte východy,
rozhodl jsem, že chci nejdřív zajistit místo, které je i naší únikovou cestou.
Zjistíme si nejvíce nějaké informace, zajistíme to tady a pak se rozhodneme, co bude výhodnější,
navrhl jsem a doufal jsem, že Felicity nebude vyloženě proti. Sice se tady nikomu z nás nechtělo setrvávat příliš dlouho, ale nechtěl jsem se ukvapit. Ukvapené závěry při průzkumu nových hyperprostorových cest nebo zkoumání vesmíru většinou totiř mohly vést k tomu, že jste čistě náhodou skončili v nějaké černé díře, nebo si prohlédli hvězdu zevnitř.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Gnost Kohn » 07.7.2015 02:48:32

Opuštěný Interdictor, Hangárová paluba:

Technička polkla a zhluboka se nadechla. "V závislosti na systémech a konzoli samotné. Něco půjde odblokovat, něco ne. Něco může fungovat, ale spojení na dálku zase ne..." Na vteřinku se zasekla a znovu polkla. "Možná, minimálně něco ano." Zkrátila nakonec svoji odpověď do něčeho, s čím jsi mohl pracovat, aniž by tě zatěžovala zbytečnými hypotézami a dalšími zbytečnostmi.
Oba vojáci i medik začali procházet hangár, zatímco technička vytáhla datapad a něco dělala.
"Týme, tady Ferocious. Detekovali jsme známku života v zadní části lodi, ale zmizela. Opakuji..." Ozvalo se z komlinku, zatímco Felicity vyrazila pročesávat hangár na druhou stranu od zbytku týmu. "Rozuměli jsme." Odpověděla ona, čímž zamezila tomu, abyste zprávu slyšeli podruhé. Koutkem oka sis všiml, že vojáci, který byli do teď napůl ve střehu byli nyní v úplné pohotovosti.
"Našla jsem konzoli.... A dveře. Zatavené." Ozvala se znovu tvoje zabracká kolegyně, pro jistotu vysílačkou, neboť už nebyla nejblíže. Technička na tebe koukla a v její tváři bylo jansé očekávání, než jí dovolíš se odebrat k její práci.
"Tady Torson našel jsem těla. Kosti jsou opálené, blastery. A useknutá hlava. Určitě z posádky." Jeden z vojáků vylezl zpoza kontejneru a zamával na tebe. "Budu pokračovat, jestli ještě něco nenajdeme." Udělal několik kroků zpátky a vyrazil dál
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
 
Příspěvky: 1952
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 08.7.2015 20:44:52

Opuštěný Interdictor, Hangárová paluba:
Všichni začali s průzkumem hangáru, zatímco jsem čekal na hlášení techničky. Skoro souběžně s tím však přišla zpráva z Ferocious týkající se jakési existující formy života. S ohledem na okolní stav se to mohlo jevit jako překvapivé, ale systémy podpory života na lodi byly pořád funkční. Každopádně to nepřineslo žádné nové odpovědi, ale spíše naopak - další otázky.
Neměla by tohle být ta chvíle, kdy začneme nacházet odpovědi?
pomyslel jsem si pro sebe a zadíval se zpět na techničku.
Běžte ke konzoli a dělejte co dovedete,
vybídl jsem techničku, která se už pomalu těšila do akce a vyrazil jsem směrem k místu, odkud byl hlášen nález těl.

Laalse k Ferocious, co všechno víte o té formě života, krom toho, že je to forma života?
zeptal jsem se směrem k lodi, zatímco jsem se blížil k místu nálezu těl s úmyslem je prozkoumat. Hlavně mě zajímalo, jestli tam naleznu nějaké známky použití světelného meče. Případně cokoliv dalšího neobvyklého na pozůstatcích lidské kostry.
Držte se navzájem na dohled. Nechci opouštět hangár dřív než ho prohlédneme a nezkusíme něco zjistit z konzole. Fel, dovedeš odlišit, jestli byly dveře zatavené nějakou svářečkou nebo světelným mečem? Případně jestli bude možné je rozumně odtavit, ale ještě s ničím nezačínej prosím,
předal jsem dál instrukce a pohledem si zkontroloval celý tým. Do podvědomí v mysli se mi zatím vkrádal takový nejistý pocit, ale jako už mnohokrát jsem svému strachu jasně řekl, že se jím ovládnout nenechám. A vůbec ne, pokud na mě mohlo záviset mnoho členů posádky i budoucích cestovatelů touto trasou. Jako cíle jsem si tedy vytyčil ohledání mrtvol, zjištění co jde z konzole a ideálně i něco více z Ferocious. Chtěl jsem hlavně vyhodnotit do jaké míry bude možné riskovat v rámci pobytu na této lodi.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Gnost Kohn » 31.7.2015 18:34:06

Opuštěný Interdictor, Hangárová paluba:

"Tady Ferocious. Standartní Interdictor má jeden velký hangár, tento má dva, na každé části střední lodi jeden. Jak jsme dříve zjistili, dveře druhého jsou zatavené, nebo zablokované a nedají se otevřít, takže tam už musela být. Životní známky byly slabé. Kdybychom neskenovali tu část lodi, nikdo by si jí nevšiml. Směřovala od hangáru na záď spodní lodi. Dostáváme spoustu rušení, nebýt přemostění signálu vysílaček přes transportér, nespojíme se s vámi."

Ty jsi mezitím došel k tělům a mohl si je blíže prohlédnout. Spousta vysušených ostatků, ale spáleniny od blasterových střel byly pořád stále zjevné a pokud ne na mase, zbytky oblečení nesly známky také. Ona "useknutá hlava" byla opravdu oddělená, ale ne světelným mečem, spíše nožem, či vibromečem, soudě podle absence stop po tepelném řezání mečem. Celkem zde bylo devět "uklizených" těl, pravděpodobně členů posádky.
"Dveře půjdou otevřít. Těžko říct, čím je kdo zatavil, možná obojím. Pokud je budeme chtít otevřít, začala bych už teď, tohle bude chvilku trvat." Ozvala se Felicity. "Torson. Další dveře, zatavené." Dostal jsi rovnou i další hlášení.
Zatím to opravdu vypadalo, na jednu z těch "Lodí duchů", kde dávalo málo co smysl. Dveře hangáru zatavené zevnitř, polovina systémů funkční, některé co by po takové době už fungovat neměly, jiné nefunkční, vypnuté, funkční droidí obsluha.

"Výborně, něco mě odstřihlo, ta konzole prostě umřela. Dokázala jsem zmapovat cestu do řídící věže tak, abysme nenarazili na vzduchoprázdnou chodbu, ale to je tak všechno. Cestu k druhému hangáru mám také. Záložní řídící centrum je bez atmosféry. Nic víc jsem nestihla." Dostal jsi konečně i hlášení od techničky.
Moderátor roku 2012, 2013, 2015
Obrázek
"Ó, padlý Cherube, mdlít ve práci
či muce - bídno vždy! tím jist však buď,
že dobrý čin již není úkol náš:
leč zlo vždy plodit pouhá naše slast!"
John Milton, Ztracený Ráj; kniha první, 157-160

Uživatelský avatar
Gnost Kohn
Mistr Moderátor
Mistr Moderátor
 
Příspěvky: 1952
Registrován: 19.9.2009 11:19:07
Bydliště: Pandemonium

Re: Min Laalsey - Doby dávno minulé

Příspěvekod Jordi Linx » 19.8.2015 21:14:19

Opuštěný Interdictor, Hangárová paluba:
Dalo by se říct, že se k nám konečně dostávaly nějaké odpovědi, naneštěstí nám toho neříkaly tolik, kolik bych si přál vědět. Nečekal jsem však, že prohledáním hangáru se vyřeší celá záhada, na tom jsem už nasbíral více než dost zkušeností. Každopádně zprávy byly spíše demoralizující než alespoň neutrálního závěru.
Dokončil jsem tedy obhlídku těl a vyrazil směrem ke konzoli, zatímco jsem si vyslechl hlášení od techničky a snažil si vyvodit nějaké závěry.
Díky za informace Ferocious, pokračujte ve skenování a cokoliv neobvyklého hlaste. Zkuste i monitorovat pohyb té známky života,
poděkoval jsem nejprve na loď, abych se pak obrátil směrem k Felicity a techničce.
Ty informace o cestách rozeslat všem členům týmu - kdybychom se rozdělili, abychom věděli kam jdeme. Ale rozdělovat nás nechci. Zatím žádné zřetelné známky světelných mečů, ty muže někdo postřílel a jednu mu odsekl hlavu nějakou čepelí. Každopádně moc se mi nechce rozdělovat, nebo tu nechávat transport. Vzhledem k dostupným informacím se zdá nejvhodnější cestou můstek - je jedno, která vrata odvaříme, abychom se tam dostali, nebo je to jedněmi komplikovanější?
požádal jsem techničku o nasdílení získaných informací a podělil se o dostupné informace především s Felicity.
Uvažuju o tom, že bychom nechali transport odletět a počkat venku, kus od lodi. Případně ho nechat obletět zblízka loď a třeba odhalí něco dalšího. My bychom si zatím otevřeli jedny vrata a šli se podívat po kapitánské čapce a jeho deníčku plném nejtajnějších informací. Co ty na to?
podělil jsem se s Felicity o své myšlenky a zajímal mě její názor. Chtěl jsem nejprve vyřešit primární cíl a teprve potom se věnovat těm dalším. Ledaže by byly cestou, ale to jsem nemohl posoudit do doby, dokud technička nepřepošle známé plány a já se na ně nebudu moci podívat na malém datapadu, který jsem měl povětšinou u sebe.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6582
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

PředchozíDalší

Zpět na Výcvik SR

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron