Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 05.2.2013 21:27:19

Coruscant, Chrám Jedi

Byl jsem zklamaný, když už měl mistr obstaranou výbavu, a tak se mi spravila nálada, když si vzal ten blaster. Přikývl jsem na mistrova slova a šel jsem hodit ty hadry dozadu do bručouna. Tam jsem se zarazil a přemýšlel jsem jak rychle tasit můj meč. Zkoušel jsem různé pohyby, ale nemohl jsem přijít na to jak ho vyndat. Tak jsem pouzdro předělal na pravý bok, těsně za hlavní pouzdro s blasterem. Jedním pohybem ruky jsem tam zajel a co nejrychleji tasil meč.
To by ušlo. Poznamenal jsem si pro sebe a vrátil jsem meč do pouzdra. Vyrazil jsem najít mistra, napadlo mě že asi bude na můstku (můžu tomu tak říkat?) a tam jsem se zarazil.
Páni. Celkem dobrý. Pak mě něco napadlo.
Mistře jak vám mám od teď říkat? Však víte bylo by absurdní abych vám říkal mistře, když nechceme aby lidé nevěděli kdo jsme. Objasnil jsem svou otázku a vyčkával jsem na odpověď. Když už jsem byl na tom můstku, tak jsem si začal podrobně prohlížet systémy.
Co kdybych to potřeboval? Zeptal jsem se sám sebe v mé hlavě.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 10.2.2013 19:20:20

Coruscant, hangáry Chrámu Jediů, na palubě Bručouna

Mistr se nad tvou poznámkou ušklíbnul, načež se svalil do křesla pilota, ktré pro jeho mohutnou a širokou postavu bylo sotva dost veliké.
"Hmm, dobrá připomínka," odvětil. "Taky mě to napadlo, ale já žádný svůj takovýhle pseudonym vymyšlený nemám."
Kaz-Quietus se připoutal popruhy ke křeslu a zahájil předletovou kontrolu systémů, přičemž se na průhledovém displeji nad přístrojovou deskou roztančila rozličná holografická okna.
"Říkej mi třeba... Soosba, kapitán Soosba. Jak mám říkat já tobě?" zeptal se mistr, zatímco ses zabýval lodními systémy.
Loď byla vybavena hypermotorem třídy 2.0, záložním hyperpohonem třídy 15, deflektorními štíty a laserovým dvojčetem, ze kterého se střílelo z věžičky nad tebou, do níž se lezlo po žebříku v přepážce, a dále disponovala dvěma záchrannými moduly a obsahovala systémy podpory života na dva měsíce.

____________________________

Kód: Vybrat vše
http://images4.wikia.nocookie.net/__cb20060611123934/starwars/images/2/29/Ghtroc_escape.jpg

Kód: Vybrat vše
http://images2.wikia.nocookie.net/__cb20071127063158/starwars/images/0/07/Ghtroc720_layout.jpg

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 10.2.2013 20:46:18

Coruscant, hangáry Chrámu Jediů, na palubě Bručouna

Pozorně jsem sledoval jak mistr všechno obstarává a snažil jsem si to zapamatovat. Začalo to tam blikat snad všemi barvami.
"Dobrá, kapitáne Soosbo." Promluvil jsem a přitom jsem přemýšlel nad mistrovou otázkou.
Jak bych si jen mohl říkat? Zeptal jsem se sám sebe v mé hlavě a pak mě něco napadlo.
Rush... Řekl jsem prostě a pak jsem dodal.
"Od teď se jmenuji Nicholas Rush." Prohlížel jsem si dál systémy a přišel jsem na spoustu věcí.
"Říkejte mi prostě Nicku." Pokýval jsem hlavou a vrátil jsem se ke své činnosti.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 11.2.2013 23:35:51

Coruscant, hangáry Chrámu Jediů, na palubě Bručouna

Mistr udělal rukou sérii pohybů, jako by odháněl obtížný hmyz, a přeuspořádal si holografická okna v prostoru tak, aby mu to nejvíce vyhovovalo a aby v případě, že to bude potřeba, mohl svými dvěma páry očí sledovat co nejvíce údajů zároveň.
"Dobře tedy... Nicku," pravil a zabořil modrý prst do jednoho z holografických ovládacích prvků, načež se ozvalo zakvílení aktivujících se motorů.
"Radši si sedni," pokynul ti a kývnul hlavou směrem ke křeslu kopilota.
"Protože při průletu atmosférou to možná bude házet."
Odtud uvidíš z ovládání mnohem víc a přestože základ létání s lodí patří k všestrannému vzdělání každého Jedie, vybavila se ti slova velmistra Yody, jak ti ještě jako younglingovi říkával Pamatujte si, co kolem sebe vidíte, život vám to zachránit může...
Pak Kaz-Quietus sevřel mohutnou modrou rukou s dvěma protilehlými palci knipl a sešlápnul pedál pod přístrojovou deskou, načež se paluba Bručouna zachvěla a loď se odlepila od země a zatáhnula přistávací podpěry, načež jste se otočili a vyletěli širokým oválným "oknem" ven, nechávaje stříbrné věže Chrámu Jediů za sebou a stoupaje k ztemnělé šedavé obloze Coruscantu.
"Navigační počítač je tvůj, dej propočítat hyperprostorový skok na Kantelis," kývnul na tebe mistr, když Bručoun vystoupal na vysokou orbitu Coruscantu, propletl se mezi několika velkými loděmi - majestátnými křižníky s červeným diplomatickým pruhem - a vymanil se z vlivu gravitace planety.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 12.2.2013 14:36:26

Coruscant, hangáry Chrámu Jediů, na palubě Bručouna

Sledoval jsem jak si mistr přeřazuje holografická okna a pousmál jsem se.
Celý mistr, všechno si musí popřehazovat podle sebe. Podíval jsem se na mistra a pak jsem bez váhání usedl do sedadla kopilota. Najednou se mi vybavila slova velmistra Yody:
Pamatujte si, co kolem sebe vidíte, život vám to zachránit může... Znovu jsem se pousmál a sám jsem si řekl:
Svatá pravda mistře Yodo. Podíval jsem se na mistra a kývl jsem. Začal jsem zadávat údaje do počítače a ten začal propočítávat hyperprostor na Kantelis.
Hyperprostor připraven kapitáne. Promluvil jsem a když jsme proletěli ven, tázavě jsem se podíval na mistra a s očekáváním že kývne jsem zadal přechod na hyperprostror.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 14.2.2013 22:43:32

Vesmír, na palubě Bručouna

Vyhledal jsi v navigačních mapách souřadnice a zadal je. Počítač chvilku chroustal a když dochroustal, zapípal na srozuměnou, že skok je spočítán, a navedl loď na příslušný vektor.
Pak mistr zatáhnul za páku, loď sebou škubnula, až jsi na křesle poskočil, a hvězdy se roztáhly v bílé přímky, jež se vzápětí rozplizly na vířící modrofialový hyperprostorový tunel.
"Nemusíš se zase tak vžívat do role," otočil se na tebe Kaz-Quietus. "To až dorazíme na místo, i když jestli chceš... Aspoň si zvykneme."
Upřel své čtyři oči na údaje navigačního počítače. Poletíte 5 hodin, 27 minut a 3 sekundy. To byla dlouhá doba. Dost dlouhá na to, abys šel spát, ačkoliv asi teprve před dvěma hodinami ses vzbudil, zatrénovat si s mistrem se světelnými meči nebo se věnovat meditacím, jak ti sliboval mistr.
"Zdá se, že budeme mít spoustu času, než dorazíme na Kantelis. Možná bychom se teď mohli zaměřit na ten zlý sen, co se ti zdál. Zalezeme si do kajut, tam jsou postele a bude se nám tam dobře meditovat. Co ty na to?"

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 17.2.2013 16:18:32

Vesmír, na palubě Bručouna

Čekání než počítač propočítá hyperprostorový skok se zdálo být nekonečné. Když tu konečně zapípal že je skok propočítán.
Člověk by třikrát umřel než ten počítač vyplivne jednu informaci. Usmál jsem se a z nenadání sebou loď škubla a z hvězd byly jen čáry za průzorem můstku a pak už konečně jsme se dostali do toho známého modrofialového tunelu.
To by mě zajímalo proč je zrovna modrofialový. Zamyslel jsem se nad tím, ale pak jsem jen zavrtěl hlavou a prostě to přešel. Já si na to chci zvyknout. Nechci, abych se v přeřekl v nejméně vhodné situaci. Odpověděl jsem mistrovi a chvíli se na něj díval. Vypadal úplně jinak v tom brnění, kdybych ho neznal, nevím že je rytíř Jedi. Podíval jsem se na navigační počítač a jen jsem si povzdechl.
5 hodin a 27 minut, kdyby ta loď byla čtyřikrát rychlejší. Odmlčel jsem se a upřel svůj pohled na mistra.
Ano zdá se že budeme mít víc než dost času. Další odmlka a pak jsem dodal:
Zdá se že to bude nejvhodnější způsob jak využít náš volný čas. Schválně jsem slovo volný řekl co nejopatrněji.
Ale třeba se dozvím, co ten sen mohl znamenat. Vstal jsem a protáhl jsem se.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 19.2.2013 20:30:31

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

"Dobře tedy, vyzkoušíme párovou meditaci," řekl mistr, načež se odepjal z bezpečnostních popruhů, které ho držely v sedadle pilota.
Vstal, abyste vzápětí vykročili chodbičkami frachťáku do kajut.
Tam se mistr svalil na jednu z postelí a protáhnul se, jak jen mu to jeho výstroj umožňovala, až se ozvalo zakřupání kostí.
"Ách, to je ono..." vydechnul spokojeně a zaujmul na posteli meditační sed se zkříženýma nohama.
"Sedni si vedle mě, Evane, a udělej si pohodlí," pokynul ti a když jsi tak učinil, pokračoval.
"Opři se zády o stěnu kajuty, chyť se mě za ruku a zavři oči... A poslouchej můj hlas. Rozpusť si myšlenky, nech je, ať se ti volně rozutečou..." mluvil Kaz-Quietus pomalu a klidně.
"Nesnaž se jich zbavit, ale ani o ničem usilovně nepřemýšlej... Dýcháme pomalu a zhluboka, jsme klidní a uvolnění..."
Zpočátku jsi měl nutkání se ošívat, to ale po chvilce ustoupilo a ty ses mohl ponořit do víru vlastních myšlenek jako ryba, která proplouvá mezi žahavými korály a nijak se jich nedotýká. Cítil jsi tlukot svého srdce, vzduch ve svých plicích, energii Síly proudící v energetických drahách tvého těla, temné hučení hyperpohonu ve strojovnách, chladný kov lodi vás obklopující a sebe samotného i Kaz-Quietuse jako dvě světla zářící v Síle.
"Výborně," ozval se mistrův hlas, jakoby odevšad, ale zároveň odnikud, a jako by přicházel z velké dálky. "Teď... Si zkus vzpomenout, co jsi viděl ve snu, a vybavit si více detailů..."
A pak tě to vcuclo zpět, ta vize tebou projela jako blesk. Viděl jsi opět ty válečníky, opět tu scenérii se střílením na takřka bezbranné younglingy, opět tě něco udeřilo, avšak stihnul jsi strhnout z opasku světelný meč a aktivovat sytě oranžovou čepel, jež provrtala útočníkovo břicho a druhou stranou vyjela zády ven.
Pak už jsi jen ucítil, jak tě to táhne ven, načež jsi s prudkým hlubokým nádechem otevřel oči.

_______________________
Mimochodem, ten obrázek, cos tam měl předtím, byl hezčí 8)

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 26.2.2013 15:57:21

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Sledoval jsem jak se mistr snaží vysoukat ze sedadla a jak se protahuje, po té co se mu to povede.
"Jistě mistře, párová meditace." Přikývl jsem a šel jsem pomalu za mistrem. Sedl jsem si vedle mistra jak mi řekl a upravoval jsem polohu podle jeho pokynů. Poslouchal jsem mistra jak říká co mám dělat měl jsem nutkání se ošívat. Ale jen chvíli a pak to přešlo a ponořil jsem se do oceánu myšlenek. Cítil jsem jak tluče mé srdce, jak hučí hyperpohon, Sílu proudící v mém těle a také všude kolem mě a mistra ten chladný kov lodi. Najednou odnikud a přitom odevšad přišel mistrův hlas s radou. Začal jsem se soustředit na detaily mého snu. Najednou jsem tam byl zase střílení na skoro neozbrojené younglingy, pak přišel ten úder a můj pád. Stihl jsem ale sebrat z opasku svůj meč a aktivovat ho. Najednou útočníka provrtala sytě oranžová čepel a on zcela jistě zemřel. Pocítil jsem jak mě to vytahuje ven a už jsem se hluboce nadechoval a otevíral oči. Otřel jsem si čelo a podíval jsem se na mistra.
"Tentokrát to bylo trochu jiné. Opět jsem vyděl vyvražďování skoro bezbranných younglingů, zase mě někdo udeřil ale tentokrát nevystřelil. Stihl jsem sebrat z opasku svůj meč, mimochodem byl oranžový a probodl jsem ho." Pověděl jsem mistru a čekal jsem co mi na to řekne.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 27.2.2013 23:06:39

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

"Hmmm," zabručel mistr a na chvilku opět zavřel oči, aby přemýšlel. Když je konečně otevřel, vstal z postele a řekl:
"Takže vize se změnila, to je... Zvláštní. Budoucnost je neustále v pohybu a i motýl třepetající křídly může na druhé straně planety nepřímo způsobit písečnou bouři. A oba moc dobře víme, jak zákeřný může efekt motýlích křídel někdy být."
Sundal z opasku polní láhev a zavdal si pár doušků, načež pokračoval.
"Tím pádem pokud skutečně máš dar vidět záblesky budoucnosti, změnila se. A je pozoruhodné, jak už jenom to, že jsi o tom přemýšlel a řekl mi o tom, tu budoucnost změnilo."
Zhoupnul se v bocích, aby si protáhnul záda po sezení v meditačním sedu, a mávnutím ruky ti pokynul, abyste opustili kajutu.
"A jestli v tom snu měla být symbolika, tak nejsem sice vykladač snů, ale připadá mi to spíše jako kdyby probíhaly nějaké změny ve tvojí psychice."
Mistr tě odvedl chodbou do jedné ze dvou nákladových místností. Pak se jakoby napřáhnul rukama a škubnul s nimi. Ve zlomku sekundy jsi mohl spatřit, jak se na obou jeho předloktích zespodu otevřel nějaký mechanismus a podal mu do dlaní jeho světelné meče, doposud skryté ve zbroji.
Stisknul aktivační tlačítka a dvě bzučící energetické čepele se s typickým klap-bzzzz probudily k životu, jedna modrá, stejně jako čepel tvého meče, a druhá černá, s černým jádrem a bílou korónou ji obklopující.
"Ale čím víc o tom budeme přemýšlet, tím víc nám bude podstata unikat."
Zakroužil světelnými meči a zaujmul výchozí postoj Niman/Jar'Kai.
"Do střehu, můj Padawane."

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 28.2.2013 21:21:50

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Jistě, motýl toho může hodně změnit. Pokýval jsem a dál jsem poslouchal mistra v jeho uvažování.
Že by záblesky budoucnost? Ale možné je všechno. Vyskočil jsem čiperně na nohy a poprotahoval jsem se.
V psychice? Snad ne k horšímu. Nad tou myšlenkou jsem se zatvářil kysele a raději jsem následoval mistra do nákladového prostoru. Lehce jsem sebou trhl, když jsem spatřil jak mistr tasil meče.
Proč musí být tak cool? A s touto myšlenkou jsem udělal již nacvičený pohyb. vytasil jsem svůj meč a aktivoval ho. Pro rozcvičení jsem mečem jen tak zamával a pak jsem přešel do postoje Soresu.
"Jsem připraven."
No snad. Řekl jsem si sám pro sebe v hlavě a snažil se být opravdu připraven na cokoliv co by mohl mistr udělat.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 02.3.2013 21:37:41

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Mistr se zpočátku příliš neměl k akci a rozhodnul se vyčkávat, počítaje s tím, že zaútočíš jako první a naběhneš si. Jako někomu, kdo si za svůj primární bojový styl vyvolil Soresu, však ani tobě zrovna moc nepasovalo začínat, takže jste kolem sebe kroužili jako dvě šelmy ve společné kleci.
Kaz-Quietus roztočil světelné meče kolem boků a zaútočil na tebe oběma čepelemi shora. Poté, co jsi výpad zablokoval, udělal otočku jako tanečník a seknul ti pravačkou, v níž držel modrý meč, po nohách, zatímco černým mečem se ohnal po krku.
Soresu byl obranný styl, takže to, že to mistr nakonec nevydržel a zaútočil první, byla voda na tvůj mlýn. Měl sice výhodu v tom, že měl dva světelné meče a ty jenom jeden, a samozřejmě měl díky svým zkušenostem propracovanější techniku. Ale jeden druhého jste dobře znali a dalo se s velkým úspěchem předvídat, co ten druhý udělá, když...
Mistr tě počastoval sprškou tuctových úderů na břicho a hruď, než jsi našel skulinu v jeho obraně a mohl přejít do protiútoku.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 03.3.2013 15:17:16

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Kroužil s mistrem kolem dokola a doufal že zaútočí první.
Já teda začínat nebudu! Co jsem blbej? Pomyslel jsem si a vyčkával jsem co mistr udělá. Nakonec mistr roztočil meče a útočil shora, tento výpad jsem celkem snadno zablokoval a pak útočil jedním mečem na nohy a druhým na krk. Rychle jsem vyskočil tak aby meče prosvištěli pode mnou a nade mnou. Dopadl jsem na zem a rychle jsem udělal kotoul vzad.
Ještě že zaútočil jako první, se Soresu bych asi v útoku moc neudělal. A v začal mistr bombardovat údery mé břicho a hruď odrážel jsem údery a v tu ránu..
Moje šance! Vyrazil jsem přímím bodnutím následovaným sledem úderů zprava šikmo shora a z prava.
No tak, no tak! Dál jsem se snažil bombardovat údery svého mistra.
Čas se stáhnout. Uskočil jsem vzad a opět zaujal obraný postoj.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 04.3.2013 20:55:06

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Kaz-Quietusův vypilovaný, vyrovnaný Niman se zdál v kombinaci s Jar'kai neprůstřelný, protože neměl žádnou slabinu, avšak to, co se jeví jako nevýhoda, může být z jiného úhlu pohledu i výhoda. Niman jako forma se světelným mečem se zaměřuje na jakousi širokopásmovost a snahu vyrovnat se všem, což na druhou stranu znamená, že ale nemá ani žádnou zvláštní přednost.
Před tvým bodnutím mistr pružně uskočil vzad a černou čepelí ti ho odklonil, abys vzápětí provedl několik úderů. Při úderu shora na mistrovu hlavu zkřížil nad hlavou modrou a černou čepel do X a zachytil tak tu tvou, načež zatímco tě držel černým, modrý deaktivoval a okamžitě zase aktivoval za použití techniky trakáta. Na poslední chvíli ses stihnul zaklonit a i tak ti mistrův modrý meč, hluboce bzučící jako roj sršňů, prosvištěl pouhých několik centimetrů nad obličejem.
Následně tě kopnul nohou v obrněné duraocelové botě své žoldácké zbroje do nohy a podkosil tě, takže ses rozplácnul naznak na studenou kovovou podlahu nákladní kajuty. Světelný meč jsi však udržel v ruce a zapnutý, právě tak, abys zastavil mistrovy čepele, když se snesly shora na tvou hruď. Modrý a černý paprsek se se zasršením zakousnul do tvého modrého.
"Nestůj na patách, je potom lehké shodit tě na zem. Třetí forma je sice statická, ale i tak musíš být pružný, a neboj se tolik toho útočení," procedil a upřel na tebe pohled svých čtyř očí.
Mistr měl v pažích velkou sílu a když na tebe tlačil dvěma meči, tlačil ti tak na hruď čepel tvého vlastního meče. Stál napravo od tebe a nalevo bylo dost místa na to, aby ses mohl nějakým způsobem pokusit uniknout a vymrštit se zpátky na nohy.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 04.3.2013 21:21:37

V hyperprostoru, na palubě Bručouna

Jen tak tak jsem uhnul mistrovu meči, takže mi bzučel jen pár centimetrů nad hlavou.
Sakra! Pak mě kopl do nohy a já se svalil, ale měl jsem stále v ruce svůj meč a byl zapnutý.
Ne, ne. Co mám sakra dělat? Zastavil jsem mistrovi čepele těsně nad mou hrudí. Cítil jsem jak tlačí na můj meč a jak zuřivě bzučí a jiskří.
Doprava nemůžu, ale můžu se pokusit dostat doleva. Nebyl čas na přemýšlení a tak jsem se pokusil bleskově se odhodit doleva pomocí Síly. Pokud by se mi to podařilo, byl jsem připraven jít do útoku. Přeskočil bych přes mistra a nekoordinovaně bych sekal sem a tam s různých směrů, ve snaze alespoň se přiblížit k ovládnutí ringu.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

PředchozíDalší

Zpět na Výcvik SR

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků