3. sraz Akademie 16. - 18. 10. 2009

Zde je uplatnění pro nápady, komentáře a novinky.

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
MrTukan
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 2585
Registrován: 22.3.2008 23:43:55
Bydliště: Olmitz
Czech Republic

3. sraz Akademie 16. - 18. 10. 2009

Příspěvek od MrTukan »

3. Sraz Akademie Sithů = 16. – 18. října 2009

Jedna jihočeská obec, tři dny, deset respektive sedmnáct lidí, stovky kilometrů cesty, litry alkoholu, kilogramy masa a nespočet koček. Asi tak by se dal vyčíslit třetí sraz Akademie Sithů, který byl v historii AS největším, nejdelším a nejpovedenějším setkáním vůbec, na které se bude dlouho vzpomínat.

V podivné a nezvyklé době (velice nepříslušné říjnu), kdy v celé republice, ať už téměř nebo skutečně mrzlo, padaly desítky centimetrů sněhu, vichřice řádily a desítkám tisíc lidí vypadlo ústřední topení ba dokonce elektrický proud snad i na dobu delší jednoho dne a spoustu dalších odřízly od zbytku světa popadané a sněhem zaváté stromy, se hrstka odvážných vydala na strastiplnou cestu až do (pro velkou část) dalekých Českých Budějovic, odkud byli transportování ať už samotnou hostitelkou Gwendolin či jejím, mimořádně milým a společenským bratrem Tomášem, do malebné jihočeské vesničky nesoucí název Vlkovice nacházejících se zhruba patnáct minut cesty autem z Budějovic. Vlkovice totiž měly být dějištěm nejvýznamnějšího setkání tohoto víkendu (a vůbec nebylo jisté, zda neskončí jako Alderaan po demonstraci síly Hvězdy smrti), a taky předčily očekávání ať již díky skvělém a krásnému prostředí, zdravému vzduchu, vstřícné a obětavé hostitelské rodině, ale také díky skvělé atmosféře, která se zde okamžitě vytvořila, jen z malé části podpořené alkoholem, který umocňoval prožitek té velké energie, která se zde objevovala.


Na začátek bychom si však měli představit těch deset odvážných, kteří se srazu zúčastnili.

Účastníci: Kapitan.Solo, RomanArts, Jordi Linx, MrTukan, Elinor, Xavier, Garth Devilman, Gwendolin, Keny a Dash Spience

Prvním a bezesporu nejdůležitějším účastníkem byla sama hostitelka Gwendolin, která nás do Vlkovic pozvala a společně se svými starostlivými rodiči i ochotnými staršími bratry Jirkou a Tomášem zajišťovali zásobu jídla, alkoholu a dobré zábavy pro nás všechny. Současně s nimi se o nás také starala Eva, přítelkyně Jirky, která nás často krotila a dávala pozor na naše zdraví, protože to je přeci jenom jedno. A nakonec se zde vyskytli také výborní muzikanti, kteří nás naprosto překvapili a krásně nám hráli celý sobotní večer. Tímto bych tedy velice rád poděkoval celé Gwendolinině rodině a všem dále jmenovaným, protože toho pro nás dělali spoustu a ne jen to, co jsem zde uvedl.

Prvními návštěvníky byla skupina okolo brněnského sitha Kenyho, která zahrnovala samotného Kenyho a Elinor. Ti společně cestovali již z Brna a také s Dashem přistoupivším v Jihlavě. A současně se blížil i Xavier z nedaleké Plzně – což ho řadilo mezi ty, kteří to měli na sraz nejblíže (narozdíl od minulého srazu v Brně, kdy to měl zase skoro nejdále a tím se to tedy vyrovnalo). Všichni dorazili na hlavní vlakové nádraží v ČB, jenž bylo sběrným místem, již okolo šesté hodiny večerní v pátek 16. října. Byli vyzvednuti a eskortování do Vlkovic zřejmě bez vážnějších problémů jako první a po seznámení začali v dílně, pro náš sraz rezervované, dělat kvalitní základy na dobrou zábavu čekajíc na ostatní účastníky srazu.

Následně dorazil autem z Hanácké metropole Holomóce se svým tatínkem přímo do Vlkovic i Garth Devilman úspěšně překonávající svůj drobný handicap a připojil se k první již dříve přicestované čtyřce doplněné ještě o Gwem zajišťující příjezd zbytku.

Ne nejpočetnější, zato však daleko nejdůležitější ;) skupina měla však ještě přicestovat. Zatím na srazu bylo šest z deseti účastníků, z toho tři moderátoři a tři hráči. Všichni administrátoři i webmaster, kteří také přislíbili účast, byli ještě buďto právě na cestě, popřípadě měli tu smůlu, že museli ještě v pátek zodpovědně pracovat a radovánky srazu musely nechat až na sobotu a neděli. Avšak dva z nás přicestovali v pravý čas okolo sedmé hodiny. Jednalo se o Jordi Linxe cestujícího ze severočeského Jirkova nejprve autobusem a následně z Prahy vlakem, ve které se ne náhodou setkal s MrTukanem, který se do Prahy dopravil vlakem z východočeské malebné vesničky zvané Valké Svatoňovice. Respektive cestoval z ještě krásnější bývalé hornické a lázeňské obce nesoucí jméno Malé Svatoňovice, rodiště velice významného předválečného spisovatele Karla Čapka, který nepřímo také tak trochu souvisel s naším srazem, nýbrž v portfoliu jeho děl byly i některé sci-fi knihy. Oba administrátoři si padli do noty hned po setkání, které sice nebylo první v životě, ale první po dlouhé době delší více než jeden celý rok. V sedm hodin se již vyskytli na sběrném místě a byli Tomášem, se kterým se seznámili nejvíce až v sobotní večer, za doprovodu Elinor, odvezeni do Vlkovic.

Vzhledem k tomu, že dva ze služebně nejstarších – zakladatelů AS - Han i Roman deklarovali svůj příjezd až na sobotu, byli jsme v tento moment kompletní. Jenom pro úplnost však ihned doplním, že Han přijel v sobotu v pravé poledne a stejně jako Tukan z východních Čech – avšak přímo z krajského města Hradce Králové. Posledním, kdo přijel, byl náš milý webmaster Roman. Dostavil se až okolo šesté hodiny v tutéž sobotu kvůli svému pravověrnému, leč trochu zrádnému, poslání – výrobě titulků tuším pro nějaké nové díly SG, které nesnesly odkladu. Roman přicestoval stejně jako Xav z Plzně a zvedl tak počet Západočechů na celé dva.


Když už jsme tedy všichni, kdo jsme měli přijet v pátek, dorazili, přivítali a ubytovali se, rozpoutali jsme vášnivou debatu na veškerá možná témata, zejména pak na činnost ohledně Akademie, ale také na všemožně důležité i nedůležité období SW. Dílna nebo maštal, jak byla příjemné místnost s kamínky nazývána, překypovala jídlem ať sladkým či slaným, tak i pivem (bohužel jen Géčkem) a Sedmi respektive šesti statečnými Plzničkami. Na co se však nesmí zapomenout byla jedinečná Kenyho domácí pálenka tentokrát z meruněk. Tato lahodná chuť i vůně se nesla celou místností a v průběhu večera zabloudila i do tak zvané „Škvíry“, která byla místem vyhrazeným pro mužskou část srazistů, kteří zde vykonávali svou potřebu - každý podle svého gusta ať už po tmě, či v případě světlého Tukana i s baterkou – čelovkou, za kterou od zbytku schytal zdrcující kritiku a posměch, avšak aspoň si v temné škvírce neublížil a do ničeho nešlápnul (aspoň co si pamatuju…). Jak už však bylo řečeno, Kenyho pálenka si prohlédla i toto tajemné místečko a to zásluhou Dashe, který podlehl temné straně Síly a Kenyho lákání a v noci hořce litoval, když se stal prvním dobrodruhem. Nutno podotknout, že druhý den se již poučil z předchozích nezdarů a sice nesestrojil elektrickou kytalu, ale rozhodně již tuto vrcholnou činnost tvrdých pijců nechal na ostatních, kteří nástrahy Temné strany překonávali případ od případu každý jinak. O tom však až v dalším dnu.

Zábava běžela dlouho přes půlnoc, avšak všichni jsme věděli, že toto je vlastně jen příprava na velkolepou sobotu a tudíž jsme skončili v nejlepším a vydali se spát do připraveného obýváku – což se však zvrtlo (zřejmě je tomu tak dobře) a většina z nás přespala v dílně kde jsme předtím popíjeli. Výjimkou byl pouze Tukan, který na rozdíl od ostatních nepohrdl pohostinstvím hostitelů a přijal nabízený gauč u isalamira důmyslně potlačující Tukanovu velkou moc v Síle, což mu znemožňovalo na dálku kontrolovat ostatní, kteří se potýkali s pohádkami na dobrou noc a Kenyho sithskými výhružkami o zbavování života a chuti spát – divné u sitha...


A je tu sobotní ráno. Pro většinu osazenstva vyjma vevnitř spícího Tukana a všem smrt slibujícího Kenyho, kteří se chtěli alespoň trochu vyspat v očekávání drsné a náročné soboty – jejich ranní přispání se pak také projevilo k večeru, kdy suverénně rabovali ledničku bohatší již o další tři basičky dvanáctek i desítek dohromady, se všichni vydali na obhlídku vesnice, což pro mnoho z nich znamenalo naprosto promáčenou obuv po celý zbytek dne kvůli nerozvážnému nápadu hodného nezkušeného padawana – obejít celý místní rybník, který nebyl nikterak malý. Celá procházka zabrala snad téměř dvě hodiny, po které Tukan i Keny spokojeně pochrupávali v očekávání dalšího významného dne, který měl pro Tukana znamenat napravení své pijácké pověsti a pro Kenyho potom výzvu ke zničení všech ostatních svými sithskými způsoby a kořalkou. Výletníci přeci jen kolem osmé naprosto špinaví a promáčení dorazili a tak jsme mohli všichni nakonec společně posnídat. Právě zde se domlouvaly důležité okolnosti ohledně speciálního moderátorského a řekněme VIP projektu, do kterého jsme nebyl nijak více zasvěcen, avšak kuriozity jako bazén na „letadlové“ lodi nebo růžová gunganí droideka střílející Marshmallow rychlostí světla se zásobníkem v rikše přidělané k bokům droideky patrolující po chodbách s účelem hlídat sklad lihovin aby ho neukáznění jediové nevypili, mě také dostaly do kolen.

Po snídani byl čas se opět přesunout do maštale, kde pozvolna začala seriózní diskuze na mnoho témat. Co bylo však velkým předmětem zájmu? Šlo o očekávaný příjezd Hana a také slibované vepřové i kuřecí řízky s bramborovým salátem. A Han, kupodivu, nakonec doopravdy dorazil a chvíli po dvanácté jsme se již hromadně mohli klanět k jeho zakladatelským nohám. Bohužel však Han nepřednesl žádný očekávaný proslov, kromě slov o abstinenci, čímž nepotěšil většinu ostatní. Ba dokonce popudil Kenyho, který se do něj celý zbytek soboty snažil nalít vše co teklo a obsahovalo etanol (možná i metanol v případě domácích lihovin Kenyho, pana domácího a hudebníků, kteří nás k večeru velice překvapili svým příchodem. Nutno podotknout, že překvapili v dobrém a pozvedl ještě více již tak skvělou náladu a zábavu v místnosti.) To však bylo ještě velkým tajemstvím, když se část z nás vydala do kuchyně, kterou jsme rázem okupovali a vyráběli již zmiňovaný oběd. Kewny svou medvědí tlapou porcovat a natloukal řízky, Dash a Tukan obalovali podávané fláky masa – nutno podotknout, že i přes jejich obratnost a skvělé obalovací schopnosti na levelu expert, se bohužel neubránili tomu, že malá část strouhanky a mouky skončila na zemi, ze který ji pak zkušené odstranil Xavier mocným sithským trikem za použití smetáku a lopatky. Naše hostitelka Gwen přitom vyráběla bramborový salát. Ani u toho se však nepodařilo zabránit nehodě, při níž se určitá část Vysočina ocitla na podlaze, což Jihlavák Dash mohl brát jako osobní urážku. Salám byl však Gwen obratně posbírán a v salátu se ztratil i s na zemi připojivšími se různými malými objekty jako byla například zmíněná strouhanka.

Brzy už řízky pěkně syčely při vstupu do olejové lázně ve friťáku a všem vařičům se již sbíhaly sliny. Brzy jsme se s těmito pocity podělili i se zbytkem, který jsme zanechali komunikující v maštali, kam jsme také donesli uvařený oběd. „Berte si, co hrdlo ráčí.“ By klidně mohla znít věta oznamující dostatek, ba dokonce přebytek vepřových i kuřecích řízků, kterých někteří zvládli spořádat i šest kousků respektive kusů, protože řízky rozhodně nebyly průhledné (až na některé příliš důkladně rozboxované) a stejně tak i dostatek skvělého salátu s již zmíněnou vysočinou i dalšími ingrediencemi, které mu dodávali výbornou chuť. Tenhle oběd by se dal s nevelkou trochou nadsázky přirovnat k obžerství, alespoň z toho důvodu, jak hrozně jsme byli všichni kol kolem stolu nacpaní k prasknutí a neschopni jakékoli větší činnosti. Někteří dokonce přemýšleli i o spánku, avšak rozumnější si radši dali další pivo a podpořili tak trávení výborných řízečků, aby se brzy zase nanovo rozjela změť hlasů více či méně vzrušených a debatujících.

Hodin přibývalo a piva ubývalo. Ubývalo snad více, než přímou úměrou – každou hodinu rychleji a rychleji, což se samozřejmě projevilo i na obsahu debat v jednotlivých skupinkách či celku. K večeru dorazil konečně poslední z nás – Roman, a tak jsme byli kompletní – což znamenalo vytvoření společné fotografie a také se mohl celý sraz - celé sobotní odpoledne, večer i noc proměnit v jednu velkou párty, která již nebyla pouze o SW nebo AS, ale byla prostě o životě. Probíralo se naprosto všechno, zapojila se i celá hostitelská rodina, která nás pořád zásobovala různými dobrotami jejichž vrcholem bylo grilované masíčko, které nemělo chybu. A za což bych jim chtěl znovu a ještě jednou poděkovat. Také jsme dostali ochutnávku Tomášem vyráběné ochucené vodky – nazvané nevím jestli Tomášem nebo někým jiným – Ořechovička a následně také skvělých zmrzlin, které by svedly i toho nejyodovatějšího z nás k temné straně Síly, jak hrozně to bylo dobré. Dalšími, kdo podporovali skvělou atmosféru byli i páni hudebníci, přátelé pana domácího, se kterým nám dlouho vyhrávali.

Jedlo se, pilo se, hrálo se, zpívalo se, tancovalo se, smálo se, boxovalo se (Odsud pochází asi nejnepříjemnější zranění srazu, kdy si Jordi neuváženě vyměňoval názory s boxovacím pytlem na dvorku a ráno jeho ruce vypadaly jako by je strčil do včelího úlu s tím, že levici jsme podezřívali z brutální naraženiny ba dokonce zlomeniny, což bude muset poznat doktor, kterého Jordi navštíví. Musím však říct, že toto nesl statečně.), také se navštěvovala škvíra, někdy dokonce poměrně narychlo a někteří bohužel škvíry nedosáhli nebo ji dosáhli pouze z části a občas museli odstraňovat nemilé asteroidy tu ze svetru, tu z bot. „Škvíra“ se tedy za dobu srazu stala poměrně známým a uznávaným místem. Keny, který ji měl také velice rád, pomyslně ukončil večerní zábavu v tom nejlepším svým temným útokem na hudebníky skokem přímo z tanečního parketu na vratkých židlích, kam se nechal nalákat raubířským Tomášem, jenž strhával dav (zejména Tukana, Jordiho a Kenyho) k extrémním činnostem jako byl právě tanec na židlích. To se příliš nelíbilo Evě, která fungovala jako uklidňující faktor a svou roli vyhazovače zvládla dokonale, když Tomáše s Tukanem vyhnala ven na mráz (Keny díky svým zkušenostem mohl zůstat vevnitř, protože nasadil svůj andílkovský a nevinný výraz, který mu však o chvíli později už nebyl nic platný. To však nemělo dlouhého trvání a velice brzy se opět vesele tancovalo až do zmíněného incidentu, který však už byl v pokročilém brzkém nedělním ránu, a tak bylo jistě příhodno zábavu ukončit (už docházelo i pivo, kde zbývalo teď opravdu přesně Sedm statečných). Postupně se tedy všichni uložili ke spánku (někteří už přeci jen dříve) ve dvou destinacích – obýváku a maštali.


„Nedělní odpoledne stane, pro mnohé chvílí nudy…! To však bylo ještě daleko a podle mého vlastně ani toto odpoledne nemělo šanci stát se chvílí nudy, když byli všichni nabiti energií a rozebírali to, jak se nám krásně celý sraz povedl. Když se srazisté kolem osmé probírali z před pár hodinami skončivšího mejdanu často s lidoopy na zádech či na hlavě a žaludkem na vodě nebo na pivě, (u některých ve škvíře). Část se opět vydala na kondiční procházku, která následovala po snídani, zatímco druhá část se věnovala pokračujícímu odpočinku před úklidem a balením, což přišlo ihned po návratu procházkářů. Kupodivu bylo uklízení v tolika lidech velice rychlým procesem i přes to, že velká část z nás nebyla v příliš ideální kondici. Pak přišlo balení a poslední hodnotící a domlouvací komunikace. Všichni zjišťovali nebo potvrzovali odjezdy svých vlaků a plánoval se odjezd. Garth odjel již večer a byl tak prvním, kdo opustil Vlkovice, dalšími byla trojice adminů, kteří zamířili na vlak v jednu hodinu a poslední byla brněnsko-jihlavská a plzeňská skupina, jejichž členové se vydali na vlak odjíždějící z Budějovic okolo druhé hodiny.


A to už tu byl konec skvělého srazu. Před odjezdem jsme se všichni řádně rozloučili, mnohokrát poděkovali hostitelské rodině a téměř se slzou v oku opouštěli Vlkovice kam by se podle mě každý z nás, minimálně já tedy určitě, chtěl vrátit. Všechny skupiny mířily ke svým domovům jistě hodnotící sraz stejně jako skupina adminů mířící na Prahu. Já sám za sebe i za své kolegy mohu prohlásit, že 3. sraz Akademie Sithů byl mimořádnou akcí. Největší a nejlepší v historii a každý, kdo tam nemohl nebo nechtěl být, prohloupil a o hodně přišel.

Doufám a věřím, že i v budoucnu se bude tato naše skvělá parta dále rozrůstat a uskutečníme ještě mnoho podobných srazů takto skvělých, přínosných a plných pozitivní energie. Přeji vám všem hodně štěstí v životě a hlavně také hodně času a dobré nálady na Akademii. ¨

Akademie ŽIJE!

MrTukan – administrátor a iniciátor všech srazů AS a historicky jediný účastník všech tří srazů AS

PS: Foto bude dodáno nezávisle na mé osobě stejně jako komentáře od něj Jordim v co nejbližší době. Kdo máte další fotky, klidně je také přidejte a popište.
Obrázek

Moderátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít svůj výcvik.
Administrátor je člověk, kterého hráč nesmí naštvat, pokud chce přežít.
Aneb všichni jsme si rovni, nekteří jsme si však rovnější.

Uživatelský avatar
RomanArts
Učedník
Učedník
Příspěvky: 116
Registrován: 23.12.2007 09:32:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od RomanArts »

Tak i já se podělím o své zážitky z mého pohledu. Dělal jsem machra jaký to nenapíšu report, ale jak jsem zmínil jsem hrozný lenoch. Zkrátím to jen na pár řádků. Překvapivě jsem na sraz dorazil i já, i když čím více se ten den blížil tím méně jsem tomu věřil, v pátek po příjezdu domů z práce na mě padla únava a musel jsem vykonat ještě nějaké ty domácí práce. V sobotu jsem vstával časně ve 4 ráno kvůli již zmíněné výrobě titulků (zbytečně, vyšli až v neděli). Následovala příprava a balení na sraz, ještě jsem psal Hanovi jestli na sraz dorazil, prostě jsem nevěřil tomu, že se to podaří. Han byl člověk na kterého jsem byl nejvíce zvědavý. Odpovědi jsem se nedočkal a na sraz se mi chtělo míň a míň. Rozhodl jsem se tedy ještě kontaktovat kolegu z plzeňska Xava a ten Hanovu účast potvrdil. Tak jsem se donutil jet. Vlak z mé malebné vesničky Přehýšov nejezdí (no jezdí, ale zastávka je 3 km daleko), tak jsem se dopravil autem do městečka Nýřany odkud jsem se vydal do Plzně. Na hlavním nádraží v Plzni jsem měl celé 2-3 minuty abych překonal vzdálenost mezi nástupišti 1 a 3 a nastoupil do rychlíku ve směru České Budějovice. Byly to opravdu minuty strachu že vlak v 16 hodin nestihnu a budu muset čekat další dvě hodiny. K mému překvapení vše proběhlo skvěle (děkuji Českým dráhám za tu náhodu, že vlaky jely na čas). Revizor do vagónu nastoupil hned po mě, zavřel dveře a vlak se rozjel, opravdu velké štěstí, když si vzpomenu na černou kočku která mi přeběhla přes cestu po odchodu z domu.

Cesta vlakem nebyla nic moc, ale nemůžu si stěžovat, v porovnání s ostatními jsem na tom byl nejlépe až na Gwen tedy. Dvě hodiny se táhly a táhly. nakonec vlak docestoval do mého cíle a já ihned kontaktoval Xava. Ten mi oznámil, že Han a Gwen už na mě čekají před budovou. Sešel jsem tedy do hlavní haly a vyčkával. Konečně po pěti letech jsem se shledal s Hanem, s člověkem s nímž jsem provolal hodiny a strávil celých pět let na internetu ať už na chatu, blogu, Chrámu či nejdéle právě na Akademii. Podali jsme si ruce a vyběhli ven do auta za doprovodu příjemného počasí. Pršelo jak jinak. Pozdravil jsem i Gwen a pokračovali jsme ke konečnému cíli do Vlkovic, kam jsme po necelých 20ti minutách i dorazili. Po vystoupení z auta jsem se s Hanem přivítal oficiálně (už na to byl klid) a nebál jsem se ho obejmout. Příjemná chvíle (jsem opravdu heterosexuál :) ). Pokračoval jsem do domu, do obývacího pokoje, který byl přestavěn pro potřeby spáčů Akademie, tam jsem pohodil i svou tašku a šel ve přivýtat se s ostatními. Napřed jsem pozdravil rodinu Gwen (nemám slov, opravdu skvělí hostitelé) a nakonec i Akademii ve zmíněné dílně.

Tam už sraz probíhal na plné obrátky. Sešlo se opravdu hodně lidí, do poslední chvíle jsem tomu nevěřil. Lidi ze všech koutů Republiky se sešli aby se mohli opít vyjma hostitelky Gwen, Gartha který nemohl a abstinentixe Hana, který tím většinu osazenstva naštval. Dál to probíhalo stylem: pilo se - mluvilo se - hrálo se (perfektní) - zpívalo se (z řad Akademie spíše huhňalo) - pilo se - jedlo se - pilo se - pilo se na ex :) - mluvilo se - pilo se - pilo se. Za ten večer se hodně debatovalo za stálého příjmu tekutin tedy spíše lihovin, keny opravdu dovezl kvalitu. Padlo spoustu témat ať už na téma SW, Akademie či běžných řečí o životě a smrti (že keny?). Netušil jsem jak rychle dokážu mezi tuhle partičku zapadnout. Alkohol tomu dost dopomohl, ale tím hlavním byla skvělá atmosféra jak z řad Akademie, tak a hlavně od rodiny hostitelů.

Já se odebral ke spánku jako první, byl jsem celkem vyřízenej a ani jsem se neplánoval nějak vrcholově opít. Tak jsem raději unikl do spacáku, představa další hodiny vedle kenyho no nevím jestli bych si tohle všechno pamatoval. Co jsem si ze srazu odnesl je "za všechno může keny, on všechny opil" :D Usínání proběhlo celkem rychle po zvolání "otoč se a spi" což jsem do posledního písmene vykonal okamžitě.

Vstával se celkem časně v osm hodin myslím, dost mě bolela hlava (nevím proč). Vylezení ze spacáku trvalo minimálně další půl hodinu, následovalo rozebírání srazu a děkování rodině Gwen, toho není nikdy dost, obětovala se opravdu celá rodina a starala se o nás. Ať už o gril, o hudbu o snídani či o zdraví jak je vylíčeno přede mnou. Byl to opravdu nezapomenutelný zážitek. Úklid proběhl opravdu velmi rychle následovala opět procházka, které jsem se hrdě neúčastnil. Později loučení a o hodinu později další loučení, poslední loučení na nádraží a nástup do vlaku. Další nekonečné dvě hodiny.

Prostor pro poděkování:

Děkuji v první řadě Gwen za uspořádání, celé její rodině za skvělou atmosféru, nekončící pohostinství a obětavost. Na druhém místě Hanovi, že dorazil a konečně jsme se shledali po tolika letech. Pánům hudebníkům za skvělé vystoupení. Kenymu za lihoviny a zásobování cigaretami. A všem dalším účastníkům srazu za skvělý víkend.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Příspěvek od Jordi Linx »

Jak jsem slíbil, tak i já přidávám svůj komentář a podělím se o své názory.

Nejprve stručně k cestě, která z počátku probíhala za atmosferické hudby do hl. města naší zemičky. Atmosférickou jsou samozřejmě myšleny songy o Yodovy, chlapci jménem Anakin, či R2-D2, který udělal nahrávku. V Praze začal lov na Tukana, který skončil až na hlavním nádraží. Tam jsme se společně nalodili na očividně huttský otrocký transport(kde jinde by jste hledali hustší uskupení lidí ?), jenž byl z velké části rozprodán až v Táboře. Já s Tukym jsme byli zakoupeni až Elinor a Tomášem(bude zmíněn později) a osvobozeni za účelem produkce dalšího veselí na jedné z zavlažovacích farem nepodobným těm na Tatooine.

Tam jsme se také setkali s jedním z vrchních zavlažovatelů, Kenym, jenž nás okamžitě vítal panákem. Pro jistotu mi nalil do obou nohou, aby se mi lépe chodilo. Seznámen jsem byl v prvé řadě s naší hostitelkou Gwen, také s ARC Dashem, rádobysithem Xavierem a samozřejmě i s Garthem u nějž si nějak nejsem jistý, kterou stranu Síly používá. Každopádně pro Pá jsme byli kompletní a mohla se rozjet páteční zábava. Dělo se toho mnoho od diskuzí na mnohé, až po jisté pochyby o kompetentnosti našeho ARC, jež nakonec byl prvním, kdo se rozhodl nakrmit Sarlacca ve Škvíře. Tím víceméně načal i první noc, při níž byl Tukan ponechán v dozoru ysalamiriho a ostatní se rozhodli stát se kenyho noční můrou, jenž tak mohl pálit v kamnech, jak na Mustafaru.

Na dobrou noc tu samozřejmě byla nyní již zapomenutá pohádka o Exarovi, než se povedlo víceméně všem usnout. Spánek byl však pro některé krátký a obzvlášť Keny následkem toho již poněkolikáté přislíbil všem smrt, či mě spálení v kamnech. Důvodem byla i ranní diskuze čtyř ranních tvorů, kteří se nakonec rozhodli nechat sitha sithem a vyrazit na obkružní průzkum rybníku v němž by se mohli vyskytovat mon calové. Skutečnost však byla jiná a čtyřčlenná výzvědná skupina obsahující starorepublikového Jediho(mě), elitního klona(Dash), inkvizitora(Xavier) a novorepublikovou Jedi(Eli) se vrátila ve stavu, jakoby právě prošla půlkou Dagobahu.

Ten byl víceménně vyléčen teplým čajem při snídani a já dostal speciální dávku vitamínů z ochutnávky nápoje od bylinkáře Tukyho. Původem byly snad z Endoru od místních ewockých šamanů, ale to doposud nemám potvrzeno. K potravě byl vytyčen chutný perník, napečené dobroty od Xaviho ne-temné(myšleno v rámci Síly) sestry a nejspíše ještě něco. Diskuze se z velké části motala okolo projektu AFO-GOOW! a všem tom, co bizarního a šíleného, by parta víceméně pubertálních Jediů ve stíhačkách mohla provádět(zmíním třeba plavecké závody droidek). Skupina se poté opět přesunula do maštale, aby ji k polednímu obohatil pašerák Han, čímž i de facto zahájil přípravy oběda. Tukym zmíněná skupina jej tedy začala připravovat, aby se opomenutá uklízecí dvojice složená ze mě a Eli postaral o ten téměř sithský bordel, jenž někteří svým až huttským obžerstvím zanechali. Po obědě probíhala víceméně volná diskuze v předzvěsti večerní oslavy, nad níž by zkorumpovaný republikový senát jenom blednul závistí. Jako poslední se k nám připojil i admin Roman s tím, že na rozkaz adminů nesměl opustit sraz, dokud nedokončí nový vzhled fóra. A zábava začínala nabírat na obrátkách - dorazila místní kapela, před níž by bithové padali na kolena(nevydrželi by zahřívací kolo pálenek). Kapela se opravdu předvedla a nutno zmínit i nemalý díl Gwen a jejího otce, jenž poté z kapely zůstal jako poslední pro vytrvalé pijce a tanečníky. Během slávy došla i několika(třem) náhodným střetům mé osoby s boxovacím pytlem z čehož vznikly duely konkurující těm nejzajímavějším ze všech filmových i seriálových zranění.

Do plné zábavy poté přibyl vesměs i zbytek Gweniny rodiny a především i chutné masíčko od Jirky(Gwenin bratr č.2), jež do nás padalo stejně rychle jako tekutiny všude přítomné. Do toho se k straně stolu s mou osobou přimísil Tomáš a systematicky začal zvyšovat tempo pití. Jako mírnou omluvu však dodal i výtečnou zmrzlinu, jíž vlastnoručně míchal na Ilumu a přidával ingredience od Felucie až po Haruun Kal. Byl to právě on, kdo poté zavelel k tanečnímu vystoupení tria TKT(Tukan, Keny, Tomáš), jež balancovalo na třech měsících Yavinských(nebo židlích). A to i přes snahu Evy(Jirkova družka), která mě jednou požádala o jejich vyvedení ven. To se sice krátce povedlo, ale trio bylo natolik žádáno, že představení pokračovalo a v jednu chvíli jsem byl nucen i zastupovat a vytvářet podporu, aby nedošlo ke zhroucení, což mohlo dopadnout i jako zničen Executoru po narušení můstkové příčky(Ep 6, ten SSD co dostal stíhačkou do můstku). Ke ztrátám naštěstí nedošlo a spokojen mohl být i Sarlacc ze škvíry, jenž měl dost potravy. Druhou noc zůstali v maštali pouze ti vytrvalí(já, Keny) a Vypovězený Tukan. Ti se po vyspání ráno vřítili do obýváku, kde dali všem přítomným ban do konce srazu, než došlo ke snídani a výletu jedné skupiny mimo dům, zatímco někteří se ještě pokusili o spánek. Výlet byl víceméně poznávací a zdravotní, protože zdejší vzduch a příjemné prostředí se rovná poklidnému Alderaanu. Po návratu došlo již víceméně na úklid, administrační záležitosti a i trochu smutnou atmosféru, protože se již blížil konec. V podobném(smutném) duchu probíhalo i loučení, přesto zde svitla Nová Naděje v možnosti navrátit se do přátelských Vlkovic někdy znova. Já a zbytek adminů jsme byli prvními odcestujícími a poklidně jsme dorazili do Imperiálního Centra, kde se i naše cesty rozdělili.

Toť stručně víceméně vše, tedy až na nutnost mé návštěvy u lékařského droida, což byla ale jen taková drobnost, která mi však bude i nadále připomínat tuto zábavu, pro níž by jste si na Nar Shadaa hodně šlápli do kapsy.

Obrázek
Poslední otázka srazu je zodpovězena, aneb jak skončilo první klání Jordiho s boxovacím pytlem(pokud bude svoleno, tak se vrátím a jeho Impérium svrhnu ... aneb i Jedi má smůlu jako Yoda při bitvě se Sidiousem)
Naposledy upravil(a) Jordi Linx dne 19.10.2009 16:59:08, celkem upraveno 1 x.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Garth Devilman
Mistr Jedi
Mistr Jedi
Příspěvky: 1683
Registrován: 27.8.2007 09:16:26
Bydliště: Štěpánov
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od Garth Devilman »

Tak já se připojím a zde rovněž přikládám svůj komentář…( ;) )

Tento sraz byl přelomový hned v několika oblastech. Někteří již podobná setkání absolvovali, zatímco jiní se tu staly v tomto oboru nováčky… Tímto bych chtěl poděkovat Gwen, jakožto naší hostitelce a celé její rodině za vynikající atmosféru a péči. Rovněž její pěvecký a hráčský výkon hodnotím nejvyšší možnou známkou. Musím se také pozastavit nad skvělou sehraností týmu co se tam sešel a nejen jeho. Vzpomínám si, že mi Jordi říkal, že jsem udělal pro AS opravdu hodně. Pro určité kouzlo okamžiku jsem se mu příliš do jeho řeči nepletl.

Ale pravda je, že jsme to my, že jste to vy, kteří se navzájem hecujeme/te a neustále přicházíme/te s novými nápady a vybízíme se všichni k tomu, abychom tyto stránky nadále zlepšovaly, či jinak o sobě dávaly vědět.

Tímto chci poděkovat celé Akademii a přeji jí hodně úspěchů, projektů a vydařených srazů… :)
Růži poznáš dvěma způsoby.
Buď se popícháš o její trny,
anebo si k ní přivoníš...:)

Uživatelský avatar
Xavier
Sith
Sith
Příspěvky: 2584
Registrován: 18.11.2008 11:55:38
Bohemia

Příspěvek od Xavier »

Tak ještě něco ode mne.

Když jsem vycházel na vlak ani jsem nevěděl jestli Roman, který se příliš jasně ohledně svého odjezdu nevyjádřil, se mnou do Budějovic pojede či ne. Vzhledem k tomu že z něj nakonec vypadlo že tedy ne, čekali mne 2 hodiny ve vlaku o samotě.
Nicméně jsem, kupodivu, do správného vlaku nasedl a s minimálním zpožděním dojel do Budějovic, kde se opět ukázalo že jsem slepej, co se hledání ostatních srazistů týče, naštěstí keny tento problém neměl, a tak jsem byl zavlečen do auta kde jsem poznal Dashe a Tomáše.
Gwen nás přijala velmi radostně a vlídně.
a když se ponějaké době připojil i Garth a páni admini, mohla zábava propuknout. Poté co jsme ochutnali slivovici pana domácího, usoudili jsme , že se nám do tý hospody zas až tak nechce a zůstali zači v dílně.
Po probděné noci se tvrdé jádro (ochuzené o kenyho) vydalo si popovídat k rybníku, no tak jsme pokračovali dál a nakonec ten rybník rovnou obešli.
Nicméně jsme přežili a zpět u Gwen jsme pořešili některé věci ohledně AS a podobně.
Když jsme zjistili co za člověka, který nás tu pod alteregem Kapitán Solo, prohání, nás dosti rozladilo jeho rozhodnutí zcela abstinovat. Nicméně zábava pokračovala, a po řízcích, umně zmlácené od kenyho, jsme už jen čekali na posledního, tedy Romana, ale i ten se nakonec ukázal.
Večer, kdy do dílny najednou vtrhli hudebníci a začali vyhrávat našemu rozvesení, za nimi vtrh bůček a Tomáš s jeho domácími výtvory.
Tato noc byla vskutku nezapomenutelná. Hlavně proto že můj přístup šedé eminence, kdy jsem zůstal po celý večer střízlivý, a jen, alkoholovým oparem nerušen, pozoroval popíjení ostatních, a zmlátil jeden pytel co se na mě vyzívavě šklebil.
Ráno nás zastihlo v různém stádiu kocoviny. Vzhledem k faktu že jsme se museli dnes vracet domů jsme rybník neobešli, pouze ho shlédli z jedné strany a pak se vydali na druhou stranu vsi. K rybníku jsme se podívali ten den ještě jednou. Nicméně náš čas se zde krátil a my postupně, na dvě party, odjížděli domů. Eli se stihla ještě zakoukat do dvou nezbedných koťat co tam běhala a dováděla (byla pojmenována Jaina a Jacen). Ale pak už jsme museli vyrazitna nádraží, kde od nás oddělili keny, Dash a Elinor. Již jen s Romanem jsme vyzazili na Plzeň.

Na závěr bych rád i já poděkoval Gwendolin a celé její rodině za to jak nás přijali a starali se o nás
Fortune favors the bold, and there ain't none so bold as people with nothin' to lose.
Jury had decided, and you may as well, that fella like me should be roasted in hell.
Gentleman, welcome to Dubai.

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Vizuální průběh srazu

Příspěvek od Jordi Linx »

Epizoda I - Skrytá Hrozba ?
Akt 1. - Pear tam byl přecejenom s náma.
Obrázek
Rozdílný názor na Peara v podání Kenyho(vlevo) a Jordiho(vpravo)
ObrázekObrázek

Akt 2. - Momentky členů Akademie
Jordi prokazuje své řečnické vlohy, že by i Palpatine blednul
Obrázek
Eli trénuje na konkurz teleshoppingu pro HoloNet pod dozorem a nápovědou Gwen
Obrázek
Zamyšlení nad tím, jak proti Vongům
Obrázek
Hned poté Xav potvrzuje počet zbraní těžkého kalibru, jichž do bitvy zapotřebí.
Obrázek
Darth Keny odhaluje svá temná tajemství: skutečný vzhled(vlevo) a sklony ke šmírování(vpravo)
ObrázekObrázek

Akt 3. - Přespání
Takhle se muselo přespávat za Vongů, xavier jasně vyjadřuje, co si o tom myslí ...
Obrázek
Ranní snídaně, aneb základ pro dlouhý den ...
ObrázekObrázek

Epizoda II. - Etanolové války
Akt I. - Příchod Prvního(vlevo) a jeho zamyšlení -> Pít či Nepít(vpravo)
ObrázekObrázek

Akt II. - Příprava na boj
(ti co jste nepřijeli viďte o jakou hostinu jste přišli ! Banthí řízky byly také v nabídce)
ObrázekObrázek

Akt III. - Bitva v Maštali(a okolí)
Tukanův názor na to, aby šel do bitevní arény Pivonaki
Obrázek
Poškození droidi(aneb nějak se z nich kouří) - (zleva Keny, Roman, Xavier)
Obrázek
Bojiště jako na dlani
Obrázek
Eli, Jordi a Tomáš v první linii(Dash hledá svou ztracenou pušku a křáplou helmu)
Obrázek
Tuky dostává ochlazení v horkém prostředí Maštale, aby se mohl ...
Obrázek
... pustit do Vyvolávání deště, jímž chtěl společně s Tomášem a Kenym zrezivět droidy.
Obrázek
Keny se nakonec rozhodl utéct při zjištění, že se blíží další droidi ... :D
Obrázek

Nakonec poděkování hostitelům(paní domací, Eva, Gwen a pán domu) a to i zde chybějícím(Jirka a Tomáš) za poskytnutí bojiště :D:
Obrázek

A úplně nakonec pozdrav od lidí z Akademie ze srazu lidem na Akademii, kteří nemohli přijet.
(Spodní řada zleva - Garth Devilman, Keny
Horní řada zleva - Xavier, Elinor, Dash Spience, Jordi Linx, RomanArts, MrTukan, Gwendolin, Kapitan.Solo)
Obrázek

(Epizoda III - Pomsta Boxovacímu Pytli se teprve bude natáčet :D)
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Jordi Linx
Administrator
Administrator
Příspěvky: 6477
Registrován: 14.11.2007 09:50:20
Bydliště: Fyodos
Discord: Yoshi#2991
Kontaktovat uživatele:
Bohemia

Video bonusy

Příspěvek od Jordi Linx »

A nakonec ještě dva video bonusy:

1, Hruškovaná aneb Keny vs. Pear:
http://www.youtube.com/watch?v=1SfKO2zvclQ

2, Vyvolávání deště aneb Keny, Tuky a Tomáš
http://www.youtube.com/watch?v=2YsrdFiOCUs

... a to je ode mě již opravdu vše :D

----
Odkazy nejsou v Code úmyslně ;) A já si to povoluji vzhledem ke speciálním okolnostem.
Největší odměnou pro Jediho je radost a štěstí v myšlenkách a výrazech těch, které zachránil nebo kterým pomohl.

Obrázek

Uživatelský avatar
Dash Spience
Seržant
Seržant
Příspěvky: 985
Registrován: 09.9.2007 09:11:25
Bydliště: Nar Shaddaa
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Dash Spience »

Taky přidám pár svých zážitků. Sice to asi nebude tak kvalitní zpracování jako výše, ale tak.

Já jakožto srazový nováček jsem se těšil velice, takže jsme skoro nestihl vlak. Již předem jsem z smsky od Eli věděl kde mám j a kenyho hledat. Proto jsme čekal až dorazí vlak z Brna a já budu moct nastoupit do posledního vagonu. Vyhrabal jsme se do vagonu a propracoval se až do půlky kde jsme seděli. PRoběhlo také menší seznámení a mohlo se vyrazit. Cesta ubíhala rychle, až příliš rychle, hlavně v době kdy se odlévala pálenka pro Pana Domácího. To keny ocenil slovy, že ten kořen jede jako Prase. Tak nějak jsme dojeli do Budějovic a vydali jsme se ven hledat náš odvoz. Já to typnul skoro napoprvé jen jsem se netrefil o jednu červenou Fabii. Seznámili jsme se s Tomášem(v této chvíli ještě tichým) a čekali na čtvrtého člena, který měl být jak jsme se dozvěděl Xav. I ten po chvíli vyrazil. Cesta porbíhala pro mě ne moc příjemně, protože ne že by mi vadilo sedět mezi Xavem a kenym, jen mezi nima fakt moc místa nebylo. Na naše přání a Tomášův návrh jsme taky jeli okolo již výše zmíněného Vlkovického rybníka. Když jsme dorazili ke Gwen již nás čekala ve dveřích a proběhlo prvotní uvítání s dalším vybalováním. Co jsme vybalili přestěhovali jsme se do maštale kde začli první debaty a čekání na další členy. Takhle přibyl ještě Garth a Jordi, s Tukanem, což byl opro dnešní den vše. Zábava se rozjela a já taky. Zábava pokračovala pyramida v lednici se menšila. Pátek se přehoupl v sobotu a já se po dalším uvážení přesunul i se spacákem do maštale kde spala většina členů až na Tukana, který se separoval v obýváku. Kolem druhé ráno se můj žaludek rozhodl, že mě ztrestá a proto jsem jako první řádně pokřtil Škvíru. Zalezl jsme zpátky do spacáku a i za celkem hlasité debaty jsem usnul jako dřevo. Za chvlku co se mi zdálo slyším hlasy a zjištuji že je zase ráno. Aby jsme nerušili nespícího kenyho rozhodlo se naše jádro, že se vydá na procházku k rybníku. Došli jsme k rybníku a rozhodli se, že budeme pokračovat dál. Tak jsme šli a šli a nevím jak ostatní, ale já si začínal odnášet celkem slušný ryybník v botech. BRali jsme to tou nejhorší džunglí a proto jsme po chvíli byli spíše černí než barevní jako na začátku. Postupně jsme obešli rybník a potkali jednoho schlíplého myslivce s nabouchaným psem. Dorazili jsme zpět ,,domů" a něco posnídali. Teda zbytek já jsem měl ještě dosti nejezecí. Rozběhla se debata o AFO-GOOW a následoval přesun do maštale. Nevím kdy ted už přijel náš Han, se špětnými zprávami o své abstinenci. Chvíli se ještě debatovalo a pak se první kuchařská vlna rozhodla jít dělat oběd. Což se nám po chvíli podařilo, se značnými ztrátami na mouce a strouhance. Oběd byl luxusní a velice dobrý. Holt dobře jsme si to uvařili. Odpoledne se jen tak povídalo a povídalo. Pokud se nepletu někdy v této době přijelo zásobování s pár basami.Později přijel Roman a náš stav byl kompletní. Veselilo se pálenka tekla proudem. Nevím ani kdy se objevili místní páni muzikanti, kteří nás spolu s Gwen a panem Domácím obveselovali celý večer. Já jsem si osobně říkal, že nebudu pít, ale nedodržel jsem to jako vždy. Alkohol na mě působil a proto jsem se poměrně brzy tak kolem jedenácté odebral do obýváku, odkud jsme po vzájemné domluvě s Xavem vyhostili Tukana se slovy dneska spíš tady! Když jsem se vrátil stihl jsem ještě uspat Romana slovy Otoč se a spi! a po krátkém rozhovoru spolu s Xavem jsem šel spát. Ráno naštěstí pro mě nebyl otak tragické jako včera a já se mohl v klidu nasnídat. Po snídani naše průzkumná skupina obohacená o Tukyho vyrazila na další průzkum Vlkovic a okolí. Po návratu jsme se začali balit a uklízet. Už vše bylo v takovém smutném rytmu protože jsme končili. Nejradostnější to bylo asi pro Eli, která si vyhlédla kotátka Jacena a Jainu. Pak nastal čas i pro nás a proto jsme se nalodili do místního transportéru v silném složení...Já, keny, ELi, Xav, Gwen, Roman a šofér paní Domácí. Samotná cesta byla jako let v Laat/i, protože sedačky vzadu chyběly. Na nádraží jsme se rozloučili s Gwen a paní domácí a po zakoupení lístků i s Xavem a Romanem, kteří jeli opačným směrem. Vak přijel na čas a my vyrazili domů. Cesta byla poměrně tich, sutná, unavená, opičí pro mnohé z nás. A pro mě uběhla moc pomalu, protože jsem se ani nenadechl a pomalu jsem už byl doma. Rozloučil jsem se proto s Eli a kenym a vystoupil z vlaku...


Většina toho tam je již psaný X krát, ale myslím že zase mám já jiný náhled. Chtěl bych poděkovat Gwen a její skvělé rodině za podmínky co pro nás připravili a za to jak se o nás starali. Vyřid prosím Jirkovi ještě jednou, že bůček byl moc dobrý a Tomovi, že zmrzlina taky fajn. Plus omluvte gramatické chyby a slohovou úpravu pač já na tohle nejsem.
,,Nepřítel mého nepřítele je stále ještě i můj nepřítel."

Alpha-63 Dash

Kapitan.Solo

Příspěvek od Kapitan.Solo »

Je čas, abych i já napsal svůj pohled na sraz. Nebudu popisovat cestu vlakem, jednak by to bylo stejné jako u ostatních a u mě by to bylo nudné. Abych celou věc uvedl na pravou míru, na srazu pro mě byly 3 skupiny lidí.
1. skupina Gwen
2. skupina - lidé, na které jsem se těšil
3. skupina - lidé neutrální.
Věděl jsem, že tam budou, ale to je vše.
Nemohl jsem nepřehlídnout to, že jsem spoustu lidí zklamal tím, že jsem nepil. I to se občas stává, nechce se mi to víc komentovat. Jediné, co snad dodám je taková antisympatie, když mě někdo do něčeho nutí. To mě většinou utvrdí v tom, abych to fakt nedělal.
Jinak asi jedna z nejsilnějších chvíli pro mě bylo sektání s Romanem. Tak nějak jsem tomu nemohl uvěřit, že najednou naproti mně jde člověk, kterého už snad 5 let znám jen tak ze psaní a volání a měl jsem z toho opravdu radost. Bylo to, jako vidět člověka, kterého znám celý život. Silných scén bylo více, ale většinou se týkaly Gwen a to si všichni dobře všimli.
No, celkový pohled na věc. Dnes ráno jsem vzpomínal na nějaký nejhezčí dny v mém životě. Pocit byl takový, že jich bylo celkem dost, ale vždy jsem si vzpomněl jen na tuhle sobotu/neděli.
Gwen jsem děkoval, jejím rodičům jsem děkoval, muzikantům jsem děkoval. Děkoval jsem všem kromě vás, těch, kteří jste se srazu účastnili.
Takže vám všem tímto děkuju. I sobě, že jsem se rozhodl přijet a neochudit se o takovou společnost.

Uživatelský avatar
keny
Sith
Sith
Příspěvky: 286
Registrován: 14.10.2008 00:03:34
Bydliště: South Park
Kontaktovat uživatele:
Czech Republic

Příspěvek od keny »

Všichni už toho pověděli dosti a asi vše, co šlo. A tak se s vámi podělím o pár dojmů, jenž mi uvízly v hlavě.

Hlavně bych chtěl důražně nepochválit České Dráhy a to protože:

- cestou tam se jelo dobře a svižně, ale i to má své hranice. Strojvedoucí jel zdá se načas a to se mi vůbec nelíbilo, protože jsem asi půl hodiny před výsupem v Budějicích přelíval kořalku pro pana domácího.
Kdyby jste tam byli a slyšeli mne, tak by ste určitě nechálapi.
Cituji Kenyho slova:
"No ten jede jako prase !!! " náklon vagonu doprava a kořalka cvrk mimo.
"Já tam za něm myslím vlítnu !!! škub vagon nalevo a kořalka opět mimo.
"Já ho zabiju, já pujdu dopředu, a já ho normálně zamorduju i s průvodčím !!!"
Snad Síla tomu chtěla, abych tu kořalku nakonec zdárně přelil a dílo své dokonal.

Ovšem cestou zpět tomu bylo zase naopak. Jeli jsme rychlíkem, který zastavoval všude a pořád a opět cituji Kenyho:
"No to snad není možný, my zastavujeme v každý díře a no mě je zle !!!"
"Zase zastavujeme..? Kde to jsme, to je nějakej rychlík..? !!!"
"Já půjdu za tím strojvůdcem a já ho prostě zabiju !!!"... a přišel průvodčí, o kterým Dash řekl, že má tak 2 promile v krvi.
A tak jsme pořád zastavovali a mě bylo zle, jak šla hladina alkoholu pod kritickou hranici. Dash nakonec vystoupil v Jihlavě a nás s Eli. zapřáhla jiná Mašina a jelo se směr na Brno. Já neustále polehával až do doby, kdy přišel jiný průvodčí, který mne hned osočil že mu špiním sedačky.
Cituji kenyho:
"Cože, já že něco špiním..? "
"Kde že jsem měl ty boty..? na sedačce jo..? No tak ty byly ve vzduchu !!!"
Průvodčí: "No tak to teda nevyly"!!!
Keny: "No tak to teda byly, ste se měl podívat pořádně"!!!
Proběhla výměna sithsko - lidského pohledu.
Keny: "já se s váma hádat nebudu !!! ... Já tě zabiju a budu mít klid ...
Průvodčí: "Tak to jsem rád" !!!
Keny: "HM, tak naschledanou" !!!

A tak jsem měl zase klid, a mohl jsem se znova válet, jako doma. V Třebíči se nám kupé zaplnilo a měl jsem po pohodlí, přesně jak předpokládala Eli. Zdárně jsme se dokodrcali rychlostí rychlíku 60 km/h do Brna a já byl rád, že su rád.
Přestup na šalinu byl ohromnej a hned jsem poznal, že jsem doma, protože mi lidi začli stoupat na nohy. Sithské ksichty pokračovaly až na mou zastávku, pak se rozloučil s Eli a odebéřal se domů.

Kaniec Filma. :)

Ještě jednou tímto děkuji hostitelům, za fantastický víkend a vám všem za společnost.
Jsem svatý, skze své propojení s temnotou.
Následovati ty mne budeš, osvícení dosáhneš; skrze cestu svou, tvořící temnotou.

Výňatek z 1. knihy - Kázání Sorbonnovo - kapitola 21., verš 2.

Odpovědět

Zpět na „Vše k Akademii Síly“