Stránka 1 z 4

Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 14.10.2017 13:20:42
od Phate
Keren, místo setkání:

Měla jsi veliké štěstí, že neměl Nikto v úmyslu tě rovnou zabít. Kdyby chtěl, ve vzduchu by tě naporcoval bedna nebedna. Ta se totiž rozlétla jeho směrem, ale neškodně se odrazila od mohutné postavy.
Vrhla jsi se zpět do bludiště v domnění, že díky rychlosti, hbitosti a Síle se lovci schováš. O to víc tě překvapilo, s jako lehkostí se tě držel, doslova ti dýchal za krk. Bylo ti hned jasné, že před ním nemáš šanci utéct. Rozhodně né někdě, kde je on pánem.

"Výborně, tak uvidíme, jestli se jejího příchodu dožiješ." ozvalo se klidně za tebou, ale když jsi se otočila, lovec tam nebyl. V Síle jsi měla trochu lepší představu o jeho pohybu, ale dokázala jsi určit akorát směr. To ti pomohlo vyhnout se dalším několika rychlým výstřelům.

Mezitím dorazily posily a Lon s Gyzadi byli zaměstnáni jejich likvidací. Několik mužů jim dalo docela zabrat. Celá tahle situace nedávala vůbec smysl, ale nebyl čas se tím zaobírat.
Přišel další útok na tvou osobu. NIkto se přiřítil s několika velice rychlými a přesnými výpady. Nemohla jsi dělat nic jiného, než ustupovat a bránit se. Čepele se míhaly a při jednom z výpadu vedených zhora na tvou hlavu, který se ti povedlo vykrýt, tě Nikto chytit pod krkem, jako list papíru zvedl do vzduchu a mrštil s tebou do hromady beden za tebou. Vyloženě si s tebou hrál.

"Čekal jsem od tebe mnohem víc." utrousil, rychle na tebe dvakrát vystřelil a opět zmizel mezi bednami.

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 16.10.2017 18:31:47
od Kyell
Keren, místo setkání
Kličkovala jsem bludištěm, jak jsem jen mohla. Ale nechápala jsem to. Pořád se mě držel, ať jsem udělala cokoliv, ať jsem přišla s čímkoliv, ve všem byl lepší. V souboji jsem jasně slabší, mé ovládání síly s ním nehne. Byla to skutečně zoufalá situace a já začínala pomalu ale jistě propadat panice.
Zrychlil se mi dech, začala jsem pochybovat. To bylo to nejhorší! Neměla jsem šanci ho jakkoliv porazit a pokud budu získávat čas tímhle způsobem, budu si jen něco nalhávat. To on to tady řídí a naživu jsem jen proto, že si to přeje.
Ztuhla jsem, když jsem za sebou zaslechla jeho hlas, ale i když jsem se bleskově otočila, nebyl tam. Zatraceně!
V Síle jsem ho taky nedokázala sledovat tak, jak bych chtěla. Sice jsem teď vnímala více, než pouhou jeho přítomnost, dost mi to pomohlo, abych se vyhnula dalším výstřelům ale pořád to bylo žalostně málo.
Co se dělo venku, to jsem netušila. Popravdě jsem neměla ani čas o tom uvažovat, mým úkolem teď bylo získat čas aka zůstat naživu.
Nikto se zničeho nic přiřítil a začal se ohánět svou zbraní. Okamžitě jsem zažehla světelný meč a snažila se vykrýt jeho údery. Jeho styl byl tak brutální a agresivní, že jsem neměla nejmenší šanci využít jeho sílu zpět proti němu. Mohla jsem jen ustupovat a snažit se zablokovat přímé výpady. To se mi taky dařilo, až na ten poslední, musela jsem použít obě ruce, abych se ubránila jeho síle a on toho velice dobře využil. Než jsem se nadála, visela jsem ve vzduchu a lapala po dechu.
Pár vteřin na to jsem letěla vzduchem a ucítila jsem prudkou bolest, jak jsem doslova a do písmene vletěla do beden, které se pode mnou rozletěly na třísky.
"Gaah!"
Vyštěkla jsem bolestí a snažila se co nejdříve sebrat. Svaly ale skučely bolestí a já se tak pár vteřin válela v třískách a kusech beden. Nikto si to vyloženě užíval a neubránil se posměškům.
Rychle jsem se ohnala mečem, abych odrazila výstřely a v tom mě to ťuklo.
Jakýkoliv plán otočí proti mě, nepřemůžu ho, v tom případě nezbývá nic jiného, než se poddat. Je namyšlený a má navrch, to znamená, že ho můžu zaskočit. V momentě, kdy si mě bude vychutnávat a bude mě chtít zabít bude nejzranitelnější, protože poleví v ostražitosti.
Hbitě jsem strčila do kapsy kabátu velký špičatý kus dřeva, byla to spíš taková velká tříska, ale to pro můj zoufalý plán stačilo. Zkusím to, ještě jednou, naposledy.
Pokud se mi to podaří a on mě zase chytne pod krk, je jasné, že si bude hlídat světelný meč, ale tímhle ho budu moct zaskočit a pokud se trefím přesně do oka, ztratí prostorovou orientaci a já budu mít větší šanci přežít. Buď tohle nebo útěk. Nic víc už mi nezbývá.
Rychle jsem se posbírala a zase se začala plížit nebo spíše popobíhat kolem beden a hledat ve své mysli Nikta, který na mě už s jistotou čekal.
Byl to zoufalý plán, ale zoufalá doba si žádala zoufalé řešení. V hlavě se mi čím dál víc ozýval mistrův hlas... Kdyby se něco zvrtlo, uteč. Není to hanba...
Ještě naposledy to musím zkusit, ještě jednou!


Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 29.10.2017 17:27:42
od Phate
Keren, místo setkání:

Nikto se pohyboval mezi překážkami jako kočka. Nebylo ho vidět. Nebylo ho slyšet. A co hůř, nebylo ho ani možné pořádně vycítit v Síle. Jeho útoky vždy přišly z nenadání a ty jsi měla co dělat, aby jsi nepřišla o některou z končetin. Vždy to bylo jen několik výpadů, než zase zmizel. Hrál si s tebou.

Poslední výpad přišel zezadu. Nebyl tak rychlý, jako by ti chtěl protivník dát čas, abys zareagovala. Když jsi se postavila do obrané pozice s oběma rukami na jílci, jednou rukou v níž držel meč zaútočil. Druhou chytl tvé, oproti těm jeho, mrňavé ruce tak, abys stále držela meč a zvedl tě do vzduchu. Vymrštil koleno tak rychle a tvrdě, že jsi nestačila zareagovat a dostala jsi ránu přímo do místa, kde jsi schovávala kus krabice. Kromě zlomených žeber ti špička třísky pronikla do ramene. Jako nic tě Nikto hodil na zem.

"Zavolej jí!" tentokrát vystřídal klidný hlas řev. Tak autotirativní a mocný, že by před ním skřehla nejdivočejší šelma. Dostala jsi opravdový, nefalšovaný niterný strach.
V tom se nad vámi roztříštilo okno a do skladu vskočil Lon. Dopadl na hromadu krabic, ze kterých se zkutálel kousek od vás. Když se zorientoval a viděl obrovského lovce s mečem v ruce, jak nad tebou výhružně stojí, na chvíli stuhl. Přemohl strach a zaútočil. Vypálil několik rychlých střel Niktovým směrem. Ten, ač se tomu dalo jen stěží věřit, nastavil všem střelám čepel svého meče. Jeho reflexy byly neuvěřitelné. Usmál se a několika rychlými kroky překonal vzdálenost mezi vámi a Lonem. Ten začal couvat, aby mohl vytáhnout vibronůž, který měl pod bundou.
Vyměnil si s NIktem několik rychlých úderů, ale výsledek souboje byl předem rozhodutý. Nikto odrazil Lonův útok a obtočil se okolo něj, načež Lonovou hrudí pronikla čepel meče. V životě jsi neslyšela takovýhle zvuk, když čepel pronikla páteří, orgány a hrudním košem. Nebyla to jako rána mečem. Tohle bylo syrové, kruté a naprosto precizní. V momentě, kdy Nikto přerušil Sereovu míchu, jeho přítomnost v Síle zmizela.

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 01.11.2017 18:00:27
od Kyell
Keren, místo setkání
Snažila jsem se ho vycítit, bylo to ale marné, vždy jsem ho jen zachytila na pár setin sekundy a pak přišel útok. Musela jsem se sakra ohánět, abych se ubránila a nepřišla ke zranění, které by mě výrazně znevýhodnilo, už takhle to bylo dost špatné, zranění by mě odepsalo na plné čáře.
Odrazila jsem ho, minimálně jsem si to myslela a zase zmizel. A zase se objevil tak rychle a s takovou rychlostí, že jsem se málem neubránila. Zatraceně!
Nyní dokonce přišel zezadu, bylo to zvláštní, ale jakoby mi dal pár vteřinek navíc, abych stihla zareagovat. Musela jsem k vykrývání využít obě ruce, protože takhle brutální síle jsme se nemohla rovnat. Mohl mě zarazit do země, kdyby chtěl. Z nějakého důvodu to neudělal. Jakmile se naše čepele střetly, došlo mi, jakou chybu jsem udělala. Než jsem se nadála, visela jsem ve vzduchu jako hadrový panák a to co následovalo mi doslova a do písmene vyrazilo dech.
Nejen, že jsem nemohla dýchat, cítila jsem i obrovskou bolest na prsou a ostrou bolest v rameni, jelikož mi kus krabice projel přes oblečení přímo do tkáně. Nezmohla jsem se ani na zaskuhrání a už jsem letěla vzduchem a zastavila se až o tvrdou zem. Vyštěkla jsem bolestí a nesnažila se dál klást odpor. A už vůbec ne potom, co na mě zaječel.
Roztřásla jsem se. Už jsem ani nezapínala svůj světelný meč. Útěk nebylo třeba zkoušet, v lepším případě by mě smetl na zem, v tom horším by mi zlomil nohu možná i obě.
Trhla jsem sebou, když jsem zaslechla tříštící se sklo a Lona, který dopadl tvrdě na krabice a skutálel se na zem. Cítila jsem z něj, že je drobet zmatený a především vyděšený, to vše potom, co spatřil Nikta. Nemohla jsem ho vinit, sama jsem na tom byla o mnohem hůř. Ale on bohužel na nic nečekal a začal pálit. Jakmile začal Nikto vykrývat blasterové střely, věděla jsem, že je zle.
"Ne! Utečte! Nebojujte s ním!"
Chtěla jsem mu pomoci, ale nezmohla jsem se ani na to, abych se zvedla. Mé schopnosti v Síle by Nikta ani nepolechtaly, natož, aby mu něco způsobily. Během pár vteřin se jednostranný blasterový souboj změnil v souboj mezi čepelemi a já moc dobře věděla, kdo má navrch. Nikto se stočil kolem Lona a poté jeho čepel proklouzla skrze Lona jako rozehřátý nůž máslem.
Ten zvuk praskajících orgánů a kostí. Bude mi v hlavě znít až do smrti. Zaječela jsem.
O pár vteřin později se Lonova přítomnost v Síle jednoduše vytratila, vypařila se. Byl mrtvý. Ústa se mi pootevřela a kdybych měla oči, rozprostřela by se v nich ta nejhlubší prázdnota. Jako Jedi jsem zklamala. Zemřel kvůli mě nevinný. Ti, které jsem měla chránit, položili život za mě.
Boj už neměl žádnou cenu. Pomalu jsem zvedla zápěstí a zmáčkla tlačítko komlinku.
"Mistře, plán selhal, Borua chce, abyste dorazila. Nedělejte to, dokončete misi sama. Lon byl zabit. Mě čeká stejný osud, ať Vás provází síla, Adria konec."
Tiché zašumění umlčelo komlink a já tak nějak věděla, co bude následovat. Se skuhráním jsem se postavila na nohy pokusila se napřímit. Rána v rameni pálela a zlomená žebra sem tam zabolela, když jsem se rychleji nadechla. Chytila jsem rukojeť svého světelného meče a zažehla čepel. Zadívala jsem se na Nikta a očistně se nadechla.
"Tak to pojďme dokončit."
Byla jsem odhodlána, že před tím, než mě zabije, ho alespoň zraním. Alespoň to bych mohla dokázat.


Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 05.11.2017 10:33:23
od Phate
Keren, místo setkání:

"Odvážné, ale hloupeé. A zbytečné." utrousil Nikto a zatočil mečem v ruce s ledovým klidem v tváři. Moc dobře věděl, že ve svém stavu nemáš šanci mu ublížit, natož ho porazit. Věděla jsi to také a přes to jsi se postavila, zažehla čepel světelného mečem a postavila se svému protivníkovi čelem.

I přes zjevnou převahu nevypadl Nikto, že by tě chtěl zabít. Počkal až zaútočíš ty. Tvůj útok byla série nepřesných a slabých výpadů. Víc ti tvá zranění nedovolovala. Protivník je snadno odrazil, aniž by před tebou musel ustoupit. I těch několik chabých útoků získalo Nyrin dost času, aby do skladu proskočila oknem a svou čepelí se ohnala po nepříteli.

"Uteč, dělej!" rozkázala ti. Nebylo pochyb o tom, že to myslela smrtelně vážně. Pustila se do boje. Pro Nikta představovala mnohem schopnějšího protivníka, ale i tak to vypadalo, že mistryni něco brání v tom, aby využila všechny aspekty Síly. Něco jí stále blokovalo.

Začala jsi ustupovat, ale stále na dohled souboje. Dvojice se rychle střídala v útocích, obraných formách. Duel vypadal více než vyrovnaně, ale i tak se ti zdálo, že se Nikto drží zpátky.
Po chvilce se ukázalo, že se ti to jen nezdálo. Třemi rychlými chvaty zbavil Nikto mistra jejího meče a tvrdě jí udeřil předloketním chráničem do hlavy. Nyrin odletěla dva metry dozadu a zapadla mezi krabice. Neznáme rušení v Síle jí nedovolilo se před útokem pořádně zaštítit.

"Ještě se uvidíme." řekl klidně Nikto, když schoval meč a vyhoupl se na okenní římsu, aby vzápětí proskočil rozbitým oknem ven a nechal vás ve skladu samotné s Lonovým tělem.

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 10.11.2017 18:04:37
od Kyell
Keren, místo setkání
Bylo to tady. Poslední okamžiky před smrtí, byla jsem tak nějak ráda, že je strávím v boji, i když jsem neměla sebemenší šanci. Niktův komentář jsem ignorovala, byla to má volba, co si myslel on bylo úplně jedno. Svým chováním se mi vysmíval, nezaútočil, nechal zaútočit mě.
I když jsem toho moc nezmohla, snažila jsem se ohánět, jak jen to šlo. Sama jsem musela uznat, že i na mé standardy je to slabota, ale bohužel... Bolest a zranění mi více nedovolovaly. Cítila jsem, jak se ve mě rozhořívá oheň vzteku a nenávisti, správně bych se mu neměl poddávat, ale tohle byl můj poslední boj, proto jsem je přijala jako staré známé. Ani tak to na situaci nic nezměnilo.
Ale stalo se něco, s čím jsem opravdu nepočítala. Během pár sekund se přede mnou objevila mistr, zahnala se a rozkázala mi utéct. Nebyla to žádost, nebylo to přání, byl to rozkaz toho nejbrutálnějšího ražení. Ukázat jen náznak neposlušnosti, zabila by mě mistr sama. Ač nerada, kývla jsem a pomalu se začala vzdalovat.
Pomyslnou štafetu v boji převzala mistr. Začala si s Niktem vyměňovat ty nejrůznější výpady a chvíli to vypadalo jako rovnocenný souboj. Nějakým podivným způsobem jsem ale vnímala, že s mistrem není něco tak úplně v pořádku. Netušila jsem, čím to může být, jen že to tam je.
Po chvíli se ale ukázalo, že je Nikto silný soupeř i pro mého mistra, což mě opravdu šokovalo. Jen pouhými třemi výpady Nikto odzbrojil mistra a chvála mistru Yodovi ji jen omráčil a odhodil stranou. Což jsem nepochopila, tolik se toužil s ní setkat, předpokládala jsem, že ji bude chtít zabít a světelný meč si vzít jako trofej. Celá tato situace se vymykala logice.
Mistr skončila v bezvědomí pohřbená krabicemi. Nikto se dmul pýchou, rozloučil se a zmizel.
Zůstala jsem ve skladu jediná při vědomí. Ani na vteřinu jsem neváhala a rozkulhala jsem se k mistrovi. Opatrně jsem z ní sundala krabice a položila si její hlavu do klína.
"Mistře?! Mistře! Proberte se, jste v pořádku?!"
Křičela jsem ji do tváře a přitom jí lehce profackovala, aby nabyla vědomí.


Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 12.11.2017 08:48:11
od Phate
Keren, místo setkání:

Když jsi doběhla k mistryni, nereagovala. Bezvládně ležela mezi poničenými krabicemi. Ukázalo se, že tvé lékařské schopnosti udělaly své a fackování mistra po chvilce probralo. Trvalo jí jen vteřinu, než se zorientovala. Okamžitě stála na nohou, v rukou jí přistál meč a čepel opět prořízla vzduch. Ten vzápětí deaktivovala, když zjistila, že nepřítel je už dávno pryč.

"Jsi v pořádku?" začala ti prohmatávat končetiny, jestli nemáš něco zpřelámaného. Po zběžné kontrole seznala, že to není nic tragického a akorát ti obvázala zraněné rameno.
"Co se tady stalo? Kdo to byl a co chtěl? A ze všeho nejdůležitější, proč nás nezabil?" chtěla vědět průběh setkání a co nejvíc informací o útočníkovi. Než jsi došla k menší bedně, aby jsi se posadila, Nyrin zavolala na osobní linku pana Serea, aby pro vás někoho poslal. Také ohledala Lonovo tělo, ale zde nemohla nic moc dělat.

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 13.11.2017 14:41:51
od Kyell
Keren, místo setkání

Kámen mi spadl ze srdce, když mistr otevřela oči. Její kočičí reflexy ji ihned nastartovaly a už stála na nohou a chtěla se dál prát. Se sklopenou hlavou jsem si oddychla a pomalu se napřímila. Mistr se na mě ihned vrhla a začala mě kontrolovat, trošku jsem zasyčela, když se dotýkala tkáně okolo rány, ale byla natolik hodná, že mi ránu ošetřila.
Následovala očekávaná salva otázek a já tak nějak nevěděla, kde vlastně začít. Ani se mi nechtělo začínat, stačil jediný pohled na Lonovo mrtvé tělo k tomu, abych si připadala jako ten největší budižkničemu v celém vesmíru. Pomalu jsem pajdala k jedné z krabic a posadila se. Mistr mezitím zařídila odvoz a "formality". Jakmile dokončila hovor, spustila jsem.
"Byla to bouda, mistře. Už když jsem přišla, čekal na mě."
Posmutnila jsem, ale pokračovala jsem v monologu.
"Čekal tady na mě a byl předem připravený. Co nebo kdo je zač, to Vám bohužel nepovím. To, co vím, je, že měl na svém opasku několik světelných mečů, jeho čepel dokázala vzdorovat těm našim a v boji je zatraceně dobrý. Nebyla jsem pro něj žádný soupeř, prostě si se mnou hrál. A já místo abych utekla, pořád jsem si myslela, že s trochou štěstí nad ním vyzraji. To se bohužel nestalo a má arogance stála Lona život."
Utichla jsem. A potichu jsem i nějakou tu chvíli zůstala.
"Celou dobu po mě chtěl, abych Vás zavolala mistře. Ale nechápu proč. Je mi jasné, že já pro něj nebyla soupeř. Vy ano, ale když Vás porazil, nechápu, proč nás nezabil. Myslela jsem si, že si z nás chce vzít další svou trofej, ale místo toho v klidu odešel se slovy, že se ještě uvidíme. Vůbec netuším, co si o tom myslet a už vůbec netuším, co se tady děje. Jedno je ale jisté, ať to byl kdokoliv, neviděli jsme se naposled..."

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 26.11.2017 13:04:10
od Phate
Keren, místo setkání:

"Proti takovému protivníkovi neměl sebemenší šanci..." zamumlala Gyzadi, když prohlížela mladíkovo tělo, které leželo v kaluži krve. Málokdy se stalo, že člověk vidět takovou spoušť. Mluvila potichu, ale v naprostém tichu v prostoru jí bylo moc dobře slyšet.

"Cítila jsem, že to bude past, ale tohle jsem nepředvídala." mistr vypadala, že se zlobí sama na sebe, že jí Síla nenapověděla co se chystá a jaké to bude mít následky.
"Lonova smrt nebyla tvou chybou. Sám se přes můj rozkaz rozhodl ti pomoct. Jeho smrt je velice smutná, ale rozhodně jí nevztahuj na sebe." snažila se tě trochu ukonejšit, ale věděla, že se s tímhle budeš muset vyrovnat sama.

"Byl velice dobře vycvičen a myslim, že jeho cílem dnes nebylo nás zabít, ale otestovat. Chtěl vědět proti komu stojí. Chtěl zjistit co je jeho kořist zač." Nyrin se poškrábala na bradě, což znamenalo, že přemýšlí. Dělala to pokaždé, když se jí hlavou honily myšlenky, nebo se snažila na něco důležitého vzpomenout.

"Jeho meč musel být z cortosiové rudy, beskaru, nebo phriku. Je velmi těžké je sehnat. A ty světelné meče. Trofeje. Možná tušim, kdo by to mohl být." opět se zamyslela a začala před tebou pomalu přecházet.

"Adrio, slyšela jsi někdy o Morgukaích?" zeptala se vážně a kdyby jsi jí neznala, řekla by jsi, že se v tom tónu objevil náznak strachu.

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 07.12.2017 15:47:15
od Kyell
Keren, místo setkání
"Na tom absolutně nesejde, měla jsem utéct okamžitě, mistře. Místo toho jsem byla namyšlená a bláhová, kdybych utekla, nemuselo k jejich střetu vůbec dojít."
Ohradila jsem se ostře proti tvrzení mistra, nemyslel jsem to zle, ale v tuhle chvíli jsem byla nevyvratitelně přesvědčená,
že Lonova krev je na mých rukou.
Ohledně pasti jsem jen přitakávala, mistr věděla moc dobře, že už od začátku jsem měla divný pocit ohledně celé téhle záležitosti, ale ani jedna jsme nečekaly, že by všechno mohlo být až takhle závažné.
Další poznámky o Lonově smrti jsem ignorovala, neříkala jsem nic, stejně to výsledek nezmění. Škoda již byla napáchána.
"Velice dobře vycvičen? Kdo je vycvičen tak, že se může postavit světelnému meči?! A co se mu jen postavit, ale dokonce je sbírat!"
Zděsila jsem se a nijak jsem se nesnažila to skrývat.
"Pokud ale tvrdíte, že si nás chtěl jen oťukat, tak obě víme, co to znamená. Že se s ním setkáme znovu a příště už nás asi nebude chtít oťukávat."
Klesla jsem s hlasem a nechala mistra pokračovat.
"Beskar? Phrik? Já myslela, že to jsou jen povídačky, kterými se straší younglingové. Ano, bylo mi jasné, že tyhle materiály ještě někde existují, ale v životě by mě nenapadlo, že se s nimi střetnu a už vůbec ne tímhle způsobem."
Zalamentovala jsem. Ztichla jsem až, když mistr pronesla, že možná tuší, o koho šlo. Už jen z toho, že začala mistr přešlapovat sem a tam jsem značně znervózněla. Když jsem uslyšela ten název, přeběhl mi mráz po zádech.
Chvíli jsem mlčela, věděla jsem, že jsem to už někde slyšela a nebylo to nic dobrého, ale nemohla jsem si vzpomenout.
"Myslím, že jsem o nich už něco zaslechla, ale pokud vím, nebylo to nic dobrého."
Svraštila jsem čelo a tiše vyčkávala, co z mistra vypadne.


Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 05.1.2018 16:01:55
od Phate
Keren, místo setkání

"Povídačky? To rozhodně ne." upřela na tebe zrak a konečně se zastavila. Vypadala vyčerpaně. Ani né tak fyzicky, jako spíš psychicky. "Beskar je slitina, kterou využívají mandaloriani k výrobě svých zbrojí. Je to nesmírně odolný kov, který je schopný odrazit i čepel světelného meče. Stejně tak phrik, ale ten je velice vzácný, takže i velmi drahý. S největší pravděpodobností měl zbraň z cortosiové rudy. Mandaloriané se o složení beskaru nedělí a náš nepřítel nevypadal, že by si potrpěl na luxusní zboží. Koneckonců je jedno z čeho je ta zbraň vyrobena. Musíme s tím pro příště počítat a přizpůsobit se tomu." poučila tě trochu a začala znovu přecházet.

"Co jsi slyšela o morgukaích rozhodně nemohlo být dobré. Né pro někoho jako jsme my. Murgukai jsou sekta, nebo spíš kult rasy Nikto. Nutno podotknout, že jde o tajnou organizaci, ale jejich schopnosti ve vyvražďování Jediů a Sithů je dostaly do hledáčku Řádu. Myslel jsem, že už žádní neexistují." na chvilku se odmlčela a posadila se na jednu z krabic.

"Jsou to jedni z nejlepších bojovníků v galaxii Adrio a nezastaví se, dokud svůj cíl nedostanou. Nebo dokud při pokusu sami nezemřou. A co jsme mohli vidět, náš přítel bude na tenhle popis sedět víc než dobře." poukázala na sbírku trofejí, které měl Nikto na opasku. Mistr vypadala bezradně. Nejspíš přemýšelela, jestli kontaktovat Radu a riskovat, že přivede na Naboo další cíle pro jednoho z nejobávanějších lovců Jediů, nebo jestli se pokus o něj postarat sama.

____
Omlouvám se za delší odmlku... Nebyl moc čas :/

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 06.1.2018 13:21:25
od Kyell
Keren, místo setkání
Když mistr spustila, brada mi spadla až na podlahu. Opravdu jsme neměly nejmenší představu, do čeho jsme se to namočily. Tohle předčilo jakékoliv mé očekávání, i ty nejčernější myšlenky proti tomuhle ve vteřině vybledly. Samotná mistr vypadala bezradně a už jenom to vypovídalo o bezradnosti této situace.
Musela jsem vstát a projít se. Jednoduše to rozchodit, trochu jsme si s mistrem vyměnily role. Nic jsem neříkala, jen chodila. Mistr rovněž mlčela, jediné co bylo slyšet, byly ozvěny mých kroků v liduprázdné hale.
Celé to bylo postavené na hlavu a vše se tak komplikovalo, až mi z toho šla hlava kolem. Co budeme dělat? Co teď?!
Poslední dávka informací mě tak nějak utvrdila v tom, že tohle bude pravděpodobně má poslední mise...
Celé to nedávalo smysl, přijeli jsme řešit politické problémy a teď se tady objeví elitní vrah Jediů? To nemohla být náhoda. Měly jsme co dělat s případem pana Serea a teď abychom ještě bojovaly samy o holé životy? Bylo to až moc náhod najednou a neměly jsme jedinou indícii, která by nás navedla nebo alespoň nasměrovala. Tápaly jsme ve tmě a situace se neustále zhoršovala.
Potřebovaly jsme se zastavit, vše dobře promyslet a podle toho se dále zařídit.
Po dlouhé, opravdu velice dlouhé chvíli jsem se rozhodla proříznout tíživé ticho.
"Mistře? Pokud mohu mluvit sama za sebe, byla bych proto, abychom kontaktovaly Radu. Upřímně řečeno, jsme s rozumem v koncích a nevíme kudy kam.
Pokud situaci realisticky shrnu, jsme na planetě, kde máme řešit firemní spor. Prozatím jsme na nic nepřišly a co víc, ztratily jsme život rodinného příslušníka klienta a navíc jsme se samy ocitly v ohrožení života. Víc hlav víc ví."

Došla jsem až za mistra a konejšivě ji položila dlaň na rameno.
"Situace je hodně zlá, ale nesmíme přestat věřit, že to zvládneme. Pokud to nezvládnete Vy mistře, pak už nikdo.
Tím jsem si jistá."


Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 24.1.2018 17:10:40
od Phate
Keren, místo setkání:

Mistr se vzpamatovala a zahnala chmurné myšlenky, které vyměnila za vymýšlení dalšího postupu. Sice jste nevěděly o co tady jde a k vyřešení problému firmy Sereo jste byly opravdu daleko, ale aspoň jste nyní věděly, kdo proti vám stojí. A čeho je schopen.

"Máš pravdu, musíme kontaktovat Radu a vylíčit jim situaci. A nejspíš požádat o pomoc. Tohle není někdo, koho by šlo snadno porazit, nebo obelstít. Je vždy tři kroky před námi." řekla rozhodně a sundala si potrhaný plášť. Přehodila ho přes Lonovo bezvládné tělo. Během několika vteřin se na něm objevilo několik tmavých skvrn.

"Závolám na Coruscant okamžitě. Ty zatím zavolej pana Serea a vysvětli mu, co se stalo. Pokud možno, nějak šetrně." Gyzadi ti dala velmi nepříjemný úkol, ale i to je součástí práce Jediů. Né vždy se všechno podaří jak by si člověk přál.
Na to se Nyrin otočila a odešla ven. Soukromé číslo na pana Serea jsi měla ve svém datapadu, takže zbývalo vymyslet, jak celou situaci podat.

Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 26.1.2018 17:44:05
od Kyell
Keren, místo setkání
Celé skladiště utichlo spolu s ozvěnami mistrových kroků. Zůstala jsem zde sama. Protentokrát už docela sama. Pomalu jsem přešla k tělu, které mistr zakryla svým roztrhaným oděvem. Necítila jsem nic, ani tu nejmenší ozvěnu. Pusto a prázdno.
Poklekla jsem a přiložila dlaň na plášť.
"Omlouvám se, má arogance tě stála život."
Někdy jsem opravdu záviděla ostatním rasám, jelikož byly schopny něčeho, čeho já ne. Dokázaly ronit slzy.
Ještě nějakou chvíli jsem takhle zůstala a zpytovala jsem svědomí. Ale i tak jsem musela jít dál, protože tak to prostě chodilo. Jako rytíři musíme vzdát čest padlým, ale nesmíme lpět na minulosti, jelikož tím ohrozíme budoucnost. A nás čekala ještě sakra dlouhá cesta. Protože jsme byli svědky toho, že jsme vším jen ne pány zdejší situace.
Hbitě jsem vyskočila na nohy a trochu se vydýchala, to nejhorší mě teprve čekalo. Ještě naposledy jsem hluboce vydechla, vyhrabala jsem číslo ze svého datapadu a vytočila jej.
Na druhé straně se ozval zvědavý a pravděpodobně už i dost netrpělivý pan Sereo. Neztrácel čas a hned vypálil otázky s tím, jak situace vypadá a co se děje.
"Pane Sereo, pokud můžete, posaďte se."
Šum na druhé straně rázem ustal.
"Celá mise byla odpočátku odsouzená k nezdaru. Nepřítel o našem plánu věděl dopředu a my byli zahnáni do pasti. Zjistili jsme, že ať je za atentáty kdokoliv, myslí to skutečně vážně a je připraven i na někoho takového, jako jsou Jediové. Prosím zůstaňte na místě, jelikož nepřítel utekl a nebylo by tedy moudré, abyste zde dorazil. Právě naopak, dorazíme za Vámi, jakmile to bude možné. Mistr Gyzadi šla neprodleně kontaktovat Radu Jediů na Coruscantu. Ale, je ještě něco, co byste měl vědět...
Nyní nastalo hrobové na mé straně. Musela jsem se skutečně kousnout, abych šla s pravdou ven.
"Váš bodyguard, Lon při konfrontaci s nepřítelem padl. Snažil se mi pomoci nepřítele přemoct, ale bohužel, byl nad naše síly. Pokud to bude možné, pošlete někoho pro jeho tělo."
Klesla jsem na hlase.
"Rval se do poslední vteřiny a já mu vděčím za svůj život... "
Dodala jsem, ticho na druhé straně mě utvrdilo v tom, že tohle pan Sereo skutečně nečekal. Bohužel to byla skutečnost.
"Jak jsem řekla, zůstaňte na místě, jakmile se mistr spojí s Radou, dorazíme za Vámi a probereme další postup.
Adria konec."

Ukončila jsem spojení a musela si sednout na nejbližší krabici. Bylo to za mnou, ale nijak světoborně jsem si nepřipadala, právě naopak.
Nyní nezbývalo nic jiného, než čekat. Snažila jsem se pravidelně dýchat a dostat se do stavu lehké meditace mezitím, co mistr bude kontaktovat Radu. Musela jsem se uklidnit, tížilo mě svědomí. Tak jako ještě nikdy.


Re: Adria Drayven - Na kočku a na myš

Napsal: 28.1.2018 17:46:15
od Phate
Keren, místo setkání:

Seděla jsi sama a volala panu Sereovi se špatnými zprávami. Během vašeho hovoru ani nedutal. Ztráta synovce ho asi velmi zasáhla, takže ani nekomentoval, že jsi mu rozkázala zůstat kde je. Zřejmě mu došlo, že pokud jste útočníka nezastavily vy, jeho ochranka by měla pramalou šanci.

Ponořila jsi se do Síly, neboť Gyzadi se stále nevracela a jedině Síla by ti mohla poskytnout dostatečnou útěchu v téhle těžké situaci. Nebylo to v tém rozpoložení úplně lehké, vyčistit mysl a odprostit se od všech špatných myšlenek. Navíc bylo Lonovo tělo nedaleko tebe a pach smrti byl stále cítit ve vzduchu.

Ještě notnou chvíli trvalo, než se Nyrin vrátila. Její výraz dal znát, že rozhovor s Radou nebyl nic příjemného. Ve vaší situaci ani být nemohl. Gyzadi se posadila vedle tebe, potichu, aby tě nerušila, ale ty jsi stejně její příchod vnímala.

"Kontaktovala jsem policejní složky, aby někoho poslali pro tělo." podívala se smutně na přikrytou mrtvolu.
"Rada byla velmi znepokojena vývojem situace a pošle nám někoho na pomoc. A pokud možno, máme útočníka zajmout živého." pokračovala a bylo vidět, že o posledním rozkazu Rady pochybuje. I kdyby se vám podařilo útočníka zajmout, určitě by se nenechal jen tak odvést.

"Jak se cítíš, padawane?" zeptala se nakonec.