Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Zde se odehrává výcvik každého nového hráče.

Moderátor: Moderátoři

Příspěvekod Shisco » 31.3.2015 19:24:07

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

"Rozumím," zaprskal z komlinku známý, rázný hluboký hlas mírně zkreslený statickou elektřinou. Síležel plnou hlasitostí.
"Hned tam někoho pošlu, Nicku! Drž se!"
"Hej!" vyštěknul hned vzápětí, ještě sotva to mistr dořekl, další nelidský hlas. Jedna ze zakuklených postav udělala několik kroků směrem k tobě a pro efekt nacvičeným pohybem nabila blasterovou pušku, která pravděpodobně už předtím byla nabitá, přičemž se ozvalo charakteristické cvaknutí.
Zacílil na barmanku a stisknul spoušť. Blaster štěknul a půvabná Theelinka se s výkřikem zhroutila za bar.
"Můžete poděkovat človíčkovi za pohovkou!" křikla ona vysoká bytost se špičatou kuklou na hlavě a bělostným pláštěm dost možná svědčícím o tom, že právě on je velitel těchto ničemů, a zatímco jiný Rendarovec vytrhl zabudovanou pokladnu z baru i s kusem pultu, velitel dlouhými těžkými kroky zamířil k vám.
"Všechny špinavý člověky postřílet, nenechte nikoho utéct! A dámy mají přednost!"
Angelika na tebe pohlédla a v jejích očích se zračil narůstající strach. Jestli byla doteď klidná, tento klid ji s velkou rychlostí opouštěl. Vzápětí jsi ucítil stisk její ruky na tvé.
Zakuklenec se zvráceně zachechtal a mezitím udělal několik dalších kroků k tobě, než jeho chechot i křik ostatních Rendarovců přerušilo wookieeské zařvání na opačném konci klubu, kde se u ztichlého tanečního parketu krčil za nástrojovým pultem kobylce podobný DJ a rozrušeně komíhal dlouhými anténovitými tykadly.
Wookiee, vysoký skoro dva a půl metru, s rozložitými rameny, kde se pod dlouhým kobercem srsti klenuly mohutné svaly, a těžkým rotačním blasterem, který ty bys měl problém vůbec uzvednout, drženým v jedné ruce, udělal několik majestátných kroků, hlaveň těžké zbraně namířenou vpřed.
"Na co čumíte, zastřelte ten chodící koberec!"
Pokřik velitele byl ani ne o úder srdce později následován deštěm oranžových blasterových střel, zbraň štěkala jako smečka rozzuřených psů akků. Šéf banditů s kornoutovitými helmami hodil rybičku za nejbližší stolek a zeď za místem, kde ještě před úderem srdce stál, se změnila v cedník. Mezitím už se ale staccato blasterové palby rozeznělo několikanásobně a spustila se přestřelka.
Ze své aktuální pozice jsi viděl pouze několik banditů a nedokázal jsi říct, zda Wookiee bojuje proti takové přesile sám nebo se Rendarovci musejí vypořádat s větším počtem střelců, a abys to zjistil, musel bys buď vykouknout nebo se natáhnout v Síle.
Každopádně Wookiee, který bojovně ryčel a bez přestání sypal z rotačního blasteru dávky do všech směrů, na sebe upoutal v tuto chvíli veškerou pozornost a těch několik Rendarovců, které jsi viděl, k tobě stálo zády...

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 30.4.2015 17:01:12

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Rozumím, pokusím se. Odpověděl jsem do komlinku a pak jsem zacvakl nabíjení blasterů. Pokusil jsem se natáhnout v síle, ale i bez toho mi bylo jasné že následný výstřel zasáhl barmanku. Rozhodně to byl její hlas, který hekl a už navždy umlknul.
Mě? Zašeptal jsem na Angeliku, jako bych nevěděl proč. No jistě že jsem to věděl, ale nevěděl jsem jak to věděla ta bytost na druhé straně pohovky.
Musí cítit v síle! Pomyslel jsem si. Předtím jsem měl v úmyslu se v síle natáhnout do baru a prozkoumat jej, ale nyní mi to nepřišlo jako nejlepší nápad.
Jestli cítí v síle, mohl by ovlivnit mé myšlenky, když prozkoumám místnost a psychicky se o něj otřu budu možná vystaven na zjevnou nemilost těch šmejdů.
Tak počkat řekl právě všechny postřílet? Že mě to nepřekvapuje, všichni zločinci mají zjevně mindrák a kompenzují si to slávou ve smyslu x tisíc kretitů za jejich hlavu. Uchechtl jsem se a až na to že jsem zrovna uvězněn v takovéto svízelné situaci to je zajímavá úvaha. Podíval jsem se jí do očí a viděl strach, který tam přímo kvetl. Stiskla mi ruku a já se na ni usmál.
Neboj, je jich tu maximálně tak dvanáct. Řekl jsem, jelikož jsem si je při tom, jak mě strhla za pohovku nestihl spočítat.
Co nám tak může udělat dvanáct rumpálovců co? Povzbudivě jsem se na ni usmál.
Sakra řekl jsem to vůbec správně, nebo ne? To je jedno, ať to jsou rumpálovci, nebo jak si říkají, nebudou snad velký problém. ... Co to? Roste ve mě sarkasmus a smysl pro humor? Zrovna v tuhle dobu? Ale co aspoň si z nich můžu střílet a rozhodit je tak. Skoro jsem zapomněl kde že se to nacházím a tak jsem se odhodlal vystrčit zboku hlavu a rychle ji schovat. Otočil jsem se na Angeliku a poťouchle se na ni usmál. V případě že by se optala:''Co jsi viděl?'' , měl jsem nachystanou odpověď:
To bylo moc krátký, nic jsem neviděl. Najednou jsem slyšel to slavné Wookiské ''WUAAUAAWU!'' či co to a tak jsem využil nepozornosti nepřátel, co začali přestřelku s obří koulí chlupů, která měla ROTAČNÍ BLASTER! Tak jsem pak ještě jednou pořádně, ale opatrně vykoukl. Rozhlédl se a pak zajel za pohovku, jako kámen pod vodu.
To jako fakt? Ono to má také dělo a já tu mám něco dělat s touhle flusačkou?! Pohodil jsem si v pravačce blasterem. A pak vyskočil jako neohrožený válečník a zařval.
Tak co blbečci už vám není tak do smíchu že, když vás napadne pan Dlouhochlup že? Zamračil jsem se a současně s mým rýpnutím jsem vypustil salvu střel ze své ''flusačky''. Pak jsem se rychle svalil, jako by se mi podlomili kolena zpět za pohovku v očekávání pestré palety střel, které se tím místem měli následně prohnat.
Slyšíš to? Posili! Já ti říkal že to nebude tak špatný. nervózně jsem se uchechtl a přitom si pomyslel.
Jestli to s tím chlupáčem nezvládneme, měl by jste si pohnout mistře!
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 30.5.2015 21:29:59

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Dívka choulící se ke tvému rameni tě přejela pohledem, v němž byla patrná němá otázka, zda jsi přišel o rozum, i vzhledem k tomu, co se nerozpakovali udělat s barmankou jen za to, že byla v nesprávný čas na nesprávném místě, a jestli jí tvá slova měla dodat kuráž, teď se zdálo, že měla spíše opačný účinek.
Když jsi o pár úderů srdce později znovu vystrčil hlavu zpoza gauče sloužícího vám jako provizorní kryt, aby ses rozhlédnul lépe, a následně se s pokřikem vymrštil na nohy, přestřelka najednou ustala.
Veškeré oči v baru se upíraly na tebe a okolo najednou zavládlo takové ticho, že šlo naprosto zřetelně slyšet slabé cvaknutí, jak někdo z hrdlořezů přebil.
Dvojice zakuklenců, kteří stáli doteď k pohovce zády, otočili hlavy a změřili si tě žlutýma plazíma očima zpoza děr v kornoutovitých maskách. Otočili se celí a pohrdavě pozvedli blastery, než tě ale dostali do mířidel, zafungovaly tvé reflexy Jediho a oba nepřátelé se svalili k zemi, přičemž jednoho jsi trefil přímo doprostřed čela a sestřelil mu z hlavy masku, čímž se odhalila šupinatá trandoshaní tvář, a druhý dostal zásah do břicha.
Vzápětí, přesně jak jsi očekával, se tvým směrem spustilo staccato blasterové palby, a sotva ses opět vrátil do zákrytu, salva blasterových paprsků pročísla vzduch v místech, kde jsi ještě ani ne před sekundou měl hlavu, a roztříštila svítidlo na stěně za vámi.
Toho využil wookieeský vyhazovač a jeho minikanon se opět probral k životu a pravděpodobně navždy umlčel toho, kdo po tobě vystřelil. Další zakuklenec se pokusil vylézt na schodiště stáčející se šikmo vzhůru, aby na vás dostřelil shora, ale odněkud vyšlehl další blasterový výboj, tentokrát sytě modrý, a zakuklence ze schodiště sundal.
To se pravděpodobně vzpamatoval některý z hostů, kdo přišel ozbrojen. Hosté se z pudu sebezáchovy odklidili z palebného pole, zatímco pozornost útočníků se upírala jinam, schovali se za bar. Několik z nich dokonce opětovalo palbu, buď vlastními pistolemi nebo ukořistěnými zbraněmi zabitých, ale v jednom okamžiku Wookiee bolestivě zavyl, jako by dostal zásah. Ničivý blasterový déšť ale neustával, trhal na kusy vybavení baru a zanechával za sebou spoušť a mrtvoly, když se teď mohutný střelec nemusel obávat, že zasáhne návštěvníky.
Wookiee ovšem musel zaujmout pozici, kde byl lépe chráněný, zraněný si už nemohl dovolit být tak snadný cíl, a tím pádem už tě jeho palebný úhel tak nechránil a toho posléze využil i velitel zakuklenců, který jakmile palba na okamžik ustala, tak vylezl ze svého úkrytu za převrženým, prostříleným holokulečníkovým stolem a opatrně se plížil vaším směrem...

______________________________
Je to tak, Shisco se vrací do služby :)

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 28.6.2015 16:04:44

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

No to bylo o fous! Padl jsem za pohovku a letmý pohled na tu dívčinu mi řekl že má uklidňovací technika potřebuje posílit. Nahnul jsem se k ní a pokusil jsem se nenápadně použít trik s myslí. Zamával jsem jí před očima a pak jsem zvolnil mávnutí a přidal Uklidni se! Chvilku jsem vyčkával jestli to bude mít účinek, ale když jsem slyšel další střelbu, tak jsem odvrátil pozornost.
Chlupatej se probral! Najednou z ničeho nic zařval bolestí.
Do háje! Mistře pohněte si. Všiml jsem si že střelba teď zjevně ničí cokoli v cestě, což znamenalo že hosti jsou buďto v bezpečí nebo mrtví.
Dobře, nemusím se na ně ohlížet. Pak jsem se zamyslel:
Zasáhli ho, nejspíš se bude chtít ukrýt. Uvědomil jsem si že pokud se bude krýt, útočníci můžou využít situace a nepozorovaně přijít k nám.
Tak jo, hlavně nenápadně. Pokusil jsem se cokoli či kohokoli kdo by mohl být za pohovkou nebo se k ní blížit, odhodit dozadu. Budu doufat, že když to vyjde, nikdo si toho nevšimne.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 31.7.2015 00:12:06

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Štěkání a bubnování střelby se ozývalo ze všech směrů, ozvěna výstřelů se odrážela od stěn a mísila se v kakofonii zvuků s tříštěním zasažených kusů vybavení baru, které dosud zůstalo nepoškozené, a bolestných výkřiků zasažených, ať už mezi útočníky, obránci nebo nezúčastněnými civilisty, jejichž jedinou priritou bylo nyní přežít.
Chvilkové upoutání pozornosti Angeliky a následné Sílou podpořené vnuknutí klidu se setkalo s úspěchem. V dívčině půvabné tváři lemované nyní již poněkud rozcuchanými vlnitými černými vlasy se objevil výraz zmatení, leč účinek se dostavil a Angeličino dýchání se zpomalilo a ustálilo a z hlubokých hnědých očí se jí vytratila panika.
Letmý pohled na střelce na schodišti ti odhalil podsaditého Devaroniana s dlouhým černým pláštěm vyzbrojeného neškodně vypadající malou pistolkou, že bys za jiných okolností ani nevěřil, že bude schopná produkovat tak mohutné výboje.
Devaronian se hned musel přikrčit za zábradlím v místě krátké rovné plošinky kolmo spojující dvě svažující se části schodiště, aby se vyhnul odvetné palbě, třebaže zábradlí mu poskytovalo jen nicotnou ochranu, získal ale čas pro Wookieeho, který se mohl přesunout na vhodnější pozici a dotírat na rendarovské ozbrojence donucené dělit pozornost mezi dva střelce na opačných stranách baru.
Postava, jež by mohla být vůdcem této tlupy zakuklených barbarů, pokračovala k plížení směrem k tobě, nevědoma si výhody, kterou narozdíl od ní disponuješ, schopnosti dotknout se Síly. Vůdčí maskovaný bandita v jednom okamžiku prudce vystartoval působivou plazí rychlostí jako krokodýl, jenž zavětřil kořist, a s blasterovou puškou připravenou k palbě se odrazil, aby hbitým skokem překonal pohovku, za poslední minutu dovybavenou několika zbrusu novými dírami po energetických projektilech.
Pohotové mávnutí dlaní doprovázené zatlačením v Síle odhodilo ozbrojence v okamžiku výskoku o několik metrů vzad a ten se s rozrušeným skřekem rozplácnul naznak do hromady střepů a kusů nábytku.
Vzápětí dolehlo dovnitř z ulice kvičení repulzorů přistávajících vznášedel a houkajících sirén, načež nahoře na vrcholku schodiště někdo mohutným kopancem otevřel vstupní dveře a zdemolovaným podnikem se rozlehl megafonem zesílený hlas:
"Vpřed, vpřed, vpřed! Planetární bezpečnost, ruce nad hlavu, ruce nad hlavu!" následovaný dusotem mnoha párů obrněných nohou po průmyslově působícím duraocelovém schodišti.

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 28.8.2015 18:23:11

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Střely létaly sem a tam. Jak si každá jedna z nich našla cíl bylo slyšet bolestný výkřik nebo tříštění různých věcí.
No alespoň že už se zklidnila. Po zatlačení v síle jsem zaslechl tvrdé žuchnutí na zem a překvapený výkřik.
Zdá se že jsem udělal dobře. Po pár chvílích jsem zaslechl ¨štěkání chlupáčova blasteru.
Ono to žíje! Zvolal jsem možná hlasitěji něž jsem chtěl.
Rychle jsem se zvedl a několikrát vystřelil po útočnících za pohovkou a pak zase zajel do úkrytu. Najednou jsem uslyšel jak se rozletěli dveře a dolehl ten hlas.
Možná to fakt přežijeme.
Nejspíš se nevzdají bez boje. Takže vylézt a zahodit blaster by byla blbost. Po schodech klusaly těžké boty ozbrojenců a já se podíval na svou společnici.
Ještě chvilku tu zůstaneme, pro jistotu. /smál jsem se na ni a chytil jsem ji za ruku aby nevylezla ven. Ne dokud zcela jistě nebude vzduch čistý.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 27.12.2015 17:07:37

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Nad barem U Jedné hvězdy doznívalo táhlé kvílení repulzních jednotek vznášedel planetární bezpečnosti, doprovázené houkáním sirén, odrážejících se jako zlověstná ozvěna od výškových budov, jež trčely jako stalagnáty od jedné plošiny k druhé.
Obrněné boty členů zásahové jednotky dusaly po mřížovaném schodišti, za stálých pokřiků "Planetární bezpečnost, zahoďte zbraně, nikdo ani hnout, ruce nad hlavu!", zatímco další tým se spustil po harpunových lanech přichycených ke stropu.
Během pár úderů srdce byla skupina přeživších banditů obklíčena. Plazí oči vůdce nájezdníků si skrz průzory v kuželovité helmě vyměňovaly vzdorovitý pohled s neviděnýma očima velitele operace, skrytýma za zatmaveným sklopným hledím široké černé přilby.
Velitel od prvního pohledu určitě nebyl člověk. Stejně jako ostatní členové zásahové jednotky byl zakut v černém plastocelovém brnění a helmice skrývala jeho tvář, bylo to ale jasné podle jeho tělesných proporcí. Podle tvých odhadů mohl vážit klidně přes dvě stě kilo a v rukou držel masivní stříbrnou pulzní pušku.
Po zoufale dlouhých několik sekund se nic nedělo. Obě skupiny ozbrojenců tam stály a měřily si pohledem jedna druhou. Pak o zem zachrastilo několik nejistě upuštěných zbraní.
Když jsi Angeliku předtím chytil za ruku, chtěla něco opáčit, ale jakmile ucítila tvůj dotyk, uklidnila se a nevědomě, se zvláštní přirozeností, se k tobě přitulila.
Krčili jste se společně za převrácenou děravou pohovkou a opatrně vyklonění zpoza okraje sledovali, jak velitel Bezpečnosti promluvil zvučným hlubokým nelidským hlasem:
"Hra skončila. Vzdejte se a já vám zaručím spravedlivý proces."
Na to vůdce nájezdníků, dosud s ještěřím klidem sledující situaci, vykřiknul:
"Nikdy!"
Zatímco se jeho hlas rozléhal zdemolovaným podnikem, ještěr popadnul svoji zbraň a v posledním gestu vzdoru ji namířil. Než ale stihnul vystřelit, zabušilo do něho několik omračujících výstřelů a s žuchnutím se bezvládně skácel k zemi. Následovala přestřelka, která však trvala pouhých několik sekund, když někteří z nájezdníků následovali příkladu svého vůdce a vypálili po zásahové jednotce, než se i oni poroučeli omráčení k podlaze a situace byla konečně stabilizovaná.
"Jsi blázen, Nicholasi," vzhlédla Angelika, stále přitulená k tobě, s úsměvem, v němž se mísila úleva, radost a adrenalin z doznívajícího nebezpečí.
Pak tě zčista jasna uchopila za hlavu a políbila tě.
"Děkuju ti..."

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 19.1.2016 17:53:05

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Když už bezpečáci seběhnou po schodech dolů a pak se další slaní stropem, oddechnu si.
No tak to by jsme měli že? Vykouknu ven zpoza pohovky a pozoruji to divadlo.
Co je? Pomyslím si, když se nějakou tu dobu nic neděje, což mi dává možnost si přeměřit komando v černé zbroji.
Tak tohle teda určitě nejsou lidi. Na chvíli se odmlčím.
No pokud jsou tu na pomoc tak je mi to fuk. Následně zahlédnu dopad několika zbraní a očekávám poklidné zatčení, když v tom se vůdce přepadení rozhodne jinak.
Proč se vždy pokoušejí vzdorovat? Idioti! Následně se strhne přestřelka a já se zase schovám za pohovku, dokud se situace neuklidní. Je mi jasné že útočníci jsou složení.
Já a blázen? Proč si to myslíš? Opáčím na to a pak se ještě doptám:
A myslíš to jako urážku nebo kompliment? Pak zničeho nic mě chytne a políbí.
Ale krucinál. Jemně se vymaním z jejího sevření a nervózně se usmívám protože tak nějak nevím co na to říct.
Tak tohle je novinka. Vyhrknu najednou a zatvářím se poplašeně, když si uvědomím že jsem to řekl nahlas.
Snad mě neutluče. Chvíli tam tak sedíme.
Není zač. Už by jsem měli vylézt. Povím a schovám blaster do pouzdra. Pak se postavím a pomůžu jí na nohy. Pak udělám několik kroků a obhlížím si konečné škody a vyhrknu jediné co mě napadne.
No já to platit nebudu.
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Příspěvekod Shisco » 27.1.2016 16:33:21

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

"Stačilo to takhle jako odpověď?" odvětila dívka, s červení ve tvářích a lehkým úsměvem, když se vaše rty oddělily.
A zatímco zásahová jednotka odváděla gang ozbrojenců v paralyzačních poutech, zdravotníci se ujímali raněných a v černých plastových pytlích vynášeli mrtvé, vy jste se vysoukali zpoza toho, co zbývalo z gauče dosud vám poskytujícího provizorní krytí.
"Vidíš, přesně o tom mluvím," zasmála se lehkým, zvonivým smíchem v reakci na tvoji poznámku. Její smích se však vytratil, když pohlédla na zdravotníky zabalující tělo do pytle na mrtvoly. Ale nebyl to Rendarovec, podle všeho se incident neobešel bez civilních obětí.
Její úsměv byl ten tam, zřejmě na ni až teď začalo doléhat, čeho se vlastně stala svědkem. Angelika naprázdno polkla a polohlasně ze sebe vydala:
"Vypadněme odsud..."
Když jste vystoupali po schodišti nahoru a vyšli z baru, kterým se nyní rozléhal nářek a vzlykání, ven na ulici, upoutal tě praštil štiplavý smrad spáleného duraplastu a štěkání střelby ozývající se někde v dálce. Až na bezpečnostní složky a záchranáře hemžící se okolo byla promenáda zcela liduprázdná, řev, hluk a střelba tlumeně se nesoucí z dálky ale svědčila o tom, že incident v baru U Jedné hvězdy je jen součástí rozsáhlejších nepokojů...

Znáš sirou košileli?
Třepetatá, třepetatá
Jsi proklat, majiteli!
Třepetatá, třepetatá
Teď třeská pleská v ní vánek
Kvílivá jak uplakánek
Vichryvanou, vichryvanou...

-Christian Morgenstern, Košilela


Uživatelský avatar
Shisco
Rytíř Jedi
Rytíř Jedi
 
Příspěvky: 1279
Registrován: 05.4.2010 19:33:27
Bydliště: Bastion

Re: Evan Blake - Kdo seje vítr, sklízí bouři

Příspěvekod UPIRIK2 » 28.2.2016 19:51:26

Kantelis, zábavní čtvrt, bar U Jedné hvězdy

Nejspíš stačilo. Poznamenám a procházím tím nepořádkem a mezi černými pytli, co čekají na odvoz.
Nedívej se tím směrem. Řeknu směrem k Angelice, když zachytím její pohled.
Není to moc pěkný pohled. Chudáci civilové, tolik zbytečné smrti. Probleskne mi hlavou a zachytím její prosbu, nebo možná oznámení či rozkaz. Nerozeznám to.
Tak jo tudy. Vedu ji po schodech ven z podniku, který je teď plný utrpení.
Co to je? Co se to sakra děje? V ulici není nikoho krom bezpečnostních složek.
Je toho o hodně víc. Pak si vzpomenu že je tu ještě furt ona.
Máš kam jít? Nějaký úkryt u rodiny nebo tak něco? Můžu tě tam doprovodit. Pak se rozhlédnu a na první pohled nikde nevidím mistra a tak zmáčknu komlink.
Kapitáne? Co se to tu děje? To je nějaká buňka teroristů nebo co?
Obrázek

Uživatelský avatar
UPIRIK2
Učedník
Učedník
 
Příspěvky: 63
Registrován: 06.1.2013 18:20:59
Bydliště: Knowhere

Předchozí

Zpět na Výcvik SR

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků

cron