Jednotky Galaktické republiky

Obsáhlý archív mapující období od konce Nových Sithských válek až po konec Klonových válek.

Moderátor: Archiváři

Jednotky Galaktické republiky

Příspěvekod Jordi Linx » 26.3.2008 11:11:16

Pěchota
Klonoví vojáci
Byli to identičtí geneticky upravení vojáci naklonování pro službu v armádě republiky. Byli naklonováni, vychováni a cvičeni na Kaminu, aby se z nich stali jedny z nejefektivnějších jednotek v galaxii. Jako vzor pro klony posloužil námezdní lovec Jango Fett, který i poté dohlížel nad tréninkovým programem klonů a podílel se například i při tvorbě výstroje apod. . Během tréninků se klonům snažil předat i část svého mandaloriánského dědictví. Z počátku žádný z klonů neměl jméno, pouze číselné označení, ale během bitev s Jedii dostávali postupně klony jména nebo přezdívky. Bylo mnoho druhů klonů v závislosti na jejich specializaci, výbavě, ale i prostředí ve kterém bojovali. Jejich označení záviselo na hodnosti - běžný klon a seržant CT- , poručík CL- , kapitán CC- a velitel CC- nebo CRC-. Při povýšení se označení klonů nikterak neměnilo.
ObrázekObrázek

Klonoví Mariňáci
Speciální skupina klonových sil zaměřená na boj na lodích ve vesmíru, ať už ve formě odrážení invazivních jednotek nebo při provádění naloďovacích manévrů. V jejich běžné výbavě byla blasterová puška DC-15A, raketomet PLX-1, pistole komand a termální detonátory V-1. Jejich cílem bylo nalodění se na nepřátelskou loď a vyřazení jejích systémů. Neměli by být zaměňováni s jednotkami Galaktických mariňáků spadajících pod vedení Ki-Adi-Mundiho.
Obrázek

Galaktičtí Mariňáci
Elitní jednotka vyselektovaná z běžných klonů buď na základě zásluh nebo po speciálním výcviku. Od ostatních klonů se odlišovali kaštanově-bílým zbarvením brnění, které mělo několik dalších úprav umožňující odolat prakticky téměř každému neobvyklému prostředí. Byli schopni odolat více proti plynným látkám, stejně jako značným teplotním rozsahům. V jejich výzbroji byla běžné blasterová puška DC-15a. V jejich čele byl mistr Jedi Ki-Adi-Mundi a klonový maršál Bacara.
ObrázekObrázek

Klonoví muniční specialisté
Specialisté na výbušniny v Republikové armádě. Jejich hlavním cílem byla eliminace výbušnin a bomb, což si vyžadovalo značné znalosti, cit v ruce a pevné nervy. Kromě eliminace min se také starali o sklady deaktivovaných výbušnin během bitev. Od ostatních klonů se odlišovali pomocí oranžového brnění a znaku na levém rameni, který určoval jako roli při práci s výbušninami mají.
Obrázek

Klonoví Šokoví pěšáci
Speciální jednotka klonů vyčleněná na ochranu a zvýšení bezpečnosti na Coruscantu. Na rozdíl od běžných klonů měli spíše policejní a ochranné funkce pro význačné senátory a postavy Republiky. Na první pohled jste je mohli odlišit díky červenému značení na jejich brnění a jejich výzbroj byla stejná jako u standardních klonů.
ObrázekObrázek

Klonové(Republikové) Komando
Byla to elita klonových vojáků Republiky, která často operovala ve skupinkách po čtyřech. Účastnili tajných se misí, které byli pro běžné klony příliš delikátní. Trénovala je skupina Cuy'val Dar, což byli elitní žoldáci. Jejich výcvik byl tvrdý a často i smrtelný, přeživší se z toho poučili a stali lepšími. Měli k dispozici nejlepší zbraně a díky jejich stříbrně-šedému brnění se jim mezi klony říkalo "Blýskavci". Jejich označení začínalo písmeny RC- (např. RC-1013).
ObrázekObrázek

ARC Jednotky (Advance Recon Commando)
Jednotky ARC byli asi nejlepšími jednotkami v celé Republice, i když nebyli tak četní. Úpravy na jejich původní vzorové DNA nebyli značné a posílení jejich fyzických schopností z nich dělalo opravdu unikátní jedince. První série označená Null(12 jedinců) se však příliš nepovedla. Další série Alpha(100 jedinců) už byla povedená a výrazně promluvila do dění Klonových válek. Jejich výcvik vedl osobně sám Jango Fett, který rozvíjel všechny jejich vlastnosti, takže ARC jednotky byli značně nezávislé. K dispozici měli všechno možné vybavení a oplývali celou škálou vlastností, který běžný klon neměl. Jejich označení začínalo písmenem A- nebo Alpha- (Null- nebo N- u nulté série).
ObrázekObrázek

Pěchotní stroje:
LAAT/i
Je to pěchotní transport založený na repulsorové technologii (antigravitace) schopný transportovat až 30 vojáků. mimo jiné však sloužilo také jako podpůrná, průzkumná nebo i záchranná jednotka.
Každé LAAT/i bylo schopné nést s sebou ještě 4 speederové motorky a také bylo vybaveno lékařským droidem IM-6. Posádku tvořila čtveřice klonů - pilot, co-pilot/čelní střelec a dva boční střelci. Ti měli k dispozici 3 protipěchotní laserové věže, 2 raketomety na vrchu, 4 kombinované laserové kulovité věže a 8 střel vzduch-vzduch pod každým křídlem.
LAAT/i byli samozřejmě vybaveny atmosférickým štítem, díky čemuž byli schopné letu i ve vesmírném prostoru, přesto však byli nejvhodnější pro pohyb v nízké atmosféře. Byli přepravovány loděmi třídy Acclamator(až 80 LAAT/i) a později Venator (40 LAAT/i).
Byli známi i dvě modifikace a to LAAT/v(přeprava až 16 speederových motorek nebo 8 vojenských landspeederů) a LAAT/c (nosič tanků a podobných jednotek.)
ObrázekObrázek

AT-TE(All Terrain Tactical Enforcer)
Jednalo se o víceúčelové útočné vozidlo, schopné transportovat 20 vojáků, nejčastěji využívány pro podporu hromadného pěchotního útoku. Byli odolné proti iontovým střelám díky EM štítování a schopné dosáhnout rychlosti pohybu až 60 km/h. Bylo také vybaveno zásobami na tři týdny a schopno operačního dosahu 500km. Řídilo jej sedm kvalifikovaných vojáků(pilot, navigátor a 5 střelců) a mělo ve výbavě lékařského droida IM-6. Jako útočnou sílu využívalo masivní railgun na vrchu a 6 laserových protipěchotních kanónů(2 vzadu a 4 vepředu). Na bojiště jej dopravovali transporty LAAT/c.
I když se mohou zdát tyto vozidla těžko zničitelná, byla až nečekaně křehká proti leteckým útokům a raketám Hailfire droidů.
ObrázekObrázekObrázek

AT-OT (All Terrain Open Transport)
Obrněné pěchotní vozidlo, které nebylo určeno k boji, ale zásobování předních liniích zdroji, ať už surovinovými(munice, potrava) tak lidskými(další vojáci). K obraně mělo k dispozici 4 laserové kanóny, ale ani ty nesnižovali jeho zničitelnost v případě vystavení přímému útoku. Byli schopné transportovat až 34 vojáků, toto číslo však šlo rozšířit díky otevřenému designu(doslova kabriolet)
ObrázekObrázek

AT-AP (All Terrain Attack Pod)
Během doby Klonových Válek bylo zapotřebí vyvinout nový typ walkera, který by byl schopen transportu silné palebné síly a tímto typem byl AT-AP. Měl vysoce vyvinuté zaměřovací systémy, které byly označovány za srovnatelné se schopnostmi sniperů. Na rozdíl od běžných walkerů měl tento tři nohy, čímž získal stabilitu navíc při střelbě ze své hlavní zbraně. Tou byl mohutný projektilový kanón, dále byl ve výbavě těžký blasterový kanón na vrchu a střední blasterový kanón na spodku hlavní části trupu. Jejich slabší pancíř však znemožňoval jejich samostatné nasazování do boje a musely být často doprovázeny mohutnějšími vozidly.
ObrázekObrázek

AT-RT (All Terrain Recon Transport)
Jednomístný rychlý walker určený především pro průzkum a hlídkování byl předchůdcem AT-ST. Jeho otevřený kokpit však znamenal nebezpečí ze strany sniperů, což však vyvažovala nízká cena a dobrá viditelnost na bojišti. V čem strádal v boji proti obrněným vozidlům, v tom bohatě převyšoval pěchotu - opakovací blasterový kanón a granátomet pro ni byly vražedné. V jeho výbavě navíc byly detektory pohybu a senzory schopné monitorovat bojiště a přeposílat tyto informace velitelům.
Obrázek

SPHA(Self-Propelled Heavy Artillery)
Těžké artilerie, které byli jednou z nejničivějších zbraní republiky. Tyto masivní chodící děla museli na bojišti vyloďovat samotné lodě třídy Acclamator, které jich pojmuly až 36. Samotné SPHA v sobě mělo posádku 30 vojáků, kteří se mohli během vteřin vylodit a zajistit oblast okolo vozidla. Hlavní zbraň byla umístěna na vrchní části vozidla a mohla být různých typů, což se promítalo do názvu jednotky. SPHA-T byl vybaven silným turbolaserem ideálním na velké a pomalé cíle. SPHA-I se pyšnil výkonným iontovým laserem, SPHA-V těžkým laserem proti vozidlům, SPHA-C byl nosičem třaskavých střel a nakonec SPHA-M vybavený mohutným projektilovým kanónem. Některé typy byli ještě vybaveny 12 protipěchotními blastery.
ObrázekObrázek

Speederová motorka 74-Z
Lehké repulzorové motorky, které mohli dosáhnout až 500km/h do výšky 24m nad povrchem. K řízení se používali dvě řídící páky a pedály pro rychlost a výšku. Ve výbavě nechyběli senzory, komunikační zařízení a také rušička komunikace. Hlavní zbraní byl rotační blasterový kanón v přední části motorky. Byli také vybaveny speciálním boostem, kterým jim umožnil doslova popohnat se o obrovské vzdálenosti v řádu sekund.
ObrázekObrázek

BARC - speederová motorka (Biker Advanced Recon Commando)
Původně navržené speciálně pro jednotky ARC, ale po prokázání jejich neobyčejně velké efektivitě používány i ostatními jednotkami v armádě. Byli nabarveny republikovými barvami, tedy červenou a bílou. K pohonu využívali repulzorů a turbínového motoru, což jim umožňovalo lítat ve vysokých výškách a někdy doprovázet i LAAT/i. Ve výzbroji byli 4 blasterové kanóny, dva na přídi a dva na obou stranách zádi. K řízení se využívala řídítka a dvojice pedálů. Maximální rychlost se pohybovala okolo 500 km/h.
Obrázek

Vesmírné lodě:
Destruktor třídy Venator
1,1 km dlouhá válečná loď republiky, ještě schopná operací v atmosféře, přesto hlavně využíván pro boj 1 na 1 a jako nosič stíhačů. Impozantní výzbroj dvořilo 8 těžkých duálních turbolaserových věží, 2 středních duálních turbolaserových kanónů, 52 obranných duálních laserových kanónů a 4 těžké protonové torpédomety. Každý Venator byl schopný pojmout až 420 stíhačů(192 V-Wing nebo V19,192 Eta-2 a 36 ARC-170) a běžně ještě pojmul 40 LAAT/i a 24 pěchotních vozidel. Kromě silného štítu byl vybaven i 6 tažnými paprsky. Posádku tvořilo 7400 mužů a dalších 200 jako pasažéři. Zásoby lodě vystačili na dva roky.
ObrázekObrázekObrázek

Destruktor třídy Victory I
Kapitální loď nasazená v průběhu klonových válek, která nesla typické prvky tehdejších republikových lodí ve svém klínovém tvaru. Délka lodě dosahovala 900set metrů, což dělalo z Victory-I jednu z největších lodí schopných běžných atmosférických operací. Výzbroj této lodě se řadila mezi ty impozantní - 10 čtverných turbolaserových baterií, 40 dvojitých turbolaserových baterií, 80 torpédométů pro tříštivé střely(4 na torpédomet) a 10 projektorů tažného paprsku. Pro takto velkou loď však bylo zapotřebí i velké posádky, konkrétně 5200 mužů, navíc mohla nést další 2000 pěšáků včetně pěchotní vojenské techniky. Co se týkalo stíhačů, tak běžně byly v hangárech pouhé dvě letky, což naznačovalo, že tato loď byla stavěna především na to, aby čelila jiným velkým lodím v boji lodě proti lodi. Větší slávu si však získala až v období Impéria, když za Republiky byly nasazeny pouze v sektoru 0, což byly především planety hlubokého jádra.
ObrázekObrázek
ObrázekObrázek

Útočná loď třídy Acclamator
Byla to útočná loď dlouhá 0,75km klínovitého tvaru, který umožňoval maximalizovat útočnou snahu při minimální ploše k zásahu. Ve výzbroji měli 4 velké torpédomety, 24 obranných laserových kanónů a 12 čtvernými turbolaserovými kanóny. Tyto lodě byli určeny hlavně k transportu jednotek a podpoře stíhačů nebo větších lodě, taky byli schopny přistávat na vodě. Trup této lodě byli pokrývaný ultra-rozptylovým neutroniem, který zdatně odolával masivním energetickým zásahům a fúzním raketám. Posádku tvořilo 700 stálých členů, ale na lodi mohlo cestovat ještě dalších 16000 vojáků. Tyto lodě také přenášely 320 speederových motorek, 80 LAAT/i, 48 AT-TE, 36 SPHA a nebo více jak 156 stíhačů V-19.
ObrázekObrázek

Těžký křižník třídy Dreadnaught
Jednalo se o 600m dlouhé těžké křižníky určené hlavně pro boj, ale i také pro kolonizaci díky velkým nákladovým prostorům. Výzbroj lodě tvořilo 20 čtverných laserových kanónů, 10 turbolaserových baterií a 10 laserových kanónů a častou modifikací byla i raketová obrana proti stíhačům(25 raket). I přes své silné štítování tato loď ztrácela, co se týká rychlosti cestování hyperprostorem a častých chybách v počítačových systémech. Další nevýhodou byla vysoká potřeba posádky, až 16000 členů pro optimální chod(9000 minimum), což je asi nejvíce(vzhledem k velikosti) na známých lodích.
ObrázekObrázek

Lehký křižník třídy Arquitens
Ve svém vzhledu tento křižník mírně připomínal zmenšenou verzi křižníku třídy Venator, jejíž pohonná jednotka by byla přejata z lodí tídy Consular. Na každém boku lodi by bylo možné nalézt dokovací prstenec. Úkol lodi spočíval především v podpoře hlavní flotily nebo jako eskorta neozbrojeným lodím. K tomu bylo možno využít 4 čtverné laserové věže, 4 dvojité turbolaserové kanóny a 4 torpédomety. To vše mohla obsluhovat značně malá posádka, v porovnání s většími loděmi jako Acclamator nebo Venator.
ObrázekObrázek

Křižník třídy Consular
Loď postavená především pro transport diplomatů a Jediů do problematických míst v galaxii. Měli obvykle červenou barvu, což znamenalo, že se jedná o diplomatické lodě a tudíž se na ně nemá střílet. Součástí byl i diplomatický modul, který se mohl v případě nouze odpojit a měl vlastní podporu, životy a motory. Původně neozbrojené lodě se později doplňovali o 2 dvojité turbolaserové kanóny a 2 nosiči třaskavých střel. Posádku tvořilo 8 členů(pilot, 2 co-piloti, 1 navigátor, 1 komunikační důstojník a 3 technici).
ObrázekObrázek

Lehký útočný republikový křižník
Je to vlastně upravený křižník třídy Consular s přidaným pancířovým plátováním, lehkou přestavbou designu a hlavně vyzbrojením. Do výzbroje se přidávali hlavně turbolasery a laserové kanóny. Také mohli sloužit jako výsadkové lodě jednotek rytířů Jedi do bitevního pole nebo ozbrojené transporty hodnostářů republiky na diplomatických misích.
Obrázek

Fregata třídy Pelta
Fregata, která sloužila především jako lékařské a zásobovací plavidlo byla nezbytnou součástí Republikové flotily. Pro svou obranu měla k dispozici 2 lehké turbolaserové baterie, 3 lehké baterie laserových kanónů fungující bodová obrana a 3 baterie tažných paprsků. Navíc mohla využít přídavných manévrovacích motorů, což výrazně zlepšilo manévrovací schopnosti lodi. Další velkou výhodou byla velká modulárnost interiéru, který se dal během několika hodin kompletně přestavět dle potřeby. V zájmu ochrany přepravovaných byla fregata těžce pancéřována . Posádku tvořilo 900 členů, kteří měli mimojiné na starost 300 pasažérů.
Obrázek

Corelliánský hvězdný raketoplán
Navržený hlavně pro převoz velvyslanců a politiků po systémech republiky. V porovnání s třídou Consular měl větší kapacitu a velký vyjednávací sál. Nebyl ozbrojený, ale zase měl silný deflektorový štít. Taky byl mohutně pancéřovaný. Posádku tvořilo 8 členů(kapitán, 2 co-piloti, 2 komunikační důstojníci a 3 inženýři) a loď pojmula až 200 pasažérů.
Obrázek

Korveta CR90
Nástupce korvety CR70 často využívaný úřady a soukromými uživateli. Vnitřek lodi bylo možné jednoduše upravit, aby se změnil účel oďi samotné, příkladem budiž přeprava vojáků, lehká eskorta, přeprava transportů anebo i běžných civilistů. Ve výzbroji má 2 duální turbolasery a 4 turbolasery, ale mohly nést až 8 turbolaserů, 6 laserových kanónů a 4 iontové kanóny. Posádka záleží na konfiguraci lodě, takže se pohybuje mezi 35-150 lidmi, ale za jistých okolností může loď pilotovat jediný člověk.
Obrázek

Stíhač Alpha-3 Nimbus-class V-wing
Byl to stíhač ve tvaru klínu s dvěma vertikálními křídly ve tvaru V trochu podobný Jediským Delta-7. K boji používal 2 dvojité laserové kanóny a byl vybavený i štítem. V loďi se také využíval astromechanický droid série Q7(kulovitá hlava) který podobně jako pilot byli částečně chráněni samotnou konstrukcí lodě. Tento stíhač nebyl vybavený hypermotorem, proto byl přepravován velkými loděmi nebo používal hyperprostorový prstenec.
ObrázekObrázek

ARC-170(Aggressive ReConnaissance-170)
Jednalo se o mohutný stíhač/bombardér, který byl předchůdcem populárního X-Wingu. Využíval systému S-Foil(pohyblivých křídel) pro lepší stabilitu v kritických situacích a k odvádění tepla, což také zvyšovalo účinek deflektorových štítů. Tyto stíhače byli schopné samostatných misí a to díky vlastnímu hypermotoru, silným senzorům a rušičkám a také zásobě potravin na 5 dní, bohužel na úkor rychlosti. Byla vybavena 2 středními laserovými kanóny vepředu, 2 laserovými kanóny vzadu a 1 protonovým torpédometem(měli jich s sebou 6). Stíhač měla 1 pilota, 1 co-pilota, 1 střelce a 1 astromechanického droida série R2.
ObrázekObrázek

Stíhač Delta-7 Aethersprite
Stíhač klínového tvaru známý jako Jediský stíhač byl jednou z klíčových postav Klonových válek. Byly vybaveny 2 dlouhlavňovými laserovými kanóny a dodávány v červenobílé kombinaci barev republiky, což však změnil příchod klonových válek. I přes silné motory neměla hyperprostorový motor, takže využívala hyperprostorových prstenců nebo hangárů větších lodí. Posádku tvořil jeden pilot a jeden zabudovaný astromechanický droid z něhož byla vidět pouze kupole, standardně se používali droidi série R3-D a R4-P.
ObrázekObrázek

Stíhač Eta-2 Actis
Vzhledem ke své oblibě mezi rytíři Jedi byl také nazýván Jediský stíhač. Parametry byl ještě menší než Delta-7 a stejně jako on postrádal hypermotor, rozdílem však byla možnost užití jakéhokoliv astromechanického droida. Stejně jako ARC-170 využil technologii S-Foil, ale tyto křídla jsou umístěna opačně(rozevírají se do H místo do X). Ve výzbroji měla 2 laserové kanóny a 2 lehké iontové kanóny. Neměla však oproti Delta-7 žádné štíty. Aby zvýšili její už tak vysokou rychlost, byli z ní odstraněny těžké senzory některé systémy, které Jediové díky Síle nepotřebovali.
ObrázekObrázek

V-19 Torrent
Úderný jednomístný stíhač, který vynikal především svou vynikající rychlostí manévrovatelností, který byl předchůdcem V-Wingu. I tento stíhač vyžíval technologii S-foil, ale výjimečný byl v tom, že měl dva páry křídel s touto technologií. Výzbroj této lodě tvořila dvojice blasterových kanón a dva torpédométy tříštivých střel, kterých mohl nést minimálně šest. Další zvláštností tohoto stíhače byla jeho schopnost vertikálně startovat i přistávat, kdy bylo zapotřebí přeskládat jeho křídla, čímž byl podobný s raketoplány lambda, jež později hojně využívalo Impérium. Původně byly tyto stíhače plánovány pro nízký operační rádius, což bylo později odstraněno implementací hypermotorů či přizpůsobení pro používání hyperprostorových prstenců.
ObrázekObrázek

BTL-B Y-wing
Stíhač, který především plnil roli bombardéru. Jeho posádku tvořil pilot, střelec a astromechanický droid. V jeho výzbroji bylo možné nalézt střední laserové kanóny, dva lehké iontové kanóny, Protonové torpédomety MG7(pro 10 kusů) a protonové bomby. Z počátku války nebyl Koensayr schopný rychle dodávat bombardéry, jež získaly velice brzo na oblibě, a tak se dostávaly do širšího využití až s odstupem času. Jejich využití však za to bylo značné a kromě pozice vesmírných bombardérů byly využívány také jako orbitální bombardéry, kterým ve flotile Republiky nebylo konkurence. Nástupce tohoto stíhače byl využíván ještě dlouho po pádu Republiky a proslavil se především v Rebelské Alianci.
ObrázekObrázek
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek
Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
 
Příspěvky: 6437
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos

Zpět na Archiv Chrámu Jedi

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron